EKONOMICKÁ AKTIVITA OBYVATELSTVA V JIHOMORAVSKÉM KRAJI ECONOMIC ACTIVITY OF THE POPULATION IN THE SOUTH MORAVIAN REGION HUDEČKOVÁ Jaroslava, (ČR) MINAŘÍK Bohumil, (ČR) ABSTRACT The aim of this article is to characterize the economic activity of the South Moravian Region inhabitants in years 2002-2004. It contains the basic factual data of the absolute number, structure and also spatial and chronological comparison of the main categories associated with the economic activity: an economically active and inactive population, labour force, employment and unemployment, employment structure according to the individual branches. This article contains also the basic data of the wages in the South Moravian Region and their chronological and spatial comparison. KEY WORDS economic activity, labour force, economic activity rate (participation rate), employment, unemployment, nominal wages, real wages ÚVOD Jedním z hledisek zkoumání struktury obyvatelstva je zkoumání podle ekonomické aktivity. Roubíček (1996) definuje ekonomickou aktivitu jako každou lidskou činnost v odvětvích výroby i služeb, která souvisí s vytvářením hrubého produktu celé společnosti. Výdělečná činnost je takový druh hospodářské činnosti, která svému nositeli poskytuje výdělek ve formě zisku, mzdy nebo platu. Vedle zisků, mezd a platů mohou být zdrojem příjmů také důchody a penze nebo majetkové výnosy. Mezi nejvýznamnější veličiny náleží zaměstnanost v regionu a z ní vyplývající míra nezaměstnanosti. Nezaměstnanost je sice standardním průvodním jevem soudobých tržních ekonomik, ale v případě vyšší úrovně představuje závažný ekonomický problém, který svými důsledky ovlivňuje rovněž sociální situaci regionu (Dufek, 2001). Významné je sledovat problematiku zaměstnanosti v regionu odděleně ve městech a na venkově. Obyvatelé vesnic často nemohou uplatnit své vzdělání vzhledem k nedostupnosti požadované práce a špatné dopravní obslužnosti. Při regionálním pohledu vedle zaměstnanosti zaslouží pozornost i velikost průměrné mzdy, která se rovněž liší ve městě a na venkově. Ve městech bývá průměrná mzda zpravidla vyšší, aby pokryla vyšší životní náklady. Proto také mnoho obyvatel venkova dojíždí za prací do měst. MATERIÁL A METODY Obyvatelstvo lze rozdělit na ekonomicky aktivní a ekonomicky neaktivní. Dále může být obyvatelstvo rozděleno na obyvatelstvo výdělečně činné a obyvatelstvo bez výdělečné činnosti a také na obyvatelstvo se samostatným zdrojem příjmů a bez samostatného zdroje příjmů. Jako pracovní síla se označují všechny osoby 15-tileté a starší, které splňují požadavky pro zařazení mezi zaměstnané a nezaměstnané. Sledování vnitřní struktury ekonomické aktivity rozděluje ekonomické aktivity občanů do tří základních skupin odvětví národního hospodářství podle sektorů: primární sektor zaměstnanost v zemědělství, lesnictví a rybolovu, sekundární sektor zaměstnanost v průmyslových odvětvích a stavebnictví, 1420
terciální sektor zaměstnanost v nevýrobních odvětvích a službách. Mezi zaměstnané náleží všechny osoby 15-tileté a starší, které v průběhu referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku. Není přitom důležité, zda byla pracovní aktivita trvalá, dočasná, sezonní či příležitostná, a zda šlo jen o jedno či více souběžných zaměstnání. Nezaměstnaní jsou dle metodiky ILO 1 osoby 15-tileté a starší, které ve sledovaném období nebyly zaměstnané, hledaly aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce (okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů). Obecná míra nezaměstnanosti se zjišťuje na bázi jednotné metodiky ILO prostřednictvím výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Registrovaná míra nezaměstnanosti se počítá jako podíl neumístěných uchazečů o zaměstnání registrovaných úřadem práce k disponibilní pracovní síle (zaměstnaní z VŠPS + neumístění uchazeči evidovaní úřadem práce). Dle úřadů práce jsou neumístění uchazeči o zaměstnání občané trvale bydlící v příslušné oblasti, kteří nejsou v pracovním nebo obdobném vztahu k zaměstnavateli ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, a kteří požádali úřad práce o zprostředkování práce. Tato registrovaná míra nezaměstnanosti nepostihuje přesně skutečnou úroveň nezaměstnanosti, protože zachycuje pouze nezaměstnané evidované na úřadech práce, nebere v úvahu zařazení na méně kvalifikovanou práci než je kvalifikace pracovníků, neuvažuje zkrácenou pracovní dobu, apod. I přes uvedené výhrady a dílčí nedostatky se tato míra považuje za objektivní ukazatel, který má charakter jak makroekonomický, tak i charakter sociálně demografický (Dufek, 2001). V červnu 2004 změnilo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR metodiku výpočtu registrované míry nezaměstnanosti v souladu s metodikou EU. Tím se mění výpočet míry nezaměstnanosti jak v čitateli, tak i ve jmenovateli 2. VÝSLEDKY Ve 4. čtvrtletí roku 2003 dosáhl počet osob s jediným nebo hlavním zaměstnáním v Jihomoravském kraji 510,5 tisíc osob, z toho 290,1 tis. mužů (56,8 %) a 220,4 tis. žen (43,2 %). Ve stejném období roku 2002 byla celková zaměstnanost v kraji o 6,3 tis. osob nižší. Míra ekonomické aktivity vyjadřuje podíl počtu zaměstnaných a nezaměstnaných (pracovní síly) na počtu všech osob starších 15-ti let. V JM kraji dosáhla míra ekonomické aktivity v posledním čtvrtletí roku 2003 58,2 % a proti 4. čtvrtletí 2002 se snížila o 0,5 bodu. Vyšší míru ekonomické aktivity vykazovali muži 67,8 %, u žen se jednalo o 49,4 %. V roce 2003 došlo v JM kraji k nárůstu průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na fyzické osoby proti roku 2002 o 8,1 % a dosáhla 15 193 Kč (v celé ČR 16 920 Kč nárůst o 6,7 %). Reálná mzda v kraji vzrostla o 7,9 %. K největšímu nárůstu průměrné mzdy došlo ve zpracovatelském průmyslu ve výrobě pryžových a plastových výrobků (o 14,1 %, 14 452 Kč) a u pracovníků ve vzdělávání (o 12,5 %, 15 406 Kč). Nejvýraznější pokles zaznamenala oblast finančního zprostředkování (o 4,8 %), ale i přes tento pokles zde mzda dosáhla 26 670 1 International Labour Organisation 2 Dle MPSV se mezi nezaměstnané počítají pouze registrovaní uchazeči, kteří jsou dosažitelní a mohou do zaměstnání nastoupit ihned. Nelze do nich zahrnout ty, kteří jsou v pracovní neschopnosti, na základní, náhradní nebo civilní vojenské službě, ve výkonu trestu, na mateřské dovolené a uchazeči zařazení do rekvalifikace vykonávající krátkodobé zaměstnání. Nově lze mezi uchazeče o zaměstnání zahrnout i případné uchazeče ze zemí Evropského hospodářského prostoru, registrované na Úřadech práce v České republice.ve jmenovateli je pak údaj o pracovní síle, vypočítaný na základě výběrového šetření pracovních sil, které provádí Český statistický úřad. Počet zaměstnaných podle VŠPS se zde rozšiřuje o počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání a o počet cizinců pracujících v České republice. Míra nezaměstnanosti počítaná tímto novým způsobem se liší od doposud udávaných údajů a tím je téměř znemožněno objektivní hodnocení dlouhodobého vývoje nezaměstnanosti. 1421
Kč a jedná se tak o absolutně nejvyšší průměrnou mzdu podle odvětví v Jihomoravském kraji. Naopak absolutně nejnižší mzdu vykazovalo v roce 2003 odvětví činění a úprava usní, výroba brašnářských a sedlářských výrobků a obuvi a rovněž odvětví výroba oděvů, zpracování a barvení kožešin 8 600 Kč, resp. 8 833 Kč. Zajímavé je srovnání průměrné mzdy mezi jednotlivými okresy. Podle očekávání převyšovala průměrná mzda krajský průměr pouze v okrese Brno-město, dosáhla 16 383 Kč (nárůst o 8,8 %). Nejnižší hodnoty zaznamenala nominální mzda v okrese Znojmo 13 394 Kč (meziroční nárůst o 6,1 %). Oproti roku 2002 rostla průměrná mzda nejpomaleji v okrese Brno-venkov (nárůst o 5,2 %), nejrychleji pak v okrese Blansko (nárůst o 9,9 %). Na nezaměstnanost lze nahlížet z řady pohledů z nichž byly uplatněny následující: vývoj (trend) v nezaměstnanosti, prostorové rozdíly v nezaměstnanosti, nezaměstnanost podle věkových skupin, nezaměstnanost dle dosaženého vzdělání, nezaměstnanost čerstvých absolventů škol, krátko a dlouhodobá nezaměstnanost, sezónní výkyvy v nezaměstnanosti, počet volných míst na jednoho uchazeče o zaměstnání. Do roku 1996 se hodnoty registrované míry nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji pohybovaly mírně pod republikovým průměrem. Ke změně na trhu práce zde došlo v roce 1997, kdy se situace zhoršila a došlo k růstu míry registrované nezaměstnanosti a souběžně k propadu hodnot v porovnání s Českou republikou. K 31. 12. 2003 dosáhla míra registrované nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 11,45 % a byla tak o 1,14 procentních bodů vyšší než republikový průměr. Od roku 1995 zaznamenala míra registrované nezaměstnanosti v JM kraji nárůst o 8,53 procentních bodů (vzhledem k předcházejícímu roku 2002 došlo k růstu o 0,25 bodu). Největší nárůst zaznamenaly okresy Brno-město, Vyškov a Blansko, naopak pokles se projevil v okresech Znojmo, Břeclav a Brno-venkov. K 31. 12. 2003 činil počet neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce 65 454 osob. Proti roku 2002 se tento počet zvýšil o 1 677 osob (o 2,6 %). Z celkového počtu bylo 32 719 žen (50 %). Ve 4. čtvrtletí roku 2003 byl počet nezaměstnaných 45,1 tis. osob (z toho 24,5 tis., tedy 54,3 % žen). Proti 4. čtvrtletí roku 2002 se tento počet snížil o 1,5 %. Díky odlišné metodice výpočtu je vzájemná srovnatelnost údajů (viz Obr. 1) omezená a lze poukázat dokonce na odlišné tendence ve vývoji obou měr. Tuto skutečnost lze dokumentovat na konkrétním případě, kdy v roce 2002 vzrostla v Jihomoravském kraji míra registrované nezaměstnanosti o 1,5 %, ale obecná míra nezaměstnanosti zaznamenala pokles o 0,9 procentního bodu. Nejvyšší rozdíl obou měr je zaznamenán v roce 2002 registrovaná míra nezaměstnanosti přesáhla obecnou míru nezaměstnanosti o 3,6 procentního bodu. V roce 2003 se v Jihomoravském kraji pohybovala míra registrované nezaměstnanosti v rozmezí 8,64 % (okres Brno-venkov) až 15,80 % (okres Hodonín). Okres Hodonín patří mezi deset okresů v České republice s nejvyšší mírou nezaměstnanosti. Ve sledovaném období činil průměrný meziroční nárůst nezaměstnanosti v Jihomoravském kraji 18,8 %. V porovnání s celou Českou republikou to bylo o 1,7 % více. Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání v rámci České republiky byl podíl uchazečů o zaměstnání v JM kraji v roce 2003 12,1 %. V Jihomoravském kraji se na nezaměstnanosti nejvíce podílejí věkové skupiny do 24 let (25,2 %) a 25 34 let (25,3 %). Největší problematickou skupinou na trhu práce jsou lidé bez kvalifikace a s nejnižším vzděláním. Teprve od roku 1995 jsou v celkovém počtu 1422
nezaměstnaných zastoupeny osoby se středním odborným vzděláním bez maturity (vyučení a absolventi nižších středních odborných škol), k 31. 12. 2003 jich bylo 44,5 %. Další početnou skupinou jsou nezaměstnané osoby bez vzdělání nebo se základním vzděláním (27,5 %) a s úplným středoškolským vzděláním ukončeným maturitou (vyučení s maturitou, absolventi středních všeobecných a odborných škol včetně vyšších odborných) 23,7 %. S uplatněním na trhu práce jsou na tom nejlépe osoby vysokoškolsky vzdělané (4,3 % z nezaměstnaných). Obr.1: Registrovaná a obecná míra nezaměstnanosti v JM kraji (1995-2003) 14 12 10 % 8 6 4 2 0 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Rok Míra registrované nezaměstnanosti Obecná míra nezaměstnanosti Jako velký problém se jeví nezaměstnanost mladistvých a absolventů škol. V posledních letech je jedním z hlavních důvodů důsledek nástupu silné generace sedmdesátých let do ekonomicky aktivní složky populace. Absolutní počty nezaměstnaných absolventů škol se v letech 1995 1999 zvyšovaly. V roce 1996 byla prodloužena povinná školní docházka a tím se lehce zmírnil příliv mladých pracovníků. V důsledku zavedení devátých tříd ve školním roce 1996/1997 na základních školách byl v roce 1999 výrazně nižší počet vyučených absolventů a v roce 2000 pak absolventů středních škol. Tato skutečnost dále ovlivnila v roce 2003 počet absolventů vyšších odborných škol a v roce 2005 bude ještě doznívat u absolventů vysokých škol. Úřady práce v Jihomoravském kraji registrovaly v roce 2003 6 831 nezaměstnaných absolventů škol (včetně mladistvých) s meziročním poklesem 3,6 %. Nezaměstnaní absolventi se v JM kraji podíleli na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání 20,8 % v roce 1998 a v roce 2003 10,4 %. Nejvíce nezaměstnaných absolventů v meziokresním porovnání zaznamenal v roce 2003 okres Brno venkov (12,6 %), nejméně pak Brno město (9,2 %). Přestože počet nezaměstnaných absolventů v posledních letech poklesl, jsou právě absolventi rizikovou skupinou na trhu práce ve srovnání s ostatními uchazeči o práci. Jedním z mnoha důvodů je chybějící a tolik požadovaná praxe. Navíc se zde projevuje cyklus školního roku, maximum nezaměstnaných absolventů je v měsíci září, minimum v dubnu a květnu. Takový příliv absolventů mezi nezaměstnané, či jejich uplatnění na trhu práce, citelně ovlivňuje podíl nezaměstnaných absolventů škol na celkové nezaměstnanosti. K určitým změnám došlo v posledních letech i ve vývoji délky nezaměstnanosti jednotlivých uchazečů o zaměstnání. Ve sledovaném období 1995 2003 vzrostla dlouhodobá nezaměstnanost, tedy podíl uchazečů o práci evidovaných na úřadech práce Jihomoravského 1423
kraje déle než 12 měsíců. Od roku 1995, kdy tento podíl činil 20 %, stoupl až na 40,7 % v roce 2003. Tato nejpočetnější skupina nezaměstnaných zahrnovala k 31. 12. 2003 26 634 osob. V jednotlivých okresech Jihomoravského kraje se snížil podíl krátkodobě nezaměstnaných na celku na úkor dlouhodobě nezaměstnaných. Nejvíce dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů o práci zaznamenaly okresy Brno-město (45,4 %) a Hodonín (43,3 %). Nezaměstnanost v kraji ovlivňuje rovněž počet volných pracovních míst, který od roku 1995 poklesl o více než polovinu a k 31. 12. 2003 jich úřady práce Jihomoravského kraje evidovaly 3 128. Tab. 1: Vývoj volných pracovních míst a počtu uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo v Jihomoravském kraji k 31. 12. Rok 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 Počet volných pracovních míst 6 580 6 765 4 599 2 372 2 538 4 396 3 720 2 905 3 128 Uchazečů na 1 vol. prac. místo 2,50 2,86 6,47 18,95 22,39 12,28 14,82 21,95 20,93 Díky snižujícímu se počtu volných pracovních míst a růstu počtu uchazečů o zaměstnání roste počet nezaměstnaných připadajících na 1 volné pracovní místo. Na konci roku 2003 připadlo na 1 volné pracovní místo 21 uchazečů o práci, což je 1,6 krát více než v celé České republice. U nezaměstnanosti jsou rovněž patrné pravidelné sezónní výkyvy. Nejvyšší nezaměstnanost je zaznamenávána v prvních měsících roku: lednu (asi 110 % celoročního průměru) až březnu (102 %). Nejmenší pak v květnu a červnu (95 % celoročního průměru). Tato sezónnost může být způsobena kolísáním zaměstnanosti v odvětvích, které závisí na ročním období (např. zemědělství). Nezaměstnanost pak stoupá v letních měsících, protože je ovlivněna velkým množstvím nových absolventů škol na trhu práce. V říjnu a listopadu někteří nacházejí uplatnění, proto nezaměstnanost mírně klesá, ale v prosinci dochází opět k jejímu nárůstu vlivem ukončení sezónních prací. DISKUSE Jihomoravský kraj se v mnoha ohledech řadí spíše k problematickým regionům ČR. Svědčí o tom i závěry tohoto příspěvku, které vyplývají z pohledu na ekonomickou aktivitu obyvatel kraje, úroveň mezd a problematiku zaměstnanosti a nezaměstnanosti. Ekonomicky aktivní obyvatelstvo tvoří necelých 59 %. Největší procento představuje zaměstnanost v průmyslu (110 225 osob, tj.28,9 %), která je však pod průměrem ČR. Naopak 15 820 obyvatel pracujících v zemědělství představuje 4,4 %, což je více, než průměr ČR. Dalším nadprůměrně silným odvětvím je stavebnictví s 20 337 osobami (10,2 %). Podíl pracovníků v obchodě a souvisejících službách je naproti tomu nižší, než odpovídá průměru ČR. Průměrná mzda je dlouhodobě nižší než průměr ČR, srovnatelnou mzdu vykazuje pouze okres Brno město, zatímco např. u okresu Znojmo je toto číslo asi o 3 tis. Kč měsíčně nižší. Jihomoravský kraj lze dlouhodobě zařadit mezi kraje s vysokou nezaměstnaností. K 31. 12. 2003 byla míra registrované nezaměstnanosti v mezikrajovém srovnání čtvrtá nejvyšší po kraji Ústeckém, Moravskoslezském a Olomouckém. Průměrná míra nezaměstnanosti v ČR činila k 31. 12. 2003 10,31 % (542 420 uchazečů o práci) a převyšovalo ji celkem šest krajů. Česká republika mohla na konci roku 2003 nabídnout 40 188 volných pracovních míst a na 1 takové místo průměrně připadalo téměř 14 1424
uchazečů. Nejhůře na tom byl Moravskoslezský kraj (44,2 uchazečů na 1 volné místo), dále Ústecký kraj (27,9 nezaměstnaných na 1 volné místo) a Zlínský kraj (25,9 osob na 1 volné místo), nejlépe pak dle očekávání Hlavní město Praha (3 uchazeči na 1 volné místo) a Středočeský kraj (7,4 uchazečů). Situace na trhu práce se neustále zhoršuje, růst počtu uchazečů o práci registrovaných na úřadech práce a snižování počtu volných pracovních míst ovlivňuje růst dlouhodobé míry nezaměstnanosti, což je opačný trend, než vykazuje ČR jako celek. V ČR vzrostla registrovaná míra nezaměstnanosti z 2,93 % v roce 1995 až na 9,37 % v roce 1999, v roce 2000 poklesla, ale od roku 2001 opět zaznamenává nárůst. ANOTACE Příspěvek charakterizuje ekonomickou aktivitu obyvatelstva Jihomoravského kraje v období let 2002 až 2004. Obsahuje základní faktografické údaje o absolutním počtu, struktuře i prostorovém a časovém srovnávání hlavních kategorií souvisejících s ekonomickou aktivitou: ekonomicky aktivní a neaktivní obyvatelstvo, pracovní síla, zaměstnanost a nezaměstnanost, struktura zaměstnanosti podle jednotlivých odvětví apod. Součástí příspěvku jsou i základní údaje o mzdách v Jihomoravském kraji a jejich časové a prostorové komparaci. KLÍČOVÁ SLOVA ekonomická aktivita, pracovní síla, míra ekonomické aktivity, zaměstnanost, nezaměstnanost, nominální mzda, reálná mzda LITERATURA 1. DUFEK, J.: Analýza nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje České republiky ve vztahu k sociálně demografickým podmínkám. In Zborník vedeckých prác Medzinárodné vedecké dni 2001, Nitra, 2001, p. 600-606. ISBN 80-7137-868-2. 2. DUFEK, J.: Analýza současného vývoje nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun, 2002, L, No. 2, p. 77-86. ISSN 1211-8516. 3. DUFEK, J.: Sociálně demografická analýza nezaměstnanosti v okresech Jihomoravského kraje. Acta univ. agric. et silvic. Mendel. Brun., 2000, XLVIII, No. 2, p. 17-25. ISSN 1211-8516. 4. ROUBÍČEK, V.: Základní problémy obecné a sociální demografie. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická, 1996. 271 s. ISBN 80-7079-188-8. 5. Český statistický úřad, [on-line]. Dostupné z <http://www.czso.cz>. 6. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, [on-line]. Dostupné z <http://www.mpsv.cz>. KONTAKTNÍ ADRESA Ing. Jaroslava Hudečková, PhD., Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika, hudecek@mendelu.cz Prof. Ing. Bohumil Minařík, CSc., Zemědělská 1, 613 00 Brno, Česká republika Recenzent: doc. RNDr.Beáta Stehlíková, CSc. 1425