MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/15.0204 Ekologie lesa Ekologie ptáků v lese Jiří Reif Ústav pro životní prostředí PřF UK v Praze Ornitologická laboratoř PřP UP Olomouc, Daphne Institut aplikované ekologie
1. Třídění ptáků a lesních ptáků
Co je to les? A co les není? Intuitivně poznáme na 1. pohled co je co. neles v lese Poznáme to i podle ptáků? (pes ve vodě)
Les jak Brno, ale je tu spousta polních druhů strnad obecný pěnice hnědokřídlá
Pole jak víno, ale v něm všelijaká lesní havěť Pěnice slavíková Drozd brávník
Ptáci čtou prostředí jinak neţ my! máchnutím křídel maţou námi určené hranice některé druhy vyuţívají jemněji či jinak definované typy prostředí šoupálek krátkoprstý má rád macaté stromy a je mu jedno, kde stojí
Ptáci čtou prostředí jinak neţ my! máchnutím křídel maţou námi určené hranice některé druhy vyuţívají jemněji či jinak definované typy prostředí pěnice černohlavá má ráda křoví a je jí fuk, kde zrovna vyrostlo...
Ptáci čtou prostředí jinak neţ my! máchnutím křídel maţou námi určené hranice některé druhy vyuţívají jemněji či jinak definované typy prostředí nejohroţenější polní ptáci ve skutečnosti hnízdí v lese
Má teda jejich ekologie vůbec nějaké zákonitosti? ale jistě: prostorová distribuce podle teorie zobecněných fraktálů, rozloţení abundancí podle centrální limitní věty, ale taxonově houby invariantní koho species-area... tohle zajímá... Jak se teda konkrétní druhy vztahují k vybraným charakteristikám prostředí?
Co jsou lesní ptáci? Analýza databáze studií popisujících česká ptačí společenstva lesy se vydělují aţ na druhé ose společenstva rákosin jsou nejodlišnější (Storch a Kotecký 1999)
Analýza bodového sčítání na 400 km megatransektu
-1.0 1.0 První hlavní gradient Sax.rube číţek lesní POLE A LOUKY Car.spin Pyr.pyrr Pas.dome Hir.rust Ala.arve Ant.triv Car.cann Phy.troc Reg.igni Str.deca ROZPTÝLENÁ ZEL. Par.cris Tur.visc Reg.regu LIDSKÁ SÍDLA Car.chlo JEHL. LES horské a Car.card Ser.seri Pru.modu jehličnaté lesy Pas.mont Phy.co Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES Pha.colc Stu.vulg BUKOVÝ L. Tro.trog Hip.icte Sit.euro PASEKA Ori.orio NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES Fic.albi Den.medi sýkora parukářka -1.0 1.0
-1.0 1.0 První hlavní gradient skřivan polní Sax.rube POLE A LOUKY neles Car.spin Pyr.pyrr Pas.dome Hir.rust Ala.arve Ant.triv Car.cann Phy.troc Reg.igni Str.deca ROZPTÝLENÁ ZEL. Par.cris Tur.visc Reg.regu LIDSKÁ SÍDLA Car.chlo JEHL. LES Car.card vrabec domácí Ser.seri Pru.modu Pas.mont Phy.co Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES Pha.colc Stu.vulg BUKOVÝ L. Tro.trog Hip.icte Sit.euro PASEKA Ori.orio NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES Fic.albi Den.medi -1.0 1.0
-1.0 1.0 Druhý hlavní gradient Sax.rube POLE A LOUKY Car.spin Pyr.pyrr Pas.dome Hir.rust Ala.arve Ant.triv Car.cann Phy.troc Reg.igni Str.deca ROZPTÝLENÁ ZEL. Par.cris Tur.visc Reg.regu LIDSKÁ SÍDLA Car.chlo JEHL. LES Car.card Ser.seri Pru.modu Pas.mont Phy.co Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES Pha.colc Stu.vulg BUKOVÝ L. Tro.trog Hip.icte Sit.euro PASEKA Ori.orio NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES Fic.albi lejsek bělokrký Den.medi -1.0 1.0
-0.4 1.0 Buc.clan Ana.stre Třetí hlavní gradient Ayt.feri rorýs obecný Apu.apus Pas.dome MOKRAD Ayt.fuli Tri.ochr Lar.ridi Acr.scir Cer.brac Ana.plat Mot.cine Pho.phoe Hir.rust Del.urbi Cha.dubi Loc.lusc Ard.cine Emb.scho ROZPTÝLENÁ ZEL. Syl.niso Van.vane Lan.col Sax.torq POLE A LOUKY Mot.flav Per.perd HORSKÝ SMÍŠ. LES -0.8 0.8
1.0 Buc.clan Ana.stre Ayt.feri Třetí hlavní gradient Apu.apus Pas.dome MOKRAD Ayt.fuli Tri.ochr Lar.ridi Acr.scir Cer.brac Ana.plat Mot.cine Pho.phoe Hir.rust Del.urbi Cha.dubi Loc.lusc Ard.cine koroptev polní Emb.scho ROZPTÝLENÁ ZEL. Syl.niso Van.vane otevřený terén Lan.col Sax.torq POLE A LOUKY Mot.flav Per.perd HORSKÝ SMÍŠ. LES -0.8 0.8
-0.4 1.0 kopřivka obecná Apu.apus Pas.dome Buc.clan Ana.stre MOKRAD Ayt.fuli Tri.ochr Lar.ridi Acr.scir Cer.brac Ana.plat Mot.cine Pho.phoe Hir.rust Del.urbi Čtvrtý hlavní gradient Ayt.feri strnad rákosní Cha.dubi Loc.lusc Ard.cine Emb.scho ROZPTÝLENÁ ZEL. Syl.niso Van.vane Lan.col Sax.torq POLE A LOUKY Mot.flav Per.perd HORSKÝ SMÍŠ. LES -0.8 0.8
sebrané spisy o společenstvech vydělují hlavně mokřady bodový transekt hlavně les proti nelesu, mokřad aţ 4. v pořadí Tak kde je ta pravda?! Obojí má něco do sebe... lokální studie mají dobře definované hranice sčítaných území - většinou homogenní kusy krajiny zjistí, jak dobře do nich kteří ptáci lezou: = mokřadní ptáci nejsou jinde neţ v mokřadech a naopak = ptactvo lesů a otevřené krajiny se často míchá
sebrané spisy o společenstvech vydělují hlavně mokřady bodový transekt hlavně les proti nelesu, mokřad aţ 4. v pořadí Tak kde je ta pravda?! Obojí má něco do sebe... bodovku tvoří plošky s mozaikou různých prostředí - rozdělí společenstva podle dominantních typů = les vs. otevřená krajina - mokřad hraje druhé housle = výrazné společenstvo v marginálním prostředí - níţinný luţní les se vyděluje v rámci všech ostatních lesních typů
Fenomenologická klasifikace českých lesních společenstev (podle mě) předbělokarpatský blanenská bučina západovysočinský jehláč nivní šumavská smrčina třeboňská tajga bělokarpatský východovysočinský lesík horský soutokový solitér třeboňská olšina budějovický dubobor podyjská pomoravský luţák doubrava šumavská roztroušenina rozvolněný milovičák jihomoravský větrolam
Šumavská smrčina číţek lesní králíček ohnivý
Šumavská roztroušenina čečetka zimní hýl obecný
Blanenská bučina ořešník kropenatý holub doupňák
Budějovický dubobor rehek zahradní šoupálek krátkoprstý
Třeboňská tajga kulíšek nejmenší ţluna šedá
Třeboňská olšina sýkora babka střízlík obecný
Západovysočinský jehláč linduška lesní skřivan lesní
Východovysočinský lesík sýkora úhelníček červenka obecná
Podyjská svahová doubrava zvonohlík zahradní strakapoud prostřední
Jihomoravský větrolam sýkora modřinka slavík obecný
Rozvolněný milovičák hrdlička divoká dudek chocholatý
Soutokové solitéry čáp bílý kavka obecná
ţluva hajní Pomoravský luţák vrabec polní
Předbělokarpatský nivňák drozd zpěvný cvrčilka říční
Bělokarpatská (smíšo)bučina lejsek malý budníček lesní
Bělokarpatská bučina
1. Třídění ptáků a lesních ptáků - souhrn ptáci mají volné vazby k prostředí nevhodná indikační skupina autekologie ve vztahu k biotopům v našich podmínkách celkem nezajímavá (řeší se spíš obecnější evolučně-ekologické problémy) les a neles tvoří kontinuum, zároveň však jde o nejvýraznější gradient při klasifikaci společenstev silně záleţí na metodě a měřítku sociologii nikdo dosud neudělal a hned tak neudělá naše data jsou k dispozici
2. Druhové bohatství ptáků a lesních ptáků
Struktura evropské avifauny podle preference prostředí (n=189) Druhy otevřené krajiny, 15% Mokřadní druhy, 29% Druhy sídel, 10% Chocholouš Modráček Červenka Datlík tříprstý Pěnice kaštanová Lesní druhy, 46%
Druhová bohatost sčítacích plošek na Třeboňsku podle jejich prostředí více druhů ptáků je v otevřené krajině neţ v lese otevřenou krajinu obohacují lesní ptáci v malých fragmentech zeleně 1.50 1.48 1.46 ANCOVA: F(1, 114)=11.485, p=0.00096 vyloučeny plošky zahrnující lidská sídla, mokřady a vodu Log Počtu druhů 1.44 1.42 1.40 1.38 1.36 1.34 zahrnuty pouze plošky s podílem lesa/otevřené krajiny nad 80% otevřená krajina = louka, pastvina, pole 1.32 1.30 1.28 Otevřená krajina Les odfiltrována heterogenita prostředí
králíček obecný strnad obecný sýkora koňadra pěnice černohlavá čejka chocholatá skřivan polní
Rozdělení českých lesních ptáků podle jejich asociace s lesy (n=87) Druhy pasek; 8% Lelek Druhy živící se i mimo les; 13 Druhy vnitřního lesa; 14% AAAAAAAAAAAAAAAA; 14% Orel křiklavý Tetřev Puštík Druhy schopné hnízdit i v malých fragmentech; 66%
Druhová bohatost ve velkém měřítku - longitudinální gradient přírodní vlivy působení člověka v Evropě od západu na východ přibývá ptáků můţe za to: člověk, ostrovní biogeografie, mid-domain effect (Tomaiłojć 2000)
Longitudinální gradient diverzity lesních ptáků v Evropě dělají ho druhy vnitřního lesa Strakapoud bělohřbetý Tetřev
Druhová bohatost v malém měřítku okrajový efekt Počet druhů ptáků 32 30 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 les 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 otevřená krajina otevřená krajina směrem ven z lesa diverzita ptáků vzrůstá
Druhová bohatost v malém měřítku okrajový efekt sedmihlásek hajní Ťuhýk šedý drozd kvíčala na kraji lesa se míchají druhové pooly: lesní ptáci, nelesní ptáci a speciální ptáci-okrajáci
Druhová bohatost v malém měřítku okrajový efekt Foto: David Hořák
Druhová bohatost v malém měřítku okrajový efekt
počet jedinců počet druhů Druhová bohatost v malém měřítku okrajový efekt 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 45 les okraj savana 0 20 40 60 80 100 120 140 40 35 30 Počet jedinců 25 20 15 10 5 0-20 0 20 40 60 80 100 120 140 vzdálenost od centra lesa metr sítě (les 0, neles 120)
-0.8 0.8-0.8 0.8 Gradienty ve sloţení ptačích společenstev v rámci lesa Třeboňsko Con Clear Mix Clear ConCn Young Con Young Mix MixCn Dec DecCn clearings Dec Clear ConSh MixSh Young Dec Mix Lesy shrub under high deciduous trees DecSh high trees without Con shrub -0.6 1.0 Ant Tri Par Cri Phy Tro Par Ate Phy Sib Reg Reg Emb Cit Phy Col Syl Bor Pru Mod Par MonStr Tur Pyr Pyr Stu Vul Syl Atr Tur Phi Mus Str Tri Och Par Cae Par Maj Cer Bra Fic Alb Par Pal Sit Eur Tro Tro Fri Coe Coc Coc Reg Ing Cer Fam Ptáci -0.6 1.0
Třeboňsko: výrazný vliv druhově bohatého lužního lesa - velká úživnost, vertikální členitost, prolínání s dalšími lesními typy Koňadra Šoupálek Střízlík Modřinka
Třeboňsko: druhá osa druhově chudé jehličnaté porosty - opak lužáku (neúživné, homogenní, málo pater...) Parukářka Králíček obecný
Třeboňsko: druhá osa paseky - docela dost druhů, pronikání prvků otevřené krajiny Linduška lesní Pěvuška
Luţní les pozitivně ovlivňuje diverzitu i počet jedinců = vliv produktivity prostředí? Počet druhů ptáků 28 26 24 22 20 18 16 14 12 10 r=0.65, n=72, p=0.000 8 6 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1.0 Lužák s křovím Počet jedinců 55 50 45 40 35 30 25 20 15 10 r=0.68, n=72, p=0.000 5 0.2 0.3 0.4 0.5 0.6 0.7 0.8 0.9 1.0 Lužák s křovím je-li v lese kus luhu, je to pro ptáky kruciální není-li, jsou zásadní paseky, smrčiny...
-0.6 0.8-0.6 0.8 Gradienty ve sloţení ptačích společenstev v rámci lesa Křivoklátsko forest with understory ConSh clearings Mix Clear Con Clear Young Mix DecCn Con DecSh MixSh ConCn MixCn Young Con Young Dec Mix coniferous forests deciduous trees without shrubs Dec -0.6 1.0 Par Maj Sit Eur Par Cae Emb Cit Coc Coc Mus Stri Syl Atr Par Pal Syl Bor Phy Col Pru Mod Phy Tro Par Ate Par Cri Cer Fam Fri Coe Reg Reg Fic Par Reg Ing Tro Tro Fic Alb Mot Cin -0.8 1.0
Křivoklátsko: výrazný vliv druhově chudého bukového lesa - malá úživnost, bez podrostu, skály podél potoka lejsek malý konipas horský
Bukový les ovlivňuje diverzitu negativně = vliv produktivity prostředí? 24 22 r = -0.16, n = 84, n.s. 50 45 r = - 0.39, n = 84, p = 0.0003 Počet druhů ptáků 20 18 16 14 12 10 Počet jedinců 40 35 30 25 20 8 15 6 Bukový les 10 Bukový les je-li v lese kus buku, je to pro ptáky kruciální není-li, jsou zásadní paseky, smrčiny...
2. Diverzita ptáků a lesních ptáků - shrnutí gama-diverzita jednotlivých prostředí odráţí jejich evoluční historii (méně uţ jejich současnou strukturu) les je druhově bohatý v lokálním měřítku, ale je tam nízká beta-diverzita lesní druhy s širší ekologickou valencí obohacují otevřenou krajinu na rozhraní lesa a otevřené krajiny je nejvyšší diverzita díky specializovaným druhům, ale v tropickém deštném lese tohle neplatí chybí specialisti na okraje citlivé druhy hlubokého lesa jsou u nás vzácné a způsobují výraznou diverzitu východoevropských lesů a pralesů pozitivní koreláty lokální diverzity v lese: listnatost aţ smíšenost, křoví v podrostu; negativní koreláty: jehličnatost nebo bukatost, absence vertikální členitosti
3. Ţivotní strategie ptáků a lesních ptáků
Potravní specializace (všichni lesní ptáci ČR n=87) Křivka Semenožravci; S; 11% sýc rousný Masožravci; M; 25% Plodožravci; F; 3% Sluka Hmyzožravci; I; 60% Jeřábek
Potravní specializace naši ptáci nejsou ve způsobech obţivy moc nápadití proč? inu, myslet bolí a proč by někdo namáhal, kdyţ...
Sezónnost doba krmení mláďat doba krmení mláďat... je u nás zjara ţivot tak krásný! v tropech je pořád hodně ovoce a pořád málo hmyzu (Stutchbury a Morton 2001)
Mixed-species foraging flocks Počet případů 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0 Pobřeţí slonoviny méně 5 5-9 10-14 15-20 více 20 Počet druhů v hejnu Je to odpověď společenstva na: 1) vysoké riziko predace 2) omezenost potravních zdrojů mezidruhová kompetice je slabší neţ vnitrodruhová je výhodnější druţit se s druhými druhy neţ s vnitrodruhovými soudruhy (Waltert 2000)
Mixed-species foraging flocks Strakapoud velký Mlynařík Brhlík u nás se ptáci spolčují pouze v zimě (sýkorky a spol.)
Soudrţnost ţracích hejn
Soudrţnost ţracích hejn sýkora babka se do hejna připojí jen tehdy, pokud brhlík zmasí koňadru, která jinak babku vydrtí
Reprodukce (velikost snůšky) dutinoví ptáci mají podstatně více mláďat neţ jinde hnízdící proč? niţší riziko predace hnízda = moţnost větší investice do současné reprodukce větší kompetice o vhodné prostory = mnoţ se co nejvíc, dokud máš kde (a s kým)
Ţivotní styl lesních ptáků Teorie o vztahu investice do reprodukce vs. riziko predace platí obecně i pro srovnání našich zemí a tropů
Ţivotní styl lesních ptáků Reprodukce (riziko predace) v tropech je velmi vysoké riziko predace hnízda asi kvůli hadům
Jak se liší normální les od pralesa? pořádný středoevropský prales pro ptáky vlastně neexistuje jedině snad Bialowieza diverzita a druhové sloţení nejsou moc podstatné záleţí na druzích stromů, nadmořské výšce, mnoţství křoví... zásadní je predace v pralese je velmi vysoká, v normálním lese spíš nízká zásadní je nabídka hnízdních dutin v pralese je velmi vysoká, v normálním lese spíš nízká v Bialowiezi je 2/3 dutin neobsazených, druhy o ně nesoupeří, vyuţívají je i bizarní ptáci (červenka, kos) limitující faktor v pralese je predace ptáci proto neradi hnízdní ve starém dřevu
Park jako les? v postatě jo absence některých druhů citlivých na lidskou přítomnost drozd brávník krkavec velký datel černý káně lesní
Park jako les? interakce predátor/kořist vrána šedivka holub hřivnáč v nově vzniklém parku chybí predátoři početnost ptáků roste proklatě rychle za pár desítek let se tam predátoři dostanou intenzita predace podobná pralesu
Změny početnosti našich lesních ptáků Geometric mean of species indices 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 90 88 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Year početnost lesních ptáků u nás dlouhodobě roste...
abundance druhu XY druhá CCA osa Rozdělení druhů podle šířky niky na megalinii šířka habitatové niky variabilita distribucí jednotlivých druhů v mnohorozměrném prostoru ordinačních os CCA odezva je unimodální druh s nikou širokou první CCA osa faktor prostředí druh s nikou úzkou
Geometric mean of species indices ţluna zelená Změny početnosti našich lesních specialistů 112 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 90 88 86 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 brhlík lesní Year přibývají hlavně druhy s uzší nikou a dutinové druhy
Změny početnosti našich lesních generalistů budníček větší Geometric mean of species indices 110 108 106 104 102 100 98 96 94 92 90 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004 Year generalisti nic moc zrnoţravci ubývají skoro všichni
Změny početnosti našich lesních ptáků 2650 Area (ha * 1000) 2640 2630 2620 2610 2600 2590 1965 1970 1975 1985 1995 1980 1990 2000 Year ptáci asi reagují na rostoucí rozlohu lesa a/nebo...
100 Změny početnosti našich lesních ptáků Relative coverage (%) 80 60 40 20 Age class (years) 121+ 101-120 81-100 61-80 41-60 21-40 1-20 0 1920 1930 1950 1960 1970 1980 1990 2000 Year... na změnu věkové struktury
-1.0 1.0 Existuje vztah mezi vazbou druhu na daný typ lesa a jeho dlouhodobým populačním trendem? Sax.rube POLE A LOUKY Car.spin Pyr.pyrr Pas.dome Hir.rust Ala.arve Ant.triv Car.cann Phy.troc Reg.igni Str.deca ROZPTÝLENÁ ZEL. Par.cris Tur.visc Reg.regu LIDSKÁ SÍDLA Car.chlo JEHL. LES Car.card Ser.seri Pru.modu Pas.mont Phy.co Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES Pha.colc Stu.vulg BUKOVÝ L. Tro.trog Hip.icte Sit.euro PASEKA Ori.orio NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES Fic.albi lejsek bělokrký Den.medi -1.0 1.0
Změny početnosti našich lesních ptáků Trend početnosti 1.06 1.04 1.02 1.00 0.98 0.96 0.94 Picus viridis Sylvia atricapilla Muscicapa striata Phoenicurus Columba Garrulus phoenicurus oenas glandarius Ficedula Dendrocopos albicollis mino Columba Dryocopus palumbusmartius Sturnus vulgaris Oriolus oriolus Parus T urdus ater viscivorus T urdus TDendrocopos roglodytes merula troglodytes major gulus ignicapillus Sitta europea Phylloscopus collybita dula arus montanus hypoleuca Certhia familiaris T urdus pilariserithacus rubecula Parus caeruleus Parus Cuculus T urdus major philomelos canorus Certhia brachydactyl Prunella modularis egulus regulus Sylvia Fringilla borincoelebs Coccothraustes cocothraustes Anthus trivialis hula pyrrhula Phylloscopus trochilus Phylloscopus sibilatrix Parus palustris rus uelis ia curvirostra cristatus flammea arduelis spinus r = 0.41, n = 54, p = 0.006 0.92-0.6-0.2 0.2 0.6 1.0 1.4-0.4 0.0 0.4 0.8 1.2 1.6 Vazba na lužák čím luţnější druh, tím více přibývá
-1.0 1.0 Sax.rube číţek lesní POLE A LOUKY Car.spin Pyr.pyrr Pas.dome Hir.rust Ala.arve Ant.triv Car.cann Phy.troc Reg.igni Str.deca ROZPTÝLENÁ ZEL. Par.cris Tur.visc Reg.regu LIDSKÁ SÍDLA Car.chlo JEHL. LES horské a Car.card Pru.modu jehličnaté lesy Ser.seri Pas.mont Phy.co Eri.rube HORSKÝ SMÍŠENÝ LES Pha.colc Stu.vulg BUKOVÝ L. Tro.trog Hip.icte Sit.euro PASEKA Ori.orio NÍŽINNÝ LISTNATÝ LES Fic.albi Den.medi sýkora parukářka -1.0 1.0
Změny početnosti našich lesních ptáků Trend početnosti 1.06 1.04 1.02 1.00 0.98 0.96 0.94 Picus viridis Muscicapa striata Sylvia atricapilla Phoenicurus phoenicurus Dendrocopos minor Ficedula Garrulus albicollis glandarius Columba oenas Dryocopus Columba martius palumbus Sturnus vulgaris Oriolus oriolus T urdus viscivorus T urdus Sitta merula Parus ater Dendrocopos europea major T roglodytes troglodytes Phylloscopus collybita Regulus ignicapillus icedula Parus hypoleuca Parus montanus T urdus caeruleus Certhia familiaris pilaris Erithacus rubecula Certhia Cuculus brachydactyla canorus TParus urdus major philomelos Sylvia borin Fringilla Prunella coelebs modularis Regulus regulus Coccothraustes cocothraustes Anthus trivialis Phylloscopus trochilus Phylloscopus Pyrrhula sibilatrix pyrrhula Parus Carduelis palustris flammea Loxia curvirostra Parus cristatus r = -0.31, n = 54, p = 0.04 Carduelis spinus 0.92-0.8-0.6-0.4-0.2 0.0 0.2 0.4 0.6 0.8 1.0 Vazba na jehličnany 1.2 1.4 1.6 1.8 čím jehličnatější druh, tím více ubývá
Sniţuje se zastoupení jehličnatých ve prospěch listnatých 100 80 Procenta 60 40 20 0 1970 1980 1990 2000 2004
3. Ţivotní styl ptáků a lesních ptáků - shrnutí skoro všichni naši ptáci se v době mnoţení ţiví hmyzem je výţivný a je ho dost tropičtí ptáci mají širší nabídku zdrojů, ale soutěţí o ně v drsnější konkurenci při nedostatku jídla a nebezpečí ţivota je výhodné druţit se do mezidruhových seskupení je v nich menší konkurence, ale fungují hejnové výhody je výhodné hnízdit v dutinách méně rizik = více energie do současné reprodukce dutiny jsou však ve většině lesů v nedostatku větší kompetice o ně ve středoevropském pralese je jich habakuk proč nejsou všichni ptáci dutinoví? park je jako les, akorát chybí citlivé druhy a občas je tam niţší míra predace početnost našich lesních ptáků stoupá, a to hlavně u listnatolesních druhů asi proto, ţe roste výměra lesů, zastoupení starých porostů i podíl listnáčů
Díky za pozornost! Special thanks všem, kterým jsem ukradl jejich fotografie (zvláštně Janu Ševčíkovi). All correspondence to: jirireif@yahoo.com