V l á d n í n á v r h ZÁKON ze dne.. 2012, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky: Čl. I Zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění zákona č. 29/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 108/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb. a zákona č. 420/2011 Sb., se mění takto: 1. Na konci textu 6 se doplňují slova nebo státní příspěvkové organizace, které jsou právnickými osobami. 2. 26 zní: 26 (1) Krajská pobočka Úřadu práce přeruší řízení o příspěvku na dobu, po kterou a) okresní správa sociálního zabezpečení posuzuje stupeň závislosti osoby, nebo b) je osobě poskytována zdravotní péče v průběhu hospitalizace, pokud nebylo do dne přijetí osoby k hospitalizaci provedeno sociální šetření. (2) Krajská pobočka Úřadu práce zastaví řízení o příspěvku, jestliže žadatel o příspěvek zemřel před provedením sociálního šetření podle 25 odst. 1.. 3. Za 96 se vkládá nový 96a, který zní: 96a (1) Ministerstvo může zřídit zařízení sociálních služeb jako státní příspěvkovou organizaci. Ministerstvo vydá zřizovací listinu tohoto zařízení. Státní příspěvková organizace vzniká dnem stanoveným ve zřizovací listině. Zřizovací listina musí dále obsahovat tyto údaje: a) označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, b) název, sídlo a identifikační číslo osoby státní příspěvkové organizace, c) vymezení účelu, pro který se státní příspěvková organizace zřizuje, 1
d) předmět hlavní činnosti, popřípadě jiné činnosti, e) označení statutárního orgánu a vymezení základní organizační struktury státní příspěvkové organizace, f) vymezení majetku České republiky, který ministerstvo svěřuje státní příspěvkové organizaci při jejím zřízení, g) vymezení doby, na kterou je státní příspěvková organizace zřizována, popřípadě údaj, že se zřizuje na dobu neurčitou. (2) Ministerstvo může rozhodnout o rozdělení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1, o jejím sloučení nebo splynutí s jinou státní příspěvkovou organizací zřízenou podle odstavce 1 nebo o jiných změnách takové státní příspěvkové organizace. Současně vydá zřizovací listinu nově vznikající státní příspěvkové organizace nebo dodatek zřizovací listiny. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím rozdělení nebo splynutí, popřípadě dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím sloučení, je-li právním nástupcem jiná státní příspěvková organizace. (3) Ministerstvo může rozhodnout o zrušení státní příspěvkové organizace zřízené podle odstavce 1. Současně rozhodne o způsobu vypořádání práv a povinností vykonávaných státní příspěvkovou organizací, včetně příslušnosti hospodařit s majetkem státu, a zruší zřizovací listinu. Nerozhodne-li, přecházejí práva a povinnosti rušené státní příspěvkové organizace na ministerstvo. Státní příspěvková organizace zaniká dnem stanoveným v rozhodnutí o jejím zrušení. (4) Zřízení, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení státní příspěvkové organizace, o nichž bylo rozhodnuto podle odstavců 1 až 3, oznamuje ministerstvo v Ústředním věstníku České republiky do 30 dnů ode dne, kdy k uvedené skutečnosti došlo. Oznámení obsahuje označení zřizovatele státní příspěvkové organizace, její název, sídlo, identifikační číslo osoby a den, měsíc a rok vzniku, rozdělení, sloučení, splynutí nebo zániku.. Čl. II Přechodná ustanovení 1. Zařízení sociálních služeb Ústav sociální péče pro zrakově postižené v Brně-Chrlicích, Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež Zbůch, Ústav sociální péče pro tělesně postiženou mládež v Brně-Králově Poli a Diagnostický ústav sociální péče v Tloskově, zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí jako organizační složky státu, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona stávají státními příspěvkovými organizacemi podle 96a zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a jejich zřizovatelem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. 2. Ministerstvo práce a sociálních věcí vydá zřizovací listiny státních příspěvkových organizací uvedených v bodě 1. Pro náležitosti zřizovací listiny se 96a odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použije obdobně. 2
3. Práva a povinnosti České republiky z pracovněprávních vztahů zaměstnanců zařazených k výkonu práce v organizačních složkách státu uvedených v bodě 1 přecházejí dnem nabytí účinnosti tohoto zákona na státní příspěvkové organizace uvedené v bodě 1. 4. Státní příspěvkové organizace uvedené v bodě 1 jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit s majetkem České republiky, včetně evidence, práv a pohledávek, ostatních majetkových hodnot a dalších aktiv, se kterým byly ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušné hospodařit organizační složky státu uvedené v bodě 1. 5. Závazky a další pasiva České republiky, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušela organizačním složkám státu uvedeným v bodě 1, jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona závazky a pasivy státních příspěvkových organizací uvedených v bodě 1. 6. Peněžní prostředky fondů organizačních složek státu, uvedených v bodě 1, soustředěné v těchto fondech podle 48 odst. 1 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), se stávají prostředky obdobných fondů státních příspěvkových organizací. Peněžní prostředky, se kterými byly organizační složky státu uvedené v bodě 1 příslušné ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona hospodařit nebo je spravovat, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona převádějí na účet cizích prostředků Ministerstva práce a sociálních věcí. Tyto peněžní prostředky převede Ministerstvo práce a sociálních věcí bezodkladně na účty státních příspěvkových organizací. 7. Státní příspěvkové organizace uvedené v bodě 1 jsou počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nositeli práv a povinností vyplývajících z rozhodnutí o registraci podle 81 zákona č. 108/2006 Sb. a práv a povinností vyplývajících z uzavřených smluv o poskytování sociálních služeb podle 91 zákona č. 108/2006 Sb., jejichž nositeli byly ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona organizační složky státu uvedené v bodě 1. 8. Dosavadní státní příspěvková organizace Ústav sociální péče pro tělesně postižené v Hrabyni, zřízená Ministerstvem práce a sociálních věcí, se počínaje dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za státní příspěvkovou organizaci podle 96a zákona č. 108/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou čl. I bodu 2, který nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení. 3
Důvodová zpráva Obecná část A. Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (malá RIA) 1. Důvod předložení 1.1. Název předpisu Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů 1.2. Identifikace problémů, stanovení cílů a rizika spojená s nečinností Činnost ústavů sociální péče, jež jsou zřizovány Ministerstvem práce a sociálních věcí a jsou organizačními složkami státu, je financována v souladu s příslušnými právními předpisy (zejména zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), z rozpočtu kapitoly státního rozpočtu 313- Ministerstvo práce a sociálních věcí. V rámci své činnosti dosahují přímo řízené ústavy sociální péče příjmů, jež představují zejména příjmy od klientů za poskytované sociální služby, příjmy od zdravotních pojišťoven za poskytnuté zdravotní služby. V případě organizačních složek státu jsou tyto příjmy odváděny ve prospěch příjmů státního rozpočtu a nemohou být použity na financování výdajů organizace. Příjmy jsou rozpočtovány v závazném ukazateli Ostatní nedaňové, kapitálové příjmy a přijaté transfery, pro rok 2012 byl přímo řízeným ústavům sociální péče organizačním složkám státu, stanoven rozpočet příjmů ve výši 42 000 tis. Kč. 1.2.1. Identifikace cílů, kterých má být dosaženo Cílem je změnit právní formu čtyř zařízení sociálních služeb organizačních složek státu na státní příspěvkové organizace a zefektivnit tak využití dostupných zdrojů pro poskytování sociálních služeb. 1.2.2. Identifikace rizik spojených s nečinností Stávající stav nepřináší zásadní rizika, nicméně neumožňuje plně využít dostupné ekonomické zdroje a vede k snižování nabídky sociálních služeb. 2. Možnosti řešení Návrh variant řešení: Varianta 0 Zachovává se stávající stav, kdy MPSV nadále bude poskytovat sociální služby prostřednictvím čtyř organizačních složek státu a jedné státní příspěvkové organizace. Varianta I Navrhuje se přímo řízené organizační složky MPSV poskytující sociální služby (USP Zbůch, USP Tloskov, USP Kociánka a USP Chrlice) zákonem převést na státní příspěvkové organizace a to včetně práv a závazků. 4
3. Zhodnocení variant výběr nejvhodnějšího řešení Varianta 0 V rámci své činnosti dosahují přímo řízené organizace poskytovatelé sociálních služeb příjmů, jež představují zejména příjmy od klientů za poskytované sociální služby, příjmy od zdravotních pojišťoven za poskytnuté zdravotní služby. V případě organizačních složek státu jsou tyto příjmy odváděny ve prospěch příjmů státního rozpočtu a nemohou být použity na financování výdajů organizace, která následně požaduje příspěvek na provoz od zřizovatele. Vzhledem ke snižování výdajů státního rozpočtu dochází také ke snižování rozpočtů organizací. Vzniká tak paradox, kdy jsou omezovány i ty činnosti, které generují příjmy ve výši pokrývající či dokonce převyšující náklady, ale ty nemohou pro provoz využít. Variantu 0 nelze z výše uvedených důvodů déle akceptovat. Varianta I Přeměna přímo řízených ústavů sociální péče na státní příspěvkové organizace umožní organizacím efektivnější hospodaření a motivuje je k aktivnímu využívání příjmů z činnosti (hlavní a vedlejší) pro financování aktivit organizace. Organizace tvoří ze zlepšeného hospodářského výsledku peněžní fondy (rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond odměn), jejichž prostředky mohou zapojit do hospodaření. V podmínkách restriktivní výdajové strategie veřejných rozpočtů získají přímo řízené ústavy sociální péče dodatečné finanční zdroje bez dodatečných nároků na státní rozpočet. Z tohoto důvodu se navrhuje přijmout variantu I. 4. Identifikace nákladů a přínosů Navrhovaná právní úprava nemá přímé dopady na výdaje státního rozpočtu. Případné nepřímé náklady budou řešeny v rámci stávajících rozpočtů. 5. Dotčené subjekty Přímo řízené organizace MPSV poskytující sociální služby jako organizační složky státu a MPSV 6. Implementace a vynucování Za provádění navrhované úpravy bude odpovědné MPSV. 7. Přezkum účinnosti Z hlediska kritérií přezkumu účinnosti, která jsou dána Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace, se navrhuje monitoring tak, aby včas byly zachyceny případné problémy a přijata adekvátní opatření. 8. Konzultace Navrhované řešení bylo konzultováno s Ministerstvem financí. 5
9. Kontakty Závěrečnou zprávu RIA zpracoval: Mgr. Petr Hanuš Ministerstvo práce a sociálních věcí, odbor sociálních služeb a sociální práce Telefon: 221922884 e-mail: petr.hanus@mpsv.cz B. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet Činnost ústavů sociální péče, které jsou zřizovány Ministerstvem práce a sociálních věcí a jsou organizačními složkami státu, je financována v souladu s příslušnými právními předpisy (zejména zákonem o rozpočtových pravidlech), z rozpočtu kapitoly státního rozpočtu 313-Ministerstvo práce a sociálních věcí. Výdaje státního rozpočtu jsou sledovány v závazném ukazateli státního rozpočtu Výdaje přímo řízených ústavů sociální péče (OSS a PO). Pro rok 2012 činí schválený rozpočet výdajů tohoto ukazatele 306 274 tis. Kč (včetně příspěvku na provoz pro státní příspěvkovou organizaci ÚSP Hrabyně). V rámci schváleného rozpočtu připadá na přímo řízené ústavy sociální péče, které jsou organizačními složkami státu, částka ve výši 261 974 tis. Kč. V rámci své činnosti dosahují přímo řízené ústavy sociální péče příjmů, které představují zejména příjmy od klientů za poskytované sociální služby a příjmy od zdravotních pojišťoven za poskytnuté zdravotní služby. V případě organizačních složek státu jsou tyto příjmy odváděny ve prospěch příjmů státního rozpočtu a nemohou být použity na financování výdajů organizace. Příjmy jsou rozpočtovány v závazném ukazateli Ostatní nedaňové, kapitálové příjmy a přijaté transfery ; pro rok 2012 byl přímo řízeným ústavům sociální péče-organizačním složkám státu, stanoven rozpočet příjmů ve výši 42 000 tis. Kč. Navrhovaná právní úprava nemá přímé dopady na výdaje státního rozpočtu. Přeměna přímo řízených ústavů sociální péče na státní příspěvkové organizace umožní organizacím efektivnější hospodaření a motivuje je k aktivnímu využívání příjmů z činnosti (hlavní a vedlejší) pro financování aktivit organizace. Organizace tvoří ze zlepšeného hospodářského výsledku peněžní fondy (rezervní fond, fond reprodukce majetku, fond odměn), jejichž prostředky mohou zapojit do hospodaření. V podmínkách restriktivní výdajové strategie veřejných rozpočtů získají přímo řízené ústavy sociální péče dodatečné finanční zdroje bez dodatečných nároků na státní rozpočet. C. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR, mezinárodními smlouvami a právem Evropské unie Návrh zákona není v rozporu s ústavním pořádkem České republiky ani s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Předmět navrhované právní úpravy není právem Evropské unie dotčen. Není s ním proto v rozporu. 6
D. Dopad na životní prostředí, podnikatelské prostředí a ve vztahu k rovnosti žen a mužů Navrhovaná právní úprava nesouvisí s problematikou ochrany životního prostředí a nemá na něj vliv. Návrh zákona nebude mít negativní dopady na podnikatelské prostředí. Z hlediska principu rovnosti žen a mužů je návrh neutrální. Zvláštní část K čl. I K bodu 1 Do ustanovení zákona o sociálních službách, které upravuje okruh poskytovatelů sociálních služeb, se doplňují státní příspěvkové organizace zřízené Ministerstvem práce a sociálních věcí. K bodu 2 Jedná se o legislativně technickou úpravu, kterou se do zákona o sociálních službách vrací ustanovení 26 ve znění přijatém v rámci sociální reformy zákonem č. 366/2011 Sb. s tím, že v ustanovení jsou provedeny formulační úpravy vyplývající ze zákona č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zdravotních službách, zákona o specifických zdravotních službách a zákona o zdravotnické záchranné službě. Napravuje se tak nedopatření, ke kterému došlo zákonem č. 375/2011 Sb., který nabyl účinnosti 1. dubna 2012. Zákonem č. 375/2011 Sb. bylo přijato nové znění 26 zákona o sociálních službách, ve kterém měly být provedeny jen formulační úpravy v souvislosti se zdravotnickou reformou, avšak v rozporu se sociální reformou byla ponechána kompetence obecního úřadu obce s rozšířenou působností a byl vypuštěn odstavec 2. K bodu 3 Ustanovení zákona o sociálních službách upravující působnost Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti sociálních služeb se doplňuje o oprávnění ministerstva zřizovat zařízení sociálních služeb jako státní příspěvkové organizace. Podle 54 odst. 2 zákona č. 219/2000 Sb. lze novou organizaci zřídit jen v případech a za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem. K čl. II V přechodných ustanoveních se upravuje transformace čtyř zařízení sociálních služeb, vůči nimž plní zřizovatelskou funkci Ministerstvo práce a sociálních věcí, z právní formy organizační složky státu na státní příspěvkové organizace. Navržená změna má za cíl sjednotit právní formy poskytovatelů sociálních služeb zřizované MPSV a zvýšit efektivitu jejich 7
hospodaření. Významnou změnou je zejména možnost svou hospodářskou činností navýšit finanční prostředky na provoz dané služby. K čl. III Navrhuje se, aby zákon nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2013, s výjimkou změny ustanovení 26, u něhož se navrhuje účinnost dnem vyhlášení zákona. Účinnost dnem vyhlášení u změny ustanovení 26 se navrhuje z toho důvodu, že chyba v tomto ustanovení, která se týká určení správního orgánu příslušného k přerušení řízení, způsobuje problémy v praxi, a proto by měla být napravena v době co nejkratší. V Praze dne 19. června 2012 RNDr. Petr Nečas v. r. předseda vlády Dr. Ing. Jaromír Drábek v. r. ministr práce a sociálních věcí 8