Lesnicko-typologické základy ochrany lesa III.

Podobné dokumenty
Základy lesnické typologie

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

VY_32_INOVACE_301. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

lesních dřevin Výhled potřeby sadebního materiálu

Vegetační stupně, trofické a hydrické řady. na příkladu střední Evropy

Vyhláška č. 298/2018 Sb. doporučení pro praxi

Lesnický typologický klasifikační systém (LTKS)

Možnosti modelování lesní vegetační stupňovitosti pomocí geoinformačních analýz

LESNICTVÍ FUNKCE LESŮ

Rámcová směrnice hospodaření pro lesní stanoviště

Aplikace českých principů klasifikace lesních geobiocenóz ve Východních Karpatech na Ukrajině


Příklad projektu zalesnění zemědělské půdy

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa

BO4,DB3,BK1,LP1,HB1,MD,DG,BR

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Lesnická a dřevařská fakulta. Ústav ochrany lesů a myslivosti SPOLEČENSTEV DUBOVÝCH BUČIN S JEDLÍ V KARPAT

Biogeografická diferenciace krajiny v geobiocenologickém pojetí

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

Příloha č. 1. Rámcové směrnice péče o les v CHKO Křivoklátsko

Výukový materiál zpracovaný v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Korespondenční soutěž Tajemství lesů

Základní charakteristika území

Úvod do lesnické typologie a fytocenologie

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh

CZ.1.07/2.2.00/

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY

Příloha Odůvodnění ÚP Supíkovice 1

Územní systém ekologické stability ÚSES

Základy lesnické typologie

Zkušenosti s plánováním péče o chráněná území ve vztahu k lesům. Jak se přistupuje k otázce biodiversity v rámci ochrany přírody?

4. Biogeografické a geobiocenologické rámce strategie managementu (A. Buček)

139/2004 Sb. VYHLÁŠKA

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa II.

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

T1 - Popis lesních porostů a výčet plánovaných zásahů v nich přírodní památka Onřejovsko

Lesní správa Luhačovice. Exkurze Pro Silva Bohemica na revíru Sidonie a Štítná nad Vláří

file:///home/moje/dokumenty/prace/olh/pred...

Číslo materiálu: VY 32 INOVACE 28/10. Název materiálu: Povrch České republiky. Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Zpracoval: Pavel Šulák

Biogeografická a podobná členění ČR. Petr Vybral, 2016

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

Hospodářský způsob. porosty BO, SM, AK a stanovištně nevhodné dřeviny. porosty listnáčů DB, HB a přimíšených

Rámcové vymezení cílových hospodářských souborů

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

Co je to ekosystém? Ekosystém. Fungování Hranice Autoregulační mechanismy Stabilizační mechanismy Biogeocenóza. Otevřený systém.

KLASIFIKAČNÍ JEDNOTKY GEOBIOCENOLOGICKÉ TYPOLOGIE KRAJINY. Antonín Buček

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ. Lesnická a dřevařská fakulta

PŘÍLOHY. Seznam příloh. Příloha 1: Názvy a zkratky stromů

Krajní body. Česká republika

Úpravy Lesnicko-typologického klasifikačního systému

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: SRUBY

Česká republika geomorfologické členění

Příloha T7: Rámcové směrnice péče o les podle souborů lesních typů

Tlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1

EU V/2 1/Z34. Česká republika. rostlinstvo a živočišstvo, ochrana přírody

LHC Obecní lesy Čížkov

1 DEMONSTRAČNÍ OBJEKT: V BABICI

Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Elektronická podpora zkvalitnění výuky CZ.1.07 Vzděláním pro konkurenceschopnost


1. Základní identifikační a popisné údaje

Charakteristiky lesních geobiocenóz Národní přírodní rezervace Mazák v Moravskoslezských Beskydech (Beskydský bioregion, Česká Republika)

Příloha č. 1. Mapa hnízdišť chřástala polního na území PO Labské pískovce v části zasahující do CHKO Lužické hory

Přechod k nepasečnému hospodaření. na lesním majetku hlavního města Prahy

ZEMĚPIS 9.ROČNÍK PŘÍRODNÍ POMĚRY ČR

DEMONSTRAČNÍ OBJEKT NEPASEČNÉHO HOSPODAŘENÍ POD VJADAČKOU DEMONSTRAČNÍ PLOCHA A POD VJADAČKOU

4.2. Charakteristika současného stavu přírodního prostředí v rámci jednotlivých celků kraje

Metody klasifikace stanovištní vhodnosti druhové skladby lesních biocenter Jaromír Macků,

Dřevinná skladba Ing. Václav Zouhar ÚHÚL Brandýs n. Labem, pobočka Brno

Cholupická bažantnice

Zvyšování podílu buku a přechod na nepasečné hospodaření na úpatí Železných hor Průvodce exkurzní trasou

Náležitosti projektu založení lesního porostu

E- learningový materiál Pěstování dřevinné vegetace Hlavní typy hospodářství

Název projektu: ŠKOLA 21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ DUM: VY_32_INOVACE_2/37

DEMONSTRAČNÍ OBJEKT PRO SILVA BOHEMICA PODMOLÍ DEMONSTRAČNÍ PLOCHA A PODMOLÍ A

Inventarizace lesů, Metodika venkovního sběru dat Verze 6.0

CZ.1.07/2.2.00/

Sešit pro laboratorní práci z biologie

2015 Informace o nakládání s reprodukčním materiálem lesních dřevin

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů PŘÍPADOVÁ STUDIE - TATRY. Antropické vlivy Geobiocenologické jednotky

Lesy ČR a vegetační stupňovitost

I. Cirkulář a program

OBSAH 1 Úvod Uznané zdroje reprodukčního materiálu lesních dřevin Genové základny... 23

Které poznatky. z výzkumu přirozených lesů. můžeme použít. v přírodě blízkém hospodaření? Tomáš Vrška

2 DEMONSTRAČNÍ PLOCHA: A KLOKOČNÁ A

Diferenciace současného stavu geobiocenóz

LESNICKÁ POLITIKA ČÁST 14. Základní charakteristiky stavu lesů, lesního hospodářství v ČR JAROMÍR VAŠÍČEK

Soubor map: Mapy lesních vegetačních stupňů v Chráněných krajinných oblastech ČR (FLD ČZU v Praze) Vacek S., Mikeska M., Vacek Z., Bílek L., Štícha V.

Lesy ČR panelová diskuse Praha

ABSTRAKT ABSTRACT. Ing. Petr DUJKA. Projektová činnost ve výstavbě

CZ.1.07/2.2.00/

Soubor map stupňů přirozenosti lesních porostů pro management lesních ekosystémů ve vybraných národních parcích (FLD ČZU v Praze)

Soubor map Rozšíření autochtonních populací přimíšených a vtroušených druhů dřevin v porostech NPR Voděradské bučiny

POLEDNÍK MONITORING LOKALITY PONECHANÉ SAMOVOLNÉMU VÝVOJI

METODICKÉ POSTUPY PROJEKTOVÁNÍ LOKÁLNÍHO ÚSES MULTIMEDIÁLNÍ UČEBNICE

Monitoring Buxbaumia viridis v Beskydech

VY_32_INOVACE_GE.3.03

EEA Grants Norway Grants

Přílohy návrhové části. plánu péče o CHKO Šumava

CZ.1.07/2.2.00/

Transkript:

Lesnicko-typologické základy ochrany lesa Otakar Holuša Mendelova Univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta Brno Lesnicko-typologické základy ochrany lesa III. Otakar Holuša Mendelu Brno, LDF, Ústav ochrany lesů a myslivosti Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a Státním rozpočtem ČR InoBio CZ.1.07/2.2.00/28.0018 Otakar Holuša 2012 Základní rámce systému- Vegetační stupňovitost Pod pojmem stupňovitost vegetace se rozumí jev změn druhové skladby fytocenóz včetně jejich edifikátorů se změnou makroklimatu ve vertikálním směru v určitém geografickém celku. (kolektiv 1995) Základní rámce systému Definice vegetačního stupně ZLATNÍK (1976): VS je ekologická nadstavbová jednotka geobiocenologických jednotek ve vztahu ke klimatu uplatňujícího se na segmentech v krajinných segmentech. Jsou vymezovány podle ekologického projevu diferenciální druhové kombinace segmentů vůdčích řad, kde rozdílnost vlivu klimatu na složení dřevinné a podrostové synuzie je nejméně rušena lokálním nedostatkem vody, anebo naopak, jinou než atmosférickou lokální vodou. KRÁLIČEK & POVOLNÝ (1978): VS je biocenologická (geobiocenologická) stavební jednotka, která odráží vliv klimatu na složení chtonofytické synuzie biocenóz (geobiocenóz) a která je tímto složením determinovaná. RANDUŠKA et al. (1986): VS je plošně převažující klimaxová geobiocenóza determinovaná vegetací včetně náhradních geobiocenóz v určitém území, podmíněná makroklimatem a mezoklimatem v podmínkách měnící se nadmořské výšky. Vegetační stupně Nadstavbová jednotka závislá na výškovém a expozičním klimatu Vymezovaná induktivně podle vlastností přirozených rostlinných společenstev Pojmenován podle hlavních edifikátorů ZLATNÍK (1976): Diferenciačními druhy VS jsou na prvním místě stromovité, popř. křovité determinanty synuzie hlavní úrovně původních lesních a křovitých biocenóz a vůbec chtonofyty, reagující rozhodným způsobem na délku vegetační doby a na negativní jevy klimatu. nositeli vegetační stupňovitosti jsou v ČR (zkratky podle vyhl. č. 83/1996 Sb.): DBZ-DBL, BK, JD, SM, KOS ostatní dřeviny pomáhající vylišovat VS: DBP, CER, HB, JV, LPM, LPV, BB, MD, BRK, TR, JLH, JL mimo vegetační stupňovitost: (KL), BR, BO, JR, Vegetační stupně v ČR Zlatník (1976) Plíva (1971, 1991) 1. dubový 1. dubový 2. buko-dubový 2. buko-dubový 3. dubo-bukový 3. dubo-bukový 4. bukový 4. bukový 5. jedlo-bukový 5. jedlo-bukový 6. smrko-jedlo-bukový 6. smrko-bukový 7. buko-smrkový 7. smrkový 8. smrkový 8. klečový 9. klečový 9. alpínský ( 10. alpínský ) (10. subnivální) (Tatry) - 1

1.VS DUBOVÝ (Querceta s. lat.) Duby (Quercus sp.) výrazně dominují; AVB: SoLT 1B, 1H 23 m (Plíva 1991) Buk lesní (Fagus sylvatica) chybí; ojediněle ve vlhčích polohách vs v SoLT 1B vtroušený (Plíva 1991); zcela chybí (Buček & Lacina 1999); pod 350 m n.m., nad 8 C, pod 600 mm, nad 165 dní VegD (Plíva 1991); pod 300 m n.m., kolem 9 C, kolem 500 mm, nad 170 dní VegD (Buček &Lacina 1999); ČR: v panonské oblasti jižní Moravy Mediteránní oblast 2.VS BUKO-DUBOVÝ (Fageto-Querceta s. lat.) Diváky - PR Roviny 330 m n.m. Duby dominují, výška max. 25-28m Buk v příměsi (až do 50%), výška 25-28 m Úroveň db a bk vyrovnaná pod 350-400 m n.m., 7,5-8 C, 600-650 mm, nad 160-165 dní VegD (Plíva 1991); 200-400(500) m n.m., kolem 8 C, 550-600 mm, kolem 165 dní VegD (Buček &Lacina 1999); SK: Cerová vrchovina - Hajnáčka vrchol Steblová skala 400 m n.m. 2.VS buko-dubový Šilheřovice ch.ú. Černý les u Šilheřovic cca 245 m n. m. 3.VS - DUBO-BUKOVÝ (Querceto-Fageta s. lat.) dominantní bk (úroveň, nadúroveň), h=30-35 m výšk. bk >= db >> jd významné zastoupení dbz, dbl (optimum) jd (zast. do 10%, Edaf.kat. V,O,R až 40%) hb, lpm, lpv, jv, bb, jlh, jl Šilheřovice ch.ú. Černý les u Šilheřovic cca 230 m n. m. 3.VS dubo-bukový 2

Ždánický les PR U Vrby cca 410 m n. m. 4.VS BUKOVÝ (s jedlí) (Fageta (abietis) s. lat.) výšk. bk=jd>>db, hb bk>=lpm, lpv jv, kl dominantní bk (optimum, h=až 50 m) dbz, dbl vtroušený jd, běžný výskyt +20%, (h=do 50m) optimum lpm, lpv, jv Pozn.: v oblasti polonika a Beskydského bioregionu dbl nahrazuje dbz Ždánický les U Slepice cca 410 m n. m. 4.VS bukový UKR: Východní Karpaty masív Javorník cca 450 m n. m. 5.VS - JEDLO-BUKOVÝ (Abieto-Fageta s. lat.) Ostravice NPR Mazák 710 m n. m. výšk. jd > bk > kl dominantní bk, h=45-48m jd (do 50%, h=51-55m), kl - optimum ojediněle sm, do 5% (h=56-58m) chybí dbl+dbz, hb!! jednotlivě lpv (do 700 m), jv (do 840 m), tr 5.VS jedlo-bukový Moravskoslezské Beskydy NPR Mionší pohled z cca 750 m n. m. 6.VS - SMRKO-BUKOVÝ (Piceeto-Fageta s. lat.) Moravskoslezské Beskydy Lysá hora, NPR Mazák pohled z cca 1070 m n. m. dominance bk (úroveň - podúroveň), h=35m výšk. sm > jd >= bk + kl optimum sm (h=až 60m) jd (úroveň podúroveň) Ostravice PR Smrk 1060 m n. m. 6.VS smrko-bukový 3

7.VS - BUKO-SMRKOVÝ (Fageto-Piceeta s. lat.) Západní Karpaty, Moravskoslezské Beskydy Lysá hora, NPR Mazák, pohled z cca 1100 m n. m. Ostravice PR Smrk 1120 m n. m. výšk. sm > jd >> bk dominance sm (h= max 40 m) jd (úroveň - podúroveň) bk (pouze podúroveň) (h= max 27m) kl (podúroveň) (h= max 24m) 7.VS buko-smrkový 8.VS - SMRKOVÝ (Piceeta s. lat.) Oravské Veselé - Pilsko, 1335 m n.m. UA: Horhany masív Polenskij 1450 m n. m. dominance sm (max h=25 m) sm (jd)>> bk (křovitý), jr, vrby ojediněle kl (h=7-18 m) jednotlivě jd v úrovni jednotlivě bk (do 4m) přirozeně rozvolněné porosty lim, kos, olz 8.VS smrkový UA: Východní Karpaty Karpatská národní biosférická rezervace pod Hoverlou, pohled z cca 1400 m n. m. Moravskoslezské Beskydy Lysá hora - vrchol, NPR Mazák, 1315 m n. m. UA: Pop Ivan Maramoroskij 1650 m n. m. 9.VS - KLEČOVÝ (Mugheta s. lat.) bez stromového patra dominantní kleč horská nízké sm (h=1-4m) keře jr, vrb, jalovec nízký 9.VS - KLEČOVÝ (Mugheta s. lat.) Oravské Veselé - Pilsko, 1480 m n.m. Oravská Polhora - Babia hora, 1550 m n.m. Oravská Polhora - Babia hora, 1600 m n.m. Oravské Veselé Pilsko vrchol, 1555 m n.m. 4

9.VS klečový UA: Východní Karpaty Karpatská národní biosférická rezervace severní svah Hoverly (vrchol 2061 m n.m.) cca 1550 m n. m. Krkonoše Studniční hora (10).VS (10).VS - alpínský (Alpinum s. lat.) Vysoké Tatry Skalnaté pleso trávo-bylinná společenstva (místy suťová pole s pokryvy mechů a lišejníků) společenstva Trifido- Supinetum - Juncus trifidus, Festuca supina, a společenstvo Deschampsio-Luzuletum - Luzula alpinopilosa a Avenella flexuosa nízké porosty Vaccinium myrtillus, Rhodoccocus vitis-idea a Empetrum hermafroditum zakrslí jedinci jalovec nízký (výšky cca 10 cm), zakrslí jedinci kleč, sm (výšky 20 cm) varianty VS (Zlatník 1976) Ekologické Chorologické Ekologicko-chorologické VS varianty v oblasti polonika a západokarpatské provincie dbz je nahrazen dbl ( v oblasti i ve 4.VS) VS varianty dubo-jehličnatá varianta 3.VS (Querceto-Abieta s. lat.) značný podíl jd, nízká účast bk, styk dbl a sm uzemní nebo lokální kontinentalita, mrazy, chudší substrát, podmáčení půdy oblast Ostravské pánve a Moravské brány (Zlatník 1976, Málek 1984, Buček a Lacina 1999) - dubojehličnatá varianta 4.VS, Lacina (2000) připouští variantu i v 3.VS 6.VS klenová chorologická varianta smrkobukového VS (Acereto- Fageta s. lat.) SK-Bukovské vrchy: výskyt 950-1207 m n.m. VS - varianty 9.VS smrková chorologická varianta klečového VS (Piceeta humilia s. lat.) ČR-Hrubý Jeseník: výskyt 1420-1492 m n.m. Vegetační stupňovitost polonské a západokarpatské podprovincie 1220 1328 (1500) m n.m. 860 1180 m n.m. (1500)1650 m n.m. 1450 1600 m n.m. 1060 1290 m n.m. 8.VS 6.VS (10).VS 9.VS 7.VS 500 940 m n.m. 5.VS 340 690 m n.m. 210 380 m n.m. 3.VS 4.VS 5

Vegetační stupňovitost polonské a hercynské podprovincie Zastoupení vegetačních stupňů v oblasti východní Moravy a Slezska (PLO 32, 39, 40, 41+ PLO29) % plochy současné 100 zastoupení PUPFL přepočtené zastoupení 10 1 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. přepočtené zastoupení (+PLO 29) vegetační stupeň 0,1 0,01 0,001 Charakteristiky vegetačních stupňů vybraných PLO Mapa vegetačních stupňů PLO 40 - Moravskoslezské Beskydy PLO 39 - PODBESKYDSKÁ PAHORKATINA Nadmořská průměrná Roční srážky VS výška teplota (mm) (m) ( C) Vegetační doba (dny) Langův dešťový faktor 3. dubo-bukový 210-380 7,4-8,3 700-1100 155-170 85-150 4. bukový (s jedlí) 340-690 6,2-7,6 950-1200 130-150 125-190 PLO 40 - MORAVSKOSLEZSKÉ BESKYDY (+ORAVSKÉ BESKYDY) průměrná Nadmořská výška Roční srážky Vegetační doba Langův dešťový VS teplota (m) (mm) (dny) faktor ( C) 3. dubo-bukový 310-380 7,3-7,8 800-900 150-160 103-123 4. bukový (s jedlí) 360-680 5,8-7,5 870-1100 130-150 116-190 5. jedlo-bukový 500-940 4,7-6,3 1000-1350 120-140 158-287 6. smrko-bukový 860-1180 4,0-4,8 1300-1450 110-125 271-362 7. buko-smrkový 1060-1290 3,5-4,3 1400-1480 90-115 326-423 8. smrkový 1220-1325 (1500) 3,5 1500-1600 70-90 425 9. klečový 1450-1600 2,5-3,5 1600 60-75 530 Azonální geobiocenózy vegetace, jejíchž složení je vedle makroklimatu ovlivňováno hlavně zvláštními půdními poměry. Nachází se na odpovídajících půdách uvnitř více vegetačních zón, jako např. vegetace vrchovišť a slatin, lesy na aluviálních a zamokřených půdách, vodní vegetace, v. halofytní na typologicky nevyvinutých půdách, Zonální jako na VS skálách, vátých píscích, sutích apod. (Kolektiv 1995) V praxi při mapování azonálních geobiocenóz: azonální Luhy jsou řazeny geobiocenózy samostaně (označeny (1)L) azonální geobiocenózy (mimo luhy) jsou řazeny do VS o jeden (popř. dva) výše např. zonální 5.VS - (edafické kategorie O, P, Q, T, G, (R)) jsou řazeny do 6.aVS 6.aVS smrkové jedliny (Piceeto-Abieta s.lat.) složení jd4-5, bk1-2, sm3-5, (bo,br,ol) 6.VS 5.VS 6.aVS 6