1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3. Princip utopených nákladů 4. Efektivnost 5.

Podobné dokumenty
1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3. Princip utopených nákladů 4. Efektivnost 5.

Lenka Šťastná Mikroekonomie I: bakalářský kurz ZS 2010/2011

Dnešní Šanghaj 13 mil. obyvatel

Q 1. Výrobce 1. Spotřebitel 1 Q 2. Spotřebitel 2. Výrobce 2

1. Podstata všeobecné rovnováhy 2. Rovnováha ve výrobě 3. Rovnováha ve spotřebě 4. Všeobecná rovnováha a její nastolování 5.

Mikroekonomie I: Trh výrobních faktorů

Teorie firmy (analýza nákladů a výnosů, rovnováha firmy)

Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk = Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Co je důležité pro členění zisku

Firma. Spotřebitel. Téma cvičení. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza. Opakování. Příklad. Příklad. Příklad

Teorie nákladů. Rozlišení zisku. Mikroekonomie. Účetní zisk. Ekonomický zisk. Normální zisk. Zisk firmy. Důležité. Účetní, ekonomický a normální zisk

Mikroekonomie. Minulá přednáška - podstatné. Náklady firmy v krátkém a dlouhém období. Důležité vzorce. Náklady v krátkém období - graficky

Mikroekonomie I: Všeobecná rovnováha. Praha, VŠFS,

Mikroekonomie. Opakování - příklad. Řešení. Příklad - opakování. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

Kapitálový trh (finanční trh)

Firma. Příklad zadání. Příklad řešení. Téma cvičení. náklady firmy. Příklady k opakování. Mikroekonomie. Příjmy, zisk Produkční analýza

5 FIRMA A SPOTŘEBITEL

Základní předpoklady výroby statků a služeb. Hranice produkčních možností a alternativní náklady

Mikroekonomie 1 -TOMÁŠ VOLEK (Prezentace 6) 1

5. Rozdílné preference dvou spotřebitelů

Mikroekonomie I. 5. přednáška Náklady firmy. Minulá přednáška - podstatné. Rovnováha spotřebitele - graf. Náklady firmy osnova přednášky

Náklady obětované příležitosti (opportunity cost) I. Rozhodujeme se vždy mezi alternativami. Pokud se pro

Trhy výrobních faktorů

STC = w.l + r.k fix = VC + FC

Kvízové otázky Obecná ekonomie I. Teorie firmy

RŮZNÉ TYPY TRŽNÍ STRUKTURY dokonalá konkurence, nedokonalá konkurence, monopol

NEDOKONALÁ KONKURENCE

1. Druhy monopolů 2. Monopol v důsledku vlastnictví jedinečného výrobního faktoru 3. Monopol na základě státní regulace 4. Monopol v důsledku

4. Křivka nabídky monopolní firmy je totožná s částí křivky mezních nákladů.

8. Dokonalá konkurence

OP3BK_FEK. Ekonomika. Jaro / 13:55 15:35 / učebna č.20

ÚVODNÍ INFORMACE K PŘEDMĚTU MIE I.

Vymezení nákladů různá pojetí

Produkční analýza. a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie.

Mojmír Sabolovič Katedra národního hospodářství

Téma 4 - metodika. Ekonomický vývoj ČR od roku 1995

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 6

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 2

Produkční analýza. a) Co je to produkční funkce? Vyjadřuje max. objem produkce, jež je možno vyrobit danou kombinací VF při dané úrovni technologie.

1. Obecná charakteristika 2. Krátkodobá rovnováha firmy v nedokonalé konkurenci 3. Mrtvá ztráta v nedokonalé konkurenci 4. Dlouhodobá rovnováha v

Marginalismus, Lausannská, Cambridgská škola Američtí a švédští marginalisté. Představitelé

Metodický list pro druhé soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_B, Mikroekonomie B Název tematického celku: Mikroekonomie B druhý blok

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_A, Mikroekonomie A Název tematického celku: Mikroekonomie A první blok

Investiční výdaje (I)

1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha 3. Přebytek a nedostatek na trhu statků 4. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce 5.

1. Nabídkové a poptávkové křivky 2. Tržní rovnováha 3. Přebytek a nedostatek na trhu statků 4. Přebytek spotřebitele a přebytek výrobce 5.

Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Kontrolní otázky Příklad opakování zjistěte zbývající údaje

Téma č. 2: Trh, nabídka, poptávka

5.7 Kooperativní hry Kooperativní hra 2 hráčů Kooperativní hra N hráčů 5.8 Modely oligopolu 5.9 Teorie redistribučních systémů 5.

Mikroekonomie Nabídka, poptávka

Struktura předpoklady modelu všeobecné rovnováhy pojem efektivnost hranice výrobních možností všeobecná rovnováha dosahování všeobecné rovnováhy a jej

Poptávka po kapitálu (kapitálových statcích) kapitál je najímán firma kapitál nekupuje, ale najímá výrobní zařízení od jiné firmy, která ho vlastní

Hospodářský proces, výrobní faktory EKO3 Ing. Pavlína Štréglová. Hospodářský proces

Metodický list pro první soustředění kombinovaného Bc. studia předmětu B_MiE_I, Mikroekonomie I Název tematického celku: Mikroekonomie I první blok

Základy ekonomie. Petr Musil:


Křivka investičních příležitostí (CIO)

Ekonomika III. ročník. 008_Zákony trhu_nabídka + Poptávka

Dokonalá konkurence. Téma cvičení. Mikroekonomie Q FC VC Příklad řešení. Bod uzavření firmy

Otázka: Bankovní soustava. Předmět: Ekonomie. Přidal(a): Petra93. V této oblasti používáme základní pojmy: Potřeba Statky Služby

FORMOVÁNÍ CEN NA TRZÍCH VÝROBNÍCH FAKTORŮ.

TRŽNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. stát

PR5 Poptávka na trhu výrobků a služeb

Dokonalá konkurence. Mikroekonomie. Opakování. Řešení. Příklad. Příklad. Řešení Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU

7. Výrobní náklady. Motivace. Co se dnes naučíte. Naďa a Klára vaří ratatouille. Výrobní náklady 1

Mikroekonomie I: Trh a tržní rovnováha

1. HRANICE PRODUKČNÍCH MOŽNOSTÍ SPRÁVNÉ TVRZENÍ

Struktura. formování poptávky po kapitálu odvození poptávky po investicích formování nabídky úspor Hayekův trojúhelník a jeho souvislosti

Mikroekonomie. Nabídka, poptávka. = c + d.q. P s. Nabídka, poptávka. Téma cvičení č. 2: Téma. Nabídka (supply) S. Obecná rovnice nabídky

FAKULTA EKONOMICKÁ ZČU PLZEŇ. Katedra ekonomie a financí. Mikroekonomie cvičení 5

Obvyklý tvar produkční funkce v krátkém období

Funkce jedné proměnné

TEORIE FIRMY (PŘÍJEM A ZISK, ANALÝZA NÁKLADŮ A VÝNOSŮ, OPTIMUM FIRMY

6 Nabídka na trhu výrobků a služeb

2. Zařazení a význam učiva. 3. Tvorba obsahu učiva. Podstata fungování tržní ekonomiky

2 Vliv volby výchozího bodu v elementárním redistribučním systému. Současné možnosti využití teorií růstu při analýze vývoje národních ekonomik.

Ekonomie 1 Magistři Čtvrtá přednáška Analýza trhu zápůjčních fondů

Dokonale konkurenční odvětví

FAKULTA INFORMATIKY A MANAGEMENTU UNIVERZITA HRADEC KRÁLOVÉ VOLBA TECHNOLOGIE. Semestrální práce MIE2

Motivace. Cílem každé firmy je co nejvyšší zisk. zisk = celkové příjmy celkové náklady = TR TC

Zboží, peníze, cena, poptávka, nabídka

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

VOLBA TECHNOLOGIE.

Mikroekonomie. Opakování příklad 1. Řšení. Příklad 2. Příklad 5. Proč Ing. Jaroslav ŠETEK, Ph.D. Katedra ekonomiky, JČU 16 D

Přijímací řízení ak. r. 2010/11 Kompletní znění testových otázek mikroekonomie. Správná odpověď je označena tučně

M I K R O E K O N O M I E. orientační program cvičení. 3. Produkce, náklady, příjmy a zisk firmy

Mikroekonomie I: Cenová elasticita a dokonalá konkurence

1. Podstata VF 2. Poptávka po VF 3. Nabídka VF 4. Rovnováha a nerovnováha na trhu VF 5. Trh práce

Otázky k přijímacímu řízení magisterského civilního studia

DOKONALÁ KONKURENCE.

Řešení domácího úkolu

Funkce poptávky (lineární) Funkce nabídky. Křížová elasticita poptávky. Rovnovážné množství. Rovnovážná cena. Přebytek spotřebitele.

1.1 Příklad z ekonomického prostředí 1

Řešení domácího úkolu

Otázky z mikroekonomie bakaláři zkoušející Mgr. Ing. Petr Wawrosz

Vysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích. Institute of Technology And Business In České Budějovice

Příjmové veličiny na trhu VF

Mikroekonomie I. Úvod do Mikroekonomie. Vyučující. 1. Přednáška Úvod do Mikroekonomie. Přednáška 1. Doporoučená literatura. Co je ekonomie?

13 Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu

Úvod do ekonomie, základní ekonomické pojmy

5. Trh analýza. Poptávka, nabídka, elasticity, užitková a produkční funkce.

Transkript:

Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, jiri.mihola@quick.cz, 2010 www.median-os.cz, www.ak-ol.cz Téma 1 Cvičení Základní pojmy, principy a zákony

Obsah. 1. Vzácnost a užitečnost. 2. Princip nákladů obětované příležitosti a hranice produkčních možností 3. Princip utopených nákladů 4. Efektivnost 5. Paretovské optimum (Pareto-optimality) 6. Konkurence a inovace 7. Mezní (přírůstkové) veličiny 8. Zákon klesajících mezních výnosů a zákon klesajícího mezního užitku

Otázky a příklady kap.1, str.34 1. Uveďte příklad statku, který je vzácný, nikoli však užitečný. 2. Uveďte příklad statku, který je užitečný, nikoli však vzácný. (Takové statky nazýváme volnými.) 3. Může se stát volný statek za určitých podmínek či okolností vzácným statkem? Uveďte příklady.

Otázky a příklady kap.1, str.34 1. Uveďte příklad statku, který je vzácný, nikoli však užitečný. Vrak Titaniku; nefunkční kosmická sonda, 2. Uveďte příklad statku, který je užitečný, nikoli však vzácný. (Takové statky nazýváme volnými.) Voda říční, dešťová, vzduch, oblázky, písek, 3. Může se stát volný statek za určitých podmínek či okolností vzácným statkem? Uveďte příklady. Statky jsou užitečné, protože umožňují uspokojení potřeb. Pitná voda, voda po vzniku pouště, pobyt v lese

Otázky a příklady Volný statek: Co je volný statek? a) pitná voda b) čistý vzduch ve městě c) silnice a dálnice d) vzduch v poušti e) vše uvedené

Otázky a příklady Volný statek: Co je volný statek? a) pitná voda b) čistý vzduch ve městě c) silnice a dálnice d) vzduch v poušti e) vše uvedené

Otázky a příklady kap.1, str.34 4. Které z následujících statků jsou vzácné a které nikoli: brambory, zlato, vzduch, měsíční hornina, schopnost řídit auto, říční voda. 5. Lze vyrobit, směnit, užívat statky, které nejsou a) vzácné, b) užitečné

Otázky a příklady kap.1, str.34 4. Které z následujících statků jsou vzácné a které nikoli: brambory, zlato, vzduch, měsíční hornina, schopnost řídit auto, říční voda. Vzácné: : zlato; měsíční hornina ; Nevzácné: : brambory, vzduch, schopnost řídit auto, říční voda 5. Lze vyrobit, směnit, užívat statky, které nejsou a) vzácné, NE!! b) užitečné NE!!

Otázky a příklady kap.1, str.34 Student VŠ dostává stipendium 2 000 PJ. Kdyby nestudoval a byl zaměstnán jako marketingový agent mohl by vydělávat 20 000 PJ. Určete alternativní náklady jeho studia: a) 2 000 PJ, b) 18 000 PJ, c) 22 000 PJ d) 20 000 PJ.

Otázky a příklady kap.1, str.34 Student VŠ dostává stipendium 2 000 PJ. Kdyby nestudoval a byl zaměstnán jako marketingový agent mohl by vydělávat 20 000 PJ. Určete alternativní náklady jeho studia: a) 2 000 PJ, b) 18 000 PJ, c) 22 000 PJ d) 20 000 PJ.

Otázky a příklady kap.1, str.34 Jiří investoval do bytu částku 2 mil. PJ. Nyní platí pouze vodu, elektřinu a teplo. Ve městě, kde má Jiří byt, činí tržní nájem 12 000 PJ měsíčně. Jaké jsou jeho náklady obětované příležitosti z bydlení ve vlastním bytě?

Otázky a příklady kap.1, str.34 Jiří investoval do bytu částku 2 mil. PJ. Nyní platí pouze vodu, elektřinu a teplo. Ve městě, kde má Jiří byt, činí tržní nájem 12 000 PJ měsíčně. Jaké jsou jeho náklady obětované příležitosti z bydlení ve vlastním bytě? Jeho náklady obětované příležitosti jsou 12 000 PJ.

Otázky a příklady kap.1, str.34 Aleš má byt, ve kterém nebydlí. Měsíční náklady, které za byt, činí 3 000 PJ. Kdyby byt pronajal, získal by měsíčně částku 10 000 PJ. Jaké jsou Alešovy náklady obětované příležitosti, když byt nepronajímá? Kolik by při pronájmu bytu vydělal?

Otázky a příklady kap.1, str.34 Aleš má byt, ve kterém nebydlí. Měsíční náklady, které za byt platí, činí 3 000 PJ. Kdyby byt pronajal, získal by měsíčně částku 10 000 PJ. Jaké jsou Alešovy náklady obětované příležitosti, když byt nepronajímá? Kolik by při pronájmu bytu vydělal? Náklady obětované příležitosti jsou 10000 PJ. Vydělal by 10000-3000 = 7000 PJ

Otázky a příklady kap.1, str.34; př. 9 Nakreslete hranici produkčních možností pro firmu, která může maximálně vyprodukovat následující jednotlivá maximální množství statků Q 1 a Q 2 první číslo v závorce vždy udává množství statku Q 1, druhé číslo udává množství statku Q 2 : (1, 20), (2, 18), (3, 15), (4, 11), (5, 6), (6, 0).

Hranice produkčních možností PPF Př. 9/1.kap. Q 1 Q 2 0 21 1 20 2 18 3 15 4 11 1 5 6 6 0

Otázky a příklady kap.1, str.34; př. 10 Na základě hodnot uvedených v příkladu číslo 9 nakreslete libovolnou hranici produkčních možností pro tuto firmu a) pokud díky technologické inovaci může zvýšit produkci obou statků, b) pokud v důsledku požáru musí snížit produkci obou statků.

Hranice produkčních možností PPF Př. 10/1.kap. Q 1 Q 2 Q 2 Q 2 0 21 16 23 1 20 15 22 2 18 13 20 3 15 10 17 4 11 6 13 5 6 0 8 6 0 2

Hranice produkčních možností PPF

Hranice produkčních možností PPF

Hranice produkčních možností PPF Lhasa, Potala 3650 m n.m.

Hranice produkčních možností PPF Meze Q 2? pro Q 1 =25 Máte-li zadané krajní body PPF, v jakém intervalu budou hodnoty pro Q 1 =25

Hranice produkčních možností PPF Meze Q 2? pro Q 2 =25 Q 1 Q 2 0 10 10 8 20 6 30 4 40 2 50 0

Hranice produkčních možností PPF Meze Q 2? pro Q 1 =25 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0 10 0 5 10 15 20 25 30 35 40 45 50 5 Q 1 Q 2 0 10 10 8 20 6 30 4 40 2 50 0

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.11 Koupili jste si vstupenku do divadla v hodnotě 200 PJ. V peněžence máte rovněž bankovku v hodnotě 200 PJ. Před vchodem do divadla ale zjistíte, že jste vstupenku ztratili. Půjdete do divadla? (Předpokládáme, že je možno si koupit jinou vstupenku za 200 PJ).

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.11 Koupili jste si vstupenku do divadla v hodnotě 200 PJ. V peněžence máte rovněž bankovku v hodnotě 200 PJ. Před vchodem do divadla ale zjistíte, že jste vstupenku ztratili. Půjdete do divadla? (Předpokládáme, že je možno si koupit jinou vstupenku za 200 PJ). ANO koupím novou. Ztracená vstupenka je utopený náklad;

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.11 Koupili jste si vstupenku do divadla v hodnotě 200 PJ. V peněžence máte rovněž bankovku v hodnotě 200 PJ. Před vchodem do divadla ale zjistíte, že jste bankovku vytratili. Půjdete do divadla?

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.11 Koupili jste si vstupenku do divadla v hodnotě 200 PJ. V peněžence máte rovněž bankovku v hodnotě 200 PJ. Před vchodem do divadla ale zjistíte, že jste bankovku vytratili. Půjdete do divadla? ANO. Ztracená bankovka je utopený náklad;

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.12 Vaše košile byla ušpiněna inkoustem, který nejde vyprat. Čím jsou pro vás náklady na zakoupení košile?

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.12 Vaše košile byla ušpiněna inkoustem, který nejde vyprat. Čím jsou pro vás náklady na zakoupení košile? Utopený náklad.

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.13 Paní Nováková si koupila 10 jízd na lyžařském vleku. Když sjela 7 jízd, začalo silně pršet. Přestože je pro ni lyžování v dešti nepříjemné, rozhodla se, že zbylé jízdy pojede, když už za ně zaplatila peníze. Je její chování racionální?

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.13 Paní Nováková si koupila 10 jízd na lyžařském vleku. Když sjela 7 jízd, začalo silně pršet. Přestože je pro ni lyžování v dešti nepříjemné, rozhodla se, že zbylé jízdy pojede, když už za ně zaplatila peníze. Je její chování racionální? Moc ne, lépe, kdyby to považovala za utopený náklad.

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.14 Jak lze definovat pojem efektivnost? Co si představíte pod efektivní činností?

Efektivnost Chceme-li vyprodukovat nějaký výstup, musíme k tomu použít nějaké vstupy. Většina výstupů má podobu statků, tedy zboží a služeb, které uspokojují naše potřeby. V některých případech může být výstupem přímo dané uspokojení např. když si čteme knihu, tak je výstupem uspokojení (užitek) z této četby. Výstupem mohou být také výrobní prostředky, které budou sloužit k výrobě jiných statků.

Efektivnost Přeměna vstupů na výstupy se děje v nějaké černé schránce. Vstupy jsou obvykle označovány jako výrobní faktory (VF). Ke standardním VF patří půda, práce a kapitálové statky. Změna množství těchto faktorů při nezměněné kvalitě představuje extenzivní faktor. Za vstupy mohou být považovány také intenzivní faktory jako jsou znalosti, schopností, dovednosti, zlepšení organizace, managementu apod.

Efektivnost Veličina vyjadřující množství výstupů z jednoho vstupu je efektivnost. Efektivnost můžeme vyjádřit jako poměr mezi celkovým výstupem a celkovým vstupem. Takové vyjádření je velmi názorné pokud dokážeme všechny vstupy agregovat do jediného celkového vstupu tzv. souhrnný input vstupních faktorů SIF.

Efektivnost Vstupy a výstupy je potřeba nějak ocenit. Nejjednodušším způsobem je přiřadit vstupu či výstupu cenu, za kterou jej lze prodat či koupit. Ocenit lze i nehmotné vstupy a výstupy. Při peněžním ocenění mají vstupy podobu nákladů, výstupy podobu výnosů, respektive příjmů. Při peněžním ocenění je potom rozdíl mezi výnosy a náklady ziskem či ztrátou. Jejich podíl je efektivnost.

Efektivnost Pro podnikatele je výstupem celkový příjem TR (tržba) a vstupem jsou celkové náklady TC. TC FC VC TR Rozdíl obou veličin je zisk EP,, pro který podniká EP = TR - TC Podíl obou veličin je efektivnost Ef = TR / TC

Změnila se efektivnost? Př. 14/1.kap.

Změnila se efektivnost? Př. 14/1.kap. Ef = TR/TC Ef = 2.TR/2.TC=TR/TC Efektivnost vzroste na dvojnásobek Ef = 2.TR/TC=2.TR/TC

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.15 Náklady na určitou aktivitu činí 100 PJ, příjmy z této aktivity jsou 80 PJ. Je tato aktivita efektivní?

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.15 Náklady na určitou aktivitu činí 100 PJ, příjmy z této aktivity jsou 80 PJ. Je tato aktivita efektivní? Nikoliv! Je ztrátová! Ztráta činí 20 PJ. Zisk je -20 PJ. Efektivnost je menší než 1. Ef = 0,8.

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.16 Stát zdanil pana Borůvku, který je bohatý, a peníze poskytl na vzdělání dětí pana Jahody pan Jahoda je chudý. Je tento postup efektivní? Proč ano, proč ne? A je tento postup paretovsky efektivní?

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.16 Stát zdanil pana Borůvku, který je bohatý, a peníze poskytl na vzdělání dětí pana Jahody pan Jahoda je chudý. Je tento postup efektivní? Proč ano, proč ne? Částečná demotivace. Podpora vzdělání na optimální povolání je žádoucí. A je tento postup paretovsky efektivní? Ne

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.17 Uveďte příklady postupů, které zvyšují užitek všech členů dané společnosti (např. rodiny, firmy, obce ).

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.17 Uveďte příklady postupů, které zvyšují užitek všech členů dané společnosti (např. rodiny, firmy, obce ). Čistota, pořádek, bezpečnost, dobrá organizace práce

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.18 Uveďte příklady inovací, se kterými se setkáváte ve svém životě. Které inovace pokládáte za nejvíce podstatné z hlediska vývoje lidstva?

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.18 Uveďte příklady inovací, se kterými se setkáváte ve svém životě. Nové automobily, tramvaje, vlaky, telefon,. Které inovace pokládáte za nejvíce podstatné z hlediska vývoje lidstva? Oheň, písmo, kolo, motor, elektronika, informační technologie,...

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.19 Uveďte příklady konkurence, se kterými se setkáváte ve svém životě. Proč konkurence pomáhá zlepšovat lidský život?

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.19 Uveďte příklady konkurence, se kterými se setkáváte ve svém životě. Nakupování v Káthmándú, boty, benzín.. Proč konkurence pomáhá zlepšovat lidský život? Nutí producenty držet rozumnou cenu

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.20 Mějme následující tabulku, která udává, kolik statků celkem vyprodukuje uvedený počet dělníků. Spočítejte mezní výnos (MQ ) každého dělníka. Q (L) 0 1 2 3 4 5 6 7 TQ 0 10 30 60 80 90 96 100

Vývoj celkového a mezního produktu Př. 20/1.kap Q(L) TQ MT 0 0 1 10 10 2 30 20 3 60 30 4 80 20 5 90 10 6 96 6 7 100 4

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.21 Jaký je vztah mezi celkovým a mezním užitkem, celkovými a mezními náklady, celkovými a mezními příjmy?

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.21 Jaký je vztah mezi celkovým a mezním užitkem, celkovými a mezními náklady, celkovými a mezními příjmy? Statická úloha. Dynamická úloha. Mezní je přírůstkový (též derivace) Δ(); I(); G()

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.22 Napadají vás další celkové a mezní veličiny, se kterými se v ekonomii lze setkat?

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.23 Zdůvodněte, proč platí: a) zákon klesajících mezních výnosů, b) zákon klesajícího mezního užitku.

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.23 Zdůvodněte, proč platí: a) zákon klesajících mezních výnosů, b) zákon klesajícího mezního užitku. - Platí, že nejprve používáme ty nejvíce produktivní jednotky vstupu. - Dříve nebo později narazíme na bariéry v podobě omezeného množství ostatních vstupů.

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.24 Na základě hodnot uvedených v příkladu číslo 20 graficky znázorněte vývoj celkového produktu a mezního produktu. Q (L) 0 1 2 3 4 5 6 7 TQ 0 10 30 60 80 90 96 100

Vývoj celkového a mezního produktu Př. 24/1.kap Q(L) TQ MT 0 0 1 10 10 2 30 20 3 60 30 4 80 20 5 90 10 6 96 6 7 100 4

TQ MT Vývoj celkového a mezního produktu Př. 24/1.kap 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 celkov ý produkt mezní produkt 0 1 2 3 4 5 6 7 Q(L) Q(L) TQ MT 0 0 1 10 10 2 30 20 3 60 30 4 80 20 5 90 10 6 96 6 7 100 4

TQ MQ Vývoj celkového a mezního produktu Př. 24/1.kap 100 80 60 40 20 0 celkov ý produkt mezní produkt 0 1 2 3 4 5 6 7 Q(L) Q(L) TQ MQ 0 0 1 10 10 2 30 20 3 60 30 4 80 20 5 90 10 6 96 6 7 100 4

Nakreslete funkce 1) Lineární rostoucí y = F (x) = a + b.x a) a < 0 b) a = 0 c) a > 0 2) Nelineární rostoucí y = F (x) a) konkávní b) konvexní c) s inflexním bodem 3) Nakreslete funkci a) konstanty b) periodickou c) neklesající 4) Nakreslete nějakou funkci a) sudou (x 2 ) b) lichou (x 3 ) c) y = x

Zákon klesajících mezních výnosů

Zákon klesajících mezních výnosů

Zákon klesajících mezních výnosů

Zákon klesajících mezních výnosů

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.25 Předpokládejme, že zemědělec hnojí půdu stále větším množstvím hnojiva. Jaký bude pravděpodobně tvar křivky celkového produktu z půdy a mezního produktu z půdy? Zdůvodněte.

Otázky a příklady kap.1, str.34; př.25 Rozlohy pozemků 10 ha 30 ha 20 ha

Účinnost výrobního faktoru

Účinnost hnojení ha pozemku

Účinnost hnojení ha pozemku

Účinnost hnojení ha pozemku

Farmářský alokační příklad Disponibilní množství vody E = E 0 = 30 hl pozemky A B celkem 6 4 10

Farmářský alokační příklad pozemky A B celkem 6 4 10 voda hl úroda 0 0 1 0 2 2 3 4 5 5 6 3 7 0

Farmářský alokační příklad pozemky A B celkem 6 4 10 voda hl úroda 0 0 1 0 2 2 3 4 5 5 6 3 7 0

Farmářský alokační příklad 10 hl 12 q 35 hl 30 q 3 3 3 5 5 5 5 5 5 1 1,4.6=8,4 q 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7 1,7

Farmářský alokační příklad pozemky A B celkem 6 4 10 A B celkem A B úrody půda 6 4 10 hl/ha hl/ha A B celkem 0:30 0 30 30 0 7,5 0 20 20 6:24 6 24 30 1 6 0 20 20 12:18 12 18 30 2 4,5 16 19 35 18:12 18 12 30 3 3 24 16 40 24:6 24 6 30 4 1,5 27 8 35 30:0 30 0 30 5 0 30 0 30

Farmářský alokační příklad A B celkem A B úrody půda 6 4 10 hl/ha hl/ha A B celkem 0:30 0 30 30 0 7,5 0 20 20 3:27 3 27 30 0,5 6,8 0 20 20 6:24 6 24 30 1 6 0 20 20 9:21 9 21 30 1,5 5,3 12 20 32 12:18 12 18 30 2 4,5 16 19 35 15:15 15 15 30 2,5 3,8 20 17,5 37,5 18:12 18 12 30 3 3 24 16 40 21:9 21 9 30 3,5 2,3 25,5 12 37,5 24:6 24 6 30 4 1,5 27 8 35 27:3 27 3 30 4,5 0,8 28,5 0 28,5 30:0 30 0 30 5 0 30 0 30

Farmářský alokační příklad úrody A B celkem 0 20 20 0 20 20 16 19 35 24 16 40 27 8 35 30 0 30

Farmářský alokační příklad úrody A B celkem 0 20 20 0 20 20 0 20 20 12 20 32 16 19 35 20 17,5 37,5 24 16 40 25,5 12 37,5 27 8 35 28,5 0 28,5 30 0 30

Úrody A+B; A; B A A A B B B B A B A B A

Účinnost využití vody při různých alokacích

Farmářský alokační příklad 40 50 30 10 20

Teoretický seminář VŠFS Jiří Mihola jiri.mihola@quick.cz www.median-os.cz Děkuji za pozornost.