CHARAKTERISTKA MODULU číslo snímku 1 MODUL Studijní text
CHARAKTERISTKA MODULU Obsah modulu číslo snímku 2 1. Zvuk 2. Zvukové formáty 3. Video a počítačová animace 4. Editace zvuku pro použití v multimediální prezentaci 5. Editace videa pro použití v multimediální prezentaci 6. Možnosti tvorby multimediální prezentace
Zvuk číslo snímku 3 Zvukem rozumíme mechanické vlnění v látkovém prostředí, které je schopno vyvolat v lidském uchu sluchový vjem. Frekvence tohoto vlnění leží v rozsahu přibližně 16 Hz až 20 khz, za jeho hranicemi člověk zvuk sluchem nevnímá. V širším smyslu lze za zvuk označovat i vlnění s frekvencemi mimo tento rozsah. Rychlost šíření zvuku se v různém prostředí liší. Ve vzduchu se zvuk šíří rychlostí přibližně 330 m/s. Ve vodě je pak přibližná rychlost šíření 1500 m/s a například v oceli přibližně 5000 m/s. V závislosti na frekvenci zvuku hovoříme o výšce zvuku. Čím vyšší je frekvence vlnění, tím vyšší zvuk slyšíme a naopak nízké frekvence vnímáme jako zvuk hluboký. Zvuky můžeme rozdělit na hluky a tóny. Tón je zvuk, který vznikne pravidelným vlněním a jeho zdroj může být hudební nástroj nebo třeba hlas. Hluk je potom zvuk nepravidelného vlnění. Tón je zvukem pro poslech příjemným. Hluky mohou být často nepříjemné. Podle míry akustického tlaku vlnění pak vnímáme zvuky různé hlasitosti.
Zvuk číslo snímku 4 Zvuky hudebních nástrojů stejné výšky však nezní vždy stejně. Mohou se lišit takzvanou barvou zvuku. Podle barvy zvuku můžeme rozlišit i hlasy lidí. Většina zvuků kolem nás není totiž jednoduché vlnění konkrétní frekvence, ale vlnění, které je složeno z různých frekvencí různé intenzity. Dominantní frekvence pak určí výšku vnímaného zvuku a ostatní frekvence potom barvu zvuku. Hovoříme pak o vyšších harmonických (alikvótních) tónech.
Záznam zvuku číslo snímku 5 Pro potřebu opětovné reprodukce zvuku byly vymyšleny technologie, jak zvuk zaznamenat. Zaznamenaný zvuk je pak uložen na nosném médiu nosiči. Zvuk je v prostředí vlnění spojité a jeho záznam může být analogový nebo digitální. Příkladem analogového zvukového záznamu a jeho nosiče může být třeba gramofonová deska. Příkladem digitálního zvukového záznamu může být třeba soubor v populárním formátu MP3 na disku počítače. Pro potřeby použití záznamu zvuku pro multimediální prezentaci vytvořenou na osobním počítači si blíže popíšeme, jak pořídit digitální záznam zvuku. Budeme k tomu potřebovat vysvětlit pojmy vzorkovací frekvence, bitová hloubka, mono a stereo.
Vzorkovací frekvence číslo snímku 6 Snažíme-li se zaznamenat digitálně zvuk, je potřeba v čase pořizovat vzorky snímaného zvuku. Vzorkovací frekvence nám udává, kolikrát za sekundu bude zvuk zaznamenán. Jinak řečeno, kolikrát za sekundu bude pořízen vzorek zvuku. Jednotkou vzorkovací frekvence je Hertz (Hz). Z fyziky známe Shannonův teorém, který nám říká, že přesná rekonstrukce spojitého, frekvenčně omezeného signálu z jeho vzorků je možná tehdy, pokud byl vzorkován frekvencí alespoň dvakrát vyšší než je maximální frekvence zaznamenávaného signálu. Z frekvenčního rozsahu slyšitelnosti zvuku u člověka tak vyplývá, že vzorkovací frekvence zvuku by měla být alespoň 40 khz, protože zdravý člověk může slyšet zvuk o frekvenci až 20 khz. Teď už chápeme, proč byla stanovena vzorkovací frekvence pro zvukové CD na 44100 Hz. Vzorkovací frekvenci 44100 Hz berme nyní za standard pro kvalitní zvukový záznam.
Vzorkovací frekvence číslo snímku 7 Následující obrázek ukazuje původní analogový signál (modře), který je vzorkován (červeně) a následně převeden na digitální záznam původního snímaného signálu (zeleně).
Bitová hloubka digitálního záznamu číslo snímku 8 Dalším důležitým parametrem, který rozhoduje o kvalitě digitálního záznamu zvuku, je bitová hloubka digitálního záznamu. Již víme, jak rychle v čase je třeba pořizovat vzorky zvuku a jaký vliv má vzorkovací frekvence na kvalitu, ale ještě je třeba objasnit, kolik bitů informace tento jeden vzorek ponese. Z obrázku na předchozím snímku vyplývá, že zaznamenáváme úroveň každého ze vzorků. Bitová hloubka digitálního záznamu udává, na kolika bitech bude uložen jeden každý vzorek digitálního záznamu. Bitová hloubka také udává, kolik různých úrovní zvuku můžeme při záznamu uchovat. Použijeme-li pro jeden vzorek jeden bit, pak můžeme zaznamenat pouze dvě úrovně intenzity zvuku. Použijeme-li bity čtyři, úrovní je 2 4 = 16. Při použití šestnácti bitů (zvukové CD) dostáváme 2 16 = 65536 možných úrovní intenzity. Čím vyšší je bitová hloubka a vzorkovací frekvence, tím kvalitnější zvukový záznam pořizujeme.
Příklad číslo snímku 9 1. Vypočítejte, kolik informace v sobě ponese digitální zvukový záznam dlouhý 10 sekund, který bude pořízen vzorkovací frekvencí 44100 hertzů a hloubkou 16 bitů. Nejprve potřebujeme vypočítat celkový počet všech pořízených vzorků. Jednoduše vynásobíme délku záznamu v sekundách vzorkovací frekvencí. Poté počet vzorků vynásobíme počtem bitů na jeden vzorek (bitovou hloubkou). 10 s 44100 Hz 16 b = 7056000 b Vydělíme-li výsledek osmi, dostaneme množství informace v bytech. 7056000 b / 8 = 882000 B
Stereo záznam číslo snímku 10 Protože člověk vnímá zvuky kolem sebe pomocí dvou uší, je schopen rozlišit, ze kterého směru k němu zvuk přichází. V rozlišení směru zvuku nám pomáhá intenzita a fázový posun zvukové vlny, která dopadá na bubínek do sluchového orgánu. Při pořizování digitálního záznamu můžeme docílit tohoto efektu tak, že pořídíme dva nezávislé záznamy, které pak reprodukujeme jako dva nezávislé kanály (levý a pravý) ze dvou reproduktorů. Takovému záznamu se říká stereo záznam. Záznam, který je složen pouze z jedné složky, nazýváme mono záznamem. V praxi se pak můžeme setkat s použitím i vice než dvou kanálů. Například u soustav reproduktorů pro tzv. domácí kino nebo osobní počítač se používá kanálů pět (přední levý, přední pravý, centrální, zadní levý, zadní pravý). Pro dokonalý hudební zážitek je pak samozřejmě potřeba zvukový záznam s vyšším počtem kanálů. Označení u soustav reproduktorů 5.1 znamená, že máme k dispozici pět kanálů, ale reproduktorů je šest, je zde navíc tzv. subwoofer, který hraje hluboké tóny ze všech kanálů. Umístění subwooferu není tolik podstatné, protože lidský sluch špatně rozlišuje směr hlubokých tónů.
Schéma rozložení soustavy 5.1 číslo snímku 11 Přední levý a pravý reproduktor by měly být od posluchače pod úhlem 22 30 Centrální reproduktor je přímo proti posluchači Zadní reproduktory potom posluchač vnímá z úhlu 90 110 a) Front Left b) Center c) Front Right d) Rear Left e) Rear Right f) Subwoofer
Nosiče zvuku číslo snímku 12 V současné době velmi často posloucháme zvuk jako doprovod k filmům nebo videoklipům. Tomu také odpovídají dnešní moderní nosiče zvuku, které nesou zvuk v digitální podobě a umožňují nést zvuk i video a přehrát je i na jiných zařízeních, než je osobní počítač. Hudební (zvukové) CD DVD Blue Ray Disk (BD) Kromě toho můžeme zvukové soubory uchovávat na jakémkoliv paměťovém médiu s dostatečnou kapacitou HD USB Flash disk Dříve jsme se však mohli setkat s nosiči, které obsahovaly zvukovou stopu spojitou (analogovou). Příkladem mohou být Magnetofonový pásek Gramofonová deska Videokazeta
Zvukové formáty číslo snímku 13 Již jsme si vysvětlili, jakým způsobem probíhá záznam a digitalizace zvuku. Známe pojmy vzorkovací frekvence a bitová hloubka zvuku. Principu digitalizace zvuku, který jsme si popsali, se říká pulzně kódová modulace. Formáty, do kterých je zvuk digitálně ukládán na médium, pak využívají tohoto principu.
Zvukové formáty číslo snímku 14 Příkladem formátu zvuku, který používá pulzně kódové modulace může být formát WAV (nebo WAVE). Tento formát ukládá zvuk stejným principem jako je na zvukovém CD. Kvalita je tedy dána vzorkovací frekvencí a bitovou hloubkou. Zkusme si vypočítat, kolik informace bude v souboru tohoto formátu uloženo, zaznamenáme-li 60 sekund hudby ve stereu, bitovou hloubkou 16 b a vzorkovací frekvencí 44,1 khz. 44100 Hz 16 b 2 kanály 60 s = 84 672 000 b V bytech je to 10 584 000 B Porovnejte výsledek s délkou hudebního záznamu na zvukovém CD a z velikostí CD v MB. Na zvukové CD se vejde zvuk ve stereu délky 74 minut. Některá CD však umožňují i delší záznam nebo naopak záznam kratší. Ty však nepovažujeme za standard. Zajímavostí je, že velikost CD byla v počátku ovlivněna tak, aby se na něj vešla celá Beethovenova devátá symfonie. Zvukový soubor ve formátu WAV získáme například pomocí programu Záznam zvuku ve Windows XP.
Kompresní a bezkompresní formáty číslo snímku 15 Zvukový formát WAV bývá však pro svou objemnou datovou velikost používaný pouze tehdy, když potřebujeme opravdu kvalitní zvukový záznam. Z praxe víme, že na různé moderní hudební přehrávače, které nedisponují obecně velkou kapacitou, se vejdou hodiny hudby. Jak je to možné? Pro potřeby přenosu a záznamu zvuku byly vytvořeny zvukové formáty, které používají kompresi. Komprese může být ztrátová, ale i bezeztrátová. Tyto kompresní formáty (ztrátové) mohou například snížit celkový objem dat tak, že vypustí některé frekvence, které člověk sice může slyšet, ale nepříliš je vnímá nebo nejsou pro záznam podstatné. Mohou také šetřit na pauzách. Je-li na záznamu ticho, nepotřebuji nic ukládat. V souvislosti se zvukovými formáty se pak často setkáme se slovním spojením datový tok. Datový tok udává, kolik informace za 1 sekundu proudí k posluchači. Jednotkou je b/s nebo B/s. Čím vyšší datový tok, tím vyšší bude kvalita zvuku. Velikost datového toku může být u některých formátů proměnlivá v závislosti na charakteru záznamu.
Kompresní a bezkompresní formáty číslo snímku 16 Formáty, které nepoužívají kompresi RIFF WAV Formáty ztrátové komprese MP3 WMA AAC Ogg Formáty bezztrátové komprese Monkey s audio (.ape) FLAC (Free Lossless Audio Codec) WavPac Apple Lossless
Příklad číslo snímku 17 Na HD počítače máme skladbu pisen.mp3 ve formátu MP3 s konstantním datovým tokem 128kb/s a délkou 4 minuty. Nejprve odhadněte velikost v MB tohoto souboru. Jaká je velikost informace obsažené v souboru? Koresponduje tato velikost s velikostí souboru na disku počítače? Vynásobíme délku skladby v sekundách datovým tokem a získáme tak velikost. 240 s 128 kb/s = 30720 kb 30720 kb : 8 = 3840 kb 3840 kb : 1024 = 3,75 MB Všimněme si, že velkost souboru intuitivně odpovídá našemu očekávání velikosti souboru ve formátu MP3.
Video a počítačová animace číslo snímku 18 Další důležitou složkou multimediální prezentace použitelnou pro různé účely jsou video a animace. Řekněme, že video je pořízený záznam nějaké reality, který na rozdíl od fotografie může zachycovat pohyb. Za počítačovou animaci pak považujeme sekvenci snímků zachycující pohyb vytvořený počítačem za použití vhodného softwaru. Máme-li video nebo animaci v digitální podobě uložené v souboru, můžeme pak mluvit o formátu videa, animace. Podobně jako u zvuku existuje více druhů formátů. Opět mezi nimi najdeme formáty používající kompresi, vhodné zejména tam, kde dochází k přenosu videa nebo animace po síti, internetu nebo na médiu s malou kapacitou. Pro přehrání videa nebo animace v počítači nebo přehrávači potřebujeme kodek. Kodek (ze slov koder dekoder) může být v software, který rozumí konkrétnímu formátu videa (animace) a je schopen jej přečíst. Potřebujeme také přehrávač, který za pomocí kodeku umí video či animaci spustit a zobrazit.
Zdroje videa a animací číslo snímku 19 Zdrojem videa v digitální podobě je vždy nějaká kamera. Kamery mohou mít rozličné parametry a poskytovat video v různých formátech. Jiné parametry bude mít profesionální filmová kamera oproti webkameře nebo kameře v mobilním telefonu. Na výslednou velikost a kvalitu souboru s videem má pak vliv použité rozlišení a formát. Počítačovou animaci můžeme získat za použití vhodného softwaru. I některé rastrové editory (např. Adobe Photoshop, různé Gif animátory atp.) umí vytvořit jednoduché animace typu reklamních bannerů a animací na webových stránkách. Často pak generují animované obrázky ve formátu GIF. Pro tvorbu interaktivní animace, videa nebo prezentace, pak můžeme použít např. vektorový Macromedia Flash. Vektorové 3D editory pak umožňují vytvořit i trojrozměrnou animaci. Existuje také software, který slouží k následné úpravě již pořízeného videa či animace.
Příklady počítačové animace číslo snímku 20 Jednoduché animace objektů vytvořené v 3D Studio MAX 8. Klikněte pro přehrání.
Házení kostkou číslo snímku 21
Principy komprese videa číslo snímku 22 Abychom pochopili principy komprese videa a animací, představíme jednoduché formáty, ze kterých se potom vyvinuly dnešní moderní formáty používané při přenosu televizního signálu, videokonferencí nebo pro uložení filmů na DVD. MJPEG (Motion JPEG) je založen na kompresi jednotlivých snímků použitím komprese JPEG (jako u rastrových obrázků a fotek). Každý snímek je komprimován samostatně a je tedy vždy klíčový. Proto je tento formát (kodek) velmi vhodný pro střih videa na počítači. Tento formát tedy používá ztrátovou kompresi. Další formát MPEG-1 pak využívá toho, že není potřeba zaznamenávat vždy celý obraz, když se pohybuje a mění pouze část obrazu. Využívá snímků klíčových, které zaznamená vždy celé. Některé ze snímků zachycují pouze rozdíly oproti snímkům klíčovým a některé ze snímků se pak nezachycují jako obraz, ale na základě podobnosti předchozích a následujících se pak dopočítávají. IBBPBBPBBPBBPBBPBBI může být sekvence snímků, kde I je snímek klíčový, P je snímek, který zachycuje rozdíly oproti předchozímu I nebo P snímku. Snímky B se pak dopočítají. Podobných principů pak využívají moderní formáty.
Stručný přehled formátů videa a animací číslo snímku 23 MPEG-2 je formát velmi rozšířený. Vychází z principů MPEG-1, avšak umožňuje proměnlivý datový tok dle dynamiky obrazu a vyšší rozlišení než MPEG-1. Jako MPEG-4 označujeme formáty, které splňují určitou dohodnutou množinu vlastností a parametrů. Mezi MPEG-4 formáty patří např. Microsoft MPEG-4 v1, v2 a v3, DivX 4, DivX 5, XviD atp. Existují formáty, které nejsou přímo vyvinuty pro přehrávaní, ale pro přenos v reálném čase například u videokonferencí. U těchto formátů upřednostňujeme nižší datový tok před kvalitou. Mezi tyto formáty řadíme např. H.261, H.263, H.264. Počítačové animace pak mohou být uloženy v souborech formátu příslušného programu. Macromedia Flash užívá své formáty, které jsou pak uloženy do souborů s příponami.swf,.fla a.flv. Na internetu je velmi rozšířený grafický formát GIF, který animace podporuje. Software pro úpravu videa a tvorbu animací pak často umožňuje ukládat v různých formátech s různým rozlišením a datovým tokem (souvisí s kompresí).
Kontejnery číslo snímku 24 Video a animace bývají často paralelně doplněny o zvukovou stopu či titulky. Je tedy možné uložit stopu zvuku v některém z jeho formátů a stopu s videosekvencí v některém z formátů videa do jednoho souboru. Takový soubor pak nazýváme kontejnerem. Příkladem může být velmi rozšířený kontejner s příponou.avi (audio-video). V tomto AVI kontejneru pak můžeme nalézt např. zvuk ve formátu MP3 a video ve formátu MPEG-2. Protože kontejnery mohou často obsahovat různé formáty zvuků a videa, mohou vzniknout problémy při přehrávání konkrétního souboru na konkrétním přehrávači (počítači). Mezi další známé a používané kontejnery patří dále VOB (soubory na disku DVD) MP4 WMV (Windows media video) 3GP (mobilní telefony) OGM MOV
Editace zvuku číslo snímku 25 Pro použití zvuku v multimediální prezentaci se budeme muset naučit alespoň základy práce se zvukovými soubory. Naučíme se, jak získat zvukovou nahrávku, jak ji sestříhat a upravit například hlasitost.
Záznam zvuku číslo snímku 26 Existují dva způsoby, jak pomocí osobního počítače získat zvukový záznam. Buď k počítači připojíme mikrofon a zaznamenáme zvuk, který mikrofon zachytí z okolí nebo na vstupní konektor zvukové karty připojíme jiné zařízení, které potom kabelem posílá zvukový signál do počítače. Takto získaný signál pak pomocí nějaké aplikace zaznamenáme. V operačním systému Windows existuje jednoduchý program, který umožňuje zaznamenat zvuk pomocí mikrofonu. Jmenuje se Záznam zvuku a nalezneme jej v Příslušenství. Vzhled programu Záznam zvuku z Windows 7 vidíte na obrázku.
Střih zvuku číslo snímku 27 Dnes máme k dispozici mnoho programů, které umožňují nahrávat a editovat zvuk. Často takový software dostaneme k dispozici společně se zvukovou kartou počítače. Pro naše potřeby editace zvuku pro multimediální prezentaci použijeme Windows Movie Maker, který je k dispozici ke stažení zdarma a je i součástí některých verzí operačního systému Windows. Windows Movie Maker umožňuje editovat Zvuk Video Titulky
Windows Movie Maker číslo snímku 28 Zvukový soubor můžeme importovat pomocí odkazu na panelu Filmové úlohy
Import zvukového souboru číslo snímku 29 Vidíme, že aplikace nám umožňuje pracovat se soubory rozličných hudebních i filmových formátů.
Zobrazení časové osy a scénáře Režim zobrazení scénáře číslo snímku 30 My však budeme častěji používat režim zobrazení časové osy
Umístění souboru na časovou osu číslo snímku 31 Zvukový soubor přetáhneme myší na časovou osu a umístíme jeho začátek na požadovaný čas
Střih zvukového souboru číslo snímku 32 Posunutím levé nebo pravé zarážky můžeme zvukovou stopu oříznout zleva či zprava.
Střih zvukového souboru číslo snímku 33 Zvukových stop můžeme vložit několik Mohou se překrývat
Úprava hlasitosti stopy číslo snímku 34 Zvolené zvukové stopě na časové ose můžeme upravit hlasitost
Vlastnosti zvukové stopy číslo snímku 35 V nabídce Klip Vlastnosti si můžeme přečíst informace o zvukové stopě. Vidíme zde začátek a konec stopy, přenosovou rychlost (datový tok), velikost souboru se zvukem, vzorkovací frekvenci a počet kanálů.
Přehrání zvukové stopy na časové ose číslo snímku 36 Kliknutím na tlačítko Přehrát si můžete poslechnout výsledek své práce z libovolného místa na časové ose.
Možnosti uložení číslo snímku 37 Rozpracovaný projekt je vhodné průběžně ukládat. Projekt aplikace Windows Movie Maker má příponu.mswmm Tento soubor projektu v sobě nenese zvukové stopy, ale pouze odkazy na zvukové soubory v počítači. Tomu odpovídá i velikost souboru s projektem. Proto je vhodné uspořádat si všechny soubory svého projektu do jedné složky. Hotovou sestříhanou zvukovou stopu ve formátu WMA získáme tak, že v nabídce Soubor Uložit soubor filmu zvolíme potřebná nastavení.
Možnosti uložení číslo snímku 38 1. Můžeme ponechat nejvyšší možnou kvalitu 2. Přizpůsobit kvalitu velikosti souboru 3. Můžeme zvolit kvalitu zvukového souboru dle svého uvážení 4. Kliknutím na Další vytvoříme zvukový soubor ve formátu WMA
Editace videa číslo snímku 39 V předchozí kapitole jsme se naučili vytvořit vlastní zvukový soubor pomocí stříhání a úpravy hlasitosti v programu Windows Movie Maker. Nyní je čas vyzkoušet si vytvořit vlastní film. Začneme tak, že do kolekcí programu importujeme video soubory a obrázky. Tyto soubory potom přetáhneme myší na časovou osu a vhodně umístíme. Můžeme některý vložit i několikrát. Následující snímky ukazují již rozpracovaný jednoduchý film a z něj vytvořený soubor ve formátu WMV (Windows Media Video), který si můžete v této prezentaci přehrát.
číslo snímku 40
Příklad filmu číslo snímku 41 Klepnutím na obrázek přehrajete film, který jste viděli na předchozím snímku rozpracovaný jako projekt aplikace Windows Movie Maker.
Přechody videa číslo snímku 42 Aplikace pro stříhání a editaci videa umožňují často přidat různé efekty a přechody, podobně jako jsme zvyklí ze softwaru pro tvorbu prezentací (PowerPoint). V aplikaci Windows Movie Maker zobrazíte možné přechody videa v nabídce Nástroje Přechody videa
Přechody videa Standardizace ICT výuky Vybereme vhodný přechod a v části pro přehrávání se můžeme podívat, jak zvolený přechod vypadá. číslo snímku 43
Přechody videa Standardizace ICT výuky číslo snímku 44 Zvolený přechod přetáhneme myší na časovou osu mezi dvě různé video stopy
Přechody videa číslo snímku 45 Použití přechodu Otočit list doleva Klikněte pro spuštění ukázky
Efekty videa číslo snímku 46 Nabídku efektů videa vyvoláte podobně jako přechody Nástroje Efekty videa Nebo přes pravé tlačítko myši kliknutím na zvolené stopě
Přidání efektu videa číslo snímku 47 Po zobrazení nabídky efektů můžeme efekty přetahovat myší jako u přechodu Můžeme však také editovat efekty přes pravé tlačítko myši na stopě, pak je zobrazení podrobnější Na obrázku vidíme aplikované efekty Sépiový tón a Jas - zvýšení
Přidání efektu videa číslo snímku 48 Jako příklad nám poslouží známá animovaná pohádka Shaun The Sheep Při importu jednoho souboru.avi do kolekcí pak vidíme, že v souboru.avi nebyla jedna stopa, ale mnoho stop na sebe navazujících. My můžeme používat každou zvlášť.
Přidání efektu videa číslo snímku 49 Na časové ose máme umístěny dvě stopy za sebou. Druhé stopě jsou přidány dva efekty Sépiový tón a Jas zvýšení
Přidání efektu videa číslo snímku 50 A jak vypadá výsledek? Klikněte na obrázek a uvidíte.
Titulky číslo snímku 51 Panel Filmové úlohy nám umožní přidat titulky
Vytvoření titulků číslo snímku 52 Vidíme, že máme několik možností, jak titulky vytvořit. My si ukážeme, jak přidat titulky do vybraného klipu
Změnit animaci titulků číslo snímku 53 Nejprve zvolíme animaci titulků Např. malý titulek
Text, písmo a barva titulku číslo snímku 54 Po zvolení typu animace můžeme přistoupit k zadání textu titulku, barvy, řezu písma a velikosti. Nakonec vložíme titulky do filmu.
Pozice a délka trvání titulku číslo snímku 55 Máme-li titulek vložen do filmu, můžeme upravit jeho pozici a délku trvání na časové ose
Hotový film s titulky číslo snímku 56 Pro spuštění klikni na obrázek
Vytvoření filmu číslo snímku 57 Při konečném vytvoření filmu máme mnoho možností volby, které se týkají kvality výsledného video souboru. Platí, že čím vyšší kvalitu filmu zvolíme, tím více místa bude zabírat na disku. Rozhodněte sami, jakou kvalitu zvolíte, zejména podle účelu vámi vytvořeného filmu. Zvolená kvalita má vliv i na počet snímků za sekundu. Aplikace Windows Movie Maker ukládá film do souboru s příponou WMV.
Tvorba multimediální prezentace číslo snímku 58 Multimediální prezentace je prezentace, která je vytvořena za použití textu, zvuků, animací, doprovodných filmů, odkazů, tlačítek atp. Můžeme říct, že jakákoli prezentace, která v sobě nese více než samotný holý text s odkazy, je prezentací multimediální. Existují rozličné prostředky, kterými lze vytvořit multimediální prezentaci. Jmenujme si některé. Microsoft PowerPoint Software firmy Microsoft pro tvorbu prezentací, umožňuje vkládat videa, zvuky a tvořit jednoduché animace. Open Office.org Impress Volně dostupný software, obdoba PowerPointu. Macromedia Flash Software pro tvorbu animací, videí, webových stránek. Umožňuje řízení animací za použití programovacího jazyka Action Script. XHTML Jazyk pro popis obsahu webové stránky. Umožňuje vkládat obrázky, animace, videa, zvuky, odkazy. Může být doplněn o aktivní prvky pomocí jazyků JavaScript, VBScript, PHP atp.
Tvorba multimediální prezentace číslo snímku 59 Prostředky, které jsme viděli na předchozím snímku, je možné i kombinovat. Multimediální prezentace může být uložena na disku počítače, webovém serveru nebo přenosném médiu. Závěrem tohoto výukového modulu si ještě představíme, jak za využití jednoduchých volně dostupných aplikací vytvořit vlastní prezentační CD nebo DVD disk. Můžeme použít například program czropa Autorun, který je volně ke stažení z internetu. Není to však podmínkou, dostupného softwaru je více.
Tvorba prezentačního CD číslo snímku 60 Nejprve si vytvoříme složku na disku počítače, ve které budeme mít uloženy všechny soubory prezentace (obrázky, filmy, zvuky atp.) včetně souborů autorun.exe, autorun.inf a souborů s příponou.aut (popis vzhledu panelů prezentace). Tuto složku nakonec vypálíme na CD.
Tvorba prezentačního CD číslo snímku 61 Soubory autorun.exe a autorun.inf nám do složky nakopíruje a vytvoří sám program, pokud její jméno zadáme do kolonky Bázová složka a klikneme uložit.
Tvorba prezentačního CD číslo snímku 62 Soubor s popisem panelu autorun.aut získáte tak, že jej uložíte. Můžete jej editovat dle libosti. Nastavíte titulek, styl, barvu, obrázek na pozadí, tvar okna a velikost okna. Výsledek ihned vidíte.
Tvorba prezentačního CD číslo snímku 63 Na panelu můžeme myší vytvořit objekty (prvky) a nastavit jejich vlastnosti.
Tvorba prezentačního CD číslo snímku 64 Jednotlivým prvkům můžeme přiřadit akci. Můžeme třeba nastavit, že po kliknutí na tlačítko Video se otevře soubor. Soubory, které budete spouštět mějte uloženy někde v bázové složce.
Test CD číslo snímku 65 Předtím, než obsah bázové složky vypálíte na CD nebo DVD, si můžete výsledek otestovat. Můžeme si dokonce vytvořit virtuální disk v počítači, který se bude chovat jako již hotové fyzické CD nebo DVD.
CHARAKTERISTKA MODULU Seznam použitých zdrojů číslo snímku 66 http://www2.zf.jcu.cz/~milota/vyuka/prezentace/digit_audio_video.pdf http://www.tvfreak.cz/ Nápověda k Windows Movie Maker 2.6