Význam v ekosystému. Prameny



Podobné dokumenty
ÚVOD MECHOROSTY. Ivana Lipnerová

Sešit pro laboratorní práci z biologie

= primitivní vyšší rostliny, primárně suchozemské. pravděpodobně se vyvinuly z řas řádu Charales nemají pravé cévní svazky

Mechorosty Samičí pohlavní orgány vaječnou buňku Samčí pohlavní orgány pohyblivých pohlavních buněk - Rozmnožování Individuální vývoj rodozměna.

MECHOROSTY (BRYOPHYTA)

Mechorosty. Milan Dundr

Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Moravské gymnázium Brno s.r.o. RNDr. Monika Jörková Biologie 34 Vyšší rostliny, mechorosty

MECHOROSTY I. MARCHANTIOPHYTA (JÁTROVKY) II. ANTHOCEROTOPHYTA (HLEVÍKY) III. BRYOPHYTA (MECHY)

Fylogeneze a morfologie bezcévných rostlin 12. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Mechy. Buxbaumiidae MODULARIZACE VÝUKY EVOLUČNÍ A EKOLOGICKÉ BIOLOGIE CZ.1.07/2.2.00/ Bryologické praktikum (4) 2

Botanika bezcévných rostlin 11. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy

oddělení Bryophyta (mechorosty) játrovky hlevíky mechy

World of Plants Sources for Botanical Courses

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

Otázka: Systém a evoluce vyšších výtrusných rostlin. Předmět: Biologie. Přidal(a): LenkaKrchova. Úvod k rostlinám:

BRYOPHYTA mechorosty

Oddělení : Mechorosty

Autor: Katka Téma: Suchozemské rostliny Ročník: 2. zygota 2n

Martina Bábíčková, Ph.D

16. VYŠŠÍ VÝTRUSNÉ ROSTLINY

VY_32_INOVACE_ / Výtrusné rostliny - mechy Výtrusné rostliny

Otázka: Nižší rostliny. Předmět: Biologie. Přidal(a): Evka NIŽŠÍ ROSTLINY= PROTOBIONTA

9. Bryologický víkend 2015

Mechorosty brněnských hřbitovů

Rozlišovací znaky vybraných zástupců rostlin. pomocný materiál k poznávačce

Botanika bezcévných rostlin pro učitele 7. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

VÝTRUSNÉ ROSTLINY. jsou VYŠŠÍMI ROSTLINAMI rozlišené tělo na kořeny, stonek a listy

Otázka 22 Rozmnožování rostlin

Cvičení ze systému vyšších rostlin, část 4. Equisetales. aneb přesličky. RNDr. Michal Hroneš

Buchar et al

Typy stélek. Rozdělení řas, charakteristické znaky hlavních skupin a jejich systematické zařazení; ekologický význam, řasy jako symbiotické organismy.

Mechorosty 1. přednáška. prezentace vychází z materiálů E. Mikuláškové, (PřF UK Praha, PřF MU Brno)

Evoluční vztahy kapraďorostů. Zosterophyllophyta

KAPRAĎOROSTY. pracovní list

Kód VM: VY_52_INOVACE_3BUD69 Projekt: Zlepšení výuky na ZŠ Schulzovy sady registrační číslo: CZ.1.07./1.4.00/

Mechorosty 1. přednáška. prezentace vychází z materiálů Dr. E. Mikuláškové, (nyní PřF MU Brno)

Mechorosty NPP Rešovské vodopády (Nízký Jeseník)

Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 7. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se stavbou a funkcí listu. Materiál je plně funkční pouze s použitím

Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/

atlas krkonošských ATLAS KRKONOŠSKÝCH mechorostů, lišejníků a hub MECHOROSTŮ, LIŠEJNÍKŮ A HUB 1 NEPRODEJNÉ.

nerýhované; na humusu ve smrčinách (Obr ) B. oedipodium (Mitt.) Jaeg. [= B. curtum (Lindb.) Lindb.] Lístky obvykle rýhované s ohrnutými

Praktické cvičení č. 12.

Evoluční vztahy kapraďorostů

MECHOROSTY ZAZNAMENANÉ V PRŮBĚHU 19. JARNÍHO BRYOLOGICKO- LICHENOLOGICKÉHO SETKÁNÍ V ORLICKÝCH HORÁCH

Mechorosty 1. přednáška

Název materiálu: Mechorosty

Základní škola a mateřská škola Drnholec, okres Břeclav, příspěvková organizace CZ.1.07/1.4.00/

SOUHRNNÝ PŘEHLED nově vytvořených / inovovaných materiálů v sadě

1. ÚVOD, ROSTLINNÉ TĚLO

Ostřice různoklasé. Koncový klásek samčí, postranní klásky samičí. vysoké mokřadní rostliny

Systematická a evoluční botanika I

oddělení Equisetophyta (Přesličky)

Mechorosty hlevíky játrovky mechy

ORGANISMY A SYSTÉM ŘASY A MECHOROSTY

KAPRAĎOROSTY Mgr. Božena Závodná. Obr.1. Obr.4

Mechorosty 2. přednáška. prezentace vychází z materiálů E. Mikuláškové, (PřF UK Praha, PřF MU Brno)

Mechorosty (Bryophytae)

Mechorosty 1. přednáška. prezentace vychází z materiálů Dr. E. Mikuláškové, (nyní PřF MU Brno)

BRYOFLÓRA TŘÍ RAŠELINNÝCH LUK V ORLICKÝCH HORÁCH. Bryophyte flora of three fen meadows in the Orlické hory Mts

Botanika - bezcévné rostliny 7. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Nahosemenné rostliny (odd. Gymnospermae) 1. část. řád Cycadales řád Ginkgoales řád Gnetales

Monitoring evropsky významného druhu

Copyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena

cévnaté rostliny výtrusné semenné plavuně přesličky kapradiny... cykasy jinany jehličnany jednoděložné dvouděložné

Soustava rostlin. Prokaryota

Copyright 2017 Autorské fotografie Všechna práva vyhrazena

Bryonora 38 (2006) 57 RECENZE REVIEWS

Mechorosty 1. přednáška

Lamiaceae - hluchavkovité. Ranunculaceae - pryskyřníkovité. Geraniaceae - kakostovité

STŘEDOŠKOLSKÁ ODBORNÁ ČINNOST

ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

Mechorosty na člověkem vytvořených stanovištích

Název: Kapraďorosty. Autor: Paed.Dr. Ludmila Pipková. Název školy: Gymnázium Jana Nerudy, škola hl. města Prahy. Předmět: biologie

Putování za tajemstvím přírody

Rostliny počínají svůj vývoj živou částí, která se oddělila. rozdělením mateřského jedince ve dvě nebo větší počet částí.

Systém játrovek. systém uvnitř se vyvíjí mnoho publikovaných variant, není ustálený, (neosekvenované skupiny)

KLÍČ PRO DETERMINACI ZÁSTUPCŮ RODŮ ORTHOTRICHUM A NYHOLMIELLA V ČESKÉ REPUBLICE

Zajímavý nález mechorostů v barokní podlaze v zámku Lešná u Valašského Meziříčí

Ostřice stejnoklasé subg. Vignea - tuřice

Úvod do biologie rostlin Systém ŘÍŠE ROSTLINY (PLANTAE)

Inventarizační průzkum lokalit Dářko a Radostínské rašeliniště

borůvka bažinná (vlochyně) Vaccinium uliginosum L.

Škola: Gymnázium, Brno, Slovanské náměstí 7 III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název projektu: Inovace výuky na GSN

MONILOPHYTA I přesličky, prutovky a spol.

Nové lokality šikouška zeleného v roce 2013

KAPRAĎOROSTY - KAPRADINY

Mechorosty Přírodní památky Koryto řeky Ostravice. Bryophytes of the Natural Monument Koryto řeky Ostravice. Vítězslav PLÁŠEK

střídání generací (gametofyt, sporofyt) klíční rostliny - prokel (gametofyt), následuje generativní rozmnožování a narůstají listy (sporofyt).

Vyšší rostliny Embryophyta. Milan Štech, PřF JU

-RYNIOFYTY = nejjednodušší dosud známé vyšší rostliny, které pravděpodobně jako první vystoupily na souš

VY_52_INOVACE_PŘ_I/2.08

Vojtěška setá Medicago sativa L.

VY_52_INOVACE_78 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

Název: POZOROVÁNÍ PLASTIDŮ,VAKUOL, BUNĚČNÉ STĚNY Autor: Paed.Dr.Ludmila Pipková

MECHOROSTY A VODA Eva Novozámská, UK v Praze, PřF, Katedra botaniky

Botanika bezcévných rostlin 9. praktické cvičení Přehled pozorovaných objektů

Transkript:

Mechorosty ve vodách a u vod Co uslyší šíte úvod systematické dělení, životní strategie a rozmnožování základní determinační znaky prameny, kde najít informace játrovky mechy Svatava Kubešová Moravské zemské muzeum skubesova@mzm.cz 2 Charakteristika autotrofní organismy (anorgan. látky, sluneční záření, fotosyntéza) výtrusné bezcévné (bezcévný gametofyt, neplatí pro některé typy sporofytů) rodozměna s převahou gametofytu (pohlavní generace) rodozměna u mechorostů gametofyt (n): výtrus, prvoklíček, rostlinka rhizoidy, fyloidy, kauloid / lupenitá stélka, obalné lístky, antheridium, archegonium, spermatozoid, oosféra, čepička sporofyt (2n): zygota, štět, tobolka 3 4

Vodní režim a adaptace získávají vodu (a živiny) povrchem celé rostlinky déšť, rosa, mlha,... endohydrické / mixohydrické / ektohydrické tolerance k vysychání obecně vysoká (nízká u druhů stinného, vlhkého prostředí) adaptace pro zachycení vody: svinování, kroucení lístků tenká voskovitá vrstvička (x výměna plynů), kutinizovaná svrchní vrstva listové laloky, záhyby lístků hylalinní chlupy, bezbarvé špičky papily, mamily na povrchu buněk 5 Význam v ekosystému podstatná složka rostlinných společenstev, např. rašeliniště, prameniště, lesy, tudra vysoká schopnost zachycení vody; rychle pojmou značné množství a pomalu ji uvolňují role ve vodním režimu oblastí s rašeliništi kolonizátoři nově vzniklých stanovišť; stabilizace substrátu, brání eroze, tvorba humus tvorba a ukládání travertinů 6 8 Prameny klíče, atlasy populární Kremer P. B., Muhle H. (1998): Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty. Ikar, Praha, 286 p. Svrček M., Kalina T., Smola J., Urban Z., Váňa J. (1976): Klíč k určování bezcévných rostlin. Státní pedagogické nakladatelství, Praha, 579 p. Česká republika Pilous Z. (1948): Naše mechy, ilustrovaný klíč k určování mechů československých. Českosloveská botanická společnost, Praha, 324 p. Pilous Z., Duda J. (1960): Klíč k určování mechorostůčsr. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 569 p. Kučera J., Váňa J. (2005): Seznam a červený seznam mechorostů České republiky (2005). Příroda 23: 1 104. klíč na webu Kučera J. (ed.): Mechorosty České republiky http://botanika.bf.jcu.cz/bryoweb/klic/ Plášek V. (2005): Základy bryologie. Ostravská univerzita, Ostrava, 79 p. Váňa J. (2006): Obecná bryologie. Karolinum, Praha, 187 p. Váňa J. (2006): Speciální bryologie I. Karolinum, Praha, 149 p. Váňa J. (2006): Speciální bryologie II/1. Karolinum, Praha, 48 p. Váňa J. (2007): Speciální bryologie II/2. Karolinum, Praha, 94 p. 7 8

Evropa Frahm J.-P., Frey W. (1983, ): Moosflora. Eugen Ulmer, Stuttgart, 522 p. Frey W., Frahm J.-P., Fischer E., Lobin W. (1995): Die Moos- und Farnpflanzen Europas. Gustav Fischer, Stuttgart, Jena, New York, 426 p. - (2006) Blockeel T.L. (ed.): The Liverworts, Mosses and Ferns of Europe. Harley Books, Colchester, 512 p. Ignatov M.S., Ignatova E.A. (2003): Moss flora of the Middle European russia. Vol. 1 a Vol 2. KMK Scientific Press, Moscow. Paton J. A. (1999): The liverwort flora of the British isles. Harley Books, Essex, 626 p. Schumacker R., Váňa J. (2000): Identification keys to the liverworts and hornworts of Europe and Macaronesia. 2. vydání v r. 2005 Smith A. J. E. (..., 1996, 2004): The liverworts of Britain and Ireland. Cambridge University Press, Cambridge, 362 p. Smith A. J. E. (1978, 1980): The moss flora of Britain and Ireland. Cambridge University Press, Cambridge, 706 p. Web(y) Bryologicko-lichenologická sekce České botanické společnosti http://botanika.bf.jcu.cz/bls/ 9 10 Dělen lení hlevíky játrovky mechy Základn kladní znaky játrovky lupenité, frondosní (Marchantia, Pellia, Conocephalum) rhizoidy: hladké, čípkaté žebro ventrální šupiny dýchací otvor: jednoduchý, soudečkovitý tobolka štět pseudoperiant 11 12

Marchantia polymorpha Marchantia polymorpha hladké + čípkaté rh. soudečkovitý dýchací otv. pohárky s rozmn. tělísky stélka ± políčkovaná, uprostřed tmavý pruh dvoudomá, rozdílný tvar samč. a samič. receptakula 13 14 Conocephalum conicum Conocephalum conicum hladké + čípkaté rh. jednoduchý d. otv. stélka políčkovaná, uprostřed každého políčka bílá tečka 15 16

Pellia hladké rh. vyniklé žebro, není ostře ohraničeno P. endiviifolia mnohonásobně dělené konce stélky (podzim) kyjov. chlupy na konci stélky jen na ventrální str. P. neesiana kyjov. chlupy na konci stélky obě str. dvoudomá pseudoperiant nízký prstenec P. neesiana P. epiphylla P. epiphylla kyjov. chlupy na konci stélky obě str. jednodomá pseudoperiant taškovitý 17 18 Riccia fluitans hladké + čípkaté rh. úplné nebo neúplné růžice, tobolka ponořená do stélky malé šupiny asimilační pletivo - polyedrické vzduchové komůrky stélky pentlicovité, s úzkými dlouhými větvemi, tenké a políčkované stélky 0,3 1 mm široké, nepravidelně větvené; políčka 0,05 0,1 mm široká, úhel větvení ostrý játrovky listnaté, foliosní (Plagiochila, Chiloscyphus, Scapania) rhizoidy, lodyžka, lístky nadsazené x podložené lístky nedělené lístky x l. dělené svrchní, spodní lalok spodní lístky siličná (olejová) tělíska podložené nadsazené spodní lalok svrchní lalok spodní lístek 19 20

výtrusnice větv. s antheridii perianth výtrusnice obalný lístek perianth stět calyptra (čepička) perigynium Scapania undulata L dif. na menší svrchní lalok a větší spodní lalok L podložené perianth obalný lístek 21 22 Chiloscyphus polyanthos L podložené, celistvé, nedělené rhizoidy vyrůstají ve svazečcích spodní L drobné, dvoulaločné mechy lodyžka (kauloid), rhizoidy, lístky (fyloidy) akrokarpní (vrcholoplodé) x pleurokarpní (bokoplodé) lístky ve spirále x dvouřadé buňky l. hladné x mamilnaté x papilnaté žebro (dosahující cca do 1/2 délky a dále) x ž. nepatrné, krátké dvojité Větš. tmavozelené, špinavě zelené, buňky uprostřed L 30 35 25 30 µm nebo i menší; ústí periantu celokrajné nebo vroubkované Ch. polyanthos var. polyanthos Větš. bledě zelené nebo světle zelené; buňky uprostřed L 45 60 35 40 µm nebo i větší; ústí periantu zubaté až brvité Ch. polyanthos var. pallescens 23 lístky s lemem (např. prodloužené, ztloustlé buňky) křídelné buňky hyalocysty a chlorocysty (Sphagnum, podobně Leucobryum) lamely (lištny) (Polytrichum, Atrichum) zkratky v popisech: L = fyloidy Ž = žebro KB = křídelné buňky 24

Fontinalis antipyretica statný, vodní mech L celokrajné L dlouze kopinaté, ostře kýlnaté Ž chybí, redukované buňky prosenchymatické Fontinalis squamosa statný, vodní mech L celokrajné L dlouze kopinaté, na hřbetě oblé, vyduté L lemované 1 2 řadami protáhlých buněk Ž chybí, redukované buňky prosenchymatické 25 Fissidens fontanus (Octodiceras fontanum) L skutečně ve dvou řadách Ž sahá do špičky L diferencované na nepravou a pravou čepel buňky 4 6-tiboké nepravá čepel 2 3x delší než pravá nepravá čepel pravá čepel 26 Amblystegium fluviatile nepravidelně větvený, bokoplodý Ž jednoduché, do špičky Ž silné, u báze široké 50 80 µm L tupě zašpičatělé, kopinaté, špička větš. končí 2 buňkami buňky šestiboké až kosodélníkové, 2 5 dlouhé jako široké Amblystegium tenax nepravidelně větvený, bokoplodý Ž jednoduché, do špičky Ž silné, u báze široké 50 80 µm L ostře zašpičatělé, kopinaté, špička je zakončena jednou buňkou buňky šestiboké až kosodélníkové, 2 4 dlouhé jako široké 27 28

Brachythecium rivulare štět drsný (=bradavčitý), často žlutozelený, keříčkovitě větvený mech nepravidelně větvená lodyžka Ž jednoduché, cca 3/4 délky L buňky čárkovité KB nafouklé, hyalinní, tenkostěnné, ve výrazné skupině L široce trojúhelníkovité, ±řáskaté, ± vyduté Leptodictyum riparium středně velký až velký mech, poléhavý, ve vodě splývavý, nepravidelně větvený L kopinaté až trojúhelníkovité, s ± zúženou bází Ž slabé, cca ¾ délky L buňky prosenchymatické, 6 10 dlouhé jako široké L přímé KB nepříliš od ostatních odlišené 29 30 Rhizomnium Plagiomnium Mnium Plagiomnium undulatum L nejširší v horní části, lemované, hladké lodyžky vzpřímené Rhizomnium punctatum L nejširší v polovině, lemované, zubaté steril. lod. plazivé P. undulatum jazykovitý, dlouhý, úzký L P. affine agg. L zubatý po celé délce P. cuspidatum L zubatý do poloviny L nejširší v polovině, lemované / nelemované, zubaté steril. lod. ohnuté Mnium hornum M. spinosum M. spinulosum M. stellare... 31 32

Plagiomnium undulatum steril. rostl. poléhavé, za sucha kadeřavé, L vlnkaté, jazykovité, lemované, jednoduše zubaté Ž jednoduché, buňky šestiboké Plagiomnium affine steril. rostl. poléhavé, L široce eliptické, lemované, jednoduše zubaté po celé délce Ž jednoduché, buňky šestiboké 33 34 Rhizomnium punctatum Rhizomnium punctatum steril. rostl. vzpřímené, L obvejčité, lemované, celokrajné Ž jednoduché, buňky šestiboké 35 36

Mnium hornum steril. rostl. ohnuté, L kopinaté, lemované, dvojitými zuby pilovité, Ž jednoduché, buňky šestiboké Hygrohypnum ochraceum poléhavý, nepravidelně větvený L srpovité, vejčitě kopinaté až oválné, kopinatě zašpičatělé, špička větš. zatupělá Ž (chybí nebo krátké, dvojité) větš. jednoduché a rozdvojené buňky čárkovité lodyhy s hyalodermis KB tenkostěnné, bezbarvé, tvoří ouška 37 38 Platyhypnidium riparioides (Rhynchostegium r., P. rusciforme) střední až velký mech, nepravidelně větvený Ž nejvýš do 4/5 L L vejčité vejčitě kopinaté, s poměrně úzkou bází, okraj zubatý po celé délce L KB málo odlišené Jak poznat od podobných mechů s obdobnou ekologií? Brachythecium více sbíhavá báze L, vydutý, příp. podélně rýhovaný L, nápadnější KB, okraje zoubkaté jen v horní části Hygrohypnum vidličnaté nebo kratší Ž, nezřetelně zoubkaté okraje pod špičkou L Racomitrium aciculare větš. nevětvený mech buňky v horníčásti L ±čtvercové, nízce, nezřetelně papilnaté, bazální buňky dlouze obdélníkovité buňky laločnatě ztlustlé Ž silnější L s ± širokou,větš. zoubkatou špičkou 39 40