Analýza zdravotního stavu. obyvatel. zdravého města STRAKONICE. II.část. MUDr. Miloslav Kodl



Podobné dokumenty
Analýza zdravotního stavu. obyvatel zdravého města JIHLAVA. II.část. MUDr. Miloslav Kodl

Analýza zdravotního stavu obyvatel. Zdravého města CHRUDIM. II. část. MUDr. Miloslav Kodl

Zdravotní plány měst a jejich indikátory

Analýzy zdravotního stavu

Analýza zdravotního stavu obyvatel okresu Prostějov

ANALÝZY ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel měst

MUDr. STANISLAV WASSERBAUER

Kapitola 2. Zdravotní stav seniorů

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města MLADÁ BOLESLAV

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města LITOMĚŘICE 2014

PODZIMNÍ ŠKOLA Zdravých měst

Tab. 8 Vybrané ukazatele hodnotící zdravotní stav obyvatel České republiky a Libereckého kraje v roce 2006 *) Zdroj: ČSÚ, ÚZIS

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města JIHLAVA. MUDr. Stanislav Wasserbauer Hana Pokorná

Zdravotní ukazatele obyvatel Ostravy ve srovnání s Moravskoslezským krajem a Českou republikou Ostrava,

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU obyvatel města LITOMĚŘICE

1. Demografický vývoj

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TÁBOR. MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel města ŘÍČANY. MUDr. Jarmila Rážová, Ph.D. MVDr. Kateřina Janovská

Vybrané zdravotní a socioekonomické. ke znečištěnému ovzduší , Ostrava

Zdravotní stav. obyvatel. Královéhradeckého kraje

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ STRAKONICE ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL MĚSTA MUDR. STANISLAV WASSERBAUER MUDR. MILOSLAV KODL HANA POKORNÁ

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK

Zdravotní ukazatele obyvatel MSK Krajský úřad MSK,

Srovnání vybraných zdravotních ukazatelů v MSK a ČR

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TŘEBÍČ. Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Třinec

1. Demografický vývoj

Analýza zdravotního stavu Vsetín - komentář

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel oproti minulému roku mírně poklesl

3. Zemřelí podle příčin smrti

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Ukazatele zdravotního stavu. Martin Horváth Kateřina Ivanová

Na co Češi nejčastěji umírají

Vybrané zdravotní ukazatele ve vztahu ke kvalitě ovzduší v MS kraji , Havířov

Demografický vývoj, indikátory stárnutí

ANALÝZA ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL KOPŘIVNICE

1. Demografický vývoj

1. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Analýza a vyhodnocení základních ukazatelů zdravotního stavu obyvatel ORP Kopřivnice

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

Tvorba Zdravotního plánu ve městě Litoměřice. PLÁNOVÁNÍ PRO ZDRAVÍ JAK NA TO? PRAHA, Ministerstvo zdravotnictví, 14. října 2008

Zdravotní stav obyvatel z pohledu demografické a zdravotnické statistiky. Miloslava Chudobová, Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ. Počet obyvatel dlouhodobě. zásadní vliv na tento růst má migrace

Vliv kvality ovzduší na lidské zdraví , Klub Atlantik Ostrava

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí, Tab. 6.2 Zemřelí kojenci a kojenecká úmrtnost, Vývoj obyvatelstva České republiky, Úmrtnost

Státní zdravotní ústav Praha

(Legenda: dg. C44-jiný novotvar kůže)

Zdravotní dopady a rizika znečištěného ovzduší , Bohumín

Strategický plán rozvoje města Kopřivnice

Informace ze zdravotnictví Jihočeského kraje

Zdravotní stav obyvatel ČR. Markéta Vojtová VOŠZ a SZŠ Hradec Králové

6. Úmrtnost. 6.1 Zemřelí podle počtu, pohlaví, kalendářních dnů, standardizovaná míra úmrtnosti

Zhoubné novotvary v ČR. ková

Ovzduší a zdraví (4.část) oběhová soustava

Zhoubné nádory v roce 2004 Malignant neoplasms in 2004

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

3. Výdaje zdravotních pojišťoven

Zpráva o zdraví obyvatel hlavního města Prahy

1. Demografický vývoj

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

Ovzduší a zdraví (2.část) determinanty zdraví, zdravotní ukazatele

6 Úmrtnost. Tab. 6.1 Zemřelí,

1. Demografický vývoj

Aktivity KHS MSK v oblasti ovzduší a zdraví (2. část)

4. Zdravotní péče. Zdravotní stav

ANALÝZA ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL JILEMNICE

1. Počet, pohyb a věková struktura obyvatelstva

Tab. 4.1 Pacienti s vybraným chronickým onemocněním v evidenci praktického lékaře pro dospělé celkem a ve věku 65 a více let v letech 2009 až 2013

ANALÝZA ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL JILEMNICE

DEMOGRAFICKÁ STUDIE MLADÁ BOLESLAV

MMO zdravotní ukazatele

Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky ZDRAVOTNICTVÍ VE VÝCHODNÍCH ČECHÁCH V LETECH

Jitka Rychtaříková Katedra demografie a geodemografie Přírodovědecká fakulta University Karlovy v Praze Albertov 6, Praha

Regionální odbor jižních Čech

Zpracovaly pracovnice KHS Stč. kraje: MUDr. Markéta Korcinová, vedoucí protiepidemického odboru Václava Zvolská, referentka protiepidemického odboru

OBSAH. Obsah 1 ABSTRAKT 8 2 SOUHRN 10 3 ÚVOD 12

Kvalita ovzduší a jeho vliv na zdraví , Kopřivnice

Sociodemografická analýza SO ORP Mohelnice

Vliv znečišťujících látek z lokálních topenišť na zdraví Ostrava,

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

1. 1BDEMOGRAFICKÝ VÝVOJ

Děti hospitalizované v nemocnicích ČR v letech

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

3. Specifické výsledky o výdajích na zdravotní péči

JAK JSME ZDRAVÍ VE VALAŠSKÉM MEZIŘÍČÍ

1. Demografický vývoj

1 Obyvatelstvo podle věku a rodinného stavu

Informace ze zdravotnictví Plzeňského kraje

ANALÝZA A VYHODNOCENÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATEL JIHLAVY. prosinec 2016

Přirozený přírustek na 1000 obyv

SOUČASNÁ DEMOGRAFICKÁ SITUACE ČESKÉ REPUBLIKY VE

Úrazy v roce 2002 z hlediska příčiny a místa vzniku

Ing. Giljan Dobrevová, PhDr. Alena Riegerová MUDr. Věra Tučková

1. Demografický vývoj

Úrazy v roce 2003 z hlediska věku postižených

Zdravotní stav obyvatel z pohledu rutinních statistik NZIS

Zemřelí Vydává Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR Praha 2, Palackého nám. 4

Transkript:

Analýza zdravotního stavu obyvatel zdravého města STRAKONICE II.část 214 MUDr. Miloslav Kodl Analýza byla zpracována za podpory Národní sítě Zdravých měst ČR v rámci projektu STRATEG-2, který je financován z prostředků ESF prostřednictvím Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost a státního rozpočtu ČR.

ÚVOD Podrobná analýza zdravotních ukazatelů pro město byla realizována v roce 21 s posledními zahrnutými výsledky sledování z roku 28. Po čtyřech letech na zjištěné výsledky navazujeme analýzou, která je pokračováním a nadstavbou analýzy z roku 21. Nebudeme tedy v předkládaném textu opakovat již vysvětlené pojmy a souvislosti. Pokusíme se proto zaměřit především na ty ukazatele, které by naznačovaly nějaké změny v nastolených trendech a nebudou zde opakovány již prezentované a neměnné závěry. Obě části analýzy tvoří tedy jeden nedělitelný celek. VÝSLEDKY Demografické trendy pokračují tak, jak byly naznačeny do roku 21. Obyvatelstvo Strakonic nadále stárne. U mužů a u žen se zvyšuje index stáří, to znamená, že přibývá starší populace na úkor mladších ročníků (graf 1). Za poslední čtyři roky přibylo ve městě více než 1 mužů ve věku nad 8 let, u žen to bylo o něco méně 84. V roce 212 žilo ve městě celkem 1666 obyvatel ve věku nad 8 let. S přibývající starší populací dochází i k prodlužování ukazatele střední délka života. Za poslední 4 roky došlo ve Strakonicích u mužů k prodloužení naděje na dožití o jeden rok, u žen o,5 roku. Ženy však mají naději na dožití o 6 let delší než muži. U obou pohlaví je ukazatel střední délka života pod úrovní České republiky i Jihočeského kraje (graf 2 a 3). Současně se dále prodlužuje naděje na dožití u 65letých mužů i žen. V obou případech je ukazatel opět pod úrovní republiky i kraje (graf 4 a 5). Celková úmrtnost nadále klesá. Výraznější kolísání mezi jednotlivými roky ve Strakonicích je již i v tomto případě způsobené malými čísly ve městě i okrese. Trend je ale shodný s krajským a republikovým (graf 6 a 7). Celková úmrtnost ve Strakonicích zůstává mírně nad úrovní ČR. Nejčastější příčinou smrti je úmrtnost na onemocnění srdce a cév. Trend úmrtnosti na tuto příčinu je rovněž klesající u obou pohlaví. Úmrtnost je ve Strakonicích mírně pod úrovní ČR, u žen výrazněji (graf 8 a 9). Druhá nejčastější příčina smrti jsou nádorová onemocnění. Rovněž u této příčiny smrti dochází k poklesu úmrtnosti, ale ve srovnání s kardiovaskulární úmrtností pomalejším tempem. Ve Strakonicích je úmrtnost na nádorová onemocnění nad průměrem České republiky i Jihočeského kraje. U žen je ve Strakonicích snižování úmrtnosti ve srovnání s ostatními oblastmi pomalejší (graf 1 a 11). V roce 212 zemřelo ve Strakonicích na nádory 8 mužů a 72 žen. Úmrtnost na poranění a otravy je třetí nejčastější příčinou smrti v ČR. Ve Strakonicích je u mužů i u žen vyšší než je průměr ČR, u mužů se v posledních letech k průměru přiblížila, u žen zůstává nad ním. Protože ve Strakonicích je vzhledem ke značnému meziročnímu kolísání hodnot situace nepřehledná, je v grafu naznačen lineární trend vývoje, který lépe objasní

vývojové tendence v oblasti (graf 12 a 13). Podskupinou této kategorie úmrtí jsou úmrtí na úmyslná sebepoškození (graf 14 a 15). Trend se neliší od republikového, v posledních letech má mírně stoupající tendenci, především u mužů. Absolutní počty případů jsou za rok v jednotkách. Obecnou charakteristikou nemocnosti může být hospitalizovanost. Srovnatelné údaje jsou pouze pro celkovou hospitalizovanost podle místa bydliště. Ta je ve městě srovnatelná s úrovní v ČR a Jihočeském kraji. Vývoj hospitalizovanosti má klesající trend. Kojenecká (do jednoho roku) i novorozenecká úmrtnost (do 28 dnů po porodu) jsou v České republice obecně na velmi nízké úrovni, přesto v posledních letech dále dochází k mírnému poklesu. Ve Strakonicích tomu není jinak, navíc v řadě let se vyskytují nuly, to znamená, že nedošlo k žádnému úmrtí novorozence (graf 16 a 17). Na grafech jsou viditelné vysoké výkyvy v jednotlivých letech, ve skutečnosti se jedná o 1, maximálně 3 případy úmrtí. V posledních 4 letech stoupá ve Strakonicích počet spontánních potratů přepočtený na 1 žen ve fertilním věku (graf 18). Z hodnot pod úrovní České republiky se rozdíly srovnaly. Podobný vývoj má i počet dětí s vrozenou vývojovou vadou (graf 19). I když se v absolutních hodnotách nejedná o vysoké počty, průměrně 15 dětí za rok ve městě, stoupající trend a přibližování k republikovému průměru je patrný. V souladu s celorepublikovým trendem stoupá i počet dětí narozených s nižší porodní vahou do 25 g (graf 2). Ve Strakonicích se takových dětí rodí o něco více než v dalších srovnávaných oblastech. Incidence sledovaných infekčních onemocnění je ve Strakonicích na velmi nízké úrovni. Po dvou letech bez žádného zjištěného výskytu, byl v roce 212 evidován jeden případ syfilis (graf 21) a 5 případů kapavky (graf 22). Ojedinělý byl rovněž případ výskytu tuberkulózy (graf 23). Celková incidence nádorových onemocnění má v České republice mírně, ale trvale vzestupný trend. Ve Strakonicích je to patrné především u mužů, kde se navíc incidence původně hluboko pod republikový průměrem, v posledních dvou letech s tímto srovnala (graf 24). U žen výskyt nových onemocnění v posledních letech naopak klesá a tím jde proti republikovému trendu (graf 25). Incidence nádorů prsu u žen má celkově spíše stabilizovaný výskyt bez velkých výkyvů, stav ve Strakonicích tomu odpovídá v kolísání kolem celorepublikového průměru (graf 26), z dlouhodobého hlediska se ve Strakonicích jedná spíše o klesající trend. U nádorů děložního hrdla je ve Strakonicích patrný rovněž pokles hodnot a jejich setrvávání pod republikovým průměrem (graf 27). Přes vzestup hodnot v posledním roce sledování (může se jednat o náhodný výkyv), je i výskyt nádorů těla děložního pod hodnotami v ČR (graf 28). Prakticky totéž platí i o nádorech vaječníků (graf 29). Na rozdíl od specifických nádorů u žen, musíme konstatovat až explozivní nárůst incidence nádorů prostaty u mužů (graf 3). Zde bude nutné sledovat zda se jedná opět o náhodný výkyv, nebo setrvalý trend. Z dispenzarizovaných onemocnění je patrné zastavení nárůstu evidovaných pacientů v alergologických ordinacích a jejich mírný pokles. Stejně tak se již nezvyšuje počet evidovaných diabetiků. V roce 212 jsme zaznamenali zvýšený výskyt virových hepatitid.

ZÁVĚRY Za čtyři roky, které uplynuly od zpracování 1. analýzy ukazatelů zdravotního stavu obyvatel města, se ve vývoji těchto ukazatelů nic příliš dramatického neudálo a řadu zaznamenaných změn je nutné hodnotit jako spíše náhodné kolísání vlivem nízkého výskytu sledovaných jevů ve městě a výpočtem. Přesto je pár okolností, kde se vývoj odchyluje od celorepublikového trendu a které je potřeba zmínit. Základní vývojové tendence ve stárnutí obyvatel, snižování úmrtnosti a prodlužování střední délky života,jsou ve Strakonicích analogické s vývojem v republice a kraji. Rovněž skladba nejčastějších příčin úmrtí se zásadně neodlišuje. Za poslední čtyři roky stoupl ve Strakonicích počet spontánních potratů a vrozených vývojových vad. Hodnoty zmíněných ukazatelů nepřekročily celorepublikový průměr, ale srovnaly se s ním. Současně se ve Strakonicích rodí i více dětí s nižší porodní hmotností. Nezávažnějším zjištěním je zřejmě zvyšující se výskyt nádorů prostaty u mužů. Je třeba pohlídat jak vývoj výskytu tohoto onemocnění bude pokračovat, eventuelně se zaměřit na výskyt dalších nádorových onemocnění u mužů.

DEMOGRAFIE Graf 1 Index stáří [1*(65+/(-14)] srovnání mužů a žen ve městě 16 14 12 1 8 6 4 2 muži ženy Graf 2 Střední délka života při narození u MUŽŮ ve městě, okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 28 212 75,5 75 74,5 74 73,5 73 72,5 72 71,5 71 Okres

Graf 3 Střední délka života při narození u ŽEN v městě, ve okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 28 212 81,5 81 8,5 Okres 8 79,5 79 78,5 78 Graf 4 Střední délka života u MUŽŮ ve věku 65 let ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 28 212 16 15,5 15 Okres 14,5 14 13,5

Graf 5 Střední délka života u ŽEN ve věku 65 let ve městě, okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 28 212 19,5 19 18,5 18 Okres 17,5 17 16,5 16 ÚMRTNOST Graf 6 Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 135 125 115 Okres 15 95 85 75

Graf 7 Celková úmrtnost ŽEN ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 8 75 7 65 6 55 5 45 4 Okres Graf 8 Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy u MUŽŮ ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 65 6 55 5 Okres 45 4 35 3 25

Graf 9 Úmrtnost na nemoci oběhové soustavy u ŽEN ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 4 38 36 34 32 3 28 26 24 22 2 Okres Graf 1 Úmrtnost na zhoubné nádory u MUŽŮ ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 4 38 36 34 32 3 28 26 24 22 2 Okres

Graf 11 Úmrtnost na zhoubné nádory u ŽEN ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 22 2 18 16 14 12 1 8 Okres Graf 12 Úmrtnost MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 125 115 15 95 Okres 85 75 65 55 45

Graf 13 Úmrtnost ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 7 6 5 4 3 2 1 Okres Graf 14 Úmrtnost MUŽŮ na úmyslné sebepoškození ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 51 46 41 36 Okres 31 26 21 16 11

Graf 15 Úmrtnost ŽEN na úmyslné sebepoškození ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 12 1 8 Okres 6 4 2 REPRODUKČNÍ ZDRAVÍ Graf 16 Kojenecká úmrtnost ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 8 7 6 5 Okres 4 3 2 1

Graf 17 Novorozenecká úmrtnost ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 7 6 5 Okres 4 3 2 1 Graf 18 Počet spontánních potratů na 1 žen ve fertilním věku ve městě, v Jihočeském kraji a v Česku v letech 23-212 7 6 5 4 3 2 1

Graf 19 Živě narozené děti s vrozenou vývojovou vadou (zjištěnou do 1 roku věku) na 1 živě narozených dětí ve městě, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 55 5 45 4 35 3 25 2 15 Graf 2 Procento živě narozených dětí do 2 5 gramů ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v ČR v letech 23 212 1 9 8 Okres 7 6 5 4

INFEKČNÍ ONEMOCNĚNÍ Graf 21 Syfilis - hlášená onemocnění na 1 obyvatel 12 1 8 Okres 6 4 2 Graf 22 Gonorrhoea - hlášená onemocnění na 1 obyvatel 12 1 8 6 4 2 Okres

Graf 23 Incidence tuberkulózy - hlášená onemocnění na 1 obyvatel 12 1 8 Okres 6 4 2 INCIDENCE NÁDORŮ Graf 24 Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ MUŽŮ, bez dg C44 (evr. standard) ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v Česku, v letech 23-21 65 6 55 5 45 4 35 Okres Jihočeský kraj 23 24 25 26 27 28 29 21

Graf 25 Standardizovaná incidence zhoubných novotvarů a novotvarů in situ ŽEN, bez dg C44 (evr. standard) ve městě, v okrese, v Jihočeském kraji a v Česku, v letech 23-21 57 52 Okres Jihočeský kraj 47 42 37 32 23 24 25 26 27 28 29 21 Graf 26 Standardizovaná incidence ZN prsu dg C5 (evr. standard) ženy 14 13 12 11 1 9 8 7 6 5 4 Okres 23 24 25 26 27 28 29 21

Graf 27 Standardizovaná incidence ZN hrdla děložního dg C53 (evr. standard) ženy 25 2 15 1 5 Okres 23 24 25 26 27 28 29 21 Graf 28 Standardizovaná incidence ZN těla děložního dg C54 (evr. standard) ženy 45 4 35 3 25 2 15 1 5 Okres 23 24 25 26 27 28 29 21

Graf 29 Standardizovaná incidence ZN vaječníků a jiných a neurčených ženských pohlavních orgánů dg C56-57 (evr. standard) ženy 35 3 25 2 15 1 5 Okres 23 24 25 26 27 28 29 21 Graf 3 Standardizovaná incidence ZN prostaty dg C61 (evr. standard) muži 156 136 116 Okres 96 76 56 36 23 24 25 26 27 28 29 21