[Zadejte text.]
Obsah 1 Kyberšikana...3 1.1 Co je kyberšikana?...3 1.2 Jak se kyberšikana projevuje?...5 2 Happy Slapping...7 2.1 Happy slapping a trestní právo...7 3 (Cyber)stalking...9 3.1 Cyberstalker a jeho motivace...9 3.2 Obrana... 10 3.3 Základní projevy cyberstalkingu... 10 4 Sexting... 12 4.1 Sexting a právo... 12 5 Online hry... 14 5.1 Zdravotní rizika... 15 5.2 Problémy v sociálním světě... 15 5.3 Jak se stavět k online hraní... 16 5.4 Jak snížit u dětí rizika vzniku závislosti na on-line hrách (desatero)... 16 6 Rizika sociálních sítí a co by děti měly vědět... 18 7 Nebezpečný a nezákonný obsah na internetu a jak s ním naložit... 23 7.1 Nebezpečný obsah... 23 7.2 Jak zabránit šíření nebezpečného obsahu... 25 7.3 Nezákonný obsah... 25 7.3.1 Co dělat s nezákonným obsahem... 28 7.4 Škodlivost nebezpečného obsahu... 29 7.5 Několik rad, jak reagovat na nebezpečný obsah... 30 8 Jak zvýšit ochranu a bezpečí svých dětí při užívání internetu... 32 8.1 Zajímejte se!... 32 8.1.1 Věnujte se dětem a buďte s nimi... 32 8.1.2 Nezapomínejte na sebe... 33 IT dovednosti 1
8.1.3 Rady a návody... 33 8.1.4 Buďte pozorní ke změnám... 33 8.1.5 Buďte důslední!... 34 8.1.6 Určete hranice a povinnosti... 34 8.1.7 Rady a návody... 35 9 Softwarové zabezpečení počítače... 36 9.1 Windows Live Zabezpečení rodiny... 36 9.1.1 Instalace a základní nastavení... 36 9.1.2 Změna nastavení a sledování potomka... 39 9.2 Norton Online Family... 41 9.2.1 Vliv na dětskou psychiku... 41 9.2.2 O programu... 43 9.2.3 Hlavní funkce... 44 10 Bezpečnost dětí na internetu - deset tipů pro rodiče... 45 11 iužitečné odkazy... 47 12 Slovníček pojmů... 49 13 Použité zdroje... 59 14 Příklady... 61 14.1 Násilná petice na Facebooku jako zbraň kyberšikany... 61 14.2 Star Wars Kid... 61 14.3 Příklad cyberstalkingu... 62 14.4 Případy sextingu v zahraničí... 64 14.5 Případy sextingu v ČR... 65 IT dovednosti 2
1 Kyberšikana Pedagog či rodič nemusí být expertem na internet a komunikační a informační technologie, aby mohl se svými žáky hovořit o rizicích, které s sebou nese jejich používání. Nebojte se proto s dětmi hovořit o tom, co jim internet a mobilní zařízení přinášejí, jak je používají a s kým se v kyberprostoru setkávají. Povídejte si s nimi také o jejich roli v prostředí internetu, o jejich online identitě. Hovořte o tom, jaká specifika má komunikace, když člověk nestojí druhému tváří v tvář a jaká má taková komunikace úskalí. Předejte svým studentům, že i v prostředí internetu platí morální a etická pravidla. 1.1 Co je kyberšikana? Kyberšikana je jednou z forem psychické šikany a řadí se mezi sociálně patologické jevy. O kyberšikaně hovoříme, pokud agresor oběť úmyslně, zpravidla opakovaně ohrožuje, pronásleduje a týrá psychicky a zneužívá k tomu moderní komunikační nástroje a internet. Stejně jako u jiných forem šikany je primárním cílem útočníka ublížit oběti. Tato forma šikany je nová tím, že se její zbraní staly moderní komunikační technologie - mobilní telefon, email, chat, sociální sítě. Odehrává se ve virtuálním světě, zpravidla bez přímého kontaktu, v kyberprostoru. Nová je také v tom, že se agresorem může stát kdokoli, že oběti šikany tváří v tvář dává možnost odvety a že se stále častěji stává prostředkem msty. Obětí (i pachatelem) kyberšikany se může za určitých konstelací stát prakticky kdokoli. Stejně jako šikana tváří v tvář se kyberšikana vyznačuje nerovným vztahem, zneužitím síly, postavení a moci, absencí soucitu a respektu k potřebám oběti. Děti - oběti kyberšikany budou zpravidla zároveň obětí šikany školní. Obecně predisponuje k roli oběti zvýšená zranitelnost (vulnerabilita) dítěte. Ohroženy (kyber)šikanou mohou být děti jakýmkoli způsobem se lišící: děti s intelektovým hendikepem i děti nadprůměrně inteligentní, děti studium zanedbávající i děti ve studiu nadstandardně poctivé, děti s hrubými způsoby i děti s těmi nejjemnějšími atd. Neplatí vždy, že dítě musí být určitým způsobem oslabené či handicapované. I dítě asertivní, inteligentní i jinak zdatné se může stát obětí. Jsou známy případy, kdy se v rámci šikany tváří v tvář dítě aktivně postavilo útočníkům a ti pak přesunuli násilí a zvýšili jeho rafinovanost právě prostřednictvím elektronické komunikace. Protože je školní IT dovednosti 3
šikana/kyberšikana projevem poruchy vztahů ve skupině, záleží na vývoji kolektivu, kde se konkrétní dítě ocitá a na práci pedagoga se skupinovými vztahy. Prostorová neomezenost Kyberšikana se neomezuje jen na prostory třídy nebo školní dvůr: kyberšikana prostřednictvím mobilních telefonů a internetu pronásleduje dítě i v jeho domově, které tak nemá před elektronickými útoky úniku. Časová neomezenost Stejně jako prostorově, je kyberšikana neomezená i časově. Nekončí se školním zvoněním a trvá tak dlouho, dokud má oběť zapnutý internet nebo mobil, většinou tedy 24 hodin denně. Široké sociální dopady S tím, jak snadno se na internetu šíří digitální obsah, je jednoduché rozšířit i fotografii, video nebo text, který někoho ponižuje, šíří o něm nepravdivé nebo popudlivé informace. Nejsnazší je to v sociálních sítích, na portálech pro sdílení videí a veřejných chatech, kde má k takovým materiálům přístup každý uživatel internetu. U rozvinutých šikan dochází k veřejnému hlasování, peticím, masovým komentářům na úkor oběti. S počtem diváků úměrně narůstá i frustrace oběti. Obtížná rozpoznatelnost Kyberšikana jako jedna z forem psychické šikany nepůsobí viditelné modřiny a krvavé šrámy. Může proto zůstat svému okolí dlouho skrytá. Přesto působí zranění neméně vážná a obtížně léčitelná (např. úzkostné poruchy, posttraumatické poruchy, deformuje rozvoj sociálních a morálních kompetencí). Proto je důležité rozvíjet citlivost k signálům elektronického násilí mezi žáky a nepodceňovat je. Anonymita Anonymita posiluje účinnost násilných zpráv a útoků. Přestože s velkou pravděpodobností bude útočník ze stejného kolektivu jako oběť, často zůstane záměrně skrytý, aby zvýšil strach a utrpení oběti. Stačí vytvořit falešný profil na sociální síti, neznámou e-mailovou adresu či zřídit simkartu s novým číslem, a oběť se nikdy nemusí dozvědět, kdo na ni útočí. Každé desáté české dítě zažilo kyberšikanu IT dovednosti 4
V Českých podmínkách existují dva základní výzkumy. Výzkum projektu Minimalizace šikany, provedený v roce 2009 společností MediaResearch, ukázal, že 10 % českých dětí bylo v posledním půlroce obětí kyberšikany. Při šetření se zjistilo, že téměř polovina obětí vůbec netušila, že může v jejich případě jít o kyberšikanu. Výzkum Centra prevence rizikové virtuální komunikace hovoří o číslech mnohem vyšších. Dle tohoto výzkumu bylo obětí některé z formy kyberšikany více než 59 % školních dětí. V rámci celoevropského výzkumu EU Kids online uvádí zkušenost s elektronickou šikanou 8 % českých dětí ve věku 9-16 let. Sociální sítě a děti Profil v některé ze sociálních sítí má 72 % českých dětí (v ČR se v naprosté většině jedná o Facebook). Ve věku mezi 13 a 16 lety má profil 90 % dětí, mezi 9 a 12 lety 52 % dětí (zdroj: EU Kids online). Přitom věková hranice pro uživatele je v pravidlech užívání Facebooku stanovena na 13 let. Na Facebooku je přes 7,5 milionu dětí pod 13 let. 1.2 Jak se kyberšikana projevuje? Mobilní telefony Mobilní telefon je nejčastějším prostředkem šikanování. Většina školních dětí disponuje vlastním telefonem a ten je první zbraní po ruce. Mobilní telefon bývá zneužíván k zasílání výhružných a urážlivých SMS, opakovanému prozvánění, nepříjemným hovorům, fotografování a natáčení dehonestujících videí. Agresivní zprávy často přicházejí z neznámých telefonních čísel. U rozvinutějších šikan může dojít až k zavalení oběti zprávami a telefonáty z mnoha čísel. Zneužíván bývá i telefon oběti. Bývá uváděn jako kontakt v nejrůznějších falešných inzerátech, oběť je pak bombardována nechtěnými dotazy a kontakty (jako např. poskytovatel erotických služeb, výhodného prodeje, zájemce o seznámení). Videoportály Nejrůznější ponižující videa obvykle spatří světlo světa na některém z portálů pro sdílení videí, nejčastěji na YouTube, kde je oběť kyberšikany zachycená na videu vystavena veřejnému posměchu. Když se oběť o takovém videu dozví, má možnost požadovat jeho smazání, a to u autora videa nebo se může obrátit přímo na YouTube. Požádat o pomoc s odstraněním takového materiálu může rovněž na Horké lince, intervenčním centru pro boj se škodlivým či nezákonným obsahem na internetu, www.horkalinka.cz. IT dovednosti 5
Emaily a chaty Posílání výhružných emailů a zpráv, nevyžádaných obrázků (např. pornografických), spamování, krádež hesla k emailu a jeho následné zneužití tak je možné zneužít email nebo chat k šikanování. Emailová komunikace obvykle probíhá mezi dvěma lidmi a kyberšikana tak je zcela soukromá. Chaty umožňují komunikaci i skupiny lidí, před kterou může agresor oběť ponižovat, urážet nebo ji vytěsňovat ze skupiny diskutujících. Webové stránky Webovou stránku může vytvořit kdokoliv, tedy i člověk, který chce stránku zneužít k útoku na někoho jiného. Veřejnosti tak zpřístupní např. stránku s ponižujícími fotkami a videi oběti, doplní je o pikantní komentáře a dá prostor i ostatním uživatelům, aby se k materiálům dle libosti vyjádřili. Sociální sítě Mezi dospívajícími stále oblíbenější sociální sítě jsou ideálním místem pro nenápadnou i zcela otevřenou kyberšikanu: zveřejňování fotografií a vide bez vědomí oběti, jízlivé komentování profilu oběti a posílání nadávek, vytěsňování ze skupiny vrstevníků pomluvami a urážkami. Ke kyberšikaně může být také zneužit falešný profil oběti, vytvořený někým jiným, kde se oběť projevuje a vyjadřuje společensky nepřijatelným způsobem. IT dovednosti 6
2 Happy Slapping Happy Slapping, v doslovném překladu něco jako veselé fackování, označuje natáčení reálného fyzického napadení nic netušící oběti. Zpravidla se jedná o útok na náhodně vybranou, kolemjdoucí oběť, se kterou nemá útočník žádný specifický vztah. Jeden nebo více útočníků napadne oběť a další z agresorů celý útok natáčí na kameru nebo mobilní telefon. Motivace pachatelů bývají jiné než u kyberšikany. Cílem je získat maximálně šokující, originální, často co nejbrutálnější, ale autentické video, které agresoři zveřejní na některém z portálů pro sdílení videí a těší se z rostoucího počtu zhlédnutí. Důsledky útoků mohou být fatální. Pořízení takového videa bývá iniciačním rituálem pro přijetí do různých mladistvých skupin. Nicméně natáčení fyzického nebo sexuálního útoku a její následné zveřejnění může být prostředkem k týrání kyberšikanované oběti. Ruku v ruce s tím jde zároveň obecná dostupnost takové zábavy. V současné době má chytrý telefon a neomezený přístup k internetu vpodstatě každý. Takže možnosti takové video vytvořit, sdílet i shlédnout jsou takřka neomezené. Jedním z nejtragičtějších příkladů je případ polské studentky Anny Holmann. Natočení sexuálního útoku ve škole předcházelo dlouhodobé ponižování a ataky ze strany spolužáků. Anna ponížení neunesla a zaplatila životem. 2.1 Happy slapping a trestní právo V České republice happy slappingové jednání není trestným činem, ale není ani beztrestné. Např. situace, kdy útočník z ničeho nic napadne tyčí kolemjdoucí oběť, zatímco je natáčen komplicem, a následně spolu umístí video na internet, může být posouzena pravděpodobně hned jako několik trestných činů: např. těžké ublížení na zdraví (při ochrnutí aj. podobném dopadu), nepřekažení trestného činu a neoznámení trestného činu (ze strany komplice), následně neposkytnutí první pomoci. Záležet bude vždy na konkrétním průběhu jednání. V úvahu proto připadá např. i podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, ohrožování výchovy dítěte, schvalování trestného činu, podněcování k trestnému činu aj. (při méně závažném jednání půjde nejčastěji o některý z přestupků proti občanskému soužití). Některé evropské státy mají Happy Slapping přímo zakotven v trestně právních předpisech. Ve Francii je Happy Slapping IT dovednosti 7
trestným činem od roku 2007, v Anglii byl první rozsudek za happy slappingový útok vynesen v roce 2008. Útočníci se mohou bránit, že své oběti nechtěli způsobit nic špatného. Na řadu pak přichází dokazování, zda útočník věděl či mohl vědět o možném nežádoucím dopadu svého jednání, a zda jej chtěl způsobit. Přihlíží se např. ke způsobu provedení útoku, vztahu mezi útočníkem a obětí, motivaci a osobním vlastnostem útočníka. IT dovednosti 8
3 (Cyber)stalking Stalking neboli nebezpečné pronásledování je takové jednání, kdy se pachatel zaměří na konkrétní osobu, kterou dlouhodobě pronásleduje, obtěžuje ji, vyhrožuje jí nebo jí blízkým osobám, a tím ve své oběti vyvolává pocity strachu. Zneužívání nových online a mobilních technologií k pronásledování se označuje jako Cyberstalking. Stalking, na rozdíl od kyberšikany a happy slappingu, je zakotven v trestním zákoně a je trestným činem (nebezpečné pronásledování, 354 TZ). Pronásledování bývá také prostředkem týrání v rámci šikany a kyberšikany. Nejčastějšími oběťmi stalkingu jsou bývalí partneři, osoby, jež neopětují city stalkera, celebrity, politici apod. Kybernetičtí lovci (cyberstalkers nebo obecněji stalkers, stalkeři), používají k získávání kontaktů různé promyšlené postupy a pomocí nich si vybírají své oběti v chat roomech, diskusních fórech, prostřednictvím e-mailů, spamováním (mnohonásobným zasíláním nevyžádané pošty), obtěžováním v živém online rozhovoru nebo i slovesným napadáním (tzv. flaming), případně zanecháváním nepřístojných vzkazů v návštěvních knihách, zasíláním virů apod. Charakteristická je pro stalkery, resp. cyberstalkery, jejich vytrvalost a systematičnost. Postavy a charaktery těchto lovců, které jsou často smyšlené, a o to nebezpečnější, poukazují skutečně na ty nejhorší typy lidí pohybující se v prostředí Internetu. Přestože je jich mezi uživateli sítě menšina, můžeme se s nimi skrytě i přímo setkat i my. 3.1 Cyberstalker a jeho motivace Cyberstalker může mít k dispozici informace o své oběti z reálného světa, například od starého kamaráda či kamarádky, nebo dokonce spolužáka. Nicméně cyberstalker zřejmě nikdy svou oběť ve skutečném světě nepotkal a může si ji vybrat za svůj cíl jen proto, že mu připadá nějakým způsobem zranitelná. Je pravděpodobné, že se pokusí naplánovat kontakt se svou obětí přístupem k telefonním číslům, použitím e-mailu apod. Motivací, která podporuje cyberstalking, je snaha o získání moci nad obětí, a to především pomocí strachu. Zdroj jeho síly spočívá ve znalosti oběti a v informacích o ní. Shání je proto, aby jeho vyhrožování a hrozby vypadaly realističtěji a aby mohl postupně u oběti vyvolávat stále větší strach. Schopnost vyděsit a následně kontrolovat oběť roste právě s IT dovednosti 9
množstvím informací, které cyberstalker o oběti získá. Stalkeři používají telefonní čísla, adresy, ale i osobní koníčky a záliby k tomu, aby zaútočili na soukromí svých obětí. Zjistí si, které věci dokážou oběť rozrušit, a tuto informaci použijí k jejímu dalšímu obtěžování. I v online prostředí lze najít opravdové přátele a, stejně jako ve skutečném světě, se můžeme s online přáteli pohádat anebo se k nám občas mohou chovat i protivně. To jsou situace často spojené právě s přátelstvím ať už je online, nebo offline. My i naši přátelé se můžeme jak v běžné osobní komunikaci, tak i skrz Internet dokonce bavit i vzájemným škádlením, popuzováním, jemnými urážkami, vyprávěním vtipů nebo nadávkami. Nemusí nám to vadit, protože se známe a na takové komunikaci jsme se případně i dohodli. Víme ale, že pokud zajdeme příliš daleko, přítel nám to dá najevo a my se mu můžeme omluvit. 3.2 Obrana Bohužel existují situace, při kterých se stalker rozhodne svou oběť pronásledovat. Může nebo také vůbec nemusí znát svou oběť v reálném životě. Oběť nebude určitě souhlasit s urážkami nebo zastrašováním a, a to je typické, bude touto zkušeností neobyčejně vyděšena. Naopak stalker bude mít z terorizování své oběti potěšení. Co můžeme udělat pro to, abychom předešli výše uvedeným situacím? Odpověď není snadná, přesto je důležité: Být při komunikaci velmi opatrný: ne každý je tím, za koho vystupuje. Pečlivě si rozmyslet příslib nového a úžasného vztahu. Zvážit, zda nehledáme lásku na špatném místě. Vytyčit si hranice s ohledem na komunikaci sexuální povahy a dodržovat je. Neodpovídat a nijak nereagovat na posměchy a hrozby. Upozornit na tyto hrozby a posměchy moderátora chatu, pokud je to možné. Může to pomoci i jiným uživatelům, resp. potenciálním obětem. Vyhnout se rozdávání osobních kontaktů upravit si osobní profil a všechny informace osobní povahy odstranit. Ignorovat, příp. zablokovat jakéhokoliv uživatele, který nás obtěžuje. 3.3 Základní projevy cyberstalkingu Opakované a dlouhodobé pokusy kontaktovat oběť pomocí e-mailů, telefonátů, SMS zpráv, zasíláním vzkazů na ICQ, Skype, Facebooku, různé druhy chatu. IT dovednosti 10
Obsah těchto zpráv může být příjemný až veselý, ale též urážející, zastrašující. Výjimkou nejsou zprávy původně příjemné, snažící se získat odpověď či kontakt oběti, které se stávají urážejícími, nevkusnými či zastrašujícími. V rámci snahy kontaktovat oběť je využívána široká paleta citů (vyhrožování, vydírání, vyvolávání pocitu viny apod.). Demonstrování moci a síly stalkera Stalker ve svých projevech dává důraz na přímé či nepřímé výhrůžky, které v oběti budí oprávněný strach a obavy. Výjimkou zde nejsou ani výhrůžky přímého násilí (i zabitím). V oblasti elektronických médií se stalker většinou omezuje na různé druhy výhrůžek, které opírá o poznatky o oběti (vím, kde jsi, co děláš, vidím tě, vím, co máš na sobě ). Stalker může také vyhrožovat fyzickým útokem na oběť či její blízké. Stalker se vydává za oběť Často také dochází k tomu, že stalker jako útočník označuje sám sebe za oběť. Předstírá, že se mu oběť mstí, může na oběť podat i trestní oznámení. Veřejně demonstruje, co vše pro daného člověka dělá, jak se pro něj obětuje apod. Tím se snaží obrátit veřejné mínění na svou stranu. Snaha poškodit reputaci oběti stalkerem V rámci stalkingu/kyberstalkingu také dochází ke snahám stalkera očernit oběť, například šířením nepravdivých informací v okolí oběti (práce, rodina, přátelé, sousedé). Kyberstalking se například projevuje tak, že útočník vytvoří falešnou internetovou stránku/blog, kde o oběti zveřejňuje nepravdivé informace ve snaze snížit její důvěryhodnost, reputaci apod. Tyto informace šíří synchronními i asynchronními komunikačními kanály (chat, ICQ, Skype, e-mail, Wikipedie, sociální sítě apod.). IT dovednosti 11
4 Sexting Pojem sexting je složeninou slov sex a texting. Označuje zasílání elektronických zpráv (sms, mms, e-mailů atd.) či sdílení materiálu s erotickým a sexuálním podtextem. Zpravidla se jedná především o sexuálně orientované komentáře, odhalené fotografie a videa. Sexting je fenoménem hlavně u dospívajících (významně vyšší výskyt u dětí nad 15 let než u mladších skupin zjistil výzkum E-bezpečí, 2012), u dívek i chlapců. Mladí lidé objevující vztahy a toužící po slávě hrdě odesílají své fotografie a videa s očekáváním obdivu. Neuvědomují si, že se vystavují vysokému riziku vydírání, zneužívání a veřejného posměchu. Takové fotografie mohou pro adresáta v budoucnu znamenat prostředek k nátlaku či k zesměšnění, mohou dítě nebo jeho blízké ohrozit v budoucích vztazích i zaměstnání. Sexting probíhá nejčastěji mezi vrstevníky, výjimkou ale není ani cílené zasílání odhalených fotografií neznámým lidem (z chatu, seznamky) za úplatu. V některých zemích je sexting tvrdě postihován, v USA je trestným činem (mladiství odesílající sexuálně orientovaní se stávají sexuálními delikventy s trvalým záznamem). V roce 2012 zrealizoval tým Centra prevence rizikové virtuální komunikace Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci ve spoluprací s firmou Seznam.cz rozsáhlý výzkum zaměřený na rizika spojená s využíváním internetu v populaci dětí. Výzkum se zaměřoval rovněž na oblast sextingu. Podle výsledků výzkumu sexting v ČR realizuje cca 7-9 % populace dětí. 7,23 % dětí na internet v roce 2012 umístilo svou "sexy" fotografii nebo video, na kterých jsou částečně nebo úplně nazí. 4.1 Sexting a právo Případy sextingu se v ČR řeší individuálně, některé jsou vyhodnoceny jako přestupek, jiné jako trestný čin (záleží na druhu intimních materiálů šířených internetem a na způsobu jejich pořízení). Některé případy lze také řešit občanskoprávní cestou. Osoby starší 15 let mohou mít sex (nedopouští se trestného činu). Nesmí se při tom však fotografovat, natáčet nebo dokonce vést deník (do 18 let). Pak by se mohlo jednat o výrobu a držení dětské pornografie. IT dovednosti 12
Právní restrikce neberou ohled na skutečnou vůli osob, které mají chránit. Nepřiznávají osobám mladším 18 let právo rozhodovat o tom, zda chtějí být pornograficky zobrazeny, dokonce ani právo, aby se samy zobrazily způsobem, který lze označit jako pornografický. Materiály pořízené v rámci sextingu se často řadí do tzv. dětské pornografie. Ta se definuje jako pornografie, v níž jsou zobrazeny děti jako sexuální aktéři nebo objekty (soulož, masturbace, nahota atd.). Je důležité upozornit, že dítě je podle zákona osoba mladší 18 let (nikoli 15!). IT dovednosti 13
5 Online hry Závislost na on-line hrách se řadí do skupiny závislostí na internetu nebo počítači. Jelikož internet poskytuje mnoho možností, závislost se může projevit různě. Nejenom jako hraní her (především pak on-line her), ale také často jako chatování, brouzdání nebo například on-line nakupování. V dnešní době stále nových technologií a rychlého vývoje se objevují stále nové možnosti. Se světem on-line her se otevírá virtuální realita, která nabízí zdánlivou možnost vytvářet si jiný (lepší) svět. V něm je možné prožívat dobrodružství, realizovat své představy a dosáhnout úspěchu a ocenění mnohem snadněji, příjemněji a za kratší dobu než v reálném životě. Virtuální svět nabízí lákavou možnost dosahovat snadno a pohodlně cílů nebo prožít napětí. Dnes již většina mladých lidí a dětí někdy vyzkoušela počítačovou hru. Hra dokáže velmi rychle strhnout a může být velmi obtížné od ní odejít. Největším rizikem pro vyvolání závislosti jsou takzvané MMORPG (Massively multiplayer online role playing game), tedy masové internetové hry. Jednotliví hráči se při nich vžívají do nejrůznějších hrdinských rolí a setkávají se prostřednictvím internetu s ostatními. Pokud dítěti pořídíte počítačovou hru, například strategickou, stráví u ní ze začátku možná poměrně hodně hodin, ale hra má svůj začátek a konec. Časem ohraná hra omrzí a dítě ji odloží. Avšak hry typu MMORPG tím, že jsou v nich neustále přítomni hráči, se stále mění a vyvíjejí a nemá tak vlastně svůj konec. Realita on-line hry pokračuje, i když hráč opustí hru a odpojí se z internetu. U hráče tak vzniká stále silnější touha být připojen co možná nejdéle, aby o něco nepřišel. Kromě této nutkavé potřeby mu hra poskytuje dosažení úspěchů v poměrně krátkém čase a hráč si tak může kompenzovat neúspěchy z reálného života. Podle odborníků ale kritériem chorobného on-line hráčství není jen počet hodin strávených ve hře, ale spíše ztráta sociálních vztahů a sociálního fungování ve skutečném světě. Hráče postupně přestává zajímat cokoliv z jeho běžného života. Nemůže odolat pokušení věnovat všechen svůj volný čas, a nejen ten, virtuálnímu prostoru. A jaké jsou faktory ukazující na hrozící závislost? IT dovednosti 14
Hra baví hráče dlouhodobě stále stejně, zatímco u jiných po čase nadšení a zájem o novou hru opadá Hráč zanedbává hygienu a jídlo, práci či učení; naopak využívá stimulační drogy, aby udržel svou pozornost Přednost je dávána mezilidským vztahům vytvořeným přes internet před reálnými Hráč má nutkavé myšlenky na hraní U hráče se projevuje nervozita, když někde není přístup k internetu Hráč ztrácí zájem o okolní dění a reálný svět Poruchy spánku 5.1 Zdravotní rizika Nadměrné sezení u počítače je nesporně spjato s mnohými problémy spojenými s nedostatkem pohybu, s nepravidelným stravováním a s nedostatečným pitným režimem. Typickým příkladem je obezita, jejíž nárůst v posledních letech lze asi zčásti připsat na vrub počítačovým hrám. Dále se uvádí i rizika kardiovaskulárních nemocí, cukrovky a různých onemocnění pohybového systému. Asi každý náruživější uživatel PC se už setkal s méně nebezpečnými, avšak nepříjemnými následky typu bolestí v šíji a v ramenou, bolestí v zádech anebo v zápěstí. Hráč Často se v souvislosti s hraním mluví o poškozování zraku. Jak jsem již naznačil výše, není to tak jednoduché. To, jestli dívání do monitoru pomůže či přitíží, závisí jistě na mnoha faktorech včetně toho, zda si dělá hráč přestávky a jak dlouho celkem u počítače sedí. V některých případech může dojít až k počítačovém zrakovém syndromu projevujícímu se napětím očí, jejich únavou, podrážděním, zčervenáním a rozmazaným a dvojitým viděním. V důsledku nadměrného hráčství může též dojít k poruchám sluchu (příliš hlasité zvukové efekty) či chrupu (zanedbávání hygienických návyků). Občas se v souvislosti s hrami píše o riziku virtuální nevolnosti a epilepsie. 5.2 Problémy v sociálním světě Náruživý hráč investuje většinu volného času do své virtuální identity, a tak postupně ztrácí sílu jeho identita reálná. Může se propadnout do světa za monitorem tolik, že postupně přestane plnit povinnosti plynoucí z normální existence zhorší se mu studijní výsledky nebo ho ze školy dokonce vyhodí, přestane se zajímat o své nejbližší, o rodinu nebo v případě těch starších o partnera. Tématem jeho života se stává hra a nejraději se stýká s ostatními hráči. Ztratí tak většinu normálních sociálních kontaktů a kotev v IT dovednosti 15
offline existenci. Postupně se u hráčů omezuje schopnost navazovat normální vztahy s lidmi, což je přivádí až do sociální izolace. Nadměrné hráčství úzce souvisí s tématem závislosti na internetu, kterému se budeme věnovat v jiné části seriálu. A opět, nic není tak jednoznačné. Téma her se stalo mezi školáky oblíbeným, a tak může celkový nezájem o ně vést až k vypadnutí z kolektivu. Hraní též často může představovat formu úniku z tíživé rodinné či jiné situace problém je pak třeba hledat a řešit jinde, než v hraní samotném. 5.3 Jak se stavět k online hraní Dostáváme se k zásadní otázce, kterou asi řeší většina dnešních rodičů. Hry v současnosti představují docela běžnou součást života dětí, tudíž je nelze jen tak opomíjet. Na prvním místě stojí vždy komunikace s dítětem a pochopení toho, co hry pro dítě představují. Vyrovnaný rodič přistupuje ke světu za monitorem bez předsudků a nehledá problémy tam, kde nejsou. Ideální by bylo dle mého názoru, kdyby si dospělý hru spustil a zkusil na vlastní kůži, o čem to je. Zároveň je výhodné přimět dítě k dodržování jistého rozvrhu omezujícího pobyt u PC, případně ho u PC kontrolovat (samozřejmě toto dost závisí na věku dítěte). Určitě je dobré ukázat svému potomkovi i jiné způsoby trávení volného času (sport, umělecké kroužky atp.) a jít v tomto jako rodič příkladem, to znamená například nesedět po práci až do večera u televize. 5.4 Jak snížit u dětí rizika vzniku závislosti na on-line hrách (desatero) Věnujte svým dětem dostatek pozornosti, povídejte si s nimi, hrajte si s nimi, zajímejte se o to, co je baví, co chtějí, kam směřují, co se jim nelíbí či co je trápí. Respektujte je jako svébytné bytosti a podporujte jejich osobnostní růst. Dejte svým dětem osobní příklad aktivního a smysluplného trávení volného času. Zapojujte je do společných volnočasových aktivit, motivujte je k rozvíjení jejich koníčků, sportů či uměleckých aktivit. Sledujte chod celého rodinného systému a snažte se jej (sami či za pomoci odborníků) udržovat v souladu a rovnováze. Krize a konflikty mezi rodiči se často promítnou jako problémy jejich dětí. Vytvářejte společně s dětmi jejich svět takový, aby neměly potřebu vytvářet si nový ve virtuálním prostoru. Oceňujte je, a to nejen za výkon. Dejte jim najevo lásku za to, jací jsou. Dítě se tak naučí mít zdravě rádo sebe sama, mít zdravé sebehodnocení a nebude si muset kompenzovat svou zdánlivou nedostatečnost ve virtuálním světě, kde se proměňuje za hrdiny či obávané padouchy. IT dovednosti 16
Umožněte jim zažívat každodenní drobné úspěchy. Nezahrnujte je výčty jejich nedostatků, chyb a neúspěchů. Nebudou mít potom potřebu uspokojovat svou touhu po úspěchu ve virtuálním světě, kde restart umožní i zmrtvýchvstání a vynulování totálního krachu. Učte své děti zdravému užívání PC a internetu. Jděte jim příkladem, než byste zakazovali a nařizovali. Využívejte softwarové i hardwarové prostředky k zamezení přístupu ke stránkám s obsahem nevhodným pro děti. Sledujte pravidelně to, co vaše děti na internetu dělají. Pokud toto pravidlo zavedete hned od začátku, přijmou ho děti mnohem lépe. PC a internet je dnes běžná součást života, umožněte dětem si osvojit zdravé dovednosti práce s internetem, limitujte však čas trávený hrami, chatováním a podobnými činnostmi na maximálně půlhodinu denně a v tom buďte důslední. Pokud se přesto u vašeho dítěte objeví problém s nepřiměřeným užíváním internetu (hry, chatování, brouzdání), nezavírejte před tím oči. Současně však přijměte svůj díl odpovědnosti a nenahlížejte na to jako na výlučný problém vašeho dítěte, nýbrž jako na symptom, jímž se projevuje nějaký problém ve fungování celé vaší rodiny. IT dovednosti 17
6 Rizika sociálních sítí a co by děti měly vědět Sociální sítě (ve skutečnosti společenské sítě, anglické social network znamená společenská ) si podmanily svět a využívá je prakticky polovina světové populace. Největší sociální sítí na světě je Facebook (www.facebook.com) s více než 1,2 mld. uživatelů celosvětově a více než 4 miliony uživatelů v České republice (více než polovina české internetové populace). Vedle Facebooku existují další sociální sítě Google+, Twitter, LinkedIn, Instagram, Pinterest coby nejznámější zahraniční, Spolužáci.cz, Lidé.cz a Libimseti.cz coby nejznámější a největší české. Facebook je největší, nejrozšířenější a používají ho prakticky všechny děti. Počínaje šestou třídou najdete ve třídě výjimečně pouze několik dětí, které ho nepoužívají. Sociální sítě se ničím neliší od Internetu jako takového. Jde vždy o veřejný prostor znamená to, že cokoliv na sociální síť (internet) umístíte, umisťujete do veřejného prostoru a může to vidět kdokoliv. Jakékoliv přísliby ochrany soukromí neexistují k neveřejným zveřejněným informacím se vždy mohou dostat hackeři, útočníci, malware (škodlivé software), kdokoliv kdo se náhodou dostal k počítači s uživatelem přihlášeným na Facebook. Prakticky kterékoliv heslo je možné rozlousknout a u dětí (obzvlášť u nich) platí, že používají hesla nedostatečná, sdílejí je s dalšími lidmi. Sociální sítě (a zejména Facebook) bohužel vzbuzují v uživatelích falešné zdání bezpečí a soukromí. Historie Facebooku je plná příkladů selhání Facebooku v otázce ochrany soukromí uživatelů vlivem chyb programátorů, bezpečnostních chyb, ale i postupné rušení původních omezení. To co Facebook ještě před pár lety považoval za soukromé je dnes chápáno jako veřejné. A postupem času se stává běžně, že doposud soukromé informace Facebook promění na veřejně viditelné. Facebook (a sociální sítě) mohou být prospěšnou pomůckou, za předpokladu, že jsou používány správně a k prospěšným účelům. Platí zde ale, že se dobrý sluha, může proměnit ve zlého pána. Hrozby pro soukromí jsou velké a zejména děti a mládež neumí dostatečně rozpoznat, kde začíná hranice nezveřejňovat. Značnou nevýhodou je fakt, že starší generace neumějí Facebook používat, obávají se ho, vyhýbají se mu. A nevědí tedy, jakým způsobem funguje, nemohou dětem a mládeži poradit, nevědí jak reagovat, čeho si všímat. V praxi to zpravidla znamená i to, že rodiče IT dovednosti 18
dnešních dětí Facebook nepoužívají, nebo ho neumějí používat. Stejně tak jako řada učitelů. Rodiče mohou být se svými dětmi přáteli na Facebooku a ve většině případů tomu tak je. V některých případech rodiče vlastní i přihlašovací údaje svých dětí a mohou tak skutečně vidět, co jejich dětí na Facebooku dělají. Pokud heslo nevlastní, děti mohou před rodiči úspěšně skrývat, co dělají (volbou toho co jim povolí vidět). Vždy platí, že nejlepší cesta je důvěra mezi rodiči a dětmi, taková, která rodičům umožní kontrolovat profily dětí v jejich přítomnost, nejlépe na základě požadavku dětí samotných. Zásadním nedostatkem Facebooku (a všech zahraničních sociálních sítí) je skutečnost, že jsou provozovány zahraniční společností, která zpravidla nemá žádnou funkční uživatelskou podporu. V případě Facebooku neexistují mailové adresy ani telefony. Případné stížnost v závažných případech (například šikana) jsou řešeny formuláři s mizernou (spíše žádnou) odezvou. A pro řešení těchto závažných případů je nutné hledat pomoci jinde zpravidla tam, kde se jim podařilo vytvořit kontakt na evropské ústředí Facebooku. Pomoc s problémy na Facebooku mohou děti a mládež hledat pouze u rodičů, pokud se týká problém školy, měly by ho oznámit a řešit i se školou. Pokud je potřeba zásahu, zejména v případě šikany či něčeho vážnějšího, je možné se obracet na Horkou linku (www.ohlaste.horkalinka.cz) nebo na Linku bezpečí (www.linkabezpeci.cz, 116 111). Dnešní děti a mládež jsou s počítači a mobilními telefony spojeni nebývalou měrou pokud se budete ptát co dnes děti a mládež čtou, tak na prvním místě jsou textové zprávy. Následují magazíny, e-maily a sociální sítě. Vedle mobilních telefonů výrazně stoupá rozšíření tabletů, ty se v budoucnu stanou jedním z nejčastějších míst, kde dospělí i děti budou používat sociální sítě. V řadě případů jsou tato zařízení vybavena fotoaparáty a velmi snadným způsobem, jak cokoliv vyfotit a okamžitě umístit na internet (na sociální síť). Z uvedeného také plyne, že děti a mládež mohou Facebook využívat velmi intenzivně. V rozsahu od několika desítek minut až několik hodin denně. Není výjimkou, že na něm tráví až šest hodin denně, prakticky veškerý volný čas. A zejména veškerý čas, který tráví u počítače. Pokud mají mobilní telefon s internetovým připojením, budou používat Facebook i zde. Využívání internetu, počítačů a sociálních sítí může v řadě případů u dětí a mládeže přerůst v závislost. Pokud někdo na Facebooku tráví šest a více hodin denně, lze již hovořit IT dovednosti 19