WELLNESS A BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ KONTEXT

VYSOKÁ ŠKOLA TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU Palestra, s.r.o. WELLNESS A BIO-PSYCHO-SOCIÁLNÍ KONTEXT Sborník sdělení z mezinárodní konference Wellness a bio-psycho-sociální kontext konané 24. 11. 2011 Editoři: prof. PhDr. Václav Hošek, DrSc. doc. PhDr. Pavel Tilinger, CSc. Praha 2012

Recenzenti: doc. PhDr. Vladimír Kebza, CSc. prof. PhDr. František Man, CSc. Václav Hošek, Pavel Tilinger, 2012 Vysoká škola tělesné výchovy a sportu Palestra, s.r.o. ISBN 978-80-904815-6-5 Za odbornou a jazykovou úpravu odpovídají autoři příspěvků. Kvalita reprodukovaných obrázků, tabulek a grafů odpovídá kvalitě dodaných podkladů pro tisk. 2

Obsah Václav HOŠEK PŘEDMLUVA...................................................... 5 Hlavní referáty Dobroslava JANDOVÁ, Oldřich MORÁVEK VÝZNAM BALNEOLOGIE PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL................ 7 Karel RÝDL WELLNESS PROGRAMY A JEJICH VYUŽITÍ V PEDAGOGICKÉ PRAXI RESOCIALIZAČNÍCH PROCESŮ...................................... 11 Natascha KAMES TRENDY WELLNESS V RAKOUSKU.................................. 16 Petr R. REHOR YES I CAN EXERCISE ADOPTION/ADHERENCE MODEL................ 21 Příspěvky v odborných sekcích Hana CATHALA ZVÝŠIT SVOU VIBRAČNÍ ÚROVEŇ, KROK KE ZDRAVÍ A ŠTĚSTÍ........ 28 Věra FIŠEROVÁ ZDRAVOTNÍ CESTOVNÍ RUCH SE ZAMĚŘENÍM NA WELLNESS A JEHO APLIKACE V CESTOVNÍM RUCHU................................... 33 Jan HEJMA WELLNESS JAKO PREVENCE NOVÝ TREND A POSLÁNÍ ČESKÉ ASOCIACE WELLNESS (ČAW)......... 37 Olga CHVÁLOVÁ OSCILAČNĚ ANTIGRAVITAČNÍ METODA VYROVNÁVÁNÍ FUNKČNÍCH PORUCH POHYBOVÉHO SYSTÉMU......... 41 Eva NECHLEBOVÁ WELLNESS SENIORŮ............................................... 52 Richard NEUWIRTH VÝZKUM POPTÁVKY PO WELLNESS SLUŽBÁCH...................... 58 Alena NIGRINOVÁ KOMBINACE WELLNESS PRODUKTŮ S JINÝMI NABÍDKAMI VOLNOČASOVÝCH AKTIVIT....................................... 67 Josef SINKULE POŽADAVKY NA WELLNESS SPECIALISTU PRACOVNÍKA WELLNESS CENTRA................................................ 74 3

Daniela STACKEOVÁ EXERCISE WELLNESS................................................ 78 Radka STŘEŠTÍKOVÁ, Zora SVOBODOVÁ SROVNÁVACÍ ANALÝZA POHYBOVÝCH AKTIVIT ŽEN................. 85 Zora SVOBODOVÁ, V. VEČEŘOVÁ, J. CACEK, R. STŘEŠTÍKOVÁ, CVIČENÍ NA BALANČNÍCH POMŮCKÁCH NOVÉ TRENDY VE VÝUCE TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTOVNÍM TRÉNINKU............ 90 Markéta ŠAUEROVÁ EDUKACE KLIENTŮ VE WELLNESS................................... 95 Milan ŠMÍD LEGISLATIVNÍ ZMĚNY V MOKRÝCH ZÓNÁCH WELLNESS.............. 104 Katarína Mária VADÍKOVÁ ETICKÉ ASPEKTY POSKYTOVANIA WELLNESS V BIOPSYCHOSOCIÁLNOM KONTEXTE................................ 111 4

PŘEDMLUVA SE VZPOMÍNKOU NA HISTORII POZITIVNÍHO MYŠLENÍ Předkládaný text je shrnutím vystoupení na konferenci, kterou Palestra pořádala 24. listopadu 2011. Idea konference, už druhé se zaměřením na wellness, vychází z předpokladu, že je to důležité odborné téma, které je kvůli své komplexnosti chápáno často parciálním způsobem, a proto je stále třeba zdůrazňovat a studovat jeho široké souvislosti. Navíc je to téma v konjunkturálním rozvoji, docela se dá říci, že s jeho marketingovým využíváním se roztrhl pytel. Není to nic divného, je to dáno už tušeným významem tohoto pojmu. I když v jeho přesném obsahovém vymezení nepanuje ani v odborné, ani v laické veřejnosti shoda, je jasné, že jde o protiklad slova illness, a to je nepochybně něco špatného, negativního, nejspíše nemoc. Wellness je tedy asociováno s okruhem věcí pozitivních, příjemných, dobrých, zdravých, dokonce je někdy překládáno poněkud opulentním slovem blahobyt. Není tedy nic divného, že ve světě, který je především ve své mediální sféře orientován především na špatné zprávy a rovněž v prožitcích běžného dne je plný napětí, stresů, časových a jiných deficitů, začne být z kompenzačních důvodů poptávka po wellness tematice. Také proto, že wellness je chápáno jako cesta k well-beingu, což je jako pohodový stav významná komponenta definice zdraví. Well-being je u nás zvykem překládat, hlavně přičiněním autorské dvojice Kebza Šolcová, jako osobní pohodu. Wellness tedy může být cestou, prostředím, názorem, stylem, přístupem, metou apod., asociovanými s osobní pohodou člověka. Je to vlastně jakési přívlastkové označení často velmi různých jevů, postupů a objektů. Velmi rozpačitými výsledky skončily pokusy ověřovat u velkých vzorků lidí, co si pod pojmem wellness představují. Většinou to bylo ovlivněno jejich parciální zkušeností s nějakým pobytem a jejich znalostmi marketingových snah podnikatelů v oblasti wellness. Zdá se nám, že pojem wellness, se podobně jako pojem fitness už vžil a křečovité pokusy o plausibilní český ekvivalent by způsobily více škody (zmatku) než užitku. I ve světě vědy a výzkumu vzniká poptávka po osvětlování pozitivních stránek lidské existence. Na počátky této orientace hezky vzpomínal Aaron Antonovsky, v polovině devadesátých let zesnulý profesor Ben Gurionovy university v Tel Avivu. Po druhé světové válce zkoumal negativní dopad pobytu lidí v koncentračních táborech na jejich zdraví a zjistil, že dvě třetiny lidí má v důsledku věznění nějaké negativní zdravotní důsledky. Když o tom mluvil se svou ženou, ta mu údajně řekla: No, co je na tom divného, dá se očekávat, že tíživé podmínky negativně lidi ovlivní, ale proč si pořád všímáte těch negativně ovlivněných, za výzkum by stálo, proč třetina lidí, která rovněž prošla táborovým stresem, žádné poškození nemá, co je pro tyto lidi společné? Odtud se odvíjí pozdější zájem prof. Antonovského o pozitivní myšlení, které je společné odolným lidem. Konstatoval, že pro současnou medicínu je typické především patogenetické myšlení, tj. úvahy o etiologii nemocí, jejich příčinách, rizikových faktorech a podobně. V protikladu k tomu koncipoval salutogenetické myšlení, tj. o faktorech prohlubujících lidské zdraví (salutory). K podobným pohledům dospěl kyjevský kardiochirurg profesor Nikolaj Amosov. Jeho práce k nám pronikly asi jako první (Amosov, N.: Úvahy o zdraví, Obzor, Bratislava, 1980 a Běh od infarktu, Lidové nakladatelství Praha, 1982). Oficiální medicína se soustřeďovala na léčení, tj. odstraňování nemoci a hlavní medicínský diskurs byl o nemocích. Amosov zavedl pojem rezervní kapacita zdraví, kterou člověk může budovat svým životním stylem neustále. To je diametrálně jiný přístup než tradiční, kdy se člověk léčí, jen když je nemocen, 5

často ve smyslu tonoucí se stébla chytá, a když z nemoci vybředne, už se moc na zdravotní aspekty svého chování neohlíží. Správně by měl člověk pečovat o svou biopsychosociální pohodu neustále u vědomí, že se celý život pohybuje někde na kontinuu mezi illness a wellness. Když je nemocný, je blíže k horšímu konci kontinua, a když se uzdraví, posunul se blíže ke konci pozitivnímu. To ale neznamená, že by v tomto ohledu nebylo co zlepšovat, aby jeho posun k optimistickému konci kontinua byl výraznější. Vytváří se tak i určitá záloha, pojistka proti brzkému a nečekanému pádu do onemocnění. Jako třetího klasika pozitivního myšlení bych vzpomenul profesora Martina Seligmana ze Spojených států. V psychologii proslul experimentálním ověřením koncepce naučené bezmocnosti, což je dost pesimistické konstatování, že pokusná zvířata i člověk přivyknou na nesvobodné omezení natolik, že i po odstranění omezujících překážek jeví výrazně menší snahu po svobodě, než subjekty, které nesvobodným obdobím neprošly. Když za ním, jako za předsedou Severoamerické asociace psychologů, přišli novináři s otázkou, čím může současná psychologie prospět lidem, kromě neustálého poukazování na stresy, úchylky a poruchy v chování, šel do sebe a snažil se analogicky vytvořit koncepci naučeného optimismu. Stal se tak klasikem pozitivního myšlení v psychologii (Seligman, M.: Opravdové štěstí, Praha, Ikar, 2003). Ve svém přístupu se snaží ve prospěch člověka zapojit pozitivní emoce, kladné životní zážitky a zkušenosti a hlavně silné stránky vlastní osobnosti (ctnosti), které se dají nalézt u každého člověka. Samozřejmě, že nejde o přístup banálního optimismu, že vše je dobré, nebo notorické nahlížení na svět růžovými brýlemi, ale o systematickou snahu uchopení dobrých stránek života člověka a naučení se s nimi zacházet tak, aby to člověku a jeho okolí přineslo co největší prospěch. Domnívám se, že tento přístup v dnešním deficitním chápání dluhového světa může člověku prospět ze všeho nejvíce. Wellness problematika patří do zmiňovaného trendu pozitivního myšlení a usilování o pozitivní prožitky, sebezdokonalování (idiomeliorizace) a snahu pohybovat se na vlastním stavovém kontinuu k optimistickému pólu. Její rozvoj je proto v zájmu jednotlivce a širších společenství a měla by mu být věnována patřičná pozornost. To bylo smyslem konference, jejíž výsledky předkládáme odborné veřejnosti s poděkováním za případné připomínky. V Praze 27. 12. 2011 prof. Václav Hošek, rektor Palestry 6

VÝZNAM BALNEOLOGIE PRO ZDRAVÝ ŽIVOTNÍ STYL THE IMPORTANCE OF BALNEOLOGY IN WELLNESS LIFE - STYLE Dobroslava JANDOVÁ, Oldřich MORÁVEK Abstrakt: Referát zdůrazňuje využití přírodních minerálních vod s jódem, sírou a oxidem uhličitým pro wellness a medicalwellness styl života. Autoři prezentují pozitivní závěry pilotní studie nordic walking a doporučují jednoduché testy chůzí pro zhodnocení aktuální kondice a prognozu vitality. Klíčová slova: balneoterapie, wellness, nordic walking, prediktory vitality Abstract: The article emphasizes the use of natural mineral water with iodine, sulfur and carbon dioxide in medical-wellness and lifestyle. The authors present the positive conclusions of the pilot study of Nordic walking and recommend a simple walk test to assess the current condition and prognosis of vitality. Key words: balneotherapy, wellness, Nordic walking, predictors of vitality 1. Úvod Přírodní léčivé zdroje (PLZ) od nepaměti slouží lidstvu pro zdraví nebo jeho obnovu. Mezi přírodními léčivými zdroji (tj. vodami, plyny, peloidy a klimatem) dominují přírodní minerální vody (PMV) (Jandová, 2009). Díky internetu jsou v povědomí celého světa mimořádné lokality přírodních vod s ozdravnými účinky, jako je např. Pammucale, Lurdy, Hevíz, či vody k pitným kúrám, např. v Karlových Varech. U peloidů (rašeliny, slatiny nebo bahna) využívají lékaři jejich specifické účinky k léčbě i závažných onemocnění. Využití peloidů v naředěné až v homeopatické podobě v hotelích, ve sportovních zařízeních nebo i doma pro ohřátí organizmu (termoterapii) je pro vzácnost peloidů dehonestující a neprozíravé (růst rašeliníku či regenerace použitých peloidů je časově náročné, jejich přirozené zdroje jsou rychle vyčerpatelné a brzy budou neobnovitelné). Pro wellness a medicalwellness mají velký význam přírodní léčivé vody, proto se staly centrem zájmu turistických a cestovních agentur po celém světě. U všech PLZ je potřeba počítat s nutnou sumací podnětů pro dosažení efektu a pro tvorbu depa účinných látek v těle. Krátkodobé pobyty klientů v lázních - do 14 dnů - mají jen popudový vliv na organizmus ve smyslu podpory samoúzdravných pochodů v těle nebo pro psychosomatický relaxační efekt. Nepodkročitelné minimum léčby 21 dní, s denní aplikací PLZ, je pro nemocné, kteří reagují jinak a potřebují pro léčbu delší čas. Následně podáme stručný přehled účinků přírodních minerálních vod (PMV) vhodných pro využití v rámci wellness, resp. medical wellness, a použití jednoduchých testů kondice. 2. Účinky léčivých přírodních minerálních vod (PMV) a využití pro medicalwellness 2.1 Účinky jódových a sirných PMV Sportovci (aktivní i rekreační) s pravidelnou zátěží, turisté, děti ve fázích růstu, starší osoby a geronti praktikující wellness styl, mohou efektivně využívat PMV jódové a sirné primárně pro udržení kvality pojivových struktur v těle (elasticity, distenziblity, odolnosti). 7

Pojivo tvoří skelet uvnitř buněk, stěnu cév, základ tkání - buňky jsou v mezibuněčném pojivu ukotveny. Pojivem jsou obaly svalů, kloubní pouzdra, šlachy. Pro kvalitu pojiva je nutný příjem a zabudování prvků jódu a síry. Síra je nutná např. i pro svaly, kvalitu kůže, nespecifickou imunitu. Jód má trofotropní a regenerační efekty, přes hormony štítné žlázy se podílí na funkci všech buněk v těle. Ne nadarmo se říká, že jodové a sirné PMV jsou omlazující. Udržují ohebnost, pružnost, pohyblivost, jsou protisklerotické, oba prvky udržují do vysokého stáří mozkové funkce, schopnost učení se a paměť. Sirné a jódové PMV vody se užívá pro celkové koupele, vířivky, ke cvičení či plavání v bazénu. Teplota PMV je zpravidla 37-38 C, trvání procedury 20 minut, poté suchý zábal vleže na lůžku. Kontraindikací je alergie na PMV, gravidita a obecné kontraindikace vodoléčby (všechny akutní nemoci a stavy, bacilonosičství, nejasné teploty, krvácivost, vyhubnutí, selhávání srdce, plic, jater a ledvin, porušený kožní kryt aj., jak znají lékaři.) 2.2 Účinky PMV s rozpuštěným oxidem uhličitým (kyselky) Uhličité koupele se podávají o teplotě 28-34 C, protože při vyšších teplotách oxid uhličitý uniká rychle do vzduchu a koupel je neúčinná. Oxid uhličitý přímým kontaktem na stěnu cévní působí rozšíření cév za vzniku prokrvení, které nelze lékově blokovat (výhodné u cévních komplikací cukrovky a jiných chorob, arteriosklerózy a vysokého krevního tlaku= TK). Mírná hypotermie při ponoření do koupele je stimulací pro adaptaci organizmu na chlad, pocit chladu je rychle vystřídán vjemem tepla z předání tepla krve konvekcí. Primární účinky uhličitých koupelí jsou směrovány do cév kůže a podkoží. Indikací u nemocných osob jsou srdečněcévní nemoci a vysoký krevní tlak. Rozšíření cév periferie snižuje mechanickou práci srdce, jeho minutový objem se zvyšuje až o 50 %, klesá TK, tep a frekvence dechu, snižuje se stresové nastavení nervového systému. Místní změny ph krátkodobě ovlivní podkožní pojivo, ph krve se nemění, přebytky CO 2 se vydýchají v plicích. U postižení mozku (iktus, úraz, operace do 24 měsíců) je pokles TK nevýhodou, vede ke komplikacím a je kontraindikací. Oxid uhličitý v koupeli neovlivňuje prokrvení kosterního svalstva, proto není vhodný pro léčbu nemocí pohybového aparátu. Snížení teploty jádra těla vede k oblenění metabolizmu, což je nevhodné pro tkáně vyživované difúzí (pojivo, klouby, šlachy) u diagnóz: artrózy, revmatizmus a bolesti páteře. Kontraindikace speciální: nízký krevní tlak, akutní zánět srdce, arytmie, tachyarytmie, anémie, mokvavé kožní choroby, porušený kryt kožní, epilepsie, gravidita a ostatní obecné kontraindikace vodoléčby. 2.3 Ostatní PMV Ostatní PMV s vyšším obsahem vápníku, hořčíku, železa, stopových prvků či radonové vody mají specifické účinky a řadu kontraindikací, proto je ve vztahu k wellness neuvádíme. Před jejich výběrem doporučujeme poradu s lékařem, týká se to i pitné kúry, kdy se ovlivňuje vnitřní prostředí organizmu s remineralizací vzácnými stopovými prvky. 2.4 Využití lázeňských zařízení a pro wellness a medicalwellness aktivity V lázních lze kombinovat pohybové aktivity i outdoorové, fitness, aktivní i pasivní relaxaci, edukaci, dietní a režimová opatření. Zhodnocení aktuálního stavu zdraví a kondice lékařem je výhodou, ev. navrhne individuálně procedury v adekvátní zátěži. Kromě PLZ lázně nabízejí cvičení na suchu i ve vodě (aerobic, zumbu, jógu aj.). Odborně vedená fit-centra, cvičení, aplikace reflexoterapie (akupunktura, baňkování aj.) masáže, plavání jsou normou. V terénu jsou oblíbené: minigolf, pétanque, kroket, tenis, lanová centra, hipoterapie, lezecké stěny, multifunkční hřiště, trasy pro in-line brusle, cyklotrasy a zimní běžecké trasy, turistika aj. Pro obézní jsou kurzy snižování nadváhy, pro kuřáky odvykání kouření, řada lázní nabízí protistresové programy. Wellness je konglomerát biologických, psychologických a sociálních 8

prostředků k dosažení osobní pohody, lázně poskytují i pohodu tím, že jsou kulturním centrem regionu (galerie, výstavy, koncerty) a nedílnou součástí pobytu v lázních jsou i společenské akce s tancem (jedna z energeticky náročnějších pohybových aktivit s vyplavením endorfinů a neurosteroidů), což jsou vlastní látky těla podstatné pro pocit příjemna a tzv. hormony zdraví). Výjimečným příkladem lázní pro uvedení do wellness stylu života jsou lázně v Jeseníku, kde je výuka Nordic walkingu (NW) v terénu integrálně propojena s vodními chladnými Priessnitzovými procedurami (průtočné bazénky, sprchy s 8 C vodou z lesů). Procedury jsou volně přístupné a pro zdatnější klienty spojené s turistikou v širším okolí. Lázně mají možnosti moderní diagnostiky kondice. U srdečněcévních nemocí se využívá testu chůze na 2000 m, u nemocí dýchacího systému se celosvětově uznává 6-minutový test chůze (American Thoracic Society, 2002). Sleduje se dosažená vzdálenost co nejrychlejší chůzí za 6 minut, za kontroly TF a oxymetrie. Hodnoty se porovnávají s normami. Nový test pro starší osoby (seniory) jako prediktor vitality (předpovědi přežití) je rychlost chůze v m/s. Zaznamenává se délka kroků v metrech/čas v sekundách při chůzi obvyklým tempem od pevného startu (měření na 4 m ploše, stopky) (Studentski, S. et all. 2011). Jde o závěry metaanalýzy s daty od 34 485 seniorů ve věku 65+ více let. Signifikantně korelovala rychlost chůze s vitalitou. Prokázalo se, že 90-tiletý muž, který je schopen kráčet rychlostí 4,8 km/hod, může očekávat dalších 7 let života. Žena, která dosahuje obdobné rychlosti, může očekávat až 18 let života. Naopak: 75-tiletý muž, s rychlostí chůze maximálně 1,6km/hod se podle propočtů nedožije věku 80 roků. Zvýšení rychlosti chůze o 1m/sec je spojeno s 12 % relativní redukcí rizika. Test je nenáročný, objektivní, snadno interpretovatelný, opakovatelný, nevyžaduje žádnou přístrojovou techniku. Domníváme se, že test by se měl využít jako prediktor vitality ve wellness stylu života obecně a ve stylu medical wellness cíleně u osob nad 65 let. Rychlost chůze může být považována za jednoduchý souhrnný ukazatel vitality, protože spojuje známé a neznámé léze v orgánových systémech.ty mají vliv na snížení fyzické aktivity a dekondici, která má přímý vliv na zdraví. Rychlost chůze pod 0,6 m/s je varovným znakem a je důvodem k vyšetření. Monitorování v čase upozorní na zhoršení zdraví. Zvýšení rychlosti chůze může být ukazatelem, zda naše snahy pro zlepšení funkcí, zdraví a dlouhověkosti jsou správné. Nordic walking u běžné populace, zvláště seniorů, je něco jiného než tracking nebo výcvik běžkařů. Pravidelná chůze s rytmickým dýcháním jako přijatelný přirozený systém pohybové léčby je vhodná u starších věkových skupin pro udržení celkové kondice, výkonnosti kardiorespiračního systému a prevencí proti osteoporóze. V návaznosti na různé referáty o použití nordic walking (NW) jsme provedli porovnání spontánní chůze a chůze typu NW počítačovou kineziologii CK-Bplus. Soubor tvořilo náhodným způsobem vybraných 10 osob sedavého způsobu života, nesportovců, 5 mužů věku 9-57 r., 5 žen, stejného BMI (25-27). 1. den: skupina absolvovala instruktáž a základní výcvik chůze NW (2 hodiny) 2. den: tělesný klid. 3. den prošla skupina trasu chůzí NW za 1 hod. Následující 4. den prošla stejná skupina stejnou trasu ve stejném čase chůzí bez hůlek. Prokázali jsme shodu s polyemg nálezy ve vyšší aktivaci svalů pletence ramenního vpravo, m. latissimus dorsi oboustranně a snížení námahy pro gluteální svaly (více vlevo), relativně malé snížení aktivity v m. soleus oboustranně. Po chůzi typu NW se zlepšil celkový nález, ubylo reflexních změn v měkkých tkáních (hypertonus, spasmus, vymizely trigger pointy), zlepšily se rozsahy pohybu v kloubech. Po NW klesl počet změn (PSS index ) svědčících pro poruchu vnitřního prostředí a ubylo reflexních změn v segmentu Th3/4/5 (reflektoricky zlepšení funkce plic a srdce). 3. Závěr Využití lázní ve spojení s outdoorovými aktivitami a s jednoduchým testem predikce vitality bude přínosem pro všechny, kdo se rozhodnou pro wellness, ev. medical wellness styl 9

života, nebo jej již provozují. Přirodní minerální vody s jódem a sírou působí příznivě na pojivo a svalstvo, které může být v časově příznivé návaznosti posilováno odborně dávkovanou a cílenou zátěží. Propojení s nordic walking a tradičními procedurami přinese vyšší zisk z pohybové aktivity, prováděné pokud možno denně. Výhodou a výraznou motivací klientů za pobytu v lázních pro medicalwellness styl života může být test rychlosti chůze ve skupině seniorů nebo pro mladé osoby po prodělaném závažném onemocnění, které v rámci rekonvalescence a rekondice potřebují jednoduchý test pro zjištění objektivní známky zlepšení kondice. 4. Literatura ATS statement Guidelines for six-minute walk test. Am. Journal of Respiratory and Critical Care Medicine, American Thoracic Society, 2002 166, 11-117. JANDOVÁ, D. Balneologie. Praha: Grada Publishing, 2009. STUDENTSKI, S. et. all. Gait speed and survival in older adults. Journal of Americ. Medical Association - Jama 2011:305, 50-58. 5. Kontakt Doc. MUDr. Jandová Dobroslava 3. LF UK - KRL Šrobárova 50,100 34 Praha 10, e-mail: Dobroslava.Jandova@seznam.cz 10

WELLNESS PROGRAMY A JEJICH VYUŽITÍ V PEDAGOGICKÉ PRAXI RESOCIALIZAČNÍCH PROCESŮ WELLNESS PROGRAMS AND THEIR UTILIZATION IN EDUCATIONAL PRACTICE OF RESOCIALIZATION PROCESSES Karel RÝDL Abstrakt: Autor se věnuje pedagogickým aspektům využívání wellness programů a wellness aktivit v oblasti resocializačních procesů. Autor se zabývá také vývojovými aspekty dnešních wellness programů. Jsou definovány základní pojmy příspěvku (resocializace, wellness aktivity, burn out efekt, princip kalokagathia) a je rozvíjena hlavní myšlenka textu, totiž systematicky organizovaná pomoc jedincům k návratu pocitu psychosociální a psychosomatické harmonie do jejich osobního i profesního života. Tím je zvyšována nejen osobní výkonnost, ale i aktivní prožívání života, což vede k pocitům štěstí, radosti a spokojenosti. Jaká je role a funkce poznávacích procesů (vědy) z tohoto hlediska? To je podle autora nejdůležitějším cílem života, pomocí kterého minimalizujeme projevy onemocnění a tím snižování úrovně zdravého prožívání vlastního života. Klíčová slova: Wellness program, pedagogika, resocializace, burn out efekt, zdraví, nemoc, kalokagathia, štěstí, zdravý životní cíl, role vědy. Abstract: The author deals with pedagogical aspects of the use of wellness programs and wellness activities in the resocialization process. The author also deals with the developmental aspects of today's wellness programs. He defines the basic concepts of contribution (resocialisation, wellness activities, burn-out effect, the principle kalogatahia) and developes the main idea of the text, that the systematically organized help leads to return a sense of psychological and psychosomatic harmony in their personal and professional life. This not only increased personal productivity, but also an active experience of life, leading to feelings of happiness, joy and satisfaction. What is the role and function of cognitive processes (science) from this perspective? In opinion of author, it is most important goal of life, through which we can minimize the symptoms of the disease and thereby reduce the level of a healthy experience of his life. Key words: Wellness programs, pedagogy, resocialization, burn out effect, health, disease, kalokagathia, happiness, healthy life goal, role of science 1. Úvod Až do poloviny 19. století žila většina lidí na této planetě převážně podle diktátu astronomického času. Umělé světlo neprodlužovalo den, spát se chodilo se setměním, jedlo, když byl hlad, pilo, když byla žízeň, ctily se zvyky a možnosti a omezení ročních období. Posledních 200 let spojených s industrializací výroby, uměle zvyšovanou spotřebou a dalšími proměnami společenského života přineslo lidem také organizaci života podle času umělého, který přesně odděluje čas pracovní a čas na odpočinek. Postupně se rozšiřující nabídka volnočasových aktivit, podporována nejen výsledky biologických, medicínských, 11

pedagogických a psychologických zkoumání člověk a společnosti, ale i osobní snahou řady zejména mladých lidí po moderních aktivitách sportovních a pohybových vůbec. I v českých zemích můžeme sledovat řadu příkladů z nedávné minulosti, které jsou přesvědčivým důkazem snah lidí po prosazování zdravého životního stylu, výchovy k němu a vytváření vědeckého základu pro zlepšování nejen tělesné, ale i psychické kondice člověka. 2. Wellness tradice v českých zemích Současný rozmach využívání velmi široké nabídky wellness programů, podporovaných ze strany ekonomické, kulturně poznávací, zdravotní i pedagogické psychologické má své kořeny v dlouhodobých českých tradicích. Od 18. století se v českých zemích velmi silně rozvíjelo lázeňství, a to nejen ve smyslu léčebném, ale společenském, kdy návštěva určitých lázní v určitém čase patřila téměř k povinnostem vyšších vrstev obyvatelstva. Od poloviny 19. století se v kruzích české nejen obrozenecké inteligence, ale v i podnikatelských kruzích prosazuje jako součást společenského života organizovanost výletů na památná a přírodně či kulturně zajímavá místa, obvykle spojená i s fyzickým pohybem formou vycházek nebo rozličných her. Liberalizace společenského života v poslední třetině 19. století přináší i pokusy o výchovu k zdravému životnímu stylu a po vzoru Rousseauově se prosazují pobyty dětí v přírodě, na zdravém vzduchu (na rozdíl od města), v čisté vodě a na sluníčku. Jako konkrétní příklad lze uvést aktivity učitele Ignáce Libíčka z obecné školy v Droždíně u Olomouce. Touhy lidí po životě ve zdravém životním prostředí oproštěném od kouřících továren, chemických jedů a škodlivého životního stylu vyjádřila i řada literátů, např. J. Verne v románu Ocelové město, výstavbou města Fortuna. Podobný projekt popsal ve své knize Zahradní města budoucnosti (Londýn 1905) E. Howard. Od počátku 20. století se rychle šíří nejen organizované, ale i neorganizované hnutí dobrožilství (eubiotiky), které ve spojení s touhou po dobrodružství našlo obsah např. v trampingu nebo trapperství, ve spojení s morálními hodnotami zdraví a dobra ve skautském hnutí. Zdravý životní styl byl propojen s hnutím vegetariánství (i podle vzoru německé osady Eden) a abstinenčním hnutím, silně podporovaným např. T. G. Masarykem. Druhým fenoménem byl od počátku 20. století rozvoj sportovních pohybových aktivit a jejich mezinárodní organizovanosti. V průběhu 20. let se eubiotika začala rozvíjet i jako reakce na zhoršování zdravotního stavu lidstva a zvyšování množství duševních chorob slabomyslnosti a choromyslnosti. Vědci hledali příčinu i v genetickém základu lidí a navrhovali různé způsoby prevence ozdravění lidstva. I Československo se může v té době pochlubit dvěma projekty, které sice nebyly realizovány, ale vzbudily značný ohlas v širších skupinách obyvatelstva. Šlo o projekty zdravých osad postavených podle zásad eubiotiky, jejichž duchovním otcem byl lékař Stanislav Růžička (1872-1946), který navrhl osadu Slavičí údolí pro Bratislavu a tzv. Růžičkov pro Prahu - Tróju. V Praze dokonce vzniklo družstvo Eubiotická škola a rodina, ve kterém velmi aktivně pracoval učitel dějepisu na měsťanské škole v Praze Eduard Štorch (1878-1956). Štorch zorganizoval a z vlastních prostředků držel při životě tzv. Dětskou farmu, jakýsi přírodní tábor pro děti, propagující principy eubiotiky. Na snahy profesora Růžičky navazoval svou etikoterapií, tedy léčbou negativních vlivů civilizace na zdraví člověka upevňováním jeho mravnosti, lékař Hugo Ctibor Bezděk (1872-1956), nejprve na Slovensku a od 30. let v Praze. O etikoterapii ve smyslu holistického přístupu ke zdraví napsal několik knih, které se dnes stávají velmi aktuálními. Ve druhé polovině 20. století se u nás rozvíjely aktivity zaměřené na zdraví člověka z hlediska komunistické ideologie vulgárního marxismu. Vše bylo podřízeno ideologickému rozhodování, včetně ozdravných a rekreačních aktivit (ROH) a zdravotnických výchovných 12

kampaní. Vše organizované pro veřejnost podléhalo nějaké ideologické či institucionální kontrole. V průběhu 80. let byly rozvíjeny i vzdělávací programy pro mateřské a základní školy (SZÚ), na jejichž základě jsou dnes rozvíjeny další aktivity: školy v přírodě, lesní školky, rodové osady a další aktivity po vzoru zahraničních osad (Findhorn, Zegg) spojované se silným morálním nábojem. Na druhé straně tržní mechanismy pronikající do společnosti od 90. let výrazně rozšířily nabídku wellnessových aktivit, ze kterých se stal významný předmět nejen byznysu, ale i nových forem péče o psychosomatickou harmonii člověka. 3. Důsledky nepečování o vlastní tělo a duši Jsme sice více jak dvě desetiletí mimo kontrolu politickou a ideologickou, ale v péči o vlastní tělo a duši jsme nijak moc nepokročili. Přitom jde o projev vysoké míry odpovědnosti vůči sobě samému. Řada lidí se sice dostala pod diktát ekonomických kritérií, svírajících společenské procesy i život jednotlivců v globálním světě stále pevněji, ale právo rozhodovat se o kvalitě svého osobního života nám zůstalo, jen je asi obtížnější vzhledem k nabídce a možnostem takové právo uplatnit. Ve snaze naplnit diktát dneška, tedy být úspěšný na pracovišti i v osobním životě, což dokládáme stále více vnějšími kategoriemi, které jsou očividné (postavení, funkce, předměty, které užíváme, destinace dovolených apod.), často nehledíme na psychosomatická rizika, která jsou s takovou permanentní zátěžovou situací spojená. Život v negativním stresovém prostředí vede zákonitě k frustraci z nenaplnění očekávání, která jsme si ale často naplánovali nereálně k vlastním možnostem. Jedním z nejrozšířenějších onemocnění je dnes tzv. syndrom vyhoření, často spojený s rezignací a celkovou životní letargií. Velmi často v takové situaci požadujeme rychlá řešení, ovšem nikoliv příčin, nýbrž následků, čímž celkovou osobní situaci fakticky z dlouhodobého hlediska jen komplikujeme. 4. Syndrom vyhoření a co s ním? Dlouhodobě se ví, že mezi nejohroženější povolání patří ta, kde se pracuje s lidmi, tedy učitelé, policisté, zdravotníci, lékaři, sociální pracovníci daňoví poradci, manažeři apod. Odhaduje se, že syndromem vyhoření je postižena asi čtvrtina všech pracujících, u výše vyjmenovaných povolání ovšem již více než polovina. Nechci se zde pouštět do ekonomických rozborů z hlediska finanční ztrátovosti, ale pokusím se spíše nastínit představu, co s tím. Pokud syndrom vyhoření dobře diagnostikujeme podle jeho čtyř fází, což si může každý vlastně udělat individuálně, máme několik možností. První fází je nadšení, kdy téměř prožíváme strasti našich klientů a žáků a snažíme se pomoci i nad rámec profese. Druhou fázi charakterizuje vystřízlivění, kdy poznáme, že vše nejde tak ideálně, jak bychom chtěli. Tady nastává problém. Třetí fází je frustrace spojená s postupující apatií, doprovázenou často fyzickými potížemi (bolesti hlavy, pocity marnosti, žaludeční nevolnosti apod.). Čtvrtou fází je vlastní vyhoření, charakterizované vyčerpaností, nezájmem a nechutí cokoliv dále dělat a rozvíjet. Doporučují se změny zaměstnání, delší dovolené nebo neplacená volna, což jsou pozitivní řešení pod vlivem chápání situace zaměstnavatelem, že jde o nemoc. Pokud to není takto pochopeno, postižený je propuštěn pro ztrátu výkonnosti, motivace a jeho celková situace se ještě výrazně zhoršuje. To jsou ale řešení krátkodobá z hlediska řešení důsledku. Mnohem účinnější jsou ale řešení, která se vyznačují dlouhodobostí projevů nápravy a působení z hlediska diagnostikování příčiny a následného hledání efektivní cesty k jejímu odstranění. Chytří a sociálně pozitivně myslící zaměstnavatelé nabízejí různé bonusy v podobě vstupenek 13

či poukazů do wellnessprogramů, zřizují podniková fit centra, snooze roomy, přidělují léky nebo chemické doplňky stravy, pořádají vzdělávací či odpočinkové kurzy apod. Nejúčinnější formou je ale podle mého názoru a zkušenosti osobní aktivita každého jedince ve formě vytvoření si vlastního protistresového programu. Největším problémem takového programu není jeho tvorba, ale jeho dodržování, které by se mělo stát životním návykem. 5. Resocializační pedagogika a osobní zkušenost Na Katedře věd o výchově Fakulty filozofické Univerzity Pardubice rozvíjíme již třetím rokem specializační formu pedagogického studia v podobě NMgr. programu Resocializační pedagogika. Po vzoru polských a japonských zkušeností se zaměřujeme na výchovu odborníků, kteří by v praxi dokázali účinně pomáhat lidem v rizikových skupinách obyvatelstva, kteří se dostali sociálně, zdravotně či jinak do situace, kdy pro návrat do normálně prožívaného života potřebují pomoc. Jde nám tedy o lidi, u kterých je šance, že se mohou vrátit, tedy resocializovat se. Na rozdíl od speciální či sociální pedagogiky, kde vychovávají odborníky pro práci s lidmi, kteří tuto šanci obvykle již nemají. Naše vzdělávací a aplikační aktivity směřují nejen do oblasti vězeňství, sociální práce a zdravotnictví, ale i do běžnějších oblastí podnikoví preventisté vyhoření, animátoři rekreačních a wellness služeb apod. Zde vnímám ještě hlubší pole spolupráce dalších odborných pracovišť mezi sebou, protože jde o výrazně mezioborovou problematiku, kterou nemá šanci řešit tradičné úzká specializace odborníků. Náš vzdělávací program se zaměřuje hlavně na prevenci odstraňování nebo zmírňování působení rizikových příčin vyhoření nebo ohrožení sociální a zdravotní jistoty lidí. Wellness programy doplněné zejména etikoterapeutickými aktivitami vidím jako velmi účinné prevence proti podléhání bezvýchodnosti a neschopnosti u řady lidí, vrátit se po jistém selhání zpátky do běžného života. Moje osobní zkušenost hovoří o tom, že nejefektivnějším způsobem odstraňování či minimalizování výše uvedených rizik je orientace na aktivní využití mimopracovní doby. Záměrně nehovořím o využití volného času, protože prevenční aktivity chápu jako povinnost vůči sobě a dovolím si je řadit v Maslowově pyramidě hierarchie potřeb mezi základní životní potřeby. Chápu, že ale většinu prevenčních aktivit člověk potom koná jako koníčka nebo zábavu v tzv. volném čase. Účinnost preventivních opatření vidím v jejich dlouhodobosti provozování a v jejich zásadní odlišnosti od předmětu profesní činnosti. Mně osobně nejvíce pomohl rozvoj zájmu o botaniku a jeho celoživotní udržování, spojené s pobyty v přírodě, fyzickou zátěží, radostí z procesu činností i jejich výsledků. To vše nyní doplňuji pravidelnými návštěvami wellness programů pod dohledem odborníků a po dvouleté proměně životního stylu pociťuji jisté formy návratu spokojenosti, vyššího osobního sebevědomí a fyzické zdatnosti, což mi zase zpětně rozvíjí možnosti věnování se amatérské botanice. Pasivní odpočinky jsem zaměnil za aktivní a funguje to. 6. Závěr Pokud si uvědomíme potřebu vlastní ochrany pro následný plnohodnotný a aktivní život, mohu doporučit následující postup: a) Nepropadat beznaději, letargii, apatii a snižovat si laťku z důvodů věku nebo jiných alibistických přístupů, jde jen a jen o vůli a likvidaci osobní sladké pohodlnosti. b) Sestavit si pestrý program různých aktivit: pravidelný čas na koníčka, na pohybové aktivity (wellness, fitcentra), nejlépe zdarma) procházky či projížďky na kole v přírodě, cvičení s vlastním tělem posilování organismu, odpočinkové aktivity pobyt s přáteli vyprávění příhod, vlastní aktivní zábava hry, pozitivní naladění. Nemělo by jít o výkon, ale o prožívání procesu činnosti. 14

c) Průvodním jevem je obvykle změna životních návyků, úprava časového rozvrhu dne a proměna stravovacích návyků. d) Pravidelná kontrola stavu ve smyslu lékařských prohlídek, vlastních měření fyzické zdatnosti, oblíbenost mezi lidmi nositelé dobré nálady. Vše ve smyslu posilování vlastního sebevědomí s možností pozitivního působení na své okolí. e) Vědomé dbaní na udržování fyzické a psychické rovnováhy, harmonie ve smyslu antické kalokagathie. f) Sám se sebou spokojený člověk vnímá nabídku wellness programů jako cestu ke zlepšení sebe sama. Kdo je tak sobecký, že nechce investovat ani do vlastního štěstí, spokojenosti, tomu již ovšem těžko můžeme pomoci. 7. Literatura LA PNP Staré Hrady, fond: Pozůstalost Eduarda Štorcha, krab. 4-CH/45. BEZDĚK, C. Záhada života a smrti - Etikoterapie.Olomouc: Fontána 1995. 5. vydání. BEZDĚK, C. Záhada nemoci a uzdravení Etikoterapie II. Olomouc: Fontána, 2000 JANKO, J. Eubiotické hnutí v Československu. In: Dějiny věd a techniky (Praha), 1998, č. 4. RŮŽIČKA, S. Eubiotika. Bratislava: Academia 1926. RÝDL, K. Alternativní pedagogická hnutí v současné společnosti. Brno: Zeman, 1994. RÝDL, K. Eduard Štorch. Český průkopník moderní zážitkové pedagogiky. Lüneburg 1999. Slovník základních pojmů z psychologie. Praha: Fortuna, 2000. ŠTORCH, E. Dětská farma. Praha: Dědictví Komenského, 1929. VETEŠKA, J. Proměny školního vzdělávání v biodromálním kontextu. Praha: Verlag Dasöfer, 2011. VOGELTANZ, V. Co s doktorem. Olomouc: Fontána, 1997. VOGELTANZ, V. Co s doktorem II. Olomouc: Fontána, 2007. www.ekovesnicky.cz 8. Kontakt Prof. PhDr. Karel Rýdl, CSc. Univerzita Pardubice Studentská 95, 532 10 Pardubice Karel.rydl@upce.cz 15

TRENDY WELLNESS V RAKOUSKU WELLNESSTRENDS IN AUSTRIA Natascha KAMES Abstrakt: Wellness a její rozmach na příkladě rakouské skupiny 25 špičkových wellness hotelů Best Wellness Hotels Austria v Rakousku a Jižním Tyrolsku, vývoj skupiny, strategie jejího růstu. Přísná kritéria členství a pravidelné kontroly, zajišťující vysokou kvalitu členských hotelů. Aktuální trendy wellness v hotelových lázních a wellness areálech. Klíčová slova: wellness, lázně, hotel, resort, host, zdraví, prevence, fitness, standardy, trend, motivace, Best wellness hotels Austria, Tyrolsko, požitek, relaxace, odpočinek, gastronomie, kulinarika, mystery check, wellnessbarometr, anti-aging. Abstract: Wellness and its boom on the example of the austrian group of 25 first-class hotels Best Wellness Hotels Austria in Austria and South Tyrol, the development of the group, the strategies of its growth. The set-up of the strong affiliation criteria and regular controls which guarantee the consistent high quality of the member hotels.the actual trends of wellness in the hotel-spas and wellness sites. Key words: wellness, spa, hotel, resort, guest, health, prevention, fitness, standards, trend, motivation, Best wellness hotels Austria, Tyrol, delight, pleasure, relaxation, recreation, gastronomy, mystery check, wellnessbarometer, anti-aging. 1. Úvod Současný životní styl klade vysoké požadavky na extrémní pracovní nasazení, které vyžaduje vyvážení smysluplným využitím volného času. Péče o zdraví není jen návštěva lékaře v době nemoci, ale preventivní uvolnění stresu jak fyzického, tak psychického. A proto má trh wellness hotelů a lázní konjunkturu. Aby byl hotel nebo resort schopen na trhu přežít, musí mít nejen jasnou koncepci týkající se cílových skupin a odpovídající nabídky, ale i přesvědčivou kvalitu. Jinak ho konkurence smete. Pravidelně sleduji situaci v Rakousku a message je jasná: Hosté budou stále náročnější, což bude nutně vyžadovat konsekventní řízení kvality. V této souvislosti bude rozhodujícím faktorem pro provoz wellness hotelu skutečně kvalifikovaný a motivovaný personál. Dále poroste význam komplexní wellness nabídky. Tedy nejen krytý bazén, sauny a fitness centrum, nýbrž wellness jako souhra odpočinku, pohybu, zdravé, ale přitom i chutné stravy a kosmetiky. Segmenty zdraví, wellness a aktivní pohyb se budou stále více prolínat. Využít veškerý marketingový potenciál a získat nové hosty - to je motto mnohých hotelů a resortů. Ale co všechno lze chápat jako marketingové nástroje? Které jsou ty pravé, co zvýší návštěvnost? Jen promyšlený mix více nástrojů přinese ovoce, to by měl dnes vědět každý, kdo se pohybuje v turistické branži. Protože již několik let zastupuji na českém trhu skupinu špičkových rakouských wellness hotelů Best Wellness Hotels Austria, sleduji jejich angažmá a jejich aktivity, tak mohu snad nejkompetentněji poreferovat o vývoji a strategiích této skupiny. 16

Prezentaci jsem shrnula do čtyř hlavních bodů. Nejdříve bych něco krátce řekla ke skupině samotné. 1. Skupina Best Wellness Hotels Austria 2. Trh lázní a wellness zařízení v Rakousku 3. Uživatelé lázeňských zařízení a jejich chování 4. Tržní trendy 2. Best Wellness Hotels Austria Vlna wellness se dostala z Ameriky do Evropy v osmdesátých letech minulého století prostřednictvím stránek časopisů. Bylo to právě Rakousko, které na rozjíždějící vlak svižně naskočilo. Nový módní trend wellness vyvolal přímo turistickou revoluci a dnes mají ve své nabídce stovky rakouských hotelů nejrůznější wellness programy. Kolem roku 1986 se v Tyrolsku spojilo pět hoteliérů a začalo s výměnou vlastních zkušeností týkajících se provozu hotelů a jejich zařízení pro volný čas a odpočinek. V roce 1992 byla skupina Best Wellness Hotels Austria založena oficiálně a začala budovat jednotlivé pilíře své filozofie: relaxace krása aktiv požitek tedy komplexní pojetí aktivní dovolené se vším všudy. Sídlem skupiny hotelů se stal Innsbruck. Úkolem vedení skupiny byl marketing a PR pro všechny členské hotely, vytváření zajímavých nabídek a zajišťování jakosti prostřednictvím definování jednotlivých kritérií kvality. Opravdovými průkopníky wellness v Rakousku byly bezpochyby tyrolské hotely Alpenrose na jezeře Achensee, hotel Schwarz v Miemingu, Sporthotel Stock v Zillertale a hotel Schalber v Serfausu. Přibližně tucet hotelů většinou z Tyrolska a Salcburku dosahovalo se svými hotely slušného vytížení, nicméně s hospodářským výsledkem hoteliéři zrovna spokojeni nebyli. Bylo zřejmé, že hosté kladou stále větší důraz na kvalitní služby, kvalitní vybavení hotelových sportovních a relaxačních prostor a vyhledávají individuální přístup a servis a že jsou za to ochotní platit i vyšší ceny. Hoteliéři začali budovat ve svých objektech lepší sauny, prostorné a kvalitněji vybavené odpočívárny, nabízet masáže a další procedury a zřizovat exkluzivní kosmetická centra. All-inclusive system Skupina Best Wellness Hotels Austria vyvinula pro své hotely zcela novou koncepci a zavedla poprvé systém all-inclusive s maximálním důrazem na relaxaci a skvělou pohodu. Ve fitness centrech byli zaměstnáni sportovní odborníci, kteří se starali nejen o zařízení a jejich chod, ale vymýšleli sportovní program pro hosty. Začaly být nabízeny nejrůznější masáže a kosmetická ošetření. A vše, včetně odpoledního wellness bufetu, bylo v ceně pobytu, která stoupla, avšak byla dokonale zdůvodněna a hosty akceptována. Výsledkem byla nejen lepší vytíženost hotelů a jejich hospodářský výsledek, ale co bylo daleko cennější, spokojení a vracející se hosté. 1990-2000: wellness boom V devadesátých letech zažilo hnutí wellness neuvěřitelný rozmach. Stále více bylo experimentováno, byly vyvíjeny nové trendy a produkty. Hoteliéři budovali opravdové wellness paláce : areály saun byly obklopeny vířivkami, vnitřními i venkovními bazény, odpočívárny byly rozšiřovány pod heslem co host, to lehátko a nabídka těch nejexotičtějších masáží a terapií byla neuvěřitelná. Dá se říct, že koncem devadesátých byla největší pozornost věnována investicím do hardwaru, tedy do hotelového zařízení a vybavení. Best Wellness Hotels Austria byly rovněž mezi prvními, kteří v devadesátých letech zaváděly ve svých hotelech internet. To však nebylo možné bez kompetentního personálu. Tedy nejvyšší čas, začít se věnovat vzdělávání a školení vlastních týmů. 17

Další krok k profesionalizaci Skupina začala vyvíjet vlastní kurzy dalšího vzdělávání pro zaměstnance. Z Ameriky a Anglie byli zváni odborníci z hotelového sektoru, kteří rakouské hoteliéry informovali o svých zkušenostech. Z exotických zemí byli pozvání maséři a terapeuti, kteří předvedli své masáže a procedury. Skupina Best Wellness Hotels Austria se nadále rozšiřovala a začala vyvíjet vlastní kvalitativní kritéria, aby se odlišila od hotelů s méně kvalitní nabídkou. Hosté byli totiž stále informovanější, a tudíž i náročnější. Nejen hardware, ale i software musel odpovídat mezinárodním standardám. Zajišťování kvality se tak stalo nejdůležitějším úkolem. Kritéria členství ve skupině Stát se členem skupiny není právě jednoduché. Ne každý wellness hotel se může stát členem skupiny Best Wellness Hotels Austria. Best of vyžaduje více než pouhou wellness. Zájemci o členství musí splnit jasně definované přijímací podmínky a současně odpovídat přísným kvalitativním kritériím. Požadavky na hardware Wellness hotely musejí být nejméně čtyřhvězdičkové a musejí se nacházet v pěkném, klidném a přírodním prostředí. Členy skupiny se nemohou stát hotelové řetězce. Hotel musí mít nejméně sto lůžek. Na jedno lůžko musí být k dispozici nejméně 10 metrů čtverečních zahradní plochy (výjimkou mohou být pouze hotely v typických zimních horských střediskách). Lázeňský areál Hotel musí mít k dispozici nejméně dvě odpočívárny (u bazénu i v areálu saun) a nejméně jedno lehátko na dva pokoje. Recepce v lázeňském areálu musí být otevřena nejméně čtyři hodiny denně, mimo otevírací doby musí host dostat kvalifikované informace o všech procedurách a kosmetické nabídce na recepci hotelu a tyto si zde může rezervovat. V lázeňském areálu musí být k dispozici krytý bazén a odpovídající areál saun (minimálně jedna klasická sauna, parní lázeň, biosauna nebo infračervená kabina). Minimálně čtyři zaměstnanci s adekvátním vzděláním zajišťují bezvadný provoz celého lázeňského areálu. Fitness centrum Fitness centrum musí být vybaveno nejméně třemi moderními přístroji pro vytrvalostní trénink a nejméně třemi dalšími přístroji pro posilování. Dále musí být k dispozici tělocvična pro nejrůznější pohybové programy. Fitness centrum je v provozu sedm dní v týdnu a nejméně hodinu denně je ve fitness centru k dispozici kvalifikovaný trenér. Pohybový program s relaxačními prvky nabízí hotel šest dní v týdnu. Kuchyně Motto hotelů zní : Požitek, ne odříkání. Kulinářské požitky jsou radostným smyslovým zážitkem, který patří k relaxačnímu pobytu. Promyšlená zdravá kuchyně ve všech hotelech představuje vyváženou stravu odpovídající nejen všem kritériím zdravé výživy, ale splňuje i ty nejvyšší kulinářské nároky. Takzvaný zelený bod označuje jídla, které jsou obzvláště lehká a mají nižší množství kalorií. Kontrola kvality Nejedná se jen o prvotřídní vybavení, ale především o plnění veškerých hygienických podmínek a kvalitní služby. Státní autorizovaný podnik provádí pravidelné hygienické 18

kontroly v kuchyních a lázeňských areálech. Ve spolupráci s Univerzitou Innsbruck vyvinula skupina inovativní Mystery checks. Při těchto kontrolách kontroluje jednou ročně nezávislé grémium, zda je požadovaná úroveň kvality v hotelech dosažena. Testy obsahují celkem 1600 kritérií. Na rozdíl od běžných zkoušek je kladen důraz na informační management v hotelu a chování zaměstnanců. Zajištění kvality Každý hotel je povinen provádět ankety mezi hosty prostřednictvím dotazníku při odjezdu tzv. Wellnessbarometr. Dále se musí pravidelně, v odstupu jednoho až dvou roků, podrobovat kontrolám výše uvedeným Mystery checks, přičemž musí splnit minimálně 85 procent všech obsažených kritérií. Best Wellness Hotels Austria dnes Dnes má skupina Best Wellness Hotels Austria 25 členských hotelů v Rakousku a Jižním Tyrolsku. Celkový počet zaměstnanců se pohybuje kolem dvou tisíc a počet lůžek činí 4 400. Vytížení hotelů se pohybuje kolem 95 procent (v případě těch nejpoptávanějších), průměrná hodnota vytížení dosahuje 80 procent (vztaženo na dobu provozu). Spa Angebot: Průměrná velikost lázeňských areálů je 2 700 metrů čtverečních. Minimální cena za osobu a noc je 100 eur, přičemž je v ceně zahrnuta celodenní strava a vstup do všech zařízení hotelů, včetně účasti na všech sportovních aktivitách, které jsou nabízeny formou týdenního programu. 3. Trh lázní a wellness zařízení v Rakousku Zdraví jako životní styl Trh lázní a wellness zařízení se v Rakousku rozrostl a stává se druhým trhem péče o zdraví. Péče o zdraví se stává součástí životního stylu, a to nejen u vyšších věkových skupin. Mladí lidé se stále více zajímají o zdravý životní styl a prevenci nemocí. Wellness dovolené jsou stále přitažlivější. V mnoha zemích jsou rovněž oblíbené návštěvy takzvaných denních lázní, v Rakousku jsou však upředňostňovány vícedenní pobyty tedy pobyty spojené s návštěvou wellness hotelů, které mohou být jak ve městech, tak v přírodním prostředí. Pro wellness dovolenou v Rakousku se v současné době rozhoduje kolem 12 procent návštěvníků (zdroj: Tourismus Monitor Austria 2009). V Rakousku počet wellness hotelů neustále roste. V minulém roce činil počet wellness hotelů 956 (zdroj: Relax Guide), což byl trojnásobek počtu hotelů v roce 2000. Dále je v Rakousku k dispozici více než 2 500 hotelů se zařízením pro dobrou pohodu. Trh je nasycen a efektivita dalších investic není zaručena. Zajímavostí je, že v mezinárodním srovnání jsou stejné výkony a služby v zahraničí o 100 procent dražší. 4. Uživatelé lázeňských zařízení a jejich chování Počet zdravotních dovolených v Rakousku neustále stoupá. Ve srovnání s typickými lázeňskými pobyty, které byly předepisovány lékaři nejméně na tři týdny, se však chování spotřebitelů mění. Dnešní spotřebitel dává přednost častějším, avšak kratším pobytům. Neplánuje svůj pobyt dlouho dopředu, ale rozhoduje se spontánně podle životní situace. Vědomě se snaží zvyšovat si kvalitu života. Pečlivě vybírá a ptá se po prospěchu a užitku. Věková skupina 50 plus s prodlužujícím se věkem roste a vyznačuje se značnou kupní sílou. Provozovatelé wellness hotelů hledají způsoby, jak zvýšit výnosy a efektivitu při stále se zkracujících pobytech. Snaží se vyvinout koncepce, aby host svůj pobyt prodloužil. 19

5. Tržní trendy Zpočátku představovala wellness především uvolnění a pasivní odpočinek, dnes jde však o komplexní pojetí potřeb člověka. Instant wellness Strategie k rychlému uvolnění. K tomu slouží denní lázně na letištích, městské denní lázně apod. Anti-Aging Forever young sen lidstva. Kombinace nejrůznějších aktivit k udržení svěžesti a kondice kombinované lifestylovou medicínou (botox, plastické operace atd.) Wellness a zdravotní turistika Zdravotní turistika představuje obrovský trh, který se rychle vyvíjí. Dříve byla jistá hranice mezi wellness turistikou a zdravotní turistikou, nyní se oba trendy vzájemně prolínají. Lidé jsou stále vice ochotni přejímat zodpovědnost za vlastní zdraví a žít zdravěji. Mnohé špičkové wellness hotely zaměstnávají zkušené physioterapeuty, dietology a lékaře a nabízejí i kompletní vyšetření celkového zdravotního stavu. Velký důraz je rovněž kladen na kvalitní informace: Prevence a také pomoc při začínájících problémech jsou dnes důležitým tématem při volbě procedur a sestavování zdravotních koncepcí. Prostřednictvím medical wellness jsou osvědčená opatření školní medicíny smysluplně kombinována s komplementárními wellness procedurami a přispívají tak rozhodujícím způsobem k udržování zdraví. Stress management Hledání nových cest jak z deprese, jak dosáhnout zpomalení a schopnosti odpočívat. Nabídky zaměřené na životní situaci pobyty pro novomanžele pobyty pro těhotné pobyty pro rodiče s kojenci 6. Závěr Wellness je často definována jako rovnováha, čili vyváženost stavu těla i ducha. A každý, kdo se o tuto problematiku zajímá, ví, že rovnováhy lze dosáhnout jen systematickou péčí o všechny prvky našeho systému. Naše společnost žije s velkým mankem: na prvním místě je stále fyzická wellness a péče o psychickou wellness velmi často chybí. Skutečná wellness je harmonie obou a pochází zevnitř. Bez motoru zevnitř nepomohou dlouhodobě žádné masáže, nápoje či krémy. Musíme zpět ke kořenům, vidět člověka jako celek nepečovat jen o tělo, ale i o ducha! 7. Literatura interní informace skupiny Best Wellness Hotels Austria 8. Kontakt Dipl.-Ing. Natascha Kames Wenhartgasse 15/21 1210 WIEN Rakousko natascha.kames@kames-media.at 20