IV. Zpráva o postupu realizace Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu pro Evropskou komisi září 2004
Obsah: Část I.: 1. Úvod 3 2. Situační zpráva o postupu realizace Programu do 30.6.2004 4 3. Aktuální vývoj českého ocelářského průmyslu 6 4. Monitoring Národního programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu 9 5. Závěr 25 Část II.: - není poskytnuto, materiály jsou důvěrné IV. Hodnotící zpráva podnikatelského plánu ISPAT NOVÁ HUŤ, a. s. za 1.pol.2004 IV. Hodnotící zpráva podnikatelského plánu VÍTKOVICE STEEL, a. s. za 1.pol.2004 IV. Hodnotící zpráva podnikatelského plánu VÁLCOVNY PLECHU, a. s. za 1.pol.2004 2
1. Úvod 1.1. České ocelářství s roční produkcí přes 6 mil.tun oceli je rozhodujícím dodavatelem hutních materiálů pro český průmysl. Podíl na krytí zjevné domácí spotřeby hutních výrobků přesahuje 45 %. Postupnou realizací zásadních restrukturalizačních a privatizačních kroků, včetně útlumu a likvidace neefektivních kapacit, se stává konkurenčně schopné. České hutnictví má předpoklady pro svoji nepopiratelnou existenci postavenou na těchto faktorech: reálný trh hutních materiálů ve zpracovatelském průmyslu a v ostatních odvětvích umožňuje naplnit objem zjevné domácí spotřeby ve výši okolo 4,8 mil.tun ročně; konkurenční schopnost projevující se v docilovaných exportech je podložena konkrétními silnými stránkami hutnictví a částečně i komparativními výhodami. 1.2. Makroekonomické posouzení souvislostí vývoje českého ocelářského průmyslu v r. 2004 A. Zhodnocení vývoje české ekonomiky v r. 2004 1. Dynamika růstu hrubého domácího produktu (dále jen HDP) se zrychluje a v průběhu roku dosahuje přes 3 %. Již třetím rokem je růst HDP v ČR vyšší, než je průměr z EU. Studie EU zpracovaná společností EuroStrategy Consultants v r. 2001 předpokládala růst HDP pro roky 2004 a 2005 v rozsahu 4 %. Studie konvergování českého průmyslu do EU uváděla pro období od r. 2005 tempo ročního růstu HDP 5,2 %. V této souvislosti je skutečně dosažený růst HDP v 1. pololetí 2004 v hodnotě 3,2 % dobrým základem pro splnění roční prognózy 3,7 až 4,2 % růstu HDP. 2. Tempo růstu průmyslové produkce by mohlo dosáhnout 7 %, což je podloženo skutečností 7,1 % v únoru a 7,9 % růstu průmyslové produkce v dubnu 2004 (ve srovnání s obdobím 2003). Výroba kovů a kovodělných výrobků se zvyšuje díky oživení domácí stavební výroby a silnému zvýšení poptávky po ocelářských výrobcích ve světě. 3. Oproti r. 2003 rostou výrobní ceny. V 1. pololetí 2004 ceny v průmyslu vzrostly o 4,9 %. Důvodem aktuálního zvýšení produkčních cen nejen v ČR je výrazné zvýšení poptávky po kovech a ropě ve světě. To souvisí s renesancí americké ekonomiky, hospodářským boomem Číny, zotavením Japonska a mírným zlepšením situace v západní Evropě. Ocel se nyní na londýnské burze kovů prodává za 630 liber za tunu. Loni touto dobou to bylo 400 liber za tunu a před dvěma lety to bylo méně než 300 liber za tunu. O desítky procent za poslední rok vzrostly také ceny barevných kovů (měď, zinek, cín, nikl, hliník). Studie EK zpracovaná společností EuroStrategy Consultants předpokládala vývoj cen v rozsahu + 3 % a studie konvergování ČR do EU (z května 2001) obsahovala úvahu o růstu cen o 4 až 4,9 %. B. Celková pozice českého ocelářského průmyslu v r. 2004 1. Meziroční růst tržeb z výrobní činnosti ocelářského průmyslu dosáhl hodnoty vyšší než 27 %. To bylo dosaženo jak růstem hmotných výrob, tak růstem tržních cen ocelářských výrobků, ovlivněných i změnou struktury ve prospěch výroby plochých výrobků a výrobků s vyšší úrovní zpracování. Objem hutní výroby ve hmotných jednotkách byl v 1. pololetí r. 2004 o 6,3 % vyšší, než ve stejném období r. 2003. Celkový objem dodávek 3
na tuzemský trh, vč. vlastní spotřeby v hutních společnostech, se meziročně zvýšil o 2,5 %. Vývoz byl meziročně vyšší o 7,3 %. Pokud jde o vývoj průměrných cen ocelářských výrobků, byl v 1. pololetí roku zaznamenán výrazný cenový nárůst, diktovaný nejen růstem tuzemské poptávky, ale zejména od druhé poloviny r. 2003 růstem cen vstupních surovin. 2. Růst výroby a zejména tržeb z hutní výroby byl v podmínkách pokračující restrukturalizace ocelářského průmyslu doprovázen dalším meziročním poklesem počtu pracovníků o 3,6 %. Růst nominálních průměrných výdělků činil meziročně 9,7 %. Růst tržeb byl i hlavním důvodem meziročního růstu provozního výsledku. Zatímco rentabilita tržeb činila za obor celkem 6 %, rentabilita vlastního kapitálu byla v 1. pololetí vyšší než 20 %. Pozitivně lze hodnotit i pokles celkové zadluženosti (o téměř 10 % meziročně). Z hlediska hodnocení likvidity se situace v meziročním srovnání zlepšila, zejména z pohledu schopnosti jednotlivých společností krýt své krátkodobé závazky. 1.3. Vláda ČR přijala Národní program restrukturalizace českého ocelářského průmyslu (dále jen Program) [12/2002]. V zásadě byl postup realizace Programu charakterizován jako: získání strategického investora pro společnost NOVÁ HUŤ, a. s. (dále jen NH), završení procesu soudního vyrovnání VÍTKOVICE, a. s. spojené s prodejem hutní dceřiné společnosti VÍTKOVICE STEEL, a. s. (dále jen VS) a jejím vyčleněním mimo strojírenský komplex, trvalé úsilí k vytváření výrobkových řetězců: - dlouhých výrobků na bázi Třineckých železáren, a. s. (dále jen TŽ), - plochých výrobků na bázi současné ISPAT NOVÁ HUŤ, a. s. (dále jen INH), včetně integrace společnosti VÁLCOVNY PLECHŮ, a. s. (dále jen VPFM). Všechny výše uvedené procesy buď byly naplněny a realizovány nebo jejich uskutečnění probíhá do konce r. 2006. 2. Situační zpráva o postupu realizace Programu do 31.12.2003 2.1. Plnění usnesení vlády č. 840/2001 a 131/2002 Usnesení vlády č. 840 ze dne 29. srpna 2001 je ve své části provozní a věcné restrukturalizace postupně, v souladu s podnikatelskými plány společností, realizováno. Do konce října 2004 Ministerstvo financí (dále jen MF) předloží vládě ČR záměr na vyhlášení veřejné obchodní soutěže k prodeji 98,96 % akcií VS. Provozní a věcná restrukturalizace, vč. začlenění VPFM do výrobkového řetězce plochých výrobků, probíhá souběžně s jejími jednotlivými kroky v oblasti sociálně zaměstnanecké, redukce kapacit a při využívání synergických efektů. 2.1.1. Vazby na Evropskou unii EK byly předloženy již tři pololetní zprávy o postupu realizace Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu (dále jen monitoring) zpracované za období r. 2002 a r. 2003. 4
2.1.2. Privatizace hutních společností a) V rámci procesu soudního vyrovnání společnosti VÍTKOVICE, a. s. byl akciový podíl ve výši 98,96 % její dceřiné společnosti VS získán ve veřejné obchodní soutěži společností OSINEK, a. s., která je 100 % dceřinou společností Fondu národního majetku ČR (dále jen FNM). Do konce 1. pololetí 2005 by měla proběhnout veřejná soutěž na prodej tohoto podílu strategickému investorovi. b) Počátkem r. 2003 společnost LNM Holdings N. V. (dále jen LNM) na základě Smlouvy o prodeji akcií NH uzavřené mezi FNM a LNM převzala řízení NH a jako dominantní vlastník NH provedla změnu složení orgánů společnosti. Tím byla dobudována základní struktura výrobkového řetězce plochých výrobků, neboť INH je rovněž většinovým vlastníkem společnosti VPFM. Současně vlastní cca 58,3% podíl akcií ve společnosti JÄKL Karviná, a. s., která je významným finalizujícím článkem výrobního řetězce. 2.1.3. Řešení sociálních a zaměstnaneckých souvislostí Pravidelně probíhají jednání konzultativního týmu Ministerstva průmyslu a obchodu (dále jen MPO) a Odborového svazu KOVO a jednání Rady hospodářské a sociální dohody při vládě ČR. Předmětem tohoto dialogu je řešení sociálně zaměstnaneckých důsledků restrukturalizace českého ocelářství. Sociální dialog mezi zaměstnavateli a odborovými orgány probíhá na úrovni podniků a jeho výsledkem jsou uzavřené podnikové kolektivní smlouvy pro r. 2004. Doprovodný sociální program (dále jen DSP) realizovaný nařízeními vlády č. 310/2000, 181/2002 a č. 47/2003 byl na přelomu r. 2003 a 2004 novelizován, a to z důvodu pokračujícího outsourcingu vedlejších činností mimo vlastní hutní výrobu. Nařízení vlády č. 50/2004 určuje účinnost DSP do 31.12.2006 tak, aby byla v souladu s jednotlivými podnikatelskými plány ocelářských společností a realizací Programu. 2.1.4. Implementace legislativy EU k životnímu prostředí Souběžně s realizací Programu probíhá implementace legislativy EU v oblasti životního prostředí. Znamená to, že v ČR platí stejná legislativa jako v EU, často s přísnějšími požadavky a limity. Z legislativy, která bude mít vliv v nejbližší době na hutě, vyjímáme: 1. Zákon o integrované prevenci (IPPC) platí od 1.1.2003, v ocelářském sektoru mu podléhá celkem 114 technologických zařízení, z toho na 33 již byla společnostmi podána žádost a pro 12 bylo schváleno integrované povolení. Z dosud zpracovaných a rozpracovaných žádostí vyplývá, že v hutích jsou provozována zařízení v souladu s požadavky na nejlepší dostupné techniky (BAT). Celý proces je čtvrtletně monitorován. Podle dosavadního vývoje lze předpokládat, že termín získání integrovaného povolení pro všechna zařízení nejpozději do 30.10.2007 by neměl být ohrožen. 2. Obchodování skleníkovými plyny (ETS). Legislativa ČR se tvoří (návrh zákona o ETS se připravuje k projednání ve vládě). Obchodování má začít od 1.1.2005. ČR oproti r. 1990 5
snížila v r. 2003 výskyt CO 2 celkově za průmysl o cca 28 %, v hutním průmyslu činilo snížení 30 %. 3. V odborných skupinách se pracuje na přípravě legislativy pro zavedení směrnice 2003/96/EC z 27. října 2003 týkající se zdanění spotřeby energií (energy taxation) s cílem využít možností článků 14 až 19 směrnice o osvobození spotřeby sloužící k transformaci energií od tohoto zdanění, zajištění daňově neutrálního dopadu do daní a zabránění dvojímu zdanění energií pro konečného uživatele. 3. Aktuální vývoj českého ocelářského průmyslu 3.1. Vývoj českého ocelářství za první pololetí v r. 2004 Vývoj tuzemské poptávky ve zpracovatelských odvětvích průmyslu poměrně přesně kopíruje meziroční růsty výrob a odbytu v hutnictví. Na tuzemské spotřebě se v současné době podílí: - strojírenství 43,6 %, - dopravní prostředky 19,2 %, - stavebnictví 19,5 %, - elektroprůmysl 3,4 %, - obchod (velkoobchod) 6,1 %. Objem vývozu hutních výrobků dosáhl 2464,1 tis. tun, což představuje meziroční nárůst o 7,3 %. Objem dovozu dosáhl 1746,1 tis. tun, což znamená zvýšení o 22,1 %. Průběh první poloviny r. 2004 byl obdobím růstu transakčních cen na tuzemském trhu: - průměrná cena dosáhla u plochých výrobků 492 USD/t (oproti r. 2003 vzrostla o 21,2 %), - průměrná cena dosáhla u dlouhých výrobků 392 USD/t (oproti r. 2003 vzrostla o 27,1 %). Objem produkce válcovaného materiálu (vč. polotovarů) v první polovině r. 2004 dosáhl 3329,7 tis. tun, tj. o 4,9 % více, než ve stejném období r. 2003. Z toho: - výroba plochých výrobků dosáhla 1017,3 tis.tun, tj. o 3,3 % více, než za srovnatelné období v r. 2003, - výroba dlouhých výrobků dosáhla 1920,8 tis.tun, tj. o 6,8 % více, než za srovnatelné období r. v r 2003. Ve výrobě trubek bylo v 1. pololetí 2004 dosaženo objemu 359,9 tis.tun, tj. o 4,9 % více, než za srovnatelné období v r. 2003. 3.2. Finanční situace 3.2.1. Finanční pozice českých hutních společností je stabilizována. Hutní společnosti, které obdržely veřejnou podporu v rámci výjimky schválené Radou EU, dosáhly pozitivních hospodářských výsledků, provozní zisk vzrostl. Jejich zlepšená ekonomická pozice se projevila v posledním vývoji ukazatelů životaschopnosti (k 30.6.2004). 6
U k a z a t e l k 30.6.2004 Kritéria EK Hrubá marže 11,7 > 10,0 Hrubý zisk (vč. úroků)/obrat 7,6 > 1,5 Úroveň odpisů (odpisy/obrat) 3,4 > 5,0 Podíl finančních nákladů 0,8 > 3,5 Celková zadluženost se snížila o.. 10,1 %, mzdová náročnost poklesla o. 14,8 %, produktivita práce (z tržeb) vzrostla o. 32,6 %. V těchto výsledcích se odráží skutečnost, že dnes existují jak ziskové a efektivní společnosti (INH), tak podniky ztrátové a nevytvářející potřebné zdroje pro svoji reprodukci (seskupení firem Ferromet Group dříve Z-Group). Kritéria životaschopnosti za jednotlivé společnosti přijímající státní pomoc jsou uvedena a zhodnocena v příloze jako vyhodnocení individuálních business plánů. Provozní hospodářský výsledek se v porovnání se stejným obdobím r. 2003 dále zvýšil a účetní výsledek vzrostl o více než 3 %. Rozhodující vliv zde měl hospodářský výsledek dosažený v dominantních ocelářských společnostech na Ostravsku, ten se projevil i v růstu cash flow. Vyšší objemy tržeb se meziročně rovněž projevily vyšším využitím aktiv a zkrácením doby obratu zásob o 5 dnů. 3.2.2. Informace a data uvedené v této kapitole jsou důvěrná. Z tohoto důvodu nejsou zveřejněna. 3.3. Produktivita práce Vývoj zaměstnanosti má trend radikálního snížení pracovních míst v oboru hutnictví, a to zejména cestou vyčleňování obslužných činností a racionalizace výrobních procesů. Vývoj počtu zaměstnanců je značně diferencovaný v jednotlivých hutních společnostech a hlavní intenzita snížení počtu pracovních sil v oboru je koncentrována právě do r.2004 a 2005. Rok 2002 2003 2004 2005* 2010* Počet zaměstnanců celkem 29 500 28 250 27 107** 24 000 22 000 Z toho: zaměstnanci hutní výrobní činnosti 13 500 12 740 11 670* 9 200 8 500 * Předpoklad roční hodnoty ** Stav k 30.6.2004 Zásadním faktorem životaschopnosti hutních podniků a kritériem pro vývoj mezd v oboru je produktivita práce, uplatněná ze dvou pohledů, a to z přidané hodnoty a vztažená na výrobu surové oceli. 7
Produktivita práce hodnocená úrovní výroby oceli na pracovníka (v t/rok) Rok 2002 2003 2004* 2005* 2010* Výroba na pracovníka v ČR 466 509 566 652 706 * Předpoklad roční hodnoty Projekt mzdového vývoje do r. 2010 v českém ocelářském průmyslu předpokládá růst nominálních mezd 4 % meziročně při cenovém vývoji 3 % inflace. 4. Monitoring Národního programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu 4.1. Cílový stav českého ocelářství A. Likvidace nadbytečných kapacit v rozsahu 1,9 mil. tun (v celém průřezu hutního cyklu) a) Národní program zabezpečuje likvidaci 590 tis. tun kapacit válcoven do r. 2006. b) Další kapacity budou likvidovány v průběhu let 2006 2010. c) Zastaveny a zlikvidovány již byly kapacity výroby oceli (300 tis. tun elektrická oblouková pec Kladno - Dříň) a výroby rozšiřovaných trubek (300 tis. tun Válcovny trub Chomutov). B. Hutní produkce 6 mil. tun oceli ročně a) V r. 2003 bylo vyrobeno 6,48 mil. tun oceli (nezahrnuje výrobu ve strojírenských podnicích), za 1. pololetí 2004 pak 3,49 mil. tun. b) Oproti stejnému období r. 2003 jde o nárůst o 6,2 % z důvodu zvýšeného zájmu trhu o hutní výrobky, což souvisí s vývojem české ekonomiky - růst HDP o 3,2 %, - růst průmyslové výroby o 7,0 %. c) Meziročně dále vzrostl objem oceli odlévané na zařízení pro plynulé lití oceli o 6,4 % (podíl dosáhl 90,4 %). C. Zjevná domácí spotřeba v rozsahu 4,7-4,8 mil. tun V 1. pololetí 2004 zjevná domácí spotřeba dosahuje 2,41 mil. tun. Na vývoj tohoto ukazatele působil zejména faktor meziročního růstu průmyslové výroby o 7 %. Stoupá podíl dodávek od tuzemských ocelářských výrobců na tuzemský trh. D. Počty pracovníků Celkem (dle usnesení vlády č. 840, srpen 2001) Celkem (Národního program restrukturalizace prosinec 2002) 2001 2002 2003 2004 38 549 31 060 29 000 28 000 38 549 29 535 28 700 26 000 Aktuální stav - skutečnost 38 549 29 500 28 250 27 107* Stav k 30.6.2004 8
Řešení sociálně zaměstnaneckých důsledků restrukturalizace je obsaženo: - ve využití programu START program podpory podnikání, - v programu regionálního rozvoje stimulující vznik nových pracovních míst v regionech dotčených restrukturalizací, - ve využití DSP (příspěvek pro uvolňované pracovníky v důsledku restrukturalizace ocelářského průmyslu). Součástí tohoto programu je motivace pro uvolňované pracovníky, a to: - v případě ztráty pracovního místa mimo ocelářský průmysl ve výši 10 20 % zvýšeného příspěvku, - v případě samostatného podnikání získání 30 % zvýšeného příspěvku, - zároveň v průběhu r. 2003 vynaložily hutní společnosti z vlastních prostředků dalších 270 mil. Kč na vypořádání odchodného pro uvolňované pracovníky podle ustanovení podnikových kolektivních smluv. Vynaložené finanční prostředky ze státního rozpočtu na realizaci DSP 2000 2001 2002 2003 1.pol.2004 Počet osob 1971 988 1261 1180 685 Vynaloženo mil. Kč 130 215 186 214 124 Poskytování finančních prostředků pro zaměstnance uvolňované v souvislosti s restrukturalizací ocelářského sektoru se řídí nařízením vlády č. 310/2000 Sb. a následnými novelizacemi v nařízeních vlády č. 181/2002, 47/2003 a 50/2004. Příspěvky se vyplácejí ze státního rozpočtu prostřednictvím rozpočtové kapitoly MPO. MPO, které tyto obligatorní dávky každoročně uvolňuje, kontroluje, aby vyčleněné prostředky byly vynakládány účelně, úsporně a při plném respektování stanovených podmínek. Byl vypracován kontrolní program, k jehož realizaci byl angažován nezávislý specialista na analýzu procesů, který zpracoval software umožňující plošnou kontrolu správnosti výše vyplacených příspěvků pro všechny zaměstnance hutních společností uvolněné v rámci restrukturalizace od r. 2000. V ocelářských společnostech je prováděna kontrola dokladů osvědčujících, že pro výplatu byly splněny všechny stanovené podmínky. Výstupem kontrol jsou opatření na zlepšení systému vyplácení nárokových částek jednotlivým společnostem. Z celkového počtu 72 hutních společností, vč. jejich dceřinných společností, byla dosud kontrola provedena u jedné poloviny z nich. Do konce r. 2004 bude prověřeno čerpání prostředků na DSP u všech zbývajících společností. Dosavadní výsledky kontrol svědčí o tom, že společnosti vynakládají poskytnuté prostředky odpovědně. Vyplacené částky odpovídají stanoveným kritériím. Zároveň v 1. pololetí r. 2004 vynaložily hutní společnosti z vlastních prostředků 160 mil. Kč na vypořádání odchodného pro uvolňované pracovníky podle ustanovení podnikových kolektivních smluv. 9
Očekávané čerpání DSP Rok mil. Kč 2004 180 2005 160 2006 108 vypořádání zbývajících nároků v r. 2007 (převis z r. 2006) 60 Přehled standardních nástrojů v sociální oblasti (využívané k řešení důsledků restrukturalizace): předčasné důchody (o 2 až 3 roky před nárokem), finanční příspěvky uvolňovaným pracovníkům (z podnikových zdrojů dle kolektivních smluv), služby zaměstnaneckých agentur (k adaptaci uvolňovaných pracovníků), zaměstnanecké rekvalifikace, Labour Pool (adaptace na určitou dobu, praxe, rekvalifikace, zapůjčování pracovníků), finanční a poradenská podpora při zahájení podnikání. Přehled standardních nástrojů v oblasti podpory podnikání (s regionálním aspektem): finanční programy pro podnikatele (granty) podnikatelské zóny a pobídkové programy, poradenské a informační služby pro podnikatele (např. RPIC). 4.2. Využití státní pomoci Informace a data uvedené v této kapitole jsou důvěrná. Z tohoto důvodu nejsou zveřejněna. Celková státní pomoc výdaje na restrukturalizaci hutnictví v letech 1997 2003 a 1. pololetí 2004 (v mil. Kč) Společnosti A B C D NH 5 700,1 4 834,3 269,4 5 103,7 VPFM 292,0 291,8 46,8 338,6 VS 745,2 8 155,3 2 318,1 1) 313,9 3 377,2 Ostatní - - 459,6 459,6 C e l k e m 14 147,4 8 189,4 1 089,7 9 279,1 1) Nevydáno rozhodnutí ÚOHS 10
Vysvětlivky: A Státní pomoc podle Protokolu č. 2 výše limitu B - Státní pomoc poskytnutá v rámci Protokolu č. 2 C - Ostatní pomoc podle čl. 87/3 Smlouvy o ES a opatření, která nezakládají veřejnou podporu dle čl.87/1 Smlouvy o ES D - Celkem 4.3. Snižování kapacit Redukce finálních válcovacích kapacit Hutní společnost Popis zařízení (agregátu) zastavení výroby ukončení demontáže Snížení kapacit (kt) Finální výrobek POLDI Hütte Válcovny V1 V8 1.8.1999 31.5.2000 120 Dlouhé výrobky VS Válcovací trať duo 30.6.2006 31.12.2006 130 Ploché výrobky VPFM* NH * Viz komentář dále Teplé válcovací tratě č.1, č.2 Válcovna těžkých profilů HCC 31.12.2004* 31.12.2005 70 Ploché výrobky 31.8.2006 31.12.2006 600 Dlouhé výrobky Výstavba a provozování nové kapacity Hutní společnost Popis zařízení (agregátu) zahájení výstavby Nová kapacita (kt) Finální výrobek NH Profilová válcovna 1.1.2007 330 Dlouhé výrobky Celková finální produkce válcovaného materiálu je postupně, na základě harmonogramu zastavení a likvidace uvedených kapacit snižována. Cílový projekt zastavení a likvidace kapacit o 590.000 tun ročně je již v rozsahu 120.000 t realizován. 11
Náhrada kapacit produkce plochých výrobků a) uzavírané kapacity Hutní společnost Popis zařízení (agregátu) zastavení výroby trvalého uzavření Snížení kapacit (kt) Finální výrobek NH NH Pásová válcovací trať P800 Pásová válcovací trať P250 26.5.2001 31.12.2002 850 Teplá páska 30.9.2002 30.9.2005 450 Svitek b) nově otevřená kapacita Hutní společnost Popis zařízení (agregátu) zahájení výroby plného náběhu výroby Nová kapacita (kt) NH STECKEL 1.1.2002 31.12.2002 1000 Finální výrobek Teplá páska, svitek Zastavení a demontáž agregátů v ostatních společnostech uváděných v tabulce jsou potvrzeny v podnikatelských záměrech jednotlivých ocelářských společností. Ke dni monitoringu (30.6.2004) dosud již byly zastaveny a zlikvidovány válcovací tratě Hutě POLDI (Válcovna 1 až 8) se souhrnnou kapacitou 120 tis. tun dlouhých výrobků a pásové válcovací tratě P800 s kapacitou 850 tis. tun ročně. Rovněž byla zastavena výroba na pásové válcovací trati P250 s kapacitou 450 tis. tun svitků za rok. Problematika zastavení teplých válcovacích tratí ve VPFM (s roční kapacitou 70 tis. tun) bude řešena žádostí s návrhem o schválení malé změny Programu restrukturalizace českého ocelářského průmyslu Evropskou komisí, a to s trvalým uzavřením do konce roku 2005. Vláda ČR projedná tento záměr do konce září 2004. Tato skutečnost byla zmíněna již 27.7.2004 na jednání zástupců státní správy se zástupci Evropské komise v Praze. 5. Závěr Monitoring výsledků k 30.6.2004 ukazuje, že proces restrukturalizace českého ocelářského průmyslu probíhá v intencích přijatého Programu. Výsledky prokazují další zlepšení výrobních, obchodních a ekonomických ukazatelů. Růst produktivity práce je důsledkem založených intenzifikačních opatření restrukturalizace českého ocelářského průmyslu, jak je doporučila EK. V uplynulém období výrazně poklesly náklady vynaložené na produkci ocelářských podniků. Pozitivním faktorem snižujícím zadluženost hutních společností je EK schválená veřejná podpora některým hutním společnostem. Přes tento uspokojivý vývoj však ještě není dosaženo parametrů životaschopnosti podle standardů EK ve všech, zejména však ve dvou přijímajících hutních společnostech (VS a VPFM). 12