Bezpečnost úložišť v organizacích

Transkript

1 Bezpečnost úložišť v organizacích Storage security in organizations Ing. Vít Pěkný Abstrakt Článek prezentuje výsledky zjištěné dotazníkovým šetřením, které bylo realizované v roce 2016 a bylo zaměřené na monitoring aktuálního stavu bezpečnosti úložišť v organizacích. Dotazníkového šetření se účastnilo 381 respondentů. Klíčová slova: informační bezpečnost, bezpečnost úložišť, dotazníkové šetření Abstract The paper presents the results of the questionnaire survey that was implemented in 2016 and was focused on monitoring the current state of the storage security in organizations. The questionnaire survey was attended by 381 respondents Keywords: information security, storage security, questionnaire survey Úvod Ze závěrů realizovaných výzkumů (Čandík 1 [2], Čandík 2 [3]) plynou jisté rezervy v řešení bezpečnosti na svých pracovištích. I přes to, že většina organizací má zpracovanou bezpečnostní politiku, v praxi ale vyskytují bezpečnostní incidenty, které organizacím způsobují finanční ztráty buďto přímo (způsobené únikem nebo ztrátou dat/informací) nebo nepřímo (vynaložené finanční náklady pro obnovení ztráty dat 1 Čandík, Marek. Závěry statistického zpracování výzkumu obecných znalostí informační bezpečnosti. In: Právo- Bezpečnost-Informace roč.2016, č.2016/1, ISSN [online], Dostupné z: < > 2 [3] Čandík, Marek Analýza bezpečnostních rizik informačních systémů. Čandík, Marek. Závěry statistického zpracování výzkumu obecných znalostí informační bezpečnosti. In: Právo-Bezpečnost-Informace roč.2016, č.2015/2, ISSN [online], Dostupné z: < > 1

2 nebo pro eliminaci škod způsobených ztrátou/únikem dat) 3 (Šulc [8]). Cílem výzkumu bylo monitorovat stav bezpečnosti dat/informací v oblasti personální bezpečnosti na pracovištích, kde respondenti pracují. Dotazník K realizaci provedeného výzkumu byl na základě kvalitativní analýzy odborné literatury navržený standardizovaný dotazník s pevně danou strukturu pevně daným seznamem otázek/tvrzení, na které respondenti odpovídají pevně danými odpověďmi. Dotazník byl vytvořen v elektronické podobě a byl umístěn na serveru Survio ( Dotazníkový formulář byl komponován do tří částí. První část obsahovala 10 identifikačních a demografických znaků respondentů: pohlaví, věk, nejvyšší dosažené vzdělání, typ zaměstnavatele (státní správa, malá firma, středně velká firma, velká firma, ostatní) majetková struktura zaměstnavatele (100% účast státu, x% podíl státu, česká společnost, firma s podílem zahraničního kapitálu, zahraniční společnost) Doba zaměstnání u současného zaměstnavatele Celková doba zaměstnání (praxe) Doba působení na současné pracovní pozici Pracovní zařazení (majitel nebo nejvyšší post, vyšší management (2. linie), střední management, projektový vedoucí, ostatní) Země pracovního působení (stát) Druhá část byla tvořena tabulkou znázorňující způsob vyplňování dotazníku (5- bodová škála; od respondenta se požaduje, aby vyjádřil stupeň souhlasu či nesouhlasu s různými výroky, které se týkají určitého postoje postojové škály. Každý 3 ŠULC, Vladimír. Právní postihy v České repoublice pro kyberprostor terorismu. In: Právo-Bezpečnost- Informace roč.2016, č.2017/1, ISSN [online], Dostupné z: < > 2

3 bod této škály je kódován 1, 2, 3, 4, 5 pokud jde o výrok pozitivní případně naopak, pokud je výrok negativní. Nejnižší hodnotu má tedy souhlas s pozitivním, případně nesouhlas s negativním výrokem). Tabulka 1. Použitá škála dotazníkového šetření souhlasím částečně souhlasím Neumím posoudit částečně nesouhlasím nesouhlasím Třetí část dotazníkového formuláře představovala zjišťovací část dotazníkového formuláře. Zjišťovací část byla zaměřena na oblast úložišť se skládala z 8 tvrzení: Naše organizace disponuje adekvátními technickými prostředky pro dlouhodobé a bezpečné ukládání informací. V naší organizaci jsou všechny informace nějak zabezpečeny. V naší organizaci je stanovena jasná struktura jak uchovávat informace. V naší organizaci se informace ukládají na výhradně stanovená firemní uložiště. Naše organizace má selektovaná uložiště informací v závislosti na oddělení organizace. Naše organizace má jasně definované technické zabezpečení vlastních informací. V naší organizaci jsou zásadní a důležité informace snadno dohledatelné. Naše organizace má certifikát na zabezpečení informací - např. ISO. Předvýzkum (Pilotáž) Před samotným výzkumem bylo provedeno pilotní šetření, jehož cílem bylo ověřit, zda je dotazník dostatečně srozumitelný. Tento předvýzkum měl dále ověřit výroky pro část měřící postoje respondentů. Pilotní šetření bylo provedeno pro potřeby správného nastavení úrovně atributů a za účelem odhalení možných chyb v dotazníku. 3

4 V předvýzkumu bylo získáno 30 odpovědí od 15 mužů a 15 žen Předvýzkum dat probíhal v papírové formě v období od do Vypracovaný dotazník byl korigovaný z hlediska validity (odlišná formulace některých otázek, vynechání otázek, ve kterých všichni respondenti deklarovali pouze souhlasný/nesouhlasný postoj apod.). Otázky se zároveň nechaly posoudit třem odborníkům (akademické prostředí, informační bezpečnost, statistika). Sběr, zpracování a kontrola dat Sběr dat probíhal v období od do Během tohoto období bylo obdrženo 412 dotazníků. Následným počítačovým zpracováním bylo vyřazeno 31 dotazníků (7,5% z celkového počtu obdržených dotazníků) z důvodu neúplného plnění. Pro statistické plnění bylo použito celkem 381 dotazníků. Veškeré dotazníky byly následně překódovány do programu MS Excel 2016 tak, aby byla možná jejich statistická analýza. Vznikl objem dat, který byl importován do softwarového prostředí Statistica v. 10, aby data mohla být v tomto prostředí následně analyzována. V dalším kroku byla provedena kontrola dat, která neodhalila žádné chyby či nesrovnalosti, proto počet dotazníků zůstal i po kontrole stejný - výzkumný vzorek tedy čítá 381 dotazníků. Metodika výzkumu Objekt výzkumu: Předmět výzkumu: Metoda výzkumu: Postoje respondentů v otázkách spočívajících ve vnímání informační bezpečnosti a ochraně informací. oblasti informační bezpečnosti stanovené dílčími cíli výzkumu Dotazníkové šetření, s následným matematicko-statistickým vyhodnocením. Dosažené výsledky 4

5 1.1.1 Základní sociodemografické údaje o respondentech Zastoupení respondentů z hlediska pohlaví znázorňuje níže uvedený obr. 1. Obrázek 1. Struktura respondentů z hlediska pohlaví Z celkového vzorku 381 respondentů převládají muži, kterých bylo 288 (76 %) nad ženami, kterých bylo 93 (24 %). Další základní statistické veličiny respondentů znázorňuje tab. 2. Tabulka 2. Základní statistické údaje o věku a praxi respondentů Všichni respondenti Věk Praxe u současného Celková Působení na (n=381) (v letech): zaměstnavatele praxe současné pozici Minimum Maximum Průměr 44,6 10,2 23,2 8,3 směrodatná odchylka 10,0 8,2 10,3 7,1 Medián Modus Nejmladším respondentem v rámci výzkumu byl 23 let starý respondent (minimum), nejstarším respondentem byl 65 let starý respondent (maximum). 5

6 Průměrný věk respondentů byl 44,6 let, mediánová hodnota věku respondentů je 44 let, nejčetnější skupinou respondentů byla skupina 44 letých (modus). Tato skupina respondentů disponovala praxí u současného zaměstnavatele v intervalu jednoho roku (minimum) až 40 let (maximum), průměrná délka praxe respondentů u současného zaměstnavatele byla 10,2 roku, mediánová hodnota praxe u současného zaměstnavatele byla 8 let, nejčetnější skupinou respondentů byli respondenti s praxí u současného zaměstnavatele v délce jednoho roku (modus). Z hlediska délky celkové praxe respondentů lze konstatovat, že u respondentů se pohybovala v intervalu jednoho roku (minimum) až 47 let (maximum), průměrná délka celkové praxe respondentů byla 23,2 roku, mediánová hodnota celkové doby praxe byla 23 let, nejčetnější skupinou respondentů byli respondenti s celkovou délkou praxe v trvání jednoho roku (modus). Z hlediska délky působení respondentů na současné pozici byla minimální doba působení 1 rok, maximální doba působení byla 27 let, průměrná doba působení na současné pozici byla 8,3 let. Mediánová hodnota délky působení respondentů na současné pozici byla 6 let, nejčetněji uváděli respondenti délku působení na své pozici dobu 1 rok (modus) Položková analýza výsledků v oblasti úložišť Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: Naše organizace disponuje adekvátními technickými prostředky pro dlouhodobé a bezpečné ukládání informací interpretuje následující obr

7 Obrázek 44. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Většina respondentů (77,2 %) vyjádřilo souhlas s tím, že jejich organizace disponuje adekvátními technickými prostředky pro dlouhodobé a bezpečné ukládání dat. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti do 40ti let (58,1 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali 40ti letí a starší respondenti (86,9 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů - mužů (odchylka 0,1 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti do 40ti let (odchylka 19 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: V naší organizaci jsou všechny informace nějak zabezpečeny interpretuje následující obr

8 Obrázek 45. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Většina respondentů (82,4 %) deklarovalo souhlasné stanovisko s tím, že v jejich organizaci jsou všechny informace nějak zabezpečeny. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti s praxí ve firmě do 10ti let (75 %) a respondenti, kteří jsou na své současné pozici do 5ti let (75,5 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali respondenti pracující ve státní správě (94,1 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů z České republiky (odchylka 0,6 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti pracující ve státní správě (odchylka 11,7 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: V naší organizaci je stanovena jasná struktura jak uchovávat informace interpretuje následující obr

9 Obrázek 46. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Většina respondentů (67,7 %) vyjádřilo souhlas s tím, že v jejich organizaci je stanovená jasná struktura, jak uchovávat informace. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti pracující ve státní správě (52,9 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali respondenti pracující v malých společnostech (84,2 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů pracujících ve velkých společnostech (odchylka 0,3 %) a respondenti pracující v zahraničních společnostech působících v České republice (odchylka 0,5 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondentů pracujících v malých společnostech (odchylka 17 %), respondenti pracující ve státní správě (odchylka 15 %) a respondenti pracující v zahraničí (odchylka 10 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: V naší organizaci se informace ukládají na výhradně stanovená firemní uložiště interpretuje následující obr

10 Obrázek 47. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Většina respondentů (73 %) vyjádřilo souhlas s tím, že v jejich organizaci se informace ukládají na stanovená firemní úložiště. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti pracující ve státní správě (64,7 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovaly respondentky - ženy (80,6 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů z České republiky (odchylka 0,3 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti pracující ve státní správě (odchylka 8,3 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: Naše organizace má selektovaná uložiště informací v závislosti na oddělení organizace interpretuje následující obr

11 Obrázek 48. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů Většina respondentů (69,3 %) vyjádřilo souhlas s tím, že jejich organizace má selektovaná úložiště informací v závislosti na oddělení organizace. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti pracující ve státní správě (58,8 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali respondenti pracující v zahraničních společnostech působících v České republice (79,5 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů mužů (odchylka 0,5 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti pracující ve státní správě (odchylka 11 %) a respondenti pracující v zahraničních společnostech působících v České republice (odchylka 10 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: Naše organizace má jasně definované technické zabezpečení vlastních informací interpretuje následující obr

12 Obrázek 49. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Většina respondentů (70,1 %) vyjádřilo souhlas s tvrzením, že jejich organizace má jasně definované technické zabezpečení vlastních informací. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti pracující v českých společnostech z hlediska jejich majetkové struktury (62,5 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali respondenti pracující v malých společnostech (84,2 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů s praxí ve firmě do 10ti let (odchylka 0,1 %) a respondenti, kteří jsou na své současné pozici 5let a více (odchylka 0,2 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti pracující v malých společnostech (odchylka 14 %) a respondenti pracující v zahraničních společnostech působících v České republice (odchylka 9,4 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: V naší organizaci jsou zásadní a důležité informace snadno dohledatelné interpretuje následující obr

13 Obrázek 50. Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Většina respondentů (78 %) vyjádřilo souhlas s tím, že v jejich organizaci jsou zásadní a důležité informace snadno dohledatelné. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti pracující ve státní správě (64,7 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali respondenti pracující v malých společnostech (100 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina respondentů mužů (odchylka 0,9 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti pracující v malých společnostech (odchylka 22 %), respondenti pracující ve státní správě (odchylka 13 %) a respondenti ze zahraničí (odchylka 11 %). Poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů k tvrzení: Naše organizace má certifikát na zabezpečení informací - např. ISO interpretuje následující obr

14 Obrázek 51: Obdržené poměrné zastoupení výsledků u jednotlivých skupin respondentů. Skutečnost, že organizace, ve které respondenti pracují, je držitelem certifikátu pro oblast zabezpečení informací, deklarovalo 46 % respondentů. Z jednotlivých skupin respondentů nejnižší souhlasné stanovisko dosáhli respondenti pracující v malých společnostech (31,6 %) a respondenti ze zahraničí (33,3 %) nejvyšší pozitivní stanovisko deklarovali respondenti pracující ve státní správě (52,9 %), respondenti pracující na pozicích středního managementu a nižších funkcí (52,3 %) a respondenti, kteří jsou na své současné pozici do 5ti let (50 %). Z jednotlivých skupin respondentů je nejblíže celkovému postoji všech respondentů skupina 40ti letých a starších respondentů (odchylka 0,2 %) a respondenti muži (odchylka 0,3 %), svými postoji se nejvíce vzdálili od celkového postoje respondenti pracující ve státní správě (odchylka 14%) a respondenti ze zahraničí (odchylka 13 %). U respondentů pracujících ve velkých společnostech je významný neutrální postoj (39,5 %), tento postoj ale není dominantní. Dominantní záporný postoj lze pozorovat u respondentů pracujících v malých společnostech (63,2 %) a u respondentů pracujících v českých společnostech z hlediska majetkové struktury (46,8 %). 14

15 Závěr Příspěvek poukázal na odlišné vnímání problematiky personální bezpečnosti v organizacích a poukázal na rozdíly ve vnímání problematiky personální bezpečnosti z hlediska pohlaví, nejvyšší dosažené úrovni vzdělání respondentů, z hlediska majetkové struktury společností, z hlediska struktury/velikosti společností, věku respondentů, délky praxe ve společnosti, celkové délky praxe, doby působení respondentů na současné pozici, z hlediska pracovní pozice respondentů, i z hlediska geografického. Literatura [1] BUDÍKOVÁ, Marie, Maria KRÁLOVÁ a Bohumil MAROŠ. Průvodce základními statistickými metodami. Praha: Grada, Expert (Grada). ISBN [2] ČANDÍK, Marek. Závěry statistického zpracování výzkumu obecných znalostí informační bezpečnosti. In: Právo-Bezpečnost-Informace roč.2016, č.2016/1, ISSN [online], Dostupné z: < > [3] ČANDÍK, Marek Analýza bezpečnostních rizik informačních systémů. Čandík, Marek. Závěry statistického zpracování výzkumu obecných znalostí informační bezpečnosti. In: Právo-Bezpečnost-Informace roč.2016, č.2015/2, ISSN [online], Dostupné z: < > [4] HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Vyd. 7. Praha: Portál, ISBN [5] HENDL, Jan. Přehled statistických metod zpracování dat: analýza a metaanalýza dat. Vyd. 2., opr. Praha: Portál, ISBN [6] KALAMÁR, Štěpán a Josef POŽÁR. Vybrané aspekty informační bezpečnosti. Praha: Policejní akademie České republiky v Praze, ISBN

16 [7] MELOUN, Milan a Jiří MILITKÝ. Kompendium statistického zpracování dat: metody a řešené úlohy včetně CD. Praha: Academia, ISBN [8] ŠULC, Vladimír. Právní postihy v České repoublice pro kyberprostor terorismu. In: Právo-Bezpečnost-Informace roč.2016, č.2017/1, ISSN [online], Dostupné z: < > 16