Botanika - bezcévné rostliny 7. praktikum Přehled pozorovaných objektů

Transkript

1 Botanika - bezcévné rostliny 7. praktikum Přehled pozorovaných objektů ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Charophyta TŘÍDA: Zygnematophyceae - spájivky ŘÁD: Zygnematales Spirogyra TP ŘÁD: Desmidiales Closterium PP Euastrum Cosmarium Micrasterias

2 ŘÍŠE: Plantae ODDĚLENÍ: Charophyta TŘÍDA: Zygnematophyceae - spájivky (syn.: Conjugatophyceae) ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA: pohlavní proces - konjugace v životním cyklu se nevyskytují bičíkatá stadia výhradně sladkovodní organizmy, některé druhy jsou schopné žít i subaerofyticky dosud popsáno několik tisíc druhů (hlavně z řádu Desmidiales)

3 třída Zygnematophyceae - systém Řády: Zygnematales -převážně vláknité (čeleď Mesotaeniaceae i kokální) organizmy s celistvou buněčnou stěnou Desmidiales - kokální organizmy s dvoudílnou (v některých případech i vícedílnou), často výrazně strukturovanou buněčnou stěnou

4 Spirogyra zygospora chloroplast zygospora (obrazová prezentace) samičí gametangium konjugační kanál samčí gametangium vegetativní vlákno se spirálně stoče- ným chloroplastem samičí gametangium skalariformní konjugace - vegetativní buňky se samčí spirálně gametangium stočeným chloroplastem - anizogamická skalariformní konjugační (= kanál žebříčkovitá) konjugace (příklad u zobrazeného druhu, u jiných druhů se vyskytuje konjugace laterální nebo izogamická) Výskyt: v mokřadech, na smáčených skalách a půdě, nárosty v mírně tekoucích vodách.

5 Desmidiales - krásivky Morfologie buňky: apikální lalok boční lalok bazální lalok sinus isthmus semicela (půlbuňka) Každá semicela obsahuje jeden chloroplast (některé druhy rodu Cosmarium dva) s jedním nebo více pyrenoidy, uprostřed isthmu leží jádro. (příprava preparátu z fixovaného vzorku) Výskyt: Většina zástupců krásivek upřednostňuje oligotrofní, slabě kyselé (ph 5,5-6,5), mělké, zarostlé vody (rašeliniště, litorál čistých jezer a pískoven apod.), kde vytvářejí bohatá společenstva. Jsou ale známy i druhy planktonní nebo eutrofní. Vzhledem ke svým vyhraněným ekologickým nárokům se využívají jako indikátory životního prostředí.

6 Closterium - protáhlé, většinou zahnuté buňky bez sinu. Příklady druhů: C. incurvum C. striolatum Closterium juncidum C. costatum C. ralfsii

7 Euastrum - ploché symetrické buňky většinou oválného tvaru, se zářezem na vrcholu a různě velkými laloky na bocích. Příklady nejběžnějších druhů: E. ansatum E. verrucosum E. oblongum E. binale E. boldtii E. elegans

8 Micrasterias - ploché buňky, několikanásobně členěné zářezy na výrazné laloky. Příklady druhů: M. thomassiana M. rotata - asymetrie je způsobena růstem semicely M. radiosa M. crux-melitensis M. americana M. truncata M. furcata

9 Cosmarium -plochébuňky různého tvaru, nikdy nejsou členěné na laloky (ale okraj buňky může být vlnitý), buněčná stěna často s výraznou ornamentací. Příklady tvarové rozmanitosti rodu:

10 Botanika - bezcévné rostliny 7. praktikum Přehled pozorovaných objektů - pokračování ŘÍŠE: Plantae (podříše Viridiplantae) ODDĚLENÍ: Marchantiophyta (játrovky) TŘÍDA: Marchantiopsida ŘÁD: Marchantiales Marchantia polymorpha (OP) TŘÍDA: Jungermanniopsida ŘÁD: Jungermanniales Chiloscyphus profundus (TP, HB) ŘÁD: Lepicoleales Ptilidium ciliare (TP, HB)

11 ŘÍŠE: Plantae (podříše Viridiplantae) ODDĚLENÍ: Marchantiophyta ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA stélka játrovek frondózní (lupenitá) nebo foliózní (listnatá), případně semifoliózní tř. Jungermanniopsida zahrnuje frondózní játrovky pouze se základním pletivem i foliózní játrovky, tř. Marchantiopsida zahrnuje frondózní játrovky s rozlišeným základním a asimilačním pletivem u foliózních játrovek jsou fyloidy rozmístěny na kauloidu ve dvou, proti sobě ležících řadách, může se vytvářet i třetí řada zpravidla drobnějších amfigastrií na ventrální straně kauloidu

12 další význačné charakteristiky: velmi drobné, záhy pomíjivý prvoklíček (protonema)protonema, jednobuněčné rhizoidy (mohou být i čípkaté), fyloidy bez žebra s izodiametrickými buňkami, po dozrání výtrusů puká tobolka podélnými štěrbinami a vytváří chlopně, v tobolce přítomny mrštníky (elatery) ve srovnání s mechy méně početná skupina skupina (v ČR známo 204 druhů, celosvětově asi 6 tisíc druhů) vyskytujících se především na vlhčích biotopech (epifytické, terestrické i epilitické druhy)

13 Marchantia polymorpha porostnice mnohotvárná Na dorzální straně stélky jsou i pouhým okem patrná políčka dýchacích dutin se světlejšími dýchacími otvory Výskyt: na nejrůznějším podkladu, často např. na kamenech podél potoků ve volné přírodě, ale i na sušších stanovištích v okolí lidských sídel; velmi variabilní a hojná játrovka.

14 Marchantia polymorpha porostnice mnohotvárná Samičí receptakulum zpravidla více než 1 cm vysoké, na vrcholu hluboko v 7-10 úzkých laloků rozdřípené, archegonia vyvinuta na spodní straně deštníkovitých útvarů. Samčí receptakulum nižší, okrouhlé, k okrajům ztenčené, antheridia vytvářena na svrchní straně deštníkovitých útvarů.

15 Vegetativní rozmnožování na povrchu stélky se vytvářejí pohárkovité útvary, které obsahují četné čočkovité mnohobuněčné množilky (gemy). příčný řez stélkou v místě pohárku s množilkami (obarveno) okraje pohárku množilky

16 Chiloscyphus profundus obhřebenka různolistá (trvalý preparát, herbářová položka) výtrusy mrštníky (elatery) Pohled na ventrální část větvícího se kauloidu hyalinní štět laloky otevřené tobolky dvoulaločný fyloid amfigastrie Výskyt: na zemi mezi travou nebo mechorosty, od nížin do nižších hor; hojný druh. rhizoidy

17 Ptilidium ciliare brvitec chlupatý (trvalý preparát) celkový vzhled části rostliny Výskyt: na zemi na kyselých substrátech (např. vřesoviště, bory, rašeliniště), řidčeji i epifyticky na bazích stromů. cílie přední lalok zadní lalok místo, kde fyloid přisedá na kauloid kresba fyloidu

18 Botanika - bezcévné rostliny 7. praktikum Přehled pozorovaných objektů - dokončení ODDĚLENÍ: Bryophyta (mechy) TŘÍDA: Polytrichopsida ŘÁD: Polytrichales Polytrichum commune (HB, OP) TŘÍDA: Sphagnopsida ŘÁD: Sphagnales Sphagnum palustre (PP, HB) TŘÍDA: Bryopsida ŘÁD: Dicranales Dicranella heteromalla (TP, HB) ŘÁD: Pottiales Syntrichia ruralis (TP, HB) ŘÁD: Bryales Plagiomnium cuspidatum (TP, HB)

19 ŘÍŠE: Plantae (podříše Viridiplantae) ODDĚLENÍ: Bryophyta ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA gametofor mechů rozlišen na mnohobuněčné rhizoidy, kauloid a fyloidy, které jsou uspořádané na kauloidu ve šroubovici, často s vícevrstevným žebrem sporofyt tvořen zbarveným štětem a tobolkou; tobolka se sloupkem, odpadavým víčkem a obústím se zuby prvoklíček u většiny mechů vláknitý ve srovnání s játrovkami asi třikrát početnější skupina (v ČR známo 641 druhů, celosvětově asi 12 tisíc druhů) výskyt především ve vlhčích biotopech (epifyti, epilitické i terestrické druhy)

20 Polytrichum commune ploník obecný Mech dosahující značných rozměrů (i přes 50 cm výšky!); roste v podmáčených lesích a na okrajích rašelinišť, ve vlhkých loukách a na humusovité půdě podél potoků od nížin do hor. Nejčastějším blízce příbuzným druhem je však Polytrichastrum formosum (ploník ztenčený), nevyžadující tak výrazné podmáčení stanoviště. Vědecké jméno rodu je odvozeno z chlupovitého charakteru čepičky.

21 Sphagnum palustre rašeliník člunkolistý (herbářová položka, trvalý preparát) Jeden z nejběžnějších rašeliníků u nás se širokou ekologií roste ve vlhkých lesích, na březích potoků, okrajích rašelinišť i na humusovitých skalách. Typickým (nikoliv jediným!) biotopem rašeliníků jsou horská vrchoviště. Celkem je v ČR známo 35 druhů rašeliníků. Celkový habitus některých rašeliníků: Sphagnum magellanicum, S. capillifolium a S. balticum.

22 Buněčná síť větevního fyloidu Sphagnum palustre (trvalý preparát) větevní fyloidy lodyžní fyloid příčný řez částí fyloidu spirální vzpěra pór chlorocyty hyalocyty

23 Dicranella heteromalla dvouhroteček různotvárný (obrazová prezentace, herbářová položka) Pro vláknitý prvoklíček (protonema) mechů jsou charakteristické šikmé příčné přehrádky mezi buňkami. Prvoklíček se může rozrůst po vyklíčení spor i do větších rozměrů a může připomínat vláknitou řasu. U většiny mechorostů je však prvoklíček pomíjivý a s vývojem gametoforu záhy zaniká. schéma prvoklíčku Výskyt: všeobecně rozšířený, pionýrský druh; roste především na zemi podél lesních cest, ale i na silikátových skalách (zejména pískovce).

24 Některé druhy mechů mohou mít dvojité obústí rozlišené na vnitřní endostom a vnější exostom či může obústí chybět. obústí zbytek sloupku Dicranella heteromalla dvouhroteček různotvárný (trvalý preparát, herbářová položka) Jenoduché obústí (peristom) tobolky je tvořeno šestnácti zuby, které jsou přibližně do poloviny své délky rozeklány ve dvě ramena. Zejména na vnějším povrchu obústních zubů je patrná podélně čárkovitá struktura. detail zubů obústních

25 Syntrichia ruralis kroucenec střešní (trvalý preparát) báze fyloidu s rhizoidy detail zubatého chlupu Žebro vystupuje z fyloidu ve formě dlouhého hyalinního chlupu. Buňky v horní části fyloidu silně papilnaté, při bázi bez papil. Výskyt: hojný mech rostoucí na otevřenějších stanovištích: na zemi, často na skalách (zejména vápencových), zdech, střechách apod., od nížiny vysoko do hor.

26 Plagiomnium cuspidatum měřík bodlavý (trvalý preparát) Výskyt: hojný lesní druh stinných stanovišť, roste na zemi, bázích kmenů i na humusem pokrytých skalkách a trouchnivějícím dřevě. Fyloid je v horní polovině na okraji zubatý a po celé délce lemovaný několika řadami prosenchymatických buněk. Žebro zpravidla hrotitě vystupuje z fyloidu.