Komparace motivace žen k pohybovým aktivitám vybraných věkových skupina

Podobné dokumenty
Přílohy. 1. Dotazník 2. Rozhovor 3. Grafy č.i,2 4. Tabulky č.l až č.17

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

"Fatální důsledky pohybové nedostatečnosti pro společnost" Václav Bunc LSM UK FTVS Praha

ANALÝZA POSTOJÙ POPULACE V RÙZNÝCH VÌKOVÝCH SKUPINÁCH K VYBRANÝM SLOŽKÁM ZDRAVÉHO ŽIVOTNÍHO STYLU

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Základní charakteristiky zdraví

VYHODNOCENÍ DOTAZNÍKU ABSOLVENTŮ U3V

Statistika Mládež a drogy 2012

Pavlíčková Lenka,Tůmová Pavlína Kardiologická JIP,FN Plzeň

Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí

Vzdělávací potřeby dospělých v České republice

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Fyzická aktivita (VIII. díl)

VÝZKUM K CHOVÁNÍ MANAŽERŮ KE SPOLUPRACOVNÍKŮM THE REASEARCH ON BEHAVIOUR OF MANAGERS TOWARDS THEIR COLLEAGUES

Statistika Mládež a drogy 2012

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Index tělesné hmotnosti, fyzická aktivita, spotřeba ovoce a zeleniny

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Zvládání osobní péče a péče o domácnost

S jakými očekáváními pohlížíme do budoucna?

TISKOVÁ ZPRÁVA. Centrum pro výzkum veřejného mínění CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i.

Konzumace piva v České republice v roce 2007

CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELŮ NA TRHU VÍNA V ČR

Personální bezpečnost v organizacích

or11013 První otázka z tematického bloku věnovaného vysokoškolskému vzdělávání se zaměřila na mínění českých občanů o tom, zda je v České republice ka

Projekty utváření pozitivního postoje dětí k pohybovým aktivitám

Kvalifikovanost učitelů hlavní výsledky dotazníkového šetření

Výsledky průzkumu Mapování rozvojových potřeb sociálních podniků a subjektů zaměstnávajících osoby znevýhodněné na trhu práce

Hodnocení výdajů státu ve vybraných oblastech sociální politiky

Pohybová aktivita a životospráva u adolescentů


ZÁKLADY KINANTROPOLOGIE

Technické parametry výzkumu

odpovědí: rizikové již při prvním užití, rizikové při občasném užívání, rizikové pouze při pravidelném užívání, není vůbec rizikové.

Jednotlivci využívající vybrané informační a komunikační technologie

Současný stav likvidace dat v organizacích

Bezpečnost úložišť v organizacích

Katedra telesnej výchovy a športu Fakulty humanitných vied UMB v Banskej Bystrici

UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ FAKULTY TĚLESNÉ VÝCHOVY A SPORTU UNIVERZITY KARLOVY V PRAZE NA PRACOVNÍM TRHU

Vztah mladé generace k přírodovědným oborům a související vědeckovýzkumné činnosti Attitude of the youth to natural sciences and to working in R&D

Příklad dobré praxe IV z realizace kariérového poradenství

ZJIŠTĚNÍ A ANALÝZA AKTUÁLNÍCH VZDĚLÁVACÍCH POTŘEB PEDAGOGŮ ANGLIČTINÁŘŮ V OBLASTI JAZYKOVÉHO VZDĚLÁVÁNÍ

RESPONDENTI DLE EKONOMICKÉ AKTIVITY

Občané o vztazích ČR s některými zeměmi prosinec 2018

Romové a soužití s nimi očima české veřejnosti duben 2014

eu100 špatnou a vyučenými bez maturity. Například mezi nezaměstnanými (, % dotázaných) hodnotilo 8 % z nich nezaměstnanost jako příliš vysokou, mezi O

Politická kultura veřejně činných lidí duben 2018

Statistika Mládež a drogy 2013

Občané o přijetí eura a dopadech vstupu ČR do EU duben 2014

MANAŽERSKÁ ETIKA A ZÍSKÁVÁNÍ PRACOVNÍKŮ APLIKOVANÉ V RÁMCI VÝCHODOČESKÉHO REGIONU

POHYBOVÁ AKTIVITA V ADOLESCENCI

Eurobarometr Evropského parlamentu (EB/PE 79.5)

Zpracoval: Ondřej Malina Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.:

Zdravotní gramotnost člověka v průběhu životního cyklu ŽIVOTNÍ STYL. Kateřina Janovská

Zpracoval: Milan Tuček Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Tel.: ,

Důvěra v evropské a mezinárodní instituce duben 2019

výchovy a sportu v testu 12minutového plavání

CZ.1.04/3.1.02/ ,

Pohybová gramotnost a kvalitativní diagnostika pohybu. Václav Bunc FTVS UK Praha

velmi dobře spíše dobře spíše špatně velmi špatně neví

Názory na zdravotní péči u nás, na Slovensku, v Polsku a v Maďarsku

Health care about patients with eating disorders in the Czech Republic in

Shrnutí. Organizace z oblasti péče o duševní zdraví.

Spokojenost rodičů s MŠ a ZŠ v Praze 20

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Užívání drog. European Health Interview Survey in CR - EHIS CR Use of illegal drugs

Evropské výběrové šetření o zdravotním stavu v ČR - EHIS CR Životní a pracovní prostředí respondentů

Jak jsme zdraví v Praze 13

PO /[5] Jilská 1, Praha 1 Tel./fax:

KE STÁTNÍM MAGISTERSKÝM ZKOUŠKÁM

Výběrové šetření o zdravotním stavu české populace (HIS CR 2002) Chronická nemocnost (X. díl)

Světové šetření o zdraví (13. díl) Cíle zdravotnictví a sociální kapitál

Dlouholetý člen České marketingové společnosti dodržující kodex ESOMAR a principy SIMAR

Vybrané mzdové charakteristiky v krajích ČR členěné podle věku a pohlaví v roce 2008

Statistika Mládež a drogy

ANALÝZA POSTOJŮ VEŘEJNOSTI KE KRIMINALITĚ V PLZNI

Zaměstnanecké benefity na konci ekonomické krize

VLIV INTERNETOVÉ SOCIÁLNÍ SÍTĚ NA ŽIVOT STUDENTŮ ZDRAVOTNICKÝCH OBORŮ

Prevence pracovních rizik při práci se zobrazovacími jednotkami

MOTIVY STRAVOVACÍCH ZVYKLOSTÍ A OBEZITA V RODINĚ

Hodnocení stavu životního prostředí květen 2019

Výsledky sledování indikátoru ECI/TIMUR A.3: Mobilita a místní přeprava cestujících v Třebíči

SOUHRNNÉ VÝSLEDKY ZPĚTNÝCH VAZEB NA PACIENTSKÝ PROGRAM AD VITAM

Nadváha a obezita a možnosti nefarmakologického ovlivnění

Péče o pacienty s poruchami příjmu potravy v ČR v letech

Sociodemografická analýza správního obvodu města Frenštát pod Radhoštěm

Teplotní poměry a energetická náročnost otopných období 21. století v Praze

Ergonomické aspekty a výskyt muskuloskeletálních onemocnění zubních lékařů v ČR.

Bulharsko Česká republika Maďarsko Německo Polsko Rakousko Rumunsko Rusko Slovensko Slovinsko

ČTEME? Obyvatelé České republiky a jejich vztah ke knize. Jiří Trávníček

Graf 1: Obyvatelstvo ve věku 20 let a více (struktura podle vzdělání) ženy muži celkem

Názor na rozšířenost a míru korupce u veřejných činitelů a institucí březen 2017

Zdraví a internet: Co lidé dělají na online stránkách o stravování a cvičení? Výzkumná zpráva

JAK VNÍMÁM NAŠI ŠKOLU

Je Brno přátelské k rodině? Stručné výsledky ankety

Bezpečnostní rizika pro ČR z pohledu veřejného mínění

NETMONITOR CONSUMER 8. VLNA

Role žen a mužů v rodině

CESTA DĚTÍ DO A ZE ŠKOLY

II. Nemoci a zdravotní omezení související s výkonem povolání

Pražská vysoká škola psychosociálních studií

SEMESTRÁLNÍ PRÁCE Z PŘEDMĚTU STATISTIKY

Metodologie pro ISK 2, jaro Ladislava Z. Suchá

Statistika Mládež a drogy

Spokojenost se životem červen 2019

Transkript:

Komparace motivace žen k pohybovým aktivitám vybraných věkových skupina Radka Střeštíková, Zora Svobodová Fakulta sportovních studií MU Brno Údolní 3, 602 00 Brno Kontakt: radkastrestikova@seznam.cz, zsvobodova@fsps.muni.cz Annotation The aim of this paper was to determine why women in their free time are doing sports and then compare these responses due to the age categories. The answers of the respondents found out that for women aged 20 to 25 years their health is the greatest motivation for doing physical activities, as opposed to women aged 30 to 35 and aged 40 to 45 who prefer interest in sports. Key words Physical aktivity, women, motivation. Úvod Nároky kladené na ženu v průběhu posledního desetiletí prudce stoupají. Životní styl, kvalita života, ale i pohybové aktivity jsou stále častěji diskutovaná témata současné společnosti. Požadavkem je často potřeba vylepšení tělesného vzhledu a v neposlední řadě i zvýšení zdatnosti, jako podmínka posílení vlastního sebevědomí a samostatnosti. Ženy vyhledávají především kompenzaci nedostatku pohybového zatížení jako důsledku současného způsobu života (Novotná, Čechovská & Bunc, 2006). Tělesná námaha a pohyb postupně z našeho života mizí. Na snižování tělesné aktivity se podílí zejména automatizace a využívání moderních technik (jezdící schody, výtahy, automobily apod.) a to jak v zaměstnání, tak v průběhu trávení volného času. V průběhu dne je několik oblastí pohybové aktivity, která je vykonávána. Je to aktivita v zaměstnání, dále je to aktivita při dopravě a aktivita při domácích činnostech (úklid, péče o děti, o domácnost, práce na zahradě) a aktivita ve volném čase. Stále narůstá sedavých zaměstnání, při kterých je pohybová aktivita minimální. Proto je důležité pohybovou aktivitu doplnit ve volném čase (Papežová, 2008). Ženy ve věku 30 45 let vyhledávají pohybové aktivity především jako kompenzaci nedostatku pohybového zatížení a to v důsledku současného způsobu života. Požadavkem je často potřeba vylepšení tělesného vzhledu, redukce hmotnosti, zvýšení zdatnosti jako podmínka posílení vlastního sebevědomí a samostatnosti. Zájem žen o pohybové aktivity stoupá, ale v praxi se objevují problémy v uplatňování vhodných pohybových režimů, a to v důsledku časové náročnosti v zaměstnání, práci v domácnosti, starosti o děti (Střeštíková, 2011). Většina žen středního věku má sedavé zaměstnání nebo zaměstnání, které vynucuje setrvání po dlouho dobu ve statické poloze a většina z nich již v tomto věku pociťuje určité zdravotní obtíže (Knappová, 2008).

Ženy ve věku 20 25 jsou mnohdy studující nebo právě nastoupily do zaměstnání, většina z nich je svobodná, takže využití volného času je jiné, nežli u žen staršího věku. V této skupině se teprve začíná projevovat stabilita postoje k pohybovým aktivitám a také výběr vhodné pohybové aktivity jsou jiné než u žen starších (Svobodová, 2006). Důvody pro provádění pohybové aktivity: být zdravé, být fit, zvládat denní starosti a prožívat plně svůj život; cílem není jen sportovní výkonnost, ale především kompenzace nedostatku; pohybového zatížení jako důsledku současného způsobu života; potřeba vylepšení tělesného vzhledu (redukce hmotnosti); zvýšení zdatnosti jako podmínka posílení vlastního sebevědomí a samostatnosti; pozitivní vliv na celkovou výkonnost člověka bez striktního dělení na pracovní a duševní výkonnost; reguluje rizikové faktory civilizačních chorob; odolávat stresu; přispívá obecně k plnějšímu prožití života; ovlivňuje psychiku pozitivními účinky; redukuje výskyt zdravotních problémů. Domníváme se, že bude přínosné srovnat výsledky a vyhodnotit rozdíly mezi těmito skupinami. Předpokládáme, že mladé ženy a především studentky vyhledají pohybovou aktivitu jako společenskou záležitost a setkávání se s přáteli, u žen starších už vstupuje zájem o zdraví a také relaxace a odpoutání se od problému. Ve všech věkových kategoriích žen předpokládáme zájem z hlediska potřeby vylepšení tělesného vzhledu. Cíle práce Zjistit a porovnat jaká je motivace žen k provádění pohybových aktivit ve věku 20 25 let, 30 35 let a 40 45 let Metodika Popis a charakteristika souboru Výzkumný soubor tvořilo 70 žen ve věku 20 25 let, 127 žen ve věku 30 35 let a 57 žen ve věku 40 45 let. Do zkoumaného vzorku byly oslovovány ženy náhodným výběrem, tak aby měly stejnou šanci být součástí tohoto vzorku a aby reprezentovaly všechny známé a neznámé vlastnosti populace, v našem případě jejich pohybovou aktivitu. Tázané ženy ve věku 30 35 let a 40 45 let různého zaměstnání (sekretářky, kuchařky, učitelky, ženy na mateřské dovolené), byly osloveny v Brně a v okolí Brna. Ženy ve věku 20 25 let jsou studentky Masarykovy univerzity v Brně. Dotazník Základem celého výzkumného šetření se stal vytvořený dotazník pohybové aktivity. Dotazník jsme vytvořili na základě studia literatury a upravili jej pro potřeby výzkumu. Pro zvýšení validity a reliability byla konečná verze dotazníku konzultována se 4 odborníky z oblasti psychologie, kinantropologie, pedagogiky a sociologie. Po závěrečné úpravě jsme zahájili předvýzkum a poté následoval vlastní výzkum. Předvýzkum proběhl v srpnu 2009 a vlastní výzkum byl realizován v období září prosinec 2009. Dotazník pohybové aktivity obsahuje otázky na zjištění základních údajů charakterizujících sledovaný soubor respondentek, typu zaměstnání, pohybové aktivity (druhu, frekvence, motivace), subjektivního hodnocení zdravotního stavu a subjektivního posouzení dodržování

zdravého životního stylu (pravidelné sportování, racionální výživa, relaxace). ( Střeštíková &Svobodová, 2012) Základní charakteristika souboru Tab. 1 : Základní charakteristika souboru věk žen Věk 20 25 let 30 35 let 40 45 let Celkem N 70 127 57 254 % 28 50 22 100 V tabulce 1 vidíme, že nejvíce je zastoupená kategorie žen věku 30 35 let a to 50%, dále jsou to ženy vě věku 20 25 let (28%), nejméně je žen ve věku 40 45 let (22%). Výsledky Sportování žen V první části si porovnáme, zda ženy ve svém volném čase sportují. Hodnotily jsme to dle otázky v dotazníku, zda mají zájem o sportovní aktivity. Na výběr měly ze dvou možností. Tab. 2: Sportování žen Sportování žen N ANO NE Celkem 20 25 let 65 5 70 % 93 7 100 30 35 let 121 6 127 % 95 5 100 40 45 let 53 4 57 % 93 7 100 Tabulka 2 nám ukazuje velký zájem žen o sportovní aktivity a porovnává 3 zmíněné kategorie žen tedy ženy ve věku 20 25 let, 30 35 let a 40 45 let. Je vidět, že v obou kategoriích převládají ženy, které sportují před těmi, které nesportují. Procento u všech kategorií je velmi vysoké a je to nejspíše z důvodu, že ženy počítaly mezi sportovní aktivity i chůzi, kterou v doplňující otázce často vyplnily. Důvody vedoucí ženy k provádění pohybových aktivit V této části se budeme zabývat důvody a motivy, které vedou ženy k provádění pohybových aktivit. Hodnotili jsme, jaký je nejčastěji uváděný důvod pro provádění pohybových aktivit žen daných věkových kategorií. Poté jsme výsledky je porovnaly a vyhodnotili. Ženy odpovídaly na otázku v dotazníku, z jakého důvodu sportují. Měly na výběr z 9 možností, 10 důvod byl jiný, aby mohly dopsat svůj důvod, který nenašly v nabídce. Poslední možnost byla negativní pro případ, že nesportují. Ženy mohly označit více možností.

Tab.3 : Tabulka četností důvodů sportování 20 25 let 30 35 let 40 45 let Důvod sportování Absolutní Absolutní Absolutní četnost % četnost % četnost % baví mě to 55 79% 88 69% 36 63% chci zhubnout 49 70% 40 31% 15 26% společenská událost 41 59% 32 25% 21 12% způsob relaxace 49 70% 80 63% 27 47% zlepšení fyzické kondice 63 90% 66 52% 31 54% zdraví 66 94% 71 56% 33 58% pěkná postava 60 86% 54 43% 20 35% aktivní trávení času 46 66% 40 31% 10 18% odpoutání se od problémů 37 53% 41 32% 15 26% jiný důvod 9 13% 4 3% 4 7% necvičím 5 7% 6 5% 4 7% Celkem 480 687% 522 410% 216 362% Tabulka 3 dává přehled absolutních četností jednotlivých sledovaných kategorií důvodů sportování a procentuální relativní četnosti vztažené k celkovému počtu respondentek. Z tabulky lze vyčíst, že nejčastějším důvodem, který vede dotázané ke sportu je ve věkové kategorii 20 25 let zdraví, ve věkové kategorii 30 35 let a 40 45 let je to shodně zájem o sport. Na opačném konci pomyslného žebříčku se umístily ve všech věkových kategoriích argumenty jiný důvod a necvičím.

Následující grafy ukazují přehlednější zastoupení odpovědí. 100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Ženy 20-25 let Ženy 20-25 let Obr. 1: Motivace žen k pohybovým aktivitám ve věku 20 25 let V obrázku 1 jsou vidět velmi vyrovnané odpovědi na prvních 3 místech. Ženy této věkové kategorie upřednostňují především tyto motivační faktory zdraví, zlepšení fyzické kondice a pěknou postavu. 80 70 60 50 40 30 20 10 0 Ženy 30-35 let Ženy 30-35 let Obr. 2: Motivace žen k pohybovým aktivitám ve věku 30 35 let V obrázku 2 vidíme, že ženy ve věku 30 35 let upřednostňují především zájem o pohybové aktivity, dále je sport pro ně relaxací a dalším faktorem je zájem o zdraví.

70 60 50 40 30 20 10 0 Ženy 40-45 let Ženy 40-45 let Obr.3: Motivace žen k pohybovým aktivitám ve věku 40 45 let V obrázku 3 vidíme, že kategorie nejstarších žen našeho výzkumu vyhledává pohybové aktivity především ze zájmu, dále je to zdravotní důvod a poté kvůli zlepšení fyzické kondice. Diskuze Respondentky odpovídaly na otázku motivace k pohybovým aktivitám. Vycházely jsme z konstatování mnohých autorů (Novotná (2006) a dalších) a předpokládaly jsme, že mezi nejčastěji uváděné důvody pro provádění pohybových aktivit budou patřit vylepšení tělesného vzhledu a zvýšení zdatnosti a u žen mladších bude dalším faktorem setkávání se s přáteli. U žen ve věku 20 25 let byl nejčastěji uváděným důvodem zájem o zdraví, poté zlepšení fyzické kondice a pěkná postava, což nám částečně potvrdilo náš předpoklad. Oproti tomu ženy ve věku 30 35 vybíraly nejvíce zájem o sport, relaxaci a také zdraví. Ženy věkové kategorie 40 45 let upřednostňují zájem o sport, dále o zdraví a zlepšení fyzické kondice. Rozdíly v motivaci k pohybovým aktivitám mezi těmito skupinami tedy nejsou nijak významné, ženy všech věkových kategorií mají potřebu zvyšovat svoji kondici, starat se pohybem o svoje zdraví. Překvapilo nás, že respondentky nejmladší věkové kategorie na prvním místě uvedly zájem o zdraví, což jsme dle věku nepředpokládaly, oproti tomu ženy starší uvedly že vyhledávají pohybové aktivity proto, že je baví, což považujeme za překvapivé a zároveň milé zjištění. Závěr V příspěvku jsme se zabývaly důvody, vedoucí ženy k provádění pohybových aktivit. Cílem práce bylo zjistit, proč ženy sportují a následně tyto odpovědi porovnat vzhledem k věkovým kategoriím. Respondentky měly v dotazníku možnost označit možnosti, proč provádějí pohybové aktivity. Na výběr měly 9 možností, k tomu byla možnost otevřené odpovědi pro jiný důvod, který nebyl uveden v nabídce. Poslední odpověď byla negativní,

tedy pro ženy, které nesportují. Tázané ženy mohly vybrat více možností. Ve výčtu všech odpovědí byl u žen ve věku 20 25 let nejvíce uváděný důvod zdraví a u žen věkové kategorie 30 35 let a 40 45 let zájem o sport. Literatura: KNAPPOVÁ, V. (2008) Změna pohybového režimu žen středního věku ve vztahu ke kvalitě držení těla v návykovém stoji. In Sport a kvalita života 2008. Sborník abstrakt mezinárodní konference konané 6.-7. listopadu 2008 v Brně. Brno, Czechia NOVOTNÁ, V., ČECHOVSKÁ, I. & BUNC, V. (2006) Fit programy pro ženy: průvodce kondiční přípravou. Praha, Czechia: Grada Publishing. PAPEŽOVÁ, K. (2008): Životní styl žen v průběhu života. Diplomová práce, Brno, Czechia STŘEŠTÍKOVÁ, R.(2011) : Analýza pohybové aktivity žen ve věku 30 45 let s ohledem na vybrané faktory životního stylu, Disertační práce, Brno, Czechia STŘEŠTÍKOVÁ, R. & SVOBODOVÁ, Z.(2012): Srovnávací analýza pohybových aktivit žen. In Hošek Václav, Tilinger Pavel. Wellness a bio-psycho-sociální kontext. Praha, Czechia: VŠTVS Palestra, s.r.o. SVOBODOVÁ, Z.(2009) :Analýza postojů ke sportovním pohybovým aktivitám v životě studentů MU, Disertační práce, Brno, Czechia