Analýza úlohy Basel II na příkladu Evropsko-ruské banky, a.s.

Bankovní institut vysoká škola Praha Bankovnictví a pojišťovnictví Analýza úlohy Basel II na příkladu Evropsko-ruské banky, a.s. Diplomová práce Autor: Sedova Olesya finance Vedoucí práce: doc. Ing. František Pavelka, CSc. Praha 30 Dubna, 2012

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Analýza úlohy Basel II na příkladu Evropsko-ruské banky, a.s. vypracovala samostatně. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací. V Praze dne 30. dubna 2012 Sedova Olesya

Poděkovaní: Především bych chtěla poděkovat vedoucímu diplomové práce doc. Ing. František Pavelka, CSc. za odborné vedení a cenné připomínky během sbírání materiálů i samotného psaní této práce.

Anotace práce: Tématem mé diplomové práce je Analýza úlohy Basel II na příkladu Evropsko-ruské banky, a.s. Mým cílem bylo provést analýzu úlohy pravidel Basel II na příkladu Evropské ruské banky, a.s. zejména z hlediska úlohy řízení rizika. Za podstatný úkol své práce jsem pokládala provést přehled vývoje pravidel kapitálových požadavků, provést analýzu rizikového portfolia banky, analyzovat úroveň plněni kapitálových požadavků Basel II z hlediska jednotlivých rizik a předběžné vyhodnocení dopadu Basel III na kvalitu řízeni rizik v bance. Analýza Evropsko-ruské banky a.s. je v diplomové práci provedená na individuálním základě banky a nezahrnuje analýzu mimobilančních položek banky. Klíčová slova: Basel II, řízení rizik, Basel III, kapitálové požadavky, leverage ratio, RWA, uvěrové, tržní, operační riziko. Theses Annotation The subject of my thesis is analysis of the role of Basel II rules on the example of European-Russian Bank. The objectives of the work are overview of the development of capital requirements, analysis of the risk portfolio and the adherence to the Basel II capital requirements of the Bank based on the standard risks according to Basel II. Furthermore the work includes an assessment of the impact of Basel III implementation with the focus on the risk management of the banks. The analysis of the European-Russian Bank has been performed on an individual basis and does not include an analysis of the off-balance sheet items of the bank. Key words: Basel II, risk management, Basel III, capital requirements, leverage ratio, RWA, credit, market, operational and liquidity risk 4

Obsah Úvod...8 1. Přehled vývoje pravidel kapitálových požadavků...10 1.1 Basel I...10 1.1.1 Přehled...10 1.1.2 Kapitálová složka...11 1.1.3 Kapitálové požadavky...11 1.1.4 Tržní riziko...12 1.1.5 Dohled...13 1.1.6 Implementace v ČR...13 1.1.7 Hodnocení...13 1.2 Basel II...14 1.2.1 Přehled...14 1.2.2 Pilíř 1...15 1.2.3 Pilíř 2 - Dohled...18 1.2.4 Pilíř 3...19 1.2.5 Implementace v ČR...19 1.2.6 Hodnocení...20 1.3 Basel III...21 1.3.1 Přehled...21 1.3.2 Principy implementací...22 1.3.3 Provedené změny...22 1.3.3.1 Reforma Kapitálu...22 1.3.3.2 Reforma likvidity...23 1.3.3.3 Reforma dalších elementů pro dosažení stabilnosti financování...23 1.3.4 Předběžné hodnocení...24 2. Analýza rizikového portfolia banky...25 2.1 Krátká historie vzniku banky, akcionáři, poslání...25 2.1.1 Úvodní část...25 2.1.2 Konkurenční výhody ERB...26 2.1.3 Struktura akcionářů...26 2.1.4 Organizační řad...27 5

2.1.5 Poslání...27 2.2 Analýza vývoje struktury kapitálu...28 2.2.1 Úvodní část...28 2.2.2 Analýza vývoje struktury kapitálu...28 2.3 Analýza finanční struktury banky, členěni podle hlavních rizik...30 2.3.1 Úvodní část...30 2.3.2 Úvěrové riziko v průběhu let 2008-2011...30 2.3.3 Tržní riziko v průběhu let 2008-2011...33 2.3.4 Operační riziko...36 2.3.5 Riziko likvidity...38 2.3.6 Riziko koncentrace...41 2.3.7 Reputační riziko...41 3. Analýza úrovně plnění kapitálových požadavků Basel II z hlediska jednotlivých rizik...42 3.1 Pilíř 1 - Kapitálový požadavek...42 3.1.1 Kapitálová složka...42 3.1.2 Kapitálový požadavek...42 3.1.3 Kapitálová přiměřenost...43 3.2 Pilíř 2 Dohled...49 3.2.1 Kapitálová přiměřenost vnitřních procesů posuzování...50 3.2.2 Požadavky na dohled...52 3.3 Pilíř 3 Tržní disciplína...53 3.4 Souhrn...53 4. Vyhodnocení dopadu Basel III na kvalitu řízení rizika v bance...54 4.1 Očekávání od Basel III...54 4.2 Kapitálová složka...54 4.2.1 Úvodní část...54 4.2.2 Conservation buffer...55 4.2.3 Countercyclical buffer neboli proticyklické polštáře...55 4.3 Leverage ratio...56 4.4 Standarty likvidity...57 4.5 Rámec řízení...57 4.6 Nedostatek kapitálu...58 4.7 Cesty řešení případného nedostatku kapitálu...58 6

4.7.1 Samofinancování, rozdělení zisků...58 4.7.2 Externí financování...59 4.8 Stress testy v rámci úvěrového rizika...61 4.9 Stress testy v rámci tržního rizika...61 Závěr...62 Seznam obrázků...66 Seznam tabulek...67 Seznam grafů...68 Seznam použité literatury...69 7

Úvod Před vznikem Basilejské smlouvy roku 1988, neměla regulace bank jednotnou podobu, do vzniku Basel I byl využíván subjektivní přístup, kdy regulátor prováděl individuální analýzu každé banky s pomocí různých ukazatelů. Platilo pravidlo, že špatný vývoj jednoho ukazatele byl vyvážen příhodným vývojem jiných ukazatelů. Požadavek na kapitálovou přiměřenost byl odmítán a za dobrý ukazatel byla považována kvalita portfolia půjček a manažerského řízení. Z doby přijetí první Basilejské smlouvy uplynulo 24 let a během tohoto období finanční sektor vykonal obrovský pokrok v řízení finančních institucí a zároveň zažil dost krizových situací, které prokázaly nedokonalost finančního systému a také prostor pro jeho vylepšení. Basilejská smlouva zavedla aktivní kapitálové standardy, které jsou mezinárodně uznávané, ale mají ovšem nezávazný charakter. Hlavním úkolem basilejských smluv je vylepšení vedení všeobecných standardů v řízení finančních institucí, snaha o větší flexibilitu rizikových vah a odolnost bank proti finanční krizi. Dále také zavádění dodatečných kapitálových požadavků a jiné postupy pro zmírnění procykličnosti kapitálové regulace. A to vše díky Basilejským smlouvám I, II a III. Cílem této práce je provést analýzu úloh Basel II na příkladu Evropsko-ruské banky. Mladé banky vykonávající svou bankovní činnost na finančním trhu území České republiky od roku 2008. Základním rysem práce je prozkoumat vnitřní mechanismy banky a podívat se, jak fungují standardy uloženy Basel II v praxi. Prozkoumat každý pilíř a zjistit kvalitativní a kvantitativní dopad využití mezinárodních standardů pod pojmem Basel II. Ve smyslu stanoveného cíle rozdělím celou práci do čtyř kapitol. V první kapitole se budu zabývat přehledem vývoje pravidel kapitálových požadavků. Popíši zde strukturní vývoj Basilejských smluv a to od Basel I až po Basel III, jejich základní pilíře a změny, které proběhly na cestě ke zlepšení kapitálových regulací a řízení rizik finančních institucí. Kapitola samozřejmě zahrnuje také implementace a uplatnění Basilejských smluv na území České republiky. V druhé kapitole bylo mým cílem podrobně analyzovat rizikový profil Evropsko-ruské banky. Kromě popisu historie vzniku banky jsem pokládala za podstatný úkol také provést průhlednou analýzu vývoje struktury kapitálu banky, vymezení kapitálových zdrojů banky ke 8

krytí rizik a analýzu finanční struktury banky, a to od doby jejího vzniku až ke dni 31. 12. 2011. Dále se budu zabývat bankovním členěním podle hlavních rizik a dalších rizik, která banka považuje za významná (reputační, strategické a rizikové koncentrace). Třetí kapitola je středem mé diplomové práce, protože se zabývá propočtem nároků na kapitál podle požadavku Basel II. Struktura kapitoly přesně odpovídá stanovenému pilíři Basel II, každá část se tak věnuje jednomu ze třech pilířů Basel II. Kapitola obsahuje analýzu úrovně plnění kapitálových požadavků podle Basel II a podle vyhlášky ČNB 123/2007 Sb. Dále se budu věnovat i funkci dohledu a tržní disciplíny. V práci je zdůrazněna důležitost stanoveného dohledu a tržní disciplíny nejenom pro dodržování plnění Basilejské smlouvy, ale také pro zachování stability finančního sektoru. Čtvrtá kapitola je zajímavá především vyhodnocením případných požadavků na kapitál a jeho kvalitu už z pohledu Basel III, který bude přijat finančními institucemi až v roce 2019. Obsah kapitoly představuje zavádění nových elementů Basel III v regulaci bankovního systému, metody adaptace banky na zavedení nových pravidel včetně cest řešení nedostatku kapitálu banky. V závěru práce provádím souhrn úloh Basel II na příkladu Evropsko-ruské banky a.s., s ohledem na budoucí vývoj finančních institucí při působení Basel III. Shrnuji také pohled na nové požadavky Basel III ze třech stran, a to z makroekonomického pohledu, z pohledu regulátorů a z pohledu akcionářů bank. Analýza Evropsko-ruské banky a.s. je v diplomové práci provedená na individuálním základě banky a nezahrnuje analýzu mimobilančních položek banky. Pro zpracování práce jsem využívala nejaktuálnější informace mezinárodních finančních institucí, veřejně dostupné informace České národní banky, vnitřní normy, směrnice a výroční zprávy Evropsko-ruské banky a oficiální dokumenty Basel Committee on Banking Supervision. Čerpala jsem též z odborné literatury. 9

1. Přehled vývoje pravidel kapitálových požadavků 1.1 Basel I 1.1.1 Přehled Basilejský výbor pro bankovní dohled zavedl sjednocení mezinárodního bankovního systému. Cílem je snížení rizika bankrotů finančních institucí. V 80. letech 20. století po pádu velkých bank začali bankovní regulátoři hledat definované kapitálové standardy, které by byly mezinárodně uznávané. Právě z těchto důvodů vznikl Basilejský výbor pro bankovní dohled, který v roce 1988 inicioval dohodu o kapitálové regulaci známé jako Basel I. 1 Obrázek č. 1: Struktura Basel I Struktura BASEL I Kapitálová složka Kapitálové požadavky Tržní riziko (1996) Dohled Tier 1 Tier 2 Kapitálové požadavky pouze k úvěrovému riziku RWA 5 kategorií rizikovostí aktiv Tier 3 v ČR od roku 2000 25 principů minimální standarty pro bankovní regulaci a dohled KP 8% Tier 1 = Tier1 / RWA = 4% KP = T1 + T2 / RWA = 8% Tier 2 = Tier2 / RWA = 4% 1 Robert Holman, Budoucnost kapitálové regulace Bank, dostupné z: < http://bankovnictvi.ihned.cz/c1-37195110-budoucnost-kapitalove-regulace-bank >, [23.11.2011] 10

1.1.2 Kapitálová složka Basel I rozlišoval kapitál ve formě Tier 1 (který obsahoval základní kapitál akcionářů, tzv. equity) a Tier 2, (který obsahoval rezervy, dlouhodobý podřízený dluh a jiné hybridní typy dluhových nástrojů). Tier 1 je část kapitálu banky, který představuje součet splaceného základního kapitálu zapsaného do OR, splacené emisní ážio, povinné rezervní fondy ze zisku, nerozdělený zisk z předchozích období po zdanění, zisk ve schvalovacím řízení snížený o předpokládané dividendy, zisk běžného období snížený o předpokládané dividendy a odčitatelné položky.2 Tier 2 je především závislý na normách a předpisech konkrétních zemí a na celkovém bankovním prostředí. Na území ČR je T-2 závislý na vyhlášce č. 123/2007 Sb ČNB, část 4. Proces výpočtu regulatorního kapitálu je tvořen 100% omezením Tier 2 kapitálem Tier 1, to znamená, že celková výše dodatkového kapitálu (T-2) pro výpočty ukazatele kapitálové přiměřenosti nesmí přesáhnout výši vlastního kapitálu banky, a to do výše 1,25% RWA. Podřízený dluh A nesmí přesáhnut výše 50% T-1 a ostatních kapitálových fondů. Basel I v roce 1988 rozebírala a řešila problematiku úvěrového rizika a zavedla standard minimální kapitálové přiměřenosti. Vlastní kapitál KP = 8.00% RWA 1.1.3 Kapitálové požadavky Pod pojmem kapitálové požadavky rozumíme celkový kapitálový požadavek, který vyjadřuje, jakým kapitálem má banka disponovat, aby byla kryta všechna bankou podstupovaná rizika. Riziková váha zaleží na různé kategorii rizikovosti aktiv banky. Basilejský výbor nastavuje škálu rizikových vah a zavádí pojem rizikově vážených aktiv (RWA risk weighted assets). Následující vzorec je využíván pro vypočet RWA: RWA Hodnota expozice riziková váha expozice Druhy rizikových faktorů stanoví regulátor a uvádí je v procentech. Z toho vyplývá, že úkolem každé banky je správné přirazení jednotlivého aktiva k druhu rizikovosti. Kategorizace rizikovostí aktiv: 2 Česká Národní banka, Slovník, dostupné z:< http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/t.html >, [1. 12. 2011] 11

Riskless - 0% rizikovost (hotovost, financování v méně, státní dluhopisy, dluhy OECD). 20% rizikovost - dluhy banky vytvořené bankami začleněných do OECD, které nejsou členy OECD bankovního dluhu se splatností kratší než jeden rok, hotovostní položky pro sběr a půjčky garantované OECD veřejného sektoru. 50% rizikovosti hypotéky na bydlení, neboť zahrnují jeden druh majetku a hodnotu tohoto majetku. 100% rizikovost riziková váha je na 100% hodnoty aktiva a zahrnuje nároky na soukromém sektoru, který není členem OECD, bankovní úvěry se splatností delší než jeden rok, finanční pohledávky bank, které nejsou členy OECD dolarového dluhu nebo eurobondu, vlastní majetek v držení banky a všechna další aktiva. «Proměnná» kategorie rizikovosti zahrnuje nároky na domácí subjekty veřejného sektoru, které mohou být v hodnotě 0, 10, 20 nebo 50% v závislosti na uvážení centrální banky. Podle vlastního uvážení může banka použít i vyšší váhy rizikovosti, ale nesmí použít váhy nižší, než je stanoveno regulátorem. 1.1.4 Tržní riziko Tržní riziko bylo zavedeno až v roce 1996 podepsáním dohody o zahrnutí tržních rizik «Amendment to the capital accord to incorporate market risks», implementace dodatku byla nařízena do konce roku 1997. Výsledek uzavřeného dodatku je, že při výpočtu kapitálových požadavků se začalo počítat i s tržním rizikem. Definice tržního rizika se chápe jako riziko ztráty z rozvahových a mimobilančních pozic vznikajících s pohybem tržních cen. V ČR tato úprava vstoupila v platnost k 1. 9. 2000. Tržní riziko je kryto kapitálem Tier 3. Pro krátkodoby podřízený dluh plati stejné podmínky jako u podřízeného dluhu, rozdilém je termin spaltnosti, který je stanoven minimálně na 2 roky. Dohoda stanoví tyto vzájemné vztahy mezí kapitály Tier 1,Tier 2 a Tier 3: T-3 je omezen na 250% té části T-1, která je určena ke krytí tržního rizika; T-2 muže nahradit T-3 až ve výši 250%; Součet kapitálu T-2 a T-3 by neměl přesáhnout výši vlastního kapitálu T-1. 12

Vlastní kapitál KP = 8.00% RWA 12,5 MRP MRP- kapitálový požadavek k tržnímu riziku 1.1.5 Dohled Basilejská metodika dohledu obsahuje 25 principů, které jsou celosvětově odsouhlasené jako minimální standarty pro bankovní regulaci a dohled. V ČR je zajišťována řadou opatření a vyhlášek ČNB. V normativech ČR jsou upraveny především tyto oblasti pravidel obezřetného podnikaní: kapitálová přiměřenost; angažovanost; pravidla řízení likvidity; klasifikace pohledávek z hlediska stupně jejich rizikovosti. 1.1.6 Implementace v ČR Od roku 1993 je Česká národní banka (centrální banka) připojená k dohodě Basel I. Banky, které nebyly schopny plnit požadavky Basel, skončily svou činnost nebo se sloučily. V souvislosti s přípravou ČR na vstup do EU, rozšířila ČNB v roce 2000 pravidla kapitálové přiměřenosti a požadavků expozic bank s cennými papíry (tržní riziko), a to v návaznosti na Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2000/12/ES ze dne 20. března 2000 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu. 1.1.7 Hodnocení V reakci na krizovou situaci, která vznikla v bankovním systému, byla uzavřena Basilejská smlouva. Příčiny neúspěchu Basel I jsou: - časový nesoulad, opatření přijímaná o krok pozadu po nastalé krizi v bankovním systému, - nedostatečné kapitálové vybavení bank. Regulační kapitál, určený jako 8% z rizikově vážených aktiv, je velmi hrubým odhadem ekonomického kapitálu, tzv. výše vlastních prostředků, nutných k pokrytí potenciálních ztrát, a tedy trvalému zachování finanční stability. 3 3 Ing. František Pavelka, CSc. dostupné z: «ZDROJE NEZBYTNOSTI EXISTENCE REGULATORNÍHO RÁMCE FINANČNÍCH TRHŮ» str. 3, [cit. 2012-1-13] 13

1.2 Basel II 1.2.1 Přehled Basel II byla přijata v období krize 2000-2002. Cílem bylo podpoření bezpečnosti a stability finančního sektoru. Podstata kapitálové přiměřenosti zde zůstává stejná. Basel II neřeší pouze povinnosti kapitálové přiměřenosti, ale navíc řeší i povinnosti regulátora při uskutečnění bankovního dohledu. Obrázek č. 2: Struktura Basel II Struktura BASEL II I PILÍŘ Kapitálové požadavky II PILÍŘ Dohled III PILÍŘ Tržní disciplína 1. Kreditní riziko - standardizovaný přístup; - základní IRB přístup; - pokročilý IRB přístup; 2. Tržní riziko - Standardizovaný přístup STA; - Interní model (Value at risk); 3. Operační riziko - základní přístup BIA; - standardizovaný přístup STA; - AMA přístup - Interní proces hodnocení kapitálové přiměřenosti - Proces dohledu regulátora Dodatečné kap.požadavky - Požadavky na uveřejňování - Interní postup uveřejňování Sankce regulátora KP = ( kapitál / KPúr + KPtr + KPop ) * 0,08 > 0.08 Dochází k zpřesnění způsobů stanovení kapitálových požadavků, s ohledem na úvěrové riziko bankovního portfolia. Riziko, které má být kryto kapitálem, zahrnuje také operační riziko banky. Zásadní změna je v přístupu k úvěrovému riziku bankovního portfolia, od hrubého stanovení rizikových vah k jednotlivým položkám aktiv, s pomocí stanovení 14

obecného charakteru dlužníka a tím se zavádí přesnější vyjádření úvěrového rizika na základě individuální bonity jednotlivých subjektů. 4 Základní vztah kapitálové přiměřenosti BASEL II při porovnání s BASEL I z roku 1996 zůstává nezměněný, kapitálová přiměřenost pro regulatorní kapitál platí 8%: kp KP UR kapitál KP TR KP OR 0,08 0,08 1.2.2 Pilíř 1 1.2.2.1 Úvěrové riziko Kapitálový požadavek k úvěrovému riziku činí velkou část celkových kapitálových požadavků k dalším rizikům. V periodách recese a krize může dostatečnost kapitálu dokonce rozhodnout o další existenci banky. Při zpomalení ekonomiky lze očekávat růst defaultů dlužníků bank, což by mohlo vést k růstu kapitálových požadavků, a to i nad rámec hodnot, kterých by bylo dosaženo podle Basel I. K měření rizika obchodního portfolia BASEL II stanoví standardní přístup nebo IRB (International Ratings Based Approach) interní přístup. 1.2.2.1.1 Standardní přístup Standardní přístup je definovaný Basel I jako externí rating- rating uznaných ratingových agentur (Standord &Poor s, Moody s). Výpočet standardního přístupu se provádí: Vypočet kapitálové přiměřenosti = výše úvěru *riziková váha *kapitálový požadavek = 8% Příjemci úvěru, který nedisponuje externím hodnocením (ratingem), se přiděluje riziková váha 100%. V České republice existuje velice málo firem, které mají externí rating. Tím pádem má většina klientů žádající o úvěr jednotnou rizikovou váhu ve výši 100 %. A tím se dostáváme ke slabší stránce tohoto přístupu. Díky nedostatečnému rozlišení podle bonity příjemců úvěrů prakticky nelze vypočítat adekvátní kapitálovou rezervu, odpovídající individuálnímu rizikovému profilu banky. 4 Wikipedia, Basel II, dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/basel_ii >, [cit. 2012-1-13] 15

1.2.2.1.2 IRB Interní rating - IRB (Internal Rating-Based Approach), umožňuje bankám citlivější hodnocení rizik ve srovnání s metodami používajícími externí ratingy. Dopadem využívání přístupu IRB je úspora kapitálu u méně rizikových expozic a naopak vyšší požadavky na kapitál u rizikovějších operací. Kapitálové požadavky jsou stanoveny nejen podle typu klienta či transakce, ale zohledňují i vývoj rizikového profilu v čase. 5 Podmínka pro použití IRB přístupu je předchozí souhlas dohledového orgánu, který má na starosti vyhodnocení, zda systém splňuje požadavky vyhlášky. Přístup IRB má vystupovat jako součást celkového systému řízení úvěrového rizika, ale nikoliv pouze pro výpočet kapitálového požadavku. Statistika ukazuje, že banky ČR, které se pustily do využívání systému IRB v roce 2007, ve srovnání s kapitálovými požadavky počítanými podle Basel I došlo k tomu, že banky, které již využily přístup IRB, k poklesu kapitálových požadavků v průměru o 19 %. V tomto ohledu snížila nejúspěšnější banka své celkové kapitálové požadavky dokonce o více než polovinu. 6 Pokud může přístup IRB vést ke snížení celkového povinného kapitálové vybavení finanční instituce, může jí také činit potenciálně zranitelnější. Nadměrnému poklesu kapitálového polštáře by měly zabránit minimální prahové hodnoty, stanovené vyhláškou ČNB č. 123/2007 Sb., pro přechodné období tří let. 7 Významné parametry systému IRB jsou pravděpodobnost defaultu a ztráta při defaultu. Hodnota rizikové vážené expozice vůči malým a středním podnikatelům se vypočítá podle vztahu pro dvojí selhání. Hodnota PD dlužníků v selhání je 100 %. PD u retailové expozice je alespoň 0,03 %. Expozice zajištěné nemovitostmi se nahrazují hodnotou korelace s (R)=0,15 na hodnotu korelace (R)=0,04. U úvěrů v kategorii Retail je nutné držet v rezervě méně kapitálu, než pro podnikové úvěry. V souladu s přílohou č. 10 vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb., má finanční instituce alespoň jednou ročně provádět aktualizaci zařazení 5 Česká Národní banka, dostupné z: <http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080926c.html >, [cit. 2012-1-28] 6 Česká Národní banka, dostupné z: <http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080926c.html>, [cit. 2012-1-28] 7 Česká Národní banka, dostupné z: <http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/clanky_rozhovory/media_2008/cl_08_080926c.html>, [cit. 2012-1-28] 16

dlužníka do rizikové skupiny a v případě potřeby stanovit nový rating. Jedním z nástrojů pro hodnocení kapitálové přiměřenosti je provedení stress testů. Stress test zahrnuje všechny události nebo budoucí změny, které můžou ovlivnit úvěrové expozice a hodnocení schopností povinné osoby odolat této změně. Test se provádí se souhlasem oprávněného orgánu dohledu vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb., 7 odst. (b). V souladu s Basel II jsou určitá zajištění uznávána v závislosti na metodě měření rizika. Zajištění principiálně snižuje riziko poskytovatele úvěru, a tím se snižuje kapitálový požadavek pro financování. Pro klienta to znamená výhodnější podmínky úvěru. K vzhledem k vysoké finanční náročnosti přístupu IRB je tato metoda využitelná především u velkých bank a finančních skupin. Při využití IRB přístupu berou banky v úvahu nejenom riziko klienta, ale i další předpoklady klienta (bonita, zajištění). Na druhou stranu s přístupem IRB se projevuje úspora kapitálu u méně rizikových expozic a naopak vyšší požadavky na kapitálu banky u rizikovějších operací a transakce jsou zohledněny ne jenom podle typu klienta, ale i rizikového profilu v čase. 1.2.2.2 Tržní riziko Tržní riziko je riziko ztráty banky, vyplývající ze změn cen, kurzů a sazeb na finančních trzích. Jedná se o souhrnný pojem pro úrokové, měnové, akciové riziko a jiná rizika spojená s pohybem tržních cen. 8 Kapitálové požadavky k tržnímu riziku se stanoví stejně jako v Basel I, buď pomocí standardizované metody nebo pomocí interních modelů (Value at Risk). Value at Risk je nejrozšířenějším ukazatelem tržního rizika, vychází ze znalosti minulých pohybů tržních sazeb a na jejich základě odhaduje maximální pravděpodobnou ztrátu v horizontu několika nejbližších dní. 9 1.2.2.3 Operační riziko Na základě 170 vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb., se mezi přístupy pro výpočet kapitálového požadavku k operačnímu riziku řadí : výpočet kapitálových požadavků, které jsou použity bez předchozího souhlasu České národní banky: přístup BIA; standardizovaný přístup; 8 Česká Národní banka, dostupné z: < http://www.cnb.cz/cs/obecne/slovnik/t.html > [cit. 2012-2-8] 9 Mgr. Petr Strnad, «RIZIKO TRŽNÍ LIKVIDITY A JEHO ZOHLEDNĚNÍ V UKAZATELI VALUE AT RISK», dostupné z: < http://www.risk-management.cz/clanky/petrstrnad-valueatrisk.pdf>, [cit. 2012-2-8] 17

výpočet kapitálových požadavků, které jsou použity s předchozím souhlasem České národní banky: standardizovaný přístup v kombinaci s přístupem BIA; přístup ASA; přístup ASA v kombinaci s přístupem BIA; přístup AMA; přístup AMA v kombinaci s ostatními přístupy. Pro měření operačního rizika v ustanovení 170 až 175 vyhlášky ČNB č. 123/2007 Sb., a v příloze č. 22 určuje relevantní ukazatel, který je indikátorem expozice vůči operačnímu riziku finanční instituci. Hodnota relevantního ukazatele ukazuje současnou a budoucí situaci operačního rizika, je využitelná po dobu 1 roku a až potom, na základě aktuálních údajů, stanovuje nový relevantní ukazatel. Pro určení relevantního ukazatele se používají údaje z výkazu zisku a ztráty za poslední 3 účetní období, které jsou ověřeny auditorem. Cíl relevantního ukazatele je zajištění případných výkyvů a nepřiměřené volatilitě výsledků v čase, a proto se v přístupech využívají údaje za tříleté období. 10 1.2.3 Pilíř 2 - Dohled Orgán dohledu může využít dodatečné omezení povinné osoby v případě pravděpodobné pohybnosti v pečlivém vyměření rizik. Dodatečný kapitálový požadavek, neboli leverage ratio, je uplatněn jako podíl vlastního kapitálu k rizikově neváženým aktivům. Leverage ratio je jednoduchý kapitálový požadavek, který nevyžaduje oceňování rizik. Leverage ratio má funkci zastavování nadměrné expanze bankovních aktiv v případě, že dochází k podceňování kreditních rizik, z tohoto pohledu objem aktiv v rámci Basel II rychle roste. Je-li však současně uplatňován kapitálový požadavek založený na rizikově nevážených aktivech, může růst bankovních aktiv zastavit, resp. přinutit banky, aby zvyšovaly kapitál. Díky tomu pak mají banky v období recese více kapitálu na pokrytí ztrát. I když leverage ratio není zaručeným prostředkem proti finanční krizi, zkušenosti ukazují, že banky, které jej uplatňovaly, si v době krize vedly přece jen lépe. Nedostatkem této kapitálové regulace je fakt, že není možné podchytit mimobilanční aktiva. Bankám se často dařilo vyvádět některá aktiva mimo bilanci, a tím tuto regulaci obcházet. Úspěšné 10 Ing. Růžena Víšková, Ph.D. «Jak se stanoví relevantní ukazatel, resp. kapitálový požadavek k operačnímu riziku, v běžných a v mimořádných situacích, např. při vzniku povinné osoby, při přeměnách, ukončení některých činností?» dostupné z: < http://www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/ >, [cit. 2012-2-13] 18

uplatňování leverage ratio proto vyžaduje opatření, která by zamezila či minimalizovala vyvádění aktiv mimo bankovní bilance. Regulátor by se měl snažit zasahovat preventivně, aby zabránil poklesu kapitálu pod minimální požadovanou úroveň. Měl by přihlížet k rizikovým charakteristikám konkrétní banky a požadovat okamžitá nápravná opatření, jestliže kapitál není udržován nebo obnoven. Měl by přezkoumávat a evaluovat vnitřní hodnocení a strategii kapitálové přiměřenosti banky, rovněž její schopnost monitorovat a zajišťovat soulad s regulátorem stanovenou hodnotou tohoto ukazatele. Orgán bankovního dohledu má právo požadovat kapitálový požadavek vyšší, než činí propočet banky, dojde li orgán pro bankovní dohled k názoru, že kapitálový požadavek neodpovídá jejímu rizikovému profilu. Limit kapitálové přiměřenosti 8% zůstává nadále absolutním minimem. V závislosti na rizikovém profilu banky by se však kapitálová přiměřenost měla pohybovat v určité výši nad 8%. 1.2.4 Pilíř 3 Tržní disciplínou se rozumí zveřejňování relevantních ukazatelů rizik. Každá banka je povinna informovat a dokumentovat, jak měří své riziko, jak vypadá její rizikový profil a kolik vlastního kapitálu v poměru k přijatým rizikům drží. Význam těchto informací roste s rozsáhlejším využíváním vlastních rizikových parametrů a modelů při stanovení adekvátního kapitálu. Tento pilíř BASEL II logicky doplňuje ostatní dva. Uveřejňované informace jsou však důležité nejen pro orgán bankovního dohledu, ale také pro ostatní účastníky trhu, aby získali lepší přehled o rizikovém profilu banky, což zároveň vytváří tlak na disciplinované chování bank. 11 Banky mají postupovat podle pravidel a zveřejňovat informace o své činnosti, své strategii sledování a měření rizik a kapitálové struktury. Požadavky na zveřejnění jsou následující: kapitálová struktura, rizikové pozice a hodnocení rizik, kapitálová přiměřenost. 1.2.5 Implementace v ČR V ČR bylo zavadění BASEL II uskutečněno vyhláškou ČNB č. 123/2007 Sb., od 1. července 2007. Regulace kapitálového trhu stanoví rámec pro podnikání poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu. Činnost účastníků kapitálového trhu je upravena zejména 11 Wikipedia dostupné z: < http://cs.wikipedia.org/wiki/basel_ii#tr.c5.ben.c3.ad_discipl.c3.adna > [cit. 2012-2-22] 19

zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů, a zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů. Na základě zmocnění v těchto zákonech vydává ČNB vyhlášky, které stanovují zejména bližší podmínky pro vstup na kapitálový trh, obezřetnostní pravidla, pravidla jednání s investory a klienty a pravidla tržní transparence. 1.2.6 Hodnocení BASEL II se dá charakterizovat jako soubor požadavků na tržní disciplínuzveřejňovaní ukazatelů rizik (způsob měření, poměr vlastního kapitálu v poměrech přijatým rizikům). Cílem je otevřenost informací pro získání lepšího přehledu o rizikovosti portfolia banky a vytváření tlaku na disciplinované chování banky. 20

1.3 Basel III 1.3.1 Přehled Basel III navrhuje držet více kapitálu, využívat likviditu jako nástroj na posílení banky, posílení bankovního dohledu a regulace řízení rizik bankovního sektoru. Kapitálové standardy a nové kapitálové nárazníky budou vyžadovat, aby banky držely více kapitálu a vyšší kvalitu kapitálu než musejí podle současných pravidel Basel II. Nový pákový poměr je založen na opatření hodnocení rizika na minimální požadavky na kapitál. Nové poměry likvidity zajistí, aby odpovídající finanční prostředky byly udržovány v případě krize (viz Obrázek č. 3). Obrázek č. 3: 12 Struktura Basel III NSFR Struktura BASEL III LCR<3% Q=30 dnů PILÍŘ I Kapitálová přiměřenost Likvidita Leverage ratio T1/aktiva+podrozvaha>3% PILÍŘ II Dohled PILÍŘ III Tržní disciplina Kapitál RWA T1= Tier1 / RWA =8,5% T2= Tier1 / RWA =2% KP=10.5% (+ proticyklycky polštář 2.5% v době expanze) Kreditní riziko - Standardní přístup; - IRB; IRB pokročila; Tržní riziko STA; - Interní model (Value at risk); Operační riziko -BIA; -STA; - AMA přístup Koncentrace EU L Expouse 12 Moodys annalytics: Basel III capital and liquidity standards, dostupné z: <http://www.moodysanalytics.com/~/media/insight/regulatory/basel-iii/thought-leadership/2012/2012-19-01- MA-Basel-III-FAQs.ashx>, [cit. 2012-2-1] 21