Řízení rizik Deloitte Česká republika
Zkušenosti z auditů Níže uvádíme nejčastější chyby při administraci s uvedením daného paragrafu a popisu, v čem příjemci/zadavatelé nejčastěji chybují. Textace použitých paragrafů vycházejí ze zákona č. 137/2006 Sb. (dále také ZVZ ), v aktuálním znění: 6 Zásada postupu zadavatele (zejména odst. 1) (1) Zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Tento paragraf si někteří příjemci vykládají po svém a velmi často si jeho výklad snaží upravit tak, aby co nejlépe vyhovoval jejich potřebám. V praxi dochází k tomu, že zadavatelé nepoužívají stejný metr na každého uchazeče. Velmi často se při auditech setkáváme se situací, kdy zadavatel veřejné zakázky při hodnocení nabídek v případě nejasností požádal o vysvětlení jednoho z uchazečů, avšak ve stejné veřejné zakázce jiného uchazeče vyloučil pro podobný problém, aniž by se dotázal. V některých případech je také zadávací dokumentace napsána tak, že již od počátku diskriminuje potenciální uchazeče tím, že v zadávací dokumentaci je stanovena určitá podmínka, která však nemá žádnou opodstatněnou návaznost na vlastní předmět veřejné zakázky. Takovým příkladem může být například podmínka předložit referenci na provedení služeb financovaných z fondů EU, přestože reference nijak nesouvisí s předmětem veřejné zakázky. Diskriminační může být také požadovat různé typy certifikací (jazykové certifikáty, certifikáty týkající se kvality atd.), popř. stanovení, že provozovna uchazeče musí být do určité vzdálenosti, popř. uchazeč musí mít ve vlastnictví specifický majetek apod., i když toto není z podstaty předmětu veřejné zakázky relevantní. 13 Předpokládaná hodnota (zejména odst. 2 a 3) (2) Předpokládanou hodnotu stanoví zadavatel v souladu s pravidly stanovenými v tomto zákoně a na základě údajů a informací o zakázkách stejného či podobného předmětu plnění; nemá-li zadavatel k dispozici takové údaje, stanoví předpokládanou hodnotu na základě údajů a informací získaných průzkumem trhu s požadovaným plněním, popřípadě na základě údajů a informací získaných jiným vhodným způsobem. Pro stanovení výše předpokládané hodnoty je rozhodný den odeslání oznámení či výzvy o zahájení zadávacího řízení k uveřejnění. (3) Zadavatel nesmí rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby tím došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limity stanovené v tomto zákoně. Zadavatelé při určování předpokládané hodnoty veřejné zakázky velmi často uměle rozdělují předmět veřejné zakázky, který má prokazatelnou věcnou a časovou souvislost, na několik částí tak, aby si zjednodušili postup pro realizaci, popř. se vyhnuli přísnějším podmínkám ZVZ. Ve většině případů se zadavatelé snaží rozdělit předmět veřejné zakázky tak, aby výsledná veřejná zakázka byla například vyhlášena jako veřejná zakázka malého rozsahu, tento typ veřejné zakázky nepodléhá pravidlům ZVZ (mimo 6 ZVZ, který je nutné vždy dodržet), a tudíž je pro zadavatele výhodnější. 2
Zákon stanoví, že zadavatel musí stanovit předmět jedné zakázky tak, aby předmětem jedné zakázky byla všechna obdobná a spolu související plnění, která zadavatel zamýšlí pořídit v průběhu jednoho účetního období, nebo všechna plnění, která spolu místně, věcně a časově souvisí, nebo jejichž předměty plnění tvoří jeden funkční celek. Velmi často také dochází k záměně pojmů předpokládaná hodnota veřejné zakázky a maximální přípustná nabídková cena. Předpokládaná hodnota slouží jako ukazatel režimu, kterým se zadání veřejné zakázky řídí (tj. např. zakázka na služby do 2 mil. Kč je dle zákona zakázkou malého rozsahu). Předpokládaná hodnota nesmí mít za následek vyřazení uchazečů, kteří tuto předpokládanou hodnotu svou nabídkovou cenou překročí. Pokud je tedy ve výzvě/zadávací dokumentaci stanovena předpokládaná hodnota veřejné zakázky, budou přípustné i takové nabídky, které tuto hodnotu překročí. Je-li však stanovena maximální přípustná nabídková cena veřejné zakázky, která je zároveň stanovena jako nepřekročitelná nabídková cena, tak veškeré vyšší nabídky musí být vyřazeny pro nesplnění podmínek výběrového řízení a tyto nabídky nemohou být předmětem dalšího hodnocení. 23 Podmínky použití jednacího řízení bez uveřejnění (zejména odst. 1, 4 až 7) Zadavatelé nepostupují v souladu s daným odstavcem, který jim stanovuje, kdy mohou jednací řízení bez uveřejnění (JŘBU) použít. Veřejnou zakázku v režimu JŘBU lze pouze vyhlásit v případě, kdy v předchozím řízení nebyly podány nabídky, nebo nebyly podány vhodné nabídky, popř. nebyly podány žádné žádosti o účast. Mimo tyto výše uvedené důvody mají zadavatelé také možnost vyhlásit veřejnou zakázku v režimu JŘBU v případě, kdy veřejná zakázka může být splněna z technických či uměleckých důvodů, z důvodu ochrany výhradních práv nebo z důvodů vyplývajících ze zvláštního právního předpisu pouze určitým dodavatelem, nebo je tuto veřejnou zakázku nezbytné zadat v krajně naléhavém případě a z časových důvodů není možné zadat veřejnou zakázku v jiném druhu zadávacího řízení. Právě v případě zadání veřejné zakázky z důvodu krajně naléhavého zadavatelé nejvíce chybují, neboť za krajně naléhavý způsob považují i takový důvod, který zadavatel svým jednáním buď způsobil, nebo ho alespoň mohl předvídat. 3 Samostatnou kapitolou je pak problematika spojená převážně se stavebními zakázkami, a která se týká tzv. dodatečných stavebních prací a víceprací / méněprací. V průběhu stavby velmi často dochází k tomu, že se vyskytnou práce, které nebylo možné na začátku projektu předvídat, které jsou však pro dokončení stavby nezbytné, nebo zadavatel zadá zhotoviteli/dodavateli provedení některých prací nad rámec původně sjednaných prací v rámci veřejné zakázky.
Mohou tedy nastat vícepráce, které jsou nezbytné pro dosažení původního záměru (tedy předmětu původní veřejné zakázky), např. změny v množství proti výkazu výměr, dodatečně zjištěná potřeba materiálu či jiný důvod vzniku víceprací. V důsledku jejich provedení nevznikne nic jiného, než původně sjednaná stavba. Tento typ víceprací je totožný s pojmem dodatečné stavební práce, které jsou definovány ZVZ (dodatečné práce jsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací, tzn. že bez víceprací nemůže být dosaženo původního výsledku). Dále mohou nastat vícepráce, kdy zadavatel v průběhu realizace zjistí, že potřebuje původní veřejnou zakázku rozšířit. Takovéto dodatečné stavební práce nenaplňují definici ZVZ, neboť tyto dodatečné práce nejsou nezbytné pro provedení původních stavebních prací. V tomto případě nejsou pojmy vícepráce a dodatečné stavební práce totožné. Stejně jako se v projektu vyskytují vícepráce, vyskytují se v rámci projektu také méněpráce. Méněpráce jsou samostatným prvkem a nelze je slučovat s dodatečnými stavebními pracemi (vícepracemi). Stejně tak jako vícepráce, nejsou méněpráce nijak definovány Zákonem. Velkým úskalím je překročení zákonného limitu 20%. Zákon stanoví podmínku, že celkový rozsah dodatečných stavebních prací nebo dodatečných služeb nesmí překročit 20% ceny původní veřejné zakázky. V této souvislosti je třeba připomenout, že pro dodržení tohoto limitu je nutné sčítat ceny všech dodatků (víceprací), které byly zadavatelem uzavřeny k původní veřejné zakázce. Pokud by tato hranice měla být překročena, musí zadavatel zahájit novou veřejnou zakázku. 4
Kontakty Máte-li zájem o další informace ohledně služeb poskytovaných firmou Deloitte v České republice, obraťte se prosím na odborníky oddělení auditu: David Batal +420 603 196 371 dbatal@deloittece.com Žaneta Krupičková +420 737 235 501 zkrupickova@deloittece.com Deloitte Advisory s.r.o. Nile House Karolinská 654/2 186 00 Praha 8 - Karlín Česká republika Tel.: +420 246 042 500 Fax: +420 246 042 555 www.deloitte.cz Deloitte označuje jednu či více společností Deloitte Touche Tohmatsu Limited, britské privátní společnosti s ručením omezeným zárukou, a jejích členských firem. Každá z těchto firem představuje samostatný a nezávislý právní subjekt. Podrobný popis právní struktury společnosti Deloitte Touche Tohmatsu Limited a jejích členských firem je uveden na adrese www.deloitte.com/cz/onas. Společnost Deloitte poskytuje služby v oblasti auditu, daní, poradenství a finančního poradenství klientům v celé řadě odvětví veřejného a soukromého sektoru. Díky globálně propojené síti členských firem ve více než 150 zemích má společnost Deloitte světové možnosti a poskytuje svým klientům vysoce kvalitní služby v oblastech, ve kterých klienti řeší své nejkomplexnější podnikatelské výzvy. Přibližně 200 000 odborníků usiluje o to, aby se společnost Deloitte stala standardem nejvyšší kvality. 2014 Deloitte Česká republika