Úř. věst. L 245, , s opravenka ROZHODNUTÍ KOMISE. ze dne 30. května 2002

ROZHODNUTÍ KOMISE ze dne 30. května 2002 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému Energie transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES (oznámeno pod číslem K(2002) 1949) (Text s významem pro EHP) () COMMISSION DECISION of 30 May 2002 concerning the technical specification for interoperability relating to the energy subsystem of the trans-european high-speed rail system referred to in Article 6(1) of Directive 96/48/EC (notified under document number C(2002) 1949) (Text with EEA relevance) (2002/733/EC) KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, s ohledem na směrnici Rady 96/48/ES ze dne 23. července 1996 o interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému 1, a zejména na čl. 6 odst. 1 uvedené směrnice, vzhledem k těmto důvodům: (1) podle čl. 2 písm. c) směrnice 96/48/ES je transevropský vysokorychlostní železniční systém rozčleněn na strukturální a funkční subsystémy. Tyto subsystémy jsou popsány v příloze II směrnice; (2) podle čl. 5 odst. 1 směrnice musí být pro každý subsystém vypracována technická specifikace pro interoperabilitu (TSI); (3) podle čl. 6 odst. 1 směrnice vypracuje společný zastupitelský orgán návrhy TSI; (4) výbor zřízený podle článku 21 směrnice 96/48/ES jmenoval Evropskou asociaci pro železniční interoperabilitu (European Association for Railway Interoperability AEIF) společným zastupitelským orgánem podle čl. 2 písm. h) směrnice; 1 Úř. věst. L 235, 17. 19. 1996, s. 6. 1

(5) AEIF byla v souladu s čl. 6 odst. 1 směrnice pověřena vypracováním návrhu TSI subsystému Infrastruktura. Toto pověření bylo uděleno postupem podle čl. 21 odst. 2 směrnice; (6) AEIF vypracovala návrh TSI spolu s úvodní zprávou obsahující analýzu nákladů a přínosů podle čl. 6 odst. 3 směrnice; (7) návrh TSI byl přezkoumán se zřetelem k úvodní zprávě zástupci členských států v rámci výboru zřízeného směrnicí; (8) jak je uvedeno v článku 1 směrnice 96/48/ES, podmínky pro dosažení interoperability transevropského vysokorychlostního železničního systému se týkají návrhu, výstavby, modernizace a provozování infrastruktury a kolejových vozidel, jež přispívají k funkčnosti systému a mají být uvedeny do provozu po vstupu směrnice v platnost. Pokud jde o infrastrukturu a kolejová vozidla, jež jsou již v provozu ke dni vstupu této TSI v platnost, měla by být TSI použita od okamžiku plánování prací na této infrastruktuře. Rozsah použití TSI se však bude lišit podle oblasti působnosti a rozsahu předpokládaných prací a nákladů a přínosů vyplývajících ze zamýšlených použití. Mají-li tyto dílčí práce vyústit v plnou interoperabilitu, musí být podporovány koherentní prováděcí strategií. V této souvislosti je třeba rozlišovat mezi modernizací, obnovou a výměnou při údržbě; (9) je zřejmé, že směrnice 96/48/ES a TSI se nevztahují na obnovu nebo výměnu při údržbě. Je však žádoucí, aby se TSI vztahovaly na obnovu tak, jak tomu bude v případě TSI pro konvenční železniční systém podle směrnice 2001/16/ES. Při neexistenci závazného požadavku a s ohledem na rozsah se členské státy vyzývají, aby pokud možno uplatňovaly TSI na obnovu a výměnu při údržbě; (10) ve své současné verzi se TSI, která je předmětem tohoto rozhodnutí, vztahuje na funkce specifické pro vysokorychlostní systém; obecně se nezabývá společnými hledisky vysokorychlostního a konvenčního železničního systému. Interoperabilita konvenčního železničního systému je předmětem jiné směrnice 2. Protože podle čl. 16 odst. 2 směrnice 96/48/ES probíhá ověřování interoperability odkazem na příslušné TSI, je nezbytné během přechodného období mezi zveřejněním tohoto rozhodnutí a zveřejněním rozhodnutí, kterým se přijímají TSI pro konvenční železniční systém, stanovit podmínky, které mají být splněny nad rámec připojené TSI. Z těchto důvodů je nezbytné, aby každý členský stát informoval ostatní členské státy a Komisi o vnitrostátních technických předpisech používaných pro dosažení interoperability a splnění základních požadavků směrnice 96/48/ES. Protože se jedná o vnitrostátní předpisy, je navíc nezbytné, aby každý členský stát informoval ostatní členské státy a Komisi o subjektech, které jmenuje s cílem provádět postupy posuzování shody nebo vhodnosti pro použití, jakož 2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/16/ES ze dne 19. března 2001 o interoperabilitě transevropského konvenčního železničního systému (Úř. věst. L 110, 20. 4. 2001, s. 1). 2

i používané kontrolní postupy pro ověřování interoperability subsystémů podle čl. 16 odst. 2 směrnice 96/48/ES. Členské státy použijí v případě těchto vnitrostátních předpisů v nejvyšší možné míře zásady a kritéria stanovené ve směrnici 96/48/ES pro provádění čl. 16 odst. 2. Pokud jde o subjekty pověřené těmito postupy, budou se členské státy snažit využívat v nejvyšší možné míře subjekty notifikované podle článku 20 směrnice 96/48/ES. Komise provede analýzu těchto informací (vnitrostátní předpisy, postupy, subjekty pověřené prováděním těchto postupů a délka jejich trvání) a v případě potřeby projedná s výborem nezbytnost přijetí opatření; (11) TSI, která je předmětem tohoto rozhodnutí, nepředepisuje použití žádných určitých technologií nebo technických řešení s výjimkou případů, kdy je to naprosto nezbytné pro interoperabilitu transevropského vysokorychlostního železničního systému; (12) TSI, která je předmětem tohoto rozhodnutí, je založena na nejlepších odborných znalostech dostupných v době přípravy příslušného návrhu. Technický pokrok nebo sociální požadavky si mohou vyžádat změnu nebo doplnění této TSI. V případě potřeby bude v souladu s čl. 6 odst. 2 směrnice 96/48/ES zahájen postup přezkoumání nebo aktualizace; (13) v některých případech připouští TSI, která je předmětem tohoto rozhodnutí, výběr mezi různými řešeními, a umožňuje tak použít konečná nebo přechodná interoperabilní řešení, která jsou kompatibilní se současnou situací. Kromě toho jsou ve směrnici 96/48/ES zvláštní prováděcí ustanovení pro určité zvláštní případy. Dále v případech stanovených v článku 7 směrnice musí být členským státům dovoleno neuplatňovat určité technické specifikace. Je tedy nezbytné, aby členské státy zajistily zveřejňování a každoroční aktualizaci Registru infrastruktury a Registru kolejových vozidel. V těchto registrech budou uvedeny hlavní vlastnosti vnitrostátní infrastruktury (například základní parametry) a jejich shoda s vlastnostmi předepsanými příslušnými TSI. k tomuto účelu musí být v TSI, která je předmětem tohoto rozhodnutí, přesně uvedeno, jaké informace musí být v tomto registru uvedeny; (14) při používání TSI, která je předmětem tohoto rozhodnutí, musí být vzata v úvahu zvláštní kritéria týkající se technické a provozní kompatibility mezi infrastrukturami a kolejovými vozidly, které mají být uvedeny do provozu, a sítí, do které budou začleňovány. Tyto požadavky na kompatibilitu vyžadují provést pro každý jednotlivý případ komplexní technickou a ekonomickou analýzu. Tato analýza by měla vzít v úvahu následující hlediska: rozhraní mezi různými subsystémy uvedenými ve směrnici 96/48/ES, různé kategorie tratí a kolejových vozidel uvedené ve směrnici a technické a provozní prostředí existující sítě; 3

Z tohoto důvodu je nezbytné stanovit strategii pro implementaci TSI, která je předmětem tohoto rozhodnutí, v níž by měly být uvedeny technické etapy postupu od současných podmínek sítě ke stavu, kdy bude síť interoperabilní; (15) ustanovení tohoto rozhodnutí jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného směrnicí 96/48/ES, PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ: Článek 1 Komise přijímá TSI týkající se subsystému Energie transevropského vysokorychlostního železničního systému podle čl. 6 odst. 1 směrnice 96/48/ES. TSI je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí. Tato TSI je plně použitelná pro infrastrukturu a pro kolejová vozidla transevropského vysokorychlostního železničního systému, jak jsou definovány v příloze I směrnice 96/48/ES při zohlednění níže uvedených článků 2 a 3 podle této TSI. Článek 2 1. S ohledem na hlediska, která jsou společná pro vysokorychlostní a konvenční železniční systém, avšak nejsou uvedena v přiložené TSI, jsou podmínkami, které musí být splněny pro ověření interoperability ve smyslu čl. 16 odst. 2 směrnice 96/48/ES, použitelné platné technické předpisy členského státu, který povoluje uvedení subsystému popsaného v tomto rozhodnutí do provozu. 2. Každý členský stát oznámí do šesti měsíců od oznámení tohoto rozhodnutí ostatním členským státům a Komisi: seznam použitelných technických předpisů podle čl. 2 odst. 1, postupy posuzování shody a ověřování, které mají být použity při provádění těchto předpisů, subjekty, které jmenuje pro provádění těchto postupů posuzování shody a ověřování. 1. Pro účely tohoto článku se: Článek 3 modernizací rozumí závažnější úprava subsystému nebo jeho části, která mění výkonnost subsystému, obnovou rozumí závažnější náhrada subsystému nebo jeho části, která nemění výkonnost subsystému, 4

výměnou při údržbě rozumí výměna součástí za díly s identickou funkcí a výkonností v souvislosti s preventivní údržbou nebo nápravnými pracemi.. 2. V případě modernizace předloží smluvní subjekt dotyčnému členskému státu dokumentaci popisující projekt. Členský stát prozkoumá dokumentaci a s ohledem na prováděcí strategii v bodu 7 připojené TSI popřípadě rozhodne, zda rozsah prací vyžaduje nové povolení k uvedení do provozu podle článku 14 směrnice 96/48/ES. Takové povolení k uvedení do provozu je nezbytné vždy tehdy, když může v důsledku zamýšlených prací dojít k objektivnímu ovlivnění úrovně bezpečnosti. Je-li nové povolení pro uvedení do provozu podle článku 14 směrnice 96/48/ES nezbytné, rozhodne členský stát, zda: a) daný projekt obsahuje použití TSI v plném rozsahu; v takovém případě bude subsystém podléhat postupu ES ověřování podle směrnice 96/48/ES, nebo b) použití TSI v plném rozsahu ještě není možné. V takovém případě nebude subsystém zcela shodný s TSI a postup ES ověřování uvedený ve směrnici 96/48/ES se použije pouze u použitých částí TSI. V obou případech členský stát informuje výbor zřízený podle směrnice 96/48/ES o této dokumentaci včetně použitých částí TSI a o dosaženém stupni interoperability. 3. Pro kategorie obnova a výměna při údržbě je používání připojené TSI dobrovolné. Článek 4 Dnem vstupu připojené TSI končí použitelnost příslušné části doporučení Komise 2001/290/ES 3 o základních parametrech transevropského vysokorychlostního železničního systému. Článek 5 Připojená TSI vstupuje v platnost šest měsíců po oznámení tohoto rozhodnutí. 3 Úř. věst. č. L 100, 11. 4. 2001 s. 17. 5

Článek 6 Toto rozhodnutí je určeno členským státům. V Bruselu dne 30. května 2002. Za Komisi Loyola DE PALACIO místopředsedkyně 6

PŘÍLOHA TECHNICKÁ SPECIFIKACE PRO INTEROPERABILITU SUBSYSTÉMU ENERGIE OBSAH 1. ÚVOD 11 1.1. TECHNICKÁ OBLAST PŮSOBNOSTI 11 1.2. GEOGRAFICKÁ OBLAST PŮSOBNOSTI 11 1.3. OBSAH TÉTO TSI 11 2. DEFINICE SUBSYSTÉMU A OBLAST PŮSOBNOSTI 12 2.1. OBLAST PŮSOBNOSTI 12 2.2. DEFINICE SUBSYSTÉMU 13 2.2.2. Trolejové vedení a sběrač 14 2.2.3. Vzájemné působení trolejového vedení a sběrače 14 2.2.4. Rozhraní mezi vysokorychlostními a ostatními tratěmi 14 2.3. VZÁJEMNÉ VAZBY S OSTATNÍMI SUBSYSTÉMY A V RÁMCI SUBSYSTÉMU 14 2.3.1. Úvod 14 2.3.2. Vzájemné vazby s trakční proudovou soustavou 15 2.3.3. Vzájemné vazby se zařízeními trolejového vedení a sběračů 15 2.3.4. Vzájemné vazby působení trolejového vedení a sběrače 15 3. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY 16 3.1. DODRŽENÍ ZÁKLADNÍCH POŽADAVKŮ 16 3.2. HLEDISKA ZÁKLADNÍCH POŽADAVKŮ 16 3.3. SPECIFICKÁ HLEDISKA SUBSYSTÉMU ENERGIE 16 3.3.1. Bezpečnost 16 3.3.2. Spolehlivost, dostupnost a udržovatelnost 17 7

3.3.3. Ochrana zdraví 18 3.3.4. Ochrana životního prostředí 18 3.3.5. Technická kompatibilita 19 3.4. OVĚŘOVÁNÍ SHODY 20 4 POPIS SUBSYSTÉMU 20 4.1. ZÁKLADNÍ PARAMETRY SUBSYSTÉMU ENERGIE 20 4.1.1. Napětí a kmitočet 20 4.1.2. Trolejové vedení a sběrač 21 4.2. ROZHRANÍ SUBSYSTÉMU ENERGIE 24 4.2.1. Seznam rozhraní 24 4.2.2. Správní a provozní ustanovení 31 4.3. STANOVENÁ VÝKONNOST 33 4.3.1. Výkonnost systému elektrického napájení, trakčních napájecích stanic a spínacích stanic 33 4.3.2. Přenosová schopnost trolejového vedení 36 4.3.3. Rozhraní mezi vysokorychlostními a jinými tratěmi 40 5. PRVKY INTEROPERABILITY 40 5.1. VŠEOBECNÁ USTANOVENÍ 40 5.2. DEFINICE PRVKŮ INTEROPERABILITY 40 5.3. POPIS VLASTNOSTÍ PRVKŮ 41 5.3.1. Trolejové vedení 41 5.3.2. Sběrač 45 5.3.3. Obložení smykadla 47 6. POSUZOVÁNÍ SHODY A/NEBO VHODNOSTI PRO POUŽITÍ 48 6.1. PRVKY INTEROPERABILITY 48 6.1.1. Postupy posuzování a moduly 48 8

6.1.2. Použití modulů 49 6.2. SUBSYSTÉM ENERGIE 49 6.2.1. Postupy posuzování a moduly 49 6.2.2. Použití modulů 50 7. UPLATŇOVÁNÍ TSI "ENERGIE" 50 7.1. POUŽITÍ TÉTO TSI PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ A KOLEJOVÁ VOZIDLA PŘI UVÁDĚNÍ DO PROVOZU 50 7.2. POUŽITÍ TÉTO TSI PRO VYSOKORYCHLOSTNÍ TRATĚ A KOLEJOVÁ VOZIDLA, KTERÉ JSOU JIŽ V PROVOZU 50 7.3. ZVLÁŠTNÍ PŘÍPADY 52 7.3.1. Specifické rysy rakouské sítě 52 7.3.2. Specifické rysy belgické sítě (případ T1) 53 7.3.3. Specifické rysy německé sítě (případ P) 53 7.3.4. Specifické rysy španělské sítě (případ P) 53 7.3.5. Specifické rysy francouzské sítě 54 7.3.6. Specifické rysy britské sítě 55 7.3.7. Specifické rysy italské sítě 55 7.3.8. Specifické rysy sítí Irska a Severního Irska (případy P) 56 7.3.9. Specifické rysy švédské sítě (případ P) 56 7.3.10. Specifické rysy finské sítě (případ P) 56 PŘÍLOHA A POSTUPY POSUZOVÁNÍ SHODY (MODULY) 57 PŘÍLOHA B POSUZOVÁNÍ PRVKŮ INTEROPERABILITY 79 PŘÍLOHA C POSUZOVÁNÍ SUBSYSTÉMU ENERGIE 83 PŘÍLOHA D REGISTR INFRASTRUKTURY, INFORMACE O SUBSYSTÉMU ENERGIE 85 PŘÍLOHA E KOORDINACE ELEKTRICKÝCH OCHRAN TRAKČNÍCH NAPÁJECÍCH STANIC/HNACÍCH VOZIDEL 87 9

PŘÍLOHA F TYP TRATĚ 90 PŘÍLOHA G FAKTOR VÝKONU VLAKU 93 PŘÍLOHA H ZAŘÍZENÍ TROLEJOVÉHO VEDENÍ, GEOMETRICKÁ VAZBA TROLEJOVÉHO VEDENÍ A SBĚRAČŮ, STŘÍDAVÉ SYSTÉMY 95 PŘÍLOHA J ZAŘÍZENÍ TROLEJOVÉHO VEDENÍ, GEOMETRICKÁ VAZBA TROLEJOVÉHO VEDENÍ A SBĚRAČŮ, STEJNOSMĚRNÉ SYSTÉMY 102 PŘÍLOHA K REKUPERAČNÍ BRZDĚNÍ 106 PŘÍLOHA L NAPĚTÍ NA SBĚRAČÍCH (INDEX JAKOSTI DODÁVKY ELEKTŘINY) 107 PŘÍLOHA M ZKOUŠKA A OVĚŘENÍ OBLOŽENÍ SMYKADLA 113 PŘÍLOHA N NAPĚTÍ A KMITOČET TRAKČNÍCH SYSTÉMŮ 116 PŘÍLOHA O OMEZENÍ MAXIMÁLNÍ SPOTŘEBY ENERGIE 120 PŘÍLOHA P VLASTNOSTI HARMONICKÝCH A SOUVISEJÍCÍ PŘEPĚTÍ NA TROLEJOVÉM VEDENÍ 123 PŘÍLOHA Q DYNAMICKÉ VZÁJEMNÉ PŮSOBENÍ MEZI SBĚRAČEM A TROLEJOVÝM VEDENÍM 132 10

1. ÚVOD 1.1. Technická oblast působnosti Tato TSI se týká subsystému Energie, který je jedním ze subsystémů uvedených v bodu1 přílohy II směrnice 96/48/ES. Tato TSI je součástí souboru šesti TSI, které pokrývají všech osm subsystémů definovaných ve směrnici. Specifikace týkající se subsystémů Uživatelé a Životní prostředí, které jsou nezbytné k zajištění interoperability transevropského vysokorychlostního železničního systému v souladu se základními požadavky, jsou uvedeny v příslušných TSI. Další informace týkající se subsystému Energie jsou uvedeny v bodu 2. 1.2. Geografická oblast působnosti Geografickou oblastí působnosti této TSI je transevropský vysokorychlostní železniční systém, jak je popsán v příloze I směrnice 96/48/ES. Zejména se odkazuje na tratě transevropské železniční sítě popsané v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1692/96/ES ze dne 23. července 1996 o hlavních směrech rozvoje Společenství pro rozvoj transevropské dopravní sítě nebo v kterékoli aktualizaci téhož rozhodnutí v důsledku přezkoumání stanoveného v článku 21 uvedeného rozhodnutí. 1.3. Obsah této TSI V souladu s čl. 5 odst. 3 a s přílohou I odst.1 písm. b) směrnice 96/48/ES tato TSI: a) obsahuje základní požadavky na subsystémy a jejich rozhraní (bod 3); b) stanoví základní parametry popsané v příloze II odst. 3 této směrnice, které jsou nezbytné pro splnění základních požadavků (bod 4); c) stanoví podmínky, které musí být splněny, aby bylo dosaženo stanovených výkonností pro každou z těchto kategorií tratí (bod 4): kategorie I: speciálně vybudované vysokorychlostní tratě vybavené pro rychlosti zpravidla 250 km/h nebo vyšší, kategorie II: speciálně modernizované tratě vybavené pro rychlosti v řádu 200 km/h, 11

kategorie III: speciálně modernizované tratě se zvláštními vlastnostmi danými topografickými, terénními nebo urbanistickými omezeními, jimž musí být rychlost v každém jednotlivém případě přizpůsobena, d) stanoví prováděcí předpisy pro určité zvláštní případy (bod 7); e) určuje prvky interoperability a rozhraní, které musí podléhat evropským specifikacím včetně evropských norem a které jsou potřebné pro dosažení interoperability v rámci transevropského vysokorychlostního železničního systému, přičemž musí vyhovovat základním požadavkům (bod 5); f) stanoví pro každý zvažovaný případ, který z modulů definovaných v rozhodnutí 93/465/EHS, popřípadě který zvláštní postup, má být použit za účelem posuzování shody nebo vhodnosti použití prvků interoperability, jakož i pro ES ověřování subsystémů (bod 6). 2. DEFINICE SUBSYSTÉMU A OBLAST PŮSOBNOSTI 2.1. Oblast působnosti Subsystém Energie transevropského vysokorychlostního železničního systému zahrnuje všechna pevná zařízení, která jsou při dodržení základních požadavků nezbytná k napájení vlaků z vysokonapěťových jednofázových nebo třífázových energetických sítí. Subsystém Energie zahrnuje: trakční napájecí stanice: na své primární straně jsou připojeny k vysokonapěťové rozvodné síti s transformací vysokého napětí na jiné napětí a/nebo přeměnu na systém elektrického napájení vhodný pro vlaky. Na své sekundární straně jsou trakční napájecí stanice připojeny k železničnímu trakčnímu vedení, trakční spínací stanice: elektrické zařízení umístěné na mezilehlých místech mezi trakčními napájecími stanicemi za účelem zlepšení napájení pomocí paralelního zapojení trolejového vedení a pro zajištění ochrany, izolace, pomocných zdrojů a kompenzace, trolejové vedení: trolejové vedení rozvádí elektrickou energii do vlaků jedoucích na trase a přenáší ji do vlaků prostřednictvím sběračů. Trolejové vedení je rovněž vybaveno ručně nebo dálkově ovládanými odpojovači, které jsou nezbytné k izolování úseků nebo skupin trolejového vedení v závislosti na provozních potřebách. k trolejovému vedení patří také všechny typy napájecích vedení, zpětné elektrické vedení: pro vedení zpětného trakčního proudu jsou využívány kolejnice, které jsou spojeny přímo nebo nepřímo se 12

zemí, a zpětné vodiče připojené do trakčních napájecích stanic. Z tohoto důvodu je zpětné elektrické vedení součástí subsystému Energie, sběrač: i když jsou sběrače instalovány na elektrických hnacích vozidlech, představují důležité zařízení, jehož správná funkce přímo souvisí s trolejovým vedením. Proto jsou považovány za součást subsystému Energie, Následující hlediska subsystému Energie se vztahují k interoperabilitě transevropského vysokorychlostního železničního systému: trakční proudová soustava, trolejové vedení a sběrače, vzájemné působení mezi sběrači a zařízením trolejového vedení, rozhraní mezi vysokorychlostními tratěmi, modernizovanými tratěmi a spojovacími tratěmi. 2.2. Definice subsystému 2.2.1. Trakční proudová soustava Stejně jako každé elektrické zařízení je hnací vozidlo navrženo za účelem správného provozu se jmenovitým napětím přivedeným při jmenovitém kmitočtu na jeho svorky, jimiž jsou sběrače a kola. Aby byla zaručena předpokládaná výkonnost vlaku, musí být kolísání a mezní hodnoty parametrů elektrického napájení definovány. Vysokorychlostní vlaky mají odpovídající vysokou spotřebu energie. Z tohoto důvodu je nezbytné napájet vlaky s minimálními ztrátami, a tedy zvyšovat napětí napájecího systému a snižovat proud zvyšující odporové ztráty. Systém elektrického napájení musí být navržen tak, aby byl každý vlak napájen nezbytnou energií. Spotřeba energie každého vlaku a grafikon vlakové dopravy jsou proto důležitými hledisky výkonnosti. Moderní vlaky používají rekuperační brzdění, které vrací energii do elektrického napájení a snižuje celkovou spotřebu energie. Systém elektrického napájení proto musí připouštět i rekuperační brzdění. V každém elektrickém systému může docházet ke zkratům nebo jiným poruchovým stavům. Trakční proudová soustava musí být navržena tak, aby řídicí technika subsystému tyto poruchy okamžitě detekovala a vyvolala opatření k odstranění zkratového proudu a vymezení závadné části elektrického obvodu. Po takových událostech musí být elektrifikační systém schopen co nejdříve obnovit napájení všech zařízení, aby mohl být obnoven provoz. 13

2.2.2. Trolejové vedení a sběrač Pro interoperabilitu je důležitým hlediskem geometrie zařízení trolejového vedení a sběračů. Pokud jde o vzájemné geometrické působení, je nutné specifikovat výšku trolejového drátu nad kolejnicemi, boční vychýlení za bezvětří a při působení bočního větru a přítlačnou sílu. Pro sběrač je rovněž zásadní geometrie hlavy sběrače, aby bylo možné zaručit správné vzájemné působení s trolejovým vedením s ohledem na možné boční výkyvy vozidel. 2.2.3. Vzájemné působení trolejového vedení a sběrače Při vysokých rychlostech předpokládaných pro transevropský vysokorychlostní železniční systém představuje vzájemné působení trolejového vedení a sběrače velmi důležité hledisko pro zabezpečení spolehlivého přenosu energie bez přílišných rušivých vlivů působících na železniční zařízení a životní prostředí. Toto vzájemné působení převážně určují následující prvky: statické a aerodynamické síly závisející na povaze obložení smykadla sběrače a konstrukci sběračů, kompatibilita materiálu obložení smykadla a trolejového drátu s ohledem na snížení opotřebení těchto součástí, dynamické chování a dopady na jakost odběru proudu a cíl zajistit nepřetržité, nepřerušované elektrické napájení bez rušivých vlivů, ochrana sběrače a zařízení trolejového vedení v případě poškození obložení smykadla sběrače, počet sběračů v provozu a vzdálenost mezi nimi, což má zásadní vliv na jakost odběru proudu, neboť každý ze sběračů může rušivě působit na činnost ostatních sběračů na stejném trakčním vedení. 2.2.4. Rozhraní mezi vysokorychlostními a ostatními tratěmi Vysokorychlostní tratě musí být napojeny na modernizované nebo spojovací tratě. Poloha rozhraní mezi těmito typy tratí má vliv na elektrické napájení a sestavu trakčního vedení. Jedná se proto o hledisko, kterým se musí TSI pro energii zabývat. 2.3. Vzájemné vazby s ostatními subsystémy a v rámci subsystému 2.3.1. Úvod Subsystém Energie má mnoho vazeb na ostatní subsystémy transevropského vysokorychlostního železničního systému. Jejich účelem je dosáhnout požadované výkonnosti s ohledem na předpokládanou 14

interoperabilitu. Tyto vazby řešeny v definicemi rozhraní a kritérií výkonnosti. 2.3.2. Vzájemné vazby s trakční proudovou soustavou Napětí a kmitočet a jejich přípustný rozsah souvisejí se subsystémem Kolejová vozidla. Výkon instalovaný na tratích a specifikovaná hodnota faktoru výkonu určují výkonnost interoperabilního systému vysokorychlostní železniční dopravy a souvisejí se subsystémem Kolejová vozidla. Rekuperační brzdění snižuje spotřebu energie a souvisí se subsystémem Kolejová vozidla. Pevná elektrická trakční zařízení a vlakové trakční vybavení musí být chráněno před zkratem odpovídajícími zařízeními v trakčních napájecích stanicích. Vypínání napáječových vypínačů v trakčních napájecích stanicích a ve vlacích musí být selektivní; z tohoto důvodu souvisí elektrická ochrana se subsystémem Kolejová vozidla. Elektrické rušení a emise harmonických souvisejí se subsystémem Kolejová vozidla a se subsystémem Řízení a zabezpečení. 2.3.3. Vzájemné vazby se zařízeními trolejového vedení a sběračů V případě vysokorychlostních tratí je nutné věnovat zvláštní pozornost výšce trolejového drátu, aby se zabránilo jeho nadměrnému opotřebení. Výška trolejového drátu souvisí se subsystémy Infrastruktura a Kolejová vozidla. Pro přejezd styku trakčních proudových soustav bez vzniku propojení odlišných soustav (úseků) musí být stanoven počet a uspořádání sběračů na vlacích. To souvisí se subsystémem Kolejová vozidla. Možné boční výkyvy vozidel a sběračů souvisí se subsystémy Infrastruktura a Kolejová vozidla. 2.3.4. Vzájemné vazby působení trolejového vedení a sběrače Jakost odběru proudu závisí na počtu použitých sběračů a na jejich vzdálenosti. Uspořádání sběračů souvisí se subsystémem Kolejová vozidla. 15

3. ZÁKLADNÍ POŽADAVKY 3.1. Dodržení základních požadavků Podle čl. 4 odst. 1 směrnice 96/48/ES musí transevropský vysokorychlostní železniční systém, jeho subsystémy a jeho prvky interoperability splňovat základní požadavky uvedené ve všeobecných podmínkách v příloze III směrnice. 3.2. Hlediska základních požadavků Základní požadavky se vztahují na: bezpečnost, spolehlivost a dostupnost, ochranu zdraví, ochranu životního prostředí, technickou kompatibilitu. Podle směrnice 96/48/ES mohou být základní požadavky obecně použitelné na celý transevropský vysokorychlostní železniční systém nebo mohou být specifické pro každý subsystém a jeho prvky. 3.3. Specifická hlediska subsystému Energie 3.3.1. Bezpečnost V souladu s přílohou III směrnice 96/48/ES se subsystému Energie týkají tyto obecné požadavky na bezpečnost: 1.1.1. Návrh, konstrukce nebo montáž, údržba a kontrola konstrukčních částí zásadně důležitých pro bezpečnost, a zejména konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku, musí zaručovat bezpečnost na úrovni odpovídající cílovým záměrům stanoveným pro síť, včetně cílových záměrů pro řešení situací za zhoršených podmínek. 1.1.2 Parametry související se stykem kolo-kolejnice musí splňovat požadavky na stabilitu nezbytné k zaručení bezpečné jízdy při nejvyšší dovolené rychlosti. 1.1.3 Použité konstrukční části musí odolat každému stanovenému normálnímu nebo výjimečnému namáhání po celou dobu provozu. Důsledky veškerých náhodných poruch pro bezpečnost musí být omezeny vhodnými prostředky. 16

1.1.4 Konstrukce pevných zařízení a kolejových vozidel a volba použitých materiálů musí směřovat k omezení vzniku, šíření a účinků ohně a kouře v případě požáru. 1.1.5 Veškerá zařízení určená k tomu, aby jimi manipulovali uživatelé, musí být navržena tak, aby neohrozila jejich bezpečnost, jsou-li používána předvídatelným způsobem, který není v souladu s vyznačenými pokyny. Hlediska uvedená v bodech 1.1.2 a 1.1.5 nejsou relevantní pro subsystém Energie. S cílem splnit výše uvedené základní požadavky 1.1.1, 1.1.3 a 1.1.4 musí být subsystém Energie navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 (4.2.2.2, 4.2.3.3, 4.3.1.2, 4.3.1.8, 4.3.2.1, 4.3.2.2 a 4.3.2.4) a aby použité prvky interoperability splňovaly požadavky uvedené v bodu 5 (5.3.1.1, 5.3.2.1, 5.3.2.4 a 5.3.3.2). Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřen soulad s podmínkami bodů 4 a 5. Pro subsystém Energie jsou významné zejména následující základní požadavky podle přílohy III směrnice 96/48/ES vztahující se k bezpečnosti. 2.2.1. Činností systémů dodávky energie nesmí být narušena bezpečnost vysokorychlostních vlaků ani osob (uživatelů, provozních zaměstnanců, obyvatel v blízkosti dráhy ani dalších osob). S cílem splnit výše uvedený základní požadavek 2.2.1 musí být subsystém Energie navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 (4.1.1, 4.2.2.2, 4.2.2.3, 4.2.2.7, 4.2.2.9, 4.3.1.2, 4.3.1.5, 4.3.1.7, 4.3.2.1, 4.3.2.2 a 4.3.2.4) a aby použité prvky interoperability splňovaly požadavky uvedené v bodu 5.3.1.1 kapitoly 5. Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřen soulad s podmínkami kapitol 4 a 5. 3.3.2. Spolehlivost, dostupnost a udržovatelnost V souladu s přílohou III směrnice 96/48/ES se na subsystém Energie vztahují následující základní požadavky týkající se spolehlivosti, dostupnosti a udržovatelnosti: 1.2. Kontrola a údržba pevných nebo pohyblivých konstrukčních částí souvisejících s jízdou vlaku musí být organizována, prováděna a kvantifikována takovým způsobem, aby byl zajištěn jejich provoz za určených podmínek. S cílem splnit základní požadavek 1.2 musí být subsystém Energie navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené 17

v bodech 4.3.1.9 a 4.3.2.6 kapitoly 4. Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřen soulad s podmínkami kapitoly 4. 3.3.3. Ochrana zdraví V souladu s přílohou III směrnice 96/48/ES se na subsystém Energie vztahují následující základní požadavky týkající se ochrany zdraví: 1.3.1. Materiály, které mohou na základě jejich používání představovat ohrožení pro zdraví osob, které k nim mají přístup, nesmějí být ve vlacích a na železniční infrastruktuře použity. 1.3.2. Všechny materiály musí být vybírány, rozmísťovány a používány takovým způsobem, aby byla omezena emise škodlivého a nebezpečného kouře nebo plynů, zejména v případě požáru. Za účelem splnění základních požadavků 1.3.1 a 1.3.2 musí být subsystém Energie navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 4.2.2.2, 4.2.3.2, 4.2.3.3, 4.3.1.2, 4.3.1.8, 4.3.1.10, 4.3.2.2 a 4.3.2.4) a aby použité prvky interoperability splňovaly požadavky uvedené v bodu 5 (5.3.3.2). Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřen soulad s podmínkami kapitol 4 a 5. 3.3.4. Ochrana životního prostředí V souladu s přílohou III směrnice 96/48/ES se na subsystém Energie vztahují následující základní požadavky týkající se ochrany životního prostředí: 1.4.1. Ve fázi návrhu systému musí být posouzen a zohledněn vliv stavby a provozu transevropského vysokorychlostního železničního systému na životní prostředí, a to v souladu s platnými ustanoveními Společenství. 1.4.2 Materiály používané ve vlacích a v infrastruktuře musí zabraňovat emisi kouře nebo plynů, které jsou pro životní prostředí škodlivé a nebezpečné, zejména v případě požáru. 1.4.3. Kolejová vozidla a napájecí systémy musí být navrženy a vyrobeny takovým způsobem, aby byly elektromagneticky kompatibilní s instalacemi, zařízeními a veřejnými nebo soukromými sítěmi, s nimiž by se mohly vzájemně rušit. Hlediska uvedená v bodu 1.4.2 nejsou v případě subsystému Energie relevantní. 18

S cílem splnit základní požadavky 1.4.1 a 1.4.3 musí být subsystém Energie navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodech 4.2.3.2, 4.2.3.3 a 4.3.1.5 kapitoly 4. Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřen soulad s podmínkami bodu 4. Pro subsystém Energie jsou významné zejména následující základní požadavky podle přílohy III směrnice 96/48/ES vztahující se k ochraně životního prostředí. 2.2.2. Činností systémů dodávky energie nesmí být narušeno životní prostředí mimo stanovené hranice. S cílem splnit základní požadavek 2.2.2 musí být subsystém Energie navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 ( 4.2.3.2 a 4.3.1.5) Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřen soulad s podmínkami bodu 4. 3.3.5. Technická kompatibilita V souladu s přílohou III směrnice 96/48/ES se na subsystém Energie vztahují následující základní požadavky týkající se technické kompatibility: 1.5. Technické vlastnosti infrastruktury a pevných zařízení musí být kompatibilní jak navzájem, tak s vlastnostmi vlaků, které mají být používány v transevropském vysokorychlostním železničním systému. Jestliže se dodržování těchto vlastností ukáže být na určitých úsecích sítě obtížné, mohou být zavedena dočasná řešení, která zajistí kompatibilitu v budoucnu. S cílem splnit základní požadavek 1.5 musí být subsystém Energie navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 (4.1.1, 4.1.2, 4.2.2.1, 4.2.2.3, 4.2.2.4, 4.2.2.5, 4.2.2.6, 4.2.2.7, 4.2.2.8, 4,2. 2.9, 4.2.2.10, 4.2.2.11, 4.2.2.12, 4.3.1.1, 4.3.1.3, 4.3.1.4, 4.3.2.1, 4.3.2.3, 4.3.2.5 a 4.3.3 a aby použité prvky interoperability splňovaly požadavky uvedené v bodu 5 (5.3.1.2, 5.3.1.3, 5.3.1.4, 5.3.1.5, 5.3.1.6, 5.3.1.8, 5.3.2.2, 5.3.2.3, 5.3.2.4, 5.3.2.5, 5.3.2.6, 5.3.2.7, 5.3.2.9, 5.3.3.1, 5.3.3.2, 5.3.3.3 a 5.3.3.4. Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřen soulad s podmínkami kapitol 4 a 5. Pro subsystém Energie jsou významné zejména následující základní požadavky podle přílohy III směrnice 96/48/ES vztahující se k technické kompatibilitě. 19

2.2.3 Systémy dodávky energie užívané v celém transevropském vysokorychlostním železničním systému musí: umožnit vlakům dosahovat určené úrovně výkonnosti, být kompatibilní se sběrači proudu namontovanými na vlacích. S cílem splnit výše uvedený základní požadavek 2.2.3 musí být subsystém Energie navržen a proveden tak, aby byly splněny požadavky uvedené v bodu 4 (4.1.1, 4.1.2.1, 4.1.2.2, 4.1.2.3, 4.3.1.1, 4.3.1.3, 4.3.2.1, 4.3.2.3 a 4.3.2.5) a aby použité prvky interoperability splňovaly požadavky uvedené v bodech 5.3.1.1, 5.3.1.2, 5.3.1.4, 5.3.2.1 5.3.2.5, 5.3.3.1 a 5.3.3.5 kapitoly 5. Základní požadavky jsou splněny, jestliže je ověřen soulad s podmínkami kapitol 4 a 5. 3.4. Ověřování shody Shoda subsystému Energie a jeho prvků se základními požadavky musí být ověřena v souladu s ustanoveními směrnice 96/48/ES a se specifikacemi uvedenými v kapitole 6 a v souvisejících přílohách A a C této TSI. 4. POPIS SUBSYSTÉMU Transevropský vysokorychlostní železniční systém, na který se vztahuje směrnice 96/48/ES a jehož součástí je subsystém Energie, je integrovaný systém, u něhož musí být ověřovány funkce, rozhraní a výkonnosti (jež jsou základními parametry), s cílem zajistit interoperabilitu systému při dodržení základních požadavků. 4.1. Základní parametry subsystému Energie 4.1.1. Napětí a kmitočet Vlaková doprava vyžaduje normalizaci hodnot napětí a kmitočtu, jak jsou vymezeny pro interoperabilitu. V tabulce 4.1 jsou uvedeny použitelné hodnoty napětí a kmitočtu podle kategorie trati. 20

Tabulka 4.1 Napětí a kmitočet Kategorie tratě Napětí a kmitočet Spojovací tratě Modernizované tratě Vysokorychlostní tratě Jednofázová trakční napájecí soustava 25 kv, 50 Hz X X X Střídavá trakční napájecí soustava 15 kv, 16,7 Hz X X (1) Stejnosměrná trakční napájecí soustava 3 kv X X (2) Stejnosměrná trakční napájecí soustava 1,5 kv X X (1) (2) V zemích se sítěmi v současné době používajícími střídavou trakční napájecí soustavu 15 kv a 16,7 Hz může být tato soustava používána také pro nové tratě. Stejná soustava může být rovněž použita v sousedících zemích, pokud to lze ekonomicky zdůvodnit. Stejnosměrná trakční napájecí soustava 3 kv může být použita v Itálii a Španělsku pro existující tratě a pro úseky nových tratí s rychlostmi až do 250 km/h, kde pro tratě s jednofázovou trakční napájecí soustavou 25 kv, 50 Hz vzniká nebezpečí narušování pozemního a vlakového zabezpečovacího zařízení existující tratě, která sousedí s novou tratí. Napětí na svorkách vypínače trakční napájecí stanice a na sběrači musí odpovídat příloze N této TSI. Kmitočet napětí musí odpovídat příloze N této TSI. Napětí a kmitočet budou vymezeny v Registru infrastruktury (příloha D této TSI). Informace týkající se posuzování shody jsou uvedeny v příloze N4. 4.1.2. Trolejové vedení a sběrač Na budoucích vysokorychlostních, modernizovaných a spojovacích tratích by se měl používat jen jeden typ hlavy sběrače proudu pro všechny vlaky provozované na těchto tratích. S cílem uplatnit tento přístup budou všechny budoucí vysokorychlostní vlaky používat sběrače s hlavou pantografového sběrače proudu o šířce 1600 mm. Veškerá nově konstruovaná zařízení střídavého vysokorychlostního trakčního vedení 21

musí splňovat body 4.1.2.1 a 4.1.2.3. Tento požadavek se rovněž vztahuje na modernizované a spojovací střídavé a stejnosměrné tratě. 4.1.2.1. Geometrie trolejového vedení pro střídavé systémy Interoperabilita vysokorychlostní sítě je určena výškou trolejového drátu nad kolejnicemi, sklonem trolejového drátu vzhledem k trati a vychýlením při působení bočního větru. Povolené údaje jsou uvedeny v tabulce 4.2. Tabulka 4.2 Geometrie trolejového vedení pro střídavé systémy Č. Popis Spojovací tratě Modernizované tratě Vysokorychlost ní tratě 1 Jmenovitá výška trolejového drátu (mm) Od 5 000 Od 5 000 5 080 nebo 5300 do 5 750 (1) (2) (3) do 5 500 (1) (3) (3) 2 Povolený sklon trolejového drátu vzhledem ke koleji a kolísání sklonu 3 Povolené boční vychýlení trolejového drátu při působení bočního větru (mm) (3) EN 50119, verze 2001, bod 5.2.8.2 400 Není přípustný žádný plánovaný sklon (1) (2) (3) V případě provozu tažených vozidel s nadměrným obrysem na spojovacích tratích se smíšenou nákladní a osobní dopravou může být výška trolejového drátu vyšší za předpokladu, že sběrač je vhodný pro odběr proudu se specifikovanou jakostí a že rozsah sběrače je dostatečný, jak je uvedeno v bodu 5.3.2.5. Na úrovňových přejezdech musí být výška trolejového drátu navržena podle vnitrostátních směrnic. Výška trolejového drátu a rychlost větru, které je třeba vzít v úvahu, budou stanoveny v Registru infrastruktury uvedeném v příloze D této TSI. Geometrie trolejového vedení musí splňovat požadavky uvedené v příloze H.3.1 této TSI. 4.1.2.2. Geometrie trolejového vedení pro stejnosměrné systémy Údaje určující geometrii trolejového vedení pro stejnosměrné systémy v rámci transevropské interoperabilní železniční sítě jsou uvedeny v tabulce 4.3. 22

Tabulka 4.3 Geometrie trolejového vedení pro stejnosměrné systémy Č. Popis Spojovací tratě Modernizované tratě 1 Jmenovitá výška trolejového drátu (mm) 2 Povolený sklon trolejového drátu vzhledem ke koleji a kolísání sklonu 2 Povolené boční vychýlení trolejového drátu při působení bočního větru (mm) (4) Od 5 000 do 5 600 (1) (2) (3) (4) Od 5 000 do 5 500 (3) (4) EN 50119, verze 2001, bod 5.2.8.2 400 (1) (2) (3) (4) V případě provozu tažených vozidel s nadměrným obrysem na spojovacích tratích se smíšenou nákladní a osobní dopravou může být výška trolejového drátu vyšší za předpokladu, že sběrač je vhodný pro odběr proudu se specifikovanou jakostí a že rozsah sběrače je dostatečný, jak je uvedeno v bodu 5.3.2.5. Na úrovňových přejezdech musí být výška trolejového drátu navržena podle vnitrostátních směrnic. Pro tratě v Itálii uvedené v poznámce 2 k tabulce 4.1 je výška trolejového drátu od 5 000 mm do 5 300 mm. Ostatní hodnoty platí pro ostatní typy tratí. Výška trolejového drátu a rychlost větru, které je třeba vzít v úvahu, budou vymezeny v Registru infrastruktury definovaném v příloze D této TSI. Geometrie trolejového vedení musí splňovat požadavky uvedené v příloze (J.3.1) této TSI. 4.1.2.3. Geometrie hlavy pantografového sběrače proudu V zájmu dosažení interoperability je vymezena šířka a pracovní rozsah hlavy pantografového sběrače proudu, šířka obložení smykadel a obrys hlavy sběrače. V tabulce 4.4 jsou uvedeny údaje pro střídavé i stejnosměrné systémy. Obrys hlavy pantografového sběrače proudu je znázorněn na obrázku 4.1. 23

Tabulka 4.4 Geometrie hlavy pantografového sběrače proudu pro střídavé a stejnosměrné systémy Č. Popis Všechny kategorie tratí 1 Šířka hlavy pantografového sběrače (mm) 1 600 2 Obrys hlavy pantografového sběrače Viz obrázek 4.1 3 Další požadavky na střídavé systémy Viz příloha H (3)(2) této TSI 4 Další požadavky na stejnosměrné systémy Viz příloha J (3)(2) této TSI Obrázek 4.1 Obrys hlavy pantografového sběrače 1 Roh vyrobený z izolačního materiálu 2 Minimální délka obložení smykadla 3 Přečnívající délka 4 Pracovní rozsah hlavy sběrače 5 Šířka hlavy sběrače 4.2. Rozhraní subsystému Energie 4.2.1. Seznam rozhraní 4.2.1.1. Rozhraní se subsystémem Infrastruktura Průjezdné průřezy 24

Ochrana před úrazem elektrickým proudem (uzemnění a vodivé propojení) 4.2.1.2. Rozhraní se subsystémem Řízení a zabezpečení Harmonické proudy, vliv na zabezpečení a vnitřní telekomunikaci Řídicí signály potřebné pro oddělení fází a sekcí systému 4.2.1.3. Rozhraní se subsystémem Kolejová vozidla Dynamická obalová křivka vozidla Omezení maximální spotřeby energie Proud při zastavení Napětí a kmitočet Selektivita elektrické ochrany Uspořádání sběračů Jízda přes neutrální pole oddělující fáze systému Jízda přes místa dělení napájecích úseků (vzdušné dělení, úsekové děliče) Nastavení přítlačné síly sběrače 4.2.1.4. Kritéria výkonnosti společná s kolejovými vozidly Faktor výkonu Rekuperační brzdění Hodnoty harmonických a související přepětí na trolejovém vedení 4.2.2. Charakteristické údaje rozhraní 4.2.2.1. Průjezdné průřezy V průjezdném průřezu infrastruktury musí být zohledněn prostor nezbytný pro průjezd sběračů, které jsou v kontaktu se zařízením trolejového vedení, a pro instalaci zařízení trolejového vedení. Rozměry tunelů a dalších staveb musí být vzájemně kompatibilní s geometrií zařízení trolejového vedení a s dynamickou obalovou křivkou sběrače. (Dynamickou obalovou křivkou sběrače specifikuje příloha (H.3.6) této TSI.) Prostor potřebný pro instalaci zařízení vedení vymezí zadavatel. 25

Posuzování shody musí být provedeno v rámci posuzování subsystému Infrastruktura. 4.2.2.2. Uzemnění a vodivé propojení, ochrana před úrazem elektrickým proudem V subsystému Infrastruktura musí být zajištěna celková uzemňovací soustava na celé trase tak, aby byly splněny požadavky na ochranu před úrazem elektrickým proudem specifikované v normě EN 50122-1. Ochrana před úrazem elektrickým proudem během provozu a při poruše je splněna omezením dotykového napětí na přijatelné meze, jak je uvedeno v normě EN 50122-1, verze 1997, bod 7. Za účelem prokázání shody s těmito požadavky musí být předloženy výsledky (výchozí) revize zajištěné zadavatelem v souladu s příslušnými ustanoveními. Posuzování shody musí být provedeno v rámci posuzování subsystému Infrastruktura. 4.2.2.3. Harmonické proudy, vliv na zabezpečení a vnitřní telekomunikaci Harmonické složky proudů generované kolejovými vozidly ovlivňují subsystém Řízení a zabezpečení prostřednictvím subsystému Energie. Z tohoto důvodu se tímto předmětem zabývá subsystém Řízení a zabezpečení. Ze strany subsystému Energie není nutné žádné posuzování shody. 4.2.2.4. Dynamická obalová křivka vozidla Konstrukce zařízení trolejového vedení musí být ve shodě s dynamickou obalovou křivkou vozidel. Průjezdný průřez, který má být použit, závisí na kategorii tratě definované v Registru infrastruktury (příloha D této TSI). Posuzování shody musí být provedeno v rámci subsystému Energie. 4.2.2.5. Omezení maximální spotřeby energie Přípustná spotřeba energie vlaky na vysokorychlostní trati a na modernizované nebo spojovací trati je dána instalovaným výkonem napájecího systému. Proto musí být vlak vybaven zařízením pro omezování odebíraného proudu, jak je uvedeno v příloze O této TSI. Posuzování musí být provedeno v rámci posuzování subsystému Kolejová vozidla. Registr infrastruktury definovaný v příloze D této TSI musí obsahovat informace o maximální hodnotě odebíraného proudu. 4.2.2.6. Omezení odběru proudu stojících vlaků V případě stejnosměrných systémů 1,5 kv a 3,0 kv musí být odběr proudu stojícím hnacím vozidlem omezen na 300 A, resp. 200 A/sběrač. Posouzení musí být provedeno v rámci posuzování subsystému Kolejová vozidla. 26

4.2.2.7. Napětí a kmitočet Vlaky musí být schopny provozu v rámci rozsahu napětí a kmitočtu, jak je uvedeno v bodu 4.1.1 a stanoveno v příloze N této TSI. Posuzování shody musí být provedeno v rámci posuzování subsystému Kolejová vozidla. 4.2.2.8. Koordinace elektrické ochrany Koordinace mezi elektrickou ochranou trakčních napájecích stanic a hnacích vozidel je nezbytná z důvodu optimalizace vypínání a vymezování zkratů. (Použitelné požadavky jsou uvedeny v příloze E této TSI.) Registr infrastruktury definovaný v příloze D této TSI musí obsahovat informace o ochraně trakčních napájecích stanic. Posuzování shody musí být provedeno v rámci subsystému Energie, pokud jde o konstrukci a provoz trakčních napájecích stanic, a v rámci subsystému Kolejová vozidla, pokud jde o zařízení hnacích vozidel. 4.2.2.9. Uspořádání sběračů Při uspořádání sběračů na vlacích musí být zohledněna maximální délka vlaku. Maximální vzdálenost mezi sběrači je menší než 400 m. Dále platí, že vzdálenost mezi prvním a třetím sběračem pro tři po sobě jdoucí sběrače musí být větší než 143 m. Přípustný počet sběračů a jejich vzdálenost také závisí na dynamickém chování. V případě střídavých systémů elektrického napájení nesmějí být sběrače elektricky propojeny. Podrobné požadavky jsou uvedeny v příloze H (H.3.5) této TSI. Posuzování shody musí být provedeno v rámci subsystému Kolejová vozidla. 4.2.2.10. Jízda přes úseky oddělující fáze Vlaky musí být schopny přejíždění elektrickým dělením mezi dvěma napájecími úseky bez jejich propojení dvou fází. Musí být zajištěny odpovídající prostředky umožňující odjezd vlaku, který zastavil pod neutrálním polem elektrického dělení. Požadavky týkající se konstrukce jsou uvedeny v příloze H (H.3.3) této TSI. Registr infrastruktury definovaný v příloze D této TSI musí obsahovat informace o konstrukci úseků oddělujících fáze. Odběr proudu (trakčního a proudu odebíraného spotřebiči) vlaku musí být při vjezdu do úseku oddělujícího fáze snížen na nulu. Toto opatření musí být provedeno automaticky bez zásahu strojvedoucího. Stažení sběračů není nutné. 27

Požadavky na konstrukci subsystému Energie Pro budoucí tratě mohou být přijaty dva typy konstrukcí úseků oddělujících fáze: konstrukce pro oddělování fází, kde se všechny sběrače nejdelších interoperabilních vlaků vejdou dovnitř neutrálního úseku. V tomto případě neplatí žádné omezení pro uspořádání a vzdálenost sběračů na vlacích. Délka neutrálního úseku musí být nejméně 402 m. Podrobné požadavky jsou uvedeny v příloze H (H.3.3) této TSI; konstrukce kratších úseků elektrického dělení fází s omezením pro uspořádání sběračů na vlacích je znázorněna v příloze H (H.3.3) této TSI. Celková délka takového oddělení je menší než 142 m. Dále platí, že vzdálenost mezi prvním a třetím sběračem musí pro tři po sobě jdoucí sběrače být větší než 143 m. Pro existující tratě mohou být přijata různá řešení založená na uznávaném uspořádání sběračů na vlaku v závislosti na možnostech plánování trasy, požadovaného výkonu a investic přijatelných pro zadavatele. Pokud konstrukce existujících oddělení fází neumožňuje průjezd interoperabilních vysokorychlostních vlaků, pak zadavatel poskytne odpovídající alternativní postupy nebo konstrukční návrhy. Informace týkající se konstrukce úseků oddělujících fáze musí být uvedeny v Registru infrastruktury, jak je stanoveno v příloze D této TSI. Pro konstrukce úseku oddělujícího fáze musí být posuzování shody provedeno v rámci posuzování subsystému Energie. Požadavky na subsystém Řízení a zabezpečení a na subsystém Kolejová vozidla Na vysokorychlostních tratích musí subsystém Řízení a zabezpečení umožňovat automatický provoz kolejových vozidel před úseky oddělujícími fáze a za nimi. Zařízení na hnacích vozidlech musí být vypnuto v dostatečném předstihu před úsekem oddělujícím fáze s ohledem na nejvyšší povolenou rychlost jízdy. Funkční testy pro posuzování shody musí být provedeny společně se subsystémem Kolejová vozidla a se subsystémem Řízení a zabezpečení. 4.2.2.11. Jízda úseky oddělujícími různé napájecí systémy Všeobecně Vlaky musí být schopny přejezdu mezi sousedními úseky s jiným elektrickým napájením bez propojení obou systémů. Nezbytná opatření závisí na typu obou napájecích systémů, na uspořádání sběračů na vlacích a na rychlosti jízdy. 28

Existují dvě možnosti, jak může vlak projet úsekem oddělujícím systémy: (1) se zdviženým sběračem, který se dotýká trolejového drátu, (2) se staženým sběračem, který se nedotýká trolejového drátu. Výběr musí být proveden zadavatelem a vyhlášen v Registru infrastruktury definovaném v příloze D této TSI. Požadavky na konstrukci subsystému Energie Zdvižené sběrače Jsou-li úseky oddělující napájecí systémy přejížděny se zdviženými sběrači, platí následující podmínky: (1) funkční návrh úseku oddělujícího systémy je specifikován takto: geometrie různých prvků trolejového vedení musí zabraňovat tomu, aby sběrače zkratovaly nebo propojily oba elektrické napájecí systémy s uspořádáním sběračů specifikovaným v bodu 4.2.2.9, v případě krátkého neutrálního úseku musí mechanické chování systému sběrač/trolejové vedení odpovídat normě EN 50119, verze 2001, bod 5.2, při maximální rychlosti, v rámci subsystému Energie musí být přijata opatření s cílem zamezit propojení obou sousedních systémů elektrického napájení, pokud selže vypnutí vypínače hnacího vozidla, příklad uspořádání úseku oddělujícího systémy je uveden na obrázku H.4 v příloze H této TSI; (2) pokud je rychlost vyšší než 250 km/h, musí být výška trolejového drátu v obou systémech stejná. Podrobné údaje a povolené odchylky jsou uvedeny v přílohách H a J této TSI; (3) zařízením v kolejových vozidlech musí být automaticky vypnut vypínač před dosažením oddělujícího úseku a automaticky rozpoznán druh a přítomnost napětí nového elektrického napájecího systému na sběrači, aby bylo možné přepnout odpovídající obvody. 29

Stažené sběrače Jsou-li úseky oddělující systémy přejížděny se staženými sběrači, platí následující podmínky: (1) konstrukce oddělujícího úseku mezi různými elektrickými napájecími systémy musí zajišťovat, aby v případě, že byl neúmyslně zdvižen sběrač a dotýká se trolejového vedení, bylo zamezeno propojení obou systémů elektrického napájení a okamžitě bylo aktivováno vypnutí obou napájecích úseků. Vyvolání zkratu zajišťuje funkce izolovaných úseků; (2) tato alternativní varianta musí být vybrána, pokud nejsou splněny podmínky provozu se zdviženými sběrači; (3) na vysokorychlostních tratích s různými výškami trolejového drátu a na oddělovacích úsecích existujících tratí, které nesplňují požadavky TSI, musí být sběrače staženy, když se mění elektrický napájecí systém nebo když rychlost jízdy neumožňuje instalaci přechodových úseků s přípustnými sklony (viz přílohy H a J této TSI); (4) v úsecích oddělujících napájecí systémy, které vyžadují stažení sběrače, musí být sběrače staženy bez zásahu strojvedoucího, na základě řídicích signálů. V případě úseků oddělujících systémy musí být posuzování shody provedeno v rámci posuzování subsystému Energie. Požadavky na subsystém Řízení a zabezpečení a subsystém Kolejová vozidla Před průjezdem oddělujícími úseky mezi různými elektrickými napájecími systémy musí být hlavní vypínač hnacího vozidla vypnut bez zásahu strojvedoucího na základě řídicích signálů. Tato operace musí být provedena v dostatečném předstihu, aby bylo elektrické zařízení hnacího vozidla v opouštěném elektrickém napájecím systému zcela vypnuto, dříve než bude dosažen nový elektrický napájecí systém. Subsystém Řízení a zabezpečení musí poskytovat hnacím vozidlům požadované signály. Hnací vozidla musí být navržena tak, aby mohla přijímat řídicí traťové signály aktivující vypnutí hlavního vypínače a stahovat sběrače v případě potřeby bez zásahu strojvedoucího. Pokud sběrače zůstávají v kontaktu s trolejovým drátem, mohou zůstat připojeny jen ty elektrické obvody na hnacích vozidlech, které se okamžitě přizpůsobí elektrickému napájecímu systému na sběrači. 30