Mechatronika Modul 11: Evropská migrace Učebnice (koncept) Andre Henschke Henschke Consulting, Nĕmecko Evropský koncept pro doplňkovou kvalifikaci mechatronik odborných procovníků v globalizované průmyslové výorbě. EU Projekt č. DE/08/LLP-LdV/TOI/147110 MINOS ++, platnost od 2008 do 2010 Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení ) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem. www.minos-mechatronic.eu
Partneři pro provádění, hodnocení a šíření výsledků projektů MINOS a MINOS**. - Chemnitz University of Technology, Institute for Machine Tools and Production Processes, Germany - np neugebauer und partner OhG, Germany - Henschke Consulting, Germany - Corvinus University of Budapest, Hungary - Wroclaw University of Technology, Poland - IMH, Machine Tool Institute, Spain - Brno University of Technology, Czech Republic - CICmargune, Spain - University of Naples Federico II, Italy - Unis a.s. company, Czech Republic - Blumenbecker Prag s.r.o., Czech Republic - Tower Automotive Sud S.r.l., Italy - Bildungs-Werkstatt Chemnitz ggmbh, Germany - Verbundinitiative Maschinenbau Sachsen VEMAS, Germany - Euroregionala IHK, Poland - Korff Isomatic sp.z.o.o. Wroclaw, Polen - Euroregionale Industrie- und Handelskammer Jelenia Gora, Poland - Dunaferr Metallwerke Dunajvaros, Hungary - Knorr-Bremse Kft. Kecskemet, Hungary - Nationales Institut für berufliche Bildung Budapest, Hungary - Christian Stöhr Unternehmensberatung, Germany - Universität Stockholm, Institut für Soziologie, Sweden Obsah studijních podkladů Minos: moduly 1 8 (učebnice, cvičebnice a klíč ke cvičením) zahrnující: základy / interkulturní kompetence, projektový management / fluidní techniku / elektrické pohony a řízení/ mechatronické komponenty / mechatronické systémy a funkce / uvedení do provozu, bezpečnost, vzdálený servis / dálková údržbu a diagnostiku. Minos **: moduly 9 12 (učebnice, cvičebnice a klíč ke cvičením) zahrnující: rychlé vytváření prototypů / robotiku / migraci / rozhraní. Všechny moduly jsou dostupné v následujících jazycích: němčina, angličtina, španělština, italština, polština, čeština a maďarština. Pro více informací prosím kontaktujte: Technical University Chemnitz Dr. Ing. Andreas Hirsch Reichenhainer Straße 70, 09107 Chemnitz Tel.: + 49(0)0371 531-23500 Fax.: + 49(0)0371 531-23509 Email: wzm@mb.tu-chemnitz.de Internet: www.tu-chemnitz.de/mb/werkzmasch www.minos-mechatronic.eu
Obsah Obsah... 1 1 Evropská unie... 3 1.1 Dějiny a motivace... 3 1.1.1 Panevropské hnutí... 3 1.1.3 Evropské obranné společenství (EOS)... 7 1.1.5 Evropská Unie... 11 1.2 Politické instituce Evropské unie... 14 1.2.1 Evropská rada... 15 1.2.2 Rada Evropské unie (Rada ministrů)... 16 1.2.3 Evropský Parlament... 18 1.2.4 Evropská komise... 21 1.2.5 Evropský soudní dvůr... 22 1.2.6 Evropský účetní dvůr... 23 2 Evropská migrace... 24 2.1 Historický vývoj od roku 1945... 24 2.2 Typy imigrantů do a z Evropy... 24 2.2.1 Koloniální a postkoloniální přistěhovalci... 24 2.2.2 Etnická migrace... 26 2.2.3 Uprchlíci a azylanti... 26 2.2.4 Pracovní migrace... 27 2.2.5 Elitní migrace... 28 3 Kompetence jednání v každodenním pracovním životě související s interkulturalitou... 30 1
3.1 Pojetí kompetence v interkulturním kontextu... 30 3.2 Dimenze kompetence v interkulturním kontextu... 32 3.2.1 Schopnostní rovina... 33 3.2.2 Ordinační rovina... 34 3.2.3 Motivační rovina... 35 4 Nástroje pro rozvíjení interkulturních kompetencí jednání... 36 4.1 Konstruktivní řešení konfliktů... 36 4.1.1 Uznání rozdílnosti a rozmanitosti v přistěhovalecké společnosti... 36 4.1.2 Pojem kultura ve smyslu otevřených hranic... 37 4.1.3 Pozitivní pojetí konfliktu (konflikt jako příležitost)... 38 4.2 Druhy konfliktů v každodenním pracovním a studijním životě... 41 4.2.1 Okolnosti konfliktů... 41 4.2.2 Základní druhy každodenních interkulturních konfliktů... 41 4.3 Nástroje konstruktivního řešení konfliktů... 45 4.3.1 Rozpoznávání a objasnění konfliktů... 45 5 Shrnutí... 52 2
1 Evropská unie 1.1 Dějiny a motivace 1.1.1 Panevropské hnutí Panevropské hnutí je nejstarší evropské hnutí za sjednocení. Již na počátku 20. století vyjádřil Dr.phil. Richard Mikuláš hrabě Coudenhove-Kalergi potřebu ekonomicky a politicky sjednocené, demokratické a mírumilovné Evropy. Tato myšlenka byla reakcí na hrůzy První světové války (1914-1918). Definice V roce 1922 se tato výzva Coudenhova-Kalergiho objevuje v mnoha novinových plátcích po celé Evropě. Obzvláště silný ohlas vzbudila u intelektuálů. Strach z další války v Evropě urychlil šíření této původní myšlenky sjednocení. V roce 1926 se konal první panevropský kongres, jehož se zúčastnili zástupci 24 národů. Na tomto kongresu byl Coudenhove-Kalergi zvolen prvním předsedou mezinárodní Panevropské unie. Tímto prvním kongresem se nově založená Panevropská unie stala významným sdružením pro prosazování sjednocené Evropy. Když se však Hitler dostal k moci, Coudenhove-Kalergi opustil Německo a příznivci jeho hnutí se rozprchli na všechny strany. Panevropská literatura byla v Německu zakázána a nacisté rozpustili Panevropskou unii. V roce 1938 uprchl Coudenhove- Kalergi do Švýcarska a posléze do Spojených Států. Ve vřavě Druhé světové války (1939-1945) snahy Panevropské unie zanikly, a teprve později s vývojem Evropské Unie byly znovu oživeny. Snahy o sjednocení Evropy se vždy odehrávaly na zázemí konfliktů a válek v Evropě. Důležité 3
1.1.2 Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO, často nazývané Montánní unie ) bylo první institucí, která umožnila sjednocení Evropy. Bylo založeno podle tzv. Schumanova plánu, formulovaného francouzským ministrem zahraničních věcí Robertem Schumanem. Základní myšlenkou tohoto plánu bylo docílit společného, bezcelního řízení těžebního průmyslu. Šlo tedy o dosažení společné kontroly nad hlavními prostředky pro vedení války: Definice Uhlí Železná ruda Ocel Šrot Kromě toho bylo možné zajistit rekonstrukci zdevastovaného průmyslu. Společným znakem ESUO a Panevropského hnutí byl strach z toho, že by v Evropě mohlo znovu dojít k válce. Ten uvedl sjednocující hnutí do chodu. ESUO bylo založeno 18. dubna 1951 podepsáním Pařížské smlouvy. Ta posléze vstoupila v platnost 23. června 1952. Zakládajícími členy ESUO byly tyto země: Belgie Spolková republika Německo Francie Itálie Lucembursko Nizozemsko. 4
Evropa v roce 1952 členské státy ESUO Vlajka ESUO v letech zřízení Počet hvězd odkazoval na počet členských států. Za každý stát, který přistoupil, byla přidána další hvězda na vlajce. Modrá a černá barva symbolizují ocel a uhlí. Řízení ESUO měly na starosti následující hlavní instituce. Všechny tyto instituce představují předchůdce dnešních institucí Evropské Unie. 5
Vysoký komisariát Vysoký komisariát se sídlem v Lucemburku byl výkonnou mocí ESUO. Jeho prvním prezidentem byl Jean Monnet, který společně s Robertem Schumanem vyvinul Schumanův plán. Vysoký komisariát měl devět nezávislých členů a je možné jej považovat za zárodek Evropské Komise. Rada ministrů Rada ministrů se skládala z ministerských zástupců všech členských států a představovala spojovací článek mezi nezávislou autoritou a vyššími národními zájmy jednotlivých států. Tento systém je pokládán za předchůdce ministrů Rady Evropské Unie. Společné shromáždění Společné shromáždění bylo tvořeno poslanci národních parlamentů členských států a sloužilo jako kontrolní orgán Vysokého komisariátu. K vytvoření takového parlamentu přispěly především připomínky Coudenhova-Kalergiho, který se kromě Rady ministrů zasazoval také o parlamentní reprezentaci. Společné shromáždění je možné pokládat za předchůdce Evropského Parlamentu. Soudní dvůr Soudní dvůr měl sedm členů a fungoval jako nadnárodní soudní moc. Tedy taková soudní moc, která přesahuje zákony jednotlivých členských států. Také soudní dvůr byl předchůdcem jednoho z orgánů Evropské Unie, a to Evropského soudního dvora. 23. července 2002 bylo ESUO ve shodě se smlouvou rozpuštěno, neboť smlouva z roku 1952 byla uzavřena pouze na dobu 50 let. Během této doby počet členských států stále narůstal. Konečně, všechny členské státy Evropské Unie byly také členy ESUO. 6
Vlajka ESUO v letech 1986-2002 1.1.3 Evropské obranné společenství (EOS) Po vypuknutí studené války a Korejské války v roce 1950 bylo zahájeno budování společné evropské armády. Francouzský premiér René Pleven zveřejnil tzv. Plevenův plán, který byl rozvinutím Schumanova plánu. Definice Pleven navrhnul společnou evropskou armádu, která by mohla kontrolovat vyzbrojení Německa. Členy obranného společenství by byly členské státy ESUO. Pouze německá armáda by byla zcela integrovaná v mezinárodním vojsku. Armády ostatních členských států měly být i nadále řízeny na národní úrovni. Po dlouhých a namáhavých jednáních ve všech zúčastněných národech bylo založení EOS ratifikováno jednotlivými národními parlamenty. Francouzský parlament však v roce smlouvu odmítnul, a proto projekt nemohl být uskutečněn. V Evropě dodnes neexistuje žádná společná armáda. Díky vstupu Německa do NATO (Severoatlantická aliance) v roce 1954 však byla bezpečnost v Evropě zajištěna společným vojenským svazem. Důležité 7
1.1.4 Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) Po selhání Evropského obranného společenství se snahy o sjednocení Evropy přesunuly na jiné pole: na pole národohospodářské politiky. Zaměřovaly se zejména na mírové využití jaderné energie. Jean Monnet a belgický ministr zahraničních věcí Paul-Henri Spaak byli hybnými silami integrace národohospodářské politiky. Na konferenci ministrů zahraničních věcí v Mesině roku 1955 bylo dohodnuto, že v rámci členských států ESUO bude: provedeno uspořádání ekonomik vytvořen společný trh harmonizována sociální politika států a zaveden společný systém pro mírové využívání jaderné energie. 25. března 1957 byly v Římě podepsány tzv. Římské smlouvy, které vstoupily v platnost na počátku roku 1958. Podepsali je vůdci šesti členských států Evropského společenství uhlí a oceli Belgie Spolková republika Německo Francie Itálie Lucembursko Nizozemsko. Římskými smlouvami vstoupily po ESUO v platnost dvě další nadnárodní organizace: Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (EURATOM) 8
EHS pro svých šest členských států, které přistoupily k podpisu, stanovilo následující cíle: o Volná obchodní zóna, tedy společný trh (postupné rušení celních poplatků a kvantitativních omezení v rozmezí ne více než patnácti let) o Celní unie (zavedení společného vnějšího tarifu a společné obchodní politiky vůči třetím státům) o společný zemědělský trh o společná dopravní politika o společná pravidla konkurence založená na protimonopolní politice o sladění pracovních podmínek a vytvoření Evropského sociálního fondu o Přiblížení národních zákonů do takové míry, aby bylo umožněno řádné fungování společného trhu, je-li to nutné o Spojení zámořských států a teritorií za účelem podpory jejich ekonomického vývoje EHS bylo podobně jako ESUO spravováno nově ustanovenými institucemi s drobnými rozdíly v pravomocech: Rada ministrů Rada ministrů byla ustanovena jako Rada ministrů ESUO, měla však výkonné funkce jako Vysoký komisariát a byla orgánem jednajícím v zájmu členských států. Evropská komise Evropská Komise byla orgánem EHS a jednala nezávisle na vládě. Evropský parlament Parlament se skládal z poslanců z různých členských států a působil jako kontrolní orgán. 9
Evropský soudní dvůr Evropský soudní dvůr, který byl nastolen v době zakládání ESUO, fungoval také jako soudní instance pro EHS a EURATOM. Kromě toho byly založeny tři finanční nástroje Společenství: Evropský sociální fond Tento fond byl založen za účelem podpory zaměstnanosti a zvyšování životních standardů. Evropský sociální fond (zkratka ESF) dotuje i dnes mnoho projektů. Evropská investiční banka Tato banka byla založena za účelem podpory ekonomicky a strukturálně slabší oblasti. To zaručuje stabilitu ve státech EHS. Také podniky dostávají podporu ve formě půjček a záruk, aby mohly vytvářet nová pracovní místa. Evropská investiční banka (zkratka EIB) existuje dodnes. Evropský rozvojový fond Zázemím vzniku této instituce je koloniální éra, kdy evropské národy kolonizovaly vzdálené země. Zvláštní odpovědnost, která se tím vytvořila, by měl pomoci zvládat Evropský rozvojový fond (zkratka: ERF). Tento fond má za úkol finančně podporovat skupinu zemí AKT (Afrika, Karibik a Tichomoří). Evropské země poskytují prostřednictvím ERF pomoc rozvojovým zemím až dodnes. EURATOM Římskými smlouvami bylo kromě EHS založeno také Evropské společenství pro atomovou energii, EURATOM. Toto společenství poskytlo prostředky pro společné úsilí o mírové využití jaderné energie ve svých členských státech. 10