Prognostické a prediktivní markery - část II. prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. Centrální laboratoř pro imunoanalýzu, FN a LF UK Plzeň

Podobné dokumenty
Biomarkery - diagnostika a prognóza nádorových onemocnění

BUNĚČNÁ TRANSFORMACE A NÁDOROVÉ BUŇKY

Přínos molekulární genetiky pro diagnostiku a terapii malignit GIT v posledních 10 letech

Přehled postupů v diagnostice nádorových onemocnění technikami molekulární biologe. O.Topolčan, M.Pesta Lékařská Fakulta UK v Plzni a FN Plzeeň

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

1. Téma : Genetika shrnutí Název DUMu : VY_32_INOVACE_29_SPSOA_BIO_1_CHAM 2. Vypracovala : Hana Chamulová 3. Vytvořeno v projektu EU peníze středním

RIGORÓZNÍ OTÁZKY - BIOLOGIE ČLOVĚKA

Nádorové markery v diagnostice a terapii u nádor GIT

Personalizovaná medicína Roche v oblasti onkologie. Olga Bálková, Roche s.r.o., Diagnostics Division Pracovní dny, Praha, 11.

Využití DNA markerů ve studiu fylogeneze rostlin

Diagnostika genetických změn u papilárního karcinomu štítné žlázy

NUKLEOVÉ KYSELINY. Základ života

Sylabus témat ke zkoušce z lékařské biologie a genetiky. Struktura, reprodukce a rekombinace virů (DNA viry, RNA viry), význam v medicíně

ONKOGENETIKA. Spojuje: - lékařskou genetiku. - buněčnou biologii. - molekulární biologii. - cytogenetiku. - virologii

Terapeutické klonování, náhrada tkání a orgánů

Molekulární základy dědičnosti. Ústřední dogma molekulární biologie Struktura DNA a RNA

Exprese genetického kódu Centrální dogma molekulární biologie DNA RNA proteinu transkripce DNA mrna translace proteosyntéza

Elementy signálních drah. cíle protinádorové terapie

Modul obecné onkochirurgie

Co nás učí nádory? Prof. RNDr. Jana Šmardová, CSc. Ústav patologie FN Brno Přírodovědecká a Lékařská fakulta MU Brno

Centrální dogma molekulární biologie

Genetický polymorfismus

Základní pojmy obecné genetiky, kvalitativní a kvantitativní znaky, vztahy mezi geny

Testování biomarkerů u kolorektálního karcinomu.

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Základy genetiky, základní pojmy

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

Laboratoř molekulární patologie

1. Definice a historie oboru molekulární medicína. 3. Základní laboratorní techniky v molekulární medicíně

Grantové projekty řešené OT v současnosti

Atestace z lékařské genetiky inovované otázky pro rok A) Molekulární genetika

Mgr. et Mgr. Lenka Falková. Laboratoř agrogenomiky. Ústav morfologie, fyziologie a genetiky zvířat Mendelova univerzita

AUG STOP AAAA S S. eukaryontní gen v genomové DNA. promotor exon 1 exon 2 exon 3 exon 4. kódující oblast. introny

Implementace laboratorní medicíny do systému vzdělávání na Univerzitě Palackého v Olomouci. reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/

19.b - Metabolismus nukleových kyselin a proteosyntéza

Genetika zvířat - MENDELU

Struktura a funkce nukleových kyselin

Chromosomy a karyotyp člověka

Mgr. Veronika Peňásová Laboratoř molekulární diagnostiky, OLG FN Brno Klinika dětské onkologie, FN Brno

Okruhy otázek ke zkoušce

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

TEST: GENETIKA, MOLEKULÁRNÍ BIOLOGIE

Exprese genetické informace

Pavel Souček Úplný výkaz pedagogické činnosti

GENETIKA 1. Úvod do světa dědičnosti. Historie

Molekulárn. rní. biologie Struktura DNA a RNA

Mutace s dobrou prognózou, mutace se špatnou prognózou omezené možnosti biologické léčby pro onkologické pacienty

2. Z následujících tvrzení, týkajících se prokaryotické buňky, vyberte správné:

Beličková 1, J Veselá 1, E Stará 1, Z Zemanová 2, A Jonášová 2, J Čermák 1

"Učení nás bude více bavit aneb moderní výuka oboru lesnictví prostřednictvím ICT ". Molekulární základy genetiky

Deoxyribonukleová kyselina (DNA)

Léčebné predikce u karcinomu prsu pro rok 2013 chystané novinky

Studium genetické predispozice ke vzniku karcinomu prsu

Možnosti využití technologie DNA microarrays v predikci odpovědi na neoadjuvantní terapii u pacientů s karcinomem jícnu

Kongres medicíny pro praxi IFDA Praha, Hotel Hilton 27.září 2014

CORECT - VECTIBIX. Klinický registr pacientů s metastatickým kolorektálním karcinomem. Stav registru k datu

7. Regulace genové exprese, diferenciace buněk a epigenetika

Molekulární mechanismy diferenciace a programované buněčné smrti - vztah k patologickým procesům buněk. Aleš Hampl

Těsně před infarktem. Jak předpovědět infarkt pomocí informatických metod. Jan Kalina, Marie Tomečková

Biologie - Oktáva, 4. ročník (humanitní větev)

Nukleové kyseliny. Nukleové kyseliny. Genetická informace. Gen a genom. Složení nukleových kyselin. Centrální dogma molekulární biologie

EKONOMICKÉ ASPEKTY GENETICKÝCH VYŠETŘENÍ. I. Šubrt Společnost lékařské genetiky ČLS JEP

Biologická léčba karcinomu prsu. Prof. MUDr. Jitka Abrahámová, DrSc. Onkologická klinika 1.LF UK a TN KOC (NNB+VFN+TN)

Apoptóza Onkogeny. Srbová Martina

Vzdělávání zdravotních laborantek v oblasti molekulární biologie

prof. RNDr. Jiří Doškař, CSc. Oddělení genetiky a molekulární biologie

Glosář - Cestina. Odchylka počtu chromozomů v jádře buňky od normy. Např. 45 nebo 47 chromozomů místo obvyklých 46. Příkladem je trizomie 21

Typy nukleových kyselin. deoxyribonukleová (DNA); ribonukleová (RNA).

Inovace studia molekulární a buněčné biologie reg. č. CZ.1.07/2.2.00/

DUM č. 3 v sadě. 37. Bi-2 Cytologie, molekulární biologie a genetika

Tematické okruhy k SZZ v bakalářském studijním oboru Zdravotní laborant bakalářského studijního programu B5345 Specializace ve zdravotnictví

Využití molekulárně-biologických postupů a multimarkerových strategií v intenzívní péči. Marek Protuš

Využití molekulárně-biologických postupů a multimarkerových strategií v intenzívní péči. Marek Protuš

Exprese genetické informace

Základní genetické pojmy

VĚDA A VÝZKUM V PERIOPERAČNÍ PÉČI. Mgr. Markéta Jašková Dana Svobodová Gynekologicko-porodnická klinika Fakultní nemocnice Ostrava

Onkogeny a nádorové supresory

CADASIL. H. Vlášková, M. Boučková Hnízdová, A. Loužecká, M. Hřebíček, R. Matěj, M. Elleder

Vrozené vývojové vady, genetika

GENETIKA dědičností heredita proměnlivostí variabilitu Dědičnost - heredita podobnými znaky genetickou informací Proměnlivost - variabilita

Dědičnost vázaná na X chromosom

HD - Huntingtonova chorea. monogenní choroba HDF (CAG) 6-35 (CAG) čistě genetická choroba?

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Molekulární genetika: Základní stavební jednotkou nukleových kyselin jsou nukleotidy, které jsou tvořeny

Hemofilie. Alena Štambachová, Jitka Šlechtová hematologický úsek ÚKBH FN v Plzni

EPIGENETIKA reverzibilních změn funkce genů, Epigenetické faktory ovlivňují fenotyp bez změny genotypu. Epigenetická

Inovace studia molekulární a buněčné biologie

Základy molekulární a buněčné biologie. Přípravný kurz Komb.forma studia oboru Všeobecná sestra

Huntingtonova choroba

Rich Jorgensen a kolegové vložili gen produkující pigment do petunií (použili silný promotor)

Výuka genetiky na Přírodovědecké fakultě UK v Praze

Gymnázium a Střední odborná škola pedagogická, Čáslav, Masarykova 248

Gymnázium, Brno, Elgartova 3

INOVATIVNÍ KURZY IMUNOANALÝZY A ENDOKRINOLOGIE PRO VĚDECKÉ PRACOVNÍKY- PILOTNÍ ZKUŠENOSTI LÉKAŘSKÉ FAKULTY V PLZNI

Crossing-over. over. synaptonemální komplex

Nové možnosti. terapeutického ovlivnění pokročilého karcinomu prostaty. Mám nádor prostaty a co dál? Jana Katolická

Molekulární genetika II zimní semestr 4. výukový týden ( )

Tekuté biopsie u mnohočetného myelomu

Výuka genetiky na PřF OU K. MALACHOVÁ

Část. Molekulární biologie a imunologie. Základy dědičnosti. Struktura nukleových kyselin

Transkript:

Prognostické a prediktivní markery - část II prof. MUDr. Ondřej Topolčan, CSc. Centrální laboratoř pro imunoanalýzu, FN a LF UK Plzeň

Témata přednášky Molekulární biologie DNA a nádory Parametry molekulární biologie Využití v diagnostice Využití při volbě a monitoraci léčby Prognostické a prediktivní markery CRC

DNA 1869 - deoxyribonukleová kyselina byla popsána švýcarským lékařem Friedrichem Miescherem (Phoebus Levene rozpoznal, že DNA se skládá z cukrů, fosfátů a bází) neznámý význam 1943 - první důkaz o roli DNA v přenosu genetické informace přinesl A Mac Leod a Mc Carty

DNA 1953 - odhalení její trojrozměrné struktury Správný dvojšroubnicový model - J. D Wotston a F. Cirk - pozdější laureáti Nobelovy ceny. 1957 - předložil Crick sérii pravidel, které se označují jako centrální dogma molekulární biologie popisují vztahy mezi DNA, RNA a proteiny 1958 - popsán způsob replikace DNA v buňkách 1960 - rozluštění tzv. genetického kódu

Geny jsou na chromozomech Theodor Heinrich Boveri (1862 1915) německý biolog Walter Stanborough Sutton (1877-1916) americký genetik a lékař Boveriho-Suttonova chromozómová teorie - Říká též, že chromozomy jsou lineární struktury s geny, které se nacházejí na specifických místech zvaných lokusy - Chromozomy, které jsou obsaženy ve všech dělících se buňkách a předávají se z jedné generace na druhou, nesou genetickou informaci

Geny jsou na chromozomech Thomas Hunt Morgan (1866 1945) americký genetik Jeden z nejvýznamnějších genetiků historie Prokázal, že geny jsou umístěny na chromozómech a na základě tohoto poznatku zformuloval Morganovy zákony dědičnosti Zjistil, existenci pohlavně podmíněnost genů 1933 Nobelova cena za fyziologii a medicínu (první za práci v oboru genetiky)

DNA nese genetickou informaci Oswald Theodore Avery (1877 1955) americký lékař a vědec Jeden z prvních molekulárních biologů a věnoval se i imunologii 1944: Averyho-MacLeodovův-McCartyho experiment - důkaz, že genetickým materiálem je DNA Původně se věřilo, že genetickou informaci nesou proteiny.

GEN Gen je úsek DNA se specifickou funkcí, který je schopen utvářet při dělení buňky svoje vlastní přesné kopie, které se přenáší do dalších generací Starší definice - gen je úsek DNA kódující bílkovinu. Jednotlivé geny se na DNA mohou překrývat.

GEN Geny rozlišujeme na geny strukturní a regulační. Exony jsou funkční úseky genu, které jsou přepisovány do mrna a dále přepisovány při proteosynthese. Introny jsou ty úseky, jejichž funkce dosud nebyla zcela objasněna, a které nejsou využívány pro tvorbu bílkovin Jednoduché geny - obsahují pouze exony Složené geny - obsahují exony i introny

Centralní dogma molekulární biologie Crick 1957-58) DNA RNA Protein REPLIKACE TRANSKRIPCE TRANSLACE Fenotyp REVERZNÍ TRANSKRIPCE Exprese genetické informace kroky vedoucí k syntéza proteinu (nebo RNA) podle informace v DNA

DNA replikace DNA transkripce RNA translace enzymy proteiny stavební složky organel a struktur buňky

Každý gen má specifickou sekvenci nukleotidů. Tato sekvence určuje stavbu RNA, popř. proteinu, které jsou daným genem kódovány. znak Gen DNA RNA protein

Soubor veškeré genetické informace v buňce (resp. v organismu) = genom Lidský genom: cca 20-25 tis. genů mimojaderný genom - mitochondrie (u rostlin také plastidy) jádro (nucleus) jaderný genom (obsahuje většinu genetické informace)

Všechna nádorová onemocnění jsou způsobena abnormalitami v sekvenci DNA Během života je DNA v lidských buňkách vystavena účinku mutagenům a také chybám při replikaci, které způsobují změny v sekvenci DNA buňky Náhodně může jedna z těchto somatických mutací změnit funkci genů spjatých s kontrolou buněčné proliferace, diferenciace a apoptózy Pokud jedinec zdědí mutaci v jedné alele kritických genů od rodičů, nastává nádorové onemocnění dříve a s větší pravděpodobností

Genetické změny, způsobující expresi pozměněných proteinů, proteinů v jiném množství, nebo těch, které se již na tomto stupni ontogeneze neexprimují, mohou vest k vzniku nádorového onemocnění Imunoanalýza měří proteiny Molekulární biologie zejména DNA, RNA

Dominantní mutace protoonkogenů Změny ve struktuře genu syntéza abnormálního genového produktu (onkoproteinu) bodové mutace, delece genové translokace vznik zkrácených nebo fúzních genů s abnormální funkcí Změny ovlivňující regulaci genové exprese nepřiměřená produkce strukturně nezměněné formy normálního proteinu podporující růst inzerce retrovirů se silnými retrovirovými promotory genové amplifikace abnormální transkripci

Dvouzásahová teorie Recesivní mutace antionkogenů pro vývoj nádoru je nutná ztráta funkce obou alel příslušného tumor supresorového genu ztráta heterozygozity

Mikro RNA mirna regulují až jednu třetinu lidských genů. Geny regulované pomocí mirna jsou nejen součástí procesu onkogeneze, podílejí se také na nádorové invazivitě, diseminaci nebo lékové rezistenci Malé (24nt) a stabilní molekuly - časný záchyt - predikce léčby - Prognóza onemocnění

Mikro RNA mirna regulují až jednu třetinu lidských genů. Geny regulované pomocí mirna jsou nejen součástí procesu onkogeneze, podílejí se také na nádorové invazivitě, diseminaci nebo lékové rezistenci Malé (24nt) a stabilní molekuly - časný záchyt - predikce léčby - Prognóza onemocnění

Techniky molekulární genetiky používané k diagnostice Metody přímé diagnostiky SSCP (Single Strand Conformation Polymorphism ) DGGE (Denaturing Gradient Gel Electroforesis) PTT (Protein Truncation Test) sekvenování ds DNA Metody nepřímé diagnostiky PCR (Polymerase Chain Reaction) PCR RFLP (Restriction Fragment Length Polymorphismus)

Prognostické faktory kolorektální karcinom Ondřej Topolčan

Základní statistické pojmy Senzitivita pravděpodobnost, s jakou má pacient bez diagnostikované choroby negativní výsledek % správně pozitivních výsledků Specificita pravděpodobnost, že pacient s pozitivním výsledkem má hledanou chorobu % správně negativních výsledků Cut - off diskrimainční hladina mezi pozitivními a negativními hodnotami při dané specificitě Praha 10. května 2007 Revmatologický ústav

Kolorektální karcinom

I operace Strategie léčby CRC podle TNM II operace (v případě Nx následuje chemoterapie) III operace + vždy chemoterapie IV resekce, nebo indukční terapie a pak resekce, nebo pouze paliativní léčba

Klinické otázky Předoperační hodnoty Skrining ano Primární diagnostika nádoru ne Agresivita nádoru ano/ne Generalizace ano Pooperační hodnoty Efekt chirurgické léčby ano Korekce histologického nálezu ano Volba adjuvantní terapii ano

Kolorekctální karcinom a sensitivita nádorových markerů předoperační hodnoty (at 95% specificity)

Folow up Remise Stady state Relaps Metastázy ano ano ano ano

Senzitivita % Senzitivita nádorových markerů při 95 % specificitě Nádory GIT bez projevů generalizace (n=180) (n=85) (n=80) (n=15) Revmatologický ústav Praha 10. května 2007

Senzitivita % Senzitivita nádorových markerů při 95 % specificitě Nádory GIT s projevy generalizace (n=200) (n=60) (n=116) (n=24) Revmatologický ústav Praha 10. května 2007

Před a pooperační median TK 100 80 60 40 20 Předoper. 1den 2 den 3 den 7 den 30 den 0 He Be C18-20 C 50 C 787

Před a pooperační median TPS 600 400 200 Předoper. 1den 2 den 3 den 7 den 30 den 0 He Be C 18-20 C 50 C 787

Před a pooperační median CEA 40 35 30 25 20 15 10 5 0 He Be C 18-20 C 50 C 787 Preoper. 1day 2 day 3 day 7 day 30 day

AUC 1. soubor Parametr AUC AUC AUC (jednotka) TPS (IU/l) TPA (IU/l) CEA (ng/ml) CA 19-9 (ng/ml) 0 vs 1 0 vs 2+3 0 vs 4 0.6036 0.8334 0.9982 0.5516 0.8466 0.9813 0.5852 0.6733 0.6065 0.5284 0.6053 0.7435 0 benigní onem. 1 kolorektální karcinom a karcinom prsu stádium I 2+3 kolorektální karcinom a karcinom prsu stádium II a III 4 kolorektální karcinom a karcinom prsu + meta do jater

Benigní versus Kolorektální karcinom a karcinom prsu + meta do jater

AUC 1. soubor Parametr (jednotka) AUC 1+2+3 vs 4 TPS (IU/l) 0.9782 TPA (IU/l) 0.9713 CEA (ng/ml) 0.6665 0 benigní onem. 1 kolorektální karcinom a karcinom prsu stádium I 2+3 kolorektální karcinom a karcinom prsu stádium II a III 4 kolorektální karcinom a karcinom prsu + meta do jater CA 19-9 (ng/ml) 0.7435

Problematická Volba léčby

Monitorace léčby Adjuvantní Thymidkináza Chemoterapie Nádorové markery

Změny hladintk, úspěšná adjuvantní CHT

Změny hladintk, CEA, CA 19-9 úspěšná adjuvantní CHT CHT Cycle TK CEA CA 19-9 Median Min -Max Median Min -Max Median Min -Max B 1. 4 1-6 1.8 1-3 21 16-24 A 1. 20 8-25 1.9 1-2.5 19 18-36 B 2. 6 4-10 1.5 0.8-2.6 24 20-25 A 2. 28 16-40 1.9 1-3 20 14-25 B 3. 8 5-13 1.6 0.5-2 16 12-20 A 3. 35 16-45 1.1 0.5-2 19 17-26

Změny hladintk, úspěšná paliativní léčba

Změny hladintk, CEA, CA 19-9 úspěšná paliativní léčba CEA and CA 19-9 levels Successful palliative therapy Date CEA CA 19-9 31. 3. 2003 191 321 2. 4. 2003 245 350 14. 4. 2003 174 202 16. 4. 2003 181 184 28. 4. 2003 169 141 30. 4. 2003 108 181 9. 6. 2003 14 90.2 11. 6. 2003 14 78.8

TK (U/l) Example CHANGES IN THYMIDINEKINASE (TK) DURING PALLIATIVE CHEMOTHERAPY Increases of Thymidinkinase (TK) During the Palliative Chemotherapy (6 Cycles)- unfavourable prognosis 60 50 40 30 20 10 0 1th Cycle Before 1th Cycle After 2nd Cycle Before 2nd Cycle After 3rd Cycle Before 3rd Cycle After 6th Cycle Before 6th Cycle After

CEA and CA 19-9 Neuspěšná palliativní léčba

Prognóza DFI, PFI ano OS - ano

Predikce Efektu léčby Chirurgické ano Onkologické ano

Screeningová vyšetření kolorektálního karcinomu multitarget assay panel (MTAP) - detekci mutací v buňkách střevní sliznice uvolněných do stolice probandů

Metody molekulární biologie se využívají Volba a optimalizaci léčby Monitoraci léčby Predikce efektu léčby Prognóza onemocění

Prediktor účinnosti anti-egfr moab : wild type genu KRAS K-ras (Kirstein rat sarkoma virus) 12p12.1 Proonkogen K-ras kóduje GTPázu Nejčastěji mutace kodonu 12, 13, 61 kontinuální aktivace

Prediktor účinnosti anti-egfr moab : wild type genu BRAF BRAF (RAS-associated factor) - Mutován u 5% kolorektálních karcinomů - V600E - Je známo více než 30 mutací aktivujících BRAF

Cílená léčba blokace EGFR (produktu onkogenu) EGFR (ErbB-1) receptor epidermálního růstového faktoru - Ligandy pro epidermální růstový faktor: EGF nebo TGFα aktivují monomerní molekulu dimer aktivace intracelulární tyrosin kinazové activity - Patologická aktivita: amplifikací EGFR1 nebo vysokou polyzomií chromozómu 7 preferenční odpověď na EGFR1 inhibici Blokace: anti-egfr moab cetuximabu, panitumumab - lečba pokročileho a metastatickeho kolorektalniho karcinomu Prediktor účinnosti: wild type genu KRAS (vyžadován) ; wild type genu BRAF (doporučen) znalost přítomnost EGFR receptorů (doporučena)

Systémová paliativní chemoterapie Stadium IV (jakekoliv T, jakekoli N, M1) + lokalně pokročile inoperabilni onemocněni pro 1. linii lze rovnocenně použít cytostatika v intravenózní i perorální formě: 5-FU, irinotekan, kapecitabin, oxaliplatinu (výjimečně raltitrexed) a biologickou léčbu.

Děkuji za pozornost!