PROFI&HOBBY ZAKLÁDÁME ZAHRADU JIŘÍ FINGER GRADA PUBLISHING
Jifií Finger Zakládáme zahradu Vydala Grada Publishing, a.s. U PrÛhonu 22, Praha 7 obchod@gradapublishing.cz, www.grada.cz tel.: +420 220 386 401, fax: +420 220 386 400 jako svou 2542. publikaci Odpovûdná redaktorka Eva Horníãková Sazba Artedit s.r.o., Praha Fotografie na obálce profimedia.cz/corbis Poãet stran 112 První vydání, Praha 2006 Vytiskly Tiskárny HavlíãkÛv Brod, a. s. Husova ulice 1881, HavlíãkÛv Brod Grada Publishing, a.s., 2006 Cover Design Grada Publishing, a.s., 2006 Názvy produktû, firem apod. pouïité v knize mohou b t ochrann mi známkami nebo registrovan mi ochrann mi známkami pfiíslu n ch vlastníkû. ISBN 80-247-1070-6
OBSAH Obsah Úvodem... 7 1 Co je zahrada... 17 2 Jaká má b t zahrada... 18 3 Nejprve uïiteãná teorie... 20 3.1 Principy geometrické... 20 3.2 Principy kompoziãní... 21 3.3 Barva... 23 3.4 Svûtlo a stín... 24 3.5 Principy estetické... 24 3.6 Principy fyziologické... 26 3.7 Principy psychologické... 27 3.8 Principy filozofické... 29 4 âím je zahrada... 31 4.1 Prostorová definice zahrady... 31 4.2 Zahrada jako umûlecké dílo... 32 4.3 Zahrada jako k ã... 32 5 Navrhujeme zahradu... 34 5.1 Zahrada jako závazek... 34 5.2 Zahrada stojí ãas i peníze... 34 5.3 Zahrada je v hodná investice... 36 5.4 Kde si vybrat místo... 36 5.5 Co téï rozhoduje o zahradû... 37 6 Svûdomitá pfiíprava zámûru... 42 6.1 Územní plán mûsta nebo obce... 42 6.2 Majetkov stav... 43 6.3 Potfiebuje zahrada architekta?... 43 7 Projekt zahrady... 44 7.1 Pfiíprava návrhu... 53 7.2 Vypracování dokumentace... 54 7.3 Spolupráce pfii zakládání zahrady... 55 8 Milá pfiekvapení, ale i potíïe... 60 8.1 Typy zahrad... 60 8.2 Jak velká má b t zahrada... 62 8.3 Nûkterá úskalí zahrad... 63 9 Zakládáme zahradu... 66 9.1 Terénní úpravy... 67 10 Zahrada jako inïen rsk objekt... 69 10.1 Vodovodní pfiípojky... 69 10.2 Odpadní potrubí... 69 10.3 Pfiípojky elektro... 70 10.4 Slaboproud... 70 10.5 Pfiíkony, které zahrada vyïaduje... 71 10.6 DÛleÏitá omezení... 73 11 Kámen v zahradû... 74 11.1 Kamenné plochy (terasy, odpoãívadla, chodníky)... 74 11.2 Zídky, stûny... 74 11.3 Alpina, skalky... 75 11.4 Kamenné zahrady... 76 Zakládáme zahradu PROFI&HOBBY 5
OBSAH 11.5 Kamenné objekty... 76 12 OheÀ v zahradû... 89 12.1 Umístûní krbu v zahradû... 89 12.2 Zahradní grily... 90 12.3 Ohni tû... 90 15.2 Okrasné kefie listnaté i jehliãnaté... 100 15.3 Trvalky, trávy a kapradiny... 100 15.4 Letniãky a dvouletky... 100 15.5 Kvûtiny cibulovité a hlíznaté... 101 13 Voda v zahradû... 91 13.1 Vodní fontánky... 91 13.2 Okrasné nádrïe a jezírka... 91 13.3 Bazény v obytné zahradû... 92 13.4 Sprcha v zahradû... 93 13.5 Mokfiad jako náhrada jezírka... 93 13.6 Závlaha zahrady... 93 14 Parter zahrady... 95 14.1 Plochy dláïdûné terasy, odpoãívadla, chodníky... 95 14.2 Plochy dlaïby zámkové, betonové... 95 14.3 Plochy a cesty pískované... 95 14.4 Plochy s povrchem drti, antuky, oblázkû nebo Ïivice... 96 14.5 Plochy zpevnûné betonov mi nebo plastov mi rastry... 96 14.6 Plochy kryté mulãovací kûrou, tûpky... 97 14.7 Plochy s vegetaãním krytem... 97 14.8 Plochy okrasn ch trávníkû... 97 15 ZeleÀ v zahradû... 99 15.1 Okrasné stromy listnaté i jehliãnaté... 99 16 V tvarné dílo v zahradû... 102 16.1 V bûr v tvarného díla... 102 16.2 Jak umístit v tvarné dílo... 103 16.3 Hlavní zásady situování v tvarného díla... 104 16.4 V ka v tvarného díla... 104 16.5 Orientace ke svûtov m stranám... 105 16.6 Pozadí v tvarného díla... 105 16.7 Parter v tvarného díla... 106 16.8 Scénické nasvûtlení v tvarného díla... 106 17 Zvífiecí miláãci v zahradû... 107 18 Zrození zahrady... 109 18.1 Stavebník a pfií tí uïivatel zahrady... 109 18.2 Architekt autor návrhu... 110 18.3 Známí, pfiátelé a kibicové z okolí... 110 19 Praktické rady závûrem... 111 19 Literatura... 112 6 PROFI&HOBBY Zakládáme zahradu
ÚVODEM Úvodem âlovûk, kter opravdu pfiírodu miluje, nemûïe b t ve své podstatû zl. SnaÏí se Ïít v souladu s jejími zákony a neubli- Ïuje jí. Pokud to lze, tak jí pomáhá, nebo se o to v men ím mûfiítku snaïí nûkdo alespoà ve své zahradû. Moudr zahradník, mûj uãitel, to kdysi vyjádfiil takto: Na e kaïdodenní práce v zahradû je vlastnû prostou modlitbou za odpu tûní toho, ãeho se na pfiírodû dopou tíme. Jako lidstvo vdûãíme pfiírodû za svûj vznik a jsme s ní dodnes takfika neodluãitelnû spjati. Vztah ãlovûka a pfiírody v prûbûhu tisíciletí nab val rûzn ch podob i intenzity, av ak moïnost Ïít v pfiírodû, nebo b t alespoà obklopen jejími projevy, byla vïdy zárukou bohatého a citovû vyváïeného Ïivota. Pfiíroda se díky sv m biologick m kvalitám zásadnû li í od v ech civilizaãních vymoïeností a Ïije si sv m tajemn m, podivuhodn m Ïivotem nezávisle na na ich pfiáních a moïnostech. Rozkvetl jabloàov sad v májovém podveãeru ãi h fiiv ohàostroj barev podzimní pfiírody si nemûïeme pofiídit, kdykoliv se nám zachce, i kdybychom vládli neomezen mi prostfiedky. Snad je to i dobfie, neboè o to více si tûchto podob pfiírody váïíme. Ostatnû úcta k pfiírodû u národû s dávnou kulturní tradicí je nûkdy tak silná, Ïe pfiírodním prvkûm kameni, kvûtinám, stromûm, popfiípadû jejich vzájemné a pfiesnû vymezené kompozici byl pfiirazen duchovní v znam. Tato symbolika se v raznû projevuje v jejich kultufie, umûní i ve zpûsobu Ïivota. Urãitá místa v pfiírodû nebo v zahradû slouïila k meditacím a rozjímání nebo byla uctívána jako posvátná. Nemálo umûlcû a filozofû bylo právû v intimitû tûchto míst inspirováno k dílûm, tvofiícím dnes svûtové kulturní dûdictví. Tato viz foto str. 10 Zakládáme zahradu PROFI&HOBBY 7
ÚVODEM vrcholná díla pozorujeme a nalézáme mnohdy spoleãn obsah jejich umûlecké v povûdi totiï hledání pravdy o Ïivotû. A sv m nitrem, sv m srdcem cítíme, Ïe strom, fieka, louka i krajina tuto v eobjímající Ïivotní pravdu uï dávno znají. Pouze nûkter m z nás a jen obãas nûco napovûdí, pokud pozornû posloucháme. Strážní balvan obklopený tvarově i barevně bohatou vegetací navozuje atmosféru, kde sny i fantazie nalézají svůj prostor Témûfi na kaïdém kroku nalézáme nové informace o zahradách, i návody na jejich zakládání. Ale o umûlecké ãi duchovní podstatû zahrady se nedovíme témûfi nic. Chtûl bych se tedy s vámi zamyslet nad tímto tajemstvím zahrad i nad dal ími souvislostmi, které podnítí va i fantazii a povedou va e pfií tí kroky spolehlivû k vytãenému cíli ke krásné a hodnotné zahradû. 8 PROFI&HOBBY Zakládáme zahradu
CO JE ZAHRADA KAPITOLA 1 1 Co je zahrada V úvodu jsme ponûkud volnû pouïívali pojmy pfiíroda, krajina, zahrada jak se v nich v ak vyznáme? Ponûkud zjednodu enû mûïeme vycházet z tvrzení: Pfiíroda je v e, co pokr vá povrch Zemû, odpovídá Ïivotním podmínkám daného kontinentu a na existenci ãlovûka je zcela nezávislá. Její Ïivotní projevy jsou fiízeny v hradnû zákony pfiírodními. Pfiíroda nebo divoãina nemá ani zaãátek, ani konec. Krajina je více ãi ménû ãlovûkem poznamenaná pfiíroda (v dobrém ãi spí e patném smûru). V krajinû se stfietávají pfiírodní zákony s cílen mi technick mi zásahy, av ak ne vïdy zcela podle pfiedstav spoleãnosti. Soustavné zásahy ãlovûka mûní krajinu v betonová mûsta, ale jakmile ustanou, krajina se znovu vrací ke své pûvodní pfiírodní podobû. viz foto str. 9 Zahrada je jiï ãlovûkem zcela cílevûdomû utváfien prostor, pouze zãásti vyuïívající nûkteré pfiírodní prvky. Zahrada nás má zaujmout, obohacovat, naplàovat na e potfieby a touhy. Utváfiíme ji podle estetick ch zákonû a vyuïíváme k tomu nejrûznûj í technologie, hmoty, stavební i umûlecká díla. Zahrada je na rozdíl od pfiírody prostor umûl a na ãlovûku zcela závisl. Není-li zahrada soustavnû udrïována, více ménû se navrací zpût k podobû okolní krajiny. viz foto str. 10 Zakládáme zahradu PROFI&HOBBY 17
KAPITOLA 2 JAKÁ MÁ B T ZAHRADA 2 Jaká má b t zahrada viz foto str. 11 Pokud má zahrada splàovat pfiedstavy sv ch tvûrcû a uïivatelû, mûla by b t individuální, neopakovatelná. Tak, jako nelze navrhnout univerzální byt, nelze ani dát návod na zaloïení ideální, tedy krásné, funkãní a trvanlivé zahrady. Byt i zahrada odpovídají zálibám, vkusu, pocitûm i vzdûlání svého uïivatele. Napfiíklad v Holandsku, kde je péãe o rodinnou zahrádku národním koníãkem, existují ãetná pfiiléhavá pfiirovnání na zahrádky a jejich majitele. A skuteãnû ze vzhledu a stavu zahrady lze o majiteli mnohé vyãíst. Zahrada u měšťanského domu ve švýcarském Curychu Zahradami se zab vám jiï dlouhou fiadu let, a pfiesto jsem stále svûdkem nov ch, neãekan ch pfiání a pfiedstav, která jsou pro mû jak zdrojem radosti, tak i údivu a pfiekvapení. Posuìte sami, co nûktefií zákazníci od zahrady oãekávají: Moje zahrada musí b t nejkrásnûj í ve mûstû. Pro mû, pro hosty i pro dûti tu musí b t v e, co oãekávají. 18 PROFI&HOBBY Zakládáme zahradu
JAKÁ MÁ B T ZAHRADA KAPITOLA 2 Konec koncû mû vzhled zahrady nezajímá. Hlavnû, Ïe bude velká a nedá Ïádnou práci. Navrhnûte mi zahradu, jak myslíte, ale musí ji mít rád i mûj pejsek. Tato zahrada je patnû navrïená, protoïe uï tfiikrát pr elo, ale nikdy ne na ni. Na na em pozemku vám dovolíme postavit zahradu podle va ich pfiedstav a za va e peníze. Zato vám ji budeme starostlivû o etfiovat Proã mi nechcete navrhnout zahradu, která by mi pfiinesla taky nûjaké peníze? Tak se zas a znovu zab vám navrhováním pokud moïno tûch nejdokonalej ích zahrad. Hledám základní principy a pokou ím se rozlu tit jejich nekoneãná tajemství. V následujících kapitolách se o to pokusím i s vámi a pro vás. Pohled na typickou holandskou zahrádku plnou květin, slunce a volného prostoru potěší každého Zakládáme zahradu PROFI&HOBBY 19
KAPITOLA 3 NEJPRVE UÎITEâNÁ TEORIE 3 Nejprve uïiteãná teorie Proã je jedna zahrada krásná a druhá ne? V té první si rádi odpoãineme, zatímco mnohé jiné nám nic nefiíkají, nechávají nás chladn mi. Mohou za to utajené znaky libosti, krásy a harmonie, nebo jejich opak ãi spí e jejich nedostatek? Z ãeho takové znaky sestávají? 3.1 Principy geometrické Bod je základním geometrick m prvkem a v zahradní kompozici jej takfika vïdy nalézáme jako hlavní místo, odkud zahradu pozorujeme, nebo jako dominantu, uzavírající hlavní pohled. Existence v razného bodu v kompozici je uklidàující, scenerie je povaïována za hodnotnou aï dokonalou. Dva body téïe kvality jsou v kompozici zneklidàující, tfii body ve vyváïeném prostorovém vztahu jsou znakem harmonie. Pfiímka je v principu nekoneãné mnoïství bodû a známe ji jako pfiímku vodorovnou horizontální symbolizující vodní hladinu ãi vzdálen horizont, popfiípadû jako svislici vertikální znázoràující pád pfiedmûtu, fiízen zákony zemské tíïe. Vodorovná pfiímka v pfiírodû navozuje pocit klidu, jistoty, velkorysosti, monumentality, zatímco svislice je vyjádfiením pohybu, rûstu, dominance, velikosti. ikmá pfiímka v architektufie, a zejména v pfiírodû, vyjadfiuje nejistotu, labilitu, neklid, psychické napûtí. Horizontály a vertikály jsou po tisíciletí základními principy architektury. 20 PROFI&HOBBY Zakládáme zahradu
NEJPRVE UÎITEâNÁ TEORIE KAPITOLA 3 Kfiivka symbolizuje sv m prûbûhem pfiírodu, a tedy i velké mnoïství pocitû jako mûkkost, neurãitost aï nahodilost. Pravidelná kfiivka sv m prûbûhem navozuje rytmus, nahodilá pak chaos. RÛzn mi kombinacemi bodû, pfiímek a kfiivek tak mûïeme docílit velmi rozdíln ch tvarû a obrazcû, a tedy i pocitû. K podobn m závûrûm dojdeme pfii konkrétním rozboru pûsobení jednotliv ch ploch, tedy ãtvercû, obdélníkû, trojúhelníkû nebo kruhû a tûles prostorov ch krychle, koule, ku- Ïel. Zjednodu enû fieãeno: pocit urãitosti, stability, ale zároveà tvrdosti, vyvolává ãtverec, trojúhelník, krychle, jehlan a kuïel. Kruh a koule jsou v razem klidu a harmonie. SloÏitûj í kategorií jsou pak organické struktury, jejichï zaãlenûní do kompozice je vrcholem umûlecké tvorby. 3.2 Principy kompoziãní Zahrada je na rozdíl od obrazu útvar prostorov, trojrozmûrn a musí tedy b t uspofiádána podle kompoziãních zásad. K nim patfií zejména: Opakování, kterého je docíleno uspofiádáním ploch, tvarû nebo barev stejné velikosti nebo intenzity v pfiímce, v plo e nebo v prostoru. Opakování Následnost je odvozena od opakování, ale velikost, tvar nebo barevnost je zde stejnomûrnû umen ována nebo zvût ována se vzrûstající vzdáleností od pozorovatele. Následnost Rytmus je dán pravideln m pfieru ováním nebo fiazením jednoho i více prvkû za prvek konstantní. Rytmus Zakládáme zahradu PROFI&HOBBY 21
KAPITOLA 3 NEJPRVE UÎITEâNÁ TEORIE Postupnost Postupnost je urãitá obdoba následnosti, kdy se plocha, prvek, barva stupàuje nebo ub vá podle urãité matematické nebo geometrické závislosti. V echny tyto kompoziãní principy v nás vyvolávají pocity jednoty a harmonie. Chaos Chaos, spoãívající ve zcela nahodilém fiazení ploch, prvkû nebo barev je opakem tûchto principû. Vyvolává pocit nejistoty, obavu, údiv a jen zcela v jimeãnû mûïe b t principem umûlecké tvorby. Kompoziční principy SloÏitûj í kompoziãní principy nalézáme v trojrozmûrném prostoru. Patfií sem zejména: Izolace Izolace, díky níï se na e pozornost soustfieìuje k jednomu bodu nebo tvaru nalézajícímu se ve stfiedu. Izolace je velmi siln m, av ak v del ím ãasovém sledu monotónním a vysilujícím principem. Zarámování obohacuje pfiedchozí kompozici pomocí levé a pravé kulisy, popfi. podhledem a parterem. Je ãast m principem krajináfiské tvorby. Zarámování Rovnováha skrytá Izolace a zarámování jsou souãasnû principem symetrie nebo- -li rovnováhy podle svislé osy a rovnûï zdrojem pocitû libosti. Vedle symetrie (rovnováhy) zjevné je velmi zajímavá rovnováha skrytá, která pracuje s rûznû velk mi plochami, tvary nebo barvami, av ak jejich odli nou velikostí, fiazením nebo odstupàovanou barevností dociluje pocitu jistoty, harmonie. NedodrÏením plo n ch, tvarov ch, barevn ch nebo prostorov ch proporcí dostáváme kompozici v nerovnováze. Ta vyvolává nelibost, nejistotu aï o klivost. 22 PROFI&HOBBY Zakládáme zahradu
NEJPRVE UÎITEâNÁ TEORIE KAPITOLA 3 3.3 Barva Barva je dûleïitou souãástí kompozice. Celé barevné spektrum mûïeme sloïit ze esti základních barev. Barvy ov em nelze hodnotit pouze podle vzhledu, neboè mají i znaãn úãinek psychologick. Barva ãervená a oranïová je teplá a vzru ující, barva modrá a fialová je studená aï odpuzující, edá a zelená barva uklidàuje. Rozdûlením barev do kruhového spektra dostaneme barvy doplàkové komplementární, leïící naproti sobû. Tyto barvy jsou v rovnováze (modrá x oranïová, ãervená x zelená) a jejich smí ením dostáváme bílou nebo edou neutrální, uklidàující barvu. Pomineme-li barvu staveb a doplàkû, pak barevnost stromû a kvûtin v zahradû je vesmûs pfiíjemná a nemûïeme se dopustit zásadní chyby. Velmi zajímavé je komponování zahrad nebo jednotliv ch zákoutí v urãitém barevném odstínu fialová, ãervená, zlatá, stfiíbrná. Urãitou cílenou barevností také mûïeme ovlivnit vnímání prostoru zahrady. edé pozadí zahradu prodluïuje, tmavé nebo v raznû barevné ji zkracuje. viz foto str. 12 Zlatá barva dominuje této části přírodní zahrady Zakládáme zahradu PROFI&HOBBY 23
KAPITOLA 3 NEJPRVE UÎITEâNÁ TEORIE 3.4 Svûtlo a stín Kontrast Svûtlo a stín hraje v kompozici zásadní roli. Svûtlo hmotu a tmavé pfiedmûty zeslabuje, stín naopak zesiluje. Díky stínûm, které stavba nebo porosty vrhají, nab vá zahrada na prostorovém úãinku. Stfiídání svûtla a stínu zahradní kompozici obohacuje. Problém v ak spoãívá v tom, Ïe se svûtlo a stín bûhem dne dramaticky mûní, podobnû jako v rûzn ch roãních obdobích. Máme-li moïnost volby, pak zahradu komponujeme pro urãit ãas, kdy v ní nejvíce pob váme. Rozhodující pro pozorování a v hled do zahrady je, aby svûtlo pfiicházelo ve smûru na eho pohledu, nikoliv opaãnû! V poledne je totiï pohled v jiïním smûru (tzn. proti slunci) velmi ploch, barvy spl vají a zahrada se opticky zdá krátká. Naopak v tutéï dobu je v severním smûru táï zahrada plastická, kontrastní a pocitovû del í. Kontrast mûïeme je tû zesílit nápadit m stfiídáním rûzn ch struktur nebo zámûrn m fiazením barev. 3.5 Principy estetické Tvorba zahrad je vlastnû hledání krásna. Definovat krásu je nepochybnû sloïité a v na em pfiípadû navíc komplikované promûnlivostí zahradní scenerie bûhem roãních období. Spolehlivou pomûckou nám bude pfiedev ím dodrïení zásad, podle kter ch krásu vnímáme jako: soulad obsahu a formy sledovaného díla pravdivé vyjádfiení ve vazbû na okolní krajinu dokonalou funkci, plnící oãekávání svého tvûrce pfievahu kompoziãních principû, vyvolávajících kladné pocity, tj. harmonii. 24 PROFI&HOBBY Zakládáme zahradu
NEJPRVE UÎITEâNÁ TEORIE KAPITOLA 3 Zde se ov em neubráníme následné otázce, zda je vûbec moïné krásu nûjak definovat ãi dokonce zmûfiit? Odpovûì nebude jednoduchá. JiÏ od stfiedovûku se nejrûznûj í umûlci pokou eli najít optimální geometrick ãi spí e prostorov vztah (Cardó a Decumanus), podle nûhoï stavûli klá tery, situovali poutní místa a kostely. To, Ïe historickou krajinu vnímáme dnes jako krásnou, není náhodné. Krása ov em nepfiijde jen tak sama od sebe. Je nutné dokonale poznat vnitfiní uspofiádání, ducha, ideu, podstatu vûci, zvífiete, ãlovûka, krajiny a pfii znalosti prostoru vyuïít zásad kompozice a vhodného uspofiádání. Zlat fiez klasické mûfiítko krásy pochází z ecka, a to asi ze 7. století. Zlat fiez je geometrickou proporcí, pfii které je vût í úsek k men ímu v takovém pomûru, jako celek k vût- ímu úseku. Zlat fiez je odvozen od lidské postavy, jejíï rozmûry jsou v proporcích vyjadfiujících maximum lib ch pocitû. Zlat fiez : G : M = M : m G = celek M = major (vût í ãást) m = minor (men í ãást) Budovy, kompozice obrazû, ale napfiíklad i pomûry v ek a délek schodû jsou tím pfiíjemnûj í krásnûj í, ãím více se pfiibliïují optimální geometrické proporci. Anamorfóza v díle renesanãních tvûrcû zahrad vyuïívala pfietváfiení krajináfiského díla pomocí optick ch klamû, kdy se z urãité v ky kruïnice jeví jako elipsy, ãtverce jako viz foto str. 13 Zakládáme zahradu PROFI&HOBBY 25
KAPITOLA 3 NEJPRVE UÎITEâNÁ TEORIE lichobûïníky a pfiímky na zvlnûné rovinû vytváfiejí vlnovky. Ubíráním barevné intenzity nebo zmûnou barev od tepl ch ke studen m aï neutrálním bylo dosaïeno neãekan ch prostorov ch efektû. V nezajímavé rovinaté krajinû stfiední Francie bylo na tûchto principech vytvofieno mnoho zahrad dodnes proslul ch svou krásou. 3.6 Principy fyziologické Zahradu pozorujeme pfiedev ím zrakem. Posuzujeme její velikost, tvar, soulad hmot a prvkû, texturu a strukturu zelenû, rozvrïení svûtla a stínu, v slednou barevnost. Zatímco denní osvûtlení zahrady mûïeme ovlivnit jen ãásteãnû, o to pûsobivûj í mûïe b t noãní scénické nasvûtlení. DosaÏením pfievahy kladn ch zrakov ch vjemû zvy ujeme pfiedev ím estetickou hodnotu zahrady. Sluchem vnímáme zahradu neménû intenzivnû. Zahrada v hluãném prostfiedí je omylem, neboè ztrácí zásadní funkãní v znam. Naopak tich prostor zahrady je vïdy vítán. Pfiesto nûkteré zvuky k zahradû neodmyslitelnû patfií. Je to napfiíklad zurãení vodní fontány, umûní de tû, ptaãí zpûv. V dne ní moderní zahradû je proto vhodnû volená hudební kulisa mil m pfiekvapením. Teplo a chlad ke vjemûm ze zahrady pochopitelnû patfií také. Napfiíklad v létû zahrada teplotu okolního prostfiedí v znamnû sniïuje, a proto ji ãasto s oblibou vyhledáváme. Vhodnou kombinací barev mûïeme oba pocity je tû více umocnit. Pfiíjemn pocit tepla navozují jasné, záfiivé barvy, naopak stfiíbrné, modré aï fialové barvy zesilují pocity chladu. 26 PROFI&HOBBY Zakládáme zahradu
NEJPRVE UÎITEâNÁ TEORIE KAPITOLA 3 3.7 Principy psychologické Principy psychologické vypl vají z celkového uspofiádání zahrady a z pocitû vnímání tvarû, hmot, barev a fyziologick ch vjemû. Velkou roli zde také hraje na e Ïivotní zku- enost, kdyï pozorováním hodnotíme: 3.7.1 Tvar Tvar má b t rozpoznateln nebo kontrastní, pfiípadnû má vzbuzovat ná zájem. Tvar obtíïnû rozeznateln, bizarní, pokroucen má zcela jin úãinek neï tvar zfieteln, soumûrn a s nûãím znám m srovnateln. Nezastupitelnou úlohu zde hraje v tvarné dílo tvofiící souãást hodnotné zahradní kompozice. viz foto str. 13 3.7.2 Mûfiítko Mûfiítko nám udává velikost v porovnání s urãit m standardem obecnû s délkov m metrem. V zahradû a krajinû je takov m standardem ãlovûk. Pfii tvorbû prostoru musíme mít na pamûti, Ïe pfiedmûty v raznû vût í vzbuzují respekt, pozornost aï bázeà (památníky, velehory), naopak pfiedmûty a tvary men í neï ãlovûk vût inou uklidàují, jsou nám sympatické (kvûtiny, drobné ptactvo). 3.7.3 Velikost Velikost je pojem relativní a souvisí s v e zmínûn m mûfiítkem. Zámofisk parník na hladinû oceánu je pfies svou velikost sotva pozorovateln detail, ãlovûk uprostfied miniaturní japonské zahrádky je nepatfiiãnû velk m a ru iv m objektem. V zahradû to pfiedev ím znamená, Ïe stromy, kefie, vodní prvky, pergoly, nábytek a sochy musíme peãlivû volit ve vztahu k velikosti pozemku, máme-li docílit kladného citového pûsobení. Zakládáme zahradu PROFI&HOBBY 27
KAPITOLA 3 NEJPRVE UÎITEâNÁ TEORIE - Pomûr velikosti, vzdálenosti a mûfiítka musíme ov em dát do souvislosti s principy zrakového vnímání, neboè kompozici vïdy vnímáme jako perspektivu, v níï se stejnû velké pfiedmûty v závislosti na vzdálenosti od pozorovatele zmen ují. Anglické zahrady velmi pečlivě volí tvary i měřítka. Vodní plocha v popředí, drobné keře a neutrální pozadí opticky zvětšují miniaturní stavbu lesního zámečku viz foto str. 14 3.7.4 Kompozice Vnímání kompozice je dáno vyspûlostí pozorovatele jeho vzdûláním a zku eností. Napfiíklad fotbalové hfii tû má jasnou kompozici. PÛsobí na nás sice pfiíjemnû, ale zakrátko se nám zdá fádní a nudné. Skalní labyrint vzbuzuje ná zájem a dlouhodobû nás dokáïe upoutat díky moïnosti nejrûznûj ích pohledû. Podobnû i zahrada nesmí b t pfiehlédnuta jedním pohledem. Její hodnota stoupá s mnoïstvím obrazû a scenerií, které musí b t objevovány postupnû. Právû opakované stfiídání zájmu (zvûdavosti), nalézání, poznání, ocenûní poïitku a jeho rozumového i psychického zhodnocení vytváfií v zahradním prostoru rytmus i pocity libosti. 28 PROFI&HOBBY Zakládáme zahradu