Komunální volby v Ostravě

MASARYKOVA UNIVERZITA FAKULTA SOCIÁLNÍCH STUDIÍ Katedra politologie Obor politologie Komunální volby v Ostravě 2006-2014 Bakalářská práce Petr Klečka (UČO: 385774) Politologie bakalářské studium imatrikulační ročník 2013 V Brně 18. 11. 2014

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komunální volby v Ostravě 2006-2014, vypracoval samostatně a využil jsem jen zdroje uvedené v seznamu literatury. V Brně dne 18. 11. 2014 Podpis autora

Na tomto místě bych chtěl vyjádřit své díky panu Mgr. Michalu Pinkovi, Ph.D., za vedení bakalářské práce a za jeho cenné připomínky, rady a náměty, které mi při psaní této práce poskytl. Zároveň děkuji své rodině za neutuchající podporu během celého studia.

Obsah Úvod... 5 1. Volby do zastupitelstev obcí... 7 1.1 Volební zákon a pravidla... 7 1.2 Volební systém a přepočet hlasů na mandáty... 8 2. Orgány obce... 9 2.1 Zastupitelstvo obce... 9 2.2 Rada obce... 10 2.3 Starosta... 12 3. Výběr vzorku zkoumání město Ostrava... 12 4. Koalice... 13 4.1 Typologie koalic... 14 5. Individuální charakteristiky kandidátů... 18 6. Výsledky komunálních voleb 2006-2014... 20 6.1 Zastupitelstvo města Ostravy... 20 6.2 Zastupitelstvo MO Ostrava-Jih... 23 6.3 Zastupitelstvo MO Slezská Ostrava... 25 6.4 Zastupitelstvo MO Mariánské Hory a Hulváky... 27 6.5 Zastupitelstvo MO Stará Bělá... 29 6.6 Zastupitelstvo MO Plesná... 30 6.7 Zastupitelstvo MO Nová Ves... 32 7. Exekutivní koalice po volbách 2006-2014... 33 7.1 Exekutivní koalice po volbách 2006... 35 7.2 Exekutivní koalice po volbách 2010... 37 7.3 Exekutivní koalice po volbách 2014... 39 8. Inkumbenční efekt v české komunální politice... 41 8.1 Inkumbence v rámci zastupitelstva města Ostravy a vybraných obvodů... 43 9. Závěr... 48 10. Seznam použité literatury... 50 Seznam tabulek... 53 Seznam zkratek... 55

Počet znaků: 87 680 Úvod Komunální volby jsou zdrojem mnoha odborných prací. Není tomu tak náhodně, poskytují totiž data, která jsou následně různými způsoby analyzována a dále reprodukována. Jakožto deskriptivní analýza komunálních voleb slouží i tato práce. Je třeba říct, že vzhledem k omezené kapacitě prostoru, který bakalářská práce nabízí, se budeme zabývat zvláště městem Ostrava. Konkrétně analýzou voleb do městského zastupitelstva a také analýzou voleb do šesti vybraných obvodů. Práce se zaměřuje na volební období mezi lety 2006 až 2014, proto je výjimečná zvláště tím, že poskytuje nejaktuálnější data z podzimních komunálních voleb roku 2014. Výseč témat, které analýza bude zahrnovat je poměrně úzká. Nacházejí se v ní témata jako aplikace teorie koalic Stanislava Balíka v praxi či zjišťování inkumbence, jakožto klíčového aspektu v rozhodování voličů a následného úspěchu či neúspěchu kandidátů. Základní otázky, které bude tato práce dále rozvíjet a pokusí se na ně odpovědět, znějí následovně: 1. Jaký typ povolebních exekutivních koalic je ve zkoumaných zastupitelstev nejčastěji utvářen? 2. Které politické subjekty se nejčastěji účastní působení v koalicích, a které naopak zaznamenávají nejmenší účast? 3. Jak velký je podíl znovuzvolených zastupitelů v rámci zastupitelských sborů obvodů a magistrátu města a v rámci politických subjektů? Analýza je dělena do několika hlavních kapitol a podkapitol. Po úvodním slovu bude následovat kapitola, zaměřující se na teorii voleb do zastupitelstev obcí, kde bude představen volební zákon a veškeré náležitosti, které je třeba splnit pro účast ve volebním klání, jak pro voliče, tak pro volené. Další kapitola pak přiblíží orgány obce, které jsou volbami přímo ovlivněny, jedná se o zastupitelstvo obce, radu a osobu starosty/starostky či primátora, který pozici starosty zastává ve statutárních městech. Nebudou chybět ani přehledy počtu obyvatel jednotlivých městských obvodů, počty volených zastupitelů nebo velikosti rad v konkrétních případech. Následovat bude kapitola, která ve stručnosti blíže představí zvolený objekt zkoumání, tedy statutární město Ostravu a vybrané obvody. Jednou z nejobsáhlejších kapitol pak je kapitola, věnovaná teorii koalic. Zde je zmíněno jak základní dělení koalic, tak také později mnohem více rozpracovaná typologie exekutivních koalic v české komunální politice podle Stanislava Balíka. 5

Následně se seznámíme s teorií individuálních charakteristik kandidátů, konkrétně s takzvaným inkumbenčním efektem, který je jedním z nejvýznamnějších faktorů, ovlivňujících znovuzvolení kandidáta voličem. Kapitola o výsledcích voleb mezi lety 2006-2014 shrnuje volební výsledky během uvedených let v rámci vybraných zastupitelstev. U každého sledovaného zastupitelstva je přítomno jakési shrnutí, který politický subjekt si polepšil, případě pohoršil, co se počtu zastupitelů týče. Následuje kapitola, která se snaží co nejvíce využít Balíkovu typologii exekutivních koalic. V každém zastupitelstvu, kde je ustavena rada, je snaha o co nejpřesnější určení typu vzniklé koalice. Ačkoliv je třeba říci, že u některých subjektů je ideové vymezení velmi složité určit. Předposlední kapitola rozebírá inkumbenční efekt v českém prostředí a poté se pokouší analyzovat co nepřesněji počet znovuzvolených zastupitelů ve vybraných zastupitelstvech městských obvodů a zastupitelstvu města. Také je zde zjišťována inkumbence v rámci jednotlivých stran, hnutí a sdružení (tedy kolik mají zastupitelů, kteří byli již jednou případně dvakrát zvoleni ve sledovaných obdobích). Na závěr pak proběhne zhodnocení celkového průběhu bakalářské práce, budou zde shrnuty odpovědi na výše vyslovené otázky. Základním zdrojem pro celou práci je volební server Českého statistického úřadu www.volby.cz, odkud je převzata velká většina dat, uvedených v tabulkách v textu. Dále byly velmi cenným informačním zdrojem oficiální webové stránky jednotlivých městských obvodů a také města Ostravy. Teoretická část práce pak vychází z literatury, zabývající se zvláště typologiemi exekutivních koalic a inkumbenčním efektem. V neposlední řadě byly využity také zákony upravující organizaci a způsob voleb, případně literatura, nabízející základní přehled o fungování orgánů obce. 6

1. Volby do zastupitelstev obcí Veškeré náležitosti týkající se voleb do obecních zastupitelstev, upravuje Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů. Tato část práce se nebude zabývat volebním zákonem příliš do hloubky, spíše se pokusí nastínit hlavní podmínky, které je třeba dodržet, aby samotný proces voleb úspěšně proběhl. 1.1 Volební zákon a pravidla Volby do obecních zastupitelstev se konají vždy ve dvou dnech, a to v pátek a sobotu, v pátek od 14 hodin do 22 hodin, v sobotu od 8 hodin do 14 hodin. Právo volit má každý občan České republiky, který nejpozději druhý den voleb dosáhne věkové hranice 18 let a má trvalé bydliště v obci, kde provádí svou volbu. Současně však může dle mezinárodních smluv volit v komunálních volbách také občan jiného státu, který má v místě volby trvalý pobyt (Zákon č. 491/2001 Sb., 3 a 4). Obec tvoří vždy jeden vícemandátový obvod. Podle zákona je možné v obcích do 10 000 obyvatel vytvářet více obvodů, ale musí se v nich volit nejméně 5 zastupitelů; u obcí s počtem obyvatel od 10 do 50 tisíc, to pak musí být nejméně 7 zastupitelů a u obcí nad 50 000 obyvatel, musí být volební obvody s nejméně 9 zastupiteli. V Praze a územně členěných statutárních městech, musí městský obvod či městská část tvořit pouze jeden volební obvod. Proporcionalita volebních obvodů z hlediska počtu obyvatel není vyžadována (Krejčí 2006: 331). Komunální volby mají několik specifik. První z nich je skutečnost, že volební stranou nemusí být pouze politické strany a politická hnutí, případně jejich koalice, ale také nezávislí kandidáti a sdružení nezávislých kandidátů. Další možností jsou i kombinace sdružení politických stran a hnutí s nezávislými kandidáty (Zákon č. 491/2001 Sb., 20). Nezávislý kandidát nebo sdružení nezávislých kandidátů, musí při registraci své kandidatury doložit petiční arch s podpisy občanů, kteří jejich kandidaturu podporují. Přesné procento podpisu voličů, potřebných k registraci těchto kandidátů udává Příloha k zákonu č. 491/2001 Sb. U jednotlivých nezávislých kandidátů se toto procento odvozuje od počtu obyvatel v obci. Například pro kandidáta do zastupitelstva města Ostravy je to číslo 0,5 %, z celkového počtu obyvatel města, avšak například pro středně velký městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz jsou to 2 %. Pro menší obvod, jako jsou třeba Michálkovice, je potřeba 4 % hlasů. Sdružení nezávislých kandidátů pak v jakkoliv velké obci či obvodě, musí splňovat podmínku 7 % podpisů z počtu obyvatel (Zákon č. 491/2001 Sb., 21). 7

Počet kandidátů strany musí být menší nebo se musí rovnat počtu mandátů, které jsou k dispozici v zastupitelstvu obce. V obcích, kde se volí sedm a méně zastupitelů je možné, aby volební strana uvedla na kandidátní listině nejvýše takový počet kandidátů, který činí počet členů, volených do zastupitelstva obce, zvýšený o jednu třetinu, přičemž je konečné číslo zaokrouhlováno na celé číslo dolů (Zákon č. 491/2001 Sb., 22). 1.2 Volební systém a přepočet hlasů na mandáty Pro volby do zastupitelstev obcí, byl vybrán proporční volební systém. Komunální volby nabízejí voliči otevřené kandidátní listiny. To znamená, že voliči mohou využít tzv. panašování. Jedná se o možnost hlasovat buď pro jednu kandidátní listinu, nebo pro jednotlivé kandidáty, či kombinovat hlasování pro kandidáty z různých kandidátních listin. Podle novely z roku 1994 se nesčítají preferenční hlasy, ale přidělují se kandidátním listinám při zachování pořadí na těchto listinách. Jedině kandidát, který získal více, jak 10 % průměru počtu hlasů příslušné kandidátní listiny, má nárok na preferenční mandát (Krejčí 2006: 331). Ve volbách do zastupitelstev obcí bylo, zde již několikrát zmíněným zákonem č. 491/2000 Sb., zavedeno kvorum, omezující vstup stran do skrutinia. Jeho hodnota činí 5 % získaných hlasů z celkového počtu odevzdaných hlasů, vyděleného počtem volených zastupitelů a vynásobeno počtem kandidátů, kandidujících za danou stranu (Krejčí 2006: 332). Novela zákona z roku 2001 přinesla ještě jednu změnu, která poměrně hodně ovlivnila budoucí podobu složení zastupitelstev, zvláště, co se týče podílu účasti členů velkých politických stran a hnutí. V českém komunálním prostředí se od roku 1990 pro převedení hlasů na mandáty používal tzv. volební dělitel Sainte-Laguë, bylo však zjištěno, že tento dělitel znevýhodňuje kandidáty velkých stran, oproti nezávislým kandidátům, kteří komunální volby, co se do počtu přidělených mandátů, ovládali. Proto se v dodatku ke Smlouvě o vytvoření stabilního politického prostředí (tzv. opoziční smlouva), Tolerančním patentu, dohodla ODS a ČSSD na změně způsobu volby do zastupitelstev obcí. V konečném důsledku se jednalo o změnu volebního dělitele ze Sainte-Laguë na d Hondtův volební dělitel. Tato změna se nejvíce promítla do složení zastupitelstev do cca 15 členů (pro větší zastupitelstva byla nejvýznamnější změnou uzavírací 5 % klauzule) (Balík 2009: 84,102; Krejčí 2006: 332). 8

2. Orgány obce V této kapitole si v krátkosti představíme hlavní orgány řízení obce, které jsou nejvíce ovlivněny komunálními volbami, neboť právě volič, ať už přímo či nepřímo, určuje jejich personální strukturu. Z hlediska zaměření práce se proto budeme zabývat pouze zastupitelstvem obce, radou obce a starostou obce. Ostatní orgány, jako tajemník, obecní úřad, výbory zastupitelstva a komise rady, zde zmíněny nebudou. 2.1 Zastupitelstvo obce Jedná se o nejdůležitější orgán obce. Je voleno v přímých, rovných a tajných volbách. Zastupitelstvo rozhoduje o nejzávažnějších věcech v působnosti obce, zejména pak o územním plánu, rozpočtu či rozsáhlých majetkoprávních transakcích. Usnášeníschopné je zastupitelstvo pouze v případě, že se jeho jednání účastní nadpoloviční většina všech jeho členů. Zastupitel má tři základní práva, a to: právo iniciativy, právo interpelace a právo informace, tedy ty, které souvisejí s výkonem jeho funkce například od zaměstnanců úřadu nebo od zaměstnanců právnických osob, které obec založila či zřídila. Jeho povinností je pak aktivní účast na jednáních zastupitelstva a vyvarování se střetu zájmů v případě, že by hlasování zastupitelstva mohlo přinést nějakou výhodu jemu nebo osobě mu blízké či jiné právnické a fyzické osobě, kterou zastupuje. Důležitou pravomocí zastupitelstva je pak volba a také odvolávání starosty, místostarosty a dalších členů rady obce (Balík 2009: 67-72). Počet jeho členů je velmi závislý na velikosti samotné obce. Pohybuje se od 5 do 9 u nejmenších obcí, a od 35 do 55 u obcí s více jak 150 000 obyvateli (např. Brno, Ostrava, Plzeň). Praha má 65 zastupitelů (Vodička ed. 2011: 388). Pro lepší přehled počtu zastupitelů v jednotlivých městských obvodech statutárního města Ostravy, slouží následující tabulka. Pro úplnost je zde uveden i počet obyvatel města a jednotlivých městských obvodů (data k 1. 1. 2014). Je zde patrné, že ne vždy platí, že obvod s menším počtem obyvatel má také menší počet zastupitelů, který by zhruba odpovídal počtu zastupitelů ostatních podobně lidnatých obvodů. Během sledovaných období se počet zastupitelů měnil jen v jednom městském obvodě, a to v Nové Vsi, která zvýšila počet členů zastupitelstva z 9 na 11. 9

Tab. č. 1: Počty zastupitelů v Ostravě Městský obvod Počet obyvatel Počet zastupitelů 2006-2014 Ostrava 1 304 136 55 Ostrava-Jih 109 267 45 Poruba 67 556 45 Moravská Ostrava a Přívoz 39 641 35 Slezská Ostrava 21 766 35 Mariánské Hory a Hulváky 12 477 15 Vítkovice 8 077 15 Radvanice a Bartovice 6 644 21 Polanka nad Odrou 4 938 15 Svinov 4 490 19 Stará Bělá 4 058 15 Hrabová 3 785 15 Michálkovice 3 282 15 Petřkovice 3 133 15 Krásné Pole 2 578 15 Třebovice 1 880 15 Nová Bělá 1 870 15 Hošťálkovice 1 614 9 Plesná 1 416 15 Pustkovec 1 292 15 Lhotka 1 287 15 Proskovice 1 220 15 Martinov 1 128 15 Nová Ves 737 9/11 2 zdroj: volby.cz a ostrava.cz, tabulka autor. 2.2 Rada obce Můžeme ji jinak označit jako jakousi obecní vládu. Je výkonným orgánem obce ve věcech, které spadají do samostatné působnosti obce. Do její působnosti patří například příprava návrhů pro jednání zastupitelstva a zabezpečování plnění jeho usnesení, zabezpečuje hospodaření obce dle schváleného rozpočtu, vydává nařízení obce atd. (viz Koudelka 2007: 197-199). Za výkon své práce je odpovědná zastupitelstvu. Radu obce tvoří starosta, místostarosta (místostarostové) a další členové rady. Počet členů rady obce je vždy lichý a čítá minimálně 5 a maximálně 11 členů, přičemž nesmí přesahovat třetinu počtu členů zastupitelstva obce. 1 jedná se o zastupitelstvo statutárního města Ostrava, do kterého volí občané zástupce ve všech městských obvodech. 2 obvod Nová Ves zvýšil počet zastupitelů v roce 2014 na 11 (volby.cz 2014). 10

Usnášeníschopná je pouze v případě nadpoloviční účasti všech jejích členů, nejen členů přítomných. Tento orgán se neschází pravidelně, svolává jej starosta dle potřeby. Současně jsou její jednání neveřejná, avšak zastupitelstvo má právo nahlédnout do zápisu z jejího jednání. V rámci zákona o svobodném přístupu k informacím má však toto právo v podstatě kdokoliv. Rada obce není zřizována v obcích, kde má zastupitelstvo méně jak 15 členů (Balík 2009: 72-74; Vodička ed. 2011: 388-389). Tabulka, která bude následovat, pro přehlednost udává počet radních jednotlivých obvodů města Ostravy. Městské obvody Hošťálkovice a Nová Ves nedisponují radními, neboť počet zastupitelů vytvoření tohoto orgánu neumožňuje. Obvody jsou řazeny dle počtu obyvatel od nejvyššího po nejnižší. Tab. č. 2: Počet radních jednotlivých zastupitelstev Městský obvod Počet radních Ostrava 11 Ostrava-Jih 11 Poruba 11 Moravská Ostrava a Přívoz 7 Slezská Ostrava 11 Mariánské Hory a Hulváky 5 Vítkovice 5 Radvanice a Bartovice 7 Polanka nad Odrou 5 Svinov 5 Stará Bělá 5 Hrabová 5 Michálkovice 5 Petřkovice 5 Krásné Pole 5 Třebovice 5 Nová Bělá 5 Hošťálkovice - Plesná 5 Pustkovec 5 Lhotka 5 Proskovice 5 Martinov 5 Nová Ves - zdroj: web ostravských městských obvodů 2014, tabulka autor 11

2.3 Starosta Starosta obce je nejviditelnějším orgánem obce, který zastupuje obec navenek, což je paradoxní vzhledem k tomu, že nemá v podstatě žádné pravomoci. Nemá povahu statutárního orgánu, je součástí rady obce. Všechny úkony, vyžadující schválení zastupitelstvem nebo radou, může činit až po jejich schválení, jinak se vystavuje trestněprávní nebo občanskoprávní odpovědnosti. Na rozdíl od zastupitelů musí být starosta (i místostarosta) občanem České republiky. Starostovou pravomocí je, se souhlasem ředitele krajského úřadu, jmenování a odvolávání tajemníka obecního úřadu, jestliže zde tajemník působí. Pokud ne, pak zabezpečuje výkon přenesené působnosti starosta. Starosta má však i jiná práva a povinnosti, například plní úkoly zaměstnavatele vůči zaměstnancům obce a stanoví jim plat, odpovídá za informování veřejnosti o činnosti obce atd. (viz. Koudelka 2007: 199-205). Potenciálně nejsilnější kompetencí starosty je nejspíše pravomoc řídit jednání zastupitelstva i rady. Možnost určování projednávané agendy, stanovení pořadí jednotlivých bodů atd., často předem rozhoduje o výsledku hlasování (Balík 2009: 74-76). V podstatě totožnou funkci, jako je starosta obce, zastává v případě Ostravy, jakožto statutárního města, primátor. Ten zastupuje město navenek, má právo užívat primátorských insignií a závěsného odznaku. Stojí v čele statutárního města Ostravy, svolává a řídí zasedání zastupitelstva a schůze rady. Ze své činnosti je zodpovědný zastupitelstvu města Ostravy (ostrava.cz 2014). 3. Výběr vzorku zkoumání město Ostrava Město Ostrava je jedním ze statutárních měst, ve kterých se v komunálních volbách volí jak do velkého zastupitelstva, tedy magistrátu města, tak do zastupitelstev jednotlivých městských obvodů. Rozloha Ostravy zabírá 214 km 2, a tím pádem se řadí na třetí místo ve velikosti měst za Prahu a Brno. Stejně tak je na třetím místě i v počtu obyvatel, který k 1. 1. 2014 čítal, dle dat Českého statistického úřadu, 304 136 osob. Administrativně je město děleno na 23 městských obvodů. Největším, co se rozlohy týče, je obvod Slezská Ostrava, avšak nejvíce obyvatel žije v obvodu Ostrava-Jih. Nejmenším obvodem je pak Pustkovec a nejméně obyvatel má městský obvod Nová Ves 3. 3 přesné počty obyvatel jednotlivých obvodů obsahuje tabulka č. 1 Počty zastupitelů v Ostravě. 12

Tato práce bude operovat s výsledky komunálních voleb mezi roky 2006 až 2014, a to s výsledky voleb do zastupitelstva města Ostravy (magistrát) a dále s výsledky z šesti, autorem práce vybraných, městských obvodů. Konkrétně jsou to obvody Ostrava-Jih, Slezská Ostrava, Mariánské Hory a Hulváky, Stará Bělá, Plesná a Nová Ves. Zmíněné obvody byly vybrány na základě osobní znalosti prostředí autorem, záměrem bylo vybrat vzorek obvodů, které se liší jak počty obyvatel, tak počty volených zastupitelů, přičemž se autor snažil, aby obvody byly v takovém rozpětí, které by reprezentovalo zhruba všechny městské obvody (opět na základě počtu obyvatel). Nachází se zde obvody malé, od 0-3 000 obyvatel, obvody střední 3 000-50 000 a velké nad 50 000 obyvatel 4. Ostatní obvody bylo nutné vynechat z prosté příčiny a tou je rozsah této práce, který neumožní bližší popsání všech 23 obvodů. 4. Koalice V této části práce si uvedeme, co to koalice je, jak se k teorii koalic přistupuje z hlediska americké a evropské tradice, a také se zde ve větším měřítku budeme zabývat typologií koalic, vznikajících v komunálních volbách, kterou pro české prostředí vytvořil Stanislav Balík. Koalicí je v rámci politiky označováno takové spojení minimálně dvou politických subjektů, které se spolu spojí, aby získaly počtem svých členů potřebnou legislativní většinu, nutnou pro prosazení vlastních cílů (Říchová 2006: 119). Teorie koalic předpokládá jednu z dále uvedených podmínek, jako nutnost pro vznik koalic. 1) je zde předpoklad, že se političtí aktéři chovají racionálně a budou maximalizovat svůj prospěch. 2) je zde ten předpoklad, který je závislý na konkrétních situacích, během kterých je koalice tvořena. Teorie koalic je objektem zájmu jak v americké, tak v evropské politologii. Proto existují dvě tradice, vytvořené pro tvorbu severoamerických koalic a také tradice evropská, zkoumající tvorbu koalic zvláště v západní Evropě. Nyní si obě tradice blíže představíme. Americká tradice navazuje na teorii her (přenesl se z ní koncept hráčů jako unitárních aktérů i koncept racionality). Obecně je spojována se jménem W. H. Rikera. Koalici bere z pohledu hry s nulovým součtem, tedy jestliže se politický aktér nedostane do vládní koalice, pak jednoduše prohrává až do příštích voleb. Výsledek v jednáních je vždy závislý na schopnosti aktérů komunikovat se svými možnými koaličními partnery. Stěžejním typem koalic, na který se 4 Do této skupiny bylo zařazeno i zastupitelstvo města Ostravy. 13

americká tradice zaměřuje, je tzv. minimální vítězná koalice. Velké koalice a menšinové vlády označuje tato tradice za deviantní, popírající koncept racionality (Říchová 2009: 120-121). Evropská tradice je naopak zaměřena na empirický výzkum vzniku koalic. Rozšíří znalosti o konkrétní koalici a získané poznatky následně zobecňuje. Velký význam v tvorbě koalic je připisován politické kultuře a tradici. Evropská tradice je zaměřena na velké koalice a menšinové vlády, které akceptuje, na rozdíl od americké tradice, neboť se dle ní jedná o strategické jednání politických aktérů (Říchová 2009: 121). Co se týče koaličního vyjednávání na úrovni české komunální politiky, pak Balík uvádí, že ačkoliv není komunální politika s koaličním vyjednáváním spojována (když je, tak jako ukazatel zkaženosti i nejnižší úrovně politiky), dochází k němu, i když ne vždy ve formální podobě. Koalice jsou tvořeny v různě velkých obcích, od nejmenších po největší. Někdy na nich závisí pouze volba členů rady (v menších obcích, kde se rady netvoří, pak volba starosty, místostarosty), avšak jinde mohou mít i trvalejší a formální charakter (Balík 2009: 187). 4.1 Typologie koalic Současná politologie nabízí několik možných typologií koaličních vlád (v našem případě komunální politiky jsou jako vlády označovány rady a naopak). Obecně se při dělení koalic pracuje se dvěma kategoriemi: minimálními vítěznými koalicemi a nadměrnými koalicemi. Blanka Říchová nabízí ve svém představení typologie koalic tyto tři typy: minimální vítěznou koalici, velkou koalici a menšinové vlády. Co se týče minimální vítězné koalice, jedná se o spojení dvou a více politických subjektů, avšak jsou zde zahrnuti pouze ti, kterých je minimálně třeba k zisku většiny. Existují čtyři kritéria, která určují podobu koaliční vlády: a) kritérium velikosti (měřené počtem křesel v legislativě), b) kritérium počtu členů koalice, c) kritérium ideologické vzdálenosti mezi členy, d) kritérium kombinující počet členů a jejich ideologickou orientaci. Velká koalice zase zahrnuje jednoho nebo více nadbytečných členů, což znamená, že jich tolik není třeba k zisku většiny. Na jejich vznik mají podíl následující faktory: důraz na programové zájmy a vazby mezi stranami; obavy o výsledek hlasování při nedostatku stranické disciplíny; specifické legislativní okolnosti. Menšinové vlády vznikají v situaci, kdy žádná ze stran nekontroluje více než 50 % mandátů. Příčinou vzniku takové vlády může být například to, že součet křesel v legislativním tělese je jen o něco málo nižší, než je třeba k vytvoření většiny (Říchová 2006: 130-136). 14

Balík naznačuje, že tato kategorizace by mohla být dostatečná, avšak vypovídá pouze o míře soutěživosti, nikoli o charakteru politické kultury, neboť do jediné kategorie koalic nadměrných zahrnuje jak klasické velké koalice dvou největších ideových protivníků, kdy v opozici zůstává několik menších subjektů, tak všestranické koalice, tedy takové koalice, ve kterých nikdo nekončí v opozici. Dále Balík píše, že zkoumáme-li typy koalic, nikdy nás nezajímají samy o sobě, ale v rámci systému, v němž vznikly a fungují, v rámci politického systému, politické kultury (Balík 2009: 188) Vzhledem k tomu, že kvůli výše uvedenému obecně používaná klasifikace nedostačuje, inspiroval se Balík u Sartoriho typologie stranických systémů, která rozlišuje dvě kategorie. Jednou z nich je kategorie třídy (formátu), která se zakládá na počtu aktérů a druhou kategorií třída založená na počtu aktérů a ideologickém vymezení (Balík 2006: 55). Jeho typologie tudíž nepracuje jen s dvěma prvky, ale s dvouúrovňovým tříděním koalic. První z nich je nazvána třída koalice, založená na počtu aktérů, druhou úrovní je typ koalice, který je předně postavený na ideologické vzdálenosti subjektů, poté také na jejich počtu. Obě třídy koalic se pojí s různými typy. Pouze ke třídě minimální vítězné koalice lze přiřadit typ: minimální vítězné ideově propojené (MVIP), minimální vítězné ideově nepropojené (MVIN). Pouze ke třídě nadměrné koalice lze přiřadit typy koalic: nadměrné ideově propojené (NIP), nadměrné ideově nepropojené (NIN), široké, všestranické. Pouze jeden typ koalic lze přiřadit k oběma třídám, a to: velké. 15

Tab. č. 3: Třídy a typy koalic (Balík 2009) Třída koalic minimální vítězná (nejmenší počet mandátů, nejmenší počet členů) Typ koalic minimální vítězná ideově propojená minimální vítězná ideově nepropojená nadměrná velká nadměrná ideově propojená nadměrná ideově nepropojená široká všestranická zdroj: Balík 2009: 189 Na bázi tohoto rozdělení pak Balík odlišuje následující typy koalic: 1) Jednobarevné a menšinové exekutivy první typ exekutivy vlastně ani k tématu koalic nepatří, avšak můžou vzniknout v legislativních sborech, kde jeden politický subjekt disponuje nadpoloviční většinou všech mandátů. A žádný jiný subjekt do exekutivy již nepustí. Mohou existovat i exekutivy menšinové, avšak v českém komunálním prostředí není možná varianta, kdy se nezúčastní část jiných politických sil hlasování a sníží tak kvórum pro hlasování o složení exekutivy. Při hlasování totiž musí být přítomna nadpoloviční většina všech členů zastupitelstva (Balík 2009: 189-191). 2) Minimální vítězné ideově propojené koalice v tomto případě má právě tolik členů, kolik je zapotřebí pro získání většiny, a její členové mají k sobě ideově blízko. Z pohledu racionální volby a pohledu ideové propojenosti se jedná o nejlogičtější řešení povolební situace (Balík 2009: 190). 3) Minimální vítězná ideově nepropojená koalice tento typ koalice je tvořen nejmenším možným počtem členů, postačujícím k většině, avšak není ideově propojená. Tvoří ji subjekty z opačných pólů politického spektra, vylučuje minimálně jeden subjekt, který se nachází mezi nimi na ideovém spektru (Balík 2009: 191). 4) Velká koalice je mezi ostatními výjimečným typem, není totiž primárně definována mechanicky (charakterem většiny), ale ideově. Nastává za situace, kdy v exekutivě spolupracují 16

dva dominantní ideově protikladní aktéři. Velká koalice vzniká v případě, kdy lze uzavřít i koalici minimální vítěznou ideově propojenou. Označení velká koalice, však náleží koalici jen v situaci, kdy v opozici zůstaly minimálně dva subjekty ideově nepropojené. V případě tří zvolených subjektů pak však platí, že stačí, aby byl v opozici pouze jeden subjekt. Nejčastěji vznikají z důvodu zvětšení šance na podporu v legislativním tělese, z důvodu zmenšení počtu členů koalice a marginalizace opozice. Výměnu za menší úspěch v oblasti personální, případně programové se minimalizuje velikost opozice a zklidňuje se veřejné mínění. Tento závazek bývá obvykle dlouhodobý, přesahuje jedno volební období (Balík 2009: 191-192). 5) Nadměrná ideově propojená koalice fungování takovéto koalice podmiňují dvě skutečnosti. Je v ní přítomen alespoň jeden nadbytečný člen (nadměrnost) a zároveň jsou její subjekty ideově příbuzné, mezi jejími členy není výrazná politicko-ideová vzdálenost. Od koalice široké ji diferencuje skutečnost, že subjekty jsou si ideově blízko, proto nemusí docházet během vyjednávání k velkým ideovým kompromisům (Balík 2009: 192-193). 6) Nadměrná ideově nepropojená koalice je velmi zřídka existujícím uspořádáním. Je téměř shodná s typem předchozím, její členové jsou však ideově odlišní. Nachází se na pomezí velkých a širokých koalic. Pro identifikaci tohoto typu je třeba, aby v opozici působilo více politických subjektů, kdy aspoň jeden z nich se nachází ideově mezi dvěma koaličními subjekty (Balík 2009: 194). 7) Široká koalice v tomto typu koalic se sdružují téměř všechny relevantní politické síly. Mimo koalici se nachází jeden politicky relevantní partner (obvykle z ideologických důvodů). Koalice je víc jak dvoučlenná, musí obsahovat také nadbytečné členy, také v ní musí být subjekty ideově nesourodé, označují se někdy jako tzv. duhové koalice. Motivem vzniku je snaha o zapojení co největšího množství politických subjektů na společné odpovědnosti. Koalice široké jsou proti jednomu vyloučenému subjektu motivované jinak. Je zde rozdíl, zda je spojenectví uzavřeno proti jedinému subjektu nebo pouze bez něj. Druhý typ se blíží koalici všestranické a po dalších volbách se jí také může stát (Balík 2009: 194-195). 8) Všestranická koalice označována také jako všeobecní, všekrajská, všestátní (všenárodní). Na formování exekutivy se podílí všechny relevantní subjekty, žádný veřejně nedeklaruje distanci. Vznikají ze strategických důvodů vítězů voleb, kteří umožní nastolení konsenzuální atmosféry, ve které spolupracují všechny subjekty a v případě menšího úspěchu 17

v následujících volbách doufají, že se k nim političtí protivníci zachovají se stejnou korektností a také jim umožní participaci na exekutivě (Balík 2009: 195-196). Vzhledem k faktu, že se tato práce zabývá sestavováním povolebních koalic na místní úrovni, pak se jeví jako nevhodnější, využít pro další práci Balíkovu typologii exekutivních koalic. Ostatní zde zmíněné typologie neumožňují tak komplexní určení koalic, jako právě ta Balíkova. 5. Individuální charakteristiky kandidátů Komunální volby v České republice jsou, krom jiného, zvláštní tím, že je zde omezena role politických stran (Illner 1992; Balík 2009; Čmejrek, Bubeníček, Čopík 2010). Ta vyplývá z následujících skutečností: v komunálních volbách kandiduje výrazný počet kandidátů, buď jako samostatní nezávislí kandidáti nebo jako kandidáti na kandidátních listinách sdružujících nezávislé kandidáty (Balík 2009). Dále většina kandidátů na kandidátních listinách nemá politickou příslušnost, jsou pouze na kandidátkách stran, které je navrhují jakožto své kandidáty, ale členy stran samotní kandidáti nejsou (Balík 2009). Dochází také k výrazné fluktuaci kandidátů mezi různými kandidátními listinami (Čmejrek, Bubeníček, Čopík 2010), v mnoha obcích a ostravské obvody nejsou výjimkou, jsou v radě obce zastoupeny všechny politické subjekty, zvolené do místního zastupitelstva (Balík 2003). Ideologické aspekty, které by do rozhodování zastupitelstev vnesly politické strany, hrají jen pramalou roli (Outlý 2004), avšak bylo dokázáno, že význam politických stran roste s velikostí obce (Bernard 2012). V radě velkého zastupitelstva města Ostravy zasedají členové dvou stran, a to ČSSD a ODS, tato koalice trvá již od roku 2006, avšak poslední volby v roce 2014 již možnost takovéto koalice zamítly. ODS skončila v pozici nepříliš mocného politického subjektu. Z výše uvedeného vyplývá, že jestliže význam politických stran je v komunálních volbách nižší, potom volič musí spoléhat při svém rozhodování, koho bude volit, na alternativní informace. Ty může volič získat například prozkoumáním dat na volebním lístku nebo jiným způsobem, vše závisí na informovanosti voliče. Volič se tedy může rozhodovat na základě individuálních charakteristik jednotlivých kandidátů. Tyto charakteristiky mohou pro voliče znamenat jakési pomyslné zkratky, pomocná kritéria, která využívá v tzv. volbách s nízkou informovaností (low information elections), ke kterým komunální volby v ČR jistě patří (např. Cutler 2002). 18

V komunálních volbách, jak již bylo řečeno, nehraje ideologické vymezení politických stran velkou roli. V mnoha případech může stranická příslušnost u kandidátů úplně chybět, nebo ideologické rozpory mezi politickými stranami není možné snadno interpretovat k tématům lokální politiky. Voliči se pak rozhodují na základě informací, které jsou méně hodnotné. Mezi základní informace o kandidátovi, které jsou voliči přístupné, patří pohlaví, věk, zaměstnání či trvalé bydliště. Dále se může volič rozhodovat například na základě umístění kandidáta na volebním lístku, jeho předchozí politické zkušenosti v zastupitelském orgánu nebo dokonce vzhledu (Bernard 2012). Po tuto práci bude jedním z důležitých pojmů, se kterými se bude pracovat, tzv. inkumbenční efekt, tedy jeden z individuálních faktorů kandidáta. Termín inkumbenční efekt (incumbency effect) není doposud příliš zkoumaným ani zdomácnělým termínem v českém prostředí. V podstatě nemá ani žádné české synonymum, proto v této práci budeme pracovat se slovním spojením inkumbenční efekt, jako ho používá Bernard (2012). Slovem inkumbence se označuje zastávání politické funkce v předchozím volebním období. Na volební úspěšnost kandidátů má zásadní vliv. Existuje řada výzkumů, které ukazují, že inkumbenti mají výrazně vyšší šance na obhájení své pozice ve srovnání s nově kandidujícími vyzyvateli. Inkumbenční efekt je potvrzen jak v komunálních volbách (Krebs 1998; Trounstine 2011), ale také v jiných volbách, např. do Sněmovny reprezentantů Kongresu Spojených států nebo při volbě amerického prezidenta (King, Gelman 1991; Mayhew 2008). Voliči využívají inkumbence, jakožto zkratky, která jim pomáhá v rozhodování. Inkumbenty upřednostňují před vyzyvateli, neboť vyzyvatelé jsou pro ně zkrátka příliš neznámí. Inkumbenční efekt ale může spočívat i v jiných věcech. Vyšší šance inkumbentů může vyplývat ze skutečnosti, že své osobní kvality potvrdili tím, že byli v minulém volebním období zvoleni do funkce. Jejich zvýhodnění také může pramenit z kvality jejich činnosti ve funkci v posledním volebním období (Bernard 2012). Výhoda inkumbentů však může vyplývat z prostého faktu, že se jim v průběhu předchozího volebního období podařilo získat přístup ke zdrojům, k nimž jejich vyzyvatelé přístup nemají. Nejedná se však o zdroje, které by prokazovaly jejich kvalitu (Trounstine 2009). Mezi typické příklady patří přístup k větším finančním zdrojům na kampaň, větší míra přístupu do médií nebo například možnost provádět úpravy volebních obvodů (Bernard 2012). 19

6. Výsledky komunálních voleb 2006-2014 Tato kapitola bude shrnovat volební výsledky v jednotlivých sledovaných volebních obdobích. Představíme si zde tudíž všechny výsledky od roku 2006 do roku 2014 jak do zastupitelstva města Ostravy (magistrátu), tak do jednotlivých vybraných obvodů. Vždy se podíváme na každé zkoumané zastupitelstvo zvlášť. Začneme zastupitelstvem města Ostravy a budeme pokračovat dále od největších obvodů k nejmenším. 6.1 Zastupitelstvo města Ostravy Volby do zastupitelstev měst a obcí, proběhly ve dnech 20. a 21. října roku 2006. Do zastupitelstva města Ostravy je voleno 55 zastupitelů. V roce 2006 bylo do volebních bojů registrováno 11 politických subjektů. Zisku mandátu, dosáhly pouze 4 z nich. Voleb se zúčastnilo 81 472 registrovaných voličů, volební účast se tak zastavila na čísle 32,16 %. Na prvním místě se umístila ODS, která získala 24 mandátů v zastupitelstvu. Druhé místo obsadila ČSSD a od voličů tak obdržela 18 křesel. KSČM, třetí nejúspěšnější strana, získala 10 křesel. KDU-ČSL se ziskem 5,71 %, tedy těsně nad hranicí úspěchu, obdržela 3 mandáty. Ostatní politické subjekty úspěšné nebyly, nejblíže k zisku mandátu měla Strana zelených, která získala 4,11 % hlasů voličů. Tab. č. 4: Výsledky voleb do zastupitelstva města Ostravy (2006) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % NOVÁ ALIANCE-Z, ODA a US-DEU 55 0,45 0 NEZÁVSLÍ PRO OSTRAVU 51 0,52 0 SZ 55 4,11 0 SNK ED 55 3,14 0 ČSSD 55 27,59 18 Národní strana 55 0,39 0 NEZÁVISLÍ 55 3,6 0 Impuls pro Ostravu- KONS, KČ, S 28 0,37 0 KDU-ČSL 55 5,71 3 ODS 55 37,71 24 KSČM 55 16,59 10 zdroj: volby.cz, tabulka autor Další sledované volby byly uskutečněny ve dnech 15. a 16. října 2010. Počet volených zastupitelů se nezměnil, bylo opět voleno 55 zastupitelů. Voleb se zúčastnilo 18 politických 20

subjektů, z toho 7 z nich nekandidovalo v roce 2006. Počet úspěšných politických subjektů se zvýšil o jeden, oproti roku 2006. Volební účast byla podobná té minulé. Odvolit přišlo 35,39% občanů, tedy 88 532 voličů. První místo obsadila ČSSD s 21 mandáty, druhá byla ODS se ziskem 12 mandátů. Dalším úspěšným subjektem bylo hnutí Ostravak (10 křesel) a čtvrté místo obsadili komunisté s 8 křesly. Poslední zvolenou stranou byla TOP 09, která obsadila 4 mandáty. V tomto volebním období se do zastupitelstva, krom jiných, nedostali křesťanští demokraté (3,87 % hlasů). Oproti volbám v roce 2006 ztratila 12 mandátů ODS, dále KDU-ČSL přišla o 3 mandáty a nedostala se do zastupitelstva a nakonec KSČM (-2 mandáty). Naproti tomu přibyly 3 mandáty ČSSD. Nově kandidující hnutí Ostravak a TOP 09 získali v součtu 14 mandátů v zastupitelstvu. Tab. č. 5: Výsledky voleb do zastupitelstva města Ostravy (2010) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % Deklarace společných zájmů 55 0,32 0 ODS 55 18,48 12 KDU-ČSL 55 3,87 0 Česká pirátská strana 55 0,6 0 SZ 55 1,1 0 ČSSD 55 32,12 21 SPOZ 55 1,09 0 SSO 3 0,55 0 Ostravak 55 15,97 10 NEZÁVISLÍ 55 2,54 0 Volte Pr. Blok www.cibulka.net 1 0,42 0 TOP 09 55 6,51 4 Suverenita-blok J. Bobošíkové 55 1,35 0 Hn. na podporu dobrovol. hasičů 13 0,22 0 SNK ED 55 0,4 0 VV 55 1,96 0 DSSS 55 0,81 0 KSČM 55 12,73 8 zdroj: volby.cz, tabulka autor Prozatím poslední volby v roce 2014, proběhly ve dnech 10. a 11. října. Stejně jako v minulých volbách, bylo registrováno 18 politických subjektů, avšak úspěšných jich bylo 6. 21

Volební účast byla nejnižší za poslední tři volební období, pouhých 29,75 %, což představuje 71 947 voličů. Prvních komunálních voleb ve své existenci se zúčastnilo hnutí ANO 2011, které zároveň v Ostravě zvítězilo. Získalo 15 mandátů. Druzí byli sociální demokraté s 12 křesly. Po deseti mandátech získalo třetí hnutí Ostravak, těsně následované KSČM. KDU-ČSL se po čtyřleté pauze do zastupitelstva vrátila se 4 mandáty a na posledním úspěšném místě skončila také se 4 mandáty ODS. Těsně pod hranicí úspěšnosti skončilo nové hnutí Ostravské fórum Petra Kajnara, bývalého primátora Ostravy, se ziskem 4,95 % hlasů. Volby roku 2014 odejmuly 9 mandátů ČSSD, 8 mandátů ODS a 4 mandáty TOP 09, která se do zastupitelstva nedostala. O 2 mandáty si ale polepšila KSČM a po pauze se do zastupitelstva vrátila KDU-ČSL. Hnutí Ostravak nezískalo žádné nové mandáty, ale ani žádné neztratilo a nově kandidující ANO 2011 nasbíralo 15 mandátů. Tab. č. 6: Výsledky voleb do zastupitelstva města Ostravy (2014) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v % Jsme Ostrava-koal. SZ a Pirátů 55 3,03 0 LEV 21-Národní socialisté 55 0,79 0 ANO 2011 55 21,34 15 ČSSD 55 16,21 12 ZMĚNA PRO OSTRAVU 55 1,34 0 Toryové 55 1,8 0 KSČM 55 13,42 10 Ostravak 55 13,75 10 SSO 55 1,28 0 NEZÁVISLÍ 55 3,77 0 Romská demokratická strana 37 1,01 0 KDÚ-ČSL 55 6,18 4 ODS 55 5,78 4 TOP 09 54 282 0 Úsvit přímé demokracie 55 1,61 0 DSSS 55 0,85 0 SPO 55 0,38 0 Ostravské fórum 55 4,95 0 zdroj: volby.cz, tabulka autor Počet mandátů 22

6.2 Zastupitelstvo MO Ostrava-Jih V komunálních volbách roku 2006 se proti sobě postavilo 7 politických stran. Úspěšné byly 3 z nich. Volební účast činila 26,54%, tedy 24 437 registrovaných voličů. Vítězem se stala ODS, která obdržela 19 mandátů. Na druhém místě se ztrátou dvou mandátů pak ČSSD. Poslední úspěšnou stranou byla KSČM, ta získala 9 mandátů. Strana zelených a KDU-ČSL nedosáhly na 5 % hlasů, které by je také vynesly do zastupitelstva, avšak obě strany byly velmi blízko. První jmenovaná získala 4,72 % hlasů, druhá pak 4,45 %. Tab. č. 7: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Ostrava-Jih (2006) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % ČSSD 45 33,64 17 KDU-ČSL 45 4,45 0 ODS 45 36,8 19 SNK ED 45 2,49 0 SZ 45 4,72 0 Národní strana 45 0,46 0 KSČM 45 17,41 9 zdroj: volby.cz, tabulka autor Do komunálních voleb v roce 2010 bylo v městském obvodu Ostrava-jih, registrováno 11 politických subjektů, z toho 4 byly úspěšné. Přibyla tudíž jedna úspěšná strana oproti minulým volbám. Voleb se účastnilo 29 902 voličů, tedy 29,68 % z registrovaných. První místo obsadila ČSSD se ziskem 23 mandátů. Druhé místo s velkým odstupem připadlo ODS (10 křesel). Třetí místo získali komunisté s 8 mandáty a poslední úspěšnou stranou byla TOP 09 (4 mandáty). KDU-ČSL, strana, která měla k zisku mandátu z neúspěšných nejblíže, získala pouze 3,24 % hlasů. Volby 2010 přinesly úbytek mandátů ODS (-9) a KSČM (-1), naproti tomu si polepšila ČSSD o 6 mandátů a nově kandidující TOP 09 získala 4 mandáty. Tab. č. 8: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Ostrava-Jih (2010) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % ČSSD 45 42,32 23 KDU-ČSL 45 3,24 0 KSČM 45 15,13 8 Suverenita-blok J. 45 2,6 0 23

Bobošíkové SZ 45 2,19 0 VV 29 4,12 0 ODS 45 19,22 10 TOP 09 45 8,8 4 ALTERNATIVA 44 0,78 0 DSSS 45 1,3 0 SPOZ 45 1,73 0 zdroj: volby.cz, tabulka autor V prozatím posledních volbách v roce 2014, se spolu utkalo 15 politických subjektů. 6 těchto subjektů bylo úspěšných. Volební účast byla nejnižší za poslední tři volební období, pouhých 23,48 % voličů, což zahrnuje 20 607 občanů. Vítězem voleb bylo hnutí ANO 2011, které získalo 12 zastupitelských křesel. Druhá skončila ČSSD, 11 mandátů. Po 8 mandátech získalo, jak třetí hnutí Ostravak, tak čtvrtí komunisté. Pátá byla ODS a šestá KDU-ČSL, obě strany získaly po 3 mandátech. Úbytek mandátů zaznamenaly oproti minulým volbám rovnou tři strany ČSSD (-12 mandátů), ODS (-7 mandátů) a TOP 09, která se do zastupitelstva neprobojovala (-4 mandáty). Poprvé po dvou volebních obdobích se však do zastupitelstva dostala KDU-ČSL a také nově kandidující ANO 2011 a hnutí Otravak. Tab. č. 9: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Ostrava-Jih (2014) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % Ostravak 45 15,52 8 KDU-ČSL 45 5,63 3 ODS 45 6,16 3 DSSS 45 1,35 0 NEZÁVISLÍ 45 1,4 0 ČSSD 45 19,14 11 Ostravské fórum 45 3,73 0 Jsme Ostrava-Koal. SZ a Pirátů 45 3,11 0 ANO 2011 44 21,59 12 SSO 42 1,37 0 TOP 09 45 2,73 0 KSČM 45 14,5 8 Úsvit přímé demokracie 45 2,24 0 Fair play HNPD 4 0,3 0 LEV 21-Národní socialisté 45 2 0 24

zdroj: volby.cz, tabulka autor 6.3 Zastupitelstvo MO Slezská Ostrava Největší městský obvod, co se týče rozlohy, Slezská Ostrava, registroval před volbami v roce 2006 osm politických subjektů. Volebního úspěchu dosáhla polovina z nich. Volební účast se vyšplhala na 31,75 %, tudíž se voleb zúčastnilo 5 101 občanů. První místo náleželo ODS, která obdržela 14 mandátů, následovaná druhou ČSSD s 12 mandáty. Třetí nejúspěšnější stranou byla KSČM, která získala 7 křesel. Poslední stranou, která získala zastupitelská křesla, byla KDU- ČSL (2 mandáty). Nejblíže k zisku mandátů mělo neúspěšné hnutí SNK Evropští demokraté (4,09 % hlasů). Tab. č. 10: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Slezská Ostrava (2006) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % KDU-ČSL 35 7,05 2 Strana práce 10 1,17 0 Národní strana 34 1,35 0 SZ 13 4,32 0 SNK ED 35 4,09 0 KSČM 35 18,17 7 ČSSD 35 30,95 12 ODS 35 36,45 14 zdroj: volby.cz, tabulka autor V roce 2010 bylo ve Slezské Ostravě registrováno opět 8 politických uskupení, tentokrát však bylo úspěšných dokonce 6 z nich. Volební účast dosáhla 36,68 %, představující 6 030 občanů. První místo náleželo ČSSD se 13 mandáty, druhá pak byla ODS s 8 mandáty. Třetí místo obsadili komunisté, kteří od voličů získali 6 mandátů. Čtvrtou úspěšnou stranou byla TOP 09 (4 křesla). Na pátém místě skončily Věci veřejné a poslední byla KDU-ČSL. Obě strany získaly po 2 mandátech. Velkou ztrátu utrpěla ODS, která oproti minulým volbám ztratila 6 mandátů. Také KSČM přišla o 1 mandát. ČSSD si o jeden mandát polepšila a nově kandidující TOP 09 a Věci veřejné získaly ta křesla, která ODS ztratila. Jediným neměnným subjektem byla KDU-ČSL. 25

Tab. č. 11: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Slezská Ostrava (2010) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % ČSSD 35 35,37 13 VV 35 5,94 2 KDU-ČSL 35 5,16 2 KSČM 35 17,57 6 TOP 09 35 11,81 4 DSSS 35 2,58 0 SZ 7 2,53 0 ODS 35 21,03 8 zdroj: volby.cz, tabulka autor V roce 2014 stoupl počet registrovaných politických subjektů na číslo 11. Osm z těchto subjektů dosáhlo volebního úspěchu. Volební účast byla téměř třetinová (31,21 %), k volebním urnám se dostavilo 5 184 voličů. Účast tak byla velice podobná roku 2006. Na prvním místě skončila ČSSD, následovaná hnutím ANO 2011. Oba politické subjekty získaly po 7 mandátech. 6 mandátů a třetí místo obsadilo hnutí Ostravak a na čtvrtém místě se umístili komunisté s 5 zastupitelskými mandáty. ODS byla na pátém místě a obdržela 4 mandáty, šesté místo připadlo KDU-ČSL, sedmá byla TOP 09 a osmí NEZÁVISLÍ. Poslední tři subjekty získaly po dvou mandátech. Volby 2014 přinesly oproti minulým volbám horší výsledek ČSSD, která ztratila 6 mandátů a také ODS, tak přišla o další 4 mandáty. TOP 09 ztratila dva mandáty a KSČM opět jeden. Nově kandidující subjekty NEZÁVISLÍ, ANO 2011 a Ostravak získaly dohromady 15 mandátů. Tab. č. 12: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Slezská Ostrava (2014) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % KDU-ČSL 35 6,19 2 TOP 09 35 5,96 2 NEZÁVISLÍ 35 5,29 2 ČSSD 35 19,23 7 KSČM 35 12,43 5 DSSS 35 1,73 0 ANO 2011 35 18,86 7 Romská demokratická strana 35 2,13 0 ODS 35 10,45 4 Ostravak 35 15,23 6 26

Úsvit přímé 35 2,46 0 demokracie zdroj: volby.cz, tabulka autor 6.4 Zastupitelstvo MO Mariánské Hory a Hulváky Dalším ze zvolených městských obvodů, patřící do skupiny středně velkých, jsou Mariánské Hory a Hulváky. Zde se v roce 2006 k volbám registrovalo 7 politických subjektů, 5 z nich bylo úspěšných. Volební účast v obvodu byla 36,98 %, což čítá 3 885 obyvatel. Na prvním místě skončili NEZÁVISLÍ, kteří získali 5 mandátů. Druhé místo a 4 mandáty obdržela ODS, následovaná ČSSD se 3 mandáty. Čtvrtá byla KSČM, obsazující 2 křesla a poslední mandát zůstal KDU-ČSL, která jako poslední překročila 5 % volební práh. Tab. č. 13: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Mariánské Hory a Hulváky (2006) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % NEZÁVISLÍ 15 30,67 5 KDU-ČSL 15 5,75 1 Národní strana 15 0,68 0 ČSSD 15 18,85 3 ODS 15 27,39 4 KSČM 15 13,07 2 SZ 15 3,56 0 zdroj: volby.cz, tabulka autor Volby 2010 přinesly do volebního souboje 10 politických celků. Uspělo 6 z nich. Volební účast byla 40,46 %, tedy 4 157 voličů. Vítězem se opět stali NEZÁVISLÍ, se ziskem 5 mandátů. Druhá byla sociální demokracie a třetí ODS, obě strany obdržely po 3 mandátech. Na čtvrtém místě skončila KSČM se dvěma mandáty. Pátá pak byla TOP 09 a šesté Sdružení KDU-ČSL a NK. Oba subjekty obsadily po jednom křesle v zastupitelstvu. V Mariánských Horách a Hulvákách nenastal velký přesun mandátů. Jeden mandát ubyl ODS a ten získala nově kandidující TOP 09. Jinak zůstaly počty mandátů u všech subjektů totožné. Tab. č. 14: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Mariánské Hory a Hulváky (2010) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % ODS 15 15,88 3 27

NEZÁVISLÍ 15 30,24 5 SPOZ 15 2,4 0 Česká pirátská strana 10 1,53 0 DSSS 15 1,57 0 KSČM 15 11,77 2 Sdružení KDU-ČSL, NK 15 5,6 1 VV 15 2,42 0 ČSSD 15 21,12 3 TOP 09 15 6,92 1 zdroj: volby.cz, tabulka autor V roce 2014 se voleb zúčastnilo 11 politických subjektů, tedy o jeden více, než v minulém volebním období. Úspěchu dosáhlo 8 z nich. Volební účast čítala 3 422 občanů, což činilo 34,43 % registrovaných voličů. Po čtyřech letech se stalo vítězem voleb politické hnutí NEZÁVISLÍ, které získalo 6 mandátů. Druhé skončilo ANO 2011 a třetí Ostravské fórum. Obě hnutí obdržela po 2 křeslech v zastupitelstvu obvodu. Všechny dále zmíněné subjekty získaly po jednom mandátu v zastupitelstvu. Jsou to čtvrtá ČSSD, pátá KSČM, šestá koalice KDU-ČSL a NK, sedmé bylo hnutí Ostravak a konečně osmá ODS. Volby 2014 poměrně zamíchaly kartami. ODS a ČSSD shodně ztratily po dvou mandátech, KSČM pak jeden mandát. Naopak NEZÁVISLÍ získali o jeden mandát více a nově kandidující ANO 2011 a Ostravské fórum po dvou mandátech. Poslední mandát si připsal nový účastník voleb, hnutí Ostravak. Tab. č. 15: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Mariánské Hory a Hulváky (2014) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % ANO 2011 15 13,29 2 Ostravak 15 6,87 1 KDU-ČSL a NK 15 7,35 1 NEZÁVISLÍ 15 30,06 6 DSSS 15 1,31 0 TOP 09 15 1,76 0 ČSSD 15 9,83 1 KSČM 15 9,76 1 ODS 15 5,99 1 Romská demokratická strana 15 2,34 0 Ostravské fórum 15 11,38 2 zdroj: volby.cz, tabulka autor 28

6.5 Zastupitelstvo MO Stará Bělá Do volebního souboje v roce 2006 registroval městský obvod Stará Bělá 5 politických subjektů. Všechny byly ve volbách úspěšné, ačkoliv s rozdílným rozložením získaných mandátů. Volební účast dosáhla 53,03 %, což čítalo 1481 občanů. Na prvním místě s velkým náskokem skončila ODS, které připadlo 7 zastupitelských mandátů. Tři křesla obdržela druhá KDU-ČSL. Třetí KSČM a čtvrtá ČSSD, získaly shodně po 2 mandátech. Pátí skončili SNK Evropští demokraté se ziskem 1 křesla. Tab. č. 16: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Stará Bělá (2006) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % KDU-ČSL 15 22,45 3 ČSSD 15 12,36 2 SNK ED 15 10,01 1 ODS 15 40,69 7 KSČM 15 14,37 2 zdroj: volby.cz, tabulka autor Ve volbách v roce 2010 registrovala Stará Bělá 8 politických subjektů. Sedm z těchto subjektů bylo ve volbách úspěšných. Volební účast byla opět nad 50 % (56,35 %), svůj hlas odevzdalo 1 703 občanů. Vítězem voleb se stala opět ODS, následována KDU-ČSL, obě strany si rozdělily po třech mandátech. SNK Stará Bělá 2010, KSČM, ČSSD a nakonec i SNK Všichni dobří sousedé, získali po 2 mandátech v zastupitelstvu. Poslední volné křeslo pak připadlo straně TOP 09. Volby 2010 přinesly spíše špatné zprávy pro zavedené politické strany. Ty buď o mandát přišly (ODS o 4 mandáty) nebo zůstaly na stejném čísle (ČSSD, KDU-ČSL, KSČM). Naopak úspěch slavily nově kandidující subjekty. Obě SNK získal po dvou mandátech, TOP 09 jeden mandát. Tab. č. 17: Výsledky voleb do zastupitelstva MO Stará Bělá (2010) Volební subjekt Počet kandidátů Počet platných hlasů v Počet mandátů % KSČM 15 12,69 2 SPOZ 15 1,69 0 SNK-Všichni dobří sousedé 15 10,84 2 29