33. hodina Vznik a vývoj kontinentů Litosférické vrstvy rozlámané celistvé části litosféry - pohybují se velmi pomalu po plastické části svrchního pláště - v místech jejich dotyku častá zemětřesení a sopečná činnost - hranice vymezují jednotlivé kontinenty Kontinent pevnina, která vyčnívá nad hladinou světového oceánu Světadíl: vznik různé části pevniny se vyvíjely odlišně - historicky různé dějinné události, - kulturně různý vývoj kultury - společensky - různé vnímání zařazení člověka do společnosti - 7 Afrika, Antarktida, Asie, Austrálie a Oceánie, Evropa, Severní Amerika, Jižní Amerika Rozdíl: kontinent Eurasie x světadíly Evropa, Asie kontinent Amerika x světadíly Severní a Jižní Amerika Vývoj kontinentů jejich rozložení nebylo vždy takové, jaké je dnes 5) Učebnice str. 11 - před 200 miliony let Pangea - jediná velká prapevnina - obklopená oceánem - před 180 miliony let rozdělení na dvě části - Laurasie (sever) - Gondwana (jih) - před 60 miliony let dalším dělením se vytvořily dnešní kontinenty - dnes vzájemné oddalování se pohyb není dokončen - Indie byla samostatným kontinentem poté se připojila k Asii - Severní Amerika se oddělila od Laurasie, Jižní Amerika od Gondwany - původně oddělené kontinenty - hlavní důvod, proč na různých místech světa žijí odlišné druhy zvířat
34. hodina Projevy pohybů litosférických desek Projevy pohybů litosférických desek 1) Zemětřesení 2) Sopečná činnost Zemětřesení krátkodobé otřesy zemského povrchu 4) Učebnice str. 12-13 - vyvoláno uvolňujícím se tlakem v horninách důsledek střetu litosférických desek - zlom puklina na střetu litosférických desek - místo nejčastějšího projevu zemětřesení - př. západní pobřeží Ameriky, východ Asie, ostrovy mezi Asií a Austrálií, pohoří Kavkaz, Turecko, Írán, Středomoří - hypocentrum (ohnisko zemětřesení) bod vzniku zemětřesení (největší tlak v horninách) - epicentrum bod na zemském povrchu ležící nad hypocentrem - zemětřesné vlny zemětřesení se šíří po vlnách slábnou s rostoucí vzdáleností od hypocentra - seismograf přístroj používaný k zaznamenávání zemětřesení - Richterova stupnice 12 stupňů na nich se porovnává síla otřesů - dosud nejsilnější zemětřesení ve státě Chile (9,5 stupňů) - 5 000 lidských obětí - Tsunami mořské vlny vyvolané otřesy na dně oceánů - rychle se šíří k pevnině - na širém moři jen několik cm x na pevnině až desítky metrů 5) Referát Tsunami popište podrobně, jak vznikají a najděte, jaké katastrofy způsobily o katastrofách získejte co nejvíce informací, jak se chová moře před vpádem tsunami na pevninu? atd.
35. hodina Sopečná činnost Sopečná činnost nejčastěji v místě střetu litosférických desek 1) Zánik zemské kůry deska, která se podsouvá pod druhou se ve velké hloubce roztaví vznik sopky 2) Vznik zemské kůry pohybují-li se litosférické desky směrem od sebe, v zemské kůře se vytvoří průrva do ní se dostane roztavená hornina vznik hor a pohoří Sopka (vulkán) vyvýšenina na zemském povrchu vzniklá sopečnou činností - vznik pohybem litosférických desek dochází k roztavení hornin - magma (roztavená hornina) - sopouch (tzv. podzemní komín) tudy magma vyvěrá na povrch - sopečný kužel útvar v okolí sopouchu vytvořený tuhnutím magmatu na povrchu (v sopce) - sopečný kráter vrchol sopečného kužele tudy se magma dostává mimo sopku - láva horká hmota vzniklá výtokem magmatu ze sopky na povrch Varování před výbuchem sopky několik projevů a) často mu předchází zemětřesení b) dunění c) změna tvaru sopky 1) Učebnice str. 13-15 - výlevu lávy předchází chrlení popílku do ovzduší - někdy jsou ze sopečného kráteru vyvrhovány kameny nebo bloky skal tzv. sopečné bomby - je-li v blízkosti sopky podzemní voda ze sopky vychází pára - gejzíry prudké vývěry horké vody nasycené plyny a minerály Referát 1) Vesuv a Pompeje zjistěte co nejvíce zajímavostí. 2) Zjistěte podrobnosti o dalších přírodních katastrofách zemětřesení nebo výbuch sopky
36. hodina Přírodní katastrofy Sopky dělení a) činné občas se projevují b) spící už dlouho se neprojevily, ale stále nejsou vyhaslé c) vyhaslé už nikdy nebudou soptit Vesuv sopka v Itálii - 79 př.n.l. ničivý výbuch sopky - celé město Pompeje zalito lávou - dodnes zachováno téměř v původním stavu sopka Svaté Heleny (USA) výbuch roku 1984 - doprovázen vznikem vln o výšce 150 patrové budovy - za první dvě minuty zničeno 10 milionů stromů výbuch sopky Santorini 1500 př.n.l. - vznik 150 m vysokých vln Tsunami - zaplavily ostrov Kréta zánik vyspělé minojské civilizace Island využívání sopečné činnosti k ohřevu vody a k vytápění skleníků Kanárské ostrovy přeměna ztuhlé lávy v úrodnou půdu Přírodní katastrofa jev, který ohrožuje člověka a zásadně změní krajinu - ochrana opustit rizikovou oblast - možnost evakuace i velkého počtu lidí - je třeba se vždy pokusit zabránit panice 1) Učebnice str. 15 16
Zemský povrch svrchní vrstva zemské kůry 37. hodina Zemský povrch - je utvářen: a) Vnitřními přírodními činiteli b) Vnějšími přírodními činiteli Vnitřní přírodní činitelé utvářejí horotvornou činností různé tvary zemského povrchu (př. hory, pohoří) - vrásnění, kerná činnost, sopečná činnost, zemětřesení Vnější přírodní činitelé dotvářejí zemský povrch - svou činností jej narušují a zarovnávají - př. voda (déšť, řeky, led), vítr, teplota, rostliny, živočichové, člověk 1) Učebnice str. 13 2) Ref Zjistěte, kde se nacházejí pohoří Karpaty, Alpy, Pyreneje, Himaláj, Ťan Šan, Harz, Schewarzwald jakou mají nejvyšší horu (kolik měří). Zjistěte zajímavosti o těchto pohořích.
38. hodina Vrásnění, kerná činnost Vrásnění: vrásy prohyby litosférických desek - dochází k nim v místě dotyku dvou litosférických desek - vede ke vzniku velkých horských celků tzv. pohoří př. Karpaty, Alpy, Pyreneje, Himaláje - sedlo vrásy část, vyklenutá nahoru tvoří horské hřbety - koryto vrásy část prohnutá dolů tvoří horská údolí - v Evropě proběhl proces vrásnění v dávné minulosti, dnes již nepokračuje - někde probíhá dosud př. Indonésie, Indie Kerná činnost proces vzniku kerných pohoří - pukliny a zlomy vznikají, pokud na horniny zemské kůry působí příliš vysoký tlak a ty se už nemohou dále prohýbat - kry menší části zemské kůry roztrhány podél zlomů - kerná pohoří vznikají v důsledku dalšího tlaku na kry ty se buď vysunují vzhůru, posouvají do stran nebo dochází k jejich poklesům - př. Ťan Šan (Asie), Harz, Schwarzwald (Německo) - vyzdvižení ker zkameněliny mořských živočichů se mohou nacházet i ve vysoké nadmořské výšce 1) Učebnice str. 18 19 2) Referát 1) Co je to amonit kde žili, kde jsou jejich naleziště, zajímavosti 2) Kilimandžáro, Mauna Kea, Milešovka, Island, Havajské ostrovy zjistěte, co to je, kde se nacházejí, jak vznikly a další zajímavosti
39. hodina Sopečná činnost Sopečná pohoří vznikají v místech, kde při sopečné činnosti vystupuje magma na povrch - v ČR např. České Středohoří Milešovka je vyhaslou sopkou Sopečný ostrov k výlevům magmatu dochází i na dně oceánů - vznik dosáhne-li podmořská sopka nad hladinu oceánu - př. Island, Havajské ostrovy Nejvyšší sopky pevninská Kilimandžáro (východní Afrika) 6 000 m.n.m. podmořská Mauna Kea (Havajské ostrovy) - +/- 9 000 metrů vysoká - z toho 4 000 m nad hladinou Korálové ostrovy (atoly) původně sopečné ostrovy v mělkých teplých tropických mořích - kolem nich se tvoří korálové útesy spojení odumřelých schránek korálů (mořských živočichů) - sopečný ostrov se svou vahou začne zanořovat do mořského dna - s poklesem ostrova se na jeho místo šíří korálový útes - po zániku ostrova zbude korálový útes přibližně kruhového tvaru Zemětřesení může způsobit náhlé sesuvy hornin nebo pokles části zemského povrchu 1) Učebnice str. 20 - někdy může vést ke vzniku propasti pokud způsobí propad stropu jeskyně 2) Referát 1) Co je to Tichooceánský ohnivý prstenec? Kde se nachází? Zajímavosti. 2) Korálový ostrov kde se zejména nacházejí, význam pro přírodu,příčiny jeho ohrožení, další zajímavosti Příště bude písemka od krajinné sféry
40. hodina Vnější přírodní činitelé 1) Písemka Vnější přírodní činitelé dotvářejí a zarovnávají zemský povrch Působení a) vody (déšť, řeka, led) b) větru c) teploty d) rostlin e) činností zvířat a člověka Zvětrávání - narušení zemského povrchu a pozvolný rozpad hornin v důsledku činnosti vnějších přírodních činitelů - vede k postupnému zarovnávání povrchu Působení vody: 1) Dešťová voda v atmosféře se voda sloučí s jinými prvky vznikne slabě kyselý roztok tzv. kyselý déšť dostává se do puklin hornin hornina měkne a drolí se - voda dokáže ve vápenci vytvořit jeskyně s krápníkovou výzdobou prasklinami se dostane do podzemí zde vytvoří podzemní jezírka voda v nich chemicky rozpouští vápenec když hladina podzemní vody klesne zůstávají nejrůznější chodby a prostory tzv. jeskyně mnohdy se tu na stěnách začnou tvořit krápníky - kras vápencová krajina s jeskynním systémem př. Moravský kras Učebnice str. 21 Referát: 1) Moravský kras zjistěte, kde leží a mnoho zajímavostí o něm - Punkva, Macocha atd. - nalezněte na netu další krasové oblasti v ČR, řekněte, kde jsou a zjistěte o nich další zajímavosti 2) Stalagnit, Stalaktit, Stalagnát zjistěte, co to je, čím se liší a jak každý z nich vzniká
41. hodina Působení tekoucí vody a ledu Působení tekoucí vody při větším dešti a při tání ledu se voda hromadí v mělkých sníženinách na povrchu svahů dále stéká ve tvaru svahu soustřeďuje se do stružek potoků - řek koryto řeky vyhloubenina vzniklá činností vodních toků - dále se prohlubují vznikají protáhlé sníženiny tzv. říční údolí horní tok řeky - tu překonávají velké výškové rozdíly mají velkou sílu - unášejí s sebou různý materiál pomocí něj obrušují a vymílají (prohlubují a rozšiřují) dno koryta modelují tak krajinu kaňony dlouhé a hluboké zářezy ve tvaru písmene V vzniklé působením vodních toků vodopády vznikají tam, kde jsou stupně tvrdších hornin - voda vymílá mělčí horniny za nimi tvoří se srázy - př. Niagárské vodopády mezi Kanadou a USA dolní tok malé výškové rozdíly voda teče pomalu - unášený materiál se tu usazuje vytváří naplaveniny Půdní sesuv vodou nasáklá půdní masa, která se dá po dešti do pohybu ze svahu dolů může být velmi ničivý př. Indie Působení ledu horské ledovce vznikají vysoko v horách, kde teploty po většinu dne klesají pod bod mrazu - při více srážkách ledovec roste unáší s sebou i velké balvany obrušuje zemský povrch vytváří se údolí ve tvaru písmene U - pleso ledovcové jezero led voda se dostane do skalní pukliny zmrzne puklina se rozpíná a skála se drolí 1) Učebnice str. 22-23 2) Referát Uveďte názvy 5 kaňonů a 3 ples kde se nacházejí? Zjistěte o nich zajímavosti.
42. hodina Působení větru Působení větru: - silný vítr dokáže unášet různý materiál (př. přach, písek, kamínky) - nárazem do skal a kamenů dochází k jejich obrušování - tam, kde vítr slábne unášený materiál se ukládá - př. v pouštích vznikají písečné přesypy tzv. duny - vanoucí vítr půdu též vysušuje Půdní eroze odnos vysušené půdy - problém odnos úrodné půdy půda ztrácí úrodnost - obrana výsadba půdu zpevňujících rostlin - výsadba větrolamů dlouhé husté pásy stromů a keřů - účel snížit rychlost větru Rozšiřování pouští vinou člověka do oblastí, kde dříve rostly stromy a tráva - člověk vykácel stromy a na jejich místě nechal pást velká stáda dobytka - půda je tak bez ochrany rostlin - vítr ji dále vysušuje a odnáší ji na její místo se dostává písek z pouště - př. rozšiřování Sahary na jih do Sahelu Mořské břehy rozrušování vlnami, které jsou vytvářeny větrem vznik útesů Působení teploty - předměty vystavené vysokým teplotám zvětšují svůj objem - v létě tak může část skály prasknout vznikne puklina - další zvětrávání pomocí vody, větru, ledu, kořínků rostlin - skála se podél pukliny drolí Působení rostlin - rostliny pronikají svými kořeny do skalních puklin rozrušují je - jiné rostliny svými kořeny půdu zpevňují a brání tak odnosu Působení člověka - př. kácení lesa, těžba nerostů, narovnávání koryt vodních toků, stavba přehradních nádrží - s krajinou je třeba zacházet šetrně jinak to může mít ktastrofální následky 1) Učebnice str. 23 24 2) Referát Najděte na internetu, kdy, kde a jak docházelo k narovnávání vodního toku řeky Vltavy zajímavosti
43. hodina Tvary zemského povrchu Členění zemského povrchu a) vertikální (výškové) podle nadmořské výšky a rozdílu nadmořských výšek b) horizontální (povrchové) podle členitosti pobřeží pevniny Vertikální členění: 1) dle nadmořské výšky výška nad hladinou moře a) nížiny nadmořská výška 0 200 m.n.m. - př. Polabská nížina teplé oblasti s úrodnou půdou b) vysočiny nad 200 m.n.m. - př. pohoří podél hranic ČR 2) dle rozdílů nadmořských výšek na základě rozdílů mezi nejnižším a nejvyšším bodem oblasti a) Rovina krajina s rovným či mírně zvlněným povrchem - výškový rozdíl do 30 metrů - usazuje se tu materiál unášený řekami - Plošina rovina ve vyšších nadmořských výškách - př. Tibetská náhorní plošina b) Pahorkatina pozvolné svahy, mělká údolí - výškový rozdíl do 150 metrů - v ČR nejčastější c) Vrchovina pestrá krajina příkřejší svahy, hlubší údolí - výškový rozdíl do 300 metrů d) Hornatina příkré svahy, hluboká údolí velký spád řek - výškový rozdíl do 600 metrů e) Velehornatina velmi příkré svahy, hluboce zaříznutá údolí - vrcholky často pokryté sněhem a ledem i v létě - výškový rozdíl nad 600 metrů - př. Tatry, Alpy horolezectví, vysokohorská turistika 1) Učebnice str. 26-27 2) Referát co jsou to prolákliny? Kde se na Zemi nacházejí? Zajímavosti. 3) Domácí úkol k a-d přiřaďte území v ČR
44. hodina Horizontální členění Horizontální členění týká se členitosti pobřeží kontinentů - pobřeží vždy členěno zálivy, poloostrovy, ostrovy atd. Dno světového oceánu 1) Pevninský šelf část pevniny zatopená vodou - hloubka max. 200 metrů - tvořen pevninskou zemskou kůrou - oblast bohatá na drobné mořské živočichy - často těžba ropy a zemního plynu znečištění moří 2) Pevninský svah část dna oceánu, která navazuje na pevninský šelf - prudce se zvažuje často hloubka až 3 km - tvořen pevninskou zemskou kůrou 3) Oceánská pánev rozlehlé oblasti pokryté mořskými usazeninami - hloubka okolo 5 km - tvořeny oceánskou kůrou 4) Středooceánský hřbet podmořské pohoří - vzniká v místech, kde dochází k rozpínání oceánského dna - někdy jeho nejvyšší vrcholky sahají až nad hladinu ostrov př. Island 5) Hlubokooceánské příkopy protáhlé sníženiny hluboko zařízlé do oceánského dne - některé až 10 km - naprostá tma a velký tlak - nejhlubší Mariánský příkop Úkoly str. 29 dole Úkoly str. 30-32 Učebnice str. 28 29 Referát 1) Život v hlubokooceánských příkopech zajímavosti 2) Těžba ropy a zemního plynu na dně oceánů kde se těží, zajímavosti, rizika, Domácí úkol do sešitu překreslit schéma mořského dna
Úkoly str. 29 dole Úkoly str. 30-32 45. hodina Atmosféra Atmosféra vzdušný obal Země - tvoří ji směs plynů tzv. vzduch - atmosféra a voda v kapalném skupenství byly dříve též na Marsu Složení vzduchu a) kyslík (21 %) dýchání živých organismů b) dusík (78 %) c) ostatní plyny (1 %) oxid uhličitý (CO 2 ) rostliny ho při fotosyntéze přeměňují v kyslík - ozon (O 3 ) pohlcuje nebezpečné ultrafialové záření - vzácné plyny - minimum - vodní pára jejich hromaděním vzniká oblačnost z ní atmosférické srážky Význam atmosféry podmínka života - ochrana před škodlivým kosmickým zářením - zajišťuje relativně stálou teplotu na Zemi (+/- 15 C) - zabraňuje velkému kolísání teploty mezi dnem a nocí - ochrana před kosmickými objekty ty v ní často shoří 1) Učebnice str. 33-34 2) Referát Ozonová díra - co to je, co jí způsobuje, čím je nebezpečná, co je velkým problémem?
46. hodina Vrstvy atmosféry Vrstvy atmosféry 1) Troposféra 2) Stratosféra (její součástí je Ozonosféra) 3) Vyšší vrstvy atmosféry Troposféra vzdálenost od Země 0-11 km - soustředí se v ní většina hmoty atmosféry a všechna vláha - odehrávají se v ní složité děje tzv. počasí - na kosmických snímcích tenká namodralá vrstvička Stratosféra vzdálenost od Země 11 50 km - nelze v ní dýchat - velmi nízké teploty - není tu život - Ozonosféra - 25 30 km od povrchu Země je tu nahromaděn plyn ozon - ochrana Země před nebezpečným UV zářením Vyšší vrstvy atmosféry nad 50 km od povrchu Země - velmi řídké - za nimi meziplanetární prostor Ozonová díra v ozonosféře se vyskytují místa s menším množstvím ozonu - vznik ovlivněn látkami, které vyrábí člověk - př. spalování pohonných hmot (auta, letadla) freony (v minulosti součást sprejů a chladících zařízení) - důsledek přes ozonosféru proudí větší množství škodlivého UV záření - vyšší výskyt rakoviny kůže, očních chorob, nižší imunita atd. - je třeba mazat se krémem s vyšším UV faktorem a sluneční brýle s UV filtrem Učebnice str. 34 35 - Opakování str. 35 Referát Skleníkový efekt co to je, co ho způsobuje, v čem je dobrý, v čem nebezpečný, funkční schéma
47. hodina Atmosféra Písemka Počasí okamžitý stav ovzduší - vzniká v troposféře - zkoumá ho vědní obor meteorologie - zkoumá se teplota vzduchu, oblačnost, atmosférické srážky, atmosférický tlak, vítr Teplota vzduchu měří se ve stupních Celsia ( C) - v USA stupnice Fahrenheita ( F) - velmi proměnlivá mění se v průběhu dne i roku - v ČR v průběhu dne relativně málo (+/- 10 C) - léto nejvyšší teploty přes 30 C - zima výjimečně pod 20 C - rekordy nejvyšší teplota Libye: 58 C - nejnižší teplota Antarktida: -89 C Oblačnost vzniká nahromaděním vodní páry v troposféře - dělení dle tvaru: 1) Kupovitá oblačnost oblaka mají květákovitý tvar - v létě - někdy přerostou v bouřkový mrak přívalové deště, kroupy, blesky 2) Slohovitá oblačnost šedá, jednolitá pokrývka oblohy - podzim a zima méně vydatné, ale déle trvající srážky Učebnice str. 36-37 Referát a) Na netu najděte hodnoty průměrných teplot v jednotlivých ročních obdobích pro nejchladnější a nejteplejší oblasti ČR. Porovnejte je. b) Změřte teploty v rámci jednoho dne v 7, 14, 21 hod. Dle vzorečku na str. 37 vypočítejte průměrnou denní teplotu. c) Zjistěte na netu, jak se počítá průměrná měsíční teplota.
48. hodina Srážky, tlak, vítr Mlha nahromadění mikroskopických kapiček, které se vznášejí v ovzduší při zemském povrchu - pokud se dohlednost sníží pod 1 km Atmosférické srážky vznikají z nahromaděné oblačnosti - nejčastěji dopadají na zemský povrch v podobě deště - mrholení jsou-li padající kapičky velmi malé - kroupy různě velké kousky ledu o rozměru i několik cm - sněžení srážky typické pro zimní měsíce - měří se v milimetrech výšky př. 1 mm na 1 m 2 tzn. na tuto plochu dopadl 1 litr vody - přístroj na měření srážkoměr - v ČR za 1 rok průměrně 500 700 mm vody Atmosférický tlak síla, kterou působí atmosféra na zemský povrch - měří se v jednotkách: Pascal - přístroj na měření barometr - s rostoucí nadmořskou výškou klesá snižuje se výška atmosféry působící shora Vítr pohyb vzduchu podél zemského povrchu - zjišťuje se jeho rychlost a směr - rychlost v metrech za sekundu - v ČR běžně do 10 metrů za sekundu - v bouřích kolem 30 metrů za sekundu - nejsilnější bouře na Zemi přes 85 m.s -1 (tj. přes 300 km.hod -1 ) - směr určen zeměpisným směrem odkud vítr vane - př. západní vítr vane od západu na východ - v ČR nejčastěji od severozápadu Příště bude písemka od vnějších přírodních činitelů 1) Učebnice str. 37-39 2) Referát 1) Podívejte se večer v TV na předpověď počasí co vše obsahuje? Zapište si to, co tam bylo řečeno porovnejte to se stavem počasí. 2) Podívejte se na www.chmi.cz najděte tam radar a Aladin popište, co to je a jak se v tom orientovat.
49. hodina Vítr Písemka Vznik větru příčina: nerovnoměrné zahřívání vzduchu na Zemi to je ovlivněno: rotací Země kolem osy, oběhem Země kolem Slunce, nerovnoměrným rozložením pevniny, oceánů, pohoří, vegetačního krytu apod. - proto se na Zemi vyskytují pásy vysokého a pásy nízkého tlaku vzduchu kde je zemský povrch více ohříván, tam teplý vzduch stoupá vzhůru a na jeho místo se tlačí vzduch studenější proto tam je tlaková níže - oblasti vysokého tlaku póly, obratníky - oblasti nízkého tlaku polární kruh, rovník - vítr poté vyrovnává tyto nerovnosti proudí z oblastí vysokého tlaku vzduchu do oblastí tlaku nízkého - důsledkem otáčení Země se vítr stáčí na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva tzv. Coriolisova síla Domácí úkol obkreslete si do sešitu schéma ze str. 41 Učebnice str. 40-41
50. hodina Vítr Beaufortova stupnice dělení větru dle jeho síly - pojmy bezvětří, vánek, slabý vítr, mírný vítr, dosti čerstvý vítr, čerstvý vítr, silný vítr, prudký vítr, bouřlivý vítr, vichřice, silná vichřice, mohutná vichřice, orkán (př. v roce 2007 orkán Kyrill na Sněžce až 216 km za hodinu) Pravidelné větry větry, které vanou bez ohledu na roční dobu Pasáty větry vanoucí od obratníků k rovníku (VT NT) - na severní polokouli vanou od severovýchodu - na jižní polokouli vanou od jihovýchodu - pasát vanoucí z oceánu - vlhký - pasát vanoucí z pevniny suchý - Západní proudění mírných šířek větry vanoucí od obratníků k polárním kruhům - severní polokoule od jihozápadu - jižní polokoule od jihovýchodu Referát Zjistěte co nejvíce o orkánu Kyrill (2007) kde vznikl, kudy vál, co zničil, zajímavosti Uč. str. 40-41
52. hodina Druhy větrů Sezónní větry větry, jejichž proudění závisí na ročním období Monzuny podstata v létě se pevnina ohřívá a v zimě ochlazuje rychleji než oceán - v létě vanou od oceánů nad pevninu oblačnost a srážky - v zimě vanou z pevniny nad oceán suché a chladné Tropické cyklony nejsilnější bouře - nejvyšší rychlost větru 1) Učebnice str. 41 42 - výskyt zejména jižní a jihovýchodní Asie 1) nad oceánem - vznikají v nejteplejších oblastech oceánů a) uragány b) hurikány (u Ameriky) c) tajfuny (jihovýchodní Asie) - podoba mohutné víry o průměru mnoha stovek km - rychlost větru až přes 350 km za hodinu - trvání několik dnů - páchají obrovské škody 2) nad pevninou tornáda nejvíce v USA př. povodí řeky Mississippi - rotující vzdušný vír v podobě trychtýře o průměru desítek až stovek metrů - působí jen na malých územích, ale zanechávají za sebou zdevastovaná území - rychlost až 400 km za hodinu - v ČR jen velmi ojediněle velmi slabá 2) Referát Vyberte si dva konkrétní hurikány řekněte jejich jména - porovnejte - kudy procházely - co vše poničily - najděte další zajímavosti
53. hodina Podnebí Země Podnebí dlouhodobý průměrný stav počasí na určitém místě - jiný název - klima - různé oblasti na Zemi mají různé podnebí Podnebné pásy 3 základní typy podnebných pásů 1) Teplý (tropický) pás teplé a deštivé počasí - kolem rovníku 2) Mírné pásy mezi obratníky a polárními kruhy - střídání 4 ročních období 3) Studené (polární) pásy kolem pólů - velmi chladné - přechod mezi pásy je pozvolný - 2 přechodné pásy 1) Subtropický pás 2) Subpolární pás Vliv oceánů na podnebí oceán a) v létě shromažďuje část slunečního tepla uvolňuje ho v zimě - podnebí v blízkosti oceánů je v létě chladnější a v zimě teplejší než ve vnitrozemí 1) Domácí úkol překreslete schéma ze str. 43 2) Učebnice str. 43 b) Podnebí v blízkosti oceánů je deštivější než ve vnitrozemí c) zmírňuje teplotní rozdíly mezi rovníkovými a polárními oblastmi vliv oceánských proudů př. Severoatlantský oceánský proud způsobuje teplejší podnebí Skandinávie - voda u poloostrova Kola (Severní ledový oceán) nezamrzá 3) Referát Golfský proud co to je, odkud kam proudí, jak souvisí s jevem El Nino, další zajímavosti
54. hodina Změny podnebí Vlivem činnosti člověka změna klimatu oteplování na pólech - ochlazování na rovníku - zvýšená četnost extrémních klimatických jevů v mírném pásu Oteplování planety jako celku za posledních 100 let se planeta Země oteplila o několik desetin C - tání ledovců zvyšování hladiny světového oceánu - ohrožení pobřežních států - změna ekosystémů bude se muset vytvořit nová rovnováha pokud se bude planeta stále oteplovat nestačí se vytvořit fungující ekosystém - šíření tropických nemocí Skleníkový efekt Většina tepla Slunce je pohlcena zemským povrchem část se odráží zpět do vesmíru - na Zemi vinou činnosti člověka dochází k narušování této rovnováhy - do atmosféry vypouští velké množství plynů zejména oxid uhličitý (CO 2 ) - spalování ropy a uhlí - tyto plyny se zachycují v atmosféře vrací odražené teplo zpět na Zemi oteplování zemského povrchu Příroda dokáže dorovnat zvýšené množství CO 2 v ovzduší - zelené rostliny fotosyntéza přeměna v kyslík - problém člověk kácí velké plochy tropických deštných lesů v rovníkových oblastech tzv. plíce světa dosud přeměna velkého množství CO 2 v kyslík 1) Učebnice str. 44 2) Učebnice str. 45 souhrnné opakování
55. hodina Voda Voda nenahraditelný přírodní zdroj - podmínka života na Zemi - bez vody hyne život a z krajiny se stává poušť - slaná (97%) a sladká (3%) Hydrosféra vodní obal planety veškerá voda na Zemi Hydrologie vědní obor, který se zabývá výzkumem vody v krajině Vodstvo na Zemi 1) oceánská voda 2) pevninská voda Oceánská voda slaná - největší zásoba vody na Zemi - 5 oceánů Tichý, Atlantský, Indický, Jižní (vymezen roku 2000), Severní ledový - moře části oceánů při okrajích pevnin - typy a) Vnitřní obklopeno souší př. Černé moře - s oceánem ho spojuje jen průliv tj. zúžená část oceánů mezi pevninami nebo mezi pevninou a ostrovem - př. průliv Bospor spojuje Černé a Marmarské moře - odděluje Balkánský poloostrov od poloostrovu Malá Asie 1) Učebnice str. 47 2) Domácí úkol 1) Měření spotřeby vody poproste rodiče, aby Vám umožnili přístup k vodoměru zeptejte se jich, jak se na něm čte spotřeba vody. Pomocí něho pak zjistěte, jaká je vaše spotřeba vody za víkend 2) Do sešitu vypište názvy 5 vnitřních moří, 10 okrajových moří a 8 průlivů k nim připište, kde se nacházejí 6) Referát kanál La Manche kde je, zajímavosti tunel, zaměřte se na to, jak se ho lidé pokoušejí přeplavávat rekordy a průběhy plaveb, kteří Češi ho přeplavali kolik jich zhruba bylo, zajímavosti
56. hodina Vodstvo na Zemi Průliv La Manche spojuje Severní moře s Atlantským oceánem - v nejužším místě široký 34 km - první Čech, který ho přeplaval František Venclovský Břežní čára místo, kde se oceán stýká se souší Pobřeží území kolem břežní čáry - bývá členité Záliv části oceánů, které vnikají do pevniny př. Perský, Mexický Poloostrov části pevnin, které vybíhají do oceánů a moří př. Apeninský Oceánská voda pro její slanost ji není možné přímo využívat k pití ani k zavlažování půdy - voda, která se odpařuje je ale sladká Pevninská voda sladká - dělení 1) Voda povrchová 2) Voda podpovrchová 3) Voda v ledovcích - Povrchová voda 1) Vodní toky a) řeky b) potoky 1) Učebnice str. 47-48 2) Vodní nádrže a) Přirozené vodní nádrže b) Umělé vodní nádrže 2) Domácí úkol vypište do sešitu názvy 8 zálivů a 8 poloostrovů k nim připište, kde se nacházejí 7) Referát Zjistěte zajímavosti o rybníkaření na Třeboňsku a na Pardubicku v historii
57. hodina Pevninská voda Přirozené vodní nádrže 1) Jezera př. Černé a Čertovo na Šumavě - prohlubně zaplavené vodou, které vytvořila příroda Umělé vodní nádrže vytvořeny člověkem 1) Příště bude písemka 2) Učebnice str. 48 a) průtočné vodu sem přivádějí i ji odsud odvádějí vodní toky - př. Bajkal (Rusko) b) bezodtoké v suchých oblastech - řeky sem vodu přivádějí, ale ta neodtéká - př. Aralské jezero (Rusko) 2) Bažiny př. Jeseníky, Šumava - trvale zamokřená území souvisle pokrytá vlhkomilnými rostlinami 1) Přehradní nádrže uměle vytvořený prostor, který vznikl přehrazením vodního toku pomocí hráze př. Lipno - využití výroba elektrické energie - zásobování pitnou vodou - zadržování vody při povodních 2) Rybník uměle vytvořená mělká nádrž s přírodním dnem, která vznikla nasypáním zemní hráze - př. Rožmberk největší rybník ve střední Evropě - využití chov ryb - odvodnění zamokřených území 3) Domácí úkol Vypište do sešitu názvy 8 jezer, 8 přehradních nádrží, 8 rybníků k nim připište, kde se nacházejí 4) Referát Rašeliniště co to je, kde se nacházejí v ČR, zajímavosti
58. hodina Znečištění vody 1) Písemka Podpovrchová voda 1) Půdní voda voda obsažená v půdě - důležitá pro růst rostlin 2) Podzemní voda vsakuje se hlouběji, až ji zadrží nepropustné horniny - tvoří souvislou hladinu viz studny Voda v ledovcích ledovce největší zásoba sladké vody na Zemi - nacházejí se v chladných krajinách 1) Pevninské ledovce pokrývají rozsáhlé plochy v nejchladnějších oblastech - př. Antarktida, Grónsko 2) Horské ledovce na úpatí velehor - v létě částečně tají - př. Alpy Znečištění vody zásoby vody jsou na Zemi obrovské vodní koloběh neubývá jí - vinou člověka ale dochází k úbytku kvalitní pitné vody - znečišťování vina průmyslové a zemědělské činnosti - vina stoupající spotřeby vody v domácnostech - voda má samočistící schopnost ale ta již nestačí na likvidaci cizorodých látek dodaných člověkem - výstavba čističek vod zdaleka nejsou všude a nevyřeší vše 2) Učebnice str. 49 otázky 3) Referát 1) Antarktida - zjistěte o ní co nejvíce zajímavostí - kdo první dobyl jižní pól, vědecká pracoviště, zásoba nerostných surovin a spor o jejich těžbu - další zajímavosti 2) Znečištění vody člověkem jak (podrobně), důsledky
59. hodina Pohyb vody na Zemi Skupenství vody jediná látka na Zemi, která se může vyskytnout ve 3 skupenstvích vedle sebe 1) Pevné skupenství př. ledovec 2) Kapalné skupenství př. oceán 3) Plynné skupenství př. vodní pára - mění skupenství dle přírodních podmínek př. v závislosti na teplotě Vodní oběh Zdroj vláhy pro krajinu atmosférické srážky bez nich by se krajina změnila v poušť Voda v mracích výsledek odpařování z oceánů Atmosférické srážky a) vrací se přímo do oceánů b) padají na pevninu zásobují krajinu vodou - v podobě vodních toků se vrací do oceánů Část vody na pevnině a) vsákne se stane se vodou podpovrchovou b) zachytí se na rostlinách c) stane se součástí ledovce - vždy se ale po určité době vrátí zpět do oceánu Termíny srážky, výpar, povrchový odtok, podpovrchový odtok, vsakování vody, pramen, studna 1) Učebnice str. 50-51 2) Domácí úkol Nahraďte na str. 51 na mapce otazníky názvy oceánských proudů do sešitu si napište jejich názvy 3) Referát Povodně v ČR zjistěte, kdy v ČR došlo k největším povodním v novodobé historii porovnejte je, řekněte, čím byly způsobeny, co způsobily a další zajímavosti (1997, 2002 a další roky).
60. hodina Pohyby vod v oceánech Oceán neustále v pohybu a) Vlnění vlny vznikají především činností větru - v silných bouřích mohou dosahovat i mnohametrových výšek - mořský příboj stav, kdy valící se vlny narážejí na pobřeží a lámou se o ně b) Příliv a odliv pokles a vzestup vodní hladiny c) Teplé a studené oceánské proudy méně patrné pohybují se pomalu - přenášejí ohromné masy vod - teplé od rovníku do chladných oblastí - studené ze studených do teplých oblastí Pohyb vody na pevnině ovlivněn tvary zemského povrchu - voda v řece teče korytem od pramenu k ústí (vlévá se do jiné řeky nebo do oceánu) - průtok množství vody, které proteče určitým místem koryta za 1 sekundu - zvyšuje se po dešti nebo při tání sněhu - říční síť menší řeky se vlévají do větších, ty do ještě větších - tvořena všemi říčkami i řekami - povodí území, ze kterého voda odtéká jedním hlavním tokem - úmoří území, z něhož je voda řekami odváděna do jednoho moře - v ČR Černé moře (Morava), Severní moře (Labe), Baltské moře (Odra) - rozvodí hranice mezi sousedními povodími nebo úmořími - pravý a levý břeh řeky určuje se ve směru toku řeky 1) Domácí úkol Překreslete do sešitu schéma ze str. 52 2) Učebnice str. 51 52 3) Referát Králický Sněžník kde se nachází, zajímavosti, jak je důležitý z hlediska úmoří a rozvodí
61. hodina Vodní škody, opakování Škody způsobené vodou: 1) Povodně původ a) na jaře, kdy v horských oblastech dochází k tání sněhu voda se hromadí v řece teče do nižších oblastí b) po dlouhých deštích - vody je někdy v korytech řek tolik, že se do nich nevejde roztéká se pak do okolí (záplavová oblast) - př. v ČR v poslední době největší v letech 1997, 2002 ale i v jiných letech 2) Záplavy na březích oceánů dochází občas k záplavě pobřežních oblastí - př. Bangladéš (Asie) zahynuly při nich už statisíce lidí Hurikán Katrina 2005 zpustošeno město New Orleans (jih USA) tsunami 2004 pobřeží a ostrovy indického oceánu 230 000 obětí 3) Nedostatek vody neúroda, hlad, choroby Učebnice str. 53 54 otázky Učebnice str. 55 souhrnné opakování
62. hodina Vznik a složení půdy Pedosféra půdní obal Země Půda jedna ze základních podmínek života na Zemi Úrodnost půdy pro člověka nejdůležitější vlastnost půdy Zvětrávání proces, který vede ke vzniku půdy - rozrušování hornin na zemském povrchu působením půdotvorných činitelů (př. voda, vzduch, střídání teplot) - horniny se rozpadají na menší částice kamínky, písek, hlína, jíl - velmi dlouhý proces Složení půdy 1) Neživá (anorganická složka) zvětralá část hornin, půdní voda, půdní Vzduch 1) Učebnice str. 56 57 - humus nejúrodnější část půdy - soubor odumřelých organických látek živočišného i rostlinného původu v různém stádiu přeměny 2) Živá (organická) složka kořeny živých rostlin, půdní živočichové a Mikroorganizmy - kypří půdu umožňují pronikání vzduchu a vody do půdy 2) Referát živočichové v půdě jmenujte několik typicky půdních živočichů a najděte zajímavosti nejen o jejich životě
Půdní eroze odnos částic půdy na jiná místa a) vodní činnost vody b) větrná činnost větru 63. hodina Půda Důvody úbytku půdy vlivem člověka a) povrchová těžba nerostů b) výstavba domů, komunikací, skladů, nákupních center atd. c) ukládání odpadů Význam půdy přírodní zdroj umožňující obživu pro obyvatele planety Země - životně důležitá pro všechny rostliny a živočichy, houby, mikroorganismy Ochrana půdy je nutné zabránit kontaminaci znečišťování půdy škodlivými látkami - př. pokud se při havárii vyloučí do půdy škodlivé látky je nutné půdu odklidit pomocí strojů a poté ji recyklovat - je třeba předcházet jejímu úbytku Proces vzniku půd probíhá na různých místech zemského povrchu různě ovlivňuje to : a) odlišnost geologického podloží b) rozmanitost podnebí (teplota, srážky, sluneční svit) c) odlišný vegetační pokryv 2) Uč. str. 58 3) Referát 1) Proč je třeba chránit půdu? Způsoby ochrany půdy zajímavosti o nich. 2) Rozdíl mezi vodní a větrnou erozí přesně vysvětlete, jak, proč a kde k nim dochází
64. hodina Půdní druhy Půdní druhy dělení půd dle zrnitosti určena velikostí zvětralých částeček, které půda obsahuje - závisí na druhu horniny a způsobu jejího zvětrávání 1) Půdy písčité lehké půdy - obsahují velké množství kamínků a písku - nemají mnoho živin málo úrodné - dobře vysychají a propouštějí vodu - nejčastěji v blízkosti vodních toků 2) Půdy hlinité střední půdy - menší podíl kamínků a písku než půdy písčité - dostatek živin - dobře propouštějí vodu i vzduch - velmi úrodné - využívány v zemědělství k pěstování většiny plodin 3) Půdy jílovité těžké půdy - malé množství kamínků i písku - mnoho jemných jílovitých částic - dobře zadržují vodu - nutnost je často kypřit aby propouštěly vzduch Půdní horizonty jednotlivé barevně odlišené vrstvy půdy - jejich zastoupení a velikost závisí na přírodních podmínkách podnebí, nadmořská výška, vegetační kryt - barevná odlišnost dána různým obsahem vody a živin, různou zrnitostí a zastoupením různých organizmů Domácí úkol Udělejte si doma pokus ze str. 59 do sešitu zapište výsledek pokusu Učebnice str. 59
65. hodina Půdní typy Půdní typy: 1) Černozemě půdy nížin - hluboká svrchní tmavá vrstva - v ní mnoho humusu a živin - velmi úrodné půdy vhodné pro pěstování zemědělských plodin hlavně obilniny 2) Hnědozemě v blízkosti černozemí méně humusu než černozemě - ve vyšších nadmořských výškách s dostatkem srážek - v oblastech listnatých lesů - zemědělsky hojně využívány - nutno je přihnojovat 3) Podzoly - méně úrodné půdy pahorkatin a vrchovin méně živin - především pod jehličnatými lesy - pokud zemědělsky využívány nutnost výrazně hnojit Učebnice str. 60-61 otázky Učebnice str. 62 souhrnné opakování Příště bude písemka 1) Referáty 1) Tropické deštné lesy 2) Savany 3) Pouště a polopouště 4) Subtropická krajina 5) Travní porosty mírného pásu 6) Lesy mírného pásu 7) Tundra 8) Polární pustiny
66. hodina Biosféra 1) Písemka Biosféra tvořena různými živými organizmy mikroorganizmy, rostliny, houby, Živočichové - horní hranice výška asi 11 km nad zemským povrchem - dolní hranice nejhlubší části světového oceánu (11 km pod hladinou moře) Ekosystém vzájemné propojení živých organizmů a jejich neživého prostředí - sítě vzájemných vztahů závislosti Ekologie věda, která se zabývá vztahy organizmů mezi sebou navzájem a ke svému životnímu prostředí Základní jednotky života na Zemi a) dostatek slunečního záření (světlo, teplo) b) voda c) vzduch d) půda Různé organizmy se přizpůsobují přírodním podmínkám, ve kterých žijí sucho, vlhko, chlad, teplo atd. - přizpůsobují se barvou, velikostí těla, velikostí jednotlivých částí těla atd. - u lidí se v závislosti na přírodních podmínkách vytvořily rasy Výškové stupně změna krajiny a životních podmínek s měnící se nadmořskou výškou - ve vyšších nadmořských výškách může být sníh a led i v oblastech rovníku - př. Kilimandžáro necelých 6 000 m.n.m. rovníková Afrika - v ČR příklad změny krajiny s rostoucí nadmořskou výškou listnaté lesy, smíšené lesy, jehličnaté lesy, kosodřeviny, lišejníky 2) Učebnice str. 63 65
67. hodina Přírodní krajiny Typy přírodních krajin od rovníku k pólům se mění složení rostlinných a živočišných společenstev 1) dělení: 1) Tropické deštné lesy 2) Savany 3) Pouště a polopouště 4) Subtropická krajina 5) Travní porosty mírného pásu 6) Lesy mírného pásu 7) Tundra 8) Polární pustiny Tropické deštné lesy v okolí rovníku př. Amazonská nížina v Jižní Americe - druhově nejrozmanitější oblast na Zemi pestrobarevná zvířata i rostliny - velké množství srážek ročně přes 3 000 mm srážek - vysoké teploty - velká vlhkost vzduchu - malé kolísání teplot mezi dnem a nocí - hustá vegetace málo velkých savců z nich zejména opice - zvířata zejména hmyz, ptáci (papoušci) a plazi - rostliny tropické palmy, liány, orchideje - problém kácení lesů z důvodu získávání zemědělské půdy a výstavby dálnic velmi negativní dopad pro celou planetu od roku 1995 zela polovina původních tropických deštných lesů - Afrika gorily, kočkodani, - fíkus - Jižní Amerika anakonda (největší had světa), lenochod, aligátor, jaguár, ryby (piraňa) - eben, mahagon (vzácná dřeva) - ananas - Asie orangutan, tygr, krokodýl - bambus 1) Učebnice str. 66-67 2) Referát Zjistěte co nejvíce zajímavostí o životě jmenovaných zvířat i rostlin.
68. hodina Monzunové lesy, savany Monzunové lesy pokrývají oblasti, kde se v průběhu roku střídají období dešťů a sucha - zejména v Asii - v období dešťů vegetace bujná a zelená - v období sucha listí mnoha stromů opadává Savany s rostoucí vzdáleností od rovníku srážek ubývá - střídání období dešťů a období sucha - travnaté pláně v Africe - savany - v Jižní Americe Ilanos - živočichové zebry, gazely, žirafy, pštrosi, sloni, nosorožci - šelmy gepardi, levharti, lvi - ptáci supi - plodiny batáty, bavlník, podzemnice olejná 1) Učebnice str. 67 2) Referát Zjistěte co nejvíce informací o životě jmenovaných živočichů. Co to jsou batáty? Co se získává z podzemnice olejné? Další zajímavosti.
69. hodina Pouště, polopouště Pouště vyskytují se v suchých oblastech s nepříznivými podmínkami k životu - na okrajích přecházejí v polopouště - povrch písčitý nebo kamenitý velké rozdíly teplot mezi dnem a nocí vliv suchého vzduchu - ve dne velmi vysoké teploty až 57 1C - v noci chlad někdy i pod bodem mrazu organizmy se přizpůsobili nedostatku vláhy rostliny mají kožovité listy a ostny - kořeny se rozrůstají do velké šířky i hloubky - tzv. sukulenty typický je kaktus př. saguaro stonek připomíná obrovský svícen - Mexico, USA - výška až 20 metrů - hmotnost až 10 tun - dožívá se až 200 let živočichové štíři, plazi - mezi ojedinělými travním porosty hlodavci (př. pískomilové) a malé šelmy (př. fenek) pouštní oázy místo s výskytem podzemní vody 2) pěstuje se tu obilí, datlové palmy, zelenina 3) chov velbloudi polopoušť přechodná oblast mezi pouští a savanou (stepí) - nesouvislé porosty trav s ostrůvky písku 4) Učebnice str. 67-68 5) Referát 1) Zjistěte co nejvíce zajímavostí o životě jmenovaných zvířat. Zajímavosti o pěstování datlové palmy. 2) Najděte na mapě co nejvíce pouští řekněte jejich názvy a řekněte čím se navzájem liší.
70. hodina Subtropy, Travní porosty mírného pásu Subtropická krajina oblast s mírnou deštivou zimou a horkým suchým létem - jiný název středomořská krajina vyskytuje se na severu Afriky a kolem Středozemního moře - stromy a keře mají tvrdé listy vypařuje se z nich minimum vody př. cesmína - rostliny cedry, duby, pinie, olivovníky - citrusy pomeranč, citron atd. - broskve, vinná réva - živočichové pavouci, hmyz (př. termiti) vliv Golfského proudu na Evropu v Evropě na 40. rovnoběžce subtropický pás - oproti tomu na stejné rovnoběžce v USA smíšené lesy mírného pásu Travní porosty mírného pásu na mnoha místech přeměněny v pole pěstují se tu obilniny (tzv. světová obilnice) 1) Učebnice str. 68 69 Evropa, Asie stepi původní domov koní Severní Amerika prérie kojoti, stáda bizonů Jižní Amerika pampy nandu pampový (pták podobný pštrosovi) 2) Referát - Zjistěte zajímavosti o životě zvířat v subtropech a v travních porostech mírného pásu. Jak vypadá cesmína, cedr, pinie, olivovník - zajímavosti.
71. hodina Lesy mírného pásu Dělení a) opadavé listnaté b) smíšené c) jehličnaté S rostoucí zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou přechází vegetace od listnatých k jehličnatým stromům Navazuje na středomořskou vegetaci nebo na pás stepí Podnebí léto suché a teplé, zimy mrazivé Největší jehličnaté lesy a) na území Kanady tzv. severský jehličnatý les borovice - medvěd grizzly b) území Sibiře (Rusko) tzv. tajga smrky a modříny - medvěd hnědý - řídké osídlení lidmi velká hejna komárů v oblastech rozsáhlých bažin Tundry Podnebí - směrem k pólům se rychle ochlazuje - léta dlouhé dny (tzv. polární den) - zimy dlouhé noci (tzv. polární noc) - teploty klesají až k ( 60 C) Krajina dlouhodobě zmrzlé půdy tzv. permafrost - mrzne tu až 10 měsíců v roce - většinu roku leží na zemi sníh - v létě půda rozmrzá jen mělce pod povrchem Směrem k pólům klesá výška stromů a les řídne Postupně přechází do krajiny beze stromů zde rostou pouze mechy, lišejníky a zakrslé vrby Živočichové málo druhů nedostatek potravy a ochrany - velká stáda př. sobi - v létě tu hnízdí alka a papuchalk 1) Učebnice str. 69 70 2) Referáty 1) Jak jsou zvířata přizpůsobena ke střídání 4 ročních období? (zimní spánek, stěhovaví ptáci, opadavé listnaté lesy). Vyhledejte rostliny a zvířata této oblasti a zjistěte o nich zajímavosti. Viděli jste je někdy v lese? 2) Tundra rostliny a živočichové jak se přizpůsobily se drsném klimatu - jaké druhy znáte - zajímavosti
72. hodina Polární pustiny Rozkládají se v oblasti severního a jižního pólu oblast sněhu a ledu Rostliny řasy Živočichové přizpůsobili se místním podmínkám svým zbarvením - v těle mají vrstvu tuku chrání před prochladnutím - menší těla i jejich části Arktida u severního pólu tuleni, lachtani, mrož, lední medvěd Antarktida kontinent u jižního pólu tuleni, tučňáci - trvale tu nežijí žádní lidé - přechodně tu žijí členové vědecko-výzkumných stanic od 2007 i česká stanice - Smlouva o Antarktidě (1959) Antarktidu je možné využívat jen k mírovým účelům - nesmí se tu těžit nerostné suroviny 1) Učebnice str. 71 otázky 2) Referáty 1) Zjistěte čím se zabývají vědci na stanicích na Antarktidě zajímavosti 2) Zvířata polárních pustin jaká znáte, proč zde mohou žít, zajímavosti
Oceán zabírá 2/3 povrchu planety Země 73. hodina Život v oceánech Živé organizmy se přizpůsobily k životním podmínkám v různých částech světového oceánu Podmínky se liší teplotou, množstvím soli a kyslíku ve vodě, hloubkou dna, oceánskými proudy atd. Teplota - mořská voda je v létě chladnější a v zimě teplejší než pevnina - v tropickém pásu se v průběhu roku teplota vody téměř nemění - polární moře částečně zamrzají Žijí tu mikroorganizmy, řasy - mnoho druhů ryb, korýšů, chobotnic, želv, savců atd. - někde pestrobarevní koráli nebo žahavé sasanky Tropický pás delfíni, žraloci, želvy - létající ryby před nebezpečím unikají skoky nad hladinu - vymrští se z vody, roztáhnou ploutve a plachtí vzduchem - plachtí obvykle 40 50 metrů - nejdelší zaznamenaný let 600 metrů Polární moře tuleni - plejtvák obrovský největší savec planety délka až 30 metrů - hmotnost až 200 tun - ohrožený hrozí mu vyhynutí 1) Učebnice str. 72 otázky 2) Referát Zjistěte zajímavosti o životě organizmů v oceánech.
74. hodina Opakování 1) Zkoušení 2) Referát 3) Souhrnné opakování str. 73-74 4) Můžete si vybrat referát na jakékoli téma letos probrané 5) Příště bude písemka 75. hodina Opakování 1) Písemka 2) Referát 3) Závěrečné opakování str. 75-76 4) Můžete si vybrat referát na jakékoli téma letos probrané 5) Příště bude písemka jen ze závěrečného opakování 76. hodina Opakování 1) Písemka 6) Referát 7) Povídání o probrané látce 8) Můžete si vybrat referát na jakékoli téma letos probrané