ASOCIACE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ÚSTECKÉHO KRAJE

ASOCIACE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ÚSTECKÉHO KRAJE

ANOÚK (zaloţena r. 2001) Smysl ANOÚK je ve třech hlavních směrech činnosti: 1. Komunikace, partnerství, sdružování 2. Informace 3. Servis STRANA 2

ČINNOSTI Ve své činnosti se ANOÚK zaměřuje na: oblast finančních prostředků pro NNO se zaměřením na EU i dotační politiku státu a kraje spolupráci s obcemi, mikroregiony Ústeckého kraje, krajskými orgány vzdělávání zástupců neziskových organizací včetně poradenské činnosti informování veřejnosti, médií i veřejné správy o činnosti neziskového sektoru pořádání kulatých stolů, workshopů, krajských konferencí (v r. 2009 interaktivní seminář s názvem NNO a fondy Evropské unie pořádaný Ministerstvem pro místní rozvoj, Asociací nevládních neziskových organizací ČR a ANOÚK; ve spolupráci s RRA seminář Jak získávat prostředky z EU ) realizaci projektů (BROÚK; Lektoři pro NNO) STRANA 3

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Nejvyšším orgánem ANOÚK je valné shromáždění. Rozhoduje o změně stanov, o vyloučení člena z ANOÚK, volí předsedu a další členy rady ANOÚK, volí členy revizní komise, schvaluje výši členských příspěvků, schvaluje rozpočet. V době mezi zasedáními Valného shromáždění řídí asociaci Rada ANOÚK. V jejím čele stojí předseda, který řídí její činnost. Dále do ní patří místopředsedové a členové, v celkovém počtu 7 osob. SOUČASNÉ VEDENÍ: předseda: další členové rady: PaedDr. Jan Eichler PaedDr. Jiří Roth p. Robert Hrabčík p. Zdeněk Tarant p. Dalibor Černý pí. Jaroslava Frýdlová pí. Božena Pecková STRANA 4

OBOROVÉ SKUPINY SDRUŢENÍ Činnost ANOÚKu probíhá v oborových skupinách, které se jednotlivě zaměřují na specificky orientované oblasti neziskového sektoru. Počet oborových skupin není konečný, bude se postupem času jistě měnit a vyvíjet. Za každou skupinu odpovídá jeden člen rady ANOÚK. OBOROVÉ SKUPINY: Děti, mládeţ, sport a tělovýchova Ţivotní prostředí, ekologie Sociální a zdravotní, církve, komunitní, dobrovolnictví Vzdělávání, poradenství, mezinárodní aktivity EU, výzkum Ochrana kulturních a historických památek Strategické dokumenty Kultura, umění STRANA 5

ČLENOVÉ A SÍŤ ANOÚK Členská základna ANOÚK má zhruba 104 členů (organizací). ANOÚK však nespolupracuje a nevyvíjí činnost jen pro své členy, ale poskytuje informační a poradenskou činnost i dalším zástupcům neziskového sektoru. Pro lepší informovanost a poskytování služeb NNO byla vytvořena na konci roku 2002 síť ANOÚK, jejímž smyslem je mít v každé obci s rozšířenou působnosti partnerskou organizaci, která by poskytovala služby a informace z ANOÚK neziskovým subjektům ve svém nejbližším okolí. ENERGIE, o.p.s., Meziboří Krušnohorské centrum pro rodinu a sociální péči, Most STUŢ, Chomutov Knihovna třetího tisíciletí, Louny Turistické sdruţení Šamani, Ţatec Farní Charita, Rumburk 4. ZO ČSOP Tilia, Krásná Lípa Charitní sdruţení, Děčín ANOÚK, Ústí nad Labem O.S. FOCUS, Teplice Diakonie ČCE, Litoměřice O.S. Šance, Lovosice Barvy ţivota, Roudnice nad Labem STRANA 6

ROZVOJOVÉ CENTRUM PŘI ANOÚK V rámci projektu BROÚK Budoucí rozvoj Ústeckého kraje vzniklo v celém Ústeckém kraji několik rozvojových center, mezi nimi i Rozvojové centrum při Asociaci neziskových organizací Ústeckého kraje. Rozvojové centrum při ANOÚK sídlí na adrese: Prokopa Diviše 5, 400 01 Ústí nad Labem Tel.: 475 201 700 anouk@volny.cz STRANA 7

Nevládní neziskové organizace a ROP Severozápad, příleţitost nebo past? Příleţitosti získání prostředků na příslušné aktivity realizace zajímavých projektů rozvoj NNO i obce, města,kraje zlepšení služeb nabízených NNO lepší image NNO u veřejnosti Často zajímavé, netradiční činnosti, které nelze provádět za tržní cenu spolupráce s jinými NNO, s veřejnou správou, s odbornými institucemi vytváření partnerství Pasti - NNO se díky uzavřené smlouvě stane vazalem často nesmyslných podmínek a nařízení, které EU ani nepožaduje - NNO se dostane díky různým prodlevám do platební neschopnosti a musí si brát půjčku, v případě, že ji nedostane, končí a může také jít do likvidace - NNO do žádného projektu ROP nejde, protože podmínky jsou nastaveny tak, že je většina NNO ani nemůže splnit - po tvrdých zkušenostech NNO s různými granty, již tato neziskovka nemá chuť další grant realizovat a je příkladem pro ostatní neziskovky STRANA 8

Bariéry čerpání prostředků EU nevládními neziskovými organizacemi STRANA 9

Důvody, které vedou k tomu, ţe prostředky ROP jsou v regionech málo vyuţívány - téměř nesplnitelný požadavek na předfinancování projektů a následné proplacení uznatelných nákladů, např. OP ŽP je proplácen průběžně, jinde existují i zálohy - zaměření priorit ROP není pro činnost NNO využitelné (jedná se více o investiční projekty tzv. tvrdé - NNO nemají zastoupení v hodnotících orgánech Výboru rady regionu ani přímo v Regionální radě ROP - povinná příloha Finanční zdraví k posouzení žadatele se nám jeví ne moc objektivní (zejména pro obce) - zejména u měkkých /neinvestičních projektů vyšší míra CZV v oblasti personálních a souvisejících nákladů (nyní se výstupy musí zadávat 3. straně, nebo je řešit z obsahového hlediska na své náklady neefektivni a NNO zatěžující) raději alespoň k 40-60%, dle charakteru projektu, ne jen stávajících 7,5 % - hranice min. způsobilých nákladů je příliš vysoká - povinná příloha Studie proveditelnosti u měkkých/neinvestičních projektů je dle povinné osnovy obtížně uchopitelná - předfinancování alespoň 20% CZV, flexibilnější nastavení etap a s tím souvisejícího průběžného čerpání X garance u bankovních ústavů, pomoc se zajištěním půjčky atd. STRANA 10

Důvody, které vedou k tomu, ţe prostředky ROP jsou v regionech málo vyuţívány - formulář žádostí když už je elektronicky, ať plní svou funkci v kontrole chyb, které by zkontrolovat mohl a jistě umí (akorát to vidí jen úředník a ne již zadavatel. Tedy se nepomáhá zpracovat a předložit bezchybnou žádost, ale chytá se na chybách např. zahájení a fyz.zah. realizace projektu, délka etap, hodnoty etap, volba vhodného VR a jeho nastaveni ) - bylo by efektivnější, kdyby přílohou žádosti nebylo pravomocné územní rozhodnutí/ stavební povolení, ale např. projektová dokumentace a podaná žádost, studie (možná by nebylo od věci převzít systém OPPI registrační a plná žádost.) - pomohly by možnosti oprav a doplnění žádosti/příloh, pokud nejde o změnu podstaty projektu - chybí nám včasné a jednoznačné konzultační a metodické podpory pracovníků URR (příručky radí konzultovat, pracovníci spíše hledají chyby) - žadatel/příjemce by měl mít šanci pracovat se stejným výkladovým materiálem jako hodnotitel/administrátor

Důvody, které vedou k tomu, ţe prostředky ROP jsou v regionech málo vyuţívány - pomohlo by méně metodických pokynů a jasnější/jednoznačnější a průhlednější nastavení pravidel administrace již v době podání žádosti, které se v průběhu projektu nebudou měnit - poslední třetí - fázi hodnocení by bylo třeba zprůhlednit či odstranit dle mne zakládá prostor pro manipulaci: potřebnost pro region, inovativnost projektu a ještě jedno naprosto subjektivní kritérium - při případném dalším uvažování o % rozdělení dotačních financí brát více ohledů na obce do 5000 obyvatel. Ty byly s ohledem na rozpočet ROP víceméně vyšachovány z dění - pravidla, dnes lze říci původní pravidla, napsali lidé, kteří o realizaci investičních projektů nemají potuchy, což přineslo mnoho potíží mnoha příjemcům - podle mého názoru si ČR oproti pravidlům daných EU proces výrazně sama zkomplikovala - i při veškeré ochotě pracovníků RR konzultovat s žadateli a příjemci, zápisy z konzultací jsou nic neříkající a nedají se použít jako důkaz při změně výkladu pravidel ze strany reg. Rad

Důvody, které vedou k tomu, ţe prostředky ROP jsou v regionech málo vyuţívány - - dotace pod určitou finanční mez je pro její administrativní náročnost jen za trest. A to ještě nevíme, co přinese doba udržitelnosti - - neustálé změny pravidel prolínající se s pravidly původními, přetrvávající nejasnosti výkladu (i když chápu, že původně nastaveno nesmyslně tvrdě, pro dokončení projektů bylo nutné změnit) - - nutnost dokládání originálů/ověřených kopií (např. faktur, ) = spousta zbytečné práce. Všichni příjemci jsou de facto považováni za zloděje a podle toho je systém nastaven,toto je u všech programů z EU - - u investičních projektů je nesmysl klást důraz na rovné příležitosti a složitě je obhajovat. Z hlediska přístupu ke zdravotně postiženým to řeší stavební zákon, z hledisek ostatních projde při správné argumentaci i nový zimní stadion v IPRM CV i golfové hřiště někde na horách - - komplikuje nám práci nejednoznačné nastavení podmínek pro investiční X neinvestiční projekt. Pravidla publicity jsou nastavena spíše jen pro investiční projekty, nikoliv pro měkké. Chybí jednoznačná metodika pro příjmy v době realizace a udržitelnosti projektu

Nestačí jen brečet, musíme jít dál Milí přátelé, vážení hosté, i přes všechny těžkosti, které si často způsobujeme sami, nikoliv EU, jak je často prezentováno, je potřeba jít dál, čerpat prostředky z EU a účelně je využívat pro rozvoj našeho kraje. Náměty pro další období: Zvýšit podporu menších projektů s niţšími náklady Veřejné zakázky nehodnotit jen dle ceny, ale také dle kvality Kontrolovat projekt z hlediska účelu, nejen dle formalit Sníţit administrativní náročnost Zveřejnit bodové hodnocení projektů experty a hodnocení výborem Rady regionu, aby se vyloučilo politické působení Ţadatel musí být z regionu Nepodporovat z prostředků EU bohaté regiony Čech např. Prahu STRANA 14

KONTAKT ASOCIACE NEZISKOVÝCH ORGANIZACÍ ÚSTECKÉHO KRAJE Ladova 2532/2, 400 12 Ústí nad Labem tel./fax: 475 209 922 e-mail: anouk@volny.cz web: www.volny.cz/anouk STRANA 15

ZÁVĚR Děkuji Vám za pozornost A děkuji také všem NNO za zajímavé náměty pro svůj příspěvek. Dr. Jan Eichler