Bukačka rezervace Rezervace 50 20'10.56"N 16 22'43.30"E Bukačka je přírodní rezervace, nejvýznamnější maloplošné chráněné území v Orl. horách. Leží ve výšce 1000 m na hlavním hřebeni v katastru Sedloňov na ploše 50, 74 ha. Zřízena v roce 1954. Rezervaci tvoří pozůstatek zakrslého bukového pralesa s vtroušeným smrkem a javorem. S ohledem na klimatické podmínky tu dvousetleté buky dosahují výšky pouze okolo 15 metrů; právě jen pro nekvalitní dřevo jejich křivolakých kmenů zůstal tento porost ušetřen při drancování lesů Orlických hor v minulých staletích. Cennou částí rezervace je i rašelinná louka s podložím fylitických rul, rozdělená Jiráskovou cestou zhruba na dvě stejné části. Pro bohatství více než 250 druhů vyšších rostlin bývá nazývána "botanickou zahradou Orlických hor". Tato vlhká lučina na podzolech je takzvanou praloukou - to znamená, že již před násilným odlesněním celého pohoří člověkem zde byla bezlesá Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bukacka-rezervace VELKÁ DEŠTNÁ Kopec 50 18'19.66"N 16 21'0.83"E Cíl této malé trasy byla VELKÁ DEŠTNÁ v ORLICKÝCH HORÁCH, auto zůstalo zaparkované(zadarmo) v MALÉ DEŠTNÉ.Jde se do mírného kopečku,cca jen 3,5km,po asfaltce,až k vrcholu 1115m. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 1
Po cestě máme Srub Horské služby,dá se tam rychlo-občerstvit. Jinak na vrcholu,to můj dojem,moc k výhledu není,foťák jsem neměla,tak fotky nejsou,jen ze slabého telefonu.nahoře rozhledna,dosti zmiňovaná,již není. Autor článku: Ivana Flugrová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velka-destna--1 Velká Deštná Vrchol 50 18'0.24"N 16 23'52.14"E Velká Deštná je se svou nadmořskou výškou (1 115 m) nejvyšším bodem Orlických hor. Z malé vyhlídkové věže je při dobré viditelnosti možno pozorovat na severozápadě Sněžku a další výrazné vrcholky Krkonoš, na jihovýchodě pak masív Králického Sněžníku a za ním panoráma Jeseníků. Vyhlídka do kraje je v současnosti po celé délce hřebene, jak na českou tak i na polskou stranu, velmi dobrá. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velka-destna Zakletý Vrchol 50 14'5.13"N 16 26'59.56"E Zakletý - výrazný vrch severně nad Říčkami. Místo dalekého rozhledu směrem k jižní části hlavního hřebene Orlických hor a na Českotřebovskou a Žambereckou pahorkatinu. V zimě je vrch nejlépe dostupný lanovkou z Říček, na vrcholu je horní stanice lanové dráhy. V létě je dostupný po žluté turistické značce vedoucí od Pěticestí dolů, do Říček. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zaklety Vrchmezí Vrchol 50 21'10.03"N 16 21'41.48"E Nejvyšší vrchol na státní hranice s Polskem. Do 17. století byl nazýván Humeničnej. Na polské straně stávala dříve Rybářova (Rübatschova) chata. Pan Rybář ve svých vzpomínkách uvádí, že jeho rodina pocházela ze Strakonic. Spolu s dalšími protestantskými rodinami kdysi opustila českou zemi, přijala poněmčené jméno. Až on, potomek české rodiny se usadil na hranicích původní vlasti. Svým známým se chlubíval starou českou kronikou, jejímž autorem byl rychnovský rodák F. M. Pelcl. Dnes z chaty nalezneme pouze zbytky základů, vyhořela roku 1946. Rozpadla se i dvacetiosmimetrová rozhledna, kterou vzpomínal i Alois Jirásek. V okolí vrcholu se rozprostírá přírodní rezervace Pod Vrchmezím, chránící horský les s přirozeným složením dřevin. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vrchmezi Národní přírodní rezervace Trčkov Přírodní park 50 18'46.91"N 16 24'49.79"E Národní přírodní rezervace Trčkov o výměře 65,13 ha se rozprostírá na svahu hory Doupnatá (928 m2) v Orlických horách. Vyhlášená byla 1. července 1982 z důvodu ochrany přirozeného pralesovitého horského porostu složeného z původních místních dřevin. Smíšený porost tvoří smrk ztepilý, jedle bělokorá, buk lesní a javor horský. Bohatá jedlobučina přechází v místech s chudší půdou v bukovou Smrčinu. Stáří některých stromů se odhaduje na 150 let. Vzrostlé smrky dosahují až 40 m výšky. Geologické podloží se neliší od okolních přírodních rezervací, je z krystalických břidlic (svoru, svorové ruly). Pouze v severovýchodní a jihovýchodní části rezervace se v nepatrném rozsahu objevují i svrchnokřídové sedimenty (jílovec a pískovec). Pokryv tvoří především kyselé hnědé půdy místy přecházející v rašeliniště. Podle pokryvu jsou v rezervaci zastoupeny rostliny lesních, lučních i rašeliništních společenstev. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 2
Z vzácných a chráněných druhů se zde daří vranci jedlovému, plavuni pučivé, starčeku potočnímu, žebrovici různolisté, pětiprstce žežulníku, mléčivci alpskému, srstnatci Fuchsovu, upolínu nejvyššímu a dalším. Pozoruhodná je pestrost hub v lesích. Jmenujme alespoň čepelku bahenní a lesklokorku jehličnanovou. V rezervaci se zdržuje početná populace jelena evropského. Ta sem přechází i z výše poležené přírodní rezervace Jelení lázeň. Hojnost lesní zvěře způsobuje značné okusy mladých stromků, proto jsou zvláště jedle chráněné oplůtky. Z ptactva je zaznamenán výskyt především sýce rousného, křivky obecné, kosa horského, střízlíka obecného, budníčka zeleného a dalších. Z plazů tu má domov zmije obecná a užovka obojková. Z obojživelníků je hojně rozšířený čolek horský. Pozoruhodná je i vzácná pestrost lesního hmyzu zvláště ve vlhčích místech rezervace. Část národní přírodní rezervace je oplocená a ponechaná vlastnímu přirozenému vývoji. V rezervaci je zakázaný volný pohyb mimo značené cesty a sběr lesních plodů. Značená cesta je zde pouze jedna na jižním okraji rezervace. Žlutá značka sem vede z Bedřichovky a pokračuje do sedla pod Šerlichem. Rezervací se dá projít po široké lesní cestě vedoucí ke státní hranici. Po překročení Černého potoku dojdeme na červeně značenou silnici zvanou Droga Sudecka. Po ní je to kousek do lyžařského střediska Zieleniec. Autor článku: Dušan Piši Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/narodni-prirodni-rezervace-trckov Skalka Zámek 50 15'48.45"N 16 12'47.01"E Půvabný barokní zámek Skalka stojí na ostrohu nad Zlatým potokem na severním okraji vsi Podbřezí na Rychnovsku v Královéhradeckém kraji. Podélná patrová zámecká budova má rizality na delších stranách a mohutnou kapli na severním konci. V Zámeckém parku je židovský hřbitůvek. Zámek Skalka je dějištěm románu Temno od Aloise Jiráska. Historie Na místě gotické tvrze nechali Mladotové ze Solopysk v 16. století vybudovat renesanční zámek. V letech 1736? 1739 se uskutečnila velká barokní přestavba? jednoduchá architektura byla řešena nápadnými barevnými kontrasty bílé a červené barvy na fasádě. V roce 1800 získali zámek Colloredo-Mansfeldové. V letech 1959? 1963 byl zámecký objekt rozsáhle rekonstruován a získal i původní originální barevnost. V současné době je zámek soukromým majetkem a je nepřístupný. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/skalka--1 Góry Bystrzyckie Pohoří 50 16'0.01"N 16 33'0.00"E Bystřické hory (Góry Bystrzyckie) jsou nejrozsáhlejším horským masivem tzv. Sudetské geomorofologické soustavy, do které patří na české straně i Orlické hory. ale Bystřické hory jsou proti Orlickým horám menší. Nejvyšší horou Bystřických hor je Jagodna (977 m n. m.) Autor článku: Aleš Pasker Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/gory-bystrzyckie Hora Anenský vrch 50 12'57.17"N 16 30'45.37"E Jedná se o vrch s dalekým Rozhledem v Orlických horách. Vede zde červená tur. značka. Hora se nalézá ve výšce 991 metrů n.m. a je známá řadou objektů opevnění z let 1936-1938. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/anensky-vrch--1 Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 3
Chata Masarykova chata 50 19'31.26"N 16 23'13.96"E Nevýrazný vrch (1027 m) v hlavním hřebenu Orlických hor při cestě Al. Jiráska. Borovice kleč a limba zde byly vysazeny uměle při stavbě turistické chaty. Na horské hřebenové louce je několik rekreačních chalup a turistická Masarykova chata. Je to bezesporu nejnavštěvovanější místo na hřebenu hor. Původně zde byla horská osada Šerlich. Původní obyvatelé se živili dřevorubectvím, tkalcovstvím a pastevectvím, kromě toho též pašeráctvím (cukerin, petrolej, textil). Na nákup se chodívalo do Grunwaldu (dnes Zielenec, Polsko). Nyní je zde turistická chata. Masarykova chata. Chata byla postavena Klubem českých turistů v Hradci Králové podle projektu arch. B. Fuchse. Stavební materiál byl připravován u Šerlišského mlýna. Střecha byla původně kryta šindelem, což jen zvyšovalo její horský vzhled. Veřejnosti byla chata otevřena dne 14. 9. 1925 za účasti Aloise Jiráska. Krátce na to byla na bývalé pruské straně, blízko hranic, postavena pěkná nová chata nazývaná Hindenburgbaude. Češi ji posměšně nazývali trucbaude, protože měla konkurovat české Masarykově chatě. Vyhořela roku 1945. V letech 1930-1932 bylo dokončeno turistické značení z Hradce Králové Na Masarykovu chatu. Roku 1935 byla na Šerlichu zřízena i meteorologická stanice a před chatou byla odhalena busta prezidenta T. G. Masaryka od Leoše Kubíčka. 21. 9. 1938 byla Masarykova chata přepadena nacisty z Freikorpsu. Pokus o vypálení naštěstí nevyšel. Počátkem října 1938 byla chata evakuována. Němci chatu přejmenovali na Hitlerbaude. V průběhu války zde byly ubytovávány rodiny fašistických pohlavárů, zotavovali se tu ranění piloti, bylo tu i středisko Hitlerjugend. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/masarykova-chata Černíkovice Zámek 50 11'17.43"N 16 12'55.00"E >Zámek se nachází na východním okraji vsi Černíkovice na Rychnovsku v Královéhradeckém kraji. Zámek je patrový dvoukřídlý objekt s empírovou fasádou s klenutými zčásti renesančními sklepy. Zámek obklopuje rozlehlý anglický park. Historie Na místě renesanční tvrze z 2. poloviny 16. století nechal hrabě František Antonín Libštejnský z Kolovrat v letech 1822? 1825 postavit empírový zámek. Později zámek sloužil jako ústav sociální péče. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cernikovice Komáří vrch Přírodní památka 50 13'56.55"N 16 29'16.28"E Komáří vrch - přírodní rezervace na hlavním hřebenu Orlických hor. Základ rezervace je tvořen zakrslou horskou bučinou se smrkem, jeřábem, jedlí a subalpinskou smrčinou. Rezervace byla vyhlášena v r. 1973. Nedaleko vrcholu prochází červená turistická značka mezi Pěticestím a Mezivrším. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/komari-vrch Lanový park Deštné v Orlických horách Zábava, atrakce 50 17'51.25"N 16 20'53.09"E Lanový park najdete jen cca 200m od penzionu Kozí chlívek v Deštném, nedaleko ski areálu. Hned u lanového parku lze snadno zaparkovat. Pro případné občerstvení doporučujeme výbornou kuchyni v penzionu Kozí chlívek nebo cca 300m vzdálené jezírko, kde si můžete sami ulovit pstruha a nechat si ho hned ugrilovat. Dětský okruh Dětský okruh - má 14ks překážek, je určen dětem od 90cm výšky do 140cm, děti jsou jištěny unikátním bezpečnostní samojistící karabinou. Dospělé okruhy: Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 4
- modrý okruh (rekreační) - 16ks překážek - červený okruh (střední) - 25ks překážek - černý okruh (náročný) -29ks překážek Tyto okruhy jsou od výšky 140cm, lezec je upevněn v celotělovém úvazku a jištěn na dvou karabinách a vybaven helmou. Sjezd na lanovkách o celkové délce 80m v lanovém parku je dále pro děti připravena skákací trampolína, pískoviště se skluzavkou, menší lezecká stěna a možnost občerstvení. CENÍK: Lanový park Dětský okruh (cena za osobu): 150 Kč Modrý okruh (cena za osobu): 250 Kč Červený okruh (cena za osobu): 300 Kč Černý okruh (cena za osobu): 350 Kč Rodina 3 osoby - sleva 10% Rodina 5 osob - sleva15% Skupina 20 osob (cena za osobu): 230 Kč Škola (cena za osobu): 190 Kč Lanovka sjezd (cena za osobu): 100 Kč V ceně vstupného je vstup do LP a jeho absolvování. Zapůjčení jistících prostředků - úvazky celotělové, lanyardy, karabiny, kladky a helmy. Instruktážní jištění a průchod před vstupem na překážky LP. V případě nezdaru při průchodu LP a vyproštění a následná doprava na zem (vstupné se nevrací). Pokud chce klient opět absolvovat trasu LP, je povinen uhradit nové vstupné. Lanový park - otevírací doba: červen, červenec, srpen, září: po ne: 10 17 hod. duben, květen, říjen: po - čt: na objednání pá ne: 10 17 hod. Autor článku: Jiri Pilnacek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lanovy-park-destne-v-orlickych-horach Lázně Duszniki zdroj 50 24'15.41"N 16 23'25.58"E Lázeňské město Duszniki Zdroj leží v jihozápadním Polsku, v Dolnoslezském vojvodství, na řece Kladská Bystřice, blízko česko-polských hranic asi 20 km východně od města Náchod. Přestože lázně leží v nadmořské výšce 588 m, mikroklima je zde identické s místy položenými v 1000 m.n.m. Město Duszniki zdroj je jedním z pětice lázeňských středisek v Kladské kotlině. Kladsko je oblastí s největším výskytem minerálních a léčivých pramenů v Polsku. Studeny pramen (Zimny zdroj) byl objeven již v roce 1408. Příjemná chuť minerálních vod proslavila město daleko za hranicemi. V roce 1800 vznikly první lázeňské budovy s procedurami Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 5
postavenými na minerálních vodách a mléčných surovinách (kravské a ovčí mléko). Lázeňské objekty leží v parku, který je propojen s centrem města cca 1 km dlouhou Chopinovou alejí. Město si oblíbil hudební skladatel F. Chopin, který se zde léčil i koncertoval. Uprostřed Lázeňského parku se nachází architektonická památka Chopinův dvůr, kde F.Chopin v roce 1826 koncertoval. Dnes se zde konají lázeňské koncerty a od roku 1948 se zde každoročně koná Mezinárodní Chopinův festival. Voda se používá k léčení vředových onemocnění žaludku a střev, jaterních nemocí, osteoporózy, chronických a alergických onemocnění dýchacích cest, neplodnosti a pohybového aparátu. Základní typy procedur a léčení jsou přírodní koupele, bahenní zábaly, hydroterapie, inhalace, elektreoterapie, masáže, léčebný tělocvik a další. Ekonomika města je založena především na turistice a lázeňství. Nejvýznamnějším turistickým cílem je Muzeum papírnictví. Zdroj: http://www.orlickehory.webz.cz/obec/zieleniec-duszniki-zdroj.htm Autor článku: Eva Hrdličková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/duszniki-zdroj Tvrz Dělostřelecká tvrz Skutina 50 20'54.71"N 16 17'16.51"E Dělostřelecká tvrz skutina je součástí československého opevnění. Toto opevnění nebylo nikdy dostavěné. A stejně jako ostatní nebyla nikdy použitá. Tvrz byla Němcům odevzdána bez boje. I když nejsem fanda těchto záležitostí, tak prohlídku této tvrze doporučuji. Starají se o ni lidé, které toto opravdu zajímá a dokáží o tomto místě mluvit hodiny. Navíc neuškodí si čas od času připomenout naši historii. Autor článku: Eva Šubrtova Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/delostrelecka-tvrz-skutina--1 Dělostřelecká tvrz Skutina Pevnost, opevnění 50 21'18.04"N 16 17'46.00"E Dělostřeleckou tvrz Skutina najdeme v blízkosti obce Sněžné v okrese Rychnov nad Kněžnou. Je součástí soukromého muzea Československých opevnění z let 1935 1938, které se nachází v tvrzovém pěchotním srubu N-Sk-S 48 "U stodol" nedokončené, ale znovu restaurované dělostřelecké tvrze Skutina. Je přístupná veřejnosti. Součástí prohlídky jsou i zajímavé dobové fotografie a materiály, třírozměrné exponáty a sestup do podzemí nedokončené tvrze až do hloubky 36 metrů. Tvrz Skutina leží mezi v blízkosti známějších obcí Sedloňov a Olešnice v Orlických horách. Nejlépe se sem dostaneme autem z Dobrušky, Sedloňova, Sněžného nebo Olešnice. Odtud pak asi 2, 5 km pěšky po silnici směrem na Olešnici. Ze silnice mezi Polomem a Sněžným je značená odbočka zpevněnou polní cestou na parkoviště. Bližší informace o tvrzi, o možnostech její návštěvy a spoustu fotografií najdete na výše uvedeném webu. Autor článku: Jan Čáp Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/delostrelecka-tvrz-skutina Větrná elektrárna Nový Hrádek Elektrárna 50 21'43.02"N 16 15'8.68"E K Vaší navštěvě mohu jen doporučit náhorní planinu vrcholu Šibeník nad Novým Hrádkem v Orlických horách, jenž od roku 1995 hostí farmu čtyř větrných elektráren o celkové výšce 56 metrů. V současné době zde bohužel není žádná rozhledna, ale na vlastní nebezpečí můžete vylézt na zde položený tubus nenamontované elektrárny a získat tím lepší výhled do kraje, jenž bere dech a za dobrého počasí lze zahlédnout jak Orlické hory, Krkonoše, Českomoravskou vrchovinu, ale i blizší cíle jako Hradec Králové, Opočno či údolní nádrž Rozkoš. Je odsud vidět i Dobrošov a Jiráskova chata. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 6
Autor článku: LukynF Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vetrna-elektrarna-novy-hradek Bělá (v Orl. horách) Kostel 50 11'10.58"N 16 22'47.56"E Bělá - ves v Orlických horách historicky doložená roku 1406. V obci dochováno několik roubených chalup a selských usedlostí. Domninantou obce je barokní kostel postavený na místě hřbitovní kaple v letech 1734-36. V těsném sousedství kostela najdeme dřevěnou zvonici z konce 18. století. V dolní části obce, nad Bělským potokem, se nachází kaplička sv. Panny Marie z konce 19. století. Obcí prochází zelená turistická značka vedoucí ve směru Rychnov nad Kněžnou - Červená Voda. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bela-v-orl-horach Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz str. 7