KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2015/2016 Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Schválil: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Dne: 24. 4. 2014 pod č. j.: MSMT-6858/2014-CERMAT 1

KATALOG POŽADAVKŮ ZKOUŠEK SPOLEČNÉ ČÁSTI MATURITNÍ ZKOUŠKY platný od školního roku 2015/2016 Zpracoval: Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání Schválil: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Dne: 24. 4. 2014 pod č. j.: MSMT-6858/2014-CERMAT 2

Obsah Úvod... 4 Požadavky na v domosti a dovednosti, které mohou být ov ovány v rámci maturitní zkoušky z n meckého jazyka.... 5 ást A e ové dovednosti....... 6 ást B Jazykové kompetence.11 ást C Tematické okruhy, komunika ní situace a oblasti užívání jazyka....12 ást D Základní specifikace maturitní zkoušky z n meckého jazyka......14 ást E Vzorové úlohy... 16 3 3

Úvod Ú el a obsah katalogu Katalog požadavk k maturitní zkoušce z n meckého jazyka je vydáván v souladu s ustanovením 78a odst. 1 zákona. 561/2004 Sb., o p edškolním, základním, st edním, vyšším odborném a jiném vzd lávání (dále jen školský zákon), ve zn ní pozd jších p edpis, a vymezuje rozsah požadavk na v domosti a dovednosti žák vzd lávacích program v oborech st edního vzd lávání s maturitní zkouškou. Zp sob a formu ov ování znalostí a dovedností stanoví provád cí vyhláška. 177/2009 Sb., o bližších podmínkách ukon ování vzd lávání ve st edních školách maturitní zkouškou, ve zn ní pozd jších p edpis. Pedagogické dokumenty ke katalogu a k maturitní zkoušce Katalog byl p ipravován v souladu s pedagogickými dokumenty, a to s rámcovými vzd lávacími programy pro gymnaziální obory vzd lání a s rámcovými vzd lávacími programy pro obory st edního odborného vzd lávání s maturitní zkouškou a také s platnými u ebními dokumenty pro st ední odborné školy. Krom toho byl p i tvorb katalogu zohledn n Standard st edoškolského odborného vzd lávání, vydaný VÚOŠ Praha, schválený MŠMT dne 18. 11. 1997 s platností od 1. 1. 1998. Požadavky dále vycházejí ze zn ní publikace Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment 1 (CEFR, esky SERRJ 2 ). Katalog požadavk byl zpracován s p ihlédnutím k terminologii použité v deskriptorech, které v SERRJ vymezují jazykovou referen ní úrove B1. 1 Common European Framework of Reference for Languages: Learning, teaching, assessment. Council of Europe. Cambridge : University Press, 2001. 2 Spole ný evropský referen ní rámec pro jazyky. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 4 4

Požadavky na v domosti a dovednosti, které mohou být ov ovány v rámci maturitní zkoušky z n meckého jazyka Požadavky na žáka, který bude skládat maturitní zkoušku z n meckého jazyka v rámci spole né ásti maturitní zkoušky, se vztahují k výstup m pro vzd lávání v oborech Cizí jazyk nebo Další cizí jazyk uvedeným v RVP, které sm ují k dosažení jazykové referen ní úrovn B1 podle Spole ného evropského referen ního rámce pro jazyky a zahrnují požadavky na v domosti a dovednosti žáka, které mohou být ov ovány maturitní zkouškou. Maturitní zkouška z n meckého jazyka je koncipována jako zkouška komplexní, má t i ásti: didaktický test, písemnou práci a ústní zkoušku. Z tohoto d vodu jsou v katalogu vymezeny požadavky na receptivní, produktivní a interaktivní e ové dovednosti žáka, které mohou být ve spole né ásti maturitní zkoušky z n meckého jazyka ov ovány. Požadavky na interaktivní e ové dovednosti lze ov ovat jen v ústní ásti maturitní zkoušky, proto jsou v katalogu vymezeny pouze pro ústní interakci. Maturitní požadavky na jazykové kompetence žáka, které se promítají do všech e ových dovedností, jsou v katalogu vymezeny spole n pro všechny e ové dovednosti. Požadavky k maturitní zkoušce zahrnují: vymezení díl ích dovedností; charakteristiku nahrávek / výchozích text / písemného nebo ústního projevu žáka; charakteristiku komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh ; obecné vymezení jazykových prost edk. Požadavky ke zkoušce z n meckého jazyka ve spole né ásti maturitní zkoušky je vždy nutné posuzovat komplexn v rámci všech výše uvedených složek, protože tyto složky se navzájem dopl ují a prolínají. Maturitní zkouškou z n meckého jazyka jsou primárn ov ována všeobecná témata a dovednost žáka reagovat v konkrétních a b žných situacích. Nad rámec všeobecných témat a b žných situací je v ústní ásti maturitní zkoušky (3. ást ústní zkoušky) ponechán prostor pro specifická/odborná témata a specifické komunika ní situace. 5 5

ást A e ové dovednosti 1 Receptivní e ové dovednosti 1.1 Poslech Žák dovede: rozpoznat obecný smysl textu; pochopit hlavní myšlenku; 3 postihnout hlavní body / hlavní linii textu; postihnout specifické informace; postihnout podrobné informace; porozum t podrobným orienta ním pokyn m; porozum t jednoduchým technickým informacím. Charakteristika výchozích poslechových text a nahrávek Ve funkci výchozích text jsou užívány texty prost sd lovacího, um leckého, publicistického a odborného stylu 4 (nap. popis, orienta ní pokyny, varování/upozorn ní, ve ejná hlášení / pokyny, oznámení, vyslechnutý rozhovor, p ehled zpráv, vypráv ní, úryvek z filmu/prózy), které jsou obsahov i jazykov nekomplikované. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ov ované jazykové úrovn, se mohou ve výchozích textech vyskytovat pouze v omezené mí e tam, kde nebrání ešení úloh nebo s ešením úloh bezprost edn nesouvisí. P i ešení úloh není povoleno používat slovníky, proto m že být za úlohami uveden eský p eklad vybraných výraz. Zdrojem poslechových nahrávek mohou být autorské nebo p evzaté autentické texty. P evzaté texty mohou být s ohledem na ov ovanou jazykovou úrove kráceny nebo jinak upraveny. Nej ast jšími zdroji p evzatých text jsou média nebo audiozáznamy ve ejných hlášení a vyslechnutých rozhovor /monolog. Promluvy v nahrávkách jsou pronášeny standardní výslovností a se standardním p ízvukem. Rychlost promluvy a vyjad ování mluv ích odpovídá b žným situacím, v nichž se m že poslucha s promluvou setkat. Rozhovory v nahrávkách jsou vedeny pouze dv ma mluv ími. Rušivé prvky (nap. hluk na ulici), které by mohly ztížit porozum ní, se v nahrávkách nevyskytují. V zájmu zvýšení autenticity situací však mohou nahrávky v malé mí e obsahovat zvuky omezené délky dokreslující situaci (cinkot skleni ek, otevírání dve í apod.), zpravidla na za átku nahrávky. Typem promluvy v nahrávkách m že být krátký monolog nebo rozhovor (nap. vzkaz na záznamníku, rozhovor mezi zákazníkem a prodava em) nebo st edn dlouhý monolog nebo rozhovor (nap. vypráv ní o události, udílení organiza ních pokyn, prezentace pr vodce, rozhovor dvou p átel). 3 Zahrnuje také nap. pochopení zám ru/názoru/pocitu. 4 V odborném stylu p evažují texty populárn -nau né. 6 6

Charakteristika komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh Výchozí poslechové texty se vztahují ke konkrétním a b žným témat m a vycházejí z autentických situací, s nimiž se žák m že setkat v každodenním život nebo p i cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a komunika ní situace se týkají t chto oblastí: osobní (rodina, bydlení, volno asové aktivity, cestování, kultura, sport apod.), ve ejné (služby, spole enské události, doprava, p íroda, sd lovací prost edky apod.), vzd lávací (výuka, školní akce, pobyt na jazykovém kurzu apod.) a pracovní (brigáda, plány do budoucna, b žné profese apod.). 1.2 tení Žák dovede: pochopit hlavní myšlenku; 5 porozum t výstavb textu; rozpoznat hlavní body textu; porozum t popisu událostí; vyhledat specifické informace a porozum t jim; vyhledat a shromáždit informace z r zných ástí textu a porozum t jim; vyhledat a shromáždit informace z více krátkých text a porozum t jim; porozum t jednoduše formulovaným návod m/pokyn m týkajících se p edm t každodenní pot eby; odhadnout význam neznámého výrazu. Charakteristika výchozích text Ve funkci výchozích text jsou užívány texty prost sd lovacího, um leckého, publicistického a odborného stylu 6 (nap. oznámení, recept, nabídka, program, recenze, úryvek z prózy, vypráv ní, dopis, popis události), které jsou obsahov i jazykov nekomplikované. Neznámé výrazy, tj. výrazy nad rámec ov ované jazykové úrovn, se mohou vyskytovat ve výchozích textech pouze v omezené mí e tam, kde nebrání ešení úloh nebo s ešením úloh bezprost edn nesouvisejí. Výjimkou mohou být situace, kdy je p ímo ov ována dovednost odhadnout význam neznámého výrazu z kontextu. P i ešení úloh není povoleno používat slovníky, proto m že být za výchozím textem nebo úlohami uveden eský p eklad vybraných výraz. Zdrojem výchozích text jsou autorské nebo p evzaté autentické texty. P evzaté texty mohou být s ohledem na ov ovanou jazykovou úrove kráceny nebo jinak upraveny. Nej ast jšími zdroji p evzatých text jsou tišt ná nebo elektronická média (nap. webové stránky, noviny, asopisy, reklamní a propaga ní materiály), nápisy, zna ení apod. Charakteristika komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh Výchozí texty se vztahují ke konkrétním a b žným témat m a situacím, s nimiž se žák m že setkat v každodenním život nebo p i cestování do zemí dané jazykové oblasti. Témata a komunika ní situace se týkají t chto oblastí: osobní (rodina, bydlení, volno asové aktivity, cestování, kultura a sport apod.), ve ejné (služby, spole enské události, doprava, p íroda, 5 Zahrnuje také nap. rozpoznání hlavních záv r textu a pochopení zám ru/názoru/pocitu/p ání. 6 V odborném stylu p evažují texty populárn -nau né. 7 7

sd lovací prost edky apod.), vzd lávací (výuka, školní akce, nabídka jazykové agentury apod.) a pracovní (brigáda, plány do budoucna, b žné profese apod.). 2 Produktivní e ové dovednosti a strategie 2.1 Písemný projev Žák dovede: popsat místo, cestu, v c, osobu; popsat zážitek, událost, zkušenost, d j; popsat pocity a reakce, nap. lítost, radost, libost/nelibost, souhlas/nesouhlas, p ekvapení, obavu; popsat a/nebo p edstavit sebe i druhé; vyjád it názor / postoj / morální stanovisko; vyjád it vlastní myšlenky; vyjád it úmysl, p ání, omluvu, žádost, prosbu, nabídku, pozvání, doporu ení apod.; vysv tlit ur ité innosti a/nebo skute nosti; vysv tlit problém a/nebo navrhnout ešení problému; vysv tlit, co považuje za d ležité; sd lit / ov it si informace a zprávy; požádat o informace; zeptat se na názor, postoj, pocity, problém apod.; shrnout a/nebo využít faktografické informace. Charakteristika písemného projevu žáka Žák dovede s ohledem na požadovaný slohový útvar napsat srozumitelná sd lení a obsahov i jazykov nekomplikované souvislé texty, ve kterých jsou informace a myšlenky vyjád eny jasn a srozumiteln, vhodn a ú eln vzhledem k zadání písemné práce a v souladu s b žnými pravidly výstavby požadovaného typu textu. Výsledný text je itelný a spl uje požadavky na stanovený rozsah. Myšlenky a informace jsou v textu azeny lineárn a tam, kde je to vhodné, jsou propojeny b žnými spojovacími výrazy. Text je vhodn organizován. Pokud to vyžaduje typ textu s ohledem na zadání, je text ve standardizované konven ní podob. Jazykové prost edky jsou v rámci požadované jazykové úrovn použity p esn, vhodn a v odpovídajícím rozsahu. Pravopis a lexikální prost edky respektují standardní variety jazyka. Úrove formálnosti jazyka je volena s ohledem na komunika ní situaci a p íjemce. Vliv mate ského i jiného cizího jazyka m že být post ehnutelný, nesmí však ovlivnit srozumitelnost písemného projevu žáka. Charakteristika komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh Požadovaný písemný projev se vztahuje ke konkrétním a b žným témat m a situacím, s nimiž se žák m že setkat v každodenním život. Témata a komunika ní situace se týkají t chto oblastí: osobní (rodina, p átelé, volno asové aktivity, koní ky, zájmy apod.), ve ejné (služby, spole enské události, kultura a sport, p íroda, tradice apod.), vzd lávací (výuka, školní akce, pobyt na jazykovém kurzu apod.) a pracovní (brigáda, plány do budoucna, b žné profese apod.). 8 8

2.2 Ústní projev Žák dovede: popsat místo, cestu, v c, osobu, innost, událost, zkušenost, zážitky apod.; popsat a/nebo p edstavit sebe i druhé; poskytnout nekomplikované informace a s omezenou p esností složit jší informace; uvést podrobnosti; srovnávat r zné alternativy; vyjád it myšlenky, p esv d ení, pocity, sny, nad je apod.; postihnout dostate n p esn podstatu myšlenky nebo problému; vyjád it vlastní názor; vyjád it souhlas/nesouhlas s názorem, jednáním apod.; vysv tlit své názory, reakce, plány a jednání a stru n je zd vodnit; vysv tlit d vody možného problému; vypráv t skute ný i smyšlený p íb h; p iblížit obsah nap. knihy, filmu, divadelního p edstavení; p ednést p edem p ipravenou p ednášku/prezentaci a zodpov d t následné dotazy; 7 použít vhodné komunikativní strategie (nap. požádat o ujišt ní, že výraz, který užil, je správný). Charakteristika ústního projevu žáka Ústní projev žáka je souvislý a lineární. Žák komunikuje srozumiteln a dostate n plynule. V komunikaci mohou být z etelné pauzy zp sobené nap. promýšlením gramatiky, hledáním vhodných formulací nebo snahou o propojení myšlenek. Nekomplikovaná sd lení jsou vyjád ena jasn a srozumiteln a prezentována jako lineární sled myšlenek. Složit jší sd lení mohou být vyjád ena s omezenou p esností a v omezeném rozsahu, ale musí být jasné, co chce žák sd lit. Žák komunikuje p im en správn ve známých a b žných kontextech a využívá základní pravidla výstavby textu a b žný repertoár komunika ních strategií a jazykových prost edk. P i samostatném ústním projevu se žák m že opírat o osnovu, která mu pom že zorganizovat jeho výpov. Ústní projev probíhá v jasn artikulovaném spisovném jazyce. 8 Vliv mate ského i jiného cizího jazyka m že být post ehnutelný, nesmí však ovlivnit srozumitelnost ústního projevu žáka. Charakteristika komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh Ústní projev žáka se vztahuje ke konkrétním a b žným témat m a ke každodenním, snadno p edvídatelným situacím. Žák se v omezeném rozsahu a s omezenou p esností dovede vyjad ovat i k abstraktním témat m. Témata a komunika ní situace se týkají t chto oblastí: osobní (rodina, p átelé, život ve m st / na venkov, koní ky, zájmy apod.), ve ejné (doprava, služby, spole enské události, kultura a sport, životní prost edí, p íroda, sd lovací prost edky apod.), vzd lávací (výuka, školní akce, jazykový kurz apod.) a pracovní (brigáda, plány do budoucna, b žné profese apod.). 7 Dokáže p ednést p edem p ipravenou, jednoduše formulovanou p ednášku na známé téma ve svém oboru, a to natolik jasn, že jej lze tém celou dobu bez potíží sledovat, p i emž pom rn p esn vysv tluje hlavní myšlenky. Dokáže zodpov d t následné dotazy, ale n kdy musí požádat o jejich zopakování, hlavn pokud jsou vysloveny rychle. (SERRJ, 2001, s. 62) 8 S ohledem na komunika ní situaci a téma m že promluva obsahovat b žn užívané hovorové výrazy. 9 9

3 Interaktivní e ové dovednosti a strategie 3.1 Ústní interakce Žák dovede: 9 získat, p edat, ov it a potvrdit si informace; udílet pokyny a požádat o n ; zahájit, udržovat a ukon it jednoduchý rozhovor; vyzvat partnera v komunikaci, aby vyjád il sv j názor; stru n komentovat vyjád ený názor; reagovat na vyjád ené pocity; zodpov d t b žné dotazy; zodpov d t otázky týkající se podrobností; použít vhodné komunikativní strategie. 10 Charakteristika ústní interakce žáka Nekomplikovaná sd lení žáka jsou vyjád ena jasn a srozumiteln a s ohledem na komunika ní situaci jsou prezentována jako lineární sled myšlenek. Složit jší sd lení mohou být vyjád ena s omezenou p esností a v omezeném rozsahu, ale musí být jasné, co chce žák sd lit. Žák komunikuje srozumiteln a jasn ve známých a b žných kontextech, využívá základní pravidla výstavby textu a b žný repertoár komunika ních strategií a jazykových prost edk. Úrove formálnosti jazyka je volena s ohledem na komunika ní situaci a p íjemce. V komunikaci mohou být z etelné pauzy zp sobené nap. promýšlením gramatiky, hledáním vhodných formulací nebo snahou o propojení myšlenek. Vliv mate ského i jiného cizího jazyka m že být post ehnutelný, nesmí však ovlivnit srozumitelnost ústního projevu žáka. Žák dokáže sledovat z eteln artikulovaný ústní projev, který je mu adresován, vhodn a dostate n pohotov na n j reagovat za p edpokladu, že partner v komunikaci mluví spisovným jazykem, 11 vyhýbá se používání málo b žných výraz a slovních spojení, p ílišnému užívání idiom a netypickým nebo málo b žným regionálním odchylkám ve výslovnosti. Charakteristika komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh Interakce žáka a partnera v komunikaci se vztahuje ke konkrétním a b žným témat m a ke každodenním, snadno p edvídatelným situacím, které mohou nastat nap. p i interakci s cizincem / rodilým mluv ím v eské republice, p i cestování do zahrani í nebo b hem pobytu v zahrani í (ubytování, nakupování, jednání s ú ady apod.). Žák si dovede poradit i v mén b žných situacích (nap. sv decká výpov na policii) a dovede se v omezeném rozsahu a s omezenou p esností vyjad ovat i k abstraktním témat m. Témata a komunika ní situace se týkají t chto oblastí: osobní (rodina, p átelé, bydlení, koní ky, zájmy apod.), ve ejné (doprava, služby, sd lovací prost edky, p íroda, spole enské události 9 Požadavky na dovednosti v interakci zahrnují i požadavky na samostatný ústní projev (oddíl 2.2), nap. dovednost vyjád it vlastní názor. 10 Nap. zopakovat ást toho, co partner v komunikaci ekl, a tak se ujistit, že si vzájemn rozumí; požádat o zopakování, objasn ní nebo rozvedení toho, co bylo práv e eno; požádat o ujišt ní, že výraz, který užil, je správný. 11 S ohledem na komunika ní situaci a téma m že promluva obsahovat b žn užívané hovorové výrazy. 10 10

apod.), vzd lávací (výuka, školní akce, pobyt na jazykovém kurzu apod.) a pracovní (brigáda, plány do budoucna, b žné profese apod.). ást B Jazykové kompetence Jazykové kompetence jdou nap í všemi e ovými dovednostmi. S ohledem na ov ovanou e ovou dovednost a jazykovou referen ní úrove žák zná a dovede používat: lexikální prost edky v etn vybrané frazeologie; jazykové funkce; pravidla gramatiky; základní pravidla o stavb slov, v t, v tných a nadv tných celk ; zvukové prost edky. Charakteristika jazykových kompetencí žáka Žák flexibiln, efektivn a s dostate nou p esností využívá b žné a frekventované lexikální prost edky, p ípadn dovede upravit své vyjad ování tak, aby se vypo ádal i s mén obvyklými i obtížnými situacemi. Žák se dovede vyjád it do ur ité míry s pomocí opisných prost edk. Žák dovede ke svému vyjad ování používat dostate n širokou škálu jazykových funkcí (nap. vyjád it omluvu, lítost, žádost) a s omezenou p esností na širokou škálu jazykových funkcí reagovat. Žák dovede dodržovat v psané i mluvené podob d ležité zdvo ilostní normy a respektuje nejd ležit jší rozdíly typické pro danou jazykovou oblast. Žák dovede používat správn repertoár b žných gramatických prost edk, p i vyjad ování složit jších myšlenek se mohou vyskytovat chyby, které však nebrání porozum ní projevu. Žák dovede respektovat standardní pravidla pravopisu n meckého jazyka. Sd lení žáka je srozumitelné i p es ob asný výskyt chyb ve výslovnosti, cizí p ízvuk nebo nesprávnou intonaci, promluva žáka je dostate n plynulá a je možné ji v tšinou bez problém sledovat. Vliv mate ského nebo jiného cizího jazyka m že být patrný, srozumitelnost projevu však není ovlivn na. Charakteristika komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh Rozsah a p esnost jednotlivých složek jazykových kompetencí vyplývají z charakteristiky komunika ních situací, oblastí užívání jazyka a tematických okruh uvedených v ásti C tohoto katalogu. 11 11

ást C Tematické okruhy, komunika ní situace a oblasti užívání jazyka 1 Tematické okruhy Tematické okruhy se týkají konkrétních a b žných témat z t chto oblastí: osobní, ve ejné, vzd lávací a pracovní. Požadavky na maturitní zkoušku z n meckého jazyka se vztahují k níže vymezeným tematickým okruh m. Osobní a spole enský život já a moje rodina (nap. osobní charakteristiky, lenové rodiny a rodinné vztahy); osobní vztahy a komunikace (nap. p átelé, m j vztah k jiným skupinám); domov, ubytování a bydlení (nap. m j pokoj, náš d m/byt); volno asové a spole enské aktivity (nap. kulturní a sportovní aktivity, koní ky, zájmy); prázdniny a významné události; plány do budoucna (nap. profesní, studijní, budoucí bydlení) apod. Každodenní život život doma (nap. stravování, nakupování, každodenní povinnosti); školní život (nap. výuka, cestování do školy); zdraví a životní styl (nap. pé e o zdraví, hygienické návyky, vzhled) apod. Sv t kolem nás m sto a region, ve kterém žiji (nap. dopravní infrastruktura, služby, bydlení, sportovní a kulturní vyžití a události, zajímavá místa); lidé a spole nost (nap. vztahy mezi lidmi, spole enské problémy); p íroda a životní prost edí (nap. ochrana životního prost edí, po así); tradice a zvyky (nap. svátky a s nimi spojené tradice); doprava a cestování (nap. cestování do zahrani í, turistika); život v jiných zemích (nap. mate ský jazyk / cizí jazyk, místa, zvyky, lidé); aktuální události (nap. sportovní a kulturní) apod. 2 Témata Tematické okruhy lze d lit podle r zných hledisek, vý et všeobecných témat pro jednotlivé tematické okruhy však nebude nikdy uzav ený. Mnohá témata se navíc mohou vztahovat k n kolika tematickým okruh m a vzájemn se mohou prolínat. Mezi všeobecná témata pat í: Osobní charakteristika Rodina Domov a bydlení Každodenní život Vzd lávání Volno asové aktivity a zábava Mezilidské vztahy Cestování a doprava Zdraví a hygiena Stravování Nakupování Práce a povolání Služby Spole nost Zem pis a p íroda V katalogu nejsou vymezena specifická a odborná témata. Mezi specifická a/nebo odborná témata pat í témata, která zahrnují požadavky na znalost specifické/odborné slovní zásoby. Specifická a/nebo odborná témata mohou být svým obsahem a svými požadavky na žáka spole ná všem obor m vzd lávání (nap. reálie eské republiky), ur itým obor m vzd lávání 12 12

(nap. strojírenství, telekomunikace, informa ní technologie, ekologie a ochrana životního prost edí; doprava a spoje) i jedine ná (nap. specifika daného regionu nebo školy, vým nný studijní pobyt t ídy v dané jazykové oblasti, školou organizovaná návšt va divadelního p edstavení). 3 Komunika ní situace a oblasti užívání jazyka Komunika ní situace procházejí nap í e ovými dovednostmi a tematickými okruhy uvedenými v tomto katalogu požadavk. Požadavky na žáka jsou zasazeny do kontextu konkrétní situace v rámci následujících oblastí užívání jazyka: Oblast osobní, v níž žák vstupuje do komunika ních situací jako soukromá osoba s vazbami zejména na p átele a rodinné prost edí. Komunika ní situace se týkají vlastní osoby žáka (identita, koní ky, zájmy, názory a postoje k blízkému okolí apod.) a mohou se odehrávat v rovin osobní korespondence nebo interakce po telefonu, rozhovoru v rámci rodinné oslavy, p átelského rozhovoru s rodilým mluv ím apod. Konkrétní situace se mohou týkat nap. pobytu v hostitelské rodin, setkání s p áteli nebo osobami ze zahrani í, sportovní nebo kulturní události. Oblast ve ejná, v níž žák vystupuje jako sou ást širší ve ejnosti a vstupuje do komunika ních situací jako ú astník spole enského/ve ejného života. Komunika ní situace se mohou odehrávat v rovin formální korespondence, interakce po telefonu, spole enské nebo administrativní interakce apod. Konkrétní situace se mohou týkat nap. realizace ubytování nebo koup bytu, jednání na ú ad, využívání zdravotních služeb, využívání ve ejné dopravy. Tematicky do oblasti ve ejné spadají nap. p íroda, životní prost edí, kultura a sport, sd lovací prost edky, v da a technika. Oblast vzd lávací, v níž žák vystupuje jako sou ást organizovaného vzd lávacího procesu a vstupuje do komunika ních situací jako ú astník tohoto procesu. Komunika ní situace se mohou odehrávat v rovin formální korespondence nebo interakce s vyu ujícím nebo zástupcem vzd lávací instituce, debaty nebo rozhovoru b hem vyu ování, pohovoru s uchaze em o studium apod. Konkrétní situace se mohou týkat nap. výuky v jazykovém kurzu nebo p estávky mezi výukou, prezentace ve t íd, akce po ádané školou. Oblast pracovní, v níž žák vstupuje do komunika ních situací jako ú astník pracovního procesu (nap. žák je na praxi nebo na brigád ). Komunika ní situace se mohou odehrávat v rovin formální korespondence nebo interakce po telefonu, interakce se stávajícím nebo budoucím zam stnavatelem apod. Konkrétní situace se mohou týkat nap. pohovoru uchaze e o zam stnání, brigádu nebo sezónní práci. Žádnou z oblastí užívání jazyka nelze považovat za uzav enou. Komunika ní situace v rámci jednotlivých oblastí však zpravidla zahrnují následující složky: prost edí, místo a as (kde a kdy se komunika ní situace odehrává); osoby (kdo se komunika ní situace ú astní a v jaké spole enské roli); události/ innosti/úkony (co se b hem komunika ní situace odehrává); p edm t komunikace ( eho/koho se komunika ní situace týká). 13 13

ást D Základní specifikace maturitní zkoušky z n meckého jazyka Maturitní zkouška z n meckého jazyka je koncipována jako zkouška komplexní. Je tvo ena didaktickým testem, v n mž jsou ve dvou samostatných subtestech ov ovány receptivní e ové dovednosti (poslech a tení) a jazykové kompetence žáka, písemnou prací, v níž je ov ována produktivní e ová dovednost žáka (písemný projev), a ústní zkouškou, v níž jsou ov ovány produktivní e ové dovednosti žáka (ústní projev a interakce). MATURITNÍ ZKOUŠKA Z N MECKÉHO JAZYKA DIDAKTICKÝ TEST (DT) Subtest Subtest PÍSEMNÁ PRÁCE (PP) ÚSTNÍ ZKOUŠKA (ÚZ) Poslech tení a jazykové kompetence Písemný projev Ústní projev a interakce Váhy díl ích zkoušek (DT:PP:ÚZ) v celkovém hodnocení jsou v pom ru 2:1:1, v p ípad žák s p iznaným uzp sobením podmínek kategorie sluchov postižení 1:1:1. 1 Didaktický test Didaktický test se skládá ze dvou subtest (poslech; tení a jazykové kompetence). Je tvo en otev enými úlohami se stru nou odpov dí a r znými typy uzav ených úloh (s jednou správnou odpov dí): úlohami multiple-choice (s výb rem ze 3 nebo 4 alternativ); dichotomickými úlohami (s dvou lennou volbou); úlohami p i azovacími. Poslech každá ást poslechového subtestu je uvedena instrukcemi v eském jazyce, p ípadn obsahuje vzor / vzorové ešení. Žák má b hem poslechu vymezený as na seznámení se s úlohami a na jejich ešení. B hem poslechu žák uslyší každou nahrávku dvakrát. tení a jazykové kompetence každá ást subtestu je uvedena instrukcemi v eském jazyce. Po instrukcích zpravidla následuje výchozí text a k n mu se vztahující úlohy. Úlohy mohou být za azeny p ed výchozím textem tehdy, pokud to vyžaduje ov ovaná dovednost (nap. vyhledat a shromáždit informace z r zných ástí textu a porozum t jim). B hem testování není povoleno používat žádné pom cky. 2 Písemná práce Písemnou práci tvo í dv ásti, které jsou uvedeny instrukcemi a zadáním v eském nebo n meckém jazyce. Délka požadovaného textu je pro každou ást písemné práce stanovena s ohledem na slohový útvar a požadavky na ov ované dovednosti. Požadovaný rozsah textu je vždy uveden v instrukcích. 12 B hem testování je povoleno používat slovníky, které neobsahují p ílohu v novanou písemnému projevu. 12 Ukázky úloh naleznete v ásti E tohoto katalogu. 14 14

3 Ústní zkouška Ústní zkouška se skládá z otev ených úloh vyžadujících širokou odpov. Odpov dí je souvislý samostaný ústní projev nebo interakce. Ústní zkouška má ty i ásti, které jsou uvedeny instrukcemi a zadáním v n meckém jazyce. 13 Po krátkém motiva ním úvodu následuje první ást ústní zkoušky, ve které má žák v odpovídající mí e podrobnosti zodpov d t b žné dotazy vztahující se k jednomu danému všeobecnému tématu. Ve druhé ásti ústní zkoušky má žák v samostatném ústním projevu popsat obrázek, porovnat dva obrázky a poskytnout informace k jednomu danému všeobecnému tématu. Ve t etí ásti ústní zkoušky probíhá samostatný ústní projev a/nebo interakce na jedno specifické/odborné téma. 14 Ve tvrté ásti ústní zkoušky probíhá v rámci dané komunika ní situace ústní interakce k jednomu danému všeobecnému tématu. Každá ást ústní zkoušky je tedy v nována jinému tématu. P ed zahájením ústní zkoušky má každý žák vymezený as na p ípravu. Žák má možnost si b hem p ípravy vypracovat poznámky a poté je p i ústní zkoušce používat. B hem p ípravy na ústní zkoušku je povoleno používat slovníky a se souhlasem školy i jiné pom cky a materiály, které žák pot ebuje k p íprav na 3. ást ústní zkoušky. 13 Ukázky jednotlivých ástí ústní zkoušky a úloh naleznete v ásti E tohoto katalogu. 14 Specifická/odborná témata vymezuje škola dle školního vzd lávacího programu. 15 15

ást E Vzorové úlohy P íklady 1 4 (Vzorové úlohy k 1. ásti didaktického testu poslech) Uslyšíte ty i krátké nahrávky. Nejprve uslyšíte otázku a poté vyslechnete nahrávku. Na základ vyslechnutých nahrávek vyberte k úlohám 1 4 vždy jeden správný obrázek A D. 1 Welches Tier hat die Frau? A) B) C) D) P epis nahrávky: Uslyšíte vypráv ní dívky o domácích zví atech. Ich habe mir schon immer ein Haustier gewünscht, egal ob Schlange, Fische oder Katze. Mein erstes Haustier war ein Hamster. Ich glaube, die meisten Kinder haben zuerst einen Hamster. Als ich klein war, wollte ich aber einen Hund. Meine Eltern waren dagegen, wegen der vielen Arbeit: füttern, baden, sogar Trainings. Auf jeden Fall aber Spaziergänge, und zwar bei jedem Wetter. Damals habe ich das nicht verstanden. Nun habe ich einen Hund und weiß, was meine Eltern gemeint haben. In Zukunft möchte ich deshalb ein Haustier, um das ich mich weniger kümmern muss. Da bieten sich Fische an, da muss man nur ab und zu das Aquarium reinigen. Oder vielleicht eine Schlange, aber das weiß ich noch nicht so genau. ešení: B) 16

2 Wann fährt der Bus zur Schule? A) B) C) D) P epis nahrávky: Uslyšíte vypráv ní dívky o jejím ránu. Und wie ist mein Alltagsmorgen? Also, ich stehe auf und gehe ins Bad. Danach frühstücke ich mit meiner Familie. Nach dem Frühstück ziehe ich mich an und packe meine Schulsachen. Zuerst gehen meine Eltern, ihr Bus zur Arbeit fährt um 7.15 Uhr. Dann muss ich von Zuhause los, spätestens um 7.20 Uhr - zur Bushaltestelle. Mein Bus in die Schule fährt nämlich um 7.25 Uhr. Nur donnerstags fahre ich mit dem Zug um halb acht, denn da muss ich nicht in die Schule. Da haben wir immer Betriebspraktikum in der Stadt. ešení: C) 2 17

3 Wie stellt sich Stefanie ihre Wohnung vor? A) B) C) D) P epis nahrávky: Uslyšíte rozhovor dvou p átel o byt. Michael: Hallo Steffi, ich habe gehört, du suchst eine neue Wohnung. Hast du schon etwas gefunden? Steffi: Hallo Michael, ich habe mir gerade eine angesehen, aber es war wieder nicht die richtige. Die Lage war zwar super und die Wohnung hatte auch zwei Zimmer, aber keinen Balkon und nur eine kleine Kochecke. Das passt mir nicht. Michael: Aha. Und was für eine Wohnung suchst du denn? Steffi: Ich wünsche mir eine Zweizimmerwohnung mit Balkon und separater Küche. Michael: Du, meine Freunde verkaufen gerade ihre Wohnung. Sie hat zwar nur ein Zimmer, aber die Küche ist dafür separat und richtig schön groß. Und den Balkon und die tolle Aussicht wirst du sofort mögen! Steffi: Hm, naja, vielleicht sollte ich sie mir trotzdem mal ansehen? Michael: Ja klar! Wie wär s morgen? ešení: D) 3 18

4 Was ist heute auf dem Markt im Angebot? A) B) C) D) P epis nahrávky: Uslyšíte rozhovor matky a dcery o nákupu. Mutter: Sabine, kannst du bitte heute unbedingt noch auf dem Markt einkaufen gehen? Thomas und Rita kommen uns am Abend besuchen und wir haben fast nichts im Kühlschrank. Sabine: Sie kommen schon heute? Mutter: Ja, heute. Kauf also bitte frisches Gemüse so für 10 Euro. Ich möchte einen Salat machen. Sabine: Okay. Noch etwas, Mama? Mutter: Geh unbedingt beim Fleischer vorbei. Hole bitte Schinken, so etwa 600 Gramm. Sabine: Und Wurst? Soll ich auch Wurst kaufen? Mutter: Nein, Wurst haben wir noch, aber auf dem Markt gibt es heute französischen Wein zum Sonderpreis. Die Flasche für 1,99 Euro. Sieh mal zu, ob es noch welchen gibt, und wenn ja, kaufe bitte drei Flaschen. Hier hast du Geld für den Einkauf. ešení: D) 4 19

P íklady 5 12 (Vzorové úlohy ke 2. ásti didaktického testu poslech) Uslyšíte rozhovor Magdy a Jonase o tom, jak stráví víkend. Na základ vyslechnuté nahrávky rozhodn te, zda jsou tvrzení v úlohách 5 12 pravdivá (P), nebo nepravdivá (N). P N 5 Martin nimmt an dem Ausflug mit Magda und Jonas teil. 6 Die Freunde fahren am Freitagabend ins Gebirge. 7 Jonas besorgt die Platzkarten. 8 Die Freunde bekommen beim Online-Kauf eine Ermäßigung. 9 Die Freunde wollen im Zug Schach spielen. 10 Magda will am Abend in die Kneipe gehen. 11 Die Freunde essen in der Bergbaude auf dem Schnabelberg zu Mittag. 12 Am Samstagabend soll es regnen. P epis nahrávky: Magda: Hallo Jonas. Wie sieht s bei dir aus mit dem Ausflug in unsere Hütte im Eulengebirge? Martin hat mir nämlich geschrieben, dass er krank ist und nicht mitfährt. Jonas: Hallo Magda. Das ist schade. Aber ich komme natürlich mit. Fahren wir schon am Freitagabend oder erst Samstagfrüh? Ich würde lieber am Freitag fahren, weil wir dann den ganzen Samstag zum Wandern haben. Magda: Ja, das ist eine gute Idee. Würden wir am Samstag hinfahren, hätten wir nur den Nachmittag. Das wäre zu wenig. Aber freitags sind die Züge voll. Wir müssen Platzkarten besorgen. Soll ich das machen, Jonas? Jonas: Um die Fahr- und Platzkarten kümmere ich mich schon. Ich kaufe sie im E-Shop. Ich habe gehört, man bekommt sogar eine Ermäßigung beim Online-Kauf. Magda: Diese Ermäßigung war nur bis zum Jahresende gültig. Jetzt zahlen wir den vollen Preis, aber das macht nichts. Und was machen wir im Zug? Spielen wir wieder Schach, wie letztes Mal? Jonas: Ich spiele nicht mehr gegen dich Schach. Du gewinnst immer. Ich löse lieber Kreuzworträtsel. 5 20