BIOSFÉRA Foto a použité zdroje: http://room42.wikispaces.com/ Fotoarchiv Jan Stavělík (stepní oblasti ČR) www.animals.euweb.cz/zviratka/
TROPICKÝ DEŠTNÝ LES TDL má ze všech geobiomů největší biodiverzitu mimořádně početný je především hmyz dominantním porostem jsou stromy vysoké 30 až 40 metrů vytvářející četná patra s množstvím mikroekosystémů a četnými parazitickými rostlinami stromy mají uzpůsobené kořeny a kmeny, které zvyšují stabilitu stromů (pilíře) a umožňují dýchání v zamokřené půdě (opěrné, chůdovité) listy mívají klouby umožňující pohyb podle ozáření a čepele s kapacími špičkami (odvodnění) hmyz a ptáci mají velkou roli v opylování květů a přenosu plodů a semen (kolibříkovití), mravenci a termiti vytvářejí symbiózu s četnými druhy hub a baktérií život obratlovců se soustřeďuje především do korun stromů druhy jsou specializovány také podle denní a noční aktivity
POUŠTĚ dochází zde k rychlému zvětrávání a denudaci pouště se označují podle povrchu a vlastností půdy hamada skalnaté plošiny s balvany serir (reg) vydlážděné kameny, smíšené s pískem erg písečné pouště s dunami slané pouště krusty solí, kolem solných jezer charakteristickými prvky krajiny jsou vádí a oázy v období dešťů se rychle rozmnožují rostliny přizpůsobené dlouhým obdobím sucha ve fauně převládají plazi (hadi, ještěři), ptáci a savci
SUBTROPICKÉ TVRDOLISTÉ LESY A KŘOVINY původní porosty dosahovaly výšky přes 20 m (borovice, cedr, cypřiš) oblasti Středozemí zarostly nižší tvrdolisté stromy a keře dub cesmínolistý, dub korkový, pistácie, jamovce, rohovník, zimostráz vždyzelený, kaliny, řešetláky, růže a byliny tvoří pouze řídký podrost kalifornský STL je zachovalejší a rozste zde množství druhů dubu a dále např. planika a keře řešetláku, pro chilskou oblast je typické větší množství jehličnanů, v J Africe vřesovce a v Austrálii blahovičníky (eukalypty) označují se jako macchie a garigue ve Středozemí, frygana v Řecku, tomillares ve Španělsku, chaparral v S Americe, espinal v Chile, fynbos v J Africe a scrub v Austrálii
STEPI dominantním porostem jsou trávy, ve kterých se ukrývají i další druhy rostlin rostliny zde přežívají suché léto a mrazivou zimu díky nižší náročnosti na spotřebu vody, kratšímu vegetačnímu období (v době dostatku srážek) a pod zemí ukrytým zásobním orgánům (cibule, svazčité kořeny,...) významným činitelem je stejně jako v savanách oheň významnou součástí je rozvinutá půdní flóra a fauna (žížala, sysel, svišť, psoun prériový) a také kopytníci (sajga, vidloroh, koně, bizon, pratur,...) stepi jako azonální prvek najdeme i ve střední Evropě na místech, kde klimatické podmínky neumožnily růst stromů
největším fenoménem je sezónní a fotoperiody v průběhu roku teploty životními formami jsou a s opadavými??? a dobře chráněnými obnovovacími pupeny a dobře vyvinutou kůrou (případně borkou) zasahují sem i konkurenčně slabší jehličnany
stromů dosahuje max.??? m charakteristická je převaha dominantního patra ve výšce a jen řídká příměs stromů a keřů nižšího řádu v podrostu je dobře vyvinuto??? patro s typickým jarním aspektem zástupci fauny jsou???
TAJGY dominantní formou jsou jehličnany (smrky, borovice, modříny) v původních tajgách se střídají plochy s různou hustotou a stářím stromů v bylinném patru převažují keříčky, kapradiny, mechorosty a lišejníky, významné jsou i houby typickými savci jsou los, jelen, zajíc bělák, bobr, medvěd, vlk, veverky, urson kanadský
TUNDRA vegetace se skládá z druhově chudých porostů břízy, křovité vrby, mechů a lišejníků k typickým savcům patři sobi, pižmoni, lumíci, zajíci sněžní, vlci a lišky, okrajově do života tundry zasahují ploutvonožci (tuleň, mrož) a lední medvěd ptáci nacházejí potravu jen během krátkého léta (rackové, divoké husy a kachny) v alpinských (horských) tundrách je typická kleč