PROJECT BASED SCHOOL MANAGEMENT PRO-SCHOOL Project Number: 142320-LLP-1-2008-1-TR-COMENIUS-CMP NÁRODNÍ VÝZKUMNÁ ZPRÁVA Česká republika ČESKÝ VZDĚLÁVACÍ SYSTÉM A UKAZATELE EFEKTIVNÍHO ŠKOLSTVÍ Institut vzdělávání a poradenství ČESKÁ ZEMĚDĚLSKÁ UNIVERZITA V PRAZE Uspořádal Emil Kříž, Barbora Jordánová Listopad 2009
Abstrakt Tato národní zpráva je výsledkem Výzkumu školního managementu, realizovaného partnerskými zeměmi v rámci projektu PRO-SCHOOL. Projekt byl realizován na vybraných středních školách ve všech partnerských zemích v květnu a červnu 2008. Aby se definovaly ukazatele úspěšné školy, byly vytvořeny dotazníky na zjištění názorů rodičů, učitelů a vedení škol. Druhým cílem výzkumu bylo zmapovat potřeby dalšího vzdělávání vedoucích pracovníků škol. V první části této zprávy je představen vzdělávací systém České republiky se zvláštním zřetelem na střední školství. Druhá část výzkumu je věnována výsledkům výzkumu a jejich analýze. Výsledky české zprávy jsou porovnány s výsledky z ostatních partnerských zemí. Tyto výsledky a komparativní analýza jsou popsány v Mezinárodní výzkumné zprávě připravené mezinárodním týmem výzkumných pracovníků. Dokládá také příklady nejlepší praxe na národní a mezinárodní úrovni a zároveň poskytuje jasnější obraz potřeb a očekávání cílových skupin. OBSAH Název kapitoly: Strana: ČÁST 1: Obecná struktura českého vzdělávacího systému 3 I. Obecné informace 3 II. Střední školství v České republice 3 III. Terciální vzdělávání v České republice Obecné informace 5 IV. Odkazy na důležité webové stránky 6 1.a Národní vzdělávací systém 7 1.b Studie o efektivitě škol v České republice 8 1.c Národní ukazatele efektivní školy 11 14 ČÁST 2: Výzkum efektivity škol 2.a Definice problematiky 14 2.b Metodika výzkumu 14 2.c Výsledky a diskuse 15 I. Výsledky a grafy 15 II. Závěry - srovnání výsledků 18 III. Potřeby vzdělávání českých vedoucích pracovníků 22 23 ČÁST 3: Obecné závěry Odkazy a další literatura 23
ČÁST 1 OBECNÁ STRUKTURA ČESKÉHO VZDĚLÁVACÍHO SYSTÉMU I. Obecné informace V české republice existují následující typy škol: a) Bezplatné Státní školy (Vojenské vysoké školy a Policejní akademie) Veřejné školy b) Placené Soukromé školy Soukromé i veřejné školy spadají do kompetence Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Odborné školy poskytují vzdělání na 4 roky a studenti zakončují studium maturitou. Maturita se skládá z : písemné zkoušky z českého jazyka, na některých typech škol i z matematiky či cizího jazyka ústní zkoušky ze 4 předmětů Povinné Český jazyk, jeden cizí jazyk Povinná školní docházka trvá 9 let, obvykle od 6 do 15 let věku. Důležité zákony upravující české školství jsou tyto: Školský zákon č. 561/2004 Zákon o pedagogických pracovnících č. 563/2004 Zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách Vyhláška č. 10/2005 Sb. o vyšším odborném vzdělávání Vyhláška č.139/1997 Sb. o podmínkách pedagogické způsobilosti učitelů II. Střední školství v České republice 52 % žáků pokračuje na odborných školách DÉLKA STUDIA: 3 4 roky 48 % pokračuje na středních školách DÉLKA STUDIA: 4-5 let 7,2 % Čechů absolvuje vysokou školu (Zdroj: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2009) Úspěšní absolventi střední školy se mohou ucházet o studium na vysokých školách či jít pracovat. Existují různé typy středních odborných škol ( strojní, stavební, elektrotechnická, ekonomie a management) a důležitou součástí těchto odborných škol jsou také školy zemědělské, lesnické, zahradnické a veterinární. V současnosti je přirozenou součástí zemědělských a příbuzných oborů environmentální výchova zaměřená na udržitelný rozvoj venkova. Většina středních zemědělských škol nabízí studijní program "Agropodnikání".
Druhým typem odborných škol jsou učiliště s ročními, dvouletými či převážně 3letými studijními obory. Absolventi zakončují studium závěrečnou zkouškou a mohou si nalézt zaměstnání jako kvalifikovaní či specializovaní pracovníci. Oba typy středních zemědělských škol mají dlouhou tradici, datující se od 2.poloviny 19.století. Škola: organizace, hierarchie, odpovědnosti Vrcholným představitelem školy je ředitel a jeho zástupci. Obvykle bývá jeden zástupce pro výuku a jeden pro praktický výcvik. Učitelé jsou organizováni podle své specializace do předmětových skupin, v jejichž čele bývá jmenován zkušený pedagog. Většina středních zemědělských škol má své vlastní farmy na základní praktický výcvik. Studenti absolvují praxe také na soukromých farmách a v zemědělských družstev na základě dohod mezi školou a zemědělskými podniky. Učitelé: nábor, praxe, rozvrh a povinnosti Kvalifikovaní učitelé odborných předmětů na středních zemědělských školách jsou zemědělští inženýři (absolventi inženýrského studia) a musí absolvovat Doplňující pedagogické vzdělání (obvykle 4semetrální), které je povinné. Během své kariéry musí absolvovat několik doplňujících kurzů, které organizuje zejména Institut vzdělávání a poradenství České zemědělské univerzity, ale i další instituce. Žáci a studenti: statut, práva a povinnosti, vztah s učiteli, každodenní život Učitelé přistupují k žákům jako k partnerům a tímto způsobem jsou i vzděláváni. Škola už není jediným zdrojem informací, a proto by informace studentů měly být a také jsou brány v potaz jakožto relevantní zdroj. Napomáhá to učitelům při výuce a rozvíjí zároveň sebedůvěru studentů. Tento fakt je jedním z nejdůležitějších aspektů procesu učení. Studenti škol přicházejí z 9.tříd základních škol. Často musejí skládat přijímací zkoušky, které vypisuje konkrétní škola. Většina zemědělských škol je státních a studenti neplatí školné. Pocházejí jak z farmářských rodin na venkově, tak z měst. Řada škol má svůj internát a jídelnu. Studenti platí ubytování a jídlo, ale poskytovatelé těchto služeb dostávají dotace, takže studenti neplatí plnou částku. Každodenní život se odvíjí od rozvrhu hodin. Vyučování začíná v 8 hodin a obvykle končí před 15hodinou kromě období, kdy jsou studenti na praxi. Po vyučování studenti jdou či jedou domů a ti, kteří bydlí na internátu se účastní sportovních, zábavních či studijních činností, organizovaných vychovateli. Často chodí do divadel či na koncerty.také mají volno. Výuka a) Obsah: vzdělávací programy, předměty Ministerstvo školství,mládeže a tělovýchovy schvaluje vzdělávací programy všech středních odborných škol. Osnovy jsou navrhovány a specifikovány konkrétní školou. Učitel má právo měnit 30% obsahu podle své inovace či místní specifičnosti. Tyto změny musí schválit ředitel. Hlavní skupina předmětů, které jsou mezioborově spojeny se skládá z: a/ všeobecného předmětu a b/odborných předmětů. Zde jsou příklady: Ad a/ Český jazyk a literatura, cizí jazyk, matematika, fyzika, chemie, biologie, dějepis, tělesná výchova,... Ad b/ Rostlinná produkce, Ochrana rostlin, Chov zvířat, Veterinářství, Zemědělská mechanizace, Ekonomika, Účetnictví, Praxe,...
b) Metody: kurzy, praktická cvičení, období praxe, odborné exkurze, farmy Vzdělávání je zaměřeno na rozvíjení kompetencí studentů a na vyškolení vysoce kvalifikovaných absolventů pro zemědělství, potravinářství a příbuzná odvětví. Existuje široká škála metod používaných na školách, ale nejvítanější jsou metody orientované na dialog, jako například heuristický dialog a metoda řešení problémů, s hlavním cílem rozvíjet vlastní zodpovědnost studentů ke studiu a zlepšovat jejich sebedůvěru. Zvláštní pozornost je věnována environmentální problematice a aspektům ochrany přírody. Vzdělávání na středních zemědělských školách se skládá z teoretické výuky a praktického výcviku, který tvoří důležitou část studia (asi 1/3 celkového objemu studia). Pro tyto účely je zejména v prvních dvou ročnících využívána školní farma a studenti se účastní exkurzí na farmy a zemědělské podniky jako jsou družstva a společnosti a také do továren na výrobu zemědělské mechanizační techniky. Důležitou součástí studia jsou prázdninové praxe na farmách především v době žní. c) Nové technologie a dokumentace Vzdělávací, výukový a učební proces podporuje využití počítačové techniky. Naprosto běžně se při výuce používají zařízení jako zpětný projektor, promítačka diapozitivů, DVD přehrávač, počítač a datový projektor a interaktivní tabule. Školy mají 1, 2 či více počítačových učeben a téměř každá škola má přístup k Internetu. Školy mají své vlastní knihovny s učebnicemi a odbornými časopisy, které poskytují informace nejen učitelům, ale i studenti je běžně využívají. Hodnocení Hodnocení studentů probíhá průběžně v teoretických i praktických předmětech. K hodnocení se používá ústní zkoušení i psané testy. Školní rok je rozdělen do dvou pololetí, na konci každého studenti dostávají vysvědčení. Aby mohli pokračovat další rok ve studiu, musí zvládnout všechny předměty alespoň na dostatečnou, nesmí propadnout. V České republice se k hodnocení používá škála od 1 do 5 (1 znamená výborně, 5 nedostatečně). Studenti v posledním ročníku musí složit maturitu, která se skládá z teoretické a praktické části. Úspěšní absolventi obdrží maturitní vysvědčení a mohou se hlásit na vysokou školu, či jsou plně kvalifikovaní na výkon nějaké profese v oboru. Pomoc studentů s poruchami učení, integrace postižených Na některých zemědělských učilištích přijímají i studenty s poruchami učení. Děje se tak zejména na zahradnických učilištích, kde studenti, kteří nejsou plně intelektově nadáni, mohou použít své manuální schopnosti a rozvinout plně své dovednosti.učitelé těchto škol jsou proškoleni i v oblasti speciální pedagogiky. V posledních letech je výrazná snaha integrovat i studenty se speciálními potřebami. III. Terciální vzdělávání v České republice Obecné informace Vysokoškolské instituce tvoří největší část terciálního systému školství. Jsou strukturovány v souladu se systémem Boloňského procesu a poskytují bakalářské (3leté), magisterské (2leté) a postgraduální (3leté) studijní programy. Magisterské tituly Mgr. Magistr humanitních věd, přírodních věd, práva, vzdělání, farmacie a teologie MgA. Magistr umění Ing. Inženýr v oblasti ekonomie, strojírenství a stavebnictví, technických oborů, zemědělství, lesnictví a vojenských oborů
Ing. arch. Inženýr architekt MuDr. Doktor lidského lékařství MDDr. Doktor zubního lékařství MVDr. Doktor veterinárního lékařství JuDr. v oblasti práva Vysokoškolské instituce se řídí zákonnými normami upravujícími jak vzdělání, tak vědu a výzkum, neboť jsou aktivní v obou oblastech. Ministerstvo má prvotní zodpovědnost rozvoje terciálního vzdělávacího systému. Také přerozděluje státní finanční podporu ze státního rozpočtu a kontroluje její využití. Většina státních vysokých škol získává 85% svých dotací z veřejných zdrojů. Důležité orgány zajišťování kvality terciálního vzdělávání jsou Akreditační komise pro vysoké školy a Akreditační komise pro vyšší odborné vzdělávání. Reprezentativní orgány vysokoškolských institucí na celostátní úrovni jsou Rada vysokých škol a Česká konference rektorů. Rada vysokých škol má i Studentskou komoru. Výkonné orgány veřejných vysokých škol jsou rektor, Akademický senát, Vědecká rada, kvestor, Disciplinární komise a Správní rada. Co se týče zaměstnanců a platů, veřejné vysoké školy jsou velmi autonomní. Akademičtí i jiní pracovníci jsou zaměstnanci vysokých škol, tedy jejich platy a pracovní podmínky se řídí především vnitřními směrnicemi konkrétních institucí. Jeden z největších problémů mnoha vysokých škol je, že na počátku 90.let mnoho kvalifikovaných pracovníků opustilo akademickou půdu. Průměrný věk zkušených členů učitelského sboru je docela vysoký (63 v případě profesorů). Mnoho vysokých škol má problém nalézt dostatek odborných asistentů, docentů a profesorů, aby splnily požadavky na ně kladené v rámci akreditačního procesu. Na druhou stranu, požadavky na nové akademické pracovníky jsou vysoké a platy mladých učitelů jsou nižší než v soukromém sektoru ekonomiky, což odrazuje mladé absolventy od ucházení se o práci na akademické půdě. Během více než 15 posledních let vývoje, který uběhl od konce komunistického režimu, zažilo české terciální školství řadu rychlých, rozsáhlých strukturálních změn, které ho proměnily z přísně jednotného, vysoce centralizovaného a na komunistickou ideologii vázaného systému na velmi různorodý a decentralizovaný systém s plnou akademickou svobodou a samosprávnými orgány. Navzdory tomuto vesměs příznivému systémovému pokroku, který je charakteristický kvantitativním rozšířením institucí a zavedením třístupňového systému vysokoškolských titulů, ustanoveními o zajištění kvality, uznáním lisabonských principů a mobilitou studentů i akademických pracovníků, systém českého terciálního vzdělávání stále čelí zásadním systémovým výzvám. IV. Odkazy na důležité webové stránky Ministerstvo vzdělání, mládeže a tělovýchovy: http://www.msmt.cz/ Národní vzdělávací fond http://www.nvf.cz/ Národní agentura pro evropské vzdělávací programy: http://www.naep.cz/ Česká školní inspekce www.csicr.cz Centrum školského managementu, Univerzita Karlova v Praze: http://mpolecho.pedf.cuni.cz/csm/index.php Zásady reformy vysokých škol http://www.csvs.cz/projekty/2006_oecd/annex/he_reformpolicy.zip
1. a Národní vzdělávací systém
1.b Studie o efektivitě škol v České republice V České republice sleduje a hodnotí podmínky a potřeby škol, procesy, výstupy a výsledky středních škol Česká školní inspekce. Tato inspekce byla zřízena v souladu se Školským zákonem v roce 2005 po reformě českých osnov. Tato instituce je státní orgán a skládá se z jednoho centrálního a mnoha regionálních pracovišť. Hlavním cílem České školní inspekce je hodnocení služeb a vzdělávacích výsledků škol a sledování finančních toků škol (školní rozpočet), sledování výzkumných a rozvojových programů a kontrola toho, zda se školy řídí Školským zákonem. Kromě výše uvedených aktivit se Inspekce zaměřuje na přednáškovou činnost pro učitele a rodiče studentů a na spolupráci se školami v rámci evropských projektů. Česká školní inspekce zavedla 22 kritérií hodnocení k určení efektivity školy a tato kritéria jsou uvedena na následujících stránkách. Tabulka 1: Kritéria hodnocení podmínek, průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb České školní inspekce ve školním roce 2009/2010 Skupiny kritérií A: Rovnost příležitostí ke vzdělávání B: Vedení školy/školské ho zařízení Kritéria pro hodnocení ) 1 Subkritéria pro hodnocení 1. Rovný přístup při přijímání ke vzdělávání Škola/školské zařízení informuje o vzdělávací nabídce a postupu při přijímání způsobem dostupným všem uchazečům 2. Zohledňování vzdělávacích potřeb jednotlivce v průběhu vzdělávání Škola/školské zařízení identifikuje a eviduje děti/žáky/studenty se speciálními vzdělávacími potřebami a nadané ve školní matrice Škola/školské zařízení pro děti/žáky/studenty se speciálními vzdělávacími potřebami a nadané organizuje odpovídající vzdělávání vhodnými formami Škola/školské zařízení identifikuje a eviduje děti/žáky/studenty s riziky neúspěšnosti a zajišťuje jim včasnou podporu Preventivní strategie školy/školského zařízení je zaměřena na omezení rizik vzniku školních úrazů a sociálně patologických jevů, zejména šikany 3. Rovný přístup při ukončování vzdělávání Škola/školské zařízení přijímá opatření k odstranění bariér v rovném přístupu při ukončování vzdělávání Škola/školské zařízení vytváří rovné podmínky při ukončování vzdělávání pro všechny žáky 4. Školní poradenství Škola/školské poradenské zařízení poskytuje informace a poradenskou pomoc v záležitostech týkajících se vzdělávání Škola/školské poradenské zařízení zajišťuje pomoc při změně vzdělávacího programu 5. Školní vzdělávací program (dále jen ŠVP)/obsah vzdělávání Vzdělávací nabídka školy/školského zařízení odpovídá podmínkám, za kterých byla zařazena/bylo zařazeno do školského rejstříku ŠVP je zpracován podle požadavku školského zákona a v souladu se zásadami rámcového vzdělávacího programu, pokud byl RVP vydán Inovace obsahu vzdělávání odpovídají zásadám a cílům školského zákona a profilu absolventa školy ŠVP zohledňuje vnější prostředí (sociální, regionální), reálné podmínky a možnosti školy/školského zařízení,které mohou ovlivnit úspěšnost
C: Předpoklady pro řádnou činnost školy/školské ho zařízení D: Průběh vzdělávání dětí/žáků/studentů ve vzdělávání 6. Strategie a plánování Management školy/školského zařízení průběžně hodnotí a inovuje strategie a plány pro realizaci ŠVP Přijímaná opatření vycházejí z vlastního hodnocení školy, ze zásad a cílů platného školského zákona a priorit DZ a DZK Na strategickém řízení a vlastním hodnocení se podílejí pedagogická rada (pokud se podle školského zákona zřizuje) a další pracovníci školy/školského zařízení 7. Ředitel školy/školského zařízení Splňuje předpoklady pro výkon funkce Plní právní povinnosti vyplývající z vykonávané funkce podle platného školského zákona a dalších předpisů Vytváří podmínky pro další vzdělávání pedagogických pracovníků a pro činnost školské rady, pokud je podle školského zákona zřízena Účelně, hospodárně a efektivně využívá finančních prostředků ze státního rozpočtu Zabývá se stanovisky a vyjádřeními samosprávných orgánů žáků/studentů Přijímá následná opatření na základě zjištění ČŠI 8. Personální podmínky Škola/školské zařízení přijímá opatření k odstraňování personálních rizik (kvalifikovanost, věková struktura, zastupitelnost, apod.) Škola/školské zařízení systematicky podporuje začínající pedagogické pracovníky (do 3 let praxe) DVPP podporuje realizaci ŠVP Škola/školské zařízení efektivně, hospodárně a účelně využívá finanční prostředky poskytnuté na DVPP ze státního rozpočtu 9. Materiální a finanční předpoklady Škola/školské zařízení zajišťuje bezpečné prostředí pro vzdělávání a zdravý sociální, psychický i fyzický vývoj dětí/žáků/studentů při všech činnostech pořádaných školou/školským zařízením Škola/školské zařízení má předpoklady pro rozvoj a obnovu materiálně technických podmínek pro realizaci ŠVP Škola/školské zařízení používá finanční prostředky přidělené ze státního rozpočtu v souladu s účelem, na který byly přiděleny Organizace vzdělávání Formy vzdělávání umožňují zdokonalování procesu vzdělávání na základě výsledků dosažených ve vědě, výzkumu a vývoji V průběhu vzdělávání jsou uplatňovány účinné moderní pedagogické metody a přístupy Škola/školské zařízení naplňuje učební plány (povinné předměty kurikula, využití disponibilních hodin, nabídka nepovinných a volitelných předmětů) podle schválených učebních dokumentů nebo podle ŠVP v návaznosti na RVP nebo časové plány vzdělávání Organizování vzdělávání podporuje úspěšnost dítěte/žáka/studenta D: Průběh vzdělávání 11. Podpora rozvoje osobnosti dětí/žáků/studentů pedagogickým pracovníkem PP uplatňuje pedagogickou diagnostiku v rámci vlastního hodnocení, příp. jiného hodnocení PP vytváří možnosti pro individuální vzdělávací přístup a diferencované činnosti
E: Partnerství2 F: Úroveň klíčových kompetencí dosahovaných prostřednictví m vzdělávacího obsahu G: Výsledky vzdělávání dětí, žáků a studentů na úrovni školy/školské ho zařízení H: Celkové hodnocení školy/školské PP motivuje děti/žáky/studenty k využívání různých vzdělávacích a zájmových aktivit Hodnocení PP je odůvodněné a motivuje děti/žáky/studenty ke zlepšování osobních výsledků 12. Hodnocení projevů dětí/žáků/studentů v průběhu vzdělávání (klíčové kompetence) Děti/žáci/studenti se projevují samostatně, využívají možnosti výběru ze vzdělávací nabídky Děti/žáci/studenti řeší problémy, logicky a tvořivě myslí Děti/žáci/studenti spolupracují a respektují práci druhých Děti/žáci/studenti otevřeně komunikují na úrovni dané jejich věkem a stupněm vzdělání a kultivovaně se projevují Děti/žáci/studenti se aktivně zapojují do činností Děti/žáci/studenti uplatňují sebereflexi a sebehodnocení 13. Rozvoj vztahů školy/školského zařízení s partnery Škola/školské zařízení spolupracuje se zákonnými zástupci nezletilých dětí a žáků, rodiči zletilých žáků a studentů, popřípadě s osobami, které vůči zletilým žákům a studentům plní vyživovací povinnost Škola/školské zařízení přijímá opatření na základě hodnocení zřizovatelem Škola/školské zařízení spolupracuje se školskou radou (týká se ZŠ, SŠ a VOŠ), pokud je školská rada podle školského zákona zřízena, a přijímání opatření na základě jejích podnětů Škola/školské zařízení podporuje vznik žákovské a studentské samosprávy a umožňuje jí podílet se na správě školy/školského zařízení Škola/školské zařízení spolupracuje i s dalšími partnery při vytváření nabídky zájmových činností 14. Hodnocení podpory rozvoje funkční gramotnosti (vědomostí, dovedností a postojů) dětí/žáků/studentů v oblastech: Čtenářské gramotnosti Matematické gramotnosti Schopnosti komunikace v cizích jazycích Informační gramotnosti Sociální gramotnosti Přírodovědné gramotnosti 15. Hodnocení úrovně vědomostí a dovedností ve vybraných předmětech podle kurikula RVP Úroveň připravenosti dětí a žáků při přechodu na vyšší stupeň vzdělávání Přiměřená úroveň osvojení předpokládaných výstupů vymezených v RVP v průběhu realizace ŠVP 16. Úspěšnost dětí/žáků/studentů Úspěšnost dětí/žáků/studentů v realizovaných vzdělávacích programech školy/školského zařízení Úspěšnost dětí/žáků/studentů ve vlastním hodnocení Úspěšnost žáků/studentů v externích hodnoceních 17. Soulad s rozhodnutím o zařazení do rejstříku škol a školských zařízení 18. Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví dětí, žáků a studentů 19. Účelnost využívání zdrojů a prostředků při realizaci ŠVP
ho zařízení 20. Dodržování zásad a cílů školského zákona, zejména rovného přístupu ke vzdělání při realizaci ŠVP 21. Dodržování stanovených pravidel pro hodnocení výsledků vzdělávání dětí/žáků/studentů 22. Úroveň výsledků vzdělávání vzhledem k požadavkům RVP Zdroj: Česká školní inspekce 1 Jednotlivá kritéria a subkritéria pro hodnocení se využijí v návaznosti na charakter posuzované školy/školského zařízení 2 Partnerství zahrnuje nejen partnery školy dle ŠZ, ale i další subjekty, např. neformální rodičovské organizace, partnerské školy, sponzory atd. 1.c Národní ukazatele efektivní školy Tabulka 2: Ukazatele standardu a výkonu pro zajištění kvality v systému středního školství Oblast 1. Fyzické podmínky 2. Řízení a plánování ukazatele 1. Učebny, laboratoře a ostatní školní prostory jsou v dobrém stavu, laboratoře jsou dobře vybaveny a počet a kapacita učeben odpovídá počtu studentů. 2. Venkovní vzdělávací prostory pro praktický výcvik, jako například farmy, malé statky, školní pole, botanické zahrady a arboreta jsou důležitou součástí školy. 3. Škola vlastní prostory pro sportovní aktivity, velkou a dobře vybavenou tělocvičnu. 4. Škola vlastní skladovací prostory na vzdělávací pomůcky a další materiál potřebný pro dobré fungování celé školy. 5. Školy splňují požadavky zdravotních a bezpečnostních nařízení v souladu s kritérii EU, hygienická komise to pravidelně kontroluje. 6. Škola disponuje poplašným zařízením, zaměstnává školníka na plný pracovní úvazek a má recepci. Hasicí přístroje jsou umístěny viditelně a v dosahu, tři zaměstnanci jsou členy školního hasičského sboru a pro tento účel jsou proškoleni. 7. Povinná bezpečnostní značení jsou správně umístěna a školní chodby jsou bezpečnostně osvětleny. 8. Škola má administrativní kanceláře, které organizují a vybavují školu. 9. Funguje školní knihovna, která neustále rozšiřuje svoji databázi o kvalitní a aktuální publikace s ISBN v češtině, angličtině a dalších jazycích. Dobrý přístup do databáze, na helpdesk a všechny informace dostupné taky v angličtině. 10. Škola disponuje internátem, jídelnou, kuchyní, šatnami a jejich kapacita odpovídá počtu studentů, učitelů a ostatních zaměstnanců. 11. Učebny a kanceláře jsou vybaveny počítači, speciálními výukovými pomůckami a internetovým připojením. Počítačové učebny jsou dostupné pro studenty i učitele. 1. Přiměřený počet kvalitních a zkušených učitelů s potřebnou kvalifikací, rovné rozložení učitelů všeobecných a odborných předmětů, žádná diskriminace s ohledem na věk či pohlaví.
3. Vzdělávání a praxe 4. Společenský život 5. Finanční zřetele 2. Ředitel je volen v objektivním výběrovém řízení, jeho povinností je absolvovat funkční školení pro vedoucí pracovníky v Centru školského managementu na Univerzitě Karlově v Praze. 3. Škola má své předpisy, popis práce pro každou pozici, zařazení do platové tabulky v souladu s Českým zákoníkem práce. 4. Škola provádí roční plán řízení školy, SWOT analýzu a písemné hodnocení. 5. Databáze současných zaměstnanců a studentů, jejich osobních údajů. Taktéž databáze absolventů a jiné databáze zřizované pro účely vedení školy. 6. Efektivní přenos informací učitelům a studentům od vedení školy, pravidelné porady a setkání s rodiči studentů. 7. Učitelé a studenti se spolupodílí na procesu rozhodování, mají vliv na studentský výbor 8. Informace jsou dostupné na školním internetu, na nástěnkách v učebnách, kancelářích a chodbách. 9. Poskytování zdravotní péče pro studenty, jeden ze zaměstnanců plní roli zdravotníka (musel složit zkoušky zdravotní péče). 1. Škola má svůj aktualizovaný řád a každý student musí být seznámen s jeho obsahem. 2. Disciplinární opatření. 3. Míra absencí studentů je zaznamenávána. 4. Objektivní přijímací a závěrečné zkoušky. 5. Jeden člen sboru pracuje jako poradce studentů, studenti mohou využívat poradenství v oblasti studia a výběru povolání. 6. Nabídka mimoškolních a volnočasových aktivit a kurzů pro studenty. 7. Spolupráce se zahraničními studenty, organizování výměn studentů a učitelů. 8. Organizování kurzů pro učitele ( zaměřených na rozvoj jejich pedagogických kompetencí, školení v počítačové technice a další semináře). 9. V souladu s obvyklým postupem školní inspekce jsou vedoucí pracovníci i učitelé pravidelně hodnoceni školními inspektory. 1. Začlenění do vzdělávacích a komunitních aktivit. 2. Organizace výročí školy. 3. Organizace kulturních aktivit, výstav a exkurzí nejen pro studenty. 4. Účast na různých školních soutěžích, zaměřených na vzdělání, kulturu a sport. 5. Poskytování tělocvičny, učeben a dalších prostor na volby, schůze, soutěže, kulturní a sportovní akce a další společenské události. 1. Optimální plánování a kontrola a efektivní využití školního rozpočtu. 2. Schopnost využívat alternativní zdroje financování (granty z ministerstev a grantových agentur, fondů EU, sponzorských darů, atd.). 3. Účetnictví, daně a finanční management v souladu se zákonem o neziskových organizacích a daňovým zákoníkem. 4. Dobře organizované administrativní procesy v souladu s
6. Vztahy s prostředím finančním managementem (aktuální databáze, uschovávání smluv, faktur a jiných finančních dokladů). 5. Interní a externí audit 1. Provádění všech školních aktivit s ohledem na životní prostředí, péče o něj (recyklace odpadu, efektivní úspora energií), organizace dobrovolných prací za účelem uklizení okolí školy (lesu, parku či nedalekého okolí). 2. Spolupráce s rodiči a absolventy, pořádání akcí pro ně. 3. Dobré vztahy s dalšími místními a mezinárodními institucemi. 4. Péče o dobrý obraz školy, budování jedinečné, svébytné koncepce školy, akce na propagaci školy, publikační činnost, pořádání Dne otevřených dveří. Tabulka 3: Možnosti dálkového vzdělávání vedoucích pracovníků škol v České republice Jméno kurzu Kurzy pro poradce ve spolupráci s ministerstvy Kurzy pro vedoucí praxí studentů ve školních podnicích Management škol Zajišťující organizace Institut vzdělávání a poradenství, ČZU Praha Institut vzdělávání a poradenství, ČZU Praha Centrum školského managementu,univerzita Karlova v Praze Úspěšný ředitel Centrum školského managementu,univerzita Karlova v Praze Dálkové studium managementu škol Evropská školící centra z databáze Comenius - Grundtvig
2.a Definice problematiky ČÁST 2 VÝZKUM EFEKTIVITY ŠKOL Účelem této výzkumné studie je definovat ukazatele efektivity školy na českých středních školách z pohledu rodičů, učitelů a vedoucích pracovníků a zároveň možnosti dálkového vzdělávání vedoucích pracovníků. 2.b Metodika výzkumu Uspořádali jsme dotazníkové šetření v rámci projektu PRO-SCHOOL na osmi různých českých středních školách a dotazovali jsme se: 8 vedoucích pracovníků 76 učitelů 78 rodičů Dotazníkové šetření proběhlo na těchto středních školách: 1. Střední zemědělská škola Rakovník 2. Střední zemědělská škola Písek 3. Vyšší odborná a střední lesnická škola Písek 4. Střední zemědělská škola Brandýs nad Labem 5. Střední zemědělská škola Čáslav 6. Střední odborná škola Poděbrady 7. Obchodní akademie Louny 8. Vyšší odborná a střední zemědělská škola Chrudim Celkově jsme získali výsledky od 162 respondentů. Každý z nich obsahoval specifické ukazatele. Respondenti měli hodnotit důležitost každého znaku od 1 do 5 tak, aby to odpovídalo jejich osobním prioritám v každé oblasti. Dotazníky byly rozdány učiteli Institutu vzdělávání a poradenství během pedagogické praxe svých studentů a posléze vyhodnoceny výzkumným týmem na Institutu vzdělávání a poradenství. Výsledky jsou podrobně představeny v další části této zprávy. Profil výše uvedených respondentů se týká věku, pohlaví, zkušeností, vzdělání a oboru činnosti. Během výzkumu jsme se setkali jen s jedním problémem, a to že někteří respondenti neodevzdali úplná data (některé odpovědi jim chyběly), což je patrné na výsledcích.
2.c Výsledky a diskuse I. Výsledky a grafy I.a Osobní údaje ředitelé Z dotazníků jsme zjistili, že poměr mužů a žen ve vedení dotazovaných středních škol je 6:1 (jedna dotazovaná osoba neuvedla tuto informaci vůbec), což dokládá profesní situaci v České republice, že ve vedoucích pozicích jsou častěji muži. Graf 1: Ředitelé - pohlaví Pohlaví 80,00% 70,00% 75,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% Muž Žena Neuvedeno 20,00% 10,00% 0,00% 12,50% 12,50% Muž Žena Neuvedeno Věk ředitelů byl 41 a více, což dokládá, že ředitelem konkrétní instituce bývá častěji člověk s delší profesní zkušeností. V České republice není nutné mít doktorát proto, aby se dotyčný mohl stát ředitelem střední školy, což dokládá graf 3 "Vzdělání" ve výsledcích dotazníku pro ředitele (pouze 12,5 % z dotazovaných ředitelů uvedlo, že mají ukončeno doktorské stadium). Graf 2: Ředitelé věk Věk 60% 50% 50,00% 40% 30% 20% 37,50% 12,50% 20-30 let 31-40 let 41-50 let 51 let a více Neuvedeno 10% 0% 0% 0% 20-30 let 31-40 let 41-50 let 51 let a více Neuvedeno
V grafu 4 je znázorněna délka pedagogické praxe dotazovaných ředitelů. Všichni respondenti uvedli, že mají pracovní zkušenosti 16 let a více. Výsledky šetření dokazují, že 37,5% dotazovaných vedoucích pracovníků vykonává učitelskou profesi více než 20 let. Dva ředitelé na tuto otázku neodpověděli. To dokazuje situaci v českém školství, že ve vedení školy působí pedagogové s delší praxí. Graf 3: Ředitelé - vzdělání Vzdělání Graf 4: Ředitelé - délka praxe Praxe 70% 60% 62,50% 40% 35% 37,50% 37,50% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 25,00% 12,50% 0% Bakalářské Magisterské Doktorské Neuvedeno Bakalářské Magisterské Doktorské Neuvedeno 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0% 0% 0% 0% 0-5 let 6-10 let 11-15 let 16-20 years 25,00% 20 let a více Neuvedeno 0-5 let 6-10 let 11-15 let 16-20 years 20 let a více Neuvedeno I.b Osobní data - učitelé S ohledem na učitelskou profesi je poměr mužů a žen 17:58 (76,3 % dotazovaných učitelů byly ženy), což dokládá obecný trend v České republice, kdy učitelskou profesi vykonávají častěji ženy. Graf 5: Učitelé - pohlaví Pohlaví 90,00% 80,00% 76,30% 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 22,40% 1,30% Muž Žena Neuvedeno Muž Žena Neuvedeno Věková struktura dotazovaných učitelů je téměř stejná. V grafu 6 lze vidět, že věk většiny dotazovaných učitelů (93,4 %) byl více než 30 let. Největší část dotazovaných (34,2 %) byly učitelé ve věku od 41 do 50 let. V České republice průměrný věk absolvování magisterského studia vysoké školy pedagogického zaměření je 25 let. Po ukončení studia obvykle následuje nástup do praxe. Mnoho absolventů dává přednost před učitelskou profesí jinému zaměstnání. Důvodem je nízký plat učitele na střední škole v porovnání s platy v soukromé sféře.
Graf 6: Učitelé věk Věk 40,00% 35,00% 34,20% 32,90% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 26,30% 20-30 let 31-40 let 41-50 let 51 let a více 10,00% 5,00% 0,00% 6,60% 20-30 let 31-40 let 41-50 let 51 let a více Graf číslo 7 ukazuje, že většina dotazovaných učitelů dosáhla nejvyššího vzdělání magisterského. Pouze 7,9 % učitelů uvedlo, že má dokončeno doktorské stadium a získali tak titul Ph.D. V České republice stačí magisterský titul a příslušná aprobace pro vykonávání učitelské profese na střední škole. Absolventi doktorského studia preferují zaměstnání na vysoké škole či výzkumném ústavě. Graf 7: Učitelé vzdělání Vzdělání Graf 8: Učitelé délka praxe Praxe 100% 90% 80% 70% 60% 50% 40% 30% 20% 10% 0% 89,50% 7,90% 0% 2,60% Bakalářské Magisterské Doktorské Neuvedeno Bakalářské Magisterské Doktorské Neuvedeno 50,00% 45,00% 43,40% 40,00% 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,80% 17,20% 15,00% 11,80% 10,50% 10,00% 5,00% 1,30% 0,00% 0-5 let 6-10 let 11-15 let 16-20 let 20 let a více Neuvedeno 0-5 let 6-10 let 11-15 let 16-20 let 20 let a více Neuvedeno I.c Osobní data rodiče žáků 66,7 % dotazovaných rodičů žáků středních škol tvořily ženy. Věk dotazovaných rodičů se nejčastěji pohyboval ve škále 41 50 let (48,70 %). 59 z dotazovaných rodičů (75,6 %) uvedlo, že nejvyšší dosažení vzdělání je středoškolské.
Graf 9: Rodiče - věk 60,00% Věk 80,00% Graf 10: Rodiče - vzdělání 75,60% Vzdělání 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 0,00% 48,70% 34,60% 12,80% 2,60% 1,30% 20-30 let 31-40 let 41-50 let 51 let a více Neuvedeno 20-30 let 31-40 let 41-50 let 51 let a více Neuvedeno 70,00% 60,00% 50,00% 40,00% 30,00% 20,00% 10,00% 2,60% 0,00% Základní Středoškolské Vyšší odborné 5,10% 11,50% 0% 3,80% 1,30% Bakalářské Magisterské Doktorské Neuvedeno Základní Středoškolské Vyšší odborné Bakalářské Magisterské Doktorské Neuvedeno II. Závěry - srovnání výsledků V dotaznících jsme se tázali, které indikátory jsou pro respondenty nejdůležitější s ohledem k efektivnímu řízení školy. Aritmetické průměry odpovědí všech cílových skupin jsou uvedeny v tabulce 4. MÍS TO 1 2 3 4 5 6 7 Tabulka 4: Porovnání indikátorů u ředitelů škol, učitelů a rodičů žáků ŘEDITELÉ 1.4 Hygiena, systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2.4 Efektivní zajištění výuky 5.1 Efektivní využití rozpočtu školy 2.2 Nabídka studijních programů 3.4 Uplatnění absolventů 6.2 Vztahy s veřejností 2.7 Styl řízení a podíl na rozhodovacím procesu Prů měr 4,87 4,50 UČITELÉ 1.4 Hygiena, systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci 2.4 Efektivní zajištění výuky Prů měr 4,21 4,13 RODIČE 2.4 Efektivní zajištění výuky 1.4 Hygiena, systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci Prů měr 3,70 3,68 4,38 1.2 ICT a internet 3,99 1.2 ICT a internet 3,63 4,12 2.1 Existence systému kvality 3,93 4,00 2.9 Školní klima 3,92 4,00 3,87 8 1.2 ICT a internet 3,75 9 2.5 Řízení lidských zdrojů 3,75 2.2 Nabídka studijních programů 5.1 Efektivní využití rozpočtu školy 6.2 Vztahy s veřejností 3.1 Vzdělávací aktivity 2.5 Řízení lidských zdrojů 2.6 Absence pedagogických a nepedagogických pracovníků 3,57 3,50 3,89 2.8 Poradenství 3,48 3,84 3,83 3,79 5.1 Efektivní využití rozpočtu školy 6.2 Vztahy s veřejností 5.2 Schopnost získávat další finanční zdroje 3,44 3,43 3,43
10 2.9 Školní klima 3,62 11 2.8 Poradenství 3,50 12 3.1 Vzdělávací aktivity 13 3.2 Chování žáků 3,50 14 15 1.1 Infrastruktura, třídy a laboratoře 2.1 Existence systému kvality 2.5 Řízení lidských zdrojů 3.4 Uplatnění absolventů 3,76 3,70 3,50 2.8 Poradenství 3,61 3,38 3,38 2.7 Styl řízení a podíl na rozhodovacím procesu 2.3 Nabídka nad rámec studijních programů 1.1 Infrastruktura, třídy a laboratoře 3,59 3,58 16 3.3 Studijní výsledky 3,38 3.2 Chování žáků 3,53 17 18 19 4.1 Zapojení školy do společenského života 1.3 Informační a dokumentační zdroje 2.3 Nabídka nad rámec studijních programů 2.1 Existence systému kvality 3.1 Vzdělávací aktivity 4.1 Zapojení školy do společenského života 2.2 Nabídka studijních programů 1.1 Infrastruktura, třídy a laboratoře 3,43 3,39 3,39 3,38 3,36 3,53 2.9 Školní klima 3,35 6.1 Zapojení rodičů 3,30 3,38 3.3 Studijní výsledky 3,53 3.2 Chování žáků 3,28 3,25 6.1 Zapojení rodičů 3,53 3,25 20 6.1 Zapojení rodičů 3,25 21 22 23 6.3 Služby pro veřejnost 5.2 Schopnost získávat další finanční zdroje 2.6 Absence pedagogických a nepedagogických pracovníků 3,25 3,13 2,88 4.1 Zapojení školy do společenského života 5.2 Schopnost získávat další finanční zdroje 1.3 Informační a dokumentační zdroje 6.3 Služby pro veřejnost 2.6 Absence pedagogických a nepedagogických pracovníků 3,49 3,44 3,36 3,17 3,14 3.3 Studijní výsledky 3.4 Uplatnění absolventů 2.7 Styl řízení a podíl na rozhodovacím procesu 6.3 Služby pro veřejnost 2.3 Nabídka nad rámec studijních programů 1.3 Informační a dokumentační zdroje Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že ředitelé, učitelé a také rodiče přikládají největší důležitost dvěma ukazatelům: 1.4 Hygiena, systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a 2.4 Efektivní zajištění výuky. Ukazatel 5.1 Efektivní využití rozpočtu je třetí nejdůležitější ukazatel pro vedoucí pracovníky, ale méně důležitý pro učitele a rodiče (7.místo). Pro učitele a rodiče je třetím nejdůležitějším ukazatelem 1.2 ICT a Internet. Ředitelé škol i učitelé hodnotili ukazatel 2.6 Absence učitelů a pracovníků škol jako nejméně důležitý. Rodiče žáků nesdíleli s řediteli a učiteli nejnižší důležitost tohoto ukazatele. Pro ně byl nejméně důležitý ukazatel 1.3 Informační zdroje ( průměr 3,03). Chtěli bychom zdůraznit, že ukazatel 2.6 Absence učitelů a pracovníků škol je pro rodiče žáků na 4. místě (tedy relativně dosti důležitý). Jde o největší rozdíl v odpovědích mezi rodiči žáků na jedné straně a řediteli škol a učiteli na straně druhé. 3,27 3,24 3,21 3,08 3,04 3,03
Před výzkumným šetřením jsme očekávali, že ukazatel 2.5 Řízení lidských zdrojů bude hodnocen jako nejvíce důležitý pro učitele a ředitele škol. Skutečné výsledky ukázaly, že pro rodiče byl tento ukazatel na 4. místě, pro ředitele škol na 9. místě a pro učitele dokonce na 10. místě. Další velké rozdíly v preferencích ukazatelů mezi jednotlivými skupinami jsme zaznamenali u těchto ukazatelů: 2.2 Nabídka studijních programů čtvrté místo u ředitelů, šesté místo u učitelů a třinácté místo u rodičů žáků 2.9 Školní klima desáté místo u ředitelů, páté místo u učitelů a patnácté místo u rodičů žáků 3.4 Uplatnění absolventů páté místo u ředitelů, jedenácté místo u učitelů a devatenáctý v pořadí u rodičů 2.1 Existence systému kvality patnáctý v pořadí u ředitelů, čtvrtý v pořadí u učitelů a desáté místo u rodičů Nabídka nad rámec studijních programů devatenáctý v pořadí u ředitelů, čtrnácté místo u učitelů a dvacáté druhé místo u rodičů (takže málo důležitý). Pořadí maximálních a minimálních hodnot průměrů během dotazníkového šetření u rodičů žáků byly prokazatelně odlišné od hodnot u ředitelů škol a učitelů. Naopak nebyly zjištěny velké rozdíly u hodnot průměrů týkajících se ukazatelů mezi řediteli škol a učiteli. Zaznamenán však byl jeden veliký rozdíl mezi řediteli škol a učiteli, kdy ukazatel 5.1 Efektivní hospodaření byl hodnocen řediteli na 3. místě v pořadí důležitosti, zatímco učitelé preferovali ukazatel 1.2 Počítačové vybavení a Internet. Ředitelé škol zařadili tento ukazatel Počítačové vybavení a Internet až na 8. místo v pořadí důležitosti. Je zajímavé, že ředitelé škol a učitelé využívali vyšší hodnoty na škále 1-5 (5 = nejvyšší důležitost) než rodiče žáků. Tabulka 4 ukazuje, že všechny průměry ukazatelů týkajících se pořadí v odpovědích rodičů žáků byly na škále 3,04 až 3,70. To dokazuje, že průměry ukazatelů měly v tomto případě velmi nízkou variabilitu. Následující tabulka č. 5 ukazuje aritmetické průměry důležitosti ukazatelů týkajících se ředitelů škol, učitelů a rodičů žáků řazené od nejvyšší hodnoty k nejnižší.
Tabulka 5: Nejdůležitější indikátory efektivity školy souhrnné průměry Indikátor Průměr 1.4 Hygiena, systém bezpečnost a ochrana zdraví při práci 3,94 2.4 Efektivní zajištění výuky 3,94 1.2 ICT a internet 3,81 2.1 Existence systému kvality 3,67 5.1 Efektivní využití rozpočtu školy 3,67 2.5 Řízení lidských zdrojů 3,66 2.2 Nabídka studijních programů 3,66 6.2 Vztahy s veřejností 3,64 2.9 Školní klima 3,63 3.1 Vzdělávací aktivity 3,59 2.8 Poradenství 3,54 3.4 Uplatnění absolventů 3,49 1.1 Infrastruktura, třídy a laboratoře 3,44 4.1 Zapojení školy do společenského života 3,44 2.7 Styl řízení a podíl na rozhodovacím procesu 3,42 5.2 Schopnost získávat další finanční zdroje 3,42 3.2 Chování žáků 3,41 3.3 Studijní výsledky 3,40 6.1 Zapojení rodičů 3,40 2.3 Nabídka nad rámec studijních programů 3,31 2.6 Absence pedagogických a nepedagogických pracovníků 3,30 1.3 Informační a dokumentační zdroje 3,19 6.3 Další služby pro veřejnost 3,13
Z tabulky číslo 5 lze vyčíst, které indikátory jsou nejdůležitější pro všechny dotazované skupiny. Vytvořili jsme průměry ze všech odpovědí ředitelů, učitelů a rodičů žáků. Největší hodnotu průměru 3,94 obdržel indikátor 1.4 1.4 Hygiena, systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a 2.4 Efektivní zajištění výuky. Ukazatel 1.2 ICT a internet s průměrem 3,81 je druhý v pořadí. Z dotazníkového šetření jsme také zjistili, které ukazatelé dosáhly nejmenšího souhrnného průměru. Jsou to 6.3 Další služby pro veřejnost (průměr 3,13), 1.3 Informační a dokumentační zdroje (průměr3,19), 2.6 Absence pedagogických a nepedagogických pracovníků (průměr 3,30) a 2.3 Nabídka nad rámec studijních programů (průměr 3,31). III. Potřeby vzdělávání českých vedoucích pracovníků V tabulce 6 je přehled vyhodnocené poptávky ředitelů škol po jednotlivých tématech školení. Tabulka 6: Potřeby vzdělávání českých vedoucích pracovníků Oblast Odpověď Četnost Procento (%) 1. Hmotné vybavení školy 2. Management a plánování 3. Vzdělávání a praxe 4. Společenský život 5. Finanční ukazatel 6. Vztah školy s okolím ANO 6 75 Ne 2 25 ANO 5 62,5 NE 3 37,5 ANO 1 12,5 NE 7 87,5 ANO 4 50 NE 4 50 ANO 0 0 NE 8 100 ANO 6 75 NE 2 25 Ředitelé škol projevili největší poptávku po školení zaměřené na tyto dvě problematiky: Hmotné vybavení školy a Vztah školy s okolím. To koresponduje s výsledkem šetření, kde byl indikátor 1.4 Hygiena, systém bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, který je obsažen právě v oblasti Hmotné vybavení školy, vyhodnocen jako nejdůležitější. Co se týče druhého tématu Vztah školy s okolím, zde můžeme polemizovat, jedním z důvodů poptávky po takovém kurzu může být nedostatek kurzů zaměřených na tuto problematiku. Ani jeden vedoucí pracovník neuvedl, že by měl zájem vzdělávat se v oblasti finančního řízení školy. To je možná způsobeno situací, že ředitelé středních škol v České republice mají povinnost absolvovat národní kurz vedoucích pracovníků, který je zaměřen z velké části na finanční management školy. Toto školení je povinné a ředitelé ho musejí absolvovat do dvou let od svého zvolení do řídící funkce. Dalším z důvodů může být situace v České republice, kdy hospodaření středních škol je konzultováno a sledováno zřizovatelem (kraje).
ČÁST 3 OBECNÉ ZÁVĚRY Hlavním problémem výzkumného procesu byl fakt, že mnoho respondentů (zejména několik učitelů a rodičů) neodevzdalo vyplněné dotazníky, ačkoli o to byli požádáni. Nakonec jsme obdrželi dotazníky od 162 respondentů. Jejich celkový počet je v souladu s pravidly projetu PRO-SCHOOL, ale není dostatečně reprezentativní k zobecnění výsledků na celou Českou republiku a české odborné vzdělávání v oblasti zemědělství. Další problém vznikl tím, že někteří respondenti nezodpověděli všechny otázky. Předpokládáme, že to nebylo náhodou, ale tím, že nebyli schopni zodpovědět nějakou konkrétní otázku či jí nerozuměli. Pro příští výzkum navrhujeme metodu dotazování (osobní dotazování respondentů). Závěrem lze konstatovat, že tento výzkum byl velmi důležitý k určení prioritních ukazatelů školní efektivity z pohledu řídících pracovníků, učitelů a rodičů a také ke zjištění potřeb dalšího vzdělávání ředitelů škol. Po výzkumu jsme si uvědomili, že poptávka po kurzech zaměřených na výše uvedenou problematiku je velká. Odkazy a další literatura Více informací o samotném projektu, o výsledcích výzkumu a Národní zprávy dalších partnerů jsou dostupné na internetové stránce projektu: http://www.pro-school.eu/ v oddílu výstupy. Jsou dostupné v angličtině a místním jazyce. Další informace o Institutu vzdělávání a poradenství naleznete na stránkách: http://www.ivp.czu.cz, v oddílu Mezinárodní vztahy, pododdíl Aktuality. Literatura Kotásek, J., Bacík, F., Coufalík, J., Hradcová, D., Hrubá, J., Kofroňová, O., Kovařovic,J., Ryška, R., Šebková, H., Švecová, J., & Vrzáček, P. (2001). National Programme for the Development of Education in the Czech Republic: White Paper of the Ministry of Education, Youth and Sport. Prague: Institute for Information on Education. (available on internet: http://aplikace.msmt.cz/pdf/whitepaper.pdf). Magretta, J. (2004). What is management? Prague: Management Press. Šebková, H. (2006). Tertiary education in the Czech Republic. Prague: Centre for Higher Education Studies Czech School Inspection. The Criteria for Evaluation of Conditions, Progress and Results of Education and School Services (2009-2010). from http://www.csicr.cz/upload/the%20criteria%20for%20evaluation%202009%20- %202010.pdf.
Tento projekt byl realizován za finanční podpory Evropské unie. Za obsah publikací (sdělení) odpovídá výlučně autor. Publikace (sdělení) nereprezentují názory Evropské komise a Evropská komise neodpovídá za použití informací, jež jsou jejich obsahem.