Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva Institut věcného břemene v českém právu Bakalářská práce Autor: Zbyněk Sova Právní administrativa v podnikatelské sféře Vedoucí práce: JUDr. Šárka Plocarová, Ph.D. Plzeň duben 2009
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval samostatně a s použitím uvedené literatury. V Plzni dne: 14.4.2009................... Zbyněk Sova 1
Obsah: Obsah.....2 Úvod...... 4 1. Vymezení pojmů......6 2. Charakteristika věcných břemen a jejich historický vývoj......9 2.1 Pojem a funkce věcného břemene... 9 2.2 Druhy věcných břemen... 10 2.2.1 Podle oprávněného subjektu... 10 2.2.2 Podle povinnosti zavázaného subjektu... 10 2.3 Historický vývoj věcného břemena... 11 2.3.1 Služebnosti a reálná břemena... 11 2.3.2 Věcná břemena v letech 1951 1964... 11 2.3.3 Věcná břemena v letech 1964-1983... 13 2.3.4 Věcná břemena v letech 1983 1991... 14 3. Vznik, změna, zánik a promlčení věcných břemen.17 3.1 Vznik věcných břemen... 17 3.1.1 Vznik věcného břemene na základě písemné smlouvy... 18 3.1.2 Vznik věcného břemene na základě závěti... 21 3.1.3 Vznik věcného břemene schválenou dohodou dědiců... 21 3.1.4 Vznik věcného břemene rozhodnutím příslušného státního orgánu... 22 3.1.5 Vznik věcného břemene ze zákona... 27 3.1.6 Vznik věcného břemene vydržením... 29 3.2. Změna věcných břemen... 30 3.2.1 Změna věcných břemen v subjektech... 30 3.2.1 Změna obsahu věcného břemene... 31 3.2.1 Změna předmětu věcných břemen... 32 3.3 Zánik věcných břemen... 33 3.3.1 Zánik věcného břemena ze zákona... 34 3.3.2 Zánik věcného břemena rozhodnutím oprávněného orgánu... 36 3.3.3 Zánik věcného břemena na základě smlouvy... 37 3.3.4 Zánik věcného břemena splynutím... 38 3.3.5 Zánik věcného břemena uplynutím doby... 38 3.3.6 Zánik věcného břemena splněním rozvazovací podmínky... 39 3.4 Promlčení věcných břemen... 39 4. Věcná břemena v souvislosti s jejich oceňováním a zdaněním.41 2
4.1 Oceňování věcných břemen... 41 4.1.1 Dělení věcných břemen pro účely oceňování... 42 4.1.2 Základní případy oceňování věcného břemene z hlediska účelu... 43 4.1.3 Oceňování věcného břemene podle principu... 44 4.2 Daňové důsledky zřízení věcného břemene... 45 4.2.1 Osvobození od daně z příjmů... 45 4.2.2 Zdanění věcného břemene zřízeného úplatně daní z příjmů... 45 4.2.3 Zdanění věcného břemene zřízeného bezúplatně daní z převodu nemovitostí.. 46 4.2.4Uplatnění výdajů oprávněné osoby při úplatném věcném břemeni... 47 4.2.5Právo zřízené jinak než věcným břemenem obdobné právu odpovídajícímu věcnému břemeni ( 18 odst. 6 zákona č. 151/1997 Sb.)... 47 5. Závěr.... 49 6.Resumé.....50 6.1 Resumé... 50 6.2 Summary... 51 7. Seznam použité literatury..52 7.1 Odborná literatura... 52 7.2 Zákony, použité související právní předpisy... 52 7.3 Judikatura... 54 7.4 Ostatní literatura... 54 8. Příloha.55 9. Zadání bakalářské práce...60 3
Úvod Ve své práci jsem se zaměřil na problematiku věcných břemen v právním řádu České republiky. Věcná břemena ovlivňují každodenní život široké vrstvy občanů, neboť omezují určitým způsobem nakládání s věcmi, které jsou tímto břemenem zatíženy. Z příkladů z praxe, známých i laikům, lze jmenovat např. věcná břemena - právo průchodu a průjezdu, chůze a jízdy po pozemku, věcné břemeno stavby na cizím pozemku, věcné břemeno doživotního bydlení, věcné břemeno užívání nebytových prostor, věcné břemeno požívání úrody, věcné břemeno opatrování, či věcné břemeno vedení inženýrských sítí (elektřina, plyn, voda, kanalizace, telekomunikačních a sdělovacích rozvodů), odebírání vody ze studny atp. Přitom je třeba hned v úvodu zdůraznit, že institut věcného břemene je jedním z nemnoha průlomů do všeobecně respektovaného práva vlastnického, tak jak je zakotveno i v ústavním pořádku České republiky. Ve své práci bych se pokusil průřezem platné právní úpravy institutu věcného břemena, její odborné terminologie zmapovat vývoj a zaměření, včetně postupných zákonných úprav a návrhů, a v neposlední řadě vymezit roli dotčených správních orgánů. Právní řád České republiky obecně upravuje institut věcných břemen v občanském zákoníku, který se ve třech paragrafech vypořádává s omezením vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného. Před rokem 1989 bylo soukromé vlastnictví a s ním spjatá práva včetně věcných břemen potlačeno na minimum. To souvisí s tehdejším chápáním práva, poplatným komunistické ideologii, kdy celá legislativa směřovala k popření soukromého vlastnictví a preferenci vlastnictví státního, všelidového. Po roce 1989, kdy právo jako takové se opětovně začalo navracet ke svým prapůvodním funkcím a pojetí, kdy se začaly napravovat majetkové křivdy a nově upravovat (rekonstruovat) historické vlastnické vztahy, statut věcných břemen jako nedílná součást majetkových vztahů se začal opět prosazovat a rozšiřovat. Po roce 1989, kdy došlo v České republice k přerozdělování nemovitého majetku, začaly vznikat a nebo se upravovat nové vlastnické vztahy k nemovitostem. Statut věcných břemen, který s touto změnou úzce souvisí, se začal opětovně prosazovat a rozšiřovat. Vznikla s tím potřeba ocenění věcných břemen, zejména z hlediska jejich zřízení ve veřejném zájmu. S tím vznikla také potřeba ocenění práva odpovídajícího věcnému břemenu, neboť omezení vlastnického práva, které zřízením věcného břemene vzniká se provádí převážně za náhradu. Ocenění je zpravidla dvojího druhu, jednak jako zjištění výše náhrady za zřízení věcného břemene v případě úplatného zřízení práva a jednak pro zjištění hodnoty věcného břemene z hlediska daňového. Ať už 4
jsou věcná břemena zřizována úplatně nebo bezúplatně je příslušný příjem předmětem daně z příjmů nebo daně darovací, pokud se nejedná o příjem od daňové povinnosti osvobozený. Cílem práce je shrnout současnou právní úpravu věcných břemen se zaměřením na nedořešené otázky právní úpravy věcných břemen. Zaměřil jsem se i na praktický důsledek z hlediska daňového a nastínil jsem způsob oceňování věcných břemen, což při mé práci je stěžejní. Celá práce je spíše popisného charakteru s odkazem na odborné články a judikaturu. Tato práce vzhledem ke svému účelu nechce být pouhým informativním přehledem pro nejširší obec laiků, nicméně ani při veškeré péči a objemu prostudovaných podkladů není a nemůže být vše vyčerpávající studií, zahrnující všechny stránky problematiky, která se mimochodem dále průběžně vyvíjí, v neposlední řadě i v souvislosti se sjednocováním právních řádů po vstupu České republiky do Evropské unie. V neposlední řadě pak je na místě v úvodu poděkovat za inspirující připomínky oponentce práce a řadě dalších konzultantů z praxe, kteří mi byli při zpracování této práce nápomocni svými podnětnými i kritickými postřehy z praxe. 5
1. Vymezení pojmů Pro snazší pochopení problematiky jsou v této kapitole uvedeny a stručně vymezeny základní pojmy mimo věcného břemene (podkapitola 2.1), které se v textu mé bakalářské práce vyskytují. Nelze samozřejmě objasnit všechny právní pojmy této práce, protože jejím účelem není vymezení právních pojmů, ale shrnutí platné právní úpravy, která upravuje právní institut věcného břemene. Při úvaze o základních pojmech vycházím z ustanovení již zmíněných 151n-151o občanského zákoníku. Vzhledem k tomu, že se v praxi můžeme stále setkat i termínem služebností, zařazuji tento termín mezi základní pojmy k lepšímu pochopení návaznosti. 1 Základní pojmy dle mého názoru jsou: Nemovité věci (nemovitosti) pozemky a stavby spojené se zemí pevným základem. 2 Pozemek část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního uzemí, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků územní. 3 Parcela pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. 4 Stavební parcelou je pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří a pozemkovou parcelou je pozemek, který není stavební parcelou. 5 Stavba za stavbu se považují veškerá stavební díla bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání. 6 Stavba není součástí pozemku. Katastr nemovitostí soubor údajů o nemovitostech v České republice, který zahrnuje jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem a dalších práv. 7 1 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.6.2003, sp.zn. 22 Cdo 1163/2002: Pokud bylo prokázáno, že pozemková služebnost vznikla v době platnosti OZO (obecný zákoník občanský z roku 1811 946/1811 sb.z.s.) a současně nebylo prokázáno, že byla tato služebnost, resp. na ni navazující právo odpovídající věcnému břemeni, zanikly, pak věcné břemeno stále existuje a svědčí pro nynější vlastníky panující nemovitosti. 2 ust. 119 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 3 ust. 27 zákona č. 344/1992 sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů 4 tamtéž 5 tamtéž 6 ust. 2 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) 6
Vklad do katastru (vklad) jeden z druhů zápisu věcných práva tedy i práva odpovídajícího věcnému břemeni a jiných práv, pokud tak stanový zvláštní zákon do katastru nemovitostí. 8 Právo odpovídající věcnému břemeni vzniká, mění se a zaniká dnem vkladu do katastru nemovitostí, pokud občanský zákoník nebo jiný zákon nestanoví jinak. 9 Záznam jeden z druhů zápasů práv do katastru nemovitostí. Tento druh zápisu se použije pro práva, která vznikla, změnila se nebo zanikla ze zákona, rozhodnutím státního orgánu, příklepem licitátora na veřejné dražbě, vydržením, přírůstkem a zpracováním. 10 Vlastnictví (vlastnické právo) právem zakotvená možnost vlastníka v mezích stanovených právním řádem držet a užívat věci a nakládat s nimi podle své úvahy a ve svém zájmu, a to mocí, která není závislá na existenci moci kohokoli jiného k téže věci, v téže době 11 tzn. právo věc užívat a používat její plody, právo s věcí disponovat a právo věc držet. Držba držitelem věci může být subjekt odlišný od vlastníka věci, může se jednat buď o držbu oprávněnou či neoprávněnou. Oprávněný držitel má nárok na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby. 12 Vydržení originární nabytí věcného práva k věci. Nabytí prává nastává ex lege, není třeba žádného uplatnění či rozhodnutí. Případný výrok soudu má deklaratorní povahu. Při vydržení věcného práva musí být splněny zákonné podmínky: způsobilý subjekt (fyzická, právnická osoba), způsobilý předmět (vydržet lze jakoukoliv věc, která může být předmětem vlastnického práva, kromě věcí, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob), oprávněná držba, uplynutí vydržecí doby (10 let u práva odpovídajícímu věcnému břemeni), nepřetržitý výkon práva po celou vydržecí 7 srov. ust. 1 odst. 2 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů 8 srov. ust. 2zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů 9 srov. tamtéž 10 srov. ust. 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů 11 Fiala, J. a kol. Občanské právo hmotné třetí opravené a doplněné vydání. Brno: Nakladatelství Doplněk, 2002, s. 105 12 srov. ust. 129-132 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 7
dobu (do takto stanovené doby lze započíst i dobu, po kterou toto práva vykonával oprávněný právní předchůdce). 13 Služebnost právo k věci cizí, jenž zavazuje vlastníka něco trpět nebo opomíjet, tato závaznost byla věcná pro každého držitele věci. Služebnost neobsahovala povinnost konat. Právo resp. povinnost odpovídající služebnosti se obligatorně zapisovala do určených veřejných knih. 14 Služebnosti upravoval obecný zákoník občanský z 1. června roku 1811 (Císařský patent č. 946/1811 sb.z.s.) v ustanoveních 472 530. V současnosti se již tento právní termín nepoužívá, i když je často zmiňován v judikatuře. 15 Zjednodušeně lze konstatovat, že tento právní institut byl nahrazen právním institutem věcných břemen (občanský zákoník č. 141/1950 Sb., a následná právní úprava tohoto institutu až do současnosti). Oddíl 1.01 Omezení výkonu vlastnického práva formou trpění určité skutečnosti, či činnosti, formou konáním určité aktivity či naopak zdržení se konání určité aktivity. Oprávněný z věcného břemene (oprávněná osoba) ten, jenž disponuje právem nad cizí věcí (například doživotní užívání něčeho co není v jeho vlastnictví, chůze po pozemku jiného vlastníka apod.) Povinný z věcného břemene (povinná osoba) tedy ten, jehož nemovitý majetek je věcným břemenem zatížen (například oprávněný má zřízenou stavbu na jeho stavbě či pozemku, umožňuje sousedovi průjezd domem apod.). 13 Fiala, J. a kol. Občanské právo hmotné třetí opravené a doplněné vydání. Brno: Nakladatelství Doplněk, 2002, s. 115, 116 14 srov. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 14 15 např. Nález Ústavního soudu ze dne 8.7.1997, sp.zn. III. ÚS 77/1997, Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28.4.1997, sp.zn. 2 Cdon 1178/1996, Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18.11.1999, sp.zn. 2 Cdon 1728/1997, Rozsudek nejvyššího soudu ze dne 22.5.2000, sp.zn. 22 Cdo 2165/1998 8
2. Charakteristika věcných břemen a jejich historický vývoj 2.1 Pojem a funkce věcného břemene Věcné břemeno lze chápat jednak v objektivním smyslu a jednak ve smyslu subjektivním. V objektivním smyslu se rozumí věcnými břemeny právní institut a v subjektivním smyslu povinnost určitého subjektu. Pojem věcného břemene se používá rovněž pro označení právního vztahu. Vzhledem k tomu, že jde o břemeno věcné, je tím vyjádřena skutečnost, že tato povinnost zatěžuje věc, přesněji, je spojena s věcí a zatěžuje každého jejího vlastníka. Věcná břemena jako právní institut jsou souborem právních norem, které věcně právně omezují vlastníka věci ve prospěch jiné osoby (fyzická i právnická osoba) tak, že je povinen něco konat, něco strpět nebo se něčeho zdržet. Jde především o materiální vztahy, které umožňují, za účelem dosažení efektivnějšího využití věci a plnějšího uspokojení individuálních potřeb jednotlivce, určité opakující se nebo trvající možnosti realizace užitné hodnoty cizí věci. Z pohledu druhého vlastníka, jde o opakovaně nebo trvale omezující možnosti realizace užitné hodnoty vlastní věci. 16 Práva odpovídající věcným břemenům řadíme mezi věcná práva k cizí věci, jenž patří mezi občanským zákoníkem stanovený výčet věcných práv společně s vlastnickým právem a držbou. Proto ani nájem, ani výpůjčka nemovitostí nejsou věcnými břemeny. Funkcí věcných břemen je zajistit oprávněnému subjektu příslušné právo k cizí věci, které se realizuje tak, že vlastník zatížené věci je ve svém vlastnickém právu omezen stanovenými způsoby. Věcné břemeno umožňuje oprávněnému, aby realizoval určitý díl užitné hodnoty cizí věci, a to buď přímo nebo nepřímo, prostřednictvím věcného břemene a v závislosti na jeho obsahu. Z povahy věcného břemene vyplývá, že váže každého vlastníka zatížené nemovitosti, takže změna v osobě jejího vlastníka nemůže být na újmu osoby oprávněné z věcného břemene. Institut věcného břemene, je schopen zajistit právní ochranu obou zúčastněných stran. Věcné břemeno nemůže proto spočívat ani v zákazu převodu nemovitosti na jiného bez 16 srov. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 8 9
souhlasu oprávněného, ani v omezení vlastníka věci v jeho právu nakládat s předmětem svého vlastnictví. 2.2 Druhy věcných břemen Věcná břemena můžeme dělit podle určení oprávněného subjektu a nebo podle povinnosti zavázané osoby. 2.2.1 Podle oprávněného subjektu Podle vlastníka věci, či zájmů a potřeb určitého individualizovaného subjektu věcná břemena rozlišujeme na: Věcná břemena in rem Jedná se o takovou skupinu věcných břemen, kde subjekt oprávnění je určen tak, že jím je vždy vlastník věci. Z povahy tohoto druhu vyplývá, že změna oprávněného subjektu nezakládá změnu ani zánik věcného břemene a subjektem práva z věcného břemene se stává nástupce původního oprávněného. Proto také tato věcná břemena mají trvalý charakter a jsou zřizována jako časově neomezená. Věcná břemena in personam Existence tohoto druhu věcných břemen je spojena s existencí oprávněného subjektu, který je určen zcela konkrétně. Zánikem tohoto oprávněného subjektu, ať už fyzické nebo právnické osoby rovněž věcné břemeno zaniká. 2.2.2 Podle povinnosti zavázaného subjektu Jiné dělení vychází z jejich různého obsahu, s důrazem na rozdíly v povinnosti zavázané osoby. Podle těchto kritérií lze dělit věcná břemena na: Věcná břemena s povinností konat facere Jde o určité konání ve prospěch oprávněné osoby, ať už osoby individualizované nebo osoby, která je vlastníkem jiné věci. Povinný subjekt poskytuje určité plnění a to buď v peněžitých a nebo naturálních dávkách. Věcná břemena s povinností zdržet se omittere 10
Zdržet se určitého chování, které by mu jinak náleželo z titulu vlastnického práva, je omezen v realizaci vlastnického práva, tedy v užitné realizaci užitné hodnoty věci. Oprávněná osoba neužívá cizí věc, ale má prospěch z toho, že vlastník věci zatížené je ve svém chování omezen, a tím jsou rozšířeny možnosti realizace užitné hodnoty věci vlastní (například výstavba plotu nad určitou výšku). Věcná břemena s povinností trpět patti Určité chování oprávněné osoby, která bezprostředně využívá užitnou hodnotu zatížené věci (například čerpání vody ze studny). 17 2.3 Historický vývoj věcného břemena 2.3.1 Služebnosti a reálná břemena Nejstarší ucelenou právní úpravu služebností a reálných břemen na území našeho státu obsahoval Obecný zákoník občanský z roku 1811 (dále jen OZO). Základem jeho úpravy byly zkušenosti s fungováním z předchozích historických typů práva, které měly počátky ve starověkém Římě. Služebnosti byly zprvu jediným známým typem věcných práv k věci cizí. Impuls pro vznik reálných břemen byl dán až v souvislosti s lenními a poddanskými vztahy ve středověku. 18 2.3.2 Věcná břemena v letech 1951 1964 Občanský zákoník č. 141/1950 Sb., účinný od 1.1.1951, nepřevzal do té doby platnou úpravu, která by rozlišovala služebnosti od reálných břemen. V zákoníku již výraz služebnosti nenalezneme, ale poprvé se v našem právním řádu objevuje pojem věcná břemena. Mj. zde dále nalezneme rovněž právo požívání, právo užívání k vlastní potřebě (v jeho rámci také právo užívání bytu) a výměnek a to vzhledem k nové úpravě vlastnictví k půdě a přechodu ke kolektivnímu obhospodařování. Nový institut věcných břemen byl občanským zákoníkem upraven v 166-187. Věcné břemeno bylo charakterizováno jako omezení vlastníka věci ve prospěch někoho jiného, tj., 17 srov. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 12-13 18 srov tamtéž, s. 14-18 11
že vlastník je povinen buď něco trpět, něčeho se zdržet anebo něco činit. 19 S nadsázkou lze říct, že věcná břemena vznikala sloučením služebností a reálných břemen. Každému věcnému břemenu odpovídalo určité právo, které působilo s vlastnictvím určité nemovitosti a tedy při změně vlastníka automaticky přecházelo na nového vlastníka in rem nebo působilo vůči určité osobě, které nebylo převoditelné, nepřecházelo na právní nástupce in personam. Ustanovení 181-185 představovala první ucelenou úpravu výměnku na území tehdejšího Československa. Aktuálnost výměnku byla v tomto období stále vysoká, i když se jeho význam v závislosti na uskutečňování systému sociálního zabezpečení zmenšil. Možnost zřízení výměnku byla omezena pouze na případy, kdy byl zřízen pro dosavadního vlastníka při postoupení zemědělské usedlosti. U vzniku věcných břemen se teoreticky rozlišovalo nabytí originární a derivativní. Pokud právo odpovídající věcnému břemenu vzniklo nezávisle na právu vlastníka (ze zákona, úředním výrokem, vydržením), jednalo se o originární nabytí. Při derivátním vzniku práva se toto právo odvozovalo od práva vlastníka. Věcné vznikalo několika způsoby: okamžikem uzavření smlouvy mezi stranami, čili dosažením shodné vůle stran směřující ke zřízení věcného břemena, rozhodující byla vůle stran úředním výrokem bylo zřizováno věcné břemeno zejména při rozdělení společné věci, ustanovení 139 odst. 2 umožňovalo soudu zřídit věcné břemeno svým rozhodnutím k některému dílu věci nemovité pro vlastníka dílu jiného, věcné břemeno vzniklo právní mocí rozhodnutí přímo ze zákona nebylo rozhodné, zda byl vydán ještě za OZO z roku 1811 nebo po 1.1.1951 vydržením bylo možné dosáhnout vzniku věcných břemen, musely být dodrženy určité podmínky, a to držba práva ve smyslu 143, držba oprávněná podle 145, uplynutí stanové doby držby, což byla doba 10 let ( 116 odst. 1) ze závěti zůstavitel mohl zřídit věcné břemeno i závětí, které za jeho života neexistovalo např. mohl v závěti uvést, že dědic jeho pozemku je povinen strpět přechod přes pozemek třetí osobou. Věcná břemena zanikala jednak obecnými způsoby pro zánik práv a povinností a dále specifickými způsoby, které se uplatnily pouze u věcných břemen. K obecným způsobům zániku patřil zánik ex lege, např. úředním rozhodnutím nebo splynutím. Specifické 19 srov tamtéž, s. 18-21 12
způsoby zániku věcných břemen byly upraveny v 186 187. Zánik nastal při takové změně, že věc již nemohla sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti, dále se mohla osoba zatížená věcným břemenem domáhat za přiměřenou náhradu jeho zrušení, pokud se změnou poměrů ocitlo věcné břemeno v hrubém nepoměru k výhodě oprávněné osoby nebo její nemovitosti. Zánik věcných břemen působících in personam zaniklo nejpozději smrtí osoby fyzické nebo zánikem osoby právnické, kterým svědčilo právo odpovídající věcnému břemenu. Mezi další způsoby zániku patřilo promlčení ve tříleté lhůtě. Popsaná občanskoprávní úprava byla účinná do 31.3.1964. 20 2.3.3 Věcná břemena v letech 1964-1983 Na počátku 60 let zákonodárce vycházel z přesvědčení, že význam věcných břemen bude klesat a tento názor se odrazil i v novém občanském zákoníku č. 40/1964 Sb., s účinností od 1.4.1964. Věcným břemenům byla věnována pouze dvě stručná ustanovení, a to v 495, kde se vymezoval pojem věcných břemen a dovolený způsob zániku, a v 506, který obsahoval možnost omezení nebo zrušení věcných břemen. Podle 495 odst. 1 mohlo věcné břemeno vzniknout pouze ze zákona. Ostatní způsoby zřízení věcného břemene, které připouštěla předchozí právní úprava, nebyly umožněny. Mimo této úpravy umožňovaly vznik věcných břemen některé další speciální předpisy: zákon č. 51/1964 Sb., o drahách zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích zákon č. 138/1973 Sb., o vodách zákon č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii zákon č. 61/1977 Sb., o lesích zákon č. 87/1958 Sb., o stavebním řádu, posléze nahrazeným zákonem č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Občanský zákoník v.původním znění způsoby zániku věcných břemen neupravil s výjimkou ustanovení v 506 odst. 2, kde bylo umožněno zrušit věcné břemeno soudním rozhodnutím. Na některé způsoby zániku věcných břemen se použilo ustanovení části první hlavy sedmé Zánik práv a povinností : 21 20 srov. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 21-25 21 srov. tamtéž, s. 25-32 13
zánikem věci uplynutím doby splynutím smrtí oprávněného smlouvou ze zákona rozhodnutím soudu vyvlastněním Zákonem č. 22/1964 Sb., o evidenci nemovitostí, s účinností od 1.4.1964 se rovněž změnila situace evidence věcných práv. Došlo k založení evidence právních vztahů k nemovitostem, kterou byly pověřeny tehdejší orgány geodézie a zároveň byly zrušeny zápisy do pozemkových knih. 2.3.4 Věcná břemena v letech 1983 1991 Novela občanského zákoníku č. 131/1982 Sb., je účinná od 1.4.1983 přinesla podstatné rozšíření úpravy věcných břemen, ale jejich podstata zůstala zachována. Obecná právní úprava byla zařazena do 135b a 135c, specifické aspekty konkrétních věcných břemen regulovaly speciální předpisy. Pojem věcných břemen byl vymezen tak, že věcná břemena omezovala vlastníka nemovitosti a toho, komu náleželo právo osobního užívání pozemku ve prospěch někoho jiného tak, že tyto subjekty byly povinny něco trpět, něco konat nebo se něčeho zdržet. Podle novely občanského zákoníku ve znění novely č. 131/1982 Sb., bylo možné rozlišit pět případů vzniku věcných břemen: ze zákona rozhodnutím oprávněného orgánu písemnou smlouvou na základě závěti výkonem práva Ke vzniku věcných břemen ze zákona vedly všechny právní normy, v nichž byly vymezeny podmínky pro tento způsob vzniku. Věcná břemena vznikala na základě právních norem, které byly již vydány, ale i na základě právních norem vydaných až po účinnosti novelizace. 14
V rámci vzniku věcných břemen rozhodnutím příslušného orgánu zůstalo oprávnění stavebního úřadu zřídit věcné břemeno vyvlastněním. Od 1.4.1983 bylo možné zřídit věcné břemeno rozhodnutím soudu. Pro vznik věcného břemene byla předepsaná písemná smlouva. Uzavřením však smlouva ještě nenabyla účinnosti, vzhledem k tomu, že občanský zákoník jako předpoklad účinnosti stanovil registraci státním notářstvím ( 135c odst.1). Věcné břemeno smlouvou byly oprávněni zřídit tyto subjekty: vlastník nemovitosti osobní uživatel pozemku socialistická organizace, která měla právo užívání podle zvláštních předpisů (právo náhradního užívání, právo družstevního užívání, právo užívání půdy a jiného zemědělského majetku k zajištění výroby, právo užívání lesních pozemků). V 135b odst. 2 byla stanovena povinnost k úhradě nákladů na předmět věcného břemene. Pokud dohoda účastníků nestanovila jinak, přiměřené náklady na zachování a opravy věci byl povinen nést oprávněný subjekt, jemuž právo odpovídající věcnému břemeni umožňovalo užívat cizí věc. Jestliže tutéž věc užíval také její vlastník nebo osobní uživatel pozemku, nesli náklady společně dle míry spoluužívání. Novela občanského zákoníku také konkrétně stanovila některé způsoby zániku věcných břemen. Nejprve vymezila, že věcná břemena zanikají ze zákona, rozhodnutím oprávněného orgánu nebo písemnou smlouvou ( 135c odst. 4), posléze některé způsoby konkretizovala. 22 Společně s klasickými obecnými způsoby zániku práv a povinností, bylo možno rozlišit následující případy zániku věcných břemen: ze zákona Novelou nebyly dotčeny dřívější možnosti zániku věcných břemen ex lege. Podle 135c odst. 5 zaniklo věcné také ex lege, pokud nastaly takové trvalé změny, že věc již nemohla sloužit potřebám oprávněné osoby nebo prospěšnějšímu užívání její nemovitosti. rozhodnutím oprávněného orgánu 22 srov. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 32-35 15
Takto zanikala věcná břemena rozhodnutím stavebního úřadu, kterým se věcné břemeno vyvlastněním rušilo nebo také za podmínek uvedených v 135c odst. 6 rozhodnutím soudu. smlouvou Novela umožnila uzavření smlouvy o zrušení věcného břemena, která musela mít písemnou formu a k její účinnosti byla nezbytná registrace státním notářstvím. smrtí oprávněného Jestliže právo odpovídající věcnému břemenu náleželo určité osobě, zaniklo věcné břemeno nejpozději její smrtí. splynutím Věcné břemeno zaniklo jestli došlo ke splynutí oprávnění a povinností v jednom subjektu. uplynutím doby a splněním rozvazovací podmínky Věcné břemeno, které bylo zřízeno na dobu určitou, tak po uplynutí této doby zaniklo. Totéž platilo o splnění rozvazovací podmínky, pokud byla existence věcných břemen rozvazovací podmínkou podmíněna. Zvláštní ustanovení upravilo promlčení práva odpovídajícího věcnému břemenu, k němuž mohlo dojít nevykonáváním po do dobu deseti let. 16
3. Vznik, změna, zánik a promlčení věcných břemen 3.1 Vznik věcných břemen Při vzniku věcných břemen je rozlišit situace, kdy věcné břemeno vzniká originárně (původně) či derivativně (odvozeně). První způsob vzniku se týká věcných břemen, které doposud neexistují a nově mezi dotčenými subjekty vznikají, na rozdíl od druhého způsobu, kdy věcná břemena již existují a váznou na příslušných nemovitostech a nový subjekt vstupuje do stávajícího vztahu, v plném a nezkráceném rozsahu. Podle aktuální právní úpravy v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen OZ) 23 lze vznik věcných břemen rozdělit do šesti skupin. Tento výčet je taxativní a nelze jej rozšiřovat: na základě písemné smlouvy Jedná se o nejčastější způsob vzniku věcných břemen. K nabytí práva odpovídajícího věcnému břemeni je nutný vklad do katastru nemovitostí. Věcné břemeno lze zřídit např. ve smlouvě o převodu nemovitostí nebo samostatnou písemnou smlouvou. Oprávnění zřídit smlouvou věcné břemeno má vlastník nemovitosti, pokud toto oprávnění nedává zákon i dalším osobám. na základě závěti Zřízením věcného břemene v závěti je splněna písemná forma avšak i zde je nutný vklad do katastru nemovitostí jako podmínka vzniku práva odpovídajícímu věcnému břemeni. Zůstavitel jako vlastník nemovitosti tak může v závěti omezit vlastnické právo svých právních nástupců k nemovité věci zřízením věcného břemene v závěti. schválenou dohodou dědiců Při vypořádání dědictví soudem a její písemná forma zpracovaná notářem může také obsahovat zřízení věcného břemene. K jeho vzniku je opět nezbytný vklad do katastru nemovitostí. rozhodnutím příslušného orgánu Rozumí se rozhodnutí soudu nebo správního orgánu. Věcné břemeno vzniká vždy až právní mocí takového rozhodnutí. Jako příklad můžeme uvést Rozhodnutí 23 151o odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů 17
stavebního úřadu o zřízení věcného břemene ve prospěch vlastníka vodovodního řadu. ze zákona Je myšleno z jiného zákona než z občanského zákoníku. Jde o případy, kde to zákon výslovně stanoví např. stavební zákon, silniční zákon, zákon o vodách, zákon o geodézii a kartografii. vydržením Občanský zákoník umožňuje vydržení věcného břemene, tj. opakovaným výkonem práva odpovídajícího věcnému břemenu vykonávat práva pro sebe. Vydržet věcné břemeno lze ve lhůtě deseti let, pokud jde o právo k nemovitosti. 3.1.1 Vznik věcného břemene na základě písemné smlouvy Vznik věcného břemene na základě písemné smlouvy je jeden z možných způsobů vzniku věcných břemen podle aktuální právní úpravy. Tento způsob vzniku věcných břemen uvádí zákonodárce na prvním místě. Smlouva na zřízení věcného břemen může být uzavřena jako samostatná smlouva nebo je sepisovaná na jedné listině se smlouvou o převodu nemovitostí (viz příloha č. 1). V případě, že dvě smlouvy obsažené ve smluvní listině činí jeden neoddělitelný celek, pak by neplatnost jedné z nich způsobila neplatnost i smlouvy druhé. K oddělitelnosti právních úkonů (darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene v jedné listině) - Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.5.2002, sp. zn. 22 Cdo 838/2000. 24 Musí být určitá, zejména z ní musí být zřejmé, zda jde o osobní věcné břemeno nebo je odpovídající právo spjato s vlastnictvím nemovitosti. Smlouva o vzniku věcného břemene je uzavřena okamžikem, kdy všechny osoby zúčastněné na smlouvě s ní vyjádří souhlas. Obsah smlouvy tvoří podstatné, pravidelné a nahodilé složky. Z povahy věcných břemen vyplývá, že podstatnou náležitostí je dohoda o obsahu věcného břemene. Jedná se o řádné určení nemovitosti, u níž bude věcným břemenem omezeno vlastnické právo. Rovněž by měla být vymezena nemovitost, s jejímž vlastnickým právem je spojeno právo odpovídající věcnému břemenu náleží. Věcné břemeno nebude působit pouze mezi účastníky smlouvy, ale zavazuje i další právní nástupce, kteří jsou vázáni právy a povinnostmi vyplývajícími z původní smlouvy. 24 Barešová, E., Baudyš, P. Zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem. Komentář 4 vydání. Praha: C.H.Beck 2007, s. 66 18
Současně je nutno za podstatnou náležitost považovat i vyjádření vůle účastníků, že uzavírají smlouvu s věcně právními účinky. Od účinnosti zákona č. 89/1995 Sb., který novelizoval katastrální zákon č. 344/1992 Sb., se striktně začaly rozlišovat nemovitosti evidované a neevidované v katastru nemovitostí. Pro posouzení otázky, jaké právo odpovídající věcnému břemenu se zapisuje do katastru nemovitostí, je rozhodující jen to, zda se v katastru nemovitostí eviduje nemovitost zatížená, ke které má věcné břemeno vzniknout, nikoli to, zda v katastru nemovitostí je evidována nemovitost, v jejíž prospěch se věcné břemeno zřizuje. Může však nastat i taková situace, kdy právo odpovídající věcnému břemenu bude spojeno s neevidovanou nemovitostí, i když věcné břemeno zatěžuje nemovitost evidovanou. Pokud je k pozemku zřízeno určité věcné právo, je toto právo zřízeno k té části zemského povrchu, která byla ohraničena hranicí pozemku v okamžiku, kdy bylo určité věcné právo zřizováno. Pozemek může svojí hranici měnit. Zřizuje-li se věcné břemeno k části pozemku, vyznačuje se tato část pozemku na geometrickém plánu (viz. příloha č..2). Povinnost předložit geometrický plán, který vymezí rozsah věcného břemene k části pozemku, je dána v zákoně č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (viz. 5 odst. 5). Tento geometrický plán musí být neoddělitelnou součástí listiny, protože se předmět zápisu nově u digitálních map zobrazuje i do katastrální mapy. 25 I dříve však katastrální úřady vyžadovaly, aby každý geometrický plán, tedy i ten, který zobrazuje rozsah věcného břemene, byl pevně spojen se smlouvou, která je předkládána ke vkladovému řízení. Bylo to z toho důvodu, že ve smlouvě bylo na geometrický plán odkazováno a rozsah věcného břemene byl v něm vyznačen. Ve smlouvě již zpravidla nebývá věcné břemeno konkrétněji specifikováno. Pro smlouvu o zřízení věcného břemene je stanovena písemná forma a to jednak pro závažnost obsahu, tak z důvodu právní jistoty, ale vzhledem k požadavkům vyplývajícím z evidence vztahů k nemovitostem. Právo odpovídající věcnému břemenu vzniká vkladem provedeným na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu ke dni, kdy návrh na vklad byl tomuto orgánu doručen. 26 Subjekty, které mohou uzavřít smlouvu o věcném břemenu podle 151 odst. 2 ObčZ jsou: vlastník nemovitosti 25 19 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České Republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů 26 2 odst. 3 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů 19
Smlouvu může zřídit jak vlastník nemovitosti zatížené, tak i oprávněné z věcného břemene a může jím být jak fyzická, tak i právnická osoba. V tomto případě jako právnická osoba může vystupovat i stát. Vlastník může zřídit věcné břemeno jen pokud není omezen v nakládání s nemovitostí nebo mu nebyla zakázána dispozice s ní. 27 další osoby, kterým zákon tuto možnost poskytuje V současné době není znám případ, ve kterém by právní úprava konkrétně dávala možnost uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemena osobám odlišným od vlastníka. Jde o výrazné omezení vlastnického práva. Dalším z problémů je zřizování věcných břemen podílovými spoluvlastníky. Pokud zřizuje věcné břemeno jeden nebo několik spoluvlastníků ve prospěch oprávněného z věcného břemene, nezatěžuje se tím celá nemovitost, ale jen podíl odpovídající podílu spoluvlastníka povinného z věcného břemene, případně jeho právního nástupce ve vlastnictví jeho podílu. Subjektem smlouvy o zřízení věcného břemene je tedy jen dotčený spoluvlastník. Pokud má být věcné břemeno zřízeno k celé nemovitosti, je třeba, aby účastníky smlouvy byli všichni spoluvlastníci nemovitosti. Nutno však zdůraznit, že dohodu o zřízení věcného břemena nelze uzavřít mezi spoluvlastníky nemovitosti. Vztah mezi nimi je třeba upravit dohodou o hospodaření se společnou věcí. Ve smyslu 50 ObčZ je možné zřídit smlouvou věcné břemeno ve prospěch třetí osoby, přičemž tato osoba není subjektem smlouvy. Nejčastěji se takto zřizují věcná břemena bydlení nebo užívání nemovitosti celé nebo její části. Subjektem právního vztahu věcného břemene nejsou jiné osoby například hosté oprávněného, které využívají právo odpovídající věcnému břemenu. Třetím osobám se nezřizuje věcné břemeno v podobě práva, ale vymezuje se rozsah povinností vlastníka. Z toho opět vyplývá, že je nutno věnovat pozornost při sepisování smlouvy, aby obsah věcného břemene byl dostatečně a jasně specifikován. Smlouva o zřízení věcného břemene může být uzavřena i formou soudního smíru. Smír je svou povahou dohodou účastníků, kteří si upravují vzájemné vztahy do protokolu s návrhem, aby soud tento smír schválil. Věcné břemeno vznikne okamžikem schválení smíru a do katastru nemovitostí se provede záznam věcného břemene. 27 10 odst. 3 zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů 20
Věcné břemeno může být sjednáno za úplatu nebo bezúplatně. Jestliže smlouva o zřízení věcného břemene neobsahuje žádný údaj o úplatnosti tohoto práva, pak platí, že věcné břemeno bylo sjednáno bezúplatně, povinnost oprávněného z věcného břemene nést přiměřené náklady na zachování a opravu nemovitosti, kterou užívá tím není dotčena. 28 3.1.2 Vznik věcného břemene na základě závěti Závěť je vlastně jednostranný úkon zůstavitele a sama o sobě ještě nevede ke vzniku věcného břemene. V 151o odst. 1 ObčZ se říká, že věcná břemena vznikají na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví. Věcné břemeno sice vzniká přímo ze závěti okamžikem smrti zůstavitele, ale dědické řízení slouží k individualizaci povinného subjektu, tedy toho dědice, který bude povinným z věcného břemena, a to usnesením. Subjektem způsobilým zřídit věcné břemeno může být jak fyzická osoba, tak právnická osoba či stát. Připouští se tedy možnost zřizovat věcná břemena, v nichž oprávnění působí in rem i in personam. Ve většině případů připadají v úvahu zejména fyzické osoby jako subjekty, kterým se bude zřizovat věcného břemena, tedy in personam. Povinnou osobou z věcného břemena bude dědic nebo dědici nemovitosti, s níž bude věcné břemeno spojeno, a to jak dědic závětí, tak dědic ze zákona (opět osoba fyzická i právnická). 29 3.1.3 Vznik věcného břemene schválenou dohodou dědiců Závěť nemusí sama osobě vést ke vzniku věcného břemene, protože zákon zohledňuje i výsledky dědického řízení. 30 To znamená, že zůstavitel mohl chtít zřídit věcné břemeno, ale z dohody dědiců může vyplynout nemožnost takové břemeno zřídit, např. oprávněný se 28 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.12.2000, sp.zn. 20 Cdo 1265/98: 1) Smlouva o zřízení věcného břemene, která zatěžuje nemovitost neobsahuje žádný údaj o úplatnosti tohoto práva, pak platí, že věcné břemeno bylo sjednáno bezúplatně. Povinnost oprávněného z věcného břemene nést přiměřené náklady na zachování a opravu věci, kterou užívá není dotčena. 2) Prostory, jež oprávněná osoba užívá z titulu práva odpovídajícího věcnému břemeni, nemohou být za trvání věcného břemene vlastníkem, kterého věcné břemene omezuje, platně (znovu) přenechány do užívání nájemní smlouvou, byť by šlo o smlouvu uzavřenou s nositelem práva odpovídajícího věcnému břemeni. 3) K zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni, které zatěžuje nemovitost, privativní novací, je ovšem nutný vklad takové dohody do katastru nemovitostí. 29 srov. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání: Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 44, 45 30 srov. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání: Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 45 21
stane vlastníkem nemovitosti, která měla být v jeho prospěch zatížena, a tudíž zřízení věcného břemene se jeví jako irelevantní. Subjekty dohody jsou přitom všichni dědicové, kteří dědictví neodmítli. Mohou jednat buď osobně nebo prostřednictvím zástupce, kterého si zvolí. Soud dohodu dědiců schválí, neodporuje-li ze zákona dobrým mravům. 31 Dědicové se mohou od závěti co do velikosti podílů i co do předmětu odchýlit za podmínky, že toto neodporuje dobrým mravům. To znamená, že dědicové se na vzniku věcného břemene dohodnou (dohoda schválená soudem), aniž by zůstavitel zřízení věcného břemeno předpokládal (např. jednomu z dědiců připadne budova a jinému právo užívat byt v této budově ve formě věcného břemene). 32 Věcné břemeno vzniklé na základě závěti (dohody dědiců) se zapisuje do katastru nemovitostí záznamem. 3.1.4 Vznik věcného břemene rozhodnutím příslušného státního orgánu Státní orgán může svým rozhodnutím založit věcné břemeno, pokud mu to zákon výslovně umožňuje. 33 Právní vztah věcného břemena pak vzniká buď okamžikem uvedeným v rozhodnutí. 34 Jedním z orgánů, který je oprávněn svým rozhodnutím zřídit věcné břemeno je soud. Současná právní úprava dává tuto pravomoc soudu v těchto případech, které nelze rozšiřovat 35 mimo soudní smír: a) Rozhodnutí o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví Ve smyslu ustanovení 142 odst. 3 občanského zákoníku může soud zřídit věcné břemeno jen při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví rozdělením věci k nově vzniklé nemovitosti. Z uvedeného ustanovení občanského zákoníku vyplývá, že soud může věcné břemeno zřídit na straně oprávněného pouze jako věcné břemeno 31 srov. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová., N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 45 32 srov. Spáčil, J., Věcná břemena v občanském zákoníku Praha: Nakladatelství C.H:Beck. 2006, s. 26, 27 33 zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů 34 Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 46 35 srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16.5.2005, sp.zn. 22 Cdo 1438/2004: Rozhodnutí o zřízení věcného břemene tedy nelze vydat na základě analogické aplikace zákona. Proto 151o odst. 3 ObčZ nelze za použití analogie aplikovat na jiný případ než ten, který je v něm uveden. 22
in rem. Z toho vyplývá, že nelze zřídit věcné břemeno ve prospěch individuálně určené osoby. Tento postup soudu byl v rozporu se zákonný zmocněním. Z tohoto důvodu nemůže soud také zřídit věcné břemeno, jestliže přikáže věc za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Při vypořádání podílového spoluvlastnictví může být vydáno takové rozhodnutí soudu jen za předpokladu, bude.li reálné rozdělení možné z hlediska stavebně technického nebo zeměměřického. 36 b) Rozhodnutím při řešení režimu neoprávněné stavby Když soud zjistí, že odstranění stavby je neúčelné a vlastník pozemku nesouhlasí s přikázáním stavby do svého vlastnictví, uspořádat poměry mezi vlastníkem stavby a vlastníkem pozemku i tak, že za náhradu zřídí věcné břemeno, které je nezbytné k výkonu vlastnického práva ke stavbě. 37 c) Zřízení nezbytné cesty V souladu s ustanovením 151o odst. 3 občanského zákoníku může soud zřídit na návrh vlastníka stavby, která není jiným způsobem přístupná věcná břemeno přes přilehlý pozemek spočívající v právu cesty přes tento pozemek, jestliže nelze tento přístup zajistit jinak. 38 Přilehlým pozemkem se nerozumí jen pozemek bezprostředně přilehlý k pozemku vlastníka stavby, ale všechny pozemky, kterých je k zajištění přístupu zapotřebí, tedy i ty vzdálenější k nejblíže přístupné veřejné komunikaci. K samotnému rozhodnutí soudu musí předcházet zjištění, zda nelze přístup upravit i jiným vhodným způsobem např. závazkovým vztahem. Při předpokladu, že vlastník přilehlého pozemku nabídl vlastníkovi stavby za objektivně příznivých podmínek pro obě strany, věcnou či závazkovou úpravu vzájemných vztahů a vlastník stavby tento návrh odmítl, nemůže v této situaci již soud rozhodovat na návrh vlastníka stavby o zřízení nezbytné cesty. 39 Ustanovení 151o odst. 3 občanského zákoníku neobsahuje žádnou povinnost soudu 36 srov. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová., N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 50 37 srov. tamtéž, s. 51 38 srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22.4.2004, sp.zn. 22 Cdo 1274/2003: Podle 151o odst. 3 ObčZ lze zřídit jen právo cesty přes přilehlý pozemek, nikoliv přes budovu (tj. tak, že by cesta využívala budovu, vedla by přes její součást. 39 srov. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.5.2007, sp.zn. 22 Cdo 1897/2004: Podmínka, že přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, není splněna ani tehdy, nabízí-li vlastník přilehlého pozemku, který má sloužit jako cesta, jeho odprodej (příp. odprodej jeho části) vlastníkovi stavby anebo zřízení věcného břemene za obecnou (tržní) cenu. 23
rozhodnout o náhradě za zřízení věcného břemena, samotná nutnost stanovit úhradu vyplývá z dikce čl. 11 odst. 4 Listiny základních práva svobod. 40 Jedná se o zřízení věcného břemene in rem (ve prospěch vlastníka stavby), které vznikne právní mocí rozsudku a jeho obsah aby měl být vymezen takovým způsobem, aby právní mocí rozsudku a jeho obsah aby měl být vymezen takovým způsobem, aby omezoval vlastníka přilehlého pozemku co nejméně. 41 d) Zřízení věcného břemene v souladu s ustanovením 36 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů dává pravomoc soudu ke zřízení věcného břemena za předpokladu splnění podmínek ustanovení 36 odst. 3 uvedeného zákona. 42 Dalšími orgány veřejné moci jsou ty orgány, které svým rozhodnutím zřídit věcné břemeno a to v rámci vyvlastnění. Účel vyvlastnění je obecně specifikován v ustanovení 170 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavební zákon ), a to pro provádění staveb a jiných prospěšných opatření dle předmětného stavebního zákona. Podmínkou pro jejich provedení je vymezení těchto staveb, resp. opatření ve vydané územně plánovací dokumentaci a jde-li: veřejně prospěšnou stavbu dopravní a technické infrastruktury, včetně plochy nezbytné k zajištění její výstavby a řádného užívání pro stanovený účel veřejně prospěšné opatření, a to snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami, zvyšování retenčních schopností území, založení prvků územního systému ekologické stability a ochranu archeologického dědictví stavby a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu asanacemi (ozdravění) území 40 Usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení listiny základních práv a svobod jako součástí ústavního pořádku České republiky, ve znění pozdějších předpisů, Čl. 11 odst. 4 Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. 41 srov. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová. N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 51 42 ust. 36 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Není-li možnost umístit bez neúměrných nákladů vedení mino silniční pozemek, lze povolit jako zvláštní užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace, do středního dělícího pásu nebo na mosty a mostní objekty dotčené pozemní komunikace. Pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, uzavře vlastník dotčené pozemní komunikace na základě vydaného povolení ke zvláštnímu užívání s vlastníkem vedení smlouvu o zřízení věcného břemene k pozemní komunikaci za jednorázovou úhradu. Nedojde.li k dohodě, rozhodne o zřízení věcného břemene a výši úhrady soud. 24
Právo k pozemku dle ustanovení tohoto stavebního zákona lze odejmout nebo omezit (zřídit věcné břemeno) práva k pozemku také k vytvoření podmínek pro nezbytný přístup, řádné užívání stavby nebo příjezdu k pozemku nebo stavbě. Zřízení věcného břemene vyvlastněním je podle mého názoru výrazný zásah do ústavně zaručených práv vlastníků staveb a pozemků, že by se měl tento institut používat jako poslední možnost k dosažení účelu, který chce vyvlastňovatel dosáhnout ve veřejném zájmu. Veřejný zájem podporovat přístup k pozemkům a stavbám nemusí být dán jen potřebou státních orgánů, ale i potřebou účelného užívání věci soukromými osobami. 43 Další státní orgán, který může svým rozhodnutím zřídit věcné břemeno je speciální stavební úřad na základě ustanovení zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 44 Ministerstvo dopravy, krajský úřad nebo úřad obce s rozšířenou působností může svým rozhodnutím zřídit věcné břemeno v situaci, kdy vlastník nemovitosti sousedící s průjezdním úsekem silnice nebo místní komunikace v zastavěném území obce, je povinen za jednorázovou úhradu v nezbytně nutných případech strpět toto zřízení věcného břemena spočívající v umístění veřejného osvětlení, dopravních značek a zařízení a tabulek s označením místních názvů. Toto rozhodnutí příslušný silniční správní úřad u dopravních značek a zařízení vydá na základě rozhodnutí o jejich užití vydaného orgánem příslušným dle zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. 45 V postavení speciálního stavebního úřadu, který může zřídit věcné břemeno je drážní úřad (postup dle zákona o vyvlastnění), jestliže nedošlo k uzavření úplatné smlouvy o zřízení věcného břemena mezi vlastníkem dráhy a vlastníkem sítě, jejímž předmětem by bylo umístění sítě technického vybavení v obvodu železniční dráhy. Drážní úřad může ve svém rozhodnutí stanovit povinnost vlastníka nemovitosti přilehlé k tramvajové dráze nebo k trolejbusové dráze strpět omezení vlastnického práva k jeho nemovitosti, která bude spočívat v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení, to vše v nezbytně nutných případech, na nezbytně nutnou dobu a za jednorázovou úhradu. 46 43 srov. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 51 44 srov. tamtéž, s. 48 45 srov. 35 odst. 3 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů 46 srov. Bradáč, A., Fiala, J., Hába, J., Hallerová, A., Skála, M., Vitulová, N. Věcná břemena 3. aktualizované vydání. Praha: Linde Praha, a.s. 2006, s. 49 25