Energetická strategie ČR do roku 2040 Vnější a vnitřní podmínky, strategické priority a koncepce rozvoje české energetiky 2040 náměstek ministra 1
Vnější podmínky energetiky ČR Ekonomický a právní rámec EU Postupně stále více omezovaná suverenita v energetice Přímá : energetika jako sdílená kompetence podle Lisabonské smlouvy (vice hlasovacích procedur, méně veta) Nepřímá : pod hlavičkou ochrany spotřebitele a hospodářské soutěže jsou standardizovány společné regulační mechanismy a omezován prostor pro národní řešení Řešení podpory OZE Informace pro spotřebitele Působí přímo (národní legislativa) a nepřímo (chování ostatních států EU) 2
Vnější podmínky energetiky ČR Ekonomický a právní rámec EU Liberalizace a integrace trhu s elektřinou Propojení trhů vs. Společná odpovědnost TSO Standardizace pravidel připojení k sítí a tržních podmínek Klimatická politika EU Podpora OZE Omezování emisí Energetická strategie Nízkouhlíková energetika, podpora OZE, technologický předvoj světa 3
Vnější podmínky energetiky ČR Ekonomický a právní rámec EU ČR je subjektem i objektem evropské legislativy a strategie V rozsahu minulých rozhodnutí objektem evropská legislativa je součástí výchozí ch podmínek pro tvorbu energetické koncepce (přijaté závazky CO2, OZE, směrnice o emisích, integrace a liberalizace trhu, rozvoj infrastruktury) V rozsahu tvorby dalších dokumentů a probíhajících jednání subjektem zadání pro diplomacii a zahraniční politiku, představuje stupeň volnosti v rozhodování Ale jen v rozsahu uskutečnitelného ( svoboda je poznaná nutnost ) Nutnost hledání partnerů v Evropě (společné zájmy převažující ) 4
Vnější podmínky energetiky ČR Mezinárodní politika a světový trh Suroviny a energie se stávají (opět) jádrem i nástrojem zahraniční politiky (pouze krátká éra čistě tržního prostředí) v producentských zemích posilují vyjednávací pozici a základ prosperity Ve spotřebitelských zemích je dlouhodobé zajištění surovin prioritou zahraniční politiky Národní resp. komunitární legislativa ovlivňuje zásadně (a zatím většinou negativně) konkurenceschopnost Evropy 5
Vnější podmínky energetiky ČR Globalizace a nadnárodní propojení trhů spolu s nedostatkem nadnárodní regulace vytváří vysoce nestabilní prostředí Tento nedostatek ničí pouze euroamerický prostor, ostatní země respektují vlastní pravidla a nechávají staré země se vyčerpat I věcně omezené události mohou vyvolat cenové šoky (záplavy v Austrálii, napětí v Iránu atd..) Ekonomický vývoj vede k rostoucí spotřebě energie v zemích mimo EU/USA; tempo růstu spotřeby vyplývající z rozvoje ekonomiky i požadavku na komfort obyvatel přesahuje ( a ještě pár desítek let bude přesahovat) možnosti vývoje technologií 6
Vnější podmínky energetiky ČR Důsledky : Integrace do světových trhů nemá alternativu a přináší v běžných podmínkách výhody z velikosti a specializace Vysoká specializace znamená extrémní závislost a nedostatečnou odolnost při vzniku krizí EU si buduje konkurenční výhodu, která je založena na předpokladu, že se podaří ostatním vnutit svá pravidla, pokud se to nepodaří výhoda se obrátí v nevýhodu je to obrovsky riskantní strategie 7
Vnější podmínky energetiky ČR Strategická reakce : Posilovat integraci trhů s energií jak v evropském tak i světovém měřítku Udržovat vysokou míru soběstačnosti ve výrobě elektřiny a ve využití substitutů, v oblasti energetických rezerv a v budování energetické odolnosti S ohledem na vysokou míru nejistit zajistit co nejvyšší možnou diverzifikaci zdrojového mixu s respektováním výše uvedeného Snažit se omezit extrémní prvky evropské strategie Respektovat závazky EU tam, kde nejsou v souladu s národními zájmy pouze v absolutně minimalistické podobě Budovat bilaterální vztahy s producentskými a tranzitními zeměmi 8
Vnitřní podmínky energetiky ČR Slabé stránky : Průmyslová orientace ČR vyšší nároky na energii a vyšší zranitelnost při jejím nedostatku nebo nestabilní či vysoké ceně Nepříliš stabilní politická situace a neefektivní státní správa Omezené přírodní zdroje OZE Centrální poloha v ( nové ) Evropě Syndrom NIMBY a BANAN Zastaralá výrobní základna i infrastruktura (ta i s historicky jednostrannou orientací V-Z) 9
Vnitřní podmínky energetiky ČR Silné stránky Rozvinutá infrastruktura Dobrá úroveň technické inteligence (zastarává) Podpora obyvatel rozvoji JE, zvládnutý spolehlivý provoz JE Rozvinuté energetické strojírenství (ne ve všem hi-tech, ne všude komplexní a vysoce efektivní, ale fungující) účast na jaderných technologiích, výzkum, odborné kapacity Funkční liberalizovaný trh bez zátěží z minulosti Na evropské poměry slušná míra dovozní nezávislosti a energetických rezerv Zdroje energetických surovin na nejméně několik desítek let (hnědé uhlí, černé uhlí, uran) Laciné teplo ze systémů CZT (domácnosti i průmysl) 10
Vnitřní podmínky energetiky ČR Strategie Udržet co nejvyšší míru dovozní nezávislosti Využít efektivně dostupné obnovitelné zdroje Zajistit zvýšení podílu jaderné energetiky (účast průmyslu + vysoký CAPEX, domácí surovina, potenciál na zpracování, snadnost udržení zásob = téměř domácí zdroj)+přiměřeně Efektivní využití domácího uhlí (udržení těžební schopnosti a flexibility, prodloužení role uhlí v energetice) Doplnit plynem s kapacitou zásobníků a diverzifikací tras Integrace trhu s elektřinou a plynem a využití tranzitní polohy Udržení/Obnova technické inteligence a výzkumu Obnova + Rozvoj infrastruktury (S J) Udržení teplárenství Posílení odolnosti Energetická efektivnost 11
Charakteristika ASEK Navazuje na SEK2004 a vychází z existující energetiky Komplexní pohled na energetiku Zajištění všech forem energie pro konečnou spotřebu (elektřina, teplo, kapalná paliva, plyn) Rozvoj celého řetězce od zdroje ke spotřebě Diverzifikace zdrojů i přepravních tras Akcent na energetickou odolnost (rezervy, havarijní procedury, řídící systémy, přiměřená decentralizace) Kritické faktory rozvoje (výzkum a vývoj, školství a vzdělávání, efektivní státní správa, stabilní prostředí) Respektování rozvoje technologií a strategická flexibilita (koridory) 12
Koncepce hlavní směry Energetická účinnost a úspory (jako nástroj efektivity a bezpečnosti, nikoliv jako dogma) Rozvoj efektivních OZE (dtto) postupné využití domácího potenciálu s respektováním ochrany přírody, krajiny a sídel Jádro jako pilíř výroby elektřiny (ale nikoliv jediné podíl okolo 50%) Udržení systémů CZT ve významné míře na uhlí + bio/plyn Podpora využití odpadů Udržení uhlí ve zdrojovém mixu (efektivní využití uhlí před limity, v případě potřeby i za nimi) Nárůst využití plynu Rozvoj infrastruktury (směr S J, obnova, bezpečnost, odolnost) Otevřenost vůči technologickému vývoji 13
Zdrojový mix primárních zdrojů Diverzifikovaný mix primárních zdrojů s touto strukturou Jaderné palivo 30 35 % Tuhá paliva 12 17 % Plynná paliva 20 25 % Kapalná paliva 14 17 % Obnovitelné a druhotné zdroje 17 22 % 14
Elektroenergetika Přestavba zdrojové základny směrem k cílovému mixu (útlum uhlí, rozvoj spalování odpadů, plynu a biomasy ) Výstavba 2 bloků v ETE a 1 bloku v EDU, prodloužení životnosti existujících na 60 let s podmínkou udržení bezpečnosti Utlumení finanční podpory OZE a její selektivita, zastavení provozních podpor, podpora integrace OZE Obnova a rozvoj síťové infrastruktury (propojení PS a ochranné prvky, inteligentní sítě v DS, ostrovní systémy) Integrace trhu s elektřinou a službami se západní Evropou Podpora akumulace (PVE. Elektro) 15
Podíl roční výroby elektřiny z domácích primárních zdrojů k hrubé spotřebě elektřiny v ČR minimálně 80 % (OZE, druhotné zdroje a odpady, hnědé a černé uhlí a jaderné palivo za podmínky zajištění dostatečných zásob) se strukturou výroby elektřiny (v poměru k hrubé národní spotřebě): Jaderné palivo 50 60 % Obnovitelné a druhotné zdroje 18 25 % Zemní plyn 5 15 % Hnědé a černé uhlí 15 25 % Udržení přebytkové výkonové bilance elektřiny a zajištění přiměřenosti výkonových rezerv a regulačních výkonů (zajištění potřebných podpůrných služeb a zajištění volného pohotového výkonu v rozsahu 10 až 15 % maximálního zatížení elektrizační soustavy). Konečné ceny (tržní, regulovaná část) elektřiny pro podnikatelský sektor srovnatelné s vývojem v sousedních zemích (konečné ceny elektřiny na hladině vvn a vn). 16
Plynárenství a zpracování ropy Rozvoj plynové infrastruktury S-J (Gazela, Moravia, STORK+,..) Integrace trhu s plynem (regionální) Podpora diverzifikace zdrojů plynu Rozvoj zásobníků (kapacita, těžební výkon) a pohotové rezervy Podpora rozvoje využití CNG v dopravě Udržení a posílení role státu v celém řetězci dodávky a zpracování ropy Navýšení kapacit v TAL a účast, další možné severní propojení Udržení zpracovatelských kapacit ropy Nouzové zásoby ropy a ropných produktů (objem, struktura) 17
Teplárenství a dodávka tepla Udržení rozsahu centrální dodávky a významné role uhlí Zajištění dostatku uhlí Podpora kogenerace a energetické účinnosti SCZT (BAT) Srovnání podmínek pro decentrální a centrální výrobu Posílení role územních energetických koncepcí v územním plánování a řízení Dvoupalivové systémy Podpora transformace CZT (energetická efektivnost) Rozvoj mikrokogenerací Odchod od uhlí v konečné spotřebě Podpora přechodu z přímotopů na energeticky významně účinnější tepelná čerpadla 18
Podíl výroby soustav zásobování teplem z domácích zdrojů minimálně 70 % (jádro, uhlí, OZE, druhotné zdroje a odpady), teplo z KVET a OZE vč. tepelných čerpadel na celkové spotřebě tepla minimálně 60 %. Dovozní závislost nepřesahující 65 % do roku 2030 a 70 % do roku 2040 (jaderné palivo jako dovozový zdroj). Přechod většiny výtopen na vysoceúčinnou kogenerační výrobu s efektivním využitím tepelných čerpadel a související snížení ztrát v distribuci tepla. Využití elektřiny pro výrobu tepla v konečné spotřebě nejméně z 80 % na bázi tepelných čerpadel (postupná eliminace přímotopných systémů). Podporovat maximální využití tepla z jaderných elektráren k vytápění větších aglomeračních celků v blízkosti těchto zdrojů. V úvahu tak připadají lokality Brna, Jihlavy, Dukovan, Českých Budějovic, příp. dalších v horizontu do r. 2030. 19
Doprava Národní akční plán udržitelné mobility CNG elektromobilita Dopravní telematika Další elektrizace kolejové dopravy, podpora využití železniční a vodní dopravy (>40% do roku 2040) Přechod městské hromadné dopravy na alternativní paliva Účinnost přeměn u všech druhů vozidel Snížení ztrát v trakčních sítích Zlepšení letištní infrastruktury a její propojení s dopravní Inf. 20
Energetická účinnost Zateplování budov Nízkoenergetický standard od r. 2020 Rekonstrukce veřejných budov Štítkování, oceňování budov Úsporné spotřebiče (standardy účinnosti) Optimalizace využití elektrických sítí (ztráty, řízení) Inteligentní sítě (optimalizace a koordinace výroby a spotřeby) BAT pro energetické technologie Úspory v technologických procesech Energetické vzdělávání/osvěta 21
VaVaI a školství Zvýšení prostředků na výzkum a vývoj Koncentrace na priority (energetická koncepce) Orientace na aplikovaný výzkum a vývoj a propojení průmyslu, výzkumu a univerzit Generační obměna Celoživotní vzdělávání Kvalita technické inteligence Propojení školství a průmyslu Motivace studentů, vhodná struktura nabídky vzdělání 22
Energetické strojírenství a průmysl rozvoj výroby energetických komponent s vysokou technologickou úrovní zapojení podniků energetického strojírenství do mezinárodních výzkumných energetických programů Podpořit velké a střední strojírenské podniky zejména v oblasti veřejných zakázek výstavbu demonstračních jednotek a pilotních projektů u nových projektů s vysokou technologickou úrovní podporu pro vývoz energetických celků do třetích zemí vyhledávat exportní příležitosti pro české energetické strojírenství. Zajistit podporu zejména na úrovni vyhledávání vhodných příležitostí, exportních úvěrů a garančních nástrojů 23
Zahraniční politika Prosazování zájmů ČR v EU Formulace priorit (jaderná energie, infrastruktura, OZE, CO2) Hledání aliancí a podpory Odborné zázemí a včasná angažovanost Koordinace, monitoring Regionální spolupráce Integrace trhů Posílení role V4 Bilaterální vztahy s producentskými a tranzitními zeměmi Podpora exportu energetického strojírenství 24
Realizace ASEK Nástroje státu na období cca 5 let (legislativa, výkon státní správy, majetkové účasti, daňová a fiskální politika, zahraniční politika, školství a VaVaI) Vyhodnocení ASEK nejméně po 5 letech Formulace nástrojů na další období V případě zásadních změn aktualizace Přijetím ASEK práce teprve začínají, ale dává jasný směr Bude li naplňovaná státní správou ve všech oblastech. Bude i respektovaná investory a tím i skutečně realizovaná 25
Děkuji za pozornost 2040 náměstek ministra 26