Studijní materiály k e-learningovému kurzu Typologie osobnosti

Studijní materiály k e-learningovému kurzu Typologie osobnosti Odborné praxe jsou realizovány v rámci klíčové aktivity Odborné praxe CS studenti VŠ projektu Budoucnost technických oborů reg.č.: CZ.1.07/2.4.00/17.0032, jehož příjemcem je VUT v Brně.

2013 RENTEL a.s. Odborné praxe jsou realizovány v rámci klíčové aktivity Odborné praxe CS studenti VŠ projektu Budoucnost technických oborů reg.č.: CZ.1.07/2.4.00/17.0032, jehož příjemcem je VUT v Brně.

OBSAH OBSAH 2 ÚVOD 4 1 CO JE TO OSOBNOST... 5 1.1 Vlastnosti osobnosti... 6 1.1.1 Vrozené vlastnosti osobnosti... 6 1.1.2 Získané vlastnosti osobnosti... 7 1.2 Pět klíčových vlastností... 8 1.3 Biologické kořeny osobnosti... 9 2 TYPOLOGIE INTROVERT EXTROVERT... 11 2.1 Introvert... 12 2.2 Extrovert... 12 2.3 Test: Jste introvert nebo extrovert?... 13 3 TYPY OSOBNOSTI PODLE MBTI... 14 3.1 Čtyři základní vlastnosti... 14 3.1.1 Extraverze versus introverze... 15 3.1.2 Intuice versus smysly... 15 3.1.3 Myšlení versus cítění... 15 3.1.4 Usuzování versus vnímání... 16 3.2 Čtyři hlavní temperamenty... 16 3.2.1 HRÁČI SP... 17 3.2.2 Strážci SJ... 18 3.2.3 Racionálové NT... 18 3.2.4 Idealisté NF... 19 4 ŠESTNÁCT TYPŮ OSOBNOSTI PODLE MBTI... 21 4.1 Test MBTI... 22 4.3 INFP Mnich... 29 4.4 INFJ Umělec... 29 4.5 INTP Architekt... 30 4.6 INTJ VĚdec... 31 4.7 ENFP novinář... 31 4.8 ENFJ Učitel... 32 4.9 ENTP Vizionář... 33 4.10 ENTJ Polní maršál... 33 4.11 ISFP Skladatel... 34 4.12 ISFJ Ochránce... 34 4.13 ISTP řemeslník... 35 4.14 ISTJ Správce... 35 4.15 ESFP Bavič... 36 4.16 ESFJ prodejce... 36 Stránka 3

4.17 ESTP konferenciér... 37 4.18 ESTJ organizátor... 38 5 OSOBNOST V KOMUNIKACI... 39 5.1 Transakční analýza... 39 5.1.1 RODIČ... 41 5.1.2 DOSPĚLÝ... 41 5.1.3 DÍTĚ... 42 5.2 Typy podle smyslového vnímání... 42 5.2.1 Zrakový typ... 42 5.2.2 Sluchový typ... 43 5.2.3 Dotykový typ... 43 5.3 Test smyslového vnímání... 44 DOPORUČENÁ A CITOVANÁ LITERATURA... 46 ZÁVĚR 47 PROFIL AUTORKY... 48

ÚVOD Vážení účastníci e-learningového kurzu Typologie osobnosti, o osobnosti člověka toho bylo napsáno již hodně, a přesto zájem o toto téma stále roste. Tento zbrusu nový kurz je určen všem, kdo chtějí poznat svou osobnost, své nejdůležitější vlastnosti a alespoň částečně porozumět jednání druhých. Na jeho konci budete mimo jiné vědět, zda: jste spíš introvert nebo extrovert, co to vlastně v praxi znamená, jaké jsou vaše typické vlastnosti a jak se promítají do vašeho chování, jak se vaše osobnost projevuje v komunikaci s druhými lidmi a při přijímání informací. Kurz nabízí pouhý vhled do základů psychologie osobnosti. Je určen spíše běžným uživatelům, laikům.přesto se občas více ponoříme do teorie. Je to z důvodu lepšího pochopení dané problematiky. Pokud budete mít pocit, že některé informace jsou pro vás hůře pochopitelné, postupujte klidně dál. Nesnažte se, zapamatovat všechno. Soustřeďte se pouze na to, co považujete za podstatné a pro vás osobně zajímavé. Spoustu zajímavostí najdete v části Pro zájemce. Tyto informace nejsou součástí testů. Cílem kurzu je nabídnout vám užitečný nástroj k poznání sebe sama, ne zahlcení zbytečnými informacemi. Největší užitek vám zcela jistě přinese kapitola 4. Najdete zde skvělý test osobnosti s podrobným vyhodnocením. Kurz Typologie osobnosti je žhavou novinkou. Zajímá nás proto váš názor. Jakékoli nápady na jeho doplnění či vylepšení s potěšením uvítáme. S pozdravem Monika Ambrožová, autorka E-mail: ambrozova.monika@prolektory.cz

1 CO JE TO OSOBNOST Záměr kapitoly Tato kapitola vysvětluje základní pojmy psychologie osobnosti. Budete vědět, které vlastnosti jsou vrozené a které získané, které z nich se nejvíce promítají do našeho chování a jak velkou roli hrají při tvorbě osobnosti geny. Cíle Na konci druhé kapitoly budete schopni: vlastními slovy vysvětlit pojem osobnost, rozlišit vlastnosti získané a vrozené, popsat roli genů při tvorbě osobnosti. Doba 30 minut Slovo osobnost pochází z latinského persona což v překladu znamená maska. Naše osobnost je ale více než jen obličej, který vidí naše okolí. Je to také to, co leží za maskou, trvalé vnitřní jádro. (Kassin 2007) Osobnost je složitý, individuálně odlišný a relativně stálý vzorec myšlení, pocitů, motivů a chování. Tento vzorec je jedinečný, výlučný a odlišný. Je originální a neopakovatelný. Stejně tak, jako na naší planetě nenajdeme dva lidi s naprosto totožnými papilárními čárami na prstech ruky, nenajdeme dva lidi s plně identickou osobností. Osobnost vzniká již před narozením. Naše osobnost se rozvíjí a přetváří do posledního okamžiku našeho života. Největšími změnami prochází v dětství. Méně se mění na počátku dospělosti. Nejstabilnější začíná být po padesátém roce života. V základních rysech však zůstává stejná. (Kassin 2007) Na jejím vývoji se podílí tři skupiny faktorů: vnitřní (např. genetická informace od rodičů, vlivy působící na plod v období těhotenství a porodu), vnější (např. společnost, prostředí) a sebeutváření (např. sebevzdělávání, boj s vrozeným omezením). Pro zájemce

Když se řekne psychologie a zkoumání osobnosti, možná se jméno slavného českého psychologa Sigmunda Freuda. Možná se nevěděli, že se narodil o půl sedmé večer 6. 5. 1856 území dnešní České republiky. Traduje se, že se narodil bláně (membrána, která někdy pokrývá hlavu narozeného Podle pověry je to znamení, že dítě jednoho dne dosáhne slávy Pravdou je, že Sigmund Freud byl zdravý a velmi chytrý. letech se hlásí na Vídeňskou univerzitu a po úspěšném studia pracuje jako neurolog. vám vybaví na v plodové dítěte). a bohatství. V sedmnácti ukončení V roce 1884 objevuje zázračné účinky kokainu a začíná ho předepisovat jako lék svým pacientům. Rok poté se jeden jeho přítel stává na kokainu závislý a záhy umírá na předávkování. Ztráta přítele a respektu v lékařské komunitě způsobují, že Freud opouští farmakoterapii a začíná pracovat na teorii známé jako psychoanalýza. Základem psychoanalýzy je předpoklad, že naši osobnost z větší části utváří síly, které jsou ukryty v našem nevědomí. Freud dokonce přirovnává lidskou mysl k ledovci. To co si člověk uvědomuje v daném okamžiku je jako špička ledovce, která je vidět nad hladinou. Pod hladinou je velká oblast nevědomí. Obsahuje myšlenky, pocity a vzpomínky, které občas vyplouvají nad hladinu v našich snech, přeřeknutích, vtipech. Do dějin vstupuje také díky analýze obranných mechanismů. Freud tvrdí, že lidé zkreslují realitu, aby se zbavili úzkosti. Každý má iluze o sobě samém a ty nám pomáhají zvládat nepřízně osudu. (Kassin 2007) 1.1 VLASTNOSTI OSOBNOSTI Základním stavebním prvkem osobnosti jsou vlastnosti. Mohou být vrozené (např. temperament, vlohy, dispozice) nebo získané (např. charakter, schopnosti). Získané vlastnosti rozvíjí prostředí, ve kterém se nacházíme, a také to, co děláme (naše vlastní aktivita). 1.1.1 VROZENÉ VLASTNOSTI OSOBNOSTI Temperament je ve větší míře geneticky vrozený. Je to souhrn charakteristických nebo vrozených rysů osobnosti, které se trvale projevují způsobem reagování, jednání a prožívání. Určují dynamiku a intenzitu našeho prožívání a chování. Souvisí s pocity, prožíváním a reakcemi na různé podněty a vyjadřuje i náš sklon měnit nálady. Vyjadřuje převládající emocionální vyladění. Patří sem například

netečnost, sdílnost, klid a chladnokrevnost. Od pradávna byl temperament v oblasti zájmu vědců. Nejznámější je rozdělení na flegmatiky, choleriky, sangviniky a melancholiky. Důležité je si uvědomit, že nikdo z nás není pouze jedním typem. Čisté typy jsou podle psychologů spíše výjimkou. Většinou však platí, že některý typ převládá. Vlohy jsou vrozené, dědičně získané anatomicko-fyziologické zvláštnosti člověka. Patří sem například genialita, zvýšená citlivost některého ze smyslových orgánů tzv. jasnozřivost. Na jejich základě se vyvíjejí schopnosti a dovednosti. Mají tendenci se uplatnit, ale to, zda se skutečně uplatní, ovlivní okolní podmínky. Úspěšní lidé dokonce tvrdí, že genialita je 1% vloh a 99% práce. Vlohy jsou jako vzácné diamanty. Některé zůstanou nenalezeny ležet v zemi. Dispozice jsou přítomny od narození a podle okolností se mohou projevit. Příkladem je rodinná dispozice k onemocnění, nebo k určité specifické aktivitě např. hra na klavír. Rozhodující jsou opět vnější podmínky. Inteligence je rozumová schopnost postihovat vztahy mezi předměty a jevy a současně využívat minulé zkušenosti v nově vzniklých situacích. Nezávisí na dosaženém stupni vzdělání. Vzděláním se rozvíjí a kultivuje. Aby se mohla naše inteligence projevit, je důležitá především vytrvalost a cílevědomost. 1.1.2 ZÍSKANÉ VLASTNOSTI OSOBNOSTI Schopnosti jsou takové vlastnosti osobnosti, které dávají předpoklad pro úspěšné vykonávání nějaké činnosti. Nejsou vrozené, ale vznikají na základě vrozených vloh. Hovoříme o takzvané emocionální inteligenci. Patří sem např. sebevědomí, zvědavost, sebeovládání, komunikace, spolupráce. Zájmy mají být v životě člověka zdrojem rozptýlení, prostorem k odpočinku. Napomáhají k harmonickému vývoji osobnosti po celý život člověka. Charakter je dán výchovou a učením. Jedná se o souhrn psychických vlastností člověka, které se projevují v mravní stránce chování a jednání. Tvoří mravní profil člověka. Odráží se ve vnitřním prožívání jako svědomí a navenek se projevuje chováním. Je to důležitý stavební kámen osobnosti. Je ukotven v hodnotovém žebříčku. Patří sem například oddanost, statečnost, píle, lstivost. Náš charakter se ověřuje zejména při zátěžových životních situacích nebo během dlouhodobé spolupráce. Volní vlastnosti pomáhají k dosažení životních cílů. Umožňují rovnováhu citů a rozumu. Patří sem například cílevědomost, vytrvalost, rozhodnost, sebeovládání, samostatnost, iniciativnost.

1.2 PĚT KLÍČOVÝCH VLASTNOSTÍ Psychologové se odedávna snažili odhalit a pojmenovat základní rysy 1 osobnosti, které stojí za naší jedinečností. Vyvinuli model pěti základních faktorů osobnosti tzv. test BIG FIVE (velká pětka). Jedná se o jeden z nejběžnějších testů k určení typu osobnosti. Často se používá i k předvídání chování člověka na pracovišti. BIG FIVE měří pět základních rysů osobnosti: 1. neuroticismus (sklon k úzkosti a negativním emocím) 2. extraverze (touha po stimulaci, aktivitách a sociální interakci) 3. otevřenost nové zkušenosti (vnímavost vůči novým zkušenostem a myšlenkám) 4. přívětivost (nezištná starost o ostatní) 5. svědomitost (tendence chovat se spolehlivě, disciplinovaně a ctižádostivě) Nahlédnutím do tabulky lépe pochopíte význam jednotlivých rysů. (Kassin 2007) (Winston 2006) Faktor neuroticismus extraverze otevřenost nové zkušenosti přívětivost svědomitost Popis rysů napjatý zranitelný neklidný sebelítostivý společenský bavící přátelský spontánní originální nápaditý různé zájmy přístupný srdečný dobrosrdečný zdvořilý soucitný dobře organizovaný spolehlivý pracovitý ambiciózní uvolněný odolný klidný spokojený samotářský vyhledávající zábavu rezervovaný opatrný konvenční přízemní úzce zaměřený uzavřený novým myšlenkám popudlivý krutý neomalený necitelný chaotický nespolehlivý líný nedbalý 1 Rys je relativně stabilní predispozice k tomu, chovat se v určité situaci určitým způsobem. (Kassin 2007)

Tímto testem prošly již tisíce lidí na celém světě. Testování mimo jiné ukázalo zajímavé rozdíly osobnosti u mužů a žen. (Kassin 2007) Pro zájemce Ženy jsou podle výzkumů úzkostnější (vyšší neuroticismus). Vykazují větší potřebu kontaktu s ostatními lidmi (vyšší extraverze v sociální interakci). Lépe chápou estetiku a pocity (otevřenost). Mají větší sklony k péči o druhé (přívětivost). Muži jsou odolnější vůči úzkosti a negativním emocím (neuroticismus). Vyhledávají riskantní situace (extraverze ve stimulaci a aktivitách). Velmi dobře vnímají nové nápady a myšlenky (otevřenost). Co se týče tendence chovat se spolehlivě, disciplinovaně a ctižádostivě nebyly mezi muži a ženami téměř žádné rozdíly (svědomitost). 1.3 BIOLOGICKÉ KOŘENY OSOBNOSTI Často kladenou otázkou je, do jaké míry se osobnostní rysy dědí. Stále větší počet vědců odpovídá na tuto otázku tak, že geny se na naší osobnosti podílí ze 40 až 50%. (Kassin 2007) (Winston 2006) Důkazy vlivu genetiky na utváření osobnosti přinášejí mimo jiné výzkumy jednovaječných dvojčat. Dokazují, že jednovaječná dvojčata jsou si hodně podobná i v případě, že jsou rozdělena hned po porodu a vychovávána v odlišných rodinách. (Kassin 2007) Biologický vliv na naši osobnost potvrzují také výzkumy zaměřené na vliv mužského pohlavního hormonu testosteronu. Ukázalo se, že průměrný muž produkuje osm až desetkrát víc testosteronu než průměrná žena. Lidé se zvýšenou hladinou testosteronu jsou odvážní, soutěživí, energičtí, dominantní, sexuálně aktivní, nespoutaní, impulzivní a agresivní. Jsou také náchylnější ke spáchání násilného činu a riskování vlastních životů při vykonávání hrdinského činu. (Kassin 2007) V dějinách psychologie se můžeme setkat s různými snahami poznat duševní vlastnosti z viditelných tělesných znaků. Psychologové například určují povahu člověka podle tvaru hlavy (frenologie), z rysů tváře (fyziognomie), tvaru rukou. Pro zájemce Spojení mezi typickými psychickými vlastnostmi a tělesnými znaky už hledal řecký lékař Hippokrates (5. stol. př. n. l.). Rozdělil lidi do čtyř skupin podle toho, která z tělesných šťáv u nich převládá na sangviniky (krev-veselost), choleriky (žlutá žluč-vztek), flegmatiky (hlen-lenost) a melancholiky (černá žluč-smutek). K nejznámější teorii, která vyvozuje duševní vlastnosti člověka ze stavby těla, patří typologie psychiatra Ernsta Kretschmera. Popisuje tři typy tělesné stavby: astenický, atletický a pyknický typ. (Wirth 2002)

Astenický typ zastupují štíhlí vysocí lidé s dlouhými končetinami. Pohybují se někde mezi přecitlivělostí a emocionálním chladem. Proto by nás nemělo udivovat, když reagují v životě nanejvýš citlivě na řadu událostí, zatímco na druhé straně nemusí mít leckdy pochopení pro problémy svých blízkých. Problém je, že jsou většinou uzavření a své city skrývají. Na ostatní mohou působit introvertně a nepřístupně. Někdy může velmi dlouho trvat, než viditelně zareagují na události, které se kolem nich dějí. Často je to spíš tak, že dění kolem sebe okamžitě nezpracují a dochází u nich k hromadění citů. Mohou tak vznikat frustrace, které způsobí nečekaný emocionální výbuch. Situaci komplikuje i to, že napjaté vnitřní rozpoložení na nich není napohled poznat. Někdy mohou na ostatní působit nepochopitelně. Tito lidé mívají schopnost logického myšlení a zpravidla mají dobrou paměť. Je těžké ovlivnit jejich uvažování. Občas jsou svéhlaví a mají sklon přeskakovat od jedné myšlenky ke druhé. To má ale pozitivní vliv na jejich kreativitu. Přednosti: logické myšlení, dobrá paměť a kreativita. V případě duševní nemoci trpí nejčastěji k schizofrenii. Pyknický typ se projevuje robustní postavou ( tlouštíci ). Také často kolísají mezi dvěma póly: veselím a smutkem. Jejich myšlení silně ovlivňují pocity. Neskrývají je. Své názory říkají otevřeně. Vyzařuje z nich nekomplikovaná životní filozofie. Jsou spokojeni sami se sebou a se svým okolím. Umí se přesvědčit, že život je snadný. Bez problémů se přizpůsobují změnám. Jsou vstřícní vůči starostem druhých a jsou schopni je pochopit. Občas rádi propadnou smutku a přímo se rochní v soucitu a sebelítosti. Zvažují vždy mnoho věcí najednou, někdy se rozhodují až příliš rozvláčně. Jejich jednání lze snadno ovlivnit. Často se nedokážou dostatečně ovládat. Pokud jednají v afektu, velmi rychle toho litují, což svědčí o jejich družné povaze. Rádi se stýkají s druhými lidmi, jsou přístupní a velmi společenští. Přednosti: flexibilita, empatie, vyhledávají kontakt s druhými lidmi. V případě duševního onemocnění mají sklon k manicko-depresivní psychóze. Atletický typ tvoří urostlí lidé s vyvinutým svalstvem a fyzickou silou. Tito lidé působí až neotřesitelně chladně. Problém začínají řešit až v okamžiku, kdy to druzí vzdávají. Vyzařuje z nich vyrovnanost. Zpravidla mají obrovskou fyzickou i psychickou výdrž. Lidé se v jejich přítomnosti cítí v bezpečí. Mluví velmi úsporně. Spíše konají. Jsou lidé činu. Zaměřují se proto na praktické věci. Uvažují chladně, věcně. Zpravidla nemívají příliš bujarou fantazii. Přednosti: vyrovnanost, výdrž, praktičnost. V případě duševního onemocnění mají sklon k epilepsii.

2 TYPOLOGIE INTROVERT EXTROVERT Záměr kapitoly Tato kapitola vysvětluje kategorie introvert a extrovert. Shrnuje podstatné informace k tomuto tématu a nabízí test na zjištění, do které kategorie patříte právě vy. Cíle Na konci druhé kapitoly budete schopni: rozlišit chování introverta a extroverta, vysvětlit proč se navzájem liší, popsat charakteristické vlastnosti svého typu osobnosti. Doba 30 minut Psychologové se vzácně shodují na rozdělení lidí do dvou skupin na introverty a extroverty. Rozdíly mezi nimi jsou dány biologicky. Lidé přirozeně vyhledávají takové množství stimulace, která nabudí jejich centrální nervový systém. (Kassin 2007) Centrální nervový systém introvertů je podle Eysencka citlivější na podněty. Jejich centrální nervový systém se podráždí snadno. Z tohoto důvodu se vyhýbají intenzivním zdrojům rozrušení nebo nadšení. Jedná se o zcela záměrnou strategii. Introverti jsou citlivější na denní světlo. Hůře snáší bolest. Více je dojmou emotivní filmy a raději žijí na venkově než ve městě. (Kassin 2007) Extroverti se naopak rozruší velmi obtížně, proto vyhledávají hodně silných podnětů. Potřebují silnější podnět než introvert, aby dosáhli vytouženého zážitku. Jeden z výzkumů například dokazuje, že když kápnete kapku citronové šťávy na jazyk introvertovi, bude slinit více, než když kápnete citron na jazyk extrovertovi. Další výzkumy ukazují, že introvert se snadněji povzbudí kofeinem. Naopak alkohol a jiné uklidňující látky u nich obtížněji vyvolávají pocit uvolnění. (Kassin 2007) (Winston 2006) Zjednodušeně řečeno introvert je opatrný a tichý člověk, který se podnětům vyhýbá. Extrovert je společenský, impulzivní člověk, který podněty naopak vyhledává. (Kassin 2007) Výzkumy ukázaly, že v populaci je poměr introvertů a extrovertů přibližně 1:3. Hodně lidí se nachází někde uprostřed. Jedná se o takzvané ambiverty. Jsou nesmělí mezi cizími lidmi, ale sebevědomí a společenští v rodině a mezi svými přáteli. (Winston 2006)

Pro zájemce Náznaky toho, jestli se z člověka stane introvert nebo extrovert, můžeme spatřit už u malých dětí krátce po narození. Záleží na tom, zda jsou nesmělé nebo odvážné. Příkladem jsou batolata, která byla ve třech letech hodnocena jako silně popudlivá, impulzivní a těžko zvladatelná. V jednadvaceti letech se u nich objevily problémy s drogami, v zaměstnání nebo konfliktní vztahy. Naopak tříleté děti, které byly nesmělé, bojácné a plaché, se později projevily jako sociálně osamocené a deprivované. (Kassin 2007) 2.1 INTROVERT Introverti jsou lidé zdrženliví a tišší, seriózní a opatrní, citliví a přemýšliví, šťastní sami se sebou. Raději si vše nejdříve důkladně promyslí, až pak mluví a jednají. Vyhledávají povolání, kde mohou pracovat samostatně, vše si důkladně promyslet a analyzovat informace. Dávají přednost nepřímé komunikaci (email, SMS) před osobním rozhovorem. Ve společnosti je najdete spíše v menších skupinkách (méně než 5 osob). V případě nutnosti jsou schopni se po určitou dobu chovat jako extrovert. Introverti jsou někdy pro svou nesmělost a mlčenlivost považováni za odměřené až nepřátelské osoby. Vypadá to, že introvert si na rozdíl od extroverta svého okolí vůbec nevšímá. Pravdou však je, že introvert je velmi citlivý pozorovatel. Vnímá hodně detailů, ale nechává si je pro sebe. To může občas vést k tomu, že se cítí zmatený a vyčerpaný. Novou energii získá ze samoty. 2.2 EXTROVERT Extroverti jsou lidé společenští a komunikativní, sebevědomí a průbojní, spontánní a podnikaví. Neváhají riskovat a také se velmi snadno nudí. Preferují povolání a aktivity, které vyžadují společenské kontakty. Rádi spolupracují s větším množstvím osob. Kontakt s druhými lidmi jim dodává energii. Mají předpoklady být velkými vůdci. (Winston 2006) Po citové stránce jsou velmi otevření. Jsou sice schopni vnímat velké množství okolních vjemů, ale o to méně intenzivně. Jejich city jsou proto často vnímány jako povrchní.

Jednají rozhodně, bez zábran, rychle a někdy až zbrkle. Vyhledávají neobvyklé situace a nebezpečné adrenalinové sporty. Potřebují být v centru dění. Hledají rozruch a pozdvižení což může vést k požívání alkoholu, kouření a celkově k užívání látek vyvolávajících závislost. Extroverti také častěji než introverti podléhají gamblerství. (Kassin 2007) 2.3 TEST: JSTE INTROVERT NEBO EXTROVERT? Instrukce: Na každém řádku zvolte pouze jednu odpověď, která vystihuje váš názor. 1. Řekl byste o sobě, že jste bezstarostný? ano ne 2. Dáváte přednost četbě před setkáním s lidmi? ano ne 3. Máte kolem sebe rád hodně pohybu a vzrušení? ano ne 4. Když jste mezi lidmi, jste většinou zticha? ano ne 5. Jednáte často bez rozmyslu? ano ne 6. Pohybujete se pomalu a neuspěchaně? ano ne 7. Děláte rád věci, při nichž je třeba jednat rychle? ano ne 8. Nemáte rád kanadské žertíky, které mohou lidem ublížit? ano ne 9. Dokážete se obyčejně úplně uvolnit a bavit se ve veselé společnosti? ano ne 10. Máte rádi práci, která vyžaduje pozornost? ano ne Pro zájemce Více zajímavých informací o typologii introvert extrovert nabízí např. knihy: Kassin, Saul. Psychologie. Brno: Computer Press, 2007. Winston, Robert. Co dělá tebe tebou? Praha: Slovart, 2006. Wirth, B. P. Poznej sám sebe i druhé. Praha: Ikar, 2002.

3 TYPY OSOBNOSTI PODLE MBTI Záměr kapitoly V této kapitole získáte informace o základních typech osobnosti podle techniky MBTI. Popíšeme si čtyři hlavní skupiny lidí (hráči, strážci, racionálové, idealisté) a to, jak se obvykle chovají. Prosím, nesnažte se zapamatovat všechny informace. Pouze ty, které osobně považujete za podstatné a zajímavé. V závěru kurzu zjistíte, do které kategorie patříte. Cíle Na konci kapitoly budete schopni: stručně vysvětlit základní principy typologie osobnosti podle MBTI, popsat 4 klíčové skupiny temperamentů Doba 1 hodina Patrně nejznámějším a v současnosti velmi využívaným testem je test známý pod zkratkou MBTI (Myers-Briggs Type Indicator). Spojuje v sobě to nejlepší z dosavadního zkoumání osobnosti. 3.1 ČTYŘI ZÁKLADNÍ VLASTNOSTI Náš temperament popisují odpovědi na čtyři základní otázky: 2 1. odkud čerpáme energii? Ze samoty nebo z kontaktů s druhými lidmi? 2. jak přijímáme informace? Zajímají nás fakta, co je tady a teď nebo co by se mohlo stát? 3. jak se rozhodujeme? Na základě faktů nebo spíš pocitů? 4. jaké prostředí preferujeme? Stálé a neměnné nebo spíš proměnlivé? 2 Viz http://www.kno.cz/cz/article.asp?article_id=28&lang_id=1

3.1.1 EXTRAVERZE VERSUS INTROVERZE První ze čtyř dvojic základních vlastností temperamentu extraverze versus introverze jsme se již věnovali v předchozí kapitole. Shrneme pouze podstatné. Extrovertní typ E (extraversion) čerpá energii z druhých lidí, proto má silnou potřebu být ve společnosti. Je vstřícný a družný. jsou extroverti ve srovnání s introverty v převaze cca ¾. Vyhraněných extrovertů je přitom pouze 25%. V populaci Introvertní typ I (introversion) potřebuje soukromí a dostatek prostoru na přemýšlení. V davu lidí paradoxně zažívá nepříjemný pocit osamění. Kontakt s druhými je náročný a odčerpává jeho energetické zásoby. 3.1.2 INTUICE VERSUS SMYSLY Právě protiklad smyslů a intuice je největším a nejčastějším zdrojem nedorozumění mezi lidmi. Smyslový typ S (sensation) přijímá informace ze svého okolí pomocí smyslů, vyžaduje fakta. Stojí nohama pevně na zemi. Je pro něj důležitá zkušenost a realita, co se skutečně děje tady a teď. Všímá si detailů. Intuitivní typ N (intuition) naopak přitahuje budoucnost. Současnost je pro něj pouhou přestupní stanicí. Stále někam míří. Je často nespokojený, neklidný a nedočkavý. Vyjadřuje se obrazně. Řídí se intuicí a je vynalézavý. 3.1.3 MYŠLENÍ VERSUS CÍTĚNÍ Lidi lze rozlišit také podle toho, jak se rozhodují. Jedna kategorie lidí se rozhoduje objektivně na základě faktů a principů bez účasti emocí typ T. Druhá kategorie lidí se rozhoduje subjektivně na základě pocitů typ F. Myslící typ T (thinking) dobře reaguje na slova jako objektivní, zásady, politika, právo, kritéria, fakta. Rád používá výrazy jako kategorie, měřítko, analýza a posudek. Jednoznačně dává přednost objektivním kritériím a používá logické argumenty.

Pocitový typ F (feeling) pozitivně vnímá slova jako subjektivní, blízkost, přesvědčování, hodnoty. Rád používá slova jako lidský, dobrý, harmonie, péče a soucit. Umí druhé přesvědčit. Apeluje na vztahy a problémy řeší s ohledem na lidi, kterých se daná věc týká. Každý člověk je schopen obou způsobů rozhodování. Nejčastěji se však prosadí ta varianta, která je nám bližší. Ukázalo se, že muži se častěji rozhodují právě na základě logických důkazů, ženy preferují emoce. Vzájemně se však oba typy potřebují a doplňují. 3.1.4 USUZOVÁNÍ VERSUS VNÍMÁNÍ Lidi kolem nás můžeme také dělit podle toho, jestli upřednostňují záležitosti spíše uzavřené nebo otevřené. V práci dochází mezi těmito typy často ke konfliktům. Typ J zajímá výsledek, typ P proces. Usuzovací typ J (judging) dává přednost tomu, když je vše hotovo a vyřešeno. Nedořešené záležitosti v těchto lidech vytvářejí napětí, které je nutí k tomu, aby vše co nejdříve dotáhli do konce. Pak opět pocítí uvolnění a klid. Tito lidé si rádi stanovují termíny. Považují je za závazné a to samé očekávají i od ostatních. Řídí se heslem nejdřív práce, potom zábava. Práce je u nich vždy na prvním místě. Vnímavý typ P (perceiving) má sklon nechávat záležitosti otevřené. Nemá v oblibě konečné rozhodování. Vyčkává, až nasbírá více údajů a faktů. Stanovené termíny vnímá jako signál k tomu, aby teprve začal na daném úkolu pracovat. Drží se zásady, že pracovat může pouze dostatečně odpočinutý člověk. Zábava a odpočinek jsou tedy na prvním místě. Jsou hravější než lidé typu J a práce je musí bavit. Shrnutí zdroj energie informace rozhodování prostředí extroverze (E) Lidé, kteří preferují extraverzi, se zaměřují na vnější svět (lidé a věci) smysly (S) Lidé, kteří preferují smysly, se zaměřují na přítomnost a konkrétní informace, které vnímají svými smysly. myšlení (T) Lidé, kteří mají rádi myšlení, se rádi rozhodují na základě logických argumentů a objektivně zjištěných údajů. usuzování (J) Lidé, kteří preferují usuzování, mají rádi jistotu, plánování, organizování a uzavřené záležitosti. introverze (I) Lidé, kteří preferují introverzi, preferují vnitřní svět myšlení a představivosti. intuice (N) Lidé, kteří preferují intuici, se zaměřují na budoucnost. cítění (F) Lidé, kteří mají rádi cítění, se rádi rozhodují na základě hodnot a subjektivního hodnocení. vnímání (P) Lidé, kteří preferují cítění, mají rádi změnu, spontánnost, pružnost a otevřené záležitosti.

3.2 ČTYŘI HLAVNÍ TEMPERAMENTY Temperament nejvíce určuje naše chování. Kombinací dvou klíčových rysů temperamentu získáme čtyři hlavní skupiny lidských povah s podobnými vlastnostmi, i když mezi nimi existují velké rozdíly: 1. Hráči SP 2. Strážci SJ 3. Racionálové NT 4. Idealisté NF První zásadní otázkou k rozlišení temperamentů je, jak přijímáme informace. Smysly tj. konkrétně a skutečně nebo intuitivně? S nebo N? Druhou zásadní otázkou je, jak se získanou informací naložíme. V případě, že jsme se soustředili na abstraktní informace (N), jak je dál zpracujeme? Objektivně tj. myšlením nebo subjektivně skrze naše pocity? NT nebo NF? Nebo jsme se zaměřili na fakta a budeme se snažit je co nejrychleji zpracovat nebo potřebujeme ještě další informace? SJ nebo SP? 3.2.1 HRÁČI SP Alternativní název: dionýský temperament Zastoupení v populaci: méně než 40% Typy: ISTP, ESTP, ISFP, EFSP Nejvýraznější vlastnost: nezávislost, impulzivnost, optimismus Vhodná zaměstnání: umělci, hasiči, piloti, atleti, paparazzi Představitelé: Vlastimil Burian, Jaroslav Hašek, Paul Gaugin, Barbra Streisand Pro hráče je typická ohromná touha po svobodě. Nenechají se spoutat, svázat ani omezovat. Povinnosti a závazky odmítá. Cítí se neklidní a rychle hledají únikovou cestu. Snadno zpřetrhají dosavadní sociální vazby. Rizikovým obdobím je proto pro každého hráče střední věk. Dalším typickým rysem hráče je ustavičná aktivita a impulzivní jednání. Spontánní jednání jim přináší potřebnou dávku vzrušení. Jsou dobrodruzi. Vyhledávají neznámé, nebezpečné a riskantní situace. Snad proto mívají více nehod a úrazů než jiní. Velmi dobře zvládají krize, kalamity a s nadšením pracují pod tlakem. Rutina a čekání je ubíjí. Žijí naplno. Jsou akční, konkrétní a praktičtí. Soustředí se na to, co se děje právě dnes a tady. Vše, do čeho se pustí, zvládají bravurně. Chtějí být vždy nejlepší (sklon k perfekcionismu). Předem nikdy nic

nevzdávají. Nezáleží jim ale na výsledku, spíš se soustředí na samotný průběh činnosti. Vyhledávají činnosti založené na odvaze, přesnosti, souhře, správném načasování a okamžitém rozhodnutí. Vášnivě používají různé stroje, přístroje a nástroje, kterými mohou vylepšit možnosti své osobnosti např. rychlá auta, letadla. Lákají je profese, které vyžadují akci např. umělecké obory, stavebnictví, služby. K řešení úkolů využívají všechny dostupné zdroje. S ostatními se rádi podělí. Jsou štědří, soutěživí a loajální ke svému týmu. Chtějí na sebe upozornit, a proto usilovně dbají o to, aby vypadali zajímavě. Jsou vtipní, zábavní, optimističtí a duchaplní. Nejvíce ožívají ve chvíli, kdy všichni ostatní už odpadli. Hráč je snad jediný člověk, který dokáže žít na hřebenu vlny. 3.2.2 STRÁŽCI SJ Alternativní název: epimetheovský temperament Zastoupení v populaci: méně než 40% Typy: ISFJ, ESFJ, ISTJ, ESTJ Nejvýraznější vlastnost: smysl pro povinnost, ochranitelský, pečující Vhodná zaměstnání: učitelé, účetní, bankéři, úředníci, lékaři Představitelé: Matka Tereza, Abraham Lincoln, Emil Hácha Posláním strážců je pečovat o dodržování řádu, zákona, pořádku, loajality, důkladnosti a důslednosti, sloužit a být užitečný. Jsou spíše dárci než příjemci. Nechtějí být opečovávaní. Jsou zodpovědní, spolehliví, pečliví, starostliví, vstřícní a pracovití. Vyhledávají pořádek, pouta, závazky a tradice. Dávají přednost vyzkoušenému a osvědčenému. Chtějí strukturu a povinnosti. Nemají rádi změny, dočasná řešení a překvapení. Hlídají svátky, narozeniny a výročí. Vítají slavnostní ceremoniály a obřady. Ctí církev a jsou fascinováni královskou tradicí. Potřebují někam patřit a být užiteční. Strážci se proto často stávají aktivními členy různých spolků, klubů, stran. Jsou rozenými funkcionáři: jednatelé, pokladníci, tajemníci, místopředsedové, ale

postupem času se dostávají i do vedoucích pozic. Stává se jim, že jsou přetíženi různými funkcemi, které nedokázali odmítnout. Na své starosti zůstávají zpravidla sami a často podléhají depresi. Jejich velmi silným rysem je pesimismus. Jsou to lidé skeptičtí a opatrní. Život berou vážně. Připravují se na všechny možné alternativy situací, které mohou nastat. Při plánování mají vždy v záloze i náhradní řešení. Je na ně téměř absolutní spolehnutí. Mívají sklon brát vše doslovně, jsou schopni vstřebat ohromná kvanta informací. Mluví konkrétně, vyjadřují se precizně a rádi poučují druhé. 3.2.3 RACIONÁLOVÉ NT Alternativní název: prométheovský temperament Zastoupení v populaci: cca 12% populace Typy: INTP, ENTP, INTJ, ENTJ Nejvýraznější vlastnost: přemýšliví, pragmatičtí, pracovití, nároční Vhodná zaměstnání: vědci, vynálezci, filozofové, výroba, architektura Představitelé: Albert Einstein, Margaret Thatcher, Barak Obama, Hillary Clinton Racionálové chtějí všemu kolem sebe porozumět. Potřebují vše pochopit, kontrolovat, předvídat a vysvětlit. Chtějí svět popsat a zkrotit. Stále se ptají proč?. Mají nutkavou touhu se rozvíjet, učit, zlepšovat a zdokonalovat. Vše co dělají, chtějí dělat dobře. Dokonce i ve hře chtějí být nejlepší. Mají sklony k perfekcionismu a workoholismu. Jsou sebekritičtí a nároky na sebe stále zvyšují. Neradi chybují v přítomnosti ostatních. Neustále o sobě pochybují a to jak v pracovním i soukromém životě. Život se snaží spíše pochopit, než prožít. Váží si rozumných, chytrých a bystrých lidí. Velkou hodnotu pro ně má inteligence, vůle a sebekázeň. Vyhledávají rozhovory, kde se řeší záhady, hříčky, náročné a rozporuplné situace. Svou vzdělaností a náročností mohou v ostatních vyvolávat pocit nedostatečnosti. Jednají vždy přímo, proto jsou občas vnímání jako méně citliví. V soukromí jsou roztržití. Zapomínají na narozeniny, svátky a výročí svých blízkých. Na rozdíl od strážců mají sklon pohrdat tradicemi, zvyky a obyčeji. Nejméně za všech lidí je zajímá jejich vzhled a to jak působí na druhé. Více je zajímá funkčnost než estetika. Mluví stručně, věcně, logicky. Dbají na precizní volbu slov a to samé očekávají od ostatních. Změny a pokrok přijímají pozitivně. Zaměřují se na budoucnost. Rádi staví modely, bádají a staví. Vyžívají se v přírodních vědách, technických oborech, strojírenství, matematice a logice, výzkumu a vývoji. Prodej a jednání se zákazníky nevyhledávají.

3.2.4 IDEALISTÉ NF Alternativní název: apollónský temperament Zastoupení v populaci: cca 12% populace Typy: INFJ, ENFJ, INFP, ENFP Nejvýraznější vlastnost: empatie, rozpolcenost, zásadovost Vhodná zaměstnání: učitelé, poradci, spisovatelé, herci, lékaři a koučové Představitelé: Rudolf Hrušínský, Robert de Niro, princezna Diana, Carl Rogers Tento temperament je jeden z nejsložitějších, protože vychází z kombinace intuice a cítění. Pro ostatní typy bývá často nepochopitelný, protože jeho cíle nebývají osobní, snaží se nalézt smysl života, pochopit sám sebe. Kladou důraz na morálku a svůj systému vnitřních hodnot. Žijí bez masek, upřímně, potřebují být v souladu se svým vnitřním já. Nedodržet slovo je pro ně těžké provinění. Idealisté se vyznačují jakousi vnitřní rozervaností, protože si uvědomují, že když dosáhnou svého cíle, vlastně ho tím zlikvidují. Chtějí, aby po nich něco zůstalo. Mívají velký vliv na své současníky i na další generace. Tito lidé často mívají cit pro práci se slovy. Uplatňují se v povoláních zaměřených na člověka: jeho duševní zdraví a rozvoj, na jeho štěstí. Z jejich řad pocházejí slavní spisovatelé, vizionáři, trenéři a učitelé. Jsou to lidé, kteří umějí klást správné otázky ve správnou chvíli. Umí vyjádřit pocity a nálady druhých osob. Pojmenovat jejich silné stránky, projevit uznání. Ostatním lidem poskytují útěchu a podporu. Jsou empatičtí. Někdy se ale vztahy s druhými přesytí, pak se chovají podrážděně, bezcitně a své okolí zraňují. Špatně snášejí přílišnou závislost svých blízkých, kterou ale před tím sami pomáhali vytvářet. Dlouho na nich není nic znát a pak dojde k náhlému výbuchu. Jsou šarmantními společníky. Občas nezvládají své emoce. Stále se snaží zdokonalovat svou sebereflexi, své vnímání emocí, proto opakovaně navštěvují různé sebezdokonalující kurzy. Pro zájemce Více zajímavých informací o typologii MBTI najdete např. v knihách:

Nebo také na internetu: On-line test osobnosti MBTI viz http://testosobnosti.zarohem.cz/

4 ŠESTNÁCT TYPŮ OSOBNOSTI PODLE MBTI Záměr kapitoly V této kapitole si popíšeme šestnáct typů osobnosti. Cílem není, abyste si pamatovaly všechny typy, ale dostatečně porozuměli pouze svému typu osobnosti případně typu svých nejbližších. Vyplníte dlouhý ale naprosto skvělý test a získáte svůj jedinečný profil osobnosti. Zjistíte, proč jednáte tak, jak jednáte. V čem jsou vaše silné stránky a co je možné vylepšovat. Cíle Na konci kapitoly budete schopni: určit svá silná a slabší místa osobnosti, pochopit ostatní typy lidí a jejich jednání. Doba 1 hodina 30 minut Kombinací čtyř základních vlastností vzniká 16 zcela konkrétních typů osobnosti. Některé spolu vycházejí lépe, některé hůře. I zde platí, že protiklady se přitahují. Takže typ učitele přitahuje člověk typu řemeslník. Mnicha zase organizátor. Architekta prodejce. K hlubšímu pochopení si jednotlivé profily osobností představíme podrobněji.