OSÍDLENÍ KULTURY LUŽICKÝCH

Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně Ústav archeologie a muzeologie Miroslav Novák OSÍDLENÍ KULTURY LUŽICKÝCH POPELNICOVÝCH POLÍ V JAROMĚŘI Rigorózní práce Brno 2008

2

Prohlašuji, že jsem rigorózní práci vypracoval samostatně s využitím uvedených pramenů a literatury. V Brně 31. ledna 2008 3

4

OBSAH 1. ÚVOD... 7 2. LOKALIZACE... 8 5. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY... 9 3. DĚJINY BÁDÁNÍ... 10 4. KRITIKA PRAMENŮ... 11 6. PŘEHLED NALEZIŠŤ... 12 7. KATALOG NEPUBLIKOVANÝCH NÁLEZŮ... 20 7.1. NALEZIŠTĚ 1... 20 7.2. NALEZIŠTĚ 2... 20 7.3. NALEZIŠTĚ 4... 61 7.4. NALEZIŠTĚ 7... 61 7.5. NALEZIŠTĚ 12... 62 7.6. NALEZIŠTĚ 15... 62 7.7. NALEZIŠTĚ 17... 63 7.8. NALEZIŠTĚ 18... 63 7.9. NALEZIŠTĚ 20... 73 7.10. NALEZIŠTĚ 21... 73 7.11. NALEZIŠTĚ 22... 73 8. POHŘEBIŠTĚ... 74 8.1. PODOBA POHŘEBIŠŤ... 74 8.2. POHŘEBNÍ RITUS... 76 8.3. HROBY LUŽICKÉHO OBDOBÍ... 77 8.4. HROBY SLEZSKÉHO OBDOBÍ... 80 9. SÍDLIŠTĚ... 82 10. CHRONOLOGICKÉ SYSTÉMY A TERMINOLOGIE KULTURY... 84 11. ROZBOR NÁLEZŮ... 86 11.1. METODA... 86 11.2. KERAMIKA... 87 11.2.1. Terminologie keramiky... 87 11.2.3. Nádoby s výdutí a odsazeným hrdlem... 89 11.2.4. Okříny... 101 11.2.5. Okřínky... 103 5

11.2.6. Mísy... 105 11.2.7. Misky a koflíky... 106 11.2.8. Hrncovité nádoby... 108 11.2.9. Zvláštní tvary... 110 11.3. NEKERAMICKÉ NÁLEZY... 111 11.3.1. Bronz... 111 11.3.2. Zlato... 113 11.3.3. Jantar... 114 11.3.4. Sklo... 115 12. CHRONOLOGICKÉ POSTAVENÍ LOKALIT... 116 13. SÍDELNÍ STRUKTURA NA ÚZEMÍ JAROMĚŘE... 120 14. ZÁVĚR... 129 SEZNAM ZKRATEK... 131 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY... 131 6

1. Úvod Více než osm staletí trvání doby popelnicových polí zanechalo v obraze pravěkého osídlení východních Čech nesmazatelnou stopu. Počtem nalezišť se toto období řadí na druhé místo hned za středověk. Na sledovaném území katastrů Jaroměře, Josefova, Jezbin, Horních Dolců a přilehlé části katastru Čáslavek, na ploše pouhých 20,5 km 2, je dnes evidováno nejméně 23 lokalit z doby popelnicových polí. Tento vysoký počet je pravděpodobně způsoben strategickou polohou na soutoku tří řek, ale i dlouhou tradicí archeologického bádání od rozsáhlých terénních úprav při stavbě železnice v 50. letech 19. století po moderní velkoplošné výzkumy. Řada unikátních nálezů z 19. a 1. poloviny 20. století nabízí široké možnosti interpretací. Ty byly doposud omezeny izolovaností souborů a absencí nálezových okolností. Tato práce si klade za cíl sledovat, jak se situace změnila pod vlivem novodobých velkoplošných výzkumů. Protože většinu současných znalostí hmotné kultury doby popelnicových polí ve východních Čechách čerpáme z poměrně omezeného počtu ve větším měřítku zkoumaných pohřebišť, je zvláště významné odkrytí části pohřebiště v Jaroměři Čáslavkách. Ačkoliv se původní počty hrobů na popelnicových pohřebištích odhadují na několik set až tisíce hrobů, mají ty nejúplněji zkoumané lokality desítky, nejvýše stovky hrobů. Záchrannými výzkumy z let 1999 a 2002 se do této kategorie zařadilo také výše zmíněné pohřebiště. Dva novodobé výzkumy osvětlují také další složku sídelní struktury na Jaroměřsku, a to sídliště. První z mladší doby bronzové bylo prozkoumáno v letech 1981 a 1994 v Dolních Dolcích a druhé halštatské v roce 2000 jen o 400 metrů severněji v průmyslové zóně mezi západním okrajem města a údolím Doleckého potoka. Mozaiku doplňuje také intenzivní prospekce povrchovými sběry, která vyvrcholila zejména v 80. letech 20. století. Vysoká hustota nalezišť, rozsáhlé novodobé odkryvy i luxusní předměty ze starých výzkumů nabízejí možnost rekonstrukce struktury osídlení v Jaroměři s širšími dopady pro poznání východočeské skupiny kultury popelnicových polí 7

2. Lokalizace Z uvedených 23 lokalit na území Jaroměře je 15 lokalizováno na parcelní číslo, z toho dvě také přesně geodeticky. Parcelní čísla byla podrobena řadě oprav, a to jak z důvodu pozdějšího přečíslování, tak i chyb a překlepů v publikované literatuře. Ostatní lokality, a to se týká především nálezů učiněných před druhou světovou válkou, bylo možné identifikovat pouze na základě pomístních názvů nebo objektů označených zpravidla jménem původního majitele. Pro konfrontaci slovního popisu polohy nálezu s tehdejší realitou se stala nepostradatelnými všechna tři vojenská mapování a mapy Stabilního katastru. Lokalizovaná naleziště byla následně opatřena v současnosti platnými identifikačními údaji. Podrobnější komentář zaslouží především lokalizace pohřebiště na rozhraní katastrů Jaroměře a Čáslavek, která se v literatuře objevuje v různých verzích s řadou chyb a dále lokalizace dnes již zaniklé lokality v poloze Valáškův kopec. Pohřebiště se nachází mezi hlavní silnicí ve směru Jaroměř Náchod a pravobřežní terasou řeky Úpy, přibližně v poloviční vzdálenosti mezi okrajem intravilánu Jaroměře a Čáslavek. V nejstarších zprávách se uvádí Matuškovo pole, Tomanův písník nebo Baudyšova cihelna na k.ú. Jaroměře, parc.č. 523. Během odmlky mezi lety 1958 a 1983, kdy nebyly na lokalitě přes pokračující těžbu zjištěny žádné nálezy, došlo k posunu katastrální hranice mezi k.ú. Jaroměř a Čáslavky o 625 metrů jihozápadním směrem do prostoru lokality. Tuto novou hranici překročila těžba v letech 1982 1983. Všechny staré nálezy a rovněž objekt 12 zkoumaný roku 1983 se nacházejí podle současného stavu na k. ú. Jaroměře, parcelách č. 3597, 3598, 3600, 3602 a 3603. Ostatní nálezy z let 1983 1984, 1999 a 2002 již náleží k.ú. Čáslavky, a to jihozápadní části parcely č. 202/1. Poloha Valáškův kopec byla při nedávném zpracování (Vokolek Sankot 2001) lokalizována severovýchodně od jaroměřského nádraží, mezi železniční tratě Jaroměř Dvůr Králové a Jaroměř Trutnov. Vytěžená pískovna byla vymezena ulicemi Ot. Španiela, Mánesova a Bavlnářská. Při pohledu na 3. vojenské mapování z roku 1877 je však prostor pískovny dobře patrný o 200 metrů severněji, v prostoru dnešního stadionu při hraně labské terasy. Podle písemných zpráv nálezy přesahovaly i na druhou stranu trati Jaroměř Dvůr Králové. 8

5. Přírodní podmínky Jaroměř leží na soutoku Labe a jeho dvou levostranných přítoků Úpy a Metuje. Význam pro pravěké osídlení má ještě drobný pravostranný přítok Labe Dolský potok. Geomorfologicky tvoří území Jaroměře průnik Královéhradecké kotliny tvořené převážně VII. labskou terasou. Výše se nacházejí tabule se štěrkovými náplavy staropleistocénních teras. Ostrovy sprašových sedimentů se nacházejí na úrovni V. terasy. Oblast západně od údolí Labe včetně prostoru Doleckého potoka vyplňuje okrsek Velichovské tabule, východně od údolí Labe a severně od rozvodí Úpy a Metuje okrsek Českoskalické tabule a jižně od rozvodí okrsek Novoměstské tabule. Uspořádání teras naznačuje, že Labe se postupně přesouvalo k východu, zatímco Úpa si udržela od středního pleistocénu dnešní polohu (Demek 1965, 197, 203; Faltysová, H. Mackovčin, P. Sedláček, M. 2002, 18). Podloží kotliny tvoří holocenní fluviální a deluviofluviální sedimenty provázené na labském pravobřeží pásem pleistocénních eolických sedimentů spraší. Mezi Doleckým potokem a Labem navazují jílovce a slínovce středního turonu. Složitější je situace na levém břehu Labe. Ostrůvky pleistocénních fluviálních sedimentů písčitých štěrků se střídají zejména severně od Úpy s výběžky spraší a slínovců spodního turonu. Obdobný pokryv má také území mezi Úpou a Metují, vyjma návrší Brdce tvořeného pleistocénními fluviálními sedimenty písčitými štěrky. Také návrší josefovské pevnosti tvoří převážně pleistocénní písčité štěrky. Ještě jižněji navazují jílovce a slínovce středního turonu (Geologická mapa ČSSR 1990, List HK; Faltysová, H. Mackovčin, P. Sedláček, M. 2002, 14). Aluviální půdy v labské nivě následují na pravém břehu Labe s odstupem od vodního toku hnědozemní středoevropské půdy s ostrovem rendzinů v prostoru Vinic. Do meziříčí Úpy a Metuje zasahuje pás rendzinů a v poloze Na Brdcích hnědozemní středoevropské půdy. Na labském levobřeží jižně od toku Metuje převládají rendziny s ostrovem slabě podzolovaných půd na návrší josefovské pevnosti (Válek 1964, Tab. 7). Původní vegetační pokryv sestává z lužních lesů, na které navazují západně od Labe a severně od Metuje dubohabřiny a lipové doubravy, jižně od Metuje acidofilní bikové, jedlové, březové a borové doubravy (Faltysová, H. Mackovčin, P. Sedláček, M. 2002, 37; Geobotanická mapa ČSSR 1969, M-33-XVI Hradec Králové). Klimaticky se dnes jedná o mírně vlhkou oblast pahorkatinného rázu s mírnou zimou. Roční úhrn srážek se pohybuje kolem 600 650 mm a průměrná teplota v rozmezí 7 8 C, z toho ve vegetačním období srážky 400 550 mm a teplota 13 14 C (Válek 1964, 19, 21). 9

3. Dějiny bádání Nejstarší zprávy o nálezech z doby bronzové nebo halštatské se objevují v souvislosti s výstavbou železniční dráhy Pardubice Liberec v 50. letech 19. století. První dva nálezy byly učiněny v letech 1857 a 1858, a to právě v okolí budované železniční stanice. Během 80. a 90. let 19. století přibylo dalších pět lokalit, a to především v souvislosti se zakládáním písníků a některými vojenskými stavbami. Většině těchto stavebních prací byl osobně přítomen kněz František Petera-Rohoznický (1798 1877), z jehož pera pochází řada podrobných popisů nálezových situací na stránkách Památek archeologických a místopisných. V některých případech lze tušit, o jaký nález se jednalo, avšak tehdejší úroveň znalostí tuto interpretaci zpravidla značně znejasňuje. Většinu nejstarších archeologických objevů shrnul v letech 1898 a 1900 archeolog královéhradeckého muzea J. Duška. Ačkoliv měl již k dispozici řadu nových poznatků archeologického bádání, ani on nevyhnul některým zkreslujícím údajům. Bohužel pro většinu těchto starých nálezů jsou výše uvedené písemné zprávy jediným zdrojem informací, který dnes máme k dispozici. Nálezy se většinou ztratily, byly zničeny krátce po nálezu nebo je dnes nelze v muzejních sbírkách identifikovat.. Na počátku 20. století a v meziválečném období byly zjištěny další tři lokality včetně prvních dochovaných nálezů z pohřebiště na rozmezí katastrů Jaroměře a Čáslavek. V 50. letech proběhlo několik drobných záchranných výzkumů, a to jak v prostoru zmíněného pohřebiště, tak i na dalších dvou lokalitách. Povrchové sběry M. Vávry a J. Bočka ze 70. a 80. let odhalily dalších 6 lokalit a sledovány byly i ostatní již dříve známé lokality. V dalších případech se jedná o různě rozsáhlé záchranné archeologické výzkumy 2. pol. 20. století. Z nejrozsáhlejších je třeba jmenovat výzkum při přeložce hlavní silnice Jaroměř Hradec Králové v roce 1981 a s ním související výzkum na staveništi autobazaru Autoprofi v roce 1994. V roce 1984 proběhl první moderní výzkum na výše zmíněném pohřebišti Jaroměř Čáslavky. Prozkoumáno a zdokumentováno bylo 9 hrobů. Dalších 6 hrobů přibylo v roce 1999. Rozsáhlý záchranný archeologický výzkum v roce 2002 odhalil 112 objektů. V roce 1995 byl zahájen plošně nejrozsáhlejší výzkum na území Jaroměře, a to v prostoru mezi západním okrajem města a údolím Doleckého potoka. Veškeré nálezy z období popelnicových polí pocházejí ze sezóny 2000, kdy bylo prozkoumáno nejméně 29 objektů datovaných do mladší doby bronzové a především do doby halštatské. 10

4. Kritika pramenů Nálezy z 19. století, pokud se vůbec dochovaly, provázejí většinou jen stručné zprávy. Ojediněle byl publikován i detailnější popis, avšak pozornost byla věnována spíše situaci, za jaké k nálezu došlo, případně dalšímu osudu nalezených předmětů, než nálezové situaci samotné. Některé postřehy sice přinášejí pozoruhodné informace, ale obvykle i další otázky. Z meziválečného období se dochovaly první nálezové celky, ovšem stále ještě bez dokumentace. To je také případ početné skupiny hrobů z pohřebiště v Jaroměři Čáslavkách. Teprve od 50. ojediněle a od 80. let 20. století systematicky provází nalezené soubory také kresebná dokumentace doplněná slovním popisem. V téže době se však objevuje také fenomén povrchových sběrů. Výsledkem bývá početně velmi omezený soubor nálezů, který jen zřídka kdy obsahuje znaky umožňující detailní chronologické zařazení. Pokud se v průběhu sběru neprojevily povrchové půdní příznaky zahloubených objektů, je pochybná i interpretace na základě charakteru keramiky, zda šlo o sídlištní lokalitu nebo pohřebiště. Ani nejnovější výzkumy se neobešly beze ztrát na důležitých informacích. Ve všech případech se jednalo o výzkumy záchranného charakteru s nasazením těžké techniky. Ani stálý dozor při mechanické skrývce ornice nemohl zabránit ztrátě nálezů z ornice a dokonce i zániku některých mělčích objektů. Zvláště pro výzkum pohřebiště v Jaroměři Čáslavkách je charakteristický další problém, a to, že keramika často nebyla vyzvedávána po jednotlivých nádobách a takto popsána. Z tohoto důvodu dnes již nelze přiřadit většinu vyzvednutých tvarů k nádobám zachyceným v kresebné dokumentaci. To nedovoluje v plné míře rekonstruovat podobu hrobů, zvláště pak rozmístění jednotlivých tvarů a jejich případné využití ve funkci popelnice. 11

6. Přehled nalezišť 1. Jaroměř Staré město Poloha: ústí Komenského třídy na Náměstí ČSA a prostor za čp. 16 Typ lokality: sídliště, hradiště (?) Nálezy: keramika (M Jaroměř, inv.č. 10620) Okolnosti: vzorkování výkopů Literatura: nepublikováno 2. Jaroměř Jakubské předměstí (po posunu katastrální hranice SV část na katastru Čáslavek) Poloha: Všechny staré nálezy a hrob 12/1983 se nacházejí podle současného stavu na k. ú. Jaroměře, parcelách č. 3597, 3598, 3600, 3602 a 3603 (SMO 5 Jaroměř 2 2: 193/59, 210/83, 231/46, 217/27). Ostatní nálezy z let 1983 1984 (SMO 5 Jaroměř 2 2: 219/63, 225/68, 256/58), 1999 (SMO 5 Jaroměř 2 2: 241/73, 242/71, 239/72) a 2002 (SMO 5 Jaroměř 2 2: 217:85, 238/99, 245/86, 225/73) již náleží k.ú. Čáslavky, a to v JZ části parcely 202/1. Typ lokality: pohřebiště Nálezy: keramika bez celků (M Náchod), keramika bez celků (M Jaroměř), okřín, 32 náramků z doby před 1930 (NM Praha), keramika, bronzové předměty a závaží z let 1931 a 1936 (NM Praha), keramika a bronzy z 10.6.1935 (NM Praha), 5 nádob z roku 1940 (M Jaroměř), střepy, bronzové kruhy, jehlice, zlaté náušnice z r. 1940, keramika, železné předměty, uhlíky, žárový pohřeb, kamenná sekerka z roku 1951 (NM Praha), keramika a bronzy z r. 1958 (M Jaroměř), keramika z roku 1959 (MVČ HK, inv.č. 13681 13839), keramika, zlomek bronzového náramku z r. 1966 (MVČ HK, př.č. 38/75, inv.č. 28997 29000), keramika z r. 1967 (MVČ HK, inv.č. 28976), keramika, spálené kůstky z r. 1969 (M HK př.č.6/70, inv.č. 28977 28990), keramika z r. 1972 (MVČ HK, nál.č. 68/77, inv.č. 28991 28996), keramika z r. 1979 (MVČ HK, inv.č. 59163 59165), keramika z 15.3.1981 (MVČ HK, př.č.91/81), keramika z 11.5.1981 (MVČ HK, př.č.188/81), keramika z r. 1983 (MVČ HK, př.č. 125/84), keramika, opálené kosti, brousek, bronzové předměty, zlomky železa z r. 1984 (MVČ HK, př.č. 114 123/84, př.č. 198 201/89, inv.č. 70154 70156), keramika ze sběrů z r. 1984 (MVČ HK, př.č. 124/84), keramika z r. 1999 (MVČ HK, nál.č. 1 48/99, M Náchod), keramika, kosti, bronzové předměty, zlatý plíšek, jantarový korál, skleněné korále z r. 2002 (MVČ HK, nál.č. 1 652/02) 12

Okolnosti: pískovna v provozu před pol. 19.stol., zpočátku jen příležitostně zachraňováno při rozšiřování těžby (hrob XII s kruhy před 1930), výkopy Z. Fiedlera roku 1931, J. Dufka roku 1936, V. Exnera v letech 1937 a 1940, J. Tomského při orbě roku 1940, výzkum NM vedený Z. Fiedlerem v letech 1951 a 1958 při stavbě chaty p. A. Vajse, sběr M. Vávry na jaře 1966 a 2.3.1967, záchranný výzkum M. Vávry 27.10.1969, průzkum MVČ 7.4.1972, sběr 7.4.1972, sběr J. Bočka roku 1979, sběr J. Bočka 15.3. a 11.5.1981, sběr J. Bočka 10.10.1983, záchranný výzkum J. Bočka 26.6. 2.11.1984 (10 hrobů), sběr J. Bočka 12.4. 2.11.1984, v roce 1999 Mgr. Chmelík zachránil inventář jednoho hrobu, téhož roku záchranný výzkum R. Bláhy a J. Tůmy (6 hrobů), záchranný výzkum Muzea východních Čech provedený firmou Peres odkryl roku 2002 na ploše 0,9 ha 112 hrobů. Literatura: Boček 1985, č. 38b (zpráva); Filip 1936/37, 30 (výběr starých nálezů); Filip 1939, 15 18, 28 31 (výběr starých nálezů); Hralová 1966, 137 139 (publikace jednoho objektu); Charvátová Spurný Venclová 1992, 75 (zpráva); Kalferst 1995, č.198 (zpráva); Kalferst Sigl 1985, č. 14 (zpráva); Martinec 1958, 312 315 (publikace části nálezů); Kalferst Sigl Vokolek 1990, č. 19 (zpráva); Novák 2005 (souhrnné zpracování lokality); Sigl Vokolek 1982, č. 33 (zpráva); Sigl Vokolek 1984, č. 130 e, i (zpráva); Vokolek 1975, č. 91 (zpráva); Vokolek 1993a, 575 584 (publikace výzkumu z r. 1984); Vokolek Boček 1987, č. 46 (zpráva) 3. Jaroměř Jakubské předměstí Poloha: po levé straně silnice do Čáslavek, parc.č. 3282, 100 m Z od pohřebiště v Tomanově písníku Typ lokality: sídliště, 1 zásobní jáma Nálezy: keramika (M Jaroměř) Okolnosti: při kopání patky sloupu elektrického vedení roku 1957, předal p. Crkal Literatura: Martinec 1958, 312 315 (výběr nálezů); Vokolek 1994, 10 12 (celková publikace nálezu) 13

4. Jaroměř Jakubské předměstí Poloha: severní část štěrkovny p. Justa, zrušená pískovna mezi kasárnami a levým břehem Labe, S okraj zástavby v ul. Slovenského nár. povstání, parc.č. 581/3, 5, 8 (původně 585), 9, 587/1, 2, 588/1 Typ lokality: sídliště, 6 objektů Nálezy: keramika z roku 1980 (KMVČ HK, př.č. 10, 11, 18 21/80), keramika (MVČ HK, př.č. 36/83, inv.č. 59139 59156), keramika z roku 1983 (M HK, inv.č. 59057 59064, 59093 59130, 59067 59092), keramika z roku 1983 (KMVČ HK, př.č. 26/84, inv.č. 59157 59160), další nálezy (M Jaroměř, inv.č. 10417 10421, 10426, 10462, 10503, 10504) Okolnosti: sběr J. Bočka 5. 13.3.1980, 20. a 29.7.1980, sběr J. Bočka 8.10.1981; průzkum V. Vokolka 1980, záchranný výzkum J. Bočka 1983, sběr J. Bočka 10.4.1983 Literatura: Frolík Kalferst Sigl 1984, 27 (zpráva); Sigl Vokolek 1984, 130h (zpráva); Vokolek 1982, 1 35 (zpráva); Vokolek 1994 (publikace lužických objektů); Vokolek 1985, 144e (zpráva) 5. Jaroměř Jakubské předměstí Poloha: Návrší, severní část pískovny p. Justa (naleziště 4) Typ lokality: pohřebiště Okolnosti: zachráněno 1911 Nálezy: keramika, 8 nádob (M Jaroměř, inv.č. 4609) Literatura: Zouzal 1912, 69 71 (podrobná zpráva) 6. Jaroměř Jakubské předměstí Poloha: zmínce na obecním pozemku v místě zeměbraneckých kasáren odpovídá především dnešní parc.č. 617/38, cvičiště zemské obrany leželo podle 3. vojenského mapování 1:75 000 zřejmě severněji, v takovém případě navazuje nebo přímo splývá s nalezištěm 4 Typ lokality: sídliště, pohřebiště (?) Nálezy: keramika, tuhované střepy, kosti, patka pochvy meče, 2 náramky, jehlice, nákončí pásu, spirálky zlatého drátu z roku 1887 (M Jaroměř, inv.č. 617 620, 635, 10617, 10618, 10622 10624, 10631 10635) Okolnosti: nalezeno při rovnání cvičiště zemské obrany roku 1887, zlatá spirálka ukradena na Národopisné výstavě v Praze 14

Literatura: Duška 1898, 35n (výběr nálezů); Duška 1900, 16 (zpráva); Filip 1936/1937, 160 (zpráva); Šnajdr 1891, 46 (zpráva); Vokolek 2003 (publikace části nálezů jako hrobových) 7. Jaroměř Jakubské předměstí Poloha: jižně od krematoria, parc.č. 3507 na k.ú. Jaroměř a přilehlá část parc.č. 199/1 na k.ú. Čáslavky Typ lokality: sídliště? Okolnosti: sběr J. Bočka 11.5.1981 Nálezy: keramika, mazanice (KMVČ HK, př.č. 189/81) Literatura: Sigl Vokolek 1984, 130ch (zpráva) 8. Jaroměř Jakubské předměstí Poloha: v místě hřbitova nad sv. Ivanem, nový hřbitov na parc.č. 3251 Typ lokality: pohřebiště Nálezy: popelnice rázu lužického bez milodarů Okolnosti: při zakládání hřbitova Literatura: Duška 1898, 36 (zpráva); Duška 1900, 17 (zpráva); Zouzal 1909, 12 23 (zpráva) 9. Jaroměř Jakubské předměstí / Josefov Poloha: Brdce, na levé straně Labe na návrší u josefovské tvrze, na poli p. Václava Šlosárka, parc.č. 3942, 3959 Typ lokality: pohřebiště (?), jámy vyplněné popelem a střepy Nálezy: střepy nádob tvaru slezského Okolnosti: porušeno při stavbě železničního mostu roku 1890 Literatura: Duška 1898, 35 36 (zpráva); Duška 1900, 22 (zpráva); Zouzal 1909, 22 (zpráva) 10. Jaroměř Pražské Předměstí Poloha: severní část Valáškova kopce na pravém břehu Labe, poloha Na Ptákách, na Chmelíkově poli v místech kamenného mezníku pevnostního obvodu, štěrkovna po obou stranách železniční trati směr Dvůr Králové n. L., dnes v prostoru stadionu na parc.č. 1537/1. Typ lokality: pohřebiště, 15 mohyl, několik desítek jam, jáma s okrovou popelovitou výplní, depot (?) 15

Nálezy: keramika, přeslen; bronzová nádoba, bronzový diadém, 12 bronzových falér, 2 bronzové náramky (M Berlín, 4 faléry v NM Praha), keramika (M Jičín, inv.č. 395 396; st.č. 287), bronzová sekerka s tulejkou, bronzová čtverhranná nádobka, přepálený paroh z roku 1882 (MVČ HK, inv.č. 15004 15008) Okolnosti: v letech 1858 a 1862 při těžbě písku, zlatý drát prodán v Jaroměři, část bronzových nálezů zachránil F. Petera-Rohoznický pro Národní muzeum, zbytek o váze 6 liber prodán na kov Literatura: Dehn 1966 (publikace falér z Berlína); Duška 1898, 36 (výběr nálezů); Filip 1936/1937, 160 (zpráva); Petera-Rohoznický 1858, 277 283 (podrobná zpráva); Sankot Vokolek 2001 (souhrnná publikace); Schránil 1928, 219 (zpráva) 11. Jaroměř Pražské Předměstí Poloha: Na Špici, prodejna jednota v sousedství čp. 480, st.č. 1856 Typ lokality: sídliště, část oválné jámy 8/75 Okolnosti: stavba nákupního střediska Jednota, záchranný výzkum M. Vávry 7.1.1975, záchranný výzkum J. Sigla a V. Vokolka 11. 14.3.1975 Nálezy: keramika, mazanice, kameny, zvířecí kosti (MVČ HK, př.č. 29/75, př.č. 96/75, inv.č. 35809 35820, 35855 35858) Literatura: Vokolek 1978, 84 (zpráva); Vokolek 1987, 570 573 (publikace nálezu) 12. Jaroměř Cihelny Poloha: ul. Na Cihelnách, před čp. 87 Typ lokality: pohřebiště (?) Nálezy: zvířecí kosti; keramika (MVČ HK, přír.č. 49/99) Okolnosti: narušený objekt, ovzorkoval M. Fassati 14.11.1994 Literatura: Kalferst Sigl Vokolek 1999, č. 124 (zpráva); Novák 2005, 208 211 (publikace nálezu) 13. Jaroměř Pražské předměstí Poloha: dům zahradníka F. Hrdého čp. 268 u nádraží, novostavba p. Jánského na parc.č. 1982 u rozcestí silnic Jezbiny Jaroměř u odbočky k nádraží, průkop na chodníku na rozhraní parc.č. 1984 a 1986, parc. 2278 Typ lokality: pohřebiště 16

Okolnosti: roku 1908 při stavbě domu F. Hrdého, další výkopy nebyly povoleny, v červenci 1929 výkop sklepa, většina předmětů zničena dělníky, roku 1958 nález hrobu na rozhraní parcel 1984 a 1986, 5 hrobu zničeno při výkopu plynovodu podél silnice, hrob na parc.č. 2278 Nálezy: keramika, dno popelnice s kostmi a hlavicí bronzové jehlice z roku 1908, keramika, 10 bronzových jehlic z roku 1929, keramika a jehlice z r. 1958 (M Jaroměř, inv.č. 347, 422, 423, 425, 441, 442, 454, 473) Literatura: Filip 1939, 14 51 (zmínka s. 30, jehlice obr. 12:5); Novák 1930, 15 18 (publikovány náčrtky); Vokolek 2003 (publikace části nálezů); Zouzal 1912, 36 40, 69 71, 69 (zpráva) 14. Jaroměř Pražské Předměstí/Josefov Poloha: v místě kolny pro parostroje zbořené roku 1866, východně od nádraží, asi 10 kroků na Z od strážního domku č. 45 při redutě, patrně v jižní části dnešního průmyslového areálů mezi ulicemi 5. května a Nádražní, parc.č. 4341/9 Typ lokality: žárový hrob Nálezy: keramická nádoba se zlatým řetězem/spirálou, bronzová sekerka, 2 kroužky s 2 ozdobami, malá nádobka, 2 srpy, 2 kladiva, přeslen z roku 1857 (část NM v Praze) Okolnosti: roku 1857 při kopání štěrku pro stavbu železniční trati, nalezl Antonín Kalenda ze Smržova, zlato prodal dozorce Hrbka zlatníku Rudyšovi v Josefově a zbytek Židovi Literatura: Duška 1898, 41 (zpráva); Duška 1900, 16 (zpráva); Filip 1936/1937, 160 (zpráva); Petera-Rohoznický 1859, 280 (zpráva); Šnajdr 1891, 45 (zpráva) 15. Jaroměř Dolní Dolce Poloha: parc.č. 2401, 2403 (někdy uváděno chybně 2394/1) Typ lokality:? Nálezy: keramika (MVČ HK, př.č. 40/82) Okolnosti: sběr J. Bočka 27.11.1979 Datace: mladší doba bronzová Literatura: nepublikováno 17

16. Jaroměř Cihelny Přední Dolce Poloha: Fejtkova a Knížkova cihelna pod Libinou, parc.č. 2370 Typ lokality: pohřebiště Nálezy: keramika, bronzové kruhy, jehlice, lžíce, pazourkový šíp (M Jaroměř) Okolnosti: při zakládání cihelny roku 1880 Datace: popelnicových polí Literatura: Duška 1898, 38 (výběr nálezů); Duška 1900, 20 (zpráva) 17. Jaroměř Dolní Dolce Poloha: přeložka silnice E 67 mezi nádražím a Doleckým potokem, areál parkoviště prodejny AUTOPROFI, st.č. 2247/1 Typ lokality: sídliště, 4 ze 14 objektů z roku 1981 (obj. 2, 3, 12, 13), 5 jam roku 1994 (obj. C) Nálezy: keramika, ŠI, mazanice, kameny (MVČ HK, př.č. 74, 75/96, 64 68/2004, inv.č. 52763 771, 52773 837, 52838 53209, př.č. 15, 17, 18/83, 52640 52670, 52572 52639) Okolnosti: záchranný výzkum při přeložce silnice 1981 (Boček, Kalferst), záchranný výzkum při stavbě parkoviště autobazaru 28.7. 2.8.1994 Literatura: Helhal 1998, 30 36 (publikace nálezů z r. 1994); Kalferst 1981, 43 (zpráva); Kalferst 1984, 131a (zpráva); Kalferst 1995, 36 40 (zpráva o výzkumu z r. 1994); Vokolek 1994, 12 15 (publikace lužických objektů) 18. Jaroměř Dolní Dolce Poloha: areál firmy Kimberly-Clark, SZ část st.č. 2407/10 Typ lokality: sídliště, dvorec Nálezy: keramika, spona, korál (MVČ HK) Okolnosti: záchranný výzkum 2000 při rozšiřování areálu Kimberly-Clark Literatura: Sigl Vokolek 2001, 73 80 (zpráva) 19. Jaroměř Dolní Dolce Poloha: parc.č. 2244/1, 2246 (chybně uváděno 2346, 2347/1) Typ lokality: sídliště, na povrchu pole znatelé objekty se střepy Okolnosti: sběr J. Bočka 1980 a 1981 Nálezy: keramika z roku 1980 (MVČ HK, př.č. 190 192/81, inv č. 59172 59187), keramika z roku 1981 (MVČ HK, inv.č. 59188 59192) Literatura: Sigl Vokolek 1981, č. 45 (zpráva); Sigl Vokolek 1984, č. 131b (zpráva); Vokolek 1994, 10 12 (publikace nálezů) 18

20. Jezbiny Poloha: ppč 950/1 jižní část, Typ lokality:? Okolnosti: sběr J. Bočka 21.4.1987 Nálezy: keramika (MVČ HK, př.č. 203/88) Literatura: Kalferst Sigl Vokolek 1989, č. 83 (zpráva) 21. Horní Dolce Poloha: pole Rtyňská, parc.č. 2768, západní část pole u silnice do Rtyně Typ lokality:? Okolnosti: sběr M. Vávry 6.4.1969 Nálezy: keramika (MVČ HK, př.č. 35/75) Literatura: Nepublikováno 22. Horní Dolce Poloha: západní část 2907/1, 4455 Typ lokality:? Okolnosti: sběr J. Bočka 28.2.1982 Nálezy: keramika (MVČ HK, př.č. 91/82) Literatura: nepublikováno 23. Čáslavky Poloha: JV od obce, parc.č. 74, 82, 83, 91, 92/2, 100, 110 Typ lokality: sídliště Okolnosti: sběr J. Bočka z r. 1985 z naoraných objektů Nálezy: keramika (MVČ HK, př.č. 110/83) Literatura: Vokolek 1994, 10 12 (publikace nálezů) 19

7. Katalog nepublikovaných nálezů 7.1. Naleziště 1 Náměstí ČSA 1. Zlomek osudíčka s lomenou výdutí (Tab. 7:1). Za čp. 16 1. Spodní část okřínku nebo misky s výzdobou svislých rýh (Tab. 7:2). 2. Okřínek s vysokou válcovitou horní částí (Tab. 7:3). 3. Okřín s prohnutou horní částí (Tab. 7:4). 7.2. Naleziště 2 Hrob z roku 1959 1. Osudíčko s lomenou výdutí zdobené svazky rýh na plecích (Tab. 7:5). 2. Zlomek misky nebo koflíku s páskovým uchem (Tab. 7:6). 3. Zlomek nezdobené kulovité mísy (Tab. 7:7). 4. Spodní část nezdobeného okřínu (Tab. 8:1). 5. Zlomek kónické mísy s ven vykloněným okrajem (Tab. 8:2). 6. Zlomek osudíčka nebo džbánku s lomenou výdutí (Tab. 8:3). 7. Okřín s prstovanou spodní částí (Tab. 8:4). 8. Horní část osudíčka s válcovitým mírně vyklenutým hrdlem (Tab. 8:5). Sběr z roku 1966 1. zlomek bronzového kroužku s tordováním (Tab. 8:6). Sběr z roku 1967 1. Zlomek tenkostěnné nádobky, snad hrdla koflíku se svazkem vodorovných rýh (Tab. 8:7). 2. Zlomek páskového ucha (Tab. 8:8). Sběr z roku 1979 1. Zlomek těla esovité mísy (Tab. 8:9). Sběr z 15.3.1981 1. Zlomek osudí nebo okřínu se svazkem vodorovných rýh (Tab. 8:10). 20

Objekt 1/99 Oválná jamka o V Z rozměru 70 cm se skupinou střepů uprostřed. 1. 4. Dna odoraných nádob hrubého písčitého povrchu tmavě šedé barvy (Tab. 9:1 4). 5. Okraj oblé misky nebo koflíku jemného uvnitř leštěného povrchu s obdélným pupkem (Tab. 9:5). 6., 7. Zlomky hrubého písčitého povrchu tmavě šedé barvy s oválnými pupky (Tab. 9:6, 7). 8. Zlomek plecí osudí hrubého písčitého povrchu tmavě šedé barvy s náběhem hrdla (Tab. 9:8). Objekt 2/99 Jáma kruhového půdorysu o průměru 0,3 m. 1. Zlomek soudkovitého hrnce hrubého oranžového povrchu s okrajem a uchem (Tab. 9:9). 2. Horní část nezdobené mísy jemného šedého povrchu s ostře nasazeným prohnutým hrdélkem (Tab. 9:10). 3. Výrazně prohnuté hrdlo hrubšího uvnitř hlazeného povrchu šedohnědé barvy se seříznutým okrajem (Tab. 9:11). 4. Ven vyhnutý okraj jemného šedého povrchu tenkostěnné nádobky s lalokem (Tab. 9:12). 5. Tunelové ouško jemného šedého povrchu (Tab. 9:13). 6. Zlomek jemného hlazeného povrchu šedé barvy s obloukovým motivem z velkého osudí (Tab. 9:14). 7. Zlomek hrncovité nádoby s uchem hrubého oranžového povrchu (Tab. 9:15). 8. Nezdobená miska nebo koflík jemného hlazeného povrchu šedé barvy s ostře nasazeným hrdélkem (Tab. 9:16). 9. Zlomek šedohnědého povrchu s nepravidelným svislým rýhováním (Tab. 9:17). Objekt 3/99 Nepravidelná jamka s lalokem v jižním směru s průměrem 0,3 m. 1. Nezdobený oblý okřínek jemného šedého uvnitř leštěného povrchu (Tab. 9:18). 2. Dno hrubého bahnitého povrchu vně oranžové a uvnitř tmavě šedé barvy (Tab. 9:19). 3. Výduť patrně osudíčka jemného šedohnědého povrchu zdobeného svazky vodorovných rýh a zlomkem výzdoby sestávající z trojic šikmých rýh (Tab. 9:20). 4. Prohnuté hrdlo tenkostěnné nádobky velmi jemného hlazeného povrchu tmavě šedé barvy (Tab. 9:21). 5. Výduť jemného šedohnědého povrchu se svazkem tří vodorovných rytých linií (Tab. 9:22). 6. Kulovitá miska nebo koflík velmi jemného uvnitř hlazeného povrchu šedočerné barvy (Tab. 9:23). 21

Objekt 4/99 Oválná jáma orientovaná ve směru SV JZ 1. Esovitý džbánek šedého povrchu s ouškem na maximální výduti. Dva vodorovné svazky rýh propojené skupinami svislých rýh tvoří metopový vzor. Další svazek oběžných rýh rámuje dno (Tab. 10:1). 2. Okřínek hrubého písčitého povrchu vně oranžové a uvnitř světle šedé barvy s výrazně vykloněným okrajem zdobený pásem vlčích zubů (Tab. 10:2). 3. Miska nebo koflík jemného leštěného povrchu šedé barvy s ostře nasazeným hrdélkem. Lom je ohraničen svazky rýh. Do horního svazku je vložen trojúhelníček (Tab. 10:3). 4. Miska nebo koflík jemného leštěného povrchu šedé barvy s ostře nasazeným hrdélkem zdobený čtyřmi svazky rýh mezi lomem a dnem a skupinami šikmých rýžek na lomu (Tab. 10:4). 5. Koflík jemného povrchu vně šedohnědého a uvnitř tmavě šedého hlazeného se slabě nasazeným hrdélkem. Lom je ohraničen dvěma svazky oběžných rýh. Horní rýha je přerušena skupinou šikmých rýh. Omfalos je zevnitř ozdoben kruhem s různě šrafovanými čtvrtinami a ohraničen soustřednými kruhy žlábků (Tab. 10:5). 6. Miska nebo koflík jemného hlazeného povrchu šedé barvy s ostře nasazeným hrdélkem. Lom ohraničují dva svazky vodorovných rýh. Okraj je protažen v lalok zdobený seshora šrafovaným trojúhelníčkem (Tab. 10:6). 7. Dna hrubšího šedohnědého povrchu (Tab. 10:7). 8. Zlomek osudí jemného hlazeného povrchu šedohnědé barvy zdobený na hrdle dvěma svazky rýh proloženými skupinami šikmých rýh (Tab. 10:8). 9. Zlomek bronzu se šroubovicí (Tab. 10:9). 10. Zlomek bronzu (Tab. 10:10). 11., 12. Zlomky patrně osudí s pravoúhle ven vykloněným, rovně seříznutým okrajem zdobeným šrafováním (Tab. 10:11, 12). 13. Miska nebo koflík jemného uvnitř hlazeného povrchu hnědé barvy s ostře nasazeným hrdélkem. Na lomu a okraji jsou ve stejném místě nad sebou laloky (Tab. 10:13). 14. Páskové ouško jemného tmavě šedého povrchu (Tab. 10:14). 15. Hraněné ouško velmi jemného leštěného povrchu tmavě šedé barvy (Tab. 10:15). 16. Jemné páskové ouško jemného světle šedého povrchu se dvěma žlábky (Tab. 10:16). 17. Osudí s pravoúhle ven vykloněným okrajem. Hrdlo plynule navazuje na plece a je odděleno pouze řadou podkovovitých nahoru otevřených pupků. Okraj je hrubého hlazeného povrchu tmavě šedé barvy vykloněný ven v pravém úhlu, nahoře seříznutý a zdobený šrafováním (Tab. 11:1). 18. Zlomek výdutě hrubšího vně oranžového a uvnitř šedohnědého povrchu s kruhovým důlkem (Tab. 11:2). 19. Nezdobená mísa hrubšího hlazeného povrchu hnědé barvy s ostře nasazeným prohnutým hrdlem (Tab. 11:3). 20. Nezdobená mísa hrubšího šedého povrchu s ostře nasazeným hrdlem a tunelovým ouškem (Tab. 11:4). 21. Dno a spodek uvnitř hlazeného šedohnědého povrchu patřící snad předchozí nádobě (Tab. 11:5). 22. Zlomek 22

hrubšího šedohnědého povrchu se dvěma svazky rýh náležející výše jmenovanému osudí z Tab. 10:8 (Tab. 11:6). 23. zlomek hrubšího šedohnědého povrchu pokrytý rýhami různých směrů (Tab. 11:7). 24. Zlomek jemného tmavě šedého povrchu zdobený dvěma svazky šikmých rýh s pravděpodobným náběhem ucha (Tab. 11:8). 25. Zlomek hrubšího šedohnědého povrchu se svazkem rýh (Tab. 11:9). 26. Zlomek ucha hrubého písčitého povrchu oranžové barvy (Tab. 11:10). 27. Zatažený okraj tenkostěnné misky nebo koflíku jemného uvnitř hlazeného povrchu tmavě šedé barvy (Tab. 11:11). 28. Miska jemného šedohnědého povrchu s přehrnutým okrajem (Tab. 11:12). Objekt 5/99 Uskupení keramiky kruhového tvaru o průměru 0,4 m bez jámy. 1. Velké bohatě zdobené osudí jemného šedého povrchu. Výduť je zdobena několikanásobnými rytými oblouky se skupinou svislých rýžek na vrcholu. Mezi oblouky se nalézají vždy dvě trojice svislých rýh oddělené od oblouků slunečními motivy. Hrdlo zdobí dvojice svazků rýh doplněná souvislým pásem šikmých rýžek. Skupiny svislých rýh mezi vodorovnými svazky vytvářejí metopový vzor (Tab. 12:1). 2. Zlomek těla nezdobeného koflíku hnědošedého jemného povrchu se zaobleným lomem (Tab. 12:2). 3. Esovitá miska nebo koflík jemného hlazeného povrchu šedé barvy s pásem dolíčků na výduti ohraničeným oboustranně svazkem rýh doprovázeným skupinami šikmých rýžek (Tab. 12:3). 4. Nízká esovitá miska nebo koflík jemného šedého povrchu s široce rozevřeným okrajem a omfalem vyzdobená pásem dolíčků na maximální výduti ohraničeným z obou stran svazkem rýh se skupinami šikmých rýžek (Tab. 12:4). Objekt 6/99 1. Okřínek hrubého špatně vypáleného povrchu oranžové barvy s výrazně prohnutými stěnami. Horní část zdobí svazek tří vodorovných rýh a oblou výduť oválný šikmo šrafovaný kolek (Tab. 12:5). 2. Soudkovitá nádoba hrubého oranžového povrchu zdobená střídavě se rozšiřující a zužující plastickou páskou a řadou vpichů na ven vyhnutém okraji (Tab. 12:6). 3. Osudíčko jemného tmavě šedého povrchu s výzdobou skupin svislých širokých rýh kombinovaných s důlky na výduti. Hrdlo zdobí svazek oběžných rýh doprovázený souvislým pásem trojúhelníkovitých vpichů (Tab. 12:7). 4. Zlomek ven vykloněného okraje hrubého šedohnědého povrchu (Tab. 12:8). 5., 6. Oblá dna hrubého bahnitého povrchu šedohnědé barvy (Tab. 12:9, 10). 23

Sběry z roku 1999 1. Zlomek nezdobené kulovité misky jemného šedohnědého uvnitř hlazeného povrchu (Tab. 12:11). 2. Zlomek výdutě jemného šedohnědého povrchu s obdélným pupkem. 3. Zlomek těla jemného leštěného povrchu vně oranžové a uvnitř šedohnědé barvy nádobky zdobený třemi vodorovnými rýhami (Tab. 12:12). Objekt z roku 1999 Muzeum Náchod 1. Nezdobená mísa jemného šedého uvnitř hlazeného povrchu s ostře nasazeným hrdélkem a uchem na lomu (Tab. 13:1). 2. Drobná esovitá nádobka šedého jemného hlazeného povrchu se skupinami svislých rýh na výduti a třemi rýhami na nejužším místě pod okrajem (Tab. 13:2). 3. Zlomek soudkovité nádoby hrubého okrového povrchu s plastickou páskou s šikmo postavenými oválnými důlky (Tab. 13:3). 4. Kónicky rozevřený okraj středně hrubého hlazeného okraje hnědé barvy (Tab. 13:4). 5. Okraj kónické mísy hrubého hnědého povrchu s vodorovnou rýhou ohraničující svisle rýhovaný spodek (Tab. 13:5). 6. Svisle rýhovaný spodek šedého vně hrubého a uvnitř leštěného povrchu (Tab. 13:6). 7. Osudí středně hrubého vně okrového a uvnitř šedého povrchu s hrdlem odděleným dvěma vodorovnými žlábky (Tab. 13:7). 8. Miska nebo koflík šedého jemného kovově lesklého povrchu s ostře nasazeným hrdélkem. Lom je ohraničen svazky rýh nahoře se skupinami vpichů. Další svazek rýh se nachází na spodku nádoby (Tab. 13:8). 9. Okřínek jemného šedého leštěného povrchu s oblým lomem a vyhnutým okrajem zdobený pásem vlčích zubů ohraničeným nahoře svazkem rýh a dvojitým pásem šikmých rýžek (Tab. 13:9). 10. Nezdobená tenkostěnná výduť osudíčka hrubého povrchu okrové barvy (Tab. 13:10). 11. Dno hrubého hnědého povrchu (Tab. 13:11). 12. Kónicky se zužující hrdlo hrubšího okrového povrchu (Tab. 13:12). 13. Dno hrubého povrchu okrové barvy (Tab. 13:13). 14. Kónická spodní část nádoby hrubého šedého povrchu (Tab. 13:14). Sběr z roku 2002 1. Nezdobená kónická mísa hrubého šedohnědého povrchu (Tab. 14:1). 2. Zlomek okřínu hrubého písčitého povrchu vně šedohnědé uvnitř tmavší barvy s prstovaným a rýhovaným spodkem (Tab. 14:2). 3. Jemné šedohnědé hrdlo se svazkem rýh provázeným skupinami vpichů (Tab. 14:3). 4. Výduť jemného šedohnědého povrchu s rytou obloukovou výzdobou (Tab. 14:4). 5. Zvonovité hrdlo jemného šedohnědého povrchu patřící zřejmě džbánku (Tab. 14:5). 6. Část etážovitého osudí jemného vně šedohnědého a uvnitř světle šedého povrchu zdobeného svislým žlábkováním a svazkem rýh na spodní části hrdla (Tab. 14:6). 7. Výduť 24

jemného leštěného povrchu tmavě šedé barvy s výzdobou svazku rýh (Tab. 14:7). 8. Dno hrubého písčitého povrchu vně oranžové a uvnitř tmavě šedé barvy (Tab. 14:8). 9. Svislé hrdlo jemného šedohnědého povrchu s plastickou páskou a pravoúhle vykloněným okrajem profilovaným dvěma žlábky (Tab. 14:9). 10. Okraj kulovité mísy hrubšího šedohnědého povrchu (Tab. 14:10). 11. Zlomek vykloněného hrdla jemného vně šedohnědého a uvnitř tmavě šedého povrchu (Tab. 14:11). 12. Zlomek výdutě jemného šedohnědého povrchu s výzdobou skupin svislých rýh (Tab. 15:1). 13. Spodní část mísy nebo okřínu hrubého písčitého povrchu šedohnědé barvy s rytým stromečkovým motivem (Tab. 15:2). 14. Nepravidelně svisle rytý zlomek hrubšího vně šedohnědého a uvnitř tmavšího povrchu (Tab. 15:3). 15. Zlomek tenkostěnné nádoby jemného povrchu vně šedohnědé a uvnitř tmavě šedé barvy s náběhem ucha oválného průřezu (Tab. 15:4). 16. Zlomek hrubého šedohnědého povrchu zdobený svislým rýhováním (Tab. 15:5). 17. Zlomek výdutě se svislým žlábkováním (Tab. 15:6). 18. Zlomek výdutě s trojicí vodorovných rýh (Tab. 15:7). 19. Zlomek okřínku či koflíku jemného šedohnědého povrchu se svazkem oběžných rýh nad lomem (Tab. 15:8). 20. Zlomek výdutě jemného šedohnědého povrchu se šikmo kanelovanou plastickou páskou ohraničenou svazky vodorovných rýh (Tab. 15:9). 21. Zlomek kónicky se zužujícího hrdla jemného šedohnědého povrchu (Tab. 15:10). 22. Okraj kulovité misky jemného oranžového povrchu (Tab. 15:11). 23. Rovně seříznutý, mírně zatažený okraj hrubého písčitého šedohnědého povrchu (Tab. 15:12). 24. Vykloněný okraj hrubšího šedohnědého povrchu (Tab. 15:13). 25. Kónický okraj jemného vně šedohnědého a uvnitř tmavě šedého povrchu (Tab. 15:14). 26. Ostře nasazený vyhnutý zesílený okraj jemného vně šedohnědého a uvnitř tmavšího povrchu (Tab. 15:15). 27. Ostře nasazený ven vyhnutý a na konci zesílený okraj jemného vně šedohnědého a uvnitř tmavě šedého povrchu (Tab. 15:16). 28. V pravém úhlu ven rozšířený okraj kulovité nádobky leštěného povrchu tmavě šedé barvy (Tab. 15:17). 29. Hrubé dno vně oranžového a uvnitř šedého povrchu (Tab. 15:18). 30. Ucho oválného průřezu na lomu plecí a hrdla jemného šedohnědého povrchu (Tab. 15:19). 25

Objekt 1/2002 Objekt číslo 1 se na povrchu projevoval jako nepravidelná výplň o délce 40 cm v S J směru a shluk keramiky a uhlíků západním směrem. Po vyjmutí nálezů vznikla osmičkovitá jáma s delší osou V Z o délce 115 cm a hloubce 10 cm od úrovně skrývky. 1., 3. 5. Zlomky okřínu hrubšího povrchu a hlazeného hrdla šedohnědé barvy zdobený na spodku poli střídavě svislého a vodorovného rýhování (Tab. 16:1, 3, 4, 5). 2. rozevřený okraj drobné nádobky šedohnědého hrubšího povrchu (Tab. 16:2). Objekt 2/2002 Objekt číslo 2 byla nepravidelná jamka o největším V Z rozměru 80 cm a hloubce necelých 20 cm. Výplň byla promíšená se zlomky kostí a keramiky. 1. zlomek jemného šedohnědého povrchu zdobený šikmými žlábky (Tab. 16:6). 2. Fragmentárně dochovaný nízký okřínek jemného hnědožlutého povrchu zdobený dvěma oběžnými rýhami nad lomem (Tab. 16:7). Objekt 3/2002 Jako objekt číslo 3 byla označena téměř kruhová jáma o průměru 55 cm s téměř svislými stěnami a plochým dnem v hloubce 25 cm od úrovně skrývky. Obsahovala uprostřed kámen a v jižní polovině shluk střepů a zlomků kostí. 1. zlomek kónického hrdla jemného hnědožlutého povrchu (Tab. 16:8). 2. Okřínek jemného okrového povrchu zdobený svazkem sedmi rýh a skupinou tří šikmo šrafovaných trojúhelníčků nad oblým lomem (Tab. 16:9). 3. Zlomek kónicky rozevřené mísy jemného tmavě hnědého povrchu (Tab. 16:10). 4. Drobný zlomek bronzu (Tab. 16:11). Objekt 4/2002 Drobná kruhová jamka číslo 4 o průměru 50 cm byla zahloubena 15 cm pod úroveň skrytého terénu. Výplň obsahovala uhlíky a zlomky patrně jediné nerekonstruovatelné nádoby hnědožluté barvy z hrubého písčitého materiálu. 26

Objekt 5/2002 Objekt číslo 5 na povrch vystupoval jen fragmentárním okrajem nádoby. Po vybrání měl kruhový tvar se svislými stěnami a plochým dnem v hloubce asi 20 cm od úrovně skrývky. Průměr činil téměř 50 cm. Jediná rozpadlá keramická nádoba stála na dně uprostřed jámy. Složení výplně není známo. 1. Zlomkovitý okřínek tmavě hnědého hrubého písčitého povrchu zdobený svazkem pěti oběžných rýh a šikmo šrafovanými trojúhelníky nad lomem (Tab. 17:1). Objekt 6/2002 Objekt číslo 6 měl nepravidelně obdélný tvar s délkou 30 cm a hloubkou pouze 7 8 cm pod úrovní skrývky ornice. Výplň obsahovala zlomky kostí, uhlíky a hrudky vypálené hlíny. Objekt 7/2002 Nepravidelný přibližně kruhový půdorys měla také jamka číslo 7 o průměru 55 cm a hloubce 15 cm. Výplň objektu obsahovala uhlíky, zlomky kostí a střep hrubšího šedohnědého povrchu z nerekonstruovatelné nádoby. Objekt 8/2002 Nepravidelná jamka číslo 8 měřila v nejširším místě 60 cm a byla zahloubena jen 8 10 cm pod úroveň skrývky ornice. Ve výplni byly nalezeny zlomky kostí. Objekt 9/2002 Téměř kruhová jamka číslo 9 o průměru 40 cm měla maximální hloubku od úrovně skrývky 10 cm. Výplň obsahovala zlomek zeleného skla recentního původu. Objekt 10/2002 Objekt číslo 10 tvořila jen 5 cm pod úroveň skrývky zapuštěná přibližně kruhová prohlubeň o průměru necelých 30 cm. Objekt 11/2002 Jamka číslo 11 měla mírně oválný půdorys ve směru V Z o délce asi 35 cm. Hloubka pod úrovní skrývky činila pouhých 4 5 cm. Výplň objektu byla promíšená s uhlíky. 27

Objekt 12/2002 Hrob číslo 12 se na skrytém povrchu projevoval pouze jako shluk střepů bez znatelné hrobové jámy. Po vyjmutí nálezů vznikla oválná hrobová jáma orientovaná ve směru JV SZ měřící 110 cm a mísovitě zahloubená asi 15 cm pod úroveň skrývky. Pozůstatky keramické výbavy s uhlíky a zlomky kostí se nacházely uprostřed objektu. 1. Zlomek dna tenkostěnné nádobky hrubšího šedého povrchu (Tab. 17:2). 2. Okřínek se silně přepáleným jemným povrchem na spodku černé a na hrdle hnědožluté barvy zdobený svazkem pěti oběžných rýh střídaných šesti pásy vpichů nad vysazeným lomem a střídavě šikmo šrafovanými trojúhelníčky (Tab. 17:3). 3. Drobný zlomek okraje hrubšího povrchu šedé barvy (Tab. 17:4). 4. Spodní část nádoby hrubého šedého povrchu (Tab. 17:5). Objekt 13/2002 Hrob číslo 13 byl na skryté ploše patrný pouze horní částí nádoby. Po dokopání měl kruhový půdorys o průměru 30 cm, svislé stěny a ploché dno v hloubce 10 cm. Uprostřed jámy se zachovala fragmentární keramická výbava hrobu včetně výplně obsahující uhlíky a zlomky kostí sahající až na úroveň skrývky. 1. Zlomek těla nezdobeného osudíčka s lomenou výdutí. Materiál je hrubý okrové barvy (Tab. 18:1). 2. Horní část nezdobeného kónického koflíku hrubého šedohnědého povrchu (Tab. 18:2). 3. Zlomek horní části nádobky esovitého profilu snad koflíku hrubého oranžového povrchu (Tab. 18:3). 5. Horní část drobné esovité, snad téže nádobky (Tab. 18:4). Objekt 14/2002 Jáma číslo 14 má lichoběžníkovitý půdorys s největším rozměrem 75 cm a stupňovitým dnem v hloubce 10 a 18 cm pod úrovní skrývky. Ve výplni objektu byly nalezeny uhlíky a zlomky kostí. Objekt 15/2002 Objekt číslo 15 měl tvar nepravidelné jamky s nejdelší osou ve směru V Z o délce 40 cm. Maximální naměřená hloubka od úrovně skrytého terénu činila pouhých 10 cm. Výplň obsahovala drobné beztvaré zlomky keramiky a kostí. 28

Objekt 16/2002 Obdélníkový objekt číslo 16 s delší osou ve směru V Z o délce 70 cm měl východní stěnu šikmou, na západ spadající dno s maximální hloubkou 25 27 cm pod podebranou západní stěnou. Ve výplni byly zjištěny hrudky přepálené hlíny. Objekt 17/2002 Oválná jáma číslo 17 s orientací SV JZ o délce 115 cm a šířce 55 cm měla šikmé stěny a ploché dno v hloubce 15 cm pod úrovní skrývky. Několik zlomků keramiky se nacházelo ve střední části objektu. Kromě keramiky byly ve výplni zjištěny zlomky kostí a uhlíky. 1. Zlomky patřící patrně téže nezdobené misce esovitého profilu s kalichovitě rozevřeným okrajem a odsazeným dnem. Materiál je jemný, ale špatně vypálený, uvnitř barvy šedé a vně oranžové (Tab. 18:5). Objekt 18/2002 Nepravidelná mísovitá prohlubeň číslo 18 měla maximální rozměr 80 cm a hloubku 15 cm pod úrovní skrývky. Ve výplni byly zjištěny zlomky kostí a hrudky přepálené hlíny. Objekt 19/2002 Mísovitě zahloubený hrob číslo 19 měl oválný půdorys o délce 135 cm a hloubce 25 cm. Jáma byla orientována ve směru SV JZ. Pozůstatky keramiky se nacházely mimo střed objektu mělce pod povrchem v JZ a spolu s kůstkami i v SV části a vystupovaly až na úroveň skrývky. 1. Drobná esovitá nádobka jemného šedohnědého povrchu zdobená na maximální výduti svazkem čtyř oběžných rýh ohraničeným pásy šikmých rýžek (Tab. 19:1). 2. Zdobená výduť osudíčka jemného šedohnědého povrchu. Výzdoba sestává z dvou oběžných rýh na něž jsou zavěšeny trojúhelníky nebo šikmé pásy dvojitých rýh doplněných pásem rýžek (Tab. 19:2). 3. Polokulovitý nezdobený koflík jemného na povrchu šedohnědého a uvnitř šedého leštěného povrchu (Tab. 19:3). 4. Spodní část nádoby, nejspíše koflíku jemného šedohnědého povrchu, zdobená nade dnem svazkem linií nahoře doplněným skupinami rýžek (Tab. 19:4). 5. Kulovitý spodek nádoby hrubšího šedého povrchu s odsazeným dnem (Tab. 19:5). 6. Mísa kónického těla jemného vně oranžového a uvnitř šedého povrchu s ostře odděleným nízkým hrdlem a mírně vyhnutým okrajem (Tab. 19:6). 29

Objekt 20/2002 Objekt číslo 20 tvořila drobná nepravidelně kruhová jamka o průměru 30 cm a hloubce pouhých 8 cm pod úrovní skrytého terénu. Objekt byl zcela bez nálezů. Objekt 21/2002 Objekt číslo 21 měl příkré stěny a mísovité dno v hloubce 18 cm. Mírně oválný půdorys měl délku 50 cm. Vedle pozůstatků keramické výbavy v severní části jámy byly v zásypu zjištěny uhlíky a zlomky kostí. 1. Zlomek rozevřeného okraje tenkostěnné nádobky (Tab. 20:1). 2., 3. Drobné zlomky bronzu (Tab. 20:2, 3). 4. Kulovitá nezdobená mísa hrubého šedohnědého povrchu s odsazeným dnem (Tab. 20:4). Objekt 22/2002 Hrob číslo 22 měl na povrchu tvar obdélníku se severojižní orientací a délkou 32 cm. Po vyjmutí keramiky měl objekt pětiúhelníkový půdorys o velikosti 65 cm s plochým dnem v hloubce 15 cm. Výbava se dochovala ve fragmentárním stavu v jižním cípu objektu. 1. Zlomky těla drobného osudíčka jemného šedohnědého povrchu s výzdobou skupin svislých rýh a žlábků doprovázených svislými pásy šikmých rýžek a kombinovaných skupinami důlků. Hrdlo je odděleno zřejmě jedinou vodorovnou rýhou (Tab. 20:5). 2., 3. Zlomky dna a okraje hrncovité nádoby s pupkem tvaru širokého M. Povrch je hrubý bahnitý oranžové barvy (Tab. 20:6, 7). 4. Část hrdla hrubšího oranžového povrchu s vodorovně přehnutým okrajem (Tab. 20:8). Objekt 23/2002 Objekt číslo 23 tvořila oválná jáma o délce 70 cm, maximální šířce 30 cm, téměř svislými stěnami a plochým dnem mírně se svažujícím k jihu do hloubky 20 cm od úrovně skrývky. Pozůstatky keramické výbavu hrobu se dochovaly u povrchu ve výběžku v západní části objektu. Ve výplni byly rozpoznány uhlíky. 1. Tři zlomky plochého bronzového pásku (Tab. 20:9). 2. Mísa kónického těla s ostře odděleným nízkým hrdlem a mírně vyhnutým okrajem. Materiál je jemný oranžové barvy (Tab. 20:10). 30

Objekt 24/2002 Celková délka objektu číslo 24 činila ve směru V Z více než 100 cm. Jáma měla tvar osmičky pro uložení dvou velkých nádob, jejichž zbytky sahaly od plochého dna v hloubce 17 cm až na úroveň skrývky. Stěny objektu byly kolmé. Popelnice (nádoba č. 3 a 6 se zlomky kostí) stála v západní části jámy. 1. Nezdobená okřínovitá nádoba hrubšího uvnitř šedého a vně hnědožlutého povrchu s oblou výdutí a ven vyhnutým okrajem (Tab. 21:1). 2. Drobné osudíčko s hrdélkem naznačeným dvěmi oběžnými rýhami a výdutí zdobenou skupinami svislých rýh ohraničených svislými pásy rýžek střídajících se skupinami vpichů. Materiál je jemný šedohnědý (Tab. 21:2). 3. Plochý bronzový pásek (Tab. 21:3). 4. Část misky nebo koflíku s ostře odděleným hrdélkem zdobeného na lomu skupinami šipek, svazkem linií doprovázeným skupinami rýžek na hrdle a dvěma svazky oběžných rýh na spodku. Povrch nádoby je jemný šedohnědý (Tab. 21:4). 5. Miska nebo koflík velmi jemného černého leštěného povrchu s ostře odděleným hrdélkem zdobený na lomu skupinami šipek a protlačenými ovály, rýhou na hrdle a dvěma svazky rýh na spodku nádoby (Tab. 21:5). 6. Osudíčko jemného šedého povrchu s hrdlem odděleným dvěma oběžnými rýhami a pásem šikmých rýžek. Výduť je pokryta skupinami žlábků (Tab. 21:6). Objekt 25/2002 Bohatý hrob číslo 25 tvořila oválná 145 cm dlouhá a 75 cm široká mísovitá jáma o hloubce pouhých 14 cm pod úrovní skrytého terénu. Většinu výplně zabírala rozpadlá keramická výbava, která sahala až k povrchu. Podle rozmístění uhlíků a kostěného materiálu lze konstatovat, že jako popelnice sloužily 4 nádoby, z nichž je možné podle dokumentace identifikovat nádobu č. 4. 1. Zlomek se širokým ouškem náležející patrně soudkovitému hrnci hrubého oranžového povrchu (Tab. 22:1). 2. Zesílené dno menší nádobky hrubého šedohnědého povrchu (Tab. 22:2). 3. Zlomek hrdla koflíku. Svazek tří rýh doplněný skupinou rýžek a přerušený snad v místech ucha (Tab. 22:3). 4. Spodní část vyšší nezdobené nádoby, patrně hrnce jemného vně okrového a uvnitř šedého povrchu sloužící jako popelnice (Tab. 22:4). 5. Spodní část kulovité nádobky jemného šedého povrchu s omfalem a pozůstatkem výzdoby svazků rýh (Tab. 22:5). 6. Výduť nezdobené esovité misky nebo koflíku jemného hnědožlutého povrchu (Tab. 22:6). 7. Spodní část drobné nádobky hrubšího šedohnědého povrchu s omfalem (Tab. 22:7). 31