5. Patent Společenství

5. Patent Společenství Stejně jako název, tak zejména proces zrodu patentu s jednotným účinkem prošel komplikovaným vývojem a řadou změn. V prvních letech třetího tisíciletí byl evropský patentový systém již téměř třicet let v plném proudu. Vedle něj existují národní systémy ochrany a rozkvétá rovněž celosvětový systém přihlašování vynálezů PCT. Roztříštěný trh s patenty není pro jednotný trh EU ideální. Konsolidace roztříštěného systému je čím dál více aktuální. Je obecně diskutovaným tématem, zda jeden rozměr pasuje v právu duševního vlastnictví na všechny. Jsou mezi součástmi našeho oboru dostatečně shodné společné rysy, ze kterých je možné realisticky vystavět jednotné tělo práva duševního vlastnictví? A přesněji, zda požadavek na jediný rozměr vhodný pro všechny může být zformován odhadem změn v účelu ochrany duševním vlastnictvím. Učinily tyto změny toto řešení více či méně pravděpodobným a více či méně žádoucím? Odpověď je jasná, neexistuje jediné řešení vyhovující všem, pokud se hovoří o jednotném režimu duševního vlastnictví, pokud se hovoří o vymýcení rozdílů při používání pravidel v rámci jednoho režimu anebo pokud hovoříme o úrovni shodnosti, která by měl být implementována národům prostřednictvím mezinárodního práva. Je ale také zřejmé, že je mnohé, co by bylo možné zavedením jednotnosti do systému duševního vlastnictví, kde většina forem ochrany konverguje. Ze smyslu mezinárodního systému je jasné, že jeho dočasné obchodní zaměření může způsobit, že bude nutné požadovat větší míru shody. Ale pokud zaměření současného mezinárodního systému vyžaduje větší míru shody, bude tak učiněno jak s ohledem na práva propůjčená majitelům práv duševního vlastnictví, tak s ohledem na nová práva, která mohou být případně propůjčena uživatelům systému. 23 Pokud jde o počty patentových přihlášek, zaostává EU za USA, Japonskem a zejména Čínou. Ze statistiky pěti největších světových patentových úřadů za rok 2014 je vidět zřetelné zaostávání Evropy v počtu patentových přihlášek jak domácích, tak zahraničních. 23 KUR, A., MIZARAS, V. The Structure of Intellectual Property, Can One Size Fit All? London: Edward Elgar Publishing Limited, 2011. 362 s. ISBN 978-1-84844-8766. 34

Fig. 4.1: APPLICATIONS FILED - DOMESTIC AND FOREIGN ORIGIN Foreign Domestic 928,177 825,136 127,042 120,200 571,612 578,802 147,869 151,981 74,449 76,801 73,420 75,180 328,436 325,989 56,705 60,030 271,731 265,959 801,135 704,936 204,589 210,292 44,611 46,219 159,978 164,073 283,781 293,706 287,831 285,096 2013 2014 2013 2014 2013 2014 2013 2014 2013 2014 EPO JPO SIPO KIPO USPTO Zdroj: IP5 Statistics Report 2014, s. 57 V EPÚ je udělováno 137 patentů na milion obyvatel z EU oproti 143 patentům z USA a 174 patentům z Japonska. 24 Studie rovněž ukázaly, že evropský patent s uvedením 13 zemí je přibližně 11krát dražší než americký patent, a dokonce 13krát dražší než japonský patent, pokud se vezmou v úvahu náklady na zpracování a překlady. Celkové náklady na ochranu po dobu 20 let jsou u evropských patentů téměř 9krát vyšší než u amerických a japonských, jak dokladuje tabulka níže. Struktura nákladů na přímé patentové přihlášky a na udržování patentů z roku 2003 EPO-31 EPO-132 USPTO JPO Hypotéza EUR EUR USD JPY Druh podniku všechny všechny všechny všechny Průměrný počet patentových nároků 18 18 23 7 Doba od přihlášení do udělení patentu (počet měsíců) 44 44 27 31 Země určené k ochraně patentu 3 13 1 1 Počet překladů 3 2 8 0 0 24 MERIT a JRD, European Innovation Scoreboard 2006, srovnávací analýza inovační výkonnosti, Evropská komise, s. 35. 35

EPO-31 EPO-132 USPTO JPO Poplatky za řízení Přihlášení 160 160 225 16 000 Vyhledávání 690 690 375 Určené státy (75 na jeden stát, až 7) 225 525 Třetí rok podání přihlášky 380 380 Čtvrtý rok podání přihlášky 405 405 Průzkum 1 430 1 430 150 168 600 Udělení 715 715 1 300 Poplatek za přihlášení 4 320 320 54 28 000 Správní náklady 250 250 300 Náklady na překlad 5 3 400 13 600 Náklady na validaci 95 1 700 Náklady na řízení CELKEM 8 070 20 175 2 404 212 600 Náklady na řízení bez překladu 4 670 6 575 1 856 1 541 Náklady na řízení s překladem 8 070 20 175 1 856 1 541 Náklady na externí služby 7 12 500 19 500 8 000 4 000 Po udělení Náklady na udržování po dobu 10 let (poplatky) Náklady na udržování po dobu 20 let (poplatky) 2 975 16 597 2 269 2 193 22 658 89 508 4 701 11 800 Postup přihlašování CELKEM 6 20 570 39 675 9 856 5 541 CELKEM 10 let 23 545 56 272 12 125 7 734 CELKEM 20 let 43 228 129 183 14 556 17 341 Zdroj: Van Pottelsberghe 1. Tři členské země EPC, jež jsou nejčastěji určované, jsou Německo, Spojené království a Francie. 2. Podle výroční zprávy EPO z roku 2003 určuje více než 60 procent patentových přihlášek k ochraně patentu těchto 13 zemí: Německo, Spojené království, Francie, Itálie, Španělsko, Nizozemsko, Švédsko, Švýcarsko, Belgie, Rakousko, Dánsko, Finsko a Irsko. 3. Pro účinnou ochranu ve 13 zemích by bylo zapotřebí pouze 8 překladů, neboť některé země uznávají přihlášky v angličtině nebo mají s jinými zeměmi společný jazyk (Nizozemsko, Belgie, Švýcarsko). 36

4. Náklady na patentový nárok činí 40 EUR, pokud je do patentové přihlášky EPO zahrnuto více než 10 patentových nároků; 18 USD, pokud je do patentové přihlášky USPTO zahrnuto více než 20 patentových nároků; a 4 000 JPY na patentové nároky zahrnuté do patentové přihlášky JPO. 5. Předpokládá se, že náklady na překlad činí 1 700 EUR za jazyk. Tato částka zahrnuje překlad a zprostředkování právním zástupcem. 6. Tyto odhadované náklady pro EPO odpovídají nákladům tzv. přímých přihlášek EP (patent, jenž se přihlašuje přímo u EPO). Měly by být považovány za nižší stupeň průměrného patentu, neboť nezahrnují náklady spojené s národními prioritními přihláškami (od členského státu EPC nebo ze zahraničí) nebo s žádostmi PCT. 7. Porovnání nákladů na externí služby ve Spojených státech, Japonsku a v Evropě není v současné době k dispozici. Průzkum společnosti Roland Berger (2005), poskytuje spolehlivý odhad pro přihlášky u EPO (viz tabulka A1 v dodatku). Předpokládaný základ je 8 000 EUR za patent a 1 500 EUR za určený stát (u EPO). Vzhledem k tomu, že patenty přihlašované u JPO jsou mnohem menší (7 patentových nároků v porovnání s 18), byly předpokládány poloviční základní náklady, tj. 4 000 EUR. Klíčovým momentem se ukazují být překlady, které náklady na patentovou ochranu neúměrně prodražují. Evropa po mnoho desítek let směřuje k vytvoření patentu Společenství a zřízení účinné soudní pravomoci pro patenty v rámci celé EU, které by učinily patentový systém dostupnějším, předvídatelnějším a přineslo úspory nákladů přihlašovatele. Iniciativy se chopila Evropská komise, která v srpnu 2000 přijala návrh nařízení Rady o patentu Společenství (KOM (2000) 412, 1. 8. 2000). Návrh spočíval v tom, že by byl vytvořen patent Společenství, který by existoval souběžně s národními patenty udělovanými patentovými úřady členských států národní cestou a evropskými patenty udělovanými Evropským patentovým úřadem podle Úmluvy o udělování evropských patentů. Cílem návrhu bylo vytvořit takový patent Společenství, který bude pro uživatele přitažlivější a zejména výrazně levnější, a to především díky zjednodušenému ujednání o překladech. Podstatou zjednodušení bylo, aby po udělení patentu Společenství v jednom z úředních jazyků Evropského patentového úřadu a zveřejnění v uvedeném jazyce spolu s překladem nároků do ostatních dvou úředních jazyků nabyl patent Společenství účinku v celé Evropské unii. Jak se však ukázalo v následných peripetiích a bouřlivých diskusích, možnost dohody či rozumného kompromisu i s dalšími návrhy na řešení otázky překladů se na dalších deset let stala nereálnou. Výčet hlavních jednání a jejich závěrů ve věci překladů je uveden v dalším: 25 listopad 2001: intenzivní jednání Rady o původním návrhu EK vzhledem k různým aspektům návrhu patentu Společenství, zejména užívání jazyků, se přes veškerou snahu nepodařilo dosáhnout shody; březen 2003: Rada přijala společný politický přístup k patentu Společenství, který stanovil, že držitelé patentů budou muset dodat překlad nároků do všech úředních jazyků členských států návrh byl jednomyslně odmítnut jako příliš nákladný a rizikový; 25 Návrh rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, KOM (2010) 790. 37

duben 2007: obnovené jednání v Radě vyjádřena vůle zabývat se ujednáním o překladu s cílem snížit náklady, zvážení využít projektů strojového překladu; květen 2008: slovinské předsednictví předložilo revidovaný návrh o patentu Společenství, který vycházel z původního návrhu EK a byl obohacen o nové prvky žadatel by mohl podávat přihlášku v jakémkoli úředním jazyce EU, náklady na překlad do jednoho z úředních jazyků EPO by se přihlašovatelům ze zemí, jejichž jazyk není úředním jazykem EPO, refundovaly ze systému, překlad přihlášek do všech úředních jazyků EU by zajišťoval strojový překlad, plný překlad patentu povinný pouze v případě sporu; prosinec 2009: Rada přijala dokument Zlepšení patentového systému v Evropě 26 a změnu názvu z patentu Společenství na patent EU (v důsledku Lisabonské smlouvy ze dne 1. 12. 2009); červen 2010: návrh nařízení Rady o ujednáních o překladu pro patent Evropské unie 27 EK dospěla k závěru, že nejlepším řešením zůstávají ujednání o překladu z května 2008, neboť uživatelům systému nabízí zjednodušený a cenově výhodný režim a maximální flexibilitu; září 2010: řada delegací vyslovila k návrhu zásadní výhrady, některé z nich dokonce kompromis vyloučily; říjen 2010: belgické předsednictví předložilo druhou řadu prvků kompromisního řešení, nicméně ani zde nebylo několik členských států ochotno toto řešení akceptovat; listopad 2010: několik delegací členských států požádalo EK o zvážení proveditelnosti podání návrhu na posílenou spolupráci 28, jiné delegace s tím vyjádřily svůj nesouhlas; prosinec 2010: zasedání Rady pro konkurenceschopnost potvrdilo se, že v současné a dohledné době nelze přijmout rozhodnutí vyžadující jednomyslnou shodu, a tedy nelze uplatněním příslušných ustanovení smluv dosáhnout vytvoření jednotné patentové ochrany v celé EU. Dvanáct členských států proto podalo EK formální žádosti se sdělením, že mezi sebou chtějí navázat posílenou spolupráci. Jednalo se o tyto státy: Dánsko, Estonsko, Finsko, Francie, Litva, Lucembursko, Německo, Nizozemsko, Polsko, Slovinsko, Spojené království a Švédsko. Výsledkem žádostí byl návrh rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany. Po přijetí návrhu požádaly o zapojení do posílené spolupráce i další státy: Belgie, Bulharsko, Česká republika, Irsko, Kypr, Lotyšsko, Maďarsko, Malta, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko, Řecko a Slovensko. 26 Dokument Rady 17229/09. 27 KOM (2010) 350, 30. 6. 2010. 28 Smlouva o Evropské unii, čl. 20 a Smlouva o fungování Evropské unie, čl. 326 334. 38

Posílená spolupráce Rozhodnutí o povolení posílené spolupráce může Rada přijmout až jako poslední prostředek v případě, že není možné cílů této spolupráce dosáhnout v přiměřené lhůtě, a za podmínky, že o ni požádá nejméně devět členských států. Obě tyto podmínky byly naplněny. Povolení posílené spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany bylo po mnoha letech bezvýchodných diskusí jednoznačným posunem vpřed. Opatření k provádění posílené spolupráce se týkala jak vytvoření jednotné patentové ochrany, tak ujednání o překladu jednotného patentu: 29 Podle článku 118 odst. 1 Smlouvy o fungování EU mají být opatření k vytvoření evropských práv duševního vlastnictví stanovena Evropským parlamentem a Radou v souladu s řádným legislativním postupem. Ustanovení článku 118 odst. 2 této smlouvy však určují zvláštní právní základ pro pravidla pro používání jazyků ve vztahu k evropským právům duševního vlastnictví. Tato pravidla jednomyslně nastavuje Rada zvláštním legislativním postupem po konzultaci s Evropským parlamentem. Proto musela být ujednání o překladu v rámci jednotné patentové ochrany stanovena zvláštním právním předpisem, tedy vedle nařízení na vytvoření jednotné patentové ochrany muselo být paralelně navrženo nařízení o ujednáních o překladu pro jednotný patent. Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se vytváří jednotná patentová ochrana, zahrnoval tyto elementy: jednotná patentová ochrana by neměla být pro uživatele povinná, souběžná existence s národními a evropskými patenty, jednotný patent bude udělovat Evropský patentový úřad, na jednotný patent i na evropský patent se uplatňuje jednotný postup podle EPC, právo přihlašovatele volit mezi evropským patentem platným na území členských států, pro které by tento patent byl jednotný, nebo evropským patentem platným na území zúčastněných členských států, pro které by tento patent byl jednotný, ale i dalších vybraných států EPC, nebo evropským patentem platným pouze pro vybrané státy EPC, jednotný patent poskytuje stejnou ochranu na celém území zúčastněných členských států, může být udělen, převeden, zrušen a může zaniknout na tomto území jako celku. Návrh nařízení Rady o ujednáních o překladu pro jednotný patent obsahoval tyto prvky: popis jednotného patentu zveřejní Evropský patentový úřad v souladu s ustanovením čl. 14 odst. 6 EPC, 30 žádné další překlady by neměly být požadovány, 29 Návrh rozhodnutí Rady, kterým se povoluje posílená spolupráce v oblasti vytvoření jednotné patentové ochrany, KOM (2010) 790. 30 Popis evropských patentů musí být zveřejněn v jazyce řízení a musí zahrnovat překlad nároků do ostatních dvou úředních jazyků Evropského patentového úřadu. 39

překlady by neměly mít právní platnost, v případě sporu majitel patentu poskytne úplný překlad popisu patentu (s razítkem překladatele) jednak do úředního jazyka členského státu, ve kterém došlo k porušení nebo ve kterém má domnělý porušovatel bydliště, jednak do jednacího jazyka soudu, který spor projednává, zřízení systému náhrady nákladů spojených s překlady pro přihlašovatele z členských států, jejichž úředním jazykem není některý z úředních jazyků Evropského patentového úřadu. Evropská komise vyhodnotila pozitivní dopady zavedení posílené spolupráce, kterými v první řadě byl zlepšený přístup k patentové ochraně a ve druhé řadě snížení nákladů a zjednodušení celého procesu. Oboje přitom platilo pro uživatele patentového systému jak ze zúčastněných, tak z nezúčastněných členských států. Díky ústřední správě jednotného patentu a zjednodušeným požadavkům na překlady dochází k výraznému snížení nákladů. Roční udržovací poplatky by se hradily centrálně, majitel patentu tak namísto toho, aby platil udržovací poplatky v každém státě, kde zamýšlí ochranu udržovat, platí pouze jeden centrální poplatek. S tím je spojena také úspora v nákladech na zastupování, kdy majitel patentu poplatek zaplatí sám anebo prostřednictvím jediného patentového zástupce namísto toho, aby platil za služby zástupcům v každém členském státě, kde hodlá ochranu udržovat. Další významné pozitivum představovala centrální registrace právních informací o patentu (licence, převody, omezení atd.), která výrazně posilovala právní jistotu. Pokud jde o požadavky na překlady, náklady na ně mohou dosáhnout cca 40 % celkových nákladů na pořízení patentu v Evropě. Díky ujednáním o zjednodušeném překladu mohou přihlašovatelé dosáhnout výrazných úspor požadavky na překlad se omezují na požadavky stanovené v EPC, není povinnost registrovat překlad u národních patentových úřadů, a tedy se neplatí poplatky za jejich zveřejnění a rovněž odpadají důvody platit za zastupování na národní úrovni. Posílená spolupráce v oblasti překladů Průběh a stav patentové reformy pozorně sledovaly také české ústavní instituce. K návrhu nařízení Rady o ujednáních o překladu pro patent Evropské unie se vyjádřila Poslanecká sněmovna i Senát Parlamentu České republiky. Poslanecká sněmovna v usnesení č. 180 z 9. prosince 2010 konstatovala: Poslanecká sněmovna I. bere na vědomí návrh nařízení Rady o ujednáních o překladu pro patent Evropské unie; 40

II. konstatuje, že současný systém evropského patentu je zejména z důvodu výdajů na překlad do úředních jazyků jednotlivých členských států zbytečně nákladný, což má nepříznivý vliv na konkurenceschopnost ekonomiky EU ve srovnání s ostatními světovými ekonomikami; III. zastává stanovisko, že nejvhodnější jazykovou variantou pro budoucí patent EU je nepochybně angličtina jako jediný úřední jazyk; za zásadní podmínku jeho zavedení však ze strany České republiky považuje předchozí vytvoření dostatečně kvalitního strojového překladače z angličtiny do češtiny tak, aby nedocházelo k nechtěnému porušení patentu EU ze strany českých subjektů z důvodu nekvalitního překladu popisu patentu a patentových nároků; IV. připouští, při širší shodě mezi členskými státy, přistoupit na kompromisní variantu tří úředních jazyků, to však pouze za předpokladu, že strojové překlady do ostatních jazyků budou dosahovat dostatečně kvalitní úrovně; a s tím, že na přechodné období bude zachována povinnost předkladatele přeložit celý patent do angličtiny; V. je si vědoma toho, že s ohledem na aktuální vývoj debaty o jazykovém režimu budoucího patentu EU může být dosažení jednomyslné shody na jazykové variantě patentu EU mezi členskými státy obtížné; proto připouští, aby Česká republika jednala o možnosti přijetí budoucího patentu EU a jeho jazykového uspořádání také v režimu posílené spolupráce podle článku 20 Smlouvy o Evropské unii. 31 Senát se v usnesení č. 576 z 27. října 2010 vyjádřil takto: Senát I. považuje současný systém patentové ochrany v Evropě za velmi nákladný a neefektivní, zvláště ve srovnání s jinými částmi světa, přičemž tyto náklady do značné míry souvisí s nutností překladu do jednotlivých jazyků; II. 1. se domnívá, že pro vytvoření efektivního systému patentů v EU by byl nejvhodnější jednojazyčný režim založený na angličtině, s ohledem na to, že je to nejužívanější jazyk jak v oblasti inovací a výzkumu, tak v oblasti patentové ochrany; 2. si je vědom toho, že hledání shody na jednojazyčném režimu bude velmi obtížné, ale trvá na tom, že základem pro nový rámec patentu v EU by měl být režim s co nejmenším počtem překladů, který by zajistil co nejvýraznější úsporu nákladů; III. 1. žádá vládu, aby jej informovala o tom, jakým způsobem toto stanovisko zohlednila, a o dalším vývoji projednávání; 2. pověřuje předsedu Senátu, aby toto usnesení sdělil Evropské komisi. 32 31 Usnesení Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR č. 180 ze dne 9. 12. 2010. 32 Usnesení Senátu Parlamentu ČR č. 576 ze dne 27. 10. 2010. 41