POLITICKÉ POMĚRY Předmět Ročník a obor Kód sady Kód DUM Autor Dějepis, CJL 1. - 4. ročník oboru ZA, 1. 4. ročník oboru SC D/CJL/ZA+SC/01+02+03+04/01 D/CJL/ZA+SC/01+02+03+04/01/6-20 Mgr. Marcela Domalípová Datum vzniku 25.10.2012 Projekt EU peníze středním školám Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT CZ.1.07/1.5.00/34.0652
Rozložení sil POLITICKÉ POMĚRY Rozložení sil 1848-49 => potlačení revolucí v Evropě => zdánlivé opětovné spojení evropských mocností ( v případě dalších revolucí ) reálná situace => v Evropě změny rozdílné politické zájmy a nestejná hospodářská síla => nemožnost dohodnout se na společném postupu
FRANCIE 1852 => dosavadní prezident Ludvík Napoleon se prohlásil císařem Napoleonem III. cíle Napoleona III. => vyvézt Francii opět do čela evropských mocností a vrátit slávu získanou ze strýce Napoleona Bonaparta 1852 => přijetí ústavy => plně přizpůsobená vládě jednoho muže ( stále platnost existence parlamentu) - ten však pouze doplňkem císařského absolutismu
bonapartismus politický režim Napoleona III. znaky: - silná vláda - zásahy státu do hospodářství - zdůrazňování myšlenky vůdce národa ( později uplatnění v některých ideologických systémech 20. stol. - př. fašismus - aktivní zapojení Francie do zahraniční politiky ( účast francouzské armády v krymské válce)
PRUSKO nejsilnější německý stát 1850 - oktrojovaná ( vnucená ústava ) - nejvíce moci = král - parlament = málo pravomocí opory režimu - úředníci - armáda - velkostatkáři - policejní dohled - cenzura tisku - potlačení nezávislosti soudu
Prusko pokračuje v myšlence sjednocení Německa s vyloučením Rakouska ( hlavní myšlenky revoluce roku 1848) 1850 = ústupek rakouskému a ruskému nátlaku = souhlas s obnovením německého spolku, kde dominantní postavení mělo opět Rakousko ITÁLIE reakce na porážku revolučního hnutí = obnovení absolutistického režimu ve většině italských států
VELKÁ BRITÁNIE hospodářsky nejsilnější velmoc 2. pol. 19.stol. dovršení průmyslové revoluce a umožnění svobodného obchodu odstranění ochranářského cla, zrušení zákazu vývozu anglických strojů změna soustavy daní
po roce 1848 rozvoj textilnictví, těžkého průmyslu, strojírenství zvýšení vývozu - 4násobně v rozmezí 30 let modernizace zemědělství - používání umělých hnojiv, úprava nevyužité půdy a zavádění strojů prosazování chovu dobytka Velká Británie = velmocí, tuto pozici zajišťuje silné válečné a obchodní loďstvo a koloniální systém
revol. rok 1848 = příliš nezasáhl britskou politiku Velká Británie = monarchie s dvoukomorovým parlamentem 1837-1901 = vláda královny Viktorie symbol imperiálního postavení období tzv. viktoriánské Anglie politický život = soupeření dvou uskupení konzervativní strana ( toriové ) zastupují pozemkové vlastníky Benjamin Disraeli liberální strana ( whigové ) hájí zájmy obchodníků a průmyslníků John Palmerston
60.léta 19.stol. 1867 v 1. volbách 1874 = volební reforma = nový volební systém právo hlasovat všichni majitelé nemovitostí ( dvojnásobný počet voličů ) = úspěch liberálové reformy: omezení vlivu anglikánské církve zlepšení v základním školství = k moci opět konzervativní strana přijetí řady sociálních zákonů ( stanovení max. týdenní pracovní doby ) součást politického dění = odborové organizace ( usilující o lepší postavení dělnictva ) 1906 Dělnická strana = Labour Party
RUSKO 1. pol. 19.stol. = Rusko zemědělská země = většina obyvatel žije na venkově nevolníci = město správní a obchodní centrum začátek průmyslové revoluce = pomalý, ve 30. a 40. letech 19.stol. důvody pomalého rozvoje průmyslu: stát nepodporuje vytvoření širokého trhu nedostatek kapitálu nerozvinuté bankovnictví málo pracovních sil v továrnách málo rozvinutý dopravní systém
zlepšení situace v dopravě vybudování kanálů mezi Volhou a Baltským mořem 1851 - železniční trať mezi Moskvou a Petrohradem. ruský politický život ruský car nikým omezován stabilita jeho moci díky policii, armádě a úředníkům Zaostalost Ruska i v armádě ( byla početná, ale neměla moderní zbraně ). 1855 nastupuje nový car Alexandr II. provádí nezbytné reformy 1861 ruší nevolnictví dále reformy v soudnictví a místní samosprávě I přes reformy stále snaha podlomit carskou moc tajné kroužky ( zvláště studenti na univerzitách ). - 1881 - jedno z uskupení provedlo úspěšný atentát na cara Alexandra II.
Zdroje: Čornej, P.: Dějepis pro střední odborné školy, SPN Praha 2002 Mgr. Marcela Domalípová