CHRONOLOGICKÉ ČLENĚNÍ Československo: První republika (vznik - 1920) (1920-1927) (1928-1938) Druhá republika a okupace (1938-1939) (1939-1945,květen) Poválečné Československo (1945-1948) (1948-1968) (1968-1989) (1990-1992) (1948-1960) (1960-1968) Česká republika: - do zahájení reforem VS - reforma = současnost
Statutární města výkon i státní správy na okresní úrovni (politické) výkon státní (politické) správy = magistráty od r. 1862 Čechy: Praha Liberec Morava: Brno Olomouc Opava
Statutární města po r. 1920 Praha Brno Opava Bratislava Liberec Olomouc Frýdek Košice Jihlava Znojmo Uherské Hradiště Kroměříž po r. 1928 Praha Brno Bratislava Liberec Olomouc Košice Opava
18. listopadu 1916 Národní výbor (v Praze) K. Mattuš předseda A. Švehla jednatel červenec 1918 K.Kramář předseda A. Švehla místopředseda V. Klofáč F. Soukup jednatel říjen 1918 vznik dalších (místních,okresních) odborů NV v Praze 30. října 1918 - šestinásobně zvyšuje počet svých členů do 14. listopadu zákonodárný i výkonný orgán pro celý československý stát 14. listopadu - stává se Prozatímním národním shromážděním Moravský (zemský) národní výbor v Brně Zemský národní výbor pro Slezsko ve Slezské Ostravě
Zemské složení: Čechy Morava Slovensko Podkarpatská Rus Slezsko (část) Spory: s Maďarskem (jižní hranice Slovenska) s Polskem (odstoupení částí Těšínska, Oravy a Spiše, připojení Hlučínska) s Rakouskem (připojení části Vitorazska, Valticka) 29. 30. října 1918 Deutschböhmen severní Čechy (Liberec) Sudetenland - severní Morava (Opava) Böhmerwaldgau - jižní Čechy Deutschsüdmähren jižní Morava (Znojmo) Před 28. říjnem: Slezská národní rada v Těšíně (pro Polsko) 4. listopadu: Východoslovenská národní rada v Prešově (pro Maďarsko) ( maďarská národní rada (místní) v Martině) 14. listopadu
prezident : T.G. Masaryk předseda vlády : K. Kramář Státoprávní demokracie ministerstva: vnitra : zemědělství: veřejných prací: železnic: financí: obchodu: národní obrany: pošt: zásobování: bez portefeuille: zdravotnictví: spravedlnosti: školství: sociální péče: války: zahraničí: A. Švehla Agrární strana K. Prášek Agrární strana F. Staněk Agrární strana J. Zahradník Agrární strana A. Rašín Státoprávní demokracie A. Stránský Státoprávní demokracie V. Klofáč Česká strana socialistická J. Stříbrný Česká strana socialistická B. Vrbenský Česká strana socialistická M. Hruban Katolická lidová strana V. Šrobár Slovenský klub F. Soukup Sociální demokracie G. Habrman Sociální demokracie L. Winter Sociální demokracie M. R. Štefánik E. Beneš Muži 28. října: A.Rašín, A.Švehla, F.Soukup, J.Stříbrný + V. Šrobár předseda NS: F. Tomášek Sociální demokracie
zákon č. 11/1918 recepční norma zákon č. 37/1918 prozatímní ústava zákon č. 121/1920 Ústava ČSR zákon č. 126/1920 Župní zákon 2. listopadu 14. listopadu 29. února 29. února zákon č. 125/1927 O organizaci politické správy 14. července Obecní samospráva: zákon č.76/1919 (novela obecního zřízení Čechy- Morava- Slezsko) zákon č. 64/1918 zákon č. 211/1920 Slovensko Podkarpatská Rus
Čechy 1913 zrušen zemský sněm ustavena zemská správní komise 1918 zřízen Zemský správní výbor Morava do r. 1918 zemský sněm zůstává - působí dále Slezsko do r. 1918 správní komise Slovensko do r. 1918 Uherský sněm
v r. 1918 V českých zemích politické okresy (v čele hejtman) soudní okresy zemské správní orgány (pro Čechy, Moravu, Slezsko) statutární města Slovensko (Uhersko) Služnovské obvody Komitáty Župy Města s municipálním právem Města s regulovaným magistrátem
Župy: České země, Slovensko I Pražská (mimo Prahu) XI Brno II Pardubická XII Olomouc III Hradec Králové XIII Uherské Hradiště IV Mladá Boleslav XIV Moravská Ostrava V Česká Lípa XV Bratislava VI Louny XVI Nitra VII Karlovy Vary XVII Martin VIII Plzeň XVIII Zvolen IX Jihlava XIX Mikuláš XXI Těšín Vymezení: České země soudní okresy Slovensko původní župy (uherské) komitáty služnosti
Prozatímní ústava Národní výbor rozšířen na 256 členů nazván: Národní shromáždění Národní shromáždění: volí Prezidenta vládu jmenuje odpovídá Národnímu shromáždění předseda vlády (vláda volí náměstka předsedy)
Ústava z r. 1920 Územní struktura: země: Čechy,Morava,Slezsko,Slovensko,Podkarpatská Rus Zákonodárný sbor: Poslanecká sněmovna: 300 členů voleni na 6 let aktivní 21 let pasivní 30 let Senát: 150 členů voleni na 8 let aktivní 26 let pasivní 45 let Prezident volen na 7 let věk 35 let
zákon č. 122/1920 Jazykový zákon - jazyk československý - menšina 20 % v okrese vlastní (národní) jazyk - v Českých zemích česky - na Slovensku slovensky - Podkarpatská Rus - otevřeno
Župa Župní úřad Župan výkon státní správy Župní zastupitelstvo 35 členů na 700.000 obyvatel + 1 člen na každých dalších 20.000 V župách XV XX může vláda jmenovat další členy Jejich počet < 1/3 členů volených Župan je předsedou župního zastupitelstva Župní výbor 8 členů, 8 náhradníků volen z členů zastupitelstva Komise zastupitelstva pro organizace řízené župou vždy: komise finanční Župní svazy: Čechy Morava + Slezsko Slovensko Zemský župní svaz vrchní župan jmenovaný Zemský župní sbor: 24 volených členů 4 jmenovaní (včetně vrchního župana) 22
Okres Okresní úřad okresní náčelník- výkon státní správy Okresní výbor 8 členů/8 náhradníků voleni (na 4 roky) předseda okresního výboru okresní náčelník zřizuje komise: vždy: komise finanční sdružování okresů se souhlasem župy ministerstva vnitra za účelem: společných akcí zejména: energetika, dopravní cesty 23
Územní organizace: země: Organizace politické správy z r. 1927 Česká (Praha)- Moravskoslezská (Brno) Slovenská (Bratislava) Podkarpatoruská (Užhorod) Země Zemský úřad zemský prezident (viceprezident) Zemské zastupitelstvo: Česká z.: 120 členů Slovenská z.: 54 členů Moravskoslezská z.: 60 členů Podkarpatoruská z.: 18 členů aktivní v.p. 24 let pasivní v.p. 30 let 2/3 voleny 1/3 jmenovaná vládou funkční doba: 6 let předseda zemského zastupitelstva zemský prezident Zemský výbor: (volen zastupitelstvem) z.česká, Moravskoslezská, Slovenská: 12 členů, 12 náhradníků Podkarpatoruská : 6 členů, 6 náhradníků předseda zemského výboru zemský prezident Komise předseda zemský prezident (může předsednictví delegovat na viceprezidenta)
Okres okresní úřad okresní hejtman (náčelník) (zástupce hejtmana)! změna ve srovnání se zastupitelskými okresy okresní zastupitelstva. okres do 40.000 obyvatel do 70.000 obyvatel do 100.000 obyvatel nad 100.000 obyvatel 18 členů 24 členů 30 členů 30 členů předseda zastupitelstva okresní hejtman (náčelník) 2/3 voleny 1/3 jmenována ministrem vnitra funkční doba 6 let okresní výbor: 6 členů, 6 náhradníků předseda výboru okresní hejtman (může předsednictví delegovat na svého zástupce) vždy: komise finanční! okresní komise: zřizuje zemský úřad, pro správu majetku zrušeného bývalého zastupitelského okresu členové voleni okresním zastupitelstvem příslušného okresu ze svých členů s trvalým bydlištěm na území bývalého zastupitelského okresu
Působnost (zastupitelstva): země okres hospodářská a správní (zejména: humanitní,zdravotní, sociální,hospodářské,dopravní, kulturní zájmy země a obyvatelstva) hospodářská pomocná (zúčastňuje se na provádění usnesení zem.zastupitelstva) normotvorná (podzákonné normy) ve správním soudnictví ve správním soudnictví (určuje zvláštní zákon) poradní (poradní orgán zemského prezidenta) poradní a iniciativní (poradní orgán hejtmana i zemského prezidenta a zastupitelstva návrhy a podněty hejtmanovi, zemskému prezidentovi i zemskému zastupitelstvu, event. dalším úřadům)
Předsedové vlád 1918 1938 1. Kramář K. (Česká státoprávní demokracie od 9.2.1918 14.11.1918 Československá národní demokracie od 23.3.1919) 2. Tusar V. (Sociální demokracie) 8.7.1919 3. Tusar V. - " - 25.5.1920 4. Černý J. (úřednická) 15.9.1920 5. Beneš E. (Národně socialistická) 26.9.1921 6. Švehla A. (Agrární) 7.10.1922 7. Švehla A. - " - 9.12.1925 8. Černý J. (úřednická) 18.3.1926 9. Švehla A. ( Agrární) 12.10.1926 10. Udržal F. (Agrární) 1.2.1929 11. Udržal F. - " - 7.12.1929 12. Malypetr J. (Agrární) 29.9.1932 13. Malypetr J. - " - 14.2.1934 14. Malypetr J. - " - 4.6.1935 15. Hodža M. (slov.agrární) 5.11.1935 16. Hodža M. - " - 18.12.1935 17. Hodža M. - " - 21.7.1937 18. Syrový J. gen. (úřednická) 22.9.1938 19. Syrový J. gen. - " - 4.10.1938 20. Beran R. (Agrární) 1.12.1938
Praha 29. listopadu 1919 ustavení komise pro Velkou Prahu 1. února 1920 zákon č. 114/1920 Zákon o Velké Praze 10. ledna 1921 Ústřední správní komise (60 členů) předseda Baxa K. - užší správní komise (20 členů) Šámal P. předseda správní komise 1918-1919 Baxa K. primátor (Čes.strana socialistická) 24.7.1919 Baxa K. (primátor)- rezignace 1.10.1923 5.4.1937 Zenkl P. (primátor-nár.social.) rozpuštěno zastupitelstvo 24.4.1937 24.2.1939
Podkarpatská Rus - do r. 1920 Generální statut v podstatě vojenská správa 26. dubna 1920 vládní nařízení č. 356 změna Generálního statutu v čele: Guvernér jmenováni Guberniální rada: guvernér prezidentem viceguvernér Viceguvernér odpovědni vládě 4 jmenovaní čl. 10 volených čl. Civilní správa Podkarpatské Rusi Župy: 1920 Užhorod, Mukačevo, Berehovo, Velký Bočkov 1921 Užhorod, Mukačevo, Velká Sevljuša 1926 Mukačevo Města s regulovaným magistrátem 1920 : Užhorod 1923 : Užhorod Mukačevo Mukačevo Berehovo
Agrární strana Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu Česká sociálně demokratická strana dělnická v Rakousku Českoslovanská sociálně demokratická strana dělnická Československá sociální demokracie Česká sociálně demokratická strana Československá strana národně socialistická Československá strana socialistická Národně sociální strana Česká státoprávní demokracie Československá národní demokracie Česká strana lidová (realistická) Československá strana lidová Křesťansko sociální strana Národní sjednocení Národní obec fašistická Národní strana Staročeši Národní strana svobodomyslná Mladočeši
Radikálně státoprávní strana Radikálně pokroková strana Pokroková lidová strana Státoprávně pokroková strana Komunistická strana Československa Komunistická strana Slovenska
SLOVENSKÉ Ľudová strana Hlinkova slovenská ľudová strana Národná strana Slovenská národná strana Slovenská sociálně demokratická strana Uherska Strana sľobody Strana slovenskej obrody
NĚMECKÉ Německá agrární strana Svaz německých zemědělců Německá křesťansko sociální strana lidová Německá sociálně demokratická strana dělnická Německá nacionálně socialistická strana dělnická Německá strana nacionální Sudetoněmecká vlastenecká fronta Sudetoněmecká strana Strana národní jednoty Národní strana práce
SOUČASNÉ Komunistická strana Čech a Moravy Komunistická strana Československa (Komunistická strana Slovenska) Občanské fórum Veřejnost proti násilí Občanská demokratická strana Občanská demokratická aliance Občanské hnutí Křesťansko demokratická strana Křesťansko demokratická unie strana lidová Sdružení pro republiku Republikánská strana Československa Strana národně sociální Česká strana sociálně demokratická Unie svobody Demokratická unie
Československá území připojená k Říši v říjnu 1938 1. 20. října vojenská správa po 20. říjnu 53 venkovských okresů zemští radové 5 městských okresů - vrchní starostové + přidělenci 3 vládní okresy - vládní president (úřad vládního presidenta) Karlovy Vary Liberec Opava Říšský místodržitel (úřad říšského místodržitele)
výkon státní správy samospráva Obecní správa: města obce jmenovaní starostové + radové + poradci
Protektorát Zřízen Výnosem A. Hitlera z 16.3.1939 - autonomní součást německé říše Říšský protektor Státní president státní tajemník dočasně expozitura Vláda úřadu říšského protektora zrušeno: předsednictvo vlády v Brně (zrušena 15.12.1941) zřízeno: předsednictvo ministerské rady od r.1942 zrušena vláda jako vrchní zemští radové kolektivní orgán (oberlandrát) zrušen: parlament inspektor říšského protektora existuje: výbor národního (po r. 1942 snížení počtu) souručenství od srpna 1943: Německé státní ministerstvo Zemský president (Praha,Brno) pro Čechy a Moravu - vicepresident zrušeno: Zemská zastupitelstva (květen 1940) Okresy: okresní hejtman
od r. 1942: větší okresy: vedoucí okresní hejtman okresní hejtman s rozšířenou pravomocí obce: němečtí vládní komisaři od r. 1944 úředničtí vedoucí
Slovenský stát 14. března 1939 Sněm vyhlašuje samostatnost 21. června 1939 ústava president doživotně vláda - státní rada sněm - (poradní orgán presidenta) - ztrácí charakter samosprávného orgánu - zřízení nových úřadů (podle německého vzoru) - němečtí poradci ve všech centrálních úřadech 6 žup: Bratislavská, Nitranská, Trenčianská, Tatranská, Šarišsko-zemplínská, Pohronská
v čele župy: župan župní výbor (12 členů) župní zastupitelstvo v čele okresu: okresní náčelník obce: města primátor samospráva jmenováni zrušena obce - starosta Od r. 1942 postupný rozklad správního systému
Správní zřízení v emigraci 17. října 1939 Československý národní výbor (E.Beneš) postupně: Správy Čs. NV vojenská 1939 Slovenská národní rada (M. Hodža) 1940 Česko-Slovenská národní rada 22. července 1940 Jmenována exilová vláda
18. července 1941 uznání de iure
Systém prozatímního státního zřízení ČSR President exilová vláda státní rada 21. července 1940 právní rada 4. února 1942 člen vlády - vládní delegát pro osvobozená území
- zástupce vládního delegáta - Úřad pro správu osvobozeného území
Osvobozená území Ústavní dekret č. 10 O dočasné správě osvobozeného území (1944) Ústavní dekret č. 18 O národních výborech (1944) Ustavení Slovenské národní rady (konec r. 1943) - jediná vykonavatelka zákonodárné, vládní a výkonné moci na Slovensku Ustavení Zemského národního výboru (duben 1944 V. Šrobár) První vláda (Košická) 4. dubna 1945 Na Slovensku: Sbor pověřenců
národní výbory správní komise Počátky formování VS v r. 1945 Slovenská národní rada 1943 ustavuje revoluční správní orgány (od konce srpna 1944) Předsednictvo SNR Sbor pověřenců 1944 (1. září) Zemský národní výbor 1944 (duben)
Vládní delegát pro správu osvobozeného území 1. v době SNP 2. na osvobozeném území země Podkarpatoruské Česká národní rada 1945 (od počátku povstání do 11.5.) Národní výbory (vzniklé v době okupace)
1944 16.IV. Vládní prohlášení výzva ke tvoření NV 1944 3.VIII. Ústavní dekret č. 10/1944 o dočasné správě osvobozeného území ČSR 1944 4.XII. Ústavní dekret presidenta republiky č. 18/1944 o NV a PNS 1945 5.V. Vládní nařízení č. 4/1945 1945 25.VIII. Ústavní dekret č. 47/1945 o PNS
1944 25.XI. Sjezd NV Zakarpatské Ukrajiny Manifest o sjednocení země se sovětskou Ukrajinou 1945 26. VI. Smlouva o Zakarpatské Ukrajině
Politický systém ČSR 1944 4.III. Blok socialistický blok (v Londýně) 1945 III. Ustavení Národní fronty (v Moskvě) - základní rámec politické aktivity 1. Ústřední výbor NF: zastoupení: KSČ Sociální demokracie Národní socialisté Lidovci SNR KSS Demokratická strana (Slov.) 1945 III. Londýnská vláda podává demisi 1945 5.IV. 1.vláda NF Košická vláda 1945 10.V. Vláda v Praze
ZNV v Praze-Česko Plénum NV Praha OSK ONV UNV Rada NV Předseda NV Předsednictvo MSK ObNV Náměstci NV MNV Zvláštní poradní sbory Komise Sbory expertů
1945 28.V. První schůze PNS 2.vláda NF Hlavní úkol: příprava řádných voleb do UNS. 1946 26.V. První standardní volby v ČSR 18.VI. Ustavující schůze UNS 2.VII. 3. vláda NF Obnova NV na základě výsledků voleb do UNS. 17.X. Zákon o Ústavním výboru UNS sbor expertů 1948 20.II. Demise 12 ministrů 25.II. Nová vláda NV 21.II. Výzva k zakládání Akčních výborů NF 23.III. UAV-NF
1948 9.V. Ústavní zákon č. 150/1948 - Ústava 9. května NV vykonávají VS universálně Systém krajů: KNV ONV MNV MěNV 30.IV. 7.VI. 14.VI. 15.VI. Volby do NS jednotná kandidátka Abdikuje E.Beneš K.Gottwald presidentem Nová vláda NF
1948 červen první celostátní sjezd NV v Kroměříži 1948 21. XII. Zákon č. 280/1948 kraje a KNV (včetně SNB) účinnost od 1.1.1949 Praha 13 (č) 6 (s) funkcionáři ustanoveni: Plénum Rada předseda náměstci referenti komise tajemník KNV přednosta referátu ONV analogické Krajská města + Opava JNV 1949 újezdní tajemníci Princip: dvojí odpovědnosti Jmenování předsedů KNV vláda (na návrh UAV NF)
REFERÁTY I. referát pro všeobecné vnitřní věci II. plánovací referát III. bezpečnostní referát (jehož součástí bylo krajské velitelství Sboru národní bezpečnosti) IV. referát školství, osvěty a tělesné výchovy V. referát práce a sociální péče VI. zdravotní referát VII. finanční referát VIII. hospodářský referát IX. zemědělský referát X. referát pro vnitřní obchod XI. technický referát
1954 Zákon č. 13/1954 místo referátů odbory a správy v čele profesionálové 1957 Zákon č. 10/1957 - posílení aktivů - uliční výbory
1960 11.VII. Ústavní zákon č. 100/1960 Ústava ČSSR (čl. 4.-) zastupitelské sbory: NS, SNR, NV od nich se odvozuje pravomoc ostatních orgánů Zákon č. 36/1960 územní organizace Velké kraje Velké okresy Praha 7 (č) - 3 (s) (180) 76(č) (111) 32 (s) NVP ObNV (10)
Posílení funkce tajemníka komisí (každý poslanec člen komise) předseda komise člen rady vybočují ze systému dvojí odpovědnosti Bratislava Brno Plzeň Ostrava úroveň okresu Jeden NNV pro více obcí Reálně zrušen Sbor pověřenců Z členů PSNR volí SNR pověřence 1967 Zákon č. 69/1967 stanovení počtu: členů NV a jejich orgánů zasedání r. 1968 samostatná působnost ostatní
NF platforma pro pluralitu zákon č. 77/1968 o přípravě federace 2. ustavuje ČNR Váha prací na ČNR a SNR ČNR rozšíření na 150 členů (290 návrhů)
Ústavní zákon č. 143/1968 o československé federaci Federální orgány Prezident - sídlo Praha Bratislava Federální vláda vláda ČR vláda SR Federální shromáždění Sněmovna lidu Sněmovna národů 200 členů 150 členů podle počtu obyvatel 75/75 Stejné výbory
Rozdělení působnosti Text čl. 7 uvedeného ústavního zákona do výlučné kompetence federace řadí: zahraniční politiku, národní obranu, federální státní hmotné rezervy, federální zákonodárství a správu ochranu federální ústavnosti. Článek 8 do společné působnosti federace a republik stanoví: a) plánování, b) finance, c) emisní činnost, d) cenové věci, e) zahraniční hospodářské vztahy, f) průmysl, g) zemědělství a výživa, h) doprava, ch) pošty a telekomunikace, i) rozvoj vědy a techniky, j) práce, mzdy a sociální politika k) sociálně ekonomické informace l) právní úprava socialistického podnikání m) normalizace, věci měr a vah, průmyslová práva n) vnitřní pořádek a bezpečnost státu o) věci tisku a jiných informačních prostředků.
15 Předpoklad Zpracování: Federální Česká Ústavy Slovenská až v r. 1986 ustavena komise Ústava nikdy nezpracována Územní správa v kompetenci národních orgánů v r. 1969 1970 na Slovensku dočasně zrušeny KNV
16 od r. 1970 postupné posilování pozice federace od r. 1986 obrácený trend zákon č. 10/1969 zřízena: Rada obrany státu: Generální tajemník sekretariát G.št. sekretář náčelník G.št.
20 Střediska perspektivního osídlení: 75 % obcí s méně než 2.500 občanů V ČSSR více než 10.000 obcí ČSR 420 MěNV tj. 1 ONV/95 NV nižších stupňů 13 ObNV 6.823 MNV z toho jen 413 v obcích okolo 3.000 obyv. ONV SSR 121 MeNV 7 ObNV tj. 1 ONV/78 NV nižších stupňů 2.685 MNV 36 ONV řešení: střediskové obce
Prezident Federální národní shromáždění Federální vláda Sněmovna lidu Sněmovna národů Česká vláda ČNR Slovenská vláda SNR KNV - NVP Hl.město Praha - Obv. NV KNV - Hl.město Bratislava - Obv. NV - Středočeský - Západoslovenský - Východočeský - Středoslovenský - Západočeský - Východoslovenský - Severočeský - Jihočeský - Jihomoravský - Severomoravský ONV ONV MěNV obč.výb. MěNV
MNV MNV Samosprávné orgány na všech úrovních od r. 1993 Česká vláda Parlament ministerstva poslanecká sněmovna senát (200) (81) OV (jen státní správa) Městská zastupitelstva (samospráva) Městské úřady Obecní (místní) zastupitelství (samospráva) Obecní (místní) úřady
Česká vláda Parlament Kraje Hejtman Krajské zastupitelstvo (samospráva) Krajský úřad Pověřený městský (obecní) úřad Město (obec)
Správa management (veřejná) (podnikový) New Public Management řízení řízení přímé nepřímé nástroje: nástroje: přímé nepřímé
VEŘEJNÁ SPRÁVA Státní správa: Samospráva: ústřední územní - regionální územní místní - městská přímá obecní nepřímá zájmová profesní komory
VEŘEJNÁ SPRÁVA organizační pojetí funkční pojetí Soubor institucí vykonávajících Činnosti: vydávání podzákonných veřejnou správu a jejich vztahy norem, zajištění jejich realizace