Seminář pro rodiče ŠIKANA Markéta Exnerová Centrum primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz
tlaky na dítě
Šikana je.. Úmyslné a opakované ubližování slabšímu (neschopnému obrany) jedincem nebo skupinou, jak fyzické, tak i psychické, ponižování lidské důstojnosti, jde spíše o postoj než o čin. Dominantní znak šikany bezmocnost oběti. Neoddělitelnou součástí problému je skupinová dynamika. Jakékoliv chování, jehož záměrem je ublížit jedinci nebo skupině, ohrožovat je nebo zastrašovat. Cílené a opakované násilí vůči někomu, kdo se neumí nebo z jakéhokoliv důvodu nemůže bránit. Zahrnuje pod sebe bití, vydírání, loupež, poškozování věcí, slovní útoky, ponižování apod. Šikana se projevuje i v nepřímé podobě jako demonstrativní přehlížení a ignorování žáka.
Příčiny šikany nebál se rány (poradenský a v případě systém ve škole, potřeby sociální síť ji a možnosti dovedl jejího dát. využití, chuť a dobrý Interpersonální pocit, dovednosti je-li nám (umění někdo dialogu, aktivní vydán naslouchání, na milost a nemilost. (nejedná se vždy o čistě deviantský sadismus!) a) Tlak kolektivu jedinec je nucen, aby se choval, jak se očekává; např. chlapec, aby byl mužně tvrdý, nikoli změkčilý, b) Touha po moci přání ovládat druhého ať už za účelem prospěchu z vlastní pozice (nabytí hmotné věci, peněz ) či uspokojení vlastního ega nebo samotný pocit moci její c) Motiv krutosti vidět někoho trpět působí jedinci potěšení d) Zvědavost, experiment týrání funguje jako pokus: Jak bude druhý jedinec reagovat na ponížení a bolest, jak se projeví jeho strach a kam až mohou vést hranice ponížení?
Základní formy šikany 1. Podle typu agrese prostředku týrání (psychická, fyzická, kyberšikana) 2. Podle věku a typu školy 3. Z genderového hlediska 4. Podle způsobu řízení školy (demokratické vedení, hierarchicko-autoritativní systém) 5. Podle speciálních vzdělávacích potřeb aktérů
Fáze vývoje šikany agrese systému hostitelskou skupinou hostitelskou možnosti zvládání agrese skupinou. u žáků apod.). 1. Identifikace a vyčlenění oběti, ostrakizace 2. Zvýšení intenzity manipulace, výskyt fyzické 3. Kumulace agresorů, vytvoření centra a vlastního specifického systému organizace. 4. Vytvoření norem - akceptace parazitního 5. Totalita - prorůstání parazitního systému
AGRESOR x OBĚŤ
Čeho si všímat? Role školního metodika chování prevence v systému dítěte školství ČR (legislativa, vzhled dítěte Interpersonální fungování dovednosti (umění dialogu, ve aktivní škole naslouchání, s třídním psychosomatické kolektivem, podpora pozitivních vztahů projevy ve skupině). Motivace a možnosti spolupráce co dítě s pedagogickým říká sborem (pracovní tým,
Co s tím? (luxusní model demokraticky fungující rodina) standardy odborné způsobilosti, diskuse, minimální přijetí, respekt preventivní program, krizový proces při práci s pravidla jednotlivcem, vedení chování rozhovoru). Krizové okamžiky školním prostředí (základy krizové intervence, možnosti zvládání stanovené agrese u žáků apod.). důsledky otevřená komunikace (i o nepříjemných tématech) dlouhodobá výchovná strategie (nejde to hned) pevné, spravedlivé, jasně dané hranice a povzbuzení, chvála, odměny, jasně
Co s tím? Role školního získat metodika důvěru, prevence v systému naslouchat školství ČR (legislativa, odměňovat Rizikové chování I. (kriminalita každou u dětí a změnu mládeže, záškoláctví, k lepšímu rasismus, asertivita, posilovat řešení problémů, sebevědomí konflikty a vyjednávání, etika). dítěte zapojení a komunikace spolupráce s rodiči). se školou nebát se říci si o pomoc
Čemu se vyhnout. interaktivních technik, nepopírat teoretický úvod problém do problematiky primární Poradenský neobviňovat systém v ČR a jeho partnera, možné způsoby financování školu,.. Rizikové nezanedbávat chování II. (šikana, problematika sourozence užívání návykových látek). zapojení a komunikace nejednat s rodiči). chaoticky nevyhrožovat (..něčím co nemůžete nebo nechcete změnit) nechat otevřené možnosti (nezabouchnout dveře..)
Kdo může pomoci.. Rodinná terapie SVP Škola Pedagogicko psychologická poradna OSPOD
Zdroje Kolář M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál. Kolář M. (2005). Bolest šikanování. Praha: Portál. Evelyn M. Fieldová (2009). Jak se bránit šikaně. Praha: Ikar. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010-28 Metodický pokyn MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních č.j. 22294/2013-1 Vnitřní zdroje Centra primární prevence Semiramis o.s.
Zdroje Kolář M. (2011). Nová cesta k léčbě šikany. Praha: Portál. Kolář M. (2005). Bolest šikanování. Praha: Portál. Evelyn M. Fieldová (2009). Jak se bránit šikaně. Praha: Ikar. Metodické doporučení k primární prevenci rizikového chování u dětí, žáků a studentů ve školách a školských zařízeních č.j. 21291/2010-28 Metodický pokyn MŠMT k řešení šikanování ve školách a školských zařízeních č.j. 22294/2013-1 Vnitřní zdroje Centra primární prevence Semiramis o.s.
DĚKUJI ZA POZORNOST Mgr. Markéta Exnerová, DiS. Vedoucí Centra primární prevence Semiramis o.s. exnerova@os-semiramis.cz +420 723 179 409 http://os-semiramis.cz