Organizované zájmy v politice Liberálně-konzervativní akademie 2008/2009 Struktura přednášky Odlišnost zájmových a nátlakových skupin od politických stran Typy skupin Současné vývojové trendy Základní směry vlivu ZNS na politiku Modely reprezentace zájmů Pluralismus Neokorporativismus ZNS v České republice 1

Literatura a jiné zdroje Brokl, Lubomír: Hledání občanské společnosti, Studie Národohospodářského ústavu Josefa Hlávky č.12., Praha 2002 Brokl, Lubomír: Reprezentace zájmů v politickém systému ČR, SLON, Praha 1997 Mrklas, Ladislav: Reprezentace zájmů jako politický a zároveň politologický problém, CEVRO 3/2001 (on-line verze: http:///dwn/10139/10154_d_cs_cevro_03.pdf) Říchová, Blanka: Přehled moderních politologických teorií, Portál, Praha 2000 Wilson, James, Q.: Jak se vládne v USA, Victoria Publishing, Praha, 1995 www.vlada.cz, www.spcr.cz, www.kzps.cz, www.cmkos.cz, www.asocr.cz Odlišnost zájmových a nátlakových od stran Zájmové a nátlakové skupiny chtějí moc ovlivňovat, nikoli ji získat a vykonávat Zájmové a nátlakové skupiny se nezúčastňují voleb Ale existují i výjimky, a to velmi významné 2

Typy skupin Zájmové skupiny reprezentují ekonomické zájmy zájmy určité skupiny osob (části společnosti) Zejména: zaměstnanecké (odbory, profesní komory) zaměstnavatelské (komory, svazy podniků a podnikatelů) Nátlakové skupiny reprezentují ideologické (politické zájmy) zájmy všech ( blaho všech, veřejné zájmy ) Např.: konfesně vymezené skupiny, obhájci lidských práv, ekologické skupiny, feministické hnutí Zájmové a nátlakové skupiny soudobé trendy vzrůst počtu nátlakových skupin a rozšiřování jejich působnosti výrazné politické angažmá zájmových skupin v klíčových sektorech ekonomiky posilování vazby na státní instituce propojení s vládou a naopak oslabení vazeb s občanskou společností formalizace kontaktů mezi státními institucemi a zájmovými skupinami výrazná orientace na spolupráci s politickými stranami přímý podíl na formování reprezentace: finanční podpora, kandidatura za stranu 3

Základní směry vlivu na politiku Stát Parlament mluvčí Veřejná správa informace spolupráce Společnost Politické strany finanční podpora podpora kandidátů Masová média šíření názoru přímé akce Eastonův model politického systému - zjednodušení 4

Modely reprezentace zájmů Pluralismus Neokorporativismus (liberální korporativismus) Pluralitní model mnohost, odlišnost, konkurence neexistuje hierarchie zájmů vláda vystupuje pouze jako arbitr Příklad: USA historie, struktura společnosti, ústavní systém (prezidentský režim, federace), charakter politických stran (strany volebního typu) 5

Neokorporativní model kořeny: středověká stavovská společnost, katolická sociální nauka (encyklika Rerum novarum) meziválečný autoritářský korporativismus hierarchie zájmů nejvýše stojí zájmy zaměstnanců a zaměstnavatelů tripartita sociální partnerství odborů, zaměstnavatelských svazů a vlády (v některých zemích vláda jen prostředník) ZNS přímo rozhodují; parlament a vláda ustupují do pozadí etapy vývoje: vzestupy a pády nyní výrazně na ústupu! Příklady: Rakousko, Švédsko, Norsko Schéma neokorporativního modelu 6

Model reprezentace zájmů v ČR - východiska 1. Po zhroucení komunistického režimu obrovská nedůvěra vůči sdružování zkušenosti s Národní frontou a jejími organizacemi převodovými pákami režimu touha po velké decentralizaci, nezávislosti 2. Velká část organizací se však přesto jen transformovala do nových podmínek 3. Obrovská chuť obnovit zrušené a zakázané organizace zdaleka ne vždy úspěšná 4. Boom občanské společnosti 1991-1993 vznik desítek tisíc nových subjektů 5. Právní a ekonomické podmínky se vytvářely relativně pomalu 6. Obrovské přesuny majetku a změny v ekonomice vedly k chaosu v oblasti reprezentace zaměstnanců i zaměstnavatelů Model reprezentace zájmů v ČR vývoj a trendy 1989-1993 preference neokorporativního modelu zj. vláda Petra Pitharta Povinné členství v komorách profesních i HK a AK (červenec 1992- květen 1993) Relativně silná pozice Rady hospodářské a sociální dohody 1993-1996 oslabování neokorporativního modelu Zrušení povinného členství v HK a AK Oslabení tripartity přejmenování na Radu sociální dohody Po roce 1996 opětovné posilování tripartity Po roce 1998 posilování odborů, neúspěšné pokusy uzákonit tripartitu 7

ZNS a Parlament ČR rámcové podmínky Parlamentní režim s dominantní roli Parlamentu ČR (zj. PSP) Pracovní parlament viz ZDI poslanců, skupiny poslanců a Senátu, poslanecká lidová tvořivost, nepřímé novely zákonů, opozice v koalici Vlády se slabým mandátem od roku 1996 (tři menšinové, tři koaliční MVK) Slabé zakotvení a nízká stabilita politických stran Překotný legislativní proces všeobecná transformace, vstup do EU, legislativní smršť, hypertrofie práva + + +? + ZNS a Parlament ČR místa setkávání Výbory, podvýbory, komise Poslanecké a senátorské kluby Volba některých orgánů jednou nebo oběma komorami (mediální rady, ombudsman ) Veřejná slyšení Senátu Poslanci zpravodajové na úrovni obou komor, výborů, komisí a politických klubů 8

ZNS a vláda Silný vliv na tvorbu vládní politiky, a to především v situacích nestabilních vlád Silný vliv na legislativu, předkládanou vládou Silný vliv na ministerstvech a dalších ústředních orgánech státní správy Poradní a pracovní orgány vlády zj. tripartita Rada hospodářské a sociální dohody ČR Rada hospodářské a sociální dohody České republiky je společným dobrovolným dohadovacím a iniciativním orgánem odborů, zaměstnavatelů a vlády České republiky pro tripartitní vyjednávání s cílem dosáhnout shody v zásadních otázkách hospodářského a sociálního rozvoje. (Status RHSD) Oblasti zájmu: hospodářská politika pracovněprávní vztah, kolektivní vyjednávání a zaměstnanost sociální otázky mzdy a platy veřejné služby a veřejná správa bezpečnost práce rozvoj lidských zdrojů a vzdělávání postavení ČR v rámci EU 9

ZNS a politické strany Spíše individuální báze vlivu a neformální vazby než institucionální vztahy Vazby na zákonodárce ( mluvčí ), zpravodaje PK a SK, klíčové resortní odborníky a mluvčí (stínové ministry), odborné komise Významnější vazby mají např. ČSSD a odbory, resp. některé profesní komory či Sdružení na ochranu nájemníků (Falbr, Škromach, Schromm, Štěch, Rath, Křeček ), ODS / KDU-ČSL a podnikatelské a zaměstnavatelské svazy, resp. KPV ČR (Míl, Kužel, Drábek ) Jen některé strany se snažily vybudovat přidružené organizace KDU- ČSL (Orel, MKD, Sdužení žen KDU-ČSL, KOK, EAD), ČSSD (MDS, SDŽ, SON, Klub seniorů, MDA), KSČM (KSM, OSČMS, KČP ) Model reprezentace zájmů - zhodnocení neokorporativní rysy: profesní komory s povinným členstvím delegování zástupců ZNS do rad veřejnoprávních korporací (ČT, ČRo) pluralitní rysy: slabá tripartita jen konzultativní funkce nepovinné členství v Hospodářské a Agrární komoře a v odborech nízký stupeň institucionální a formální provázanosti klíčových ZNS s politickými stranami celkově velká konkurence Český model reprezentace je spíše pluralitní s určitými korporativními prvky! 10

Děkuji za pozornost a těším se na Vaše otázky a diskusi! Ladislav Mrklas mrklas@cevro.cz 11