Poliklinika Spořilov. I. etapa měření kvality ovzduší 27. května až 24. června 2013..



Podobné dokumenty
Měření v lokalitě Poliklinika Spořilov

Poliklinika Spořilov. II. etapa měření kvality ovzduší 1. až 29. srpna

Poliklinika Spořilov

Místní akční plán ke snížení zátěže obyvatel MČ Praha 20 nadměrným hlukem a znečištěným ovzduším s využitím zkušeností s aplikací MA21

Znečištění ovzduší města Liberce

BZN. NO 2 (µg/m 3 ) PM 2,5. Pozaďové stanice ČR 6,9 15,6 13,5 0,7 0,52 0,08 3,30 0,40 0,67

Název lokality Stehelčeves 53,91 41,01 40,92 48,98 89,84 55,06 43,67 Veltrusy 13,82 14,41

Monitoring kvality ovzduší v souvislosti s požárem skládkového komplexu a.s. Celio Lokalita: Litvínov, Most

INDIKATIVNÍ MĚŘENÍ MS HAVÍŘOV Vyhodnocení za rok 2011

ZDRAVOTNÍ ÚSTAV SE SÍDLEM V PARDUBICÍCH. Protokol o analýze venkovního ovzduší


B. Kotlík, J. Loosová Národní referenční laboratoř pro venkovní a vnitřní ovzduší Státní zdravotní ústav a KHS Libereckého

(opakovaná studie) Fory, Hadinger,Hladík, Roubal (ČHMÚ P-Plzeň)

B. Kotlík, H. Kazmarová SZÚ Praha

N Á V R H VYHLÁŠKA. ze dne.2017,

A-PDF Split DEMO : Purchase from to remove the watermark

PROJEKT DOPRAVA prezentace výsledků

Stav a vývoj kvality ovzduší v Praze-Satalicích v letech

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji

Monitoring ovzduší u fotbalového hřiště Horní Žukov

Měření vnitřního prostředí v základních školách. Závěrečná zpráva z měření kvality vnitřního prostředí a mikroklimatických parametrů ve školách (2008)

Protokol o měření 007/2013_14/OVA. Popis místa měření. Fotografie z měření

2100 REZZO Registru emisí zdrojů znečišťování ovzduší REZZO

Ing. Václav Píša, CSc. Autor

Co se skrývá v datech možnosti zpřesnění (odhadu) expozice (. Another Brick in the Wall..)

Generální rozptylová studie Jihomoravského Kraje. Rozptylová studie pro posouzení stávajícího imisního zatížení na území Jihomoravského kraje

Sledování a hodnocení kvality ovzduší v ČR

» I. Legislativa současná» II. Legislativa budoucí» III. Současné problémy

Využití měřícího vozu v roce 2013 a další aktivity pobočky v Ústí nad Labem. Porada OČO 2013, Telč Helena Plachá

Vzorkování ovzduší v souvislosti s činností společnosti EDC - EVROPSKÉ DISTRIBUČNÍ CENTRUM, a.s., Krnov

Výsledky měření vnitřního ovzduší ve školách

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Klánovice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Březiněves B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Ďáblice B. STATISTIKA - ČSÚ

Měření znečištění ovzduší, transhraniční přenos

Monitorování kvality ovzduší v České republice

Metodický pokyn ke zpracování rozptylových studií podle 32 odst. 1 písm. e) zákona č. 201/2012 Sb.

Závěrečná zpráva leden 2012

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Běchovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Společenské a obchodní centrum Zlín - Březnická

Příloha 5/A. Emise z dopravy. Lokalita Praha. Úvod

Identifikace zdrojů znečištění ovzduší měření a postupy

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Satalice B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 21 B. STATISTIKA - ČSÚ

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Petrovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Vývoj stavu ovzduší. Příloha č. 2

Naše ne zcela dobré zkušenosti s používáním zákona č. 472/2005 Sb. a souvisejících předpisů. - aplikace souvisejících předpisů (nařízení a vyhlášky)

Zpracovatel: Český hydrometeorologický ústav, pobočka Ostrava Mgr. B. Krejčí

Hodnocení úrovně koncentrace PM 10 na stanici Most a Kopisty v průběhu hydrologické rekultivace zbytkové jámy lomu Most Ležáky 1

Modelování rozptylu suspendovaných částic a potíže s tím spojené

Dlouhodobý vývoj imisní zátěže v Moravskoslezském kraji a porovnání s ostatními oblastmi ČR

Českomoravský štěrk a.s.

PŘEDBĚŽNÉ ZHODNOCENÍ. Znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem, těžkými kovy a benzenem na území České republiky v roce 2018

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 19 B. STATISTIKA - ČSÚ

ROZPTYLOVÉ PODMÍNKY A JEJICH VLIV NA KONCENTRACI AEROSOLOVÝCH ČÁSTIC PM 10 V LOKALITĚ MOSTECKÉHO JEZERA

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Případová studie (Karviná)

SLEDOVÁNÍ POČTU ČÁSTIC V OSTRAVĚ

Přístupy k měření znečišťujících látek z dopravy

APLIKACE ANALYZÁTORU GRIMM PRO IDENTIFIKACI ZDROJŮ SUSPENDOVANÝCH ČÁSTIC V PRŮMYSLOV

ATMOSFÉRICKÝ AEROSOL V OVZDUŠÍ ZDROJE

VI. česko-slovenská konference Doprava, zdraví a životní prostředí Brno

7 denní experimentální měření imisí v lokalitě Košíky u Otrokovic

PŘEDBĚŽNÉ VÝSLEDKY ANALÝZY VZTAHŮ METEOROLOGICKÝCH FAKTORŮ A IMISNÍCH KONCENTRACÍ V OKOLÍ DOPRAVNÍ KOMUNIKACE

KVALITA OVZDUŠÍ V ČESKÝCH MALÝCH SÍDLECH

IDENTIFIKACE A ODHAD PODÍLU ZDROJŮ NA ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ METODOU PMF

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace

Projekty na pobočce Brno v roce Mgr. Robert Skeřil, Ph.D.

PŘÍLOHA 1 IMISNÍ LIMITY PRO TĚŽKÉ KOVY

Český hydrometeorologický ústav Úsek kvality ovzduší. Kvalita ovzduší a rozptylové podmínky na území ČR

Identifikace zdrojů znečišťování ovzduší

PŘÍLOHA A IMISNÍ STUDIE PROGRAM ZLEPŠENÍ KVALITY OVZDUŠÍ PARDUBICKÉHO KRAJE DRUH A POSOUZENÍ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ ZHOTOVITEL:

Protokol o měření. Popis místa měření:

14 denní experimentální měření imisí v lokalitě průmyslové zóny Napajedla

MONITORING ZDRAVOTNÍHO STAVU OBYVATELSTVA VE VZTAHU K VENKOVNÍMU A VNITŘNÍMU OVZDUŠÍ. MUDr.H. Kazmarová RNDr.B.Kotlík Státní zdravotní ústav Praha

VÝZNAMNÉ SMOGOVÉ SITUACE A JEJICH ZÁVISLOST NA METEOROLOGICKÝCH PODMÍNKÁCH V ČR

M.Mikešová, B.Kotlík, H.Kazmarová K.Žejglicová,

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Čakovice B. STATISTIKA - ČSÚ

Monitoring těkavých organických látek

Celkové hodnocení účinnosti programů zlepšování kvality ovzduší v malých sídlech

PROJEKT DOPRAVA výsledky z 1. a 2. kampaně

Místní akční plán ke snížení zátěže obyvatel MČ Praha 20 nadměrným hlukem a znečištěným ovzduším s využitím zkušeností s aplikací MA21

Hodnocení lokálních změn kvality ovzduší v průběhu napouštění jezera Most

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha-Libuš B. STATISTIKA - ČSÚ

Koncentrace vybraných polyaromatických uhlovodíků v půdách městských aglomerací (venkovní hrací plochy)

KRÁTKODOBÉ MĚŘENÍ KVALITY OVZDUŠÍ V MOSTĚ

Měření znečištění ovzduší na Lysé hoře a v Beskydech

Metodika stanovení podílu dopravy k znečištění ovzduší v malých sídlech

Výsledky modelování vlivu resuspenze z povrchu odvalů a průmyslových areálů na území Moravskoslezského kraje (ČR)

8. Závěr. VARIANTA 1: Výchozí stav v roce 2006, referenční stav

Stanovení chemických a toxikologických vlastností prachových částic a výzkum jejich vzniku. II. etapa, rok 2009

Novinky v legislativě

A. ZÁKLADNÍ IDENTIFIKACE Praha 15 B. STATISTIKA - ČSÚ

I/65 Křižovatka Dobrá Voda

Kvalita ovzduší v Jihomoravském kraji. Mgr. Robert Skeřil, Ph.D. Český hydrometeorologický ústav,

Vyjádření zpracovatelů rozptylové studie k vyjádření Odboru ochrany prostředí M.hl.m. Prahy zn.: S-MHMP /2010/1/OOP/VI

Aktualizace krajského programu ke zlepšení kvality ovzduší Ústeckého kraje Příloha II. Příloha II

Pavel Buchta Zdravotní ústav se sídlem v Ústí nad Labem

Transkript:

Poliklinika Spořilov I. etapa měření kvality ovzduší 27. května až 24. června 2013.. Zpracovala Národní referenční laboratoř pro venkovní ovzduší Centra zdraví a životního prostředí Státního zdravotního ústavu v Praze

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 2 (celkem 31) Obsah: 1. ÚVOD -------------------------------------------------------------------------------------------------------------- 3 2. ZADÁNÍ ----------------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 3. MĚŘICÍ MÍSTO -------------------------------------------------------------------------------------------------- 4 4. MĚŘENÉ PARAMETRY KVALITY OVZDUŠÍ --------------------------------------------------------- 5 4.1. Sledované látky, parametry kvality ovzduší --------------------------------------------------------------------- 5 4.2. Orientační emisní profil zdrojů v oblasti ------------------------------------------------------------------------- 5 4.3. Meteorologické podmínky v době měření ------------------------------------------------------------------------ 5 4.4. Zajištění kvality (QA/QC) ------------------------------------------------------------------------------------------ 7 5. VÝSLEDKY ------------------------------------------------------------------------------------------------------ 7 5.1. Oxid dusnatý (NO) --------------------------------------------------------------------------------------------------- 7 5.2. Oxid dusičitý (NO 2 ) -------------------------------------------------------------------------------------------------- 8 5.3. Poměr NO/NO 2 ------------------------------------------------------------------------------------------------------- 8 5.4. Aerosolové/suspendované částice frakce PM 10 ------------------------------------------------------------------ 8 5.5. Polycyklické aromatické uhlovodíky ----------------------------------------------------------------------------- 9 6. VAZBA NA MĚŘICÍ STANICE STÁTNÍ IMISNÍ SÍTĚ AIM V PRAZE ------------------------- 10 7. SHRNUTÍ --------------------------------------------------------------------------------------------------------- 12 8. POZNÁMKY ---------------------------------------------------------------------------------------------------- 12 PŘÍLOHA Č. 1. - KATEGORIZACE TYPŮ MĚSTSKÉHO OSÍDLENÍ ---------------------------------- 13 PŘÍLOHA Č. 2. ŠIRŠÍ VAZBY, KARTA MĚŘICÍHO MÍSTA ------------------------------------------- 14 PŘÍLOHA Č. 3. DATA LOKALITA SPOŘILOV ------------------------------------------------------------- 16 PŘÍLOHA Č. 4. 24HODINOVÁ DATA AIM A LOKALITA SPOŘILOV ------------------------------ 20 PŘÍLOHA Č. 5. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ------------------------------------------------------- 23 PŘÍLOHA Č. 6. SEZNAM TABULEK -------------------------------------------------------------------------- 24 PŘÍLOHA Č. 7. AKREDITOVANÉ PROTOKOLY ---------------------------------------------------------- 25 PŘÍLOHA Č. 8. 24 HODINOVÉ HODNOTY ZE STANIC AIM ------------------------------------------ 29

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 3 (celkem 31) 1. Úvod Území v blízkosti polikliniky Spořilov bylo určeno jako oblast pro měření kvality venkovního ovzduší v rámci plnění Smlouvy o dílo č. DIL/84/03/000036/2013 (evidenční číslo 166971) uzavřené mezi Odborem životního prostředí Magistrátu hlavního města Prahy (OZP MHMP) se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1 (dále objednatel) a Státním zdravotním ústavem se sídlem Praha 10, Šrobárova 48 (dále jen dodavatel). Obr. č. 1 - proměřovaná lokalita a její nejbližší okolí [zdroj: mapy.cz] Dopravou, respektive liniovým zdrojem znečištění ovzduší, zatížená lokalita ležící na hraně emisního prostoru přivaděče pražského okruhu, je ovlivňovaná i dalšími liniovými zdroji (Lešanská ulice, křižovatka dálničního přivaděče tj. Turkovy ulice a ulice 5. května) a v závislosti na sezóně i emisemi z lokálních topenišť. Místo měření bylo zadavatelem, společně s termíny měření, specifikováno ve smlouvě o dílo v bodech: - v I Předmět smlouvy Dodavatel se touto smlouvou zavazuje pro objednatele provést autorizované měření imisí na území hlavního města Prahy v lokalitě Spořilov a vyhodnocení naměřených hodnot, a to v souladu s podmínkami této smlouvy. - v II Vymezení díla, bod 1. Měření Místo měření: Praha, v blízkosti polikliniky Spořilov (Praha 4, Božkovská 4/2967) cca uprostřed prostoru mezi uvedenou poliklinikou a ulicí Lešanská. Měření bude provedeno v jednotlivých ročních obdobích do konce roku 2013, tj. ve třech samostatných kampaních po 28 dnech (tj. celkem 3x28=84 dnů) v těchto termínech: 1. kampaň květen/červen 2013 2. kampaň srpen 2013 3. kampaň listopad 2013

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 4 (celkem 31) 2. Zadání Provedení autorizovaného měření imisních koncentrací následujících znečišťujících látek ve specifikované lokalitě: Suspendované částice frakce PM 10, oxid dusičitý (NO 2 ) a benzo[a]pyren a související meteorologické prvky (tj. směr větru, rychlost větru, teplota a relativní vzdušná vlhkost). 3. Měřicí místo Konkrétní měřicí místo bylo optimalizováno na základě jednání pracovníků SZÚ a zástupců OPZ MHMP tak, aby se jednalo o otevřené prostranství mezi obytnými domy, aby měření neprobíhalo v chráněné poloze nebo naopak na hraně emisního prostoru komunikace Spořilovská a aby bylo možno v závěru provést odhad reálné střední úroveň expozice obyvatel dané lokality škodlivinám v ovzduší. Obr. č. 2 - místo měření. Specifikace vybrané lokality a rozsah měřených látek: Poliklinika Spořilov (Praha 4, Božkovská 4/2967) NO/NO 2 /NO X, PM 10, PAU, meteorologické parametry místo měření : parková plocha na západní straně polikliniky souřadnice : 50 o 2 41.562 N, 14 o 29 11.711 E typ zóny : městská typ stanice : dopravní charakteristika zóny : dopravní, dálniční přivaděč, významné křížení komunikací poznámka : majoritní vliv dopravy, v topné sezóně pravděpodobně i vliv lokálních topenišť z vilové zástavby starého Spořilova kategorie (SZÚ) : kategorie č. 6 Městská obytná zóna s lokálním i vytápěním CZT a s dopravní zátěží s více než 10 tis. vozidel/24 hodin - prostorově otevřené komunikace (zástavba ve vzdálenosti minimálně 10 m od okraje vozovky) URBAN RESIDENTIAL TRAFFIC

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 5 (celkem 31) 4. Měřené parametry kvality ovzduší Měření začalo 27. 5. 2013 v 10:30 SELČ (8:30 GMT) hodin a ukončeno bylo 24. 6. 2013 ve 8:55 SELČ (6:55 GMT). 4.1. Sledované látky, parametry kvality ovzduší - základní látky sledované formou 3 a 30minutových středních hodnot hmotnostní koncentrace NO, NO 2, NO x, PM 10 ; - doprovodné meteorologické veličiny teplota, tlak, vlhkost, směr a rychlost větru, globální sluneční záření; - 24 hodinové odběry vzorků ovzduší pro stanovení PAU (systémy HVS); Po celou dobu měření byl systém připojen ke zdroji 3x230/400 V a systém byl průběžně v době měření kontrolován. Popis měřicího místa, včetně fotodokumentace, jsou uvedeny v příloze č. 2 karta měřicího místa, naměřené hodnoty jsou na přiloženém CD. 4.2. Orientační emisní profil zdrojů v oblasti - Významné - majoritní: o doprava - liniové zdroje NO, NO 2, suspendované částice, PAU; o malé zdroje - topeniště NO 2, suspendované částice, PAU - Lokální středně významné: o regionální pozaďová úroveň daná dálkovým přenosem významnějších okolních zdrojů - zdroje REZZO I, REZZO II - NO X, aerosolové částice, organické látky. 4.3. Meteorologické podmínky v době měření Tabulka č. 1.: Poliklinika Spořilov charakteristiky 24 hodinových hodnot měřených meteorologických parametrů Tlak (hpa) Rh (%) Srážky (mm) Teplota ( o C) Rychlost větru (m/s) avg 1011,8 70,5 3,9 18,4 1,6 median 1013,3 67,6 0,2 18,7 1,4 max 1019,8 92,4 32,5 28,4 3,3 min 997,8 53,4 0,0 10,1 0,8 25 percentil 1007,5 60,0 0,0 13,9 1,1 75 percentil 1016,4 81,6 3,6 22,3 1,8 95 percentil 1018,8 90,8 18,2 27,8 2,7 - Nejvyšší 30 minutové hodnoty pak byly naměřeny: o Teplota 34,6 o C dne 20. 6. 2013 mezi 16:30 až 17:00 hodin o Relativní vlhkost 99 % dne 2. 6. 2013 o Srážky 50 mm dne 2.6.2013 o Rychlost větru 7,8 m/s dne 9. 6. 2013 - Měření proběhlo v závěru přechodné sezóny (přelom května a června), v období charakterizovatelném zpočátku dlouhotrvajícími intenzivními srážkami, kdy v denních maximech spadlo až 50 mm. Druhá polovina měřeného intervalu pak zahrnovala, mimo náhlých dešťů až přívalového charakteru, kratší několikadenní tropické období, kdy denní teploty přesahovaly 30 o C (v maximu dosáhly 34,8 o C).

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 6 (celkem 31) Obr. č. 3 Průběh 30minutových hodnot sledovaných mikroklimatických parametrů Obr. č. 4 Průběh 24hodinových hodnot sledovaných mikroklimatických parametrů - Hodnoty tlaku byly více variabilní (995 až 1021 hpa) s minimem dne 31.5.2013, hodnoty relativní vlhkosti zpočátku odpovídaly aktuálnímu srážkovému období, nadále pak měly standardní denní chod s nočními maximy.

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 7 (celkem 31) - Z meteorologické situace podle metodiky užívané od 80 let vyplývá, že v průběhu měření byly rozptylové podmínky zpočátku vynikající, nadále pak spíše dobré; v ranních a nočních hodinách se pak, z důvodu omezeného provětrávání lokality v důsledku bezvětří, objevovaly krátké epizody mírně zhoršených rozptylových podmínek (klasifikace přechodně mírně nepříznivé RP ). - Převažující větrné proudění bylo severo-východo-východní (SVV) - tedy ve směru od Spořilovské ulice, v omezené míře bylo zaznamenáno i západní proudění (Z) od ulice Lešanská. Obr. č. 5 Větrná růžice Charakter počasí a rozptylových podmínek měřeného období byl v průběhu I. etapy měření velmi variabilní a zásadně ovlivnil naměřené hodnoty. 4.4. Zajištění kvality (QA/QC) Mobilní měřicí systém SZÚ je pro měření základních látek, meteorologických parametrů a stanovení PAU včetně odběrů HVS systémy ve venkovním ovzduší akreditován ČIA a autorizován MŽP. (viz: http://www.szu.cz/uploads/documents/clc/akreditace/osv_cj.jpg a http://www.szu.cz/uploads/documents/clc/akreditace/priloha_k_osvedceni_2013.pdf) 5. Výsledky Grafy průběhů naměřených hodnot jsou uvedeny v příloze č. 3., naměřené hodnoty jsou uloženy na datovém CD. Hodnocení výsledků první etapy měření () bylo provedeno s ohledem na majoritní typ liniových zdrojů v lokalitě. Hodnocení naměřených hmotnostních koncentrací vychází z přílohy č. 1 Zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. ze dne 2. května 2012. Grafická zobrazení jsou v příloze č. 3. Tabulka č. 2.: Stanovené imisní limity Znečišťující látka suspendované částice frakce PM 10 Časový interval Hodnota IL (µg/m 3 ) Poznámka: Další kritéria plnění IL rok 40-24 hod 50 nesmí být překročena více jak 35krát/rok rok 40 - oxid dusičitý NO 2 1 hod 200 nesmí být překročena více jak 18krát/rok Benzo[a]pyren rok 0,001-5.1. Oxid dusnatý (NO) Střední intervalové hodnoty dokládají primární a majoritní vliv spalovacích/liniových zdrojů

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 8 (celkem 31) (doprava). Přes vysoce příznivé rozptylové podmínky byla maximální naměřená 30 minutová hodnota NO větší než 240 µg/m 3, průměrná hodnota za celou dobu měření 17,6 µg/m 3. Tabulka č. 3.: Intervalové rozdělení měřených hodnot NO Poliklinika Spořilov Poliklinika Spořilov NO 50 o 2 41.562 N, 14 o 29 11.711 E typ interval µg/m 3 (ráno = 5:00 až 9:00) ráno 23,2 (den = 9:00-17:00) den 8,5 AVG (večer = 17:00-21:00) večer 8,1 (noc = 21:00-5:00) noc 31,6 5.2. Oxid dusičitý (NO 2 ) Střední hodnota oxidu dusičitého je 17,6 µg/m 3 tj. na úrovni přibližně dvojnásobku přirozeného pozadí (v ČR cca 8 µg/m 3 ). 30minutové hmotnostní koncentrace (viz příloha č. 3) měly ve třetím a čtvrtém týdnu měření již víceméně stabilní denní průběh s výraznými ranními a odpoledními maximy. Maximální naměřená 30minutová hodnota byla 142 µg/m 3. Imisní hodinový limit (200 µg/m 3 ) nebyl překročen. Tabulka č. 4.: Intervalové rozdělení hodnot NO 2 Poliklinika Spořilov Poliklinika Spořilov NO 2 50 o 2 41.562 N, 14 o 29 11.711 E typ interval µg/m 3 (ráno = 5:00 až 9:00) ráno 33,5 (den = 9:00-17:00) den 23,9 AVG (večer = 17:00-21:00) večer 33,1 (noc = 21:00-5:00) noc 45,4 5.3. Poměr NO/NO 2 Právě na tomto ukazteli, který je uznáván jako indikátor zátěže ovzduší liniovými zdroji je zřejmé nakolik aktuální mikroklimatické podmínky ovlivnily měřené hodnoty. Přestože nejvyšší hodnota 30minutového poměru NO/NO 2 nárazově překračovala hodnotu 4 (interpretace extrémně dopravou zatížená lokalita) jeho průměrná hodnota za proměřené období byla přitom pouze 0,42. Příčinou jsou jednoznačně rozptylové podmínky (vymytí atmosféry) a omezení dopravy ve městě v době povodní. Tabulka č. 5.: Intervalové rozdělení hodnot poměru NO/NO 2 Poliklinika Spořilov Poliklinika Spořilov NO/NO 2 50 o 2 41.562 N, 14 o 29 11.711 E typ interval µg/m 3 (ráno = 5:00 až 9:00) ráno 0,632 (den = 9:00-17:00) den 0,326 AVG (večer = 17:00-21:00) večer 0,223 (noc = 21:00-5:00) noc 0,509 5.4. Aerosolové/suspendované částice frakce PM 10 Zpracování ve formě 60 minutových středních hmotnostních koncentrací umožnilo vizualizovat charakteristické průběhy PM 10 dané aktivitami sledovaného majoritního typu zdroje. Hodnoty suspendovaných částic a jejich interpretaci bohužel v maximální možné míře ovlivnilo deštivé období od 27. 5. do 5. 6. 2013. Maximální naměřená 30minutová hodnota byla 248,7 µg/m 3 a střední hmotnostní koncentrace za celé období měření 23,2 µg/m 3. Nebylo sice naměřeno překročení 24 hodinového imisního limitu, ale to že 19. 6. 2013 byla naměřena 24hodinová hmotnostní koncentrace 49,6 µg/m 3 (což při zahrnutí nejistoty měření již implikuje možné překročení imisního limitu) potvrzuje vysokou expozici z okolních liniových zdrojů. V závislosti na aktuálních mikroklimatických podmínkách a intenzitě dopravy lze na

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 9 (celkem 31) grafu průběhu 30minutových hodnot PM 10 pozorovat jak ranní a noční maxima (více než 100 µg/m 3 ), tak charakteristická víkendová minima. Tabulka č. 6.: Intervalové rozdělení PM 10 Poliklinika Spořilov Poliklinika Spořilov PM 10 50 o 2 41.562 N, 14 o 29 11.711 E typ interval µg/m 3 (ráno = 5:00 až 9:00) ráno 17,4 (den = 9:00-18:00) den 24,5 AVG (večer = 18:00-21:00) večer 19,9 (noc = 21:00-5:00) noc 29,9 Pro lepší interpretaci naměřených hodnot hmotnostních koncentrací suspendovaných částic frakce PM 10 bylo měření doplněno o kontinuální sledování průběhu podílů hmotnostních koncentrací aerosolových částic frakcí (PM 10-2,5, PM 2,5-1,0 a PM 1,0 ) optickým spektrometrem (nefelometrem Grimm 1.109). Podíly hmotnostních koncentrací byly stanoveny při korelačním faktoru 1 (tj. při uzanční jednotkové hustotě měřených aerosolových částic všech velikostních frakcí). Při podrobnější analýze poměrného zastoupení hmotnostních koncentrací jednotlivých frakcí (PM 10-2,5, PM 2,5-1,0 a PM 1,0 ) je zřejmé, že podíl frakce PM 1,0, který byl ve srážkových dnech na úrovni 90 a více procent, jinak klesá, zvláště v druhé polovině měřeného období, až na 70-80 % s minimem na úrovni 40-50 %. Přitom se vždy zvyšuje podíl frakce PM 10-2,5, která je připisována nespalovacím emisím z automobilového provozu, a to až na více než 30 %. Obr. č. 6.: Procentuální zastoupení frakcí PM 2,5-1,0, PM 10-2,5 a PM 10 (Grimm 1.109) 5.5. Polycyklické aromatické uhlovodíky Polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU) byly měřeny podle metody ISO 12884 : 2000 Ambient air Determination of total (gas and particle-phase) polycyclic aromatic hydrocarbons Collection on sorbent-backed filters with gas chromatographic/mass spectrometric analyses. Pro odběr bylo použito velkoobjemové čerpadlo Digitel (USA), v odběrové hlavici byl umístěn křemenný filtr (k zachycení prašných částic PM 10 s polutanty sorbovanými v tuhé fázi) a za ním zařazený polyuretanový filtr (zachycuje semivolatilní PAU přítomné v plynné fázi). Odběry byly prováděny každý šestý den (celkem 4 vzorky v 1. kampani), data odběrů byla shodná s odběry prováděnými v rámci projektu Systém

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 10 (celkem 31) monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ČR ve vztahu k životnímu prostředí. Byl sledován soubor 12 základních PAU: fenantren, antracen, fluoranten, pyren, benzo[a]antracen, chrysen, benzo[b]fluoranten, benzo[k]fluoranten, benzo[a]pyren, dibenz[a,h]antracen, benzo[g,h,i]perylen, indeno[1,2,3-c,d]pyren. Výsledky měření jsou uvedeny v protokolu č. 1.2/13/22, který je v příloze č. 7 této zprávy. Z celého spektra PAU je nejčastěji jako indikátor zátěže ovzduší používán benzo[a]pyren u něhož je rovněž stanoven imisní limit (1ng/m 3 jako roční průměrná koncentrace). Celkovou zátěž polycyklickými aromatickými uhlovodíky lze hodnotit také prostým sečtením koncentrací (jako suma PAU). Vzhledem k tomu, že většina výšemolekulárních PAU má karcinogenní účinky, používá se pro posouzení vlastností celé směsi toxický ekvivalent BaP (TEQ BaP), který odráží skutečnost, že jednotlivé PAU jsou různě silné karcinogeny. Tabulka č. 7.: Výsledky měření PAU (koncentrace v ng/m 3 ) Poliklinika Spořilov 29. 5. 2013 4. 6. 2013 10. 6. 2013 16. 6. 2013 Benzo[a]pyren 0,14 0,12 0,10 0,07 Suma PAU 14,70 11,34 13,01 20,08 TEQ -BaP 0,22 0,18 0,15 0,11 6. Vazba na měřicí stanice státní imisní sítě AIM v Praze Jako součást vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší indikovaného hmotnostními koncentracemi suspendovaných částic frakce PM 10, oxidu dusičitého a benzo[a]pyrenu v okolí polikliniky Spořilov bylo zadavatelem požadováno jejich vyhodnocení ve vazbě na souběžně měřené hodnoty na stanicích státní imisní sítě. K tomuto účelu poskytla databáze ISKO ČHMÚ v Praze výpis hodinových a 24 hodinových režimových hodnot suspendovaných částic frakce PM 10 a oxidu dusičitého (NO 2 ). (Z časových důvodů dostupnost validovaných dat a dikce plnění smlouvy, bylo nutno pro toto hodnocení použít pouze režimová data). Zpracování těchto datových souborů je v příloze č. 4, kde jsou v tabelární a grafické podobě prezentovány průběhy 24 hodinových hmotnostních koncentrací a jejich korelační matice. - Pro hodnocení hmotnostních koncentrací NO 2 byla využita data ze stanic AIM - Pha1 nám. Republiky, Pha2 Riegrovy sady, Pha2 Legerova (Hot Spot), Pha4 Braník, Pha4 Libuš, Pha5 Smíchov, Pha6 Suchdol, Pha8 Karlín, Pha8 Kobylisy, Pha9 Vysočany a Pha10 Průmyslová. - Pro hodnocení hmotnostních koncentrací PM 10 byla využita data ze stanic AIM - Pha1 nám. Republiky, Pha2 Riegrovy sady, Pha2 Legerova (hot spot), Pha4 Braník, Pha4 Libuš, Pha5 Smíchov, Pha5 Stodůlky, Pha6 Suchdol, Pha8 Karlín, Pha8 Kobylisy, Pha9 Vysočany, Pha10 Vršovice a Pha10 Průmyslová. - Pro hodnocení hmotnostních koncentrací BaP byla využita data ze stanice Pha10 Šrobárova Základní hodnocení souvislostí vychází z hodnocení korelačního koeficientu. Dále je nutno vzít v úvahu reprezentativnost zahrnutých stanic státní imisní sítě. Protože pokud rozřadíme stanice AIM v Praze podle úrovně zátěže venkovního ovzduší z dopravy (kategorizace používaná SZÚ) pak:

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 11 (celkem 31) Tabulka č. 8.: Kategorizace SZÚ zahrnutých stanic AIM Název oblasti ISKO Název stanice Kat. Typ zóny Praha 1 771 n. Republiky 6 Městská obytná s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin Praha 2 Praha 4 Praha 5 772 Riegrovy sady 3 Městská obytná pouze se zdroji REZZO II. 1483 Legerova 7 Městská obytná s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin - kaňony 774 Libuš 3 Městská obytná pouze se zdroji REZZO II. 773 Braník 6 Městská obytná s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin 1520 Stodůlky 3 Městská obytná pouze se zdroji REZZO II. 1459 Strahovský tunel 6 Městská obytná s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin Praha 6 1528 Suchdol 3 Městská obytná pouze se zdroji REZZO II. Praha 8 779 Kobylisy 5 Městská obytná s dopravní zátěží 5 až 10 tis. vozidel/24 hodin 1519 Karlín 6 Městská obytná s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin Praha 9 1521 Vysočany 7 Městská obytná s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin - kaňony 457 SZÚ Praha (pouze PAU) 3 Městská obytná pouze se zdroji REZZO II. Praha 10 805 Vršovice 6 Městská obytná s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin 1539 Průmyslová 10 Městská průmyslová s výrazným vlivem dopravní zátěže (nad 25 tis. vozidel/den) Z bližšího pohledu je zřejmé, že ze 14 stanic patří dvě k dopravním Hot-Spotům (Legerova, Vysočany), 5 stanic mezi velmi silně dopravou zatížené lokality (n. Republiky, Braník, Strahovský tunel, Karlín a Vršovice), jedna stanice mezi dopravně silně zatížené lokality (Kobylisy), 5 stanic lze řadit mezi městské dopravou méně zatížené stanice tzn. v relaci k dopravě mezi pozaďové stanice (Riegrovy Sady, Libuš, Stodůlky, Suchdol a areál SZÚ) a u jedné stanice (Průmyslová) lze předpokládat zátěž průmyslovými zdroji. Z vyhodnocení korelačních matic vyplývá: - Pro oxid dusičitý pro plynnou látku velmi dobrá shoda hodnot měřených u Polikliniky Spořilov (R 2 > 0,8) se stanicemi Praha 9 Vysočany (0,839) a se stanicí Legerova ul. (0,849) tedy s oběma dopravními Hot Spoty. U ostatních stanic se hodnota R 2 pohybuje, pravděpodobně i v důsledku plošného vlivu meteorologických parametrů vedoucímu k omezení dopravy a vyčištění ovzduší v rozmezí 0,586 až 0,770. Pozitivní, ale velmi nízká korelace (0,327) byla nalezena i pro stanici Praha 10 Průmyslová, u které se předpokládá vliv průmyslových objektů. - Pro suspendované částice frakce PM 10 vzhledem k tomu, že hmotnostní koncentrace částic v ovzduší (jejich transport od zdrojů i setrvání v ovzduší) zásadně ovlivnily meteorologické podmínky, kdy srážky odstranily/vymyly všechny hrubé částice (frakce PM 10-2,5 ) a částečně i jemnou (PM 1,0-2,5 ) a ultrajemnou frakci (PM 1,0 ) bylo možno očekávat výraznější shodu měřených hodnot. Velmi dobrá shoda hodnot měřených u polikliniky Spořilov (R 2 > 0,8) byla nalezena pro stanice Praha 1 n. Republiky, Praha 2 Riegrovy sady, Praha 4 Braník, Praha 5 Strahovský tunel, Praha 6 Suchdol, Praha 8 Kobylisy, Praha 10 Vršovice, Praha 10 Průmyslová a Praha 5 Stodůlky, kde byla nalezena hodnota R 2 = 0,904. U ostatních čtyř stanic se hodnota R 2 pohybuje, pravděpodobně i v důsledku plošného vlivu meteorologických parametrů vedoucího k omezení dopravy a vyčištění ovzduší, v blízkém rozmezí 0,746 až 0,788. BaP - při hodnocení měřených hodnot polycyklických aromatických uhlovodíků je nutné mít stále na zřeteli jejich vazbu na suspendované částice, které zde slouží jako vektor. Z porovnání imisních charakteristik stanic umístěných na Spořilově a v areálu SZÚ vyplývá, že se jedná vždy o kombinaci vlivu dvou hlavních zdrojů emisí PAU (domácí topeniště a doprava), kdy se emise z liniových zdrojů sčítají s městským pozadím ovlivňovaným lokálními malými zdroji.

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 12 (celkem 31) Tabulka č. 9.: Srovnání naměřených koncentrací BaP (v µg/m 3 ) v lokalitě Poliklinika Spořilov a na stanici v areálu SZÚ Datum měření Poliklinika Spořilov Stanice v SZÚ 29. 5. 2013 0,14 0,15 4. 6. 2013 0,12 0,10 10. 6. 2013 0,10 0,06 16. 6. 2013 0,07 0,08 Naměřené hodnoty lze v hodnoceném období I. etapy měření považovat za srovnatelné. 7. Shrnutí Cílem měření uskutečněného na přelomu května a června 2013 v blízkosti polikliniky Spořilov bylo proměření hmotnostních koncentrací zadavatelem vybraných látek, jejich vyhodnocení v relaci k imisním limitům stanoveným přílohou č. 1 Zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. ze dne 2. května 2012 a v kontextu hodnot souběžně měřených v státní imisní síti AIM na území Prahy. Měření bylo realizováno v období, které bylo vybráno jako zastoupení tzv. přechodné sezóny. Měření ovlivnil aktuální průběh meteorologických parametrů daný dlouhým srážkovým obdobím (27. 5. až 5. 6. 2013) vyúsťujícím až v částečné omezení dopravy v Praze, který byl následován až tropickými teplotami (17. až 20. 6. 2013). To rozhodně nelze považovat pro dané období za typické. Přes tato omezení získané výsledky dokládají významnou zátěž lokality dopravou z okolních liniových zdrojů. To potvrzuje i vyhodnocení korelačních vazeb se stanicemi sítě AIM v Praze pro NO 2 a PM 10. 8. Poznámky - Prezentovaná data pocházejí z měření realizovaného mobilním systémem provozovaným SZÚ. - Pro zpracování byl použit software Microsoft (Windows 7, Office 2010) a IDA 720 licence SZÚ Praha. - NRL pro venkovní ovzduší SZÚ Praha, jako zpracovatel této zprávy, si vyhrazuje autorizaci všech mediálních a odborných vyjádření vycházejících z této zprávy. RNDr. Bohumil Kotlík, Ph.D. vedoucí NRL pro venkovní ovzduší, Centrum hygieny životního prostředí, Státní zdravotní ústav Praha

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 13 (celkem 31) Příloha č. 1. - Kategorizace typů městského osídlení Třídy kategorií - (Vychází a částečně modifikuje Rozhodnutí Rady 97/101/ES ze dne 27. ledna 1997, kterým se zavádí vzájemná výměna informací a údajů ze sítí a jednotlivých stanic měřících znečištění vnějšího ovzduší v členských státech, Official Journal L 035, 05/02/1997 P. 0014 0022) Městská - URBAN - 1. Pozaďová URBAN BACKGROUND (území intravilánu sídla bez významných hodnotitelných zdrojů, bez dopravy parky, sportoviště, vodní plochy, plochy půdy ležící ladem) Obytná URBAN RESIDENTIAL (sídliště, satelitní městečka, vilové čtvrti nákupní centra, areály nemocnic, městská zástavba, včetně drobných provozoven služeb a výroby) - 2. Městská obytná zóna pouze s lokálními zdroji REZZO 3 (vilové čtvrti, satelity, zahrádkářské kolonie..., doprava na nízké úrovni do 2 tis. vozidel/24 hodin a/nebo ve vzdálenosti vyšší jak 150 m od významné komunikace či křížení ulic a/nebo na stíněné straně budovy od této komunikace) lokální zdroje pro vytápění REZZO 2 v komerčních, administrativních a obytných objektech LOCAL HEATING - 3. Městská obytná zóna bez lokálních zdrojů emisí (sídliště vytápěná vzdálenými zdroji CZT, doprava na nízké úrovni do 2 tis. vozidel/24 hodin a/nebo ve vzdálenosti vyšší jak 150 m od významné komunikace či křížení ulic a/nebo na stíněné straně budovy od této komunikace) - veřejná energetika, dálkové vytápění URBAN RESIDENTIAL - 4. Městská obytná zóna s lokálním vytápěním i CZT a s dopravní zátěží 2 až 5 tis. vozidel/24 hodin (komunikace městské kategorie) a/nebo ve vzdálenosti vyšší jak 150 m od další významné komunikace vyšší úrovně či významného dopravního křížení ulic a/nebo na stíněné straně budovy od této komunikace LOW TRAFFIC - 5. Městská obytná zóna s lokálním vytápěním i CZT a s dopravní zátěží 5 až 10 tis. vozidel/24 hodin (komunikace městské kategorie, hlavní třídy) a/nebo ve vzdálenosti vyšší jak 150 m od další významné komunikace vyšší úrovně či významného křížení ulic a/nebo na stíněné straně budovy od této komunikace MIDDLE TRAFFIC - 6. Městská obytná zóna s lokálním vytápěním i CZT a s dopravní zátěží s více než 10 tis. vozidel/24 hodin - prostorově otevřené komunikace (zástavba ve vzdálenosti minimálně 10 m od okraje vozovky) URBAN RESIDENTIAL TRAFFIC - 7. Městská obytná zóna s více jak 10 tis. vozidel/24 hodin (uzavřené komunikace tvaru kaňonů) a tranzitní komunikace s více jak 25 tis. vozidel/24 hodin HEAVY TRAFFIC Průmyslová URBAN INDUSTRIAL - 8. Městská průmyslová zóna s vyšším významem vlivu technologií než dopravy (do 10 tis. vozidel/den) na kvalitu ovzduší v příslušné zóně - 9. Městská průmyslová zóna s vyšším významem vlivu dopravní zátěže než vlivu technologií v příslušné zóně. Do této kategorie se řadí i železniční uzly (nádraží, depa apod.) - 10. Městská průmyslová zóna s výrazným vlivem dopravní zátěže (nad 25 tis. vozidel/den) než vlivu technologií v příslušné zóně. Venkovská (RURAL) - 11. pozaďová (background) - lesy, parky (mimo intravilán), pastviny, neobdělávaná, půda, vodní plochy, louky apod. - 12. zemědělská (agricultural) - vliv zemědělského zdroje obdělávaná zemědělská půda - 13. průmyslová (industrial) převažující vliv průmyslu nad dopravou - 14. průmyslová s dopravní zátěží převažující vliv dopravy nad vlivem průmyslu - 15. obytná zóna s nízkou úrovní dopravy (do 2 tis.vozidel/24 hod.) ( residential) - 16. obytná zóna se střední úrovní dopravy (2 až 10 tis. vozidel/24 hod.) (traffic) - 17. obytná zóna s vysokou úrovní dopravy (> 10 tis. vozidel/24 hod.) (heavy traffic) - 18. dopravní zátěž (>10 tis. vozidel/24 hod.) bez zástavby ( zónách ad 1 a ad 2) Poznámky : 1. U průmyslové zóny se primárně nehodnotí typ průmyslu. 2. U kategorií definovaných účelem využití je kladen důraz vždy na majoritní zdroje znečištění ovzduší (tj. vždy jeden ze tří - doprava, průmysl, vytápění). 3. Venkovská zóna je vymezena definicí, že platí pro sídla do 2 tis. obyvatel a extravilány všech sídel. 4. Při řazení do kategorií se bere v úvahu dlouhodobá zátěž lokality

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 14 (celkem 31) Příloha č. 2. Širší vazby, karta měřicího místa Mapy širších vztahů, karta měřicího místa, fotodokumentace a větrná růžice (zdroj Mapy.CZ)

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 15 (celkem 31) Město Praha Kraj Praha Adresa Poliklinika Spořilov, Praha 4, Božkovská 4/2967 E 14 o 29 11.711 Souřadnice N 50 o 2 41.562 Kategorizace SZÚ 6-7. dopravní zátěž (>10 tis. vozidel/24 hod.) Typ zóny městská Representativnost Typ stanice dopravní Charakteristika zóny dopravní Šířka ulice 5 m Typ komunikace dálniční Dopravní typ Počet vozidel/den? Dopravní rychlost 50 km/h Vzdálenost od obrubníku 150 m Oblast representativnosti (poloměr oblasti) mikroměřítko Převažující typ znečištění doprava, sezónně lokální topeniště Měřeno (od-do, kým) SZÚ Měřené faktory NO/NO 2 /NO X, PM 10;2,5;1,0, meteo PAU Poliklinika Spořilov () fotodokumentace

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 16 (celkem 31) Příloha č. 3. data lokalita Spořilov a) Grafy průběhů 30 minutových hodnot z mobilního systému

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 17 (celkem 31) b) Grafy průběhů 24 hodinových hodnot z mobilního systému

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 18 (celkem 31) c) Graf průběhů hodnot meteo parametrů

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 19 (celkem 31) Tabulka č. 10.: 24 hodinové hodnoty 24 hodinové průměry 22.týden 23. týden 24. týden 25. týden 2013 Tlak vlhkost teplota r.v. srážky PM 10 NO 2 NO Datum (hpa) (%) ( C) (m/s) (mm) µg/m 3 27.5. 1006,3 82,2 11,8 1,7 13,2 14,9 25,1 11,8 28.5. 1003,3 71,7 13,9 1,4 0,0 20,2 26,8 15,5 29.5. 999,3 80,2 14,6 1,1 0,4 18,3 37,9 29,1 30.5. 1001,9 89,3 11,6 1,7 21,1 9,4 32,4 13,0 31.5. 997,8 85,0 13,3 1,3 5,1 11,5 31,8 38,2 1.6. 1004,6 90,9 12,0 1,4 10,4 20,5 27,0 24,0 2.6. 1010,2 92,4 11,9 3,3 32,5 5,5 20,6 5,3 3.6. 1018,9 90,7 10,1 1,8 13,8 9,8 30,6 11,4 4.6. 1017,5 81,6 13,4 2,5 1,3 17,5 32,4 10,7 5.6. 1018,1 67,6 15,0 2,5 0,0 15,6 27,2 10,2 6.6. 1019,8 74,6 16,6 0,9 0,0 20,3 38,5 40,0 7.6. 1018,6 73,1 18,7 0,8 0,0 26,0 38,8 51,6 8.6. 1014,3 69,0 20,7 1,1 0,0 25,4 27,5 13,3 9.6. 1007,5 75,1 19,9 1,4 3,3 33,0 26,0 6,4 10.6. 1006,7 88,0 16,1 1,8 3,6 30,0 46,3 15,5 11.6. 1013,3 58,2 17,6 2,9 0,6 15,9 35,5 15,5 12.6. 1018,5 54,6 19,0 0,8 0,0 27,7 47,9 22,0 13.6. 1016,4 54,5 21,6 1,4 0,0 26,8 39,0 15,7 14.6. 1016,8 58,9 19,2 1,8 1,4 25,6 36,0 14,5 15.6. 1014,4 60,7 20,3 0,9 0,0 25,5 39,2 25,9 16.6. 1014,6 53,4 22,3 1,1 0,0 20,8 27,4 10,9 17.6. 1014,3 60,0 23,7 1,3 0,0 31,3 43,2 15,8 18.6. 1013,1 63,8 27,4 1,1 0,0 40,6 53,2 35,9 19.6. 1012,9 64,3 28,1 2,0 0,0 49,6 48,8 23,8 20.6. 1008,7 63,2 28,4 1,9 0,0 46,5 42,0 7,7 21.6. 1012,2 60,3 23,5 1,7 6,7 25,1 26,1 5,3 22.6. 1014,0 54,8 23,7 1,0 0,0 14,7 27,2 3,8 23.6. 1011,9 58,6 22,6 1,3 0,7 19,5 13,7 2,5 26. týden 24.6. 1016,0 66,5 17,3 1,6 0,2 24,3 20,4 6,4 Celkem 23,2 33,4 17,3 počet překročení limitu - - - - - - 0 0 -

Měření kvality venkovního ovzduší P oliklinika Spořilov Strana 20 (celkem 31) Příloha č. 4. 24hodinová data AIM a lokalita Spořilov a) Průběh 24 hodinových hodnot NO 2 a PM 10