Lokální rozvoj na Šumavě

Lokální rozvoj na Šumavě Závěrečná publikace shrnující výsledky projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava za období uplynulých 15 let RNDr. Radim Perlín Doc. RNDr. Ivan Bičík, CSc. Vydala Správa NP a CHKO Šumava v roce 2010

Publikace byla vypracována s podporou projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava za období uplynulých 15 let a s podporou výzkumného záměru č. MSM 0021620831 Geografické systémy a rizikové procesy v kontextu globálních změn a evropské integrace, podpořeného Ministerstvem výchovy, mládeže a tělovýchovy. Autoři děkují za poskytnutou podporu. Recenzenti: Prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc. Centrum pro otázky životního prostředí UK Ing. František Krejčí ředitel Správy NP a CHKO Šumava Věnováno mé babičce paní Věře Šindelářové roz. Šafhauserové, která svoje dětství a mládí prožila v Kašperských Horách a pro kterou byla Šumava vždy měřítkem krásy a harmonie. Radim Perlín

Lokální rozvoj na Šumavě Obsah 4 1 Předmluva 12 2 Úvod 14 3 Aktéři územního rozvoje 16 4 Historický vývoj 20 5 Cíle studie 26 6 Obyvatelstvo, osídlení 30 6.1 Vývoj obyvatelstva 30 6.2 Migrace obyvatelstva 40 6.3 Závěry 44 7 Bydlení 46 7.1 Srovnání úrovně bydlení 46 7.2 Srovnání vývoje domovního a bytového fondu v obcích NP a CHKO Šumava a okresech v letech 1991 2001 48 7.3 Srovnání obcí ležících ve vymezeném území NP a CHKO Šumava 49 7.4 Závěry 50 8 Druhé bydlení v NP a CHKO Šumava 52 8.1 Vývoj druhého bydlení 52 8.2 Základní regionální charakteristiky druhého bydlení 52 8.3 Lokální rozdíly v druhém bydlení 54 8.4 Závěry 55 9 Cestovní ruch a rekreace 60 9.1 Cestovní ruch v chráněných územích 60 9.2 Šumava turistický cíl 65 9.3 Závěry 74 10 Doprava v Národním parku Šumava 76 10.1 Rešerše dostupných pramenů a literatury 76 10.2 Shrnutí zjištěných poznatků 79 10.3 Souvislosti a dopady rozvoje cestovního ruchu na území NP Šumava 80 11 Ochrana kulturního dědictví zájmového území 92 11.1 Definice termínu kulturní dědictví 92 11.2 Kulturní dědictví na Šumavě 92 11.3 Kulturní památky regionálního a nadregionálního významu 93 11.4 Závěry 94 12 Občanská vybavenost a technická infrastruktura 98 12.1 Přehled dosavadních prací a využitelných databází 98 12.2 Závěry 102 13 Hodnocení ekonomického potenciálu 110 13.1 Úvod 110

13.2 Metodický postup 110 13.3 Výsledky 112 13.4 Závěry 116 13.5 EX-ANTE Analýza - Ekonomický audit 118 14 Struktura veřejné správy 120 15 Daňová výtěžnost obcí 124 16 Dotační politika 128 17 Kompetence v oblasti usměrňování lokálního rozvoje 136 18 Postavení obcí v NP Šumava 140 18.1 Územní plán 140 18.2 Strategické dokumenty 143 18.3 Spolupráce obcí 146 19 Bilaterální a trilaterální spolupráce 154 19.1 Úvod 154 19.2 Bilaterální a trilaterální spolupráce 155 20 Identifikace klíčových témat 158 20.1 Hodnocení klíčových témat řešiteli 158 20.2 Vyhodnocení klíčových témat ze strany lokálních expertů 161 20.3 Rozdíly v hodnocení klíčových témat ze strany řešitelů a lokálních expertů 167 21 Návrh strategického zaměření 170 21.1 Cíl: Spolupráce a podpora aktérů veřejné správy 170 21.2 Cíl: Rozvoj lidských zdrojů 172 21.3 Cíl: Cestovní ruch 173 21.4 Cíl: Doprava na Šumavě 174 21.5 Závěrečná poznámka 175 22 Závěr 178 22.1 Operativně institucionální doporučení 178 22.2 Rozvojová doporučení 179 23 Literatura 184 5

Lokální rozvoj na Šumavě Seznam tabulek, obrázků a grafů 6 Seznam tabulek tab. 1 Vývoj podílů regionu Šumava na obyvatelstvu vybraných jednotek tab. 2 Index stáří vybraných územních jednotek tab. 3 Charakteristiky věkového složení obcí regionu Šumava tab. 4 Složení obyvatelstva regionu Šumava a vybraných územních jednotek podle dokončeného vzdělání tab. 5 Složení obyvatelstva obcí regionu Šumava podle dokončeného vzdělání tab. 6 Složení obyvatelstva obcí regionu Šumava podle vybraných národností tab. 7 Podíl věřících obyvatel v regionu Šumava a vybraných územních jednotkách (2001) tab. 8 Podíl narozených v obci trvalého pobytu ve vybraných územních jednotkách tab. 9 Obce regionu Šumava - podíl narozených v obci trvalého pobytu tab. 10 Migrační salda regionu Šumava a vybraných územních jednotek tab. 11 Migrační bilance podle důvodů stěhování (1992-2002) tab. 12 Migrační bilance podle dokončeného vzdělání (1992-2002) tab. 13 Migrační bilance podle věkového složení (1992-2002) tab. 14 Dojížďka do zaměstnání a do škol regionu Šumava tab. 15 Úroveň vybavení některými zařízení občanské a technické infrastruktury tab. 16 Změny občanské vybavenosti a technické infrastruktury obcí NP a CHKO Šumava mezi léty 1991 a 2005 tab. 18 Struktura všeobecné veřejné správy tab. 19 Stanovená výše koeficientů v období podle zákona 243/2000 Sb. tab. 20 Rozdíl daňových příjmů po novele zákona o RUD od 1.1. 2008 tab. 21 Přehled příjmů obcí na území NPŠ tab. 22 Srovnání příjmové části rozpočtu obce Petrovice I (2008) tab. 23 Přehled dotačních prostředků pro obce na území NPŠ za období 1994-2006 tab. 24 Podpora prostřednictvím SFŽP pro projekty obcí tab. 25 Rozdělení poskytovaných prostředků podle příjemců tab. 26 Čerpání prostředků v rámci programu INTERREG III A

tab. 27 Srovnání intenzity dotačních proudů 1998 2006 na území NPŠ a sousedních okresů tab. 28 Vybrané socioekonomické ukazatele tab. 29 Přehled zpracované územně plánovací dokumentace tab. 30 Účast obcí v mikroregionálních svazcích obcí (širší zázemí) tab. 31 Souhrnné hodnocení klíčových témat zpracovateli tab. 32 Klíčová témata v oblasti správy tab. 33 Klíčová témata v oblasti složek přírodního prostředí tab. 34 Klíčová témata v oblasti cestovního ruchu tab. 35 Nejvýznamnější témata tab. 36 Klíčová témata navržená skupinou místních expertů tab. 37 Doplnění témat tab. 38 Základní hodnocení místních expertů tab. 39 Podrobné hodnocení klíčových témat tab. 40 Klíčová témata podle místních expertů tab. 41 Další identifikovaná výrazná témata rozvoje NP Šumava Seznam obrázků obr. 1 Vymezení řešeného území obr. 2 Zaniklá sídla obr. 3 Hustota zalidnění podle obcí obr. 4 Vývoj počtu obyvatel 1950-2001 obr. 5 Index stáří v obcích obr. 6 Vzdělanostní struktura obr. 7 Podíl rodáků obr. 8 Intenzita migračního salda 1992-2006 obr. 9 Vývoj kvality bytového fondu 1991-2001 obr. 10 Změny v počtu potenciálních rekreantů v objektech druhého bydlení obr. 11 Změny počtu potenciálních rekreantů 1991-2005 obr. 12 Potenciál kulturního subsystému cestovního ruchu obr. 13 Typy kulturního subsystému potenciálu cestovního ruchu obr. 14 Potenciál přírodního subsystému cestovního ruchu obr. 15 Typy přírodního subsystému potenciálu cestovního ruchu obr. 16 Typy celkového potenciálu cestovního ruchu obr. 17 Celkový potenciál cestovního ruchu obr. 18 Potenciální rekreační plochy obr. 19 Počet rekreačních a turistických lůžek na km 2 obr. 20 Podnikatelská aktivita v cestovním ruchu obr. 21 Zaměstnanost v cestovním ruchu 7

Lokální rozvoj na Šumavě obr. 22 Turisticko-rekreační zatížení území obr. 23 Funkční typologie středisek cestovního ruchu obr. 24 Kapacita a vybavenost lyžařských středisek obr. 25 Lyžařské trasy na Šumavě obr. 26 Počet památek zapsaných v seznamu nemovitých kulturních památek obr. 27 Registrovaná míra nezaměstnanosti v obcích hodnoceného území obr. 28 Typologie územních plánů obcí obr. 29 Dobrovolné registrované svazky obcí obr. 30 Euroregion Bayerischer Wald-Šumava-Mühlviertel Seznam grafů Graf 1. Vývoj počtu obyvatel v obcích na Šumavě Graf 2. Vývoj počtu domů v obcích na Šumavě Graf 3. Vývoj míry nezaměstnanosti v hodnoceném území 8

9

Lokální rozvoj na Šumavě Seznam spolupracovníků Hlavní řešitelé Radim Perlín, Přírodovědecká Fakulta UK, hlavní řešitel projektu, koordinace projektu Ivan Bičík, Přírodovědecká Fakulta UK, koordinace projektu, využití území Řešitelé Jan Baxa, Přírodovědecká fakulta UK, nemotorová doprava Zdeněk Čermák, Přírodovědecká Fakulta UK, obyvatelstvo a osídlení Pavel Csank, Přírodovědecká fakulta UK, podnikání, zaměstnanost Dana Fialová, Přírodovědecká Fakulta UK, cestovní ruch a rekreace Tomáš Havlíček, Přírodovědecká fakulta UK, bilaterální a přeshraniční spolupráce Zdeněk Kučera, Přírodovědecká Fakulta UK, přírodní dědictví, kulturní dědictví, Plán péče NP Šumava Silvie Kuldová, Přírodovědecká Fakulta UK, přírodní dědictví, kulturní dědictví Alena Matušková, Západočeská univerzita, Plzeň, občanská a technická infrastruktura Miroslav Marada, Přírodovědecká Fakulta UK, přírodní dědictví, dopravní infrastruktura Marie Novotná, Západočeská univerzita Plzeň, zemědělství Veronika Nožičková, Přírodovědecká fakulta UK, bydlení, druhé bydlení Michal Pokorák, Přírodovědecká fakulta UK, analýza databáze předkladatelů projektů Jindřiška Staňková, Ústav pro životní prostředí PřF UK, turistický ruch a návštěvnost Michal Schneider, Katedra geoinfomatiky PřF UK, analýza snímků Landsat, kartografické podklady Jan Šatra, Přírodovědecká fakulta UK, nemotorová doprava Karel Turek, Přírodovědecká fakulta UK, bydlení, druhé bydlení Petr Zahradník, Česká spořitelna a.s. expert, Socioekonomická analýza regionu CCB a.s. Czech Credit Bureau, IRating obcí 10

11

Lokální rozvoj na Šumavě 1 Předmluva Tento rozsáhlý text vychází v době horké diskuse o Národním parku Šumava. Dominuje jí otázka kůrovce, který se v posledních letech a zejména měsících na Šumavě velmi rozmnožil a poškodil rozsáhlé části parku. Diskuse jsou často vedeny velmi emotivně a jen zřídka přispívají k hledání konstruktivních řešení. Text, který máte před sebou, má naopak poskytnout objektivní informaci o vývoji parku od jeho vzniku až téměř do současnosti. Vytkl si za cíl předložit informace, které budou obecně použitelné pro rozhodování o dalším směřování parku. Mají to být informace, které jsou policy relevant, avšak nikoliv policy prescriptive. To znamená, že nechce žádná rozhodnutí předjímat, doporučovat či naznačovat, nýbrž poskytnout takové podklady, aby rozhodnutí mohla být činěna co nejlépe. Materiál předkládá rozsáhlou analýzu vývoje Národního parku Šumava mezi lety 1990 až 2005. 15 let je doba dosti dlouhá na to, aby mohl být zachycen vývoj a jeho nejrůznější trendy. Analýza jasně ukazuje, jak vznik parku a jeho provozování v následujících letech výrazně ovlivnily celé území dnešního Národního parku Šumava i nejblíže přilehlé oblasti. Analýza byla zadána Národním parkem Šumava ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí. Důležitou roli hrála expertní skupina pro rozvoj v oblasti Šumavy, kterou zřídili společně hejtmani Jihočeského a Plzeňského kraje. Studie byla zadána v roce 2007 a ve výběrovém řízení byl vybrán kolektiv Přírodovědecké fakultu UK v Praze, konkrétně katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Práce probíhaly ve spolupráci s celou řadou dalších institucí, zejména rozsáhlá spolupráce probíhala s Českou zemědělskou univerzitou. Na práci se rovněž podíleli místní experti a starostové mnoha obcí. Tato účast lidí, kteří v oblasti parku žijí a pracují, byla mimořádně důležitá. Významnou roli hrál rovněž řídící výbor celého projektu, ve kterém byly zastoupeny obce, vedení Národního parku Šumava, zástupci kraje, regionální rozvojové agentury, experti zejména z Jihočeské univerzity a to celé bylo koordinováno zmíněnou expertní skupinou. Práce byly ukončeny v roce 2008 a poté byl celý materiál velmi důkladně oponován již zmíněnou expertní skupinou, několikrát doplňován a upravován podle četných připomínek. Analýza zmiňuje i hluboké přeměny Šumavy, kterými toto území prošlo za posledních přibližně 60 let. Situace se několikrát dramaticky změnila, nejdříve s začátkem II. světové války a s hromadným vysídlením českého obyvatelstva, potom po válce naopak odešli Němci. Po velmi krátkém poválečném období, kdy se objevili noví obyvatelé z českého vnitrozemím, se téměř celého území zmocnili vojáci a postupně došlo k rozsáhlému vylidnění celého území. Po této stránce není dnešní situace příliš rozdílná ve srovnání s tím co bylo těsně před vznikem parku po pádu totalitního režimu v listopadu 1989. Analýza vývoje parku přináší mno- 12

ho zajímavých zjištění. Nezakrývá, že v současné době zde existuje celá řada významných problémů, které se jen velmi těžko řeší. Důvodů pro obtíže je jistě mnoho, ale podle mého názoru mezi vůbec nejzásadnější patří nedostatek důvěry a spolupráce mezi obcemi na straně jedné a vedením Národního parku Šumava na straně druhé. Bylo by příliš jednoduché říci: to je v lidech. Samozřejmě, kdyby se park nestaral převážně jen o přírodní prostředí a tomu podřizoval většinu svých aktivit, kdyby na druhé straně obce méně preferovaly krátkodobé zájmy před dlouhodobými perspektivami, kdyby zkrátka lidé byli dokonalí tvorové, jistě by všechno bylo ideální. Jsem však přesvědčen o tom, že mezi důležité příčiny současných sporů zásadních nesouladů, které se projevují v mnoha oblastech, v neposlední řadě v názorech na to, jak je třeba bojovat s kůrovcem, pramení rovněž ve velké míře z institucionálních nedostatků. Zejména mám na mysli náš právní řád, ve kterém jsou v této souvislosti mimořádně důležité dva zákony. Totiž zákon č. 114 o ochraně přírody a krajiny, podle kterého byl park zřízen, a na druhé straně zákon o obcích, které jsou odpovědny a pověřeny pečovat o všestranný rozvoj svého území včetně péče o přírodní a životní prostředí. Možná by se předložené analýzy dalo využít k tomu, aby se důkladně a promyšleně připravil nový zákon, který by byl věnován specificky Národnímu parku Šumava a který by překlenul stávající rozpory. Předpokladem pro úspěch však není jenom dostatek objektivních a dobrých podkladů, ale především aktivní účast všech hlavních hráčů abych užil terminologie předkládané analýzy kteří by měli zmíněný zákon připravovat od samého počátku společně. Všichni zúčastnění zástupci vedení obcí, občanů, odborníci ve vedení parku, představitelé podnikatelů a další včetně nevládních organizací by měli pracovat ve vzájemné důvěře a s pocitem, že to co připravují, je skutečně jejich, že výsledkem bude jejich vlastní dílo. Nedovedu si představit, že nějaký jiný přístup a postup by mohl vést k úspěchu. Bedřich Moldan 13

Lokální rozvoj na Šumavě 2 Úvod Předložená publikace vychází z výsledků projektu Analýza vývoje Národního parku Šumava (NP Šumava) za uplynulých 15 let, který byl zadán Správou NP a CHKO Šumava (dále jen správa NPŠ). Projekt byl zadán a zpracován v letech 2007-2008 a po dokončení byl předložen k odbornému posouzení jak představitelům odborné veřejnosti, tak také představitelům veřejné správy na území NP Šumava. Cílem projektu bylo pokusit se shrnout jednotlivé změny, ke kterým došlo na území NP Šumava po vyhlášení NP v roce 1991 a upozornit na dílčí rozpory nebo problémy, které mohlo vyhlášení a působnost NP přinést. Projekt byl zaměřen jak na hodnocení změn v přírodní sféře, tak i na hodnocení změn v sociálně ekonomickém prostředí. Tato publikace vychází z úplného znění závěrečné zprávy projektu, která je včetně příloh k dispozici na správě NP Šumava jak v tištěné, tak i v digitální verzi. Projekt i postup práce vznikl na základě diskuze pověřeného zpracovatele Přírodovědecké fakulty UK jak s pracovníky správy Národního parku Šumava, tak také se starosty obcí v Národním parku Šumava a dalšími představiteli veřejné správy i zástupci podnikatelské sféry. Analýza představuje souhrnný kompilační dokument, který se na základě dostupných zdrojů a informací o vývoji na území Národního parku Šumava shrnuje jednotlivé klíčové změny, ke kterým vyhlášením došlo. Právě vznik materiálu na základě kvalitativní analýzy již publikovaných nebo známých výsledků a jejich kompilace do jednoho dokumentu je současně předností i problémem tohoto textu. Jako přednost považujeme postavení zpracovatele, týmu převážně Přírodovědecké fakulty UK v Praze, který měl možnost z jistého odstupu a aniž by byl zapojen do běžných rozhodovacích procesů v regionu zhodnotit jednotlivé procesy, trendy a problémy, ke kterým na území NP Šumava došlo a dochází. Výhoda odstupu od každodenních problémů v NP Šumava byla na druhou stranu zatížena neúplným pohledem na některé dílčí problémy a faktory, které také ovlivňovaly vývoj jak přírodní, tak sociální sféry na území NP Šumava. Dalším významným faktorem, který znesnadňuje souvislý monitoring jednotlivých změn na území NP Šumava je obrovská roztříštěnost informačních zdrojů o změnách a procesech, ke kterým na území NPŠ dochází. Na jedné straně je území NP jedinečným a také hojně využívaným územím pro velmi rozmanitou badatelskou činnost v oblasti přírodního prostředí a současně na území NPŠ dochází po pádu železné opony k nárůstu sociálních aktivit obyvatel a návštěvníků a velkému rozvoji mimořádného rekreačního využití krajiny. Rozpor mezi velmi zachovalou přírodní sférou a nutností jejího podrobného poznání a ochrany a požadavky na rozvoj sociálně ekonomických aktivity na území NP Šumava je průvodním jevem celého vývoje NP Šumava od jeho založení. Současné uvolnění hranice v rámci Schengenského prostoru logicky vedlo ke změně 14

funkce donedávna střežené hranice striktně oddělující obyvatele na obou stranách na prostor setkávání a kontaktů. Předložená publikace je zaměřena na hodnocení především socioekonomických změn na území NP Šumava. Při sledování změn ve vývoji počtu obyvatel, ekonomických činností nebo postavení orgánů veřejné správy je nutné jasně oddělit na jedné straně obecné politické, sociální a ekonomické změny, ke kterým došlo na celém území České republiky a specifické změny, které jsou vyvolány nebo akcelerovány územím NP Šumava. I když je toto oddělení metodicky velmi obtížné, bylo ambicí autorů oddělit oba tyto procesy a pokusit se zařadit jejich příčiny, důsledky a souvislosti do obecného socioekonomického rámce. Cílem publikace je předložit odborné veřejnosti, představitelům veřejné správy, Správě NP Šumava i dalším zájemcům o problematiku Šumavy ucelený pohled na předpoklady a omezení územního rozvoje na Šumavě z pohledu nezávislých vnějších expertů. Autoři jsou si vědomi jednotlivých často protichůdných zájmů aktérů územního rozvoje, ale zachovávají odstup od dílčích nebo partikulárních zájmů územního rozvoje. Autoři také pokládají za nutné zdůraznit, že od počátku zadáními byli velmi dobře vědomi, že území NP Šumava je území v němž se střetávají názory na lokální a regionální rozvoj a ochranu přírody několika skupin aktérů. Jejich zájmy jsou ale velmi odlišné. Jakkoliv dobře řešená analýza a snaha o objektivní hodnocení vždy naráží na silné odpůrce některých skupin aktérů. S tímto vědomím vznikalo jak zadání publikace tak i její jednotlivé části. Práce sleduje území NP Šumava, které je vymezeno na základě fyzicko-geografických prvků a nesleduje administrativní hranice, za které jsou k dispozici databázové zdroje. Proto řešitelé při hodnocení změny na území NP Šumavy a důsledků vyhlášení NP Šumava v roce 1991 uvažovali jako hlavní řešené území správní obvody obcí, které leží na území buď NP Šumava nebo leží na území CHKO Šumava. Vzhledem k tomu, že ale dopad některých činností nebo aktivit, které se odehrávají na území NP Šumava je v regionálním pohledu mnohem širší, pro některá hodnocení jsme sledovali i širší zázemí Šumavy. Obr. 1. Vymezení řešeného území. 15

Lokální rozvoj na Šumavě 3 Aktéři územního rozvoje Již od roku 1991 existuje Národní park Šumava. Od počátku jeho vyhlášení existují velmi rozdílné pohledy na jeho existenci, na funkce, které má na území parku plnit, na metody ochrany přírody v jedinečné Šumavě a v neposlední řadě i na možnosti rozvoje území NP Šumava. Každý aktér lokálního rozvoje, který se k těmto nastíněným problémům vyjadřoval, má na věc rozdílný názor a vyslovené názory nebo stanoviska nepochybně odrážejí pozici a zkušenost diskutujícího. Aktéry definujeme jako jak institucionální tak i jako neformální osobnosti a skupiny, které se vymezují k jednotlivým aspektům lokálního (regionálního) rozvoje (Blažek a Hampl, 2009). Aktéry lokálního rozvoje na území NP Šumava lze rozdělit na několik skupin podle jejich vztahu řešenému problémy a podle způsobu jejich organizace. Na jedné straně existují institucionalizovaní, formální aktéři lokálního a regionálního rozvoje, kam například na území NP Šumava patří Správa NP Šumava nebo představitelé veřejné správy jak na krajské tak i lokální úrovni. Mezi neformální aktéry patří na jedné straně zástupci různých ekologických aktivit, ale také místní podnikatelé, kteří hájí svoje partikulární zájmy v území. Aktéry je také možné podle Blažka a Hampla hierarchicky diferencovat podle jednotlivých řádovostních úrovní od mikroúrovně až po makro (národní) úroveň a podle míry komplexity jejich zájmů od partikulárních, dílčích zájmů až po komplexní zájmy v území. V tomto nadmíru atraktivním území se pohybuje hodně skupin hráčů s odlišnými představami o funkcích jak NP, tak i jeho ochranné bariéry - CHKO. Těmito hráči máme na mysli zájmové skupiny, které oprávněně v území reprezentují svoje osobní či skupinové cíle a mají zájem na prosazení vlastní vize rozvoje řešeného území. Velmi významným aktérem v území je bezpochyby správa NPŠ a CHKO, která je jednoznačně orientovaná na ochranu přírodních atraktivit, které území charakterizují, logicky je upřednostňuje již ze své funkce a ostatní případné funkce území a jejich prosazování vnímá často jako zásah do vlastního hájemství. Je zřetelné, že celkově výrazně zelená orientace velké skupiny hráčů v území není zcela jednotná a vytváří se dílčí skupiny a jednotlivci a mezi nimi existují určité názorové rozdíly. Výkon činností i vlastní priority Správy NPŠ se nepochybně mění v závislosti na změnách na Ministerstvu životního prostředí a při jisté míře generalizace lze najít paralelu mezi jednotlivými vládami a řediteli Správy NPŠ. První liberální období v 90. letech s relativně slabým resortem ŽP reprezentuje lesnicky orientovaný ředitel Ivan Žlábek (ředitel v období do 2003), sociálně demokratické období vlády může být spojováno s biologicky zaměřeným ředitelem Aloisem Pavličkem (2004-2006) a po změně politické orientace vlády dochází také ke změně ředitele Správy NPŠ a do funkce nastupuje ředitel František Krejčí (2006), 16

který deklaruje svoji otevřenost vůči představitelům obcí. Druhá skupina hráčů v území jsou představitelé organizací a firem pečujících o lesní plochy, které analyzovanému území dominují, a tyto plochy případně obhospodařují. Tato skupina hráčů je vzhledem ke státnímu vlastnictví většiny lesů v území poměrně silná a určitými vazbami propojená s těžařskými, zpracovatelskými a dopravními firmami, které představují silnou lobbistickou skupinu v zájmovém území. V prvním období existence NP Šumava by bylo pravděpodobně těžké odlišit první a druhou skupinu hráčů v území. Svými záměry se pokouší ovlivňovat způsob řízení a rozhodování vedení NPŠ a formuluje nejviditelnější mediální konflikt Šumavy spojený s řešením kůrovcové kalamity a plošným odumíráním lesů v některých partiích. Třetí skupinu hráčů v území tvoří zastupitelstva a především starostové obcí, které v NPŠ a v omezené míře i širším zájmovém území CHKOŠ reprezentují především zájmy bydlícího obyvatelstva, případně se snaží podporovat některé podnikatelské záměry v území, z nichž by mohly obce vytěžit určité výhody (pracovní místa, investice do infrastruktury, větší přísun turistů atd.). Také zde není tato skupina hráčů zcela jednotná, občasné odchylky od jednotného stanoviska reprezentujícího zájmy této skupiny vznikají jako důsledek jednak specifických záměrů obcí (investorů, nebo osob navázaných na jednotlivé typy investorů) a jednak určitou obměnou politické struktury zastupitelstev a jejich vazeb na možné zdroje peněz především z centra. Typickým přestavitelem konfliktů, které reprezentují tuto skupinu hráčů jsou projekty vedoucí ke zvýšení atraktivity a návštěvnosti některých částí Šumavy (rekreační areál Zvonková, lyžařské sjezdové areály apod.) Čtvrtou skupinu hráčů tvoří vlastní podnikatelé, kteří vytváří relativně nesourodou skupinu jak místních, ale převážně vnějších hráčů s různou intenzitou jak investičních záměrů, tak i schopností je realizovat a kapacity zainteresovat do svých cílů další hráče (především zastupitele obcí). Do této skupiny patří především majitelé jednotlivých hotelů a penzionů nebo majitelé dalších zařízení pro cestovní ruch, kteří navrhují zvýšení kapacity jednotlivých sítí a zlepšení podmínek pro další rozvoj jejich podnikání. Na rozdíl od předcházejících skupin hráčů, tato skupina se zaměřuje na spíše lokální projekty a vytváří a případně i řeší lokální rozpory při budoucím využití území. Bez ohledu na to, zda-li žijí nebo nežijí na území NP, jsou schopni vytvářet významné nátlakové či lobbyistické skupiny. Pátou skupinu hráčů tvoří menší, nicméně lobbisticky dobře fungující skupinky převážně bydlících obyvatel, kteří setrvávají na svých pozemkových a jiných právech a neumožňují jiné funkce území, které by dané obci přinesly celkově významnější hospodářský efekt. Zde máme na mysli především myslivecké organizace propojené s majiteli pozemků, kteří hájí svá 17

Lokální rozvoj na Šumavě práva například proti investicím do lanovky a sjezdovky a tím většího přílivu rekreantů do území apod. Nicméně jejich možnosti ovlivňovat vývoj funkcí v území oproti výše uvedeným či nejmenovaným skupinkám hráčů či jednotlivých hráčů jsou již poměrně slabší, protože jsou mnohem hůře institucionálně formovány. S touto skupinou se částečně ve svých zájmech překrývá skupina aktérů, kteří v dotčeném území či jeho blízkosti vlastní chalupu či chatu využívanou pro individuální rekreaci. Jejich hlavním cílem je zajištění nerušené rekreace, tedy de facto zachování statu quo. Všechny výše diskutované skupiny aktérů lokálního rozvoje na území Šumavy se zaštitují podobnými nebo podobně formulovanými obecnými cíli. Jedním z nejčastěji uváděných priorit je pro všechny aktéry zajištění územního rozvoje (viz citace) nebo podobně formulovaný cíl rozvoj jednotlivých obcí nebo zajištění dobrých podmínek pro život obyvatel v regionu. I přes podobně formulované cíle rozvoje mají však jednotliví představitelé velmi rozdílné představy o možnostech a podmínkách územního rozvoje na Šumavě. Právě z rozdílného pohledu na dosavadní vývoj a z rozdílně chápaných předpokladů dalšího rozvoje plynou jednotlivé často velmi medializované konflikty mezi představiteli nebo reprezentanty jednotlivých zájmových skupin na Šumavě, které jsou velmi dobře patrné na pravděpodobně nejznámějším šumavském konfliktu, který se týká řešení problému defoliace smrkových porostů a tedy odumírání části lesa a rozšíření kůrovcové kalamity na území NP Šumava. Právě neexistence dlouhodobě stabilní a konsensuální politiky při řešení jednotlivých fází tzv. kůrovcové kalamity a tedy kruciální otázka zda dále napadené a uschlé smrky těžit nebo netěžit je z pohledu celkového rozvoje území NP Šumava a z pohledu rozvoje jednotlivých obcí pouze viditelným ale zástupným problémem za nalezení konsensu v mnohem zásadnějších otázkách budoucího rozvoje území. Proto je i následující publikace věnována postavení jednotlivých aktérů územního rozvoje na Šumavě a pokusu o formování jejich výchozích stanovisek a stejně tak i pokusu o formulování obecnější vize rozvoje celého území. V textu budou dále formulovány pozice a stanoviska jednotlivých aktérů územního rozvoje a pozornost je zaměřena na dva klíčové aktéry, kteří mají za rozvoj území NP Šumava bezprostřední odpovědnost. Jsou jimi na jedné straně obce a v širším slova smyslu veřejná správa na lokální a regionální úrovni a na druhé straně orgány ochrany přírody reprezentovaná na území NP Šumava Správou NPŠ. Právě identifikace klíčových postojů představitelů obou skupin těchto aktérů a současně i analýza jejich legislativního ukotvení stejně jako analýza nástrojů územního rozvoje je stěžejní částí této publikace. Jsme přesvědčeni, že bez jasně formulované a dlouhodobé shody na společných cílech rozvoje 18

území NP Šumava mezi lokálními a regionálními politiky na jedné straně a představiteli ochrany přírody na straně druhé není možné dlouhodobě zajistit kvalitativní rozvoj území NPŠ Šumava. Obě strany nestojí na rozdílných stranách barikády, jak by se mohlo z některých zkratkovitých mediálních vyjádření v tisku zdát, ale jejich cíl je společný. Bez dlouhodobě udržitelného rozvoje osídlení na Šumavě a tedy bez zajištění dostatečného množství obyvatel, pracovních příležitostí nebo obecněji aktivit nelze splnit potřeby a úkoly ochrany přírodního prostředí. Stejně tak ale platí, že bez respektu ke přírodnímu prostředí na Šumavě a k jeho dlouhodobému zachování se z Šumavy stane banální rekreační oblast a ztratí svoje historicky podmíněné specifické postavení a tedy nebude dostatečně atraktivní i pro další návštěvníky a nebude schopna zajistit udržení nebo dokonce i rozvoj cestovního ruchu na Šumavě. Území NP Šumava nemůže být chápáno jako území pouze s funkcí ochrany jednotlivých biologických druhů a aktivity člověka být vnímány jako něco v zásadě negativního. Ale Šumava není prostorem primárně určeným k ekonomickému rozvoji s minimálními bariérami rozvoje, kde je možné rozvíjet jednotlivé exploatační možnosti využití území s malým ohledem na ochranu původního prostředí. 19

Lokální rozvoj na Šumavě 4 Historický vývoj Území Šumavy patří mezi oblasti, které bylo osídleno ve středoevropském prostoru relativně pozdě. Přesto i zde dochází k budování prvních trvale obydlených domů již od 15. století a od 17. století můžeme mluvit o souvislém osídlení Šumavy. Jednotlivá sídla vznikala na bázi těžby a primitivního zpracování nerostných surovin o čemž svědčí současné názvy některých obcí. Namátkou je možné vybrat Železnou Rudu nebo Kašperské Hory nebo obce jako jsou Nové Hutě či Nová Pec. Osidlování Šumavy bylo iniciováno především výzvami českých panovníků a současně i poskytováním zvláštních práv těm obyvatelům, kteří se rozhodli kolonizovat tyto hraniční lesy a hory. Se zvyšujícím se počtem obyvatel v zázemí Šumavy s rostoucí potřebou zvyšování zemědělsky využívaného území se také rozšiřuje dřevařství, pastevectví a rolnictví do středních a vyšších poloh Šumavy a tím se také ukotvuje stávající sídelní základna obcí na Šumavě. Obyvatelstvo na Šumavě přicházelo z nejbližšího zázemí i ze vzdálenějších oblastí nejprve podél vodních toků jako přirozených dopravních cest a dále se rozvíjelo podél některých dálkových kupeckých cest. I když hranice mezi českým královstvím a Bavorskem patří mezi historicky nejstabilnější hranice mezi dvěma státními celky v Evropě, přesto tato hranice nepatřila mezi jazykové hranice. Na obou stranách hranice žili v 19. a první polovině 20. století obyvatelé mluvící německy i když příslušeli k rozdílným státním celkům. V období moderních sčítání od druhé poloviny 19. století již byla Šumava plně osídlena a území jednotlivých obcí bylo většinou intenzivně využíváno a hustota osídlení na území Šumavy byla pro současníky nepředstavitelná. Zatímco na konci 19. století žilo na území v 22 obcí, které v současnosti zasahují na území NP Šumava, celkem více než 61 tis. obyvatel, v současnosti žije ve stejně vymezeném území pouze méně než 17 000 obyvatel. Více než trojnásobek obyvatel byl ale v území mnohem více rozptýlen do velkého množství malých sídel. V současnosti je obyvatelstvo koncentrováno do několika největších obcí. Tehdejší hustota zalidnění dosahoval více než 48obyv/km 2, zatímco nyní je hustota zalidnění trvale bydlícího obyvatelstva pouze 13 obyv/km 2. Hustota zalidnění ale rapidně stoupá především v obou sezónách, kdy se na území NP Šumava pohybuje velké množství návštěvníků a jednotlivé rekreační objekty jsou plně využívány. To dokladuje postupnou změnu funkce území NP Šumava. Na Šumavě také v minulosti existovalo mnohem více sídel s trvale žijícími obyvateli a dále větší množství samot. Největší hustota zaniklých sídel je především na území VÚ Boletice a dále v pohraničním pásu (viz Obr. 2.). Ještě více vyniknou extrémní hodnoty změn počtu obyvatel, pokud porovnáme pouze obce, jejichž celé správní území leží na území NP Šumava. Zatímco v obcích Kvilda, Stožec, Horská Kvilda, Modrava, Prášily, Srní byla hustota 20