World of Plants Sources for Botanical Courses

Transkript

1 Botanika 7 Říše Plantae; vývojová větev Bryophytae(mechorosty)

2 Vývojová větev Bryophytae (mechorosty) parafyletická nesystematická jednotka sdružující tři oddělení recentních mnohobuněčných suchozemských nižších rostlin výtrusné rostliny parenchym diferenciovaná stélka (neexistence vodivých pletiv!!!!!!!) výška většinou několik cm až kolem 50 cm (Polytrichum, ploník)

3 Vývojová větev Bryophytae (mechorosty)

4 Vývojová větev Bryophytae (mechorosty) nepohlavní rozmnožování vegetativní pohlavní rozmnožování vázané na vodní prostředí heteromorfická rodozměna zelený gametofyt nezelený sporofyt závislý na gametofytu (roste na něm a je jím vyživován) 1n výtrus prvoklíček(protonema) mechové rostlinky (gametofyt) na nich se vytváří pohlavní orgány (gametangia) samčí pelatky (antheridia) produkují biciliátní spermatozoidy samicí zárodečníky (archegonia) uvnitř oosféra pomocí vodní kapky dojde k oplození zygota (2n) diploidní sporofyt (štět s tobolkou) zde redukčním dělením meiospory (1n výtrusy)

5 antheridium Marchantia sp. Vývojová větev Bryophytae (mechorosty) antheridium Mnium sp. Obrázek Jon Houseman, CC BY-SA Marchantia_antheridial_head.jpg Obrázek Jon Houseman, CC BY-SA 3.0

6 Vývojová větev Bryophytae (mechorosty) archegonium Mnium sp. Marchantia sp. archegonium Obrázek Jon Houseman, CC BY-SA px-Marchantia_archegonium_receptacle.jpg Obrázek Marc Perkins, CC BY-NC 2.0

7 Vývojová větev Bryophytae (mechorosty) kutikula Obrázek JN;

8 Vývojová větev Bryophytae (mechorosty) význam zadržují velké množství vody přirozený rezervoár vody na lesní půdě i v rašeliništích druhy pionýrské vegetace na loukách indikují obvykle kyselé, na živiny chudé půdy, rozrůstají se zde na úkor travin vznik rašeliny

9 Oddělení Marchantiophyta (játrovky) prvoklíček redukovaný, rhizoidy jednobuněčné nemají průduchy dýchají póry a nemohou kontrolvat výměnu vzduchu a hospodařit s vodou stélka (thalus) frondózní (lupenitá) foliozní (listnatá) rozlišitelná na kauloid a fyloidy útvary nepohlavního rozmnožování, v nich Obrázek JN;

10 Oddělení Marchantiophyta (játrovky) S nezelený roste na G a je na něm závislý výtrusy v tobolce s mrštníky (elatery) sterilní 2n buňky se šroubovitě ztloustlými stěnami hygroskopické, napomáhají šíření výtrusů archegoniofor receptakula anteridifor Obrázek: LadyofHats, public domain

11 Oddělení Marchantiophyta (játrovky) vybrané taxony Třída Marchantiopsida Třída Jungermanniopsida

12 Třída Marchantiopsida frondózní(lupenitá) stélka Řád Marchantiales Marchantia polymorfa (porostnice mnohotvárná) kosmopolitní rozšíření, vlhká stinná místa Obrázek JN;

13 Třída Marchantiopsida cvičení 3, vzorek 6 jedinci Marchantia polymorfa Řád Marchantiales Marchantia polymorfa útvary nepohlavního rozmnožování póry frondózní (lupenitá) stélka rhizoidy Obrázek JN;

14 Třída Marchantiopsida* Řád Marchantiales Conocephalum conicum (mřížkovec kuželovitý) lesklý povrch, světlé dýchací otvory vlhká místa, hlavně kolem potoků Obrázek JN;

15 Třída Marchantiopsida Řád Marchantiales Riccia glauca (trhutka sivá) redukovaná stélka, výskyt na holé půdě, nejčastěji na polích Obrázek BerndH, CC BY-SA Riccia_glauca_050910b.jpg

16 Třída Marchantiopsida* Řád Marchantiales Riccia fluitans (trhutka plovoucí) volně vzplývavá ve vodě Obrázek JN;

17 Třída Jungermanniopsida většinou listnaté (foliózní) játrovky pletiva jednoho typu chybí archegoniofory a anteridiofory tobolka na dlouhém štětu, puká 4 chlopněmi

18 Třída Jungermanniopsida* Řád Metzgeriales lupenitá stélka Pellia epiphylla (pobřežnice obecná) břehy potoků z jara nápadná dlouhými skelnými štěty Obrázek HermannSchachner, CC

19 Třída Jungermanniopsida* Řád Ptilidiales listnaté (foliózní) játrovky Ptilidium ciliare (brvitec chlupatý) vřesoviště Obrázek Bernd Haynold, CC BY-SA Ptilidium_ciliare_190414a.jpg

20 Třída Jungermanniopsida* Řád Porellales nadsazené kýlnaté fyloidy spodní lalok slouží k zadržování vody Porella platyphylla (podhořanka plocholistá) běžný lesní druh Obrázek HermannSchachner, CC

21 Třída Jungermanniopsida Řád Jungermanniales listnaté (foliózní) játrovky Bazzania trilobata (rohozec trojlaločný) smrkové lesy Obrázek JN;

22 Třída Jungermanniopsida cvičení 3, vzorek 7 jedinci Bazzania trilobata Řád Jungermanniales Bazzania trilobata listnatá (foliózní) stélka Obrázek JN;

23 Třída Jungermanniopsida* Řád Jungermanniales Plagiochila asplenioides vlhká místa v lesích Obrázek JN;

24 Oddělení Bryophyta (mechy) Obrázek JN;

25 Oddělení Bryophyta (mechy) stélka prvoklíček (protonema) dobře vyvinutý (vláknitý rozvětvený, nebo plochý) G rozlišený na rhizoidy, kauloid (někdy přítomen pruh dlouhých válcovitých buněk jako analogie cévních svazků), fyloidy (vyrůstají většinou ve šroubovici) Polytrichum strictum Obrázek JN;

26 Oddělení Bryophyta (mechy) stélka S nemá asimilační pletivo, tvořený štětem (seta) (i zde je u některých mechorostů primitivní vodivé pletivo) a tobolkou (capsula) ta je krytá čepičkou (calyptra) a otevírá se většinou víčkem (operculum), kolem ústí tobolky je řada zubů = obústí (peristom) uvnitř tobolky je střední sloupek jalového pletiva, které slouží k vyživování výtrusů Obrázek JN;

27 Oddělení Bryophyta (mechy) cvičení 3, vzorek 8 jedinci Polytrichum spp. stélka mechu (na fotce je P. formosum) gametofyt fyloidy sporofyt tobolka bez čepičky štět kauloid rhizoidy Obrázek JN;

28 Oddělení Bryophyta (mechy) vybrané taxony Třída Sphagnopsida Třída Polytrichopsida Třída Bryopsida

29 Třída Sphagnopsida (rašeliníky) lupenitý prvoklíček G má rhizoidy jen v mládí, poté nekonečně přirůstá do výšky a dole odumírá = vytváří rašelinu; na G svazečky větví s fyloidy, které jsou nahoře nahloučeny v hlavičku Obrázek JN;

30 Třída Sphagnopsida (rašeliníky) fyloidy 2 typy buněk drobné zelené chlorocyty s asimilační funkcí velké duté prázdné hyalocyty sloužící jako zásobárna vody (stěny se vzpěrami a proděravěny póry) Obrázek JN;

31 Třída Sphagnopsida (rašeliníky) cvičení 3, vzorek 9 jedinci Sphagnumsp. chlorocyty hyalocyty Obrázek JN;

32 Třída Sphagnopsida (rašeliníky) G: anteridia v paždí fyloidů (často odlišně zbarvené větvičky); archegonia na zkrácených větvičkách terminálně na kauloidu (odlišná barva) S: redukovaný štět a kulovitá či oválná tobolka (zapuštěno do zelené pastopečky, která je součástí G) Obrázek JN;

33 Třída Sphagnopsida (rašeliníky) ŘádSphagnales Sphagnum (rašeliník) dominantní rostlina rašelinišť (ta vznikala v postglaciálu, stará max tisíc let) rostou na zamokřených a živinami chudých stanovištích Obrázek JN;

34 Třída Sphagnopsida (rašeliníky) rašelina funguje v krajině jako významný hydrologický a klimatologický faktor člověk rašelinu těží a využívá jako pěstební substrát, na topení, i isolacím, léčebnám procesům (lázeňství ) Obrázek JN;

35 Třída Sphagnopsida (rašeliníky) Sphagnumpalustre (rašeliník bahenní) běžný na rašelinných loukách Obrázek JN;

36 Třída Sphagnopsida (rašeliníky) Sphagnum fallax běžný i na narušených přechodových rašeliništích Obrázek JN;

37 Třída Sphagnopsida (rašeliníky)* Sphagnum magellanicum (rašeliník prostřední) lesní vrchoviště a vřesoviště Obrázek JN;

38 Třída Sphagnopsida (rašeliníky)* Sphagnum girgensohnii podmáčené smrčiny Obrázek JN;

39 Třída Polytrichopsida Řád Polytrichales protonema vláknité G členěn na rhizoidy, kauloid (s primitivním cévním svazkem) a fyloidy, lodyžky často mohutné bez přímého hospodářského významu, ale některé mohou tvořit významnou součást lučních společenstev, významný podrost v lesích

40 Třída Polytrichopsida Polytrichum commune (ploník obecný) rašelinné louky často na nekosených místech vytváří bulty (náš největší mech, délka až 50 cm) Obrázek JN;

41 Třída Polytrichopsida* Atrichum undulatum (bezvláska vlnkatá) běžná na lesních cestách, podzolových půdách. Obrázek JN;

42 Třída Bryopsida protonema vláknité G se spirálně postavené fyloidy kauloid vzpřímený s gametangiemi na vrcholu = vrcholoplodé mechy kauloid poléhavý s gametangiemi založenými na boku = bokoplodé mechy patří sem většina mechů Obrázek JN;

43 Třída Bryopsida* Řád Dicranales Dicranum scoparium (dvouhrotec chvostnatý) běžný lesní druh, vytváří koberce Obrázek JN;

44 Třída Bryopsida* Řád Dicranales Leucobryum glaucum (bělomech sivý) indikuje zvýšenou podzolizaci půdy, častý v jehličnatých lesích Obrázek JN;

45 Třída Bryopsida* Řád Pottiales Syntrichia ruralis (rourkatec obecný) bazifilní, na holé zemi rostoucí obecně rozšířený druh Obrázek JN;

46 Třída Bryopsida* Řád Pottiales Tortella tortuosa (vijozub zkroucený) bazifilní a teplomilný druh Obrázek JN;

47 Třída Bryopsida Řád Bryales Plagiomnium undulatum (měřík čeřitý) vlhká zastíněná místa Obrázek JN;

48 Třída Bryopsida* Řád Bryales Bryum argenteum (prutník stříbřitý) často na nepůvodních stanovištích jako jsou chodníky, dlažba, zídky Obrázek JN;

49 Třída Bryopsida Řád Hypnales Brachythecium rutabulum (baňatka obecná) vlhká travnatá místa i vlhká stinná stanoviště Obrázek JN;

50 Třída Bryopsida Řád Hypnales Pleurozium schreberi (trávník Schreberův) nápadný červeným kauloidem, běžný v kyselých loukách i lesích Obrázek JN;

51 Třída Bryopsida Řád Hypnales Rhytidiadelphus squarrosus (kostrbatec zelený) běžný druh kyselých luk Obrázek JN;

52 Třída Bryopsida Řád Hypnales Climacium dendroides (drabík stromkovitý) vlhké louky Obrázek JN;

53 Třída Bryopsida* Řád Hypnales Hypnum cupressiforme (rokyt cypřišový) běžný na kůře stromů, tlejícím dřevě, kamenech i jiných substrátech, kosmopolitní Obrázek JN;

54 Třída Bryopsida* Řád Hypnales Thuidium abietinum (zpeřenka jedlová) teplomilný a hlavně suchomilný druh Obrázek JN;

55 Třída Bryopsida* Řád Hypnales Fontinalis antipyretica (pramenička obecná) na kamenech v proudící vodě Obrázek JN;

56 Oddělení Anthocerotophyta (hlevíky) protonema velmi redukované G lupenitý (frondozní) S tvořen hlízovitou nohou zapuštěnou do stélky a zelenou tobolkou (úzce válcovitá, s vytvořeným středním sloupkem (columela), puká odshora 2 chlopněmi v epidermis pravé průduchy a velmi redukované buňky vodivého pletiva Obrázek Tab Tannery, CC BY-NC-SA 2.0

57 Oddělení Anthocerotophyta (hlevíky) A-Gametophyte, B-Placental tissue, C-Foot, D-Meristematic region, E-Young sporogenous and elater tissue. Scale=0.2mm. Obrázek Jon Houseman, CC BY-SA Antheceros_foot_L.jpg

58 Oddělení Anthocerotophyta (hlevíky) Řád Anthocerotales Anthoceros agrestis (hlevík polní) strniště vlhkých polí pozdě v létě a na podzim Obrázek BerndH, CC BY-SA Anthoceros_agrestis_060910d.jpg

59 Použité zdroje Texty Kalina, T. & Váňa J. (2005). Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii. Praha, Karolinum. Novák, J. & Skalický, M. (2009). Botanika - cytologie, histologie, organologie, systematika. Praha, Powerprint. Simpson, M. G. (2010). Plant Systematics. Burlington, Elsevier. Systém Ruggiero, M. A., Gordon, D. P., Orrell, T. M., Bailly, N., Bourgoin, T., Brusca, R. C., Cavalier-Smith, T., Guiry, M. D., Kirk, P. M. (2015). A Higher Level Classification of All Living Organisms. PLoS ONE: 10 (4): e doi: /journal.pone Obrázky JN; obrázky z ostatních zdrojů jsou vždy označeny místem svého původu