Počítačová kartografie a mapy na internetu



Podobné dokumenty
DIGITÁLNÍ MAPY. Přednáška z předmětu KMA/TKA. Otakar ČERBA Západočeská univerzita v Plzni

TRENDY V KARTOGRAFII A VIZUALIZACI PROSTOROVÉ INFORMACE

Přístupnost map. Přednáška z předmětu Počítačová kartografie (KMA/POK) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Současné trendy v kartografii. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

7. Geografické informační systémy.

Geomatika v České republice

APLIKACE TEMATICKÝCH MAP ATLAS ORP ROKYCANY SE ZAMĚŘENÍM NA VOLBY

RNDr. Jaroslav BURIAN Mgr. Vít PÁSZTO. Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci

Geoinformační technologie

Geografické informační systémy GIS

Geoinformatika. I Geoinformatika a historie GIS

POKROČILÁ KARTOGRAFICKÁ TVORBA v prostředí ArcMap

Hardware Různé počítačové platformy (personální počítače, pracovní stanice, víceuživatelské systémy) Požadavek na konkrétní vstupní a výstupní zařízen

Hodnocení map. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Mapový server Marushka. Technický profil

MODERNÍ TRENDY V KARTOGRAFICKÉM DESIGNU Z HLEDISKA UŽIVATELSKÝCH ASPETŮ ALENA VONDRÁKOVÁ KATEDRA GEOINFORMATIKY UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI

Modernizace technologií správy a aktualizace ZABAGED. Martin Sovadina

Mapy jsou významným zdrojem informací, skrze které lidé vyjadřují své dojmy o místech.

Evidence městského mobiliáře v GIS Kompas 3.2

Multimediální systémy

Kartodiagramy. Přednáška z předmětu Tematická kartografie (KMA/TKA) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Kartografická webová aplikace. Přednáška z předmětu Počítačová kartografie (KMA/POK) Otakar Čerba Západočeská univerzita

Publikování map na webu - WMS

Terminologie pro oblast mapování

Katedra geoinformatiky Univerzita Palackého v Olomouci

Multimediální systémy

ROZVOJ SLUŽEB GEOPORTÁLU ČÚZK

Otevřený katastr (OK)

Evidence a správa kanalizace v GIS Kompas 3.2

GEOMATIKA NA ZČU V PLZNI

METODY A POSTUPY DIGITALIZACE A ONLINE ZPŘÍSTUPNĚNÍ STARÝCH KARTOGRAFICKÝCH DĚL

Digitální mapa veřejné správy

Geografické informační systémy

PROJEKT ZKVALITNĚNÍ VZDĚLÁVÁNÍ PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ V OBLASTI UDRŽITELNÉHO ROZVOJE NA ŠKOLÁCH JIHOČESKÉHO KRAJE REG. Č.: CZ.1.07/1.3.06/04.

GEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO

2. přednáška z předmětu GIS1 Data a datové modely

2. Účel a cíl koncepce, zdroje dat

GeoHosting. Martin Vlk. (vypusťte svoje data do světa) Help forest s.r.o. člen skupiny WirelessInfo 2008

ArcGIS Online Subscription

X. mezinárodní konference o katastru nemovitostí, Karlovy Vary hotel Thermal

Interaktivní mapa učeben PŘF UP

INFORMAČNÍ SYSTÉMY PRO KRIZOVÉ ŘÍZENÍ GEOGRAFICKÉ INFORMAČNÍ SYSTÉMY A JEJICH VYUŽITÍ V KRIZOVÉM ŘÍZENÍ ING. JIŘÍ BARTA, RNDR. ING.

Česká školní kartografie v uplynulých 10 letech

PROBLEMATICKÉ ASPEKTY GEOREFERENCOVÁNÍ MAP

DIBAVOD a jeho využití ve vodohospodářské praxi

INSPIRE konference Inspirujme se otevřeností. GIS Jihomoravského kraje blíž uživateli

Strategie ochrany před negativními dopady povodní a erozními jevy přírodě blízkými opatřeními v České republice

Topografické mapování KMA/TOMA


Geoinformační technologie v egyptologické praxi

Digitalizační centrum včetně plnění databáze rastrových map uživateli

Využití aplikace SketchUp pro tvorbu jednoduchého informačního systému

Nasazení mobilního GIS

GEOINFORMATIKA. -základní pojmy a principy -ukázky aplikací GIS v praxi. Lukáš MAREK a Vít PÁSZTO

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta aplikovaných věd

Památkový katalog prostředek pro evidenci a prezentaci památkového potenciálu. Ing. arch. Renata Vrabelová, Ing. Petr Svoboda

cestovní ruch komerční geoaplikace venkovské oblasti

Vzdělávací obsah vyučovacího předmětu

TVORBA MAPY 4. přednáška z GIS1

ZEMĚMĚŘICKÝ ÚŘAD. Výzkum a vývoj programového aparátu pro generalizaci státního mapového díla. Ing. Přemysl JINDRÁK

Topografické mapování KMA/TOMA

Význam a způsoby sdílení geodat. Ing. Petr Seidl, CSc. ARCDATA PRAHA, s.r.o.

Přehled kartografické tvorby Zeměměřického úřadu

DODATEČNÉ INFORMACE K ZADÁVACÍM PODMÍNKÁM č. II ZE DNE

Možnosti a podmínky využití prostorových dat Zeměměřického úřadu

Geoportál DMVS využití a další rozvoj

Výuka geoinformačních technologií

Svět mapových služeb. Vladimír Špaček, Sr. consultant Intergraph ČR

GIS v montérkách. Dalkia implementuje ArcGIS for Smartphone. Mgr. Ivana Niedobová Ing. Stanislav Šplíchal 21/11/2013

internetu v rámci výuky

Wichterlovo gymnázium, Ostrava-Poruba, příspěvková organizace. Maturitní otázky z předmětu INFORMATIKA A VÝPOČETNÍ TECHNIKA

Prostorová data pro INSPIRE, pro veřejnou správu i pro veškerou veřejnost

MBI - technologická realizace modelu

KVALITA DAT POUŽITÁ APLIKACE. Správnost výsledku použití GIS ovlivňuje:

VÝUKA SYSTÉMU IDRISI NA KATEDŘE GEOINFORMATIKY PŘÍRODOVĚDECKÉ FAKULTY UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI

K sofistikovaným možnostem využívání starých map digitálními metodami

MAPOVÉ PRODUKTY A SLUŽBY GEOPORTÁLU ČÚZK, CO NABÍZEJÍ STÁTNÍ SPRÁVĚ A SAMOSPRÁVĚ

Přehled technologií mapových serverů ve státní správě

5.1.7 Informatika a výpočetní technika. Časové, obsahové a organizační vymezení. ročník hodinová dotace

MAGISTRÁT HLAVNÍHO MĚSTA PRAHY ODBOR INFORMATIKY ÚTVAR ROZVOJE HL. M. M. PRAHY. Geografický informační systém hl. m. Prahy (GIS)

Proč je potřeba řešit autorské právo?

Virtuální mapová sbírka Chartae-Antiquae.cz. důležitý výsledek projektu Kartografické zdroje jako kulturní dědictví

Vektorové dlaždice. a jejich využití pro vizualizaci dat katastru nemovitostí. Filip Zavadil, Cleerio s.r.o

Webové mapové služby. Lukáš Birka

Území Místní akční skupiny Nízký Jeseník

Business Intelligence

Datový sklad KGI/APGPS. RNDr. Vilém Pechanec, Ph.D. Univerzita Palackého v Olomouci

Grafický informační systém Hasičského záchranného sboru České republiky

L A TEX Reprodukce starých map

Tabulace učebního plánu

Digitalizace mapových sbírek a archivů ( )

Mapa Česka:

Brněnský GeoHUB komplexní systém pro město

Standard výměnného formátu XML Digitální technické mapy

Nové geovědní informační služby:

Geografický pasport kulturní památky případová studie

Kurz B1.1. Internet jako zdroj informací

Využití kartografických metod v přípravě, provedení a prezentaci sčítání lidu, domů a bytů v roce 2011

Digitalizace starých glóbů

Transkript:

Počítačová kartografie a mapy na internetu Přednáška z předmětu Počítačová kartografie Otakar Čerba Oddělení geomatiky, Katedra matematiky Fakulta aplikovaných věd, Západočeská univerzita v Plzni Datum vytvoření dokumentu: 11. 10. 2011 Datum poslední aktualizace: 29. 9. 2011

Obsah prezentace Základní pojmy a definice Elektronické publikování a mapy Počítačové (digitální) mapy Mapy na internetu

Konec 20. století je charakterizován jako období informatiky. Mapa, jako výsledek geodetických měření a jejich kartografického zpracování, zůstává i nadále důležitým zdrojem informací o území a jeho prostorovém uspořádání. Nové technologie, využívající rozvoj počítačů a telekomunikace, k ní však umožňují připojit celou řadu dalších tematických atributů. Milan Konečný, Miroslav Mikšovský

Definice termínu počítačová kartografie Souhrnný název pro soustavu poznatků týkajících se tvorby, zpracování a využívání map pomocí počítačových technologií. (in Pravda, 2003)

Definice termínu počítačové zpracování map Proces zpracování map z datové báze pomocí geoinformačních technologií. (in Pravda, 2003)

Počítačová nebo digitální kartografie? Kybernetická kartografie Automatizovaná kartografie Digitální kartografie Mnoho synonym Počítačová kartografie E-cartography (elektronická kartografie) Computer assisted mapping

Sovisející disciplíny Webová kartografie Internetová kartografie Multimediální kartografie Mobilní kartografie Databázová kartografie Webové služby a LBS Mapování (Ubiquituous Mapping)

Definice termínu počítačová mapa Mapa vytvořená počítačovými technologiemi a vizualizovaná na plotteru nebo vytisknutá na papír či průsvitnou fólii pomocí různých druhů tiskařských zařízení. (in Pravda, 2003)

Definice termínu digitální mapa Digitální záznam konstrukčních prvků a obsahu mapy, který je možné získat pomocí skenování (digitalizace mapy) klasické (analogové) mapy nebo zkonstruovat pomocí počítačových programů a následně vizualizovat a využívat. (in Pravda, 2003)

Informační revoluce 1. informační revoluce 4 500 let p.n.l., vznik písma 2. informační revoluce 15. století, vynález knihtisku 3. informační revoluce od 50 let 20. století široké zavádění informačních technologií v současnosti proces vrcholí počítačová gramotnost představuje jednu ze základních složek vzdělání moderního člověka.

Elektronické publikování Elektronické publikování proniklo téměř do všech oblastí lidské činnosti - s elektronickými publikacemi se můžeme setkat v oblastech Komerce (e-business, e-banking) Vědy a vzdělávání (e-learning) Kultury a umění Státní správy (e-demokracie, e-goverment) Elektronické knihy (e-book) Elektronická pošta (e-mail)

3. informační revoluce (v kartografii) Globální dosah Rychlost Elektronické publikování Kartografie Výrazné omezení klasické tvorby map (ruční kreslení, polygrafie apod. Laicizace kartografie

Počítačová kartografie Elektronické publikování Počítačová kartografie Kartografie Věda a výzkum Praktická tvorba map

Cíl počítačové kartografie Kartograf Tvůrce map Geoinformatik / geomatik Uživatel Technologie Kartografie jako věda (a další geo- vědy) Prostorová data...

Změny tvorby map Technologie pro sběr dat (skenery, digitizéry, fotogrammetrické i geodetické přístroje, nástroje dálkového průzkumu Země nebo GPS) Technologie pro uchovávání a správu dat (databázové systémy) Technologie pro zpracování dat (analytické nástroje, konverzní nástroje, GIS) Technologií pro prezentaci dat (grafické platformy, tiskárny, plottery, PDA, mobilní telefony, WebTV a další) Zautomatizování mnohých činností pomocí software Dostupnost velkého množství dat a možnosti jejich rychlé aktualizace Dostupnost velkého množství dalších informací (např. knihy, odborné články, návody apod.)

Digitální mapa Digitální mapa (počítačová mapa, IT mapa, elektronická mapa, e-mapa...) Digitální záznam obsahu a konstrukčních (případně jiných) prvků mapy, které je možno vizualizovat a zpracovávat pomocí počítačového systému. Statický produkt Dynamický systém absorbování nových dat akceptace změn v datech spolupráce s různými médii celosvětově téměř neomezené rozšíření větší komfort pro uživatele

Klasifikace digitálních map Dynamická Statická View-only Interaktivní DIGITÁLNÍ MAPA Digitální Zdigitalizovaná Rastrová Vektorová Hybridní K dispozici jsou také způsoby členění map známé z klasické kartografie dělení map podle měřítka, podle účelu mapy, podle rozsahu zobrazované ho území, podle obsahu mapy, podle způsobu vzniku apod.

Výhody digitálních map Zrychlení, zlevnění a zefektivnění tvorby map. Konsistence dat - veškerá data se uchovávají i aktualizují najednou, proto z jedněch základních dat (map) můžeme vytvořit velké množství odvozených dat (map). Možnost využití map i pro jiné účely - digitální mapy se dají poměrně snadno transformovat do jiné podoby; s touto vlastností souvisí i větší možnost prodeje kartografických děl nejrůznějším externím subjektům. Lepší, především rychlejší a flexibilnější servis. Narůst přesnosti map díky poklesu pravděpodobnosti lidské chyby. Zmenšování fyzických prostorů určených pro ukládání map. Digitální mapy působí profesionálněji než analogové, zvětšuje se kredit jejich tvůrců.

Hodnocení digitálních map Navigační prvky - umístění, kvalita, přehlednost Použitelnost mapy - způsob generování mapy, odkazy na další prvky, existence autorských práv Možnost zobrazení mapy - změna měřítka, možnost tisku, možnost zobrazení na černobílých displejích Funkčnost mapy - aktualita dat, komplexnost dat Interaktivita - možnost odkazů, dotazů, změn datových vrstev Přizpůsobení uživateli - změna kartografických značek, prostředí mapy

Metodika tvorby počítačových map Mapová osnova Zdrojová mapa / data Tematická vrstva Uživatelské požadavky a další limitující faktory Digitální Analogová Digitalizace Kompozice, generalizace a finalizace mapy Harmonizace Tvorba mapových znaků Distribuce mapy Interpretační metody Upraveno podle Pravda & Kusendová, 2004

Nejlepší operační systém = WEB globální dostupnost nezávislost na platformě levný software jednoduchý způsob ovládání WWW představuje nové médium pro šíření kartografických produktů - téměř každá digitální mapa se dá prezentovat na internetu (velikost, kompatibilita)

Nárůst uživatelů internetu v létech 2000-7 (%) 700 600 500 400 300 Afrika Asie Austrálie, Oceánie Blízký Východ Evropa Jižní Amerika a Karibik Severní Amerika 200 100 0

24.10.10 Organizace ITU (International Telecommunication Union) informovala, že počet uživatelů internetu by koncem letošního roku měl dosáhnout 2 miliard, přičemž za největší nárůst jsou zodpovědné rozvojové země. Z reportu nazvaného The World in 2010: ICT facts and figures konkrétně vyplývá, že 1,2 miliardy uživatelů internetu již nyní pochází z tzv. rozvojových zemích. V letošním roce se internetová základna rozrostla o 226 milionů členů, přičemž 162 milionů bylo právě z rozvojových ekonomik. Na prvním místě zůstává v počtu uživatelů Čína s internetovou populací o velikosti 420 milionů. Velmi výrazný rozdíl je také v tom, jak lidi z různých končin světa k internetu přistupují. Počet uživatelů s přístupem z domova letos vzroste na 1,6 miliardy z loňské 1,4 miliardy. V rozvojových zemích zůstává ovšem důležitým kanálem i přístup ze škol, kanceláří a veřejných míst, jako jsou nejrůznější internetové kavárny. Co se týká celkové penetrace, v asijském regionu letos dosáhne 21,9 ze 100 obyvatel. V arabském světě je to 24,9 ze sta obyvatel, zatímco Evropa se může pochlubit penetrací 64 ze sta obyvatel, těsně následovaná oběma Amerikami. Naopak nízká penetrace je v Africe, kde má přístup k internetu jen 9,6 osob ze 100. Zajímavé údaje přináší také výzkum penetrace mobilních telefonů, která ve vyspělých ekonomikách dosahuje 68 % a toto číslo narůstá hlavně díky Asii, protože třeba jen v Číně za celý letošní rok přibude více než 300 milionů uživatelů mobilů.

Commission on Maps and the Internet http://maps.unomaha.edu/ica/ Rex Cammack & Michael Peterson

Historie map na internetu Digitalizace analogových map a jejich prezentace na internetu Web poskytuje prostředky pro tvorbu interaktivních a dynamických map Mapy je možné pomocí webu nejen sdílet a prezentovat, ale i vytvářet, včetně kolaborativní spolupráce

Cartography Cube S rozvojem internetu se webové mapy posouvají od vizualizace ke komunikaci MacEachren, 1994

Webová kartografická aplikace Digitální mapa na internetu Elektronický dokument Digitální mapa Webová kartografická aplikace internetová kartografická aplikace www kartografická aplikace online kartografická aplikace (Online Mapping Application) internetová mapa online mapa www mapa webový kartografický elektronický dokument

Složky mapy na internetu Webová kartografická aplikace Kartografická složka Textová složka Multimediální složka Interaktivní prvky Metadata Kartografická pravidla Pravidla pro tvorbu elektronických dokumentů Pravidla pro tvorbu webových aplikací

Distribuce map na internetu Serverový přístup Hybridní přístup Klientský přístup

Klasifikace webových map podle W. Cartwrighta (2003) Sbírky map a obrázků Data ke stažení Informační služby obsahující mapy Služby generující mapy Webové atlasy Kombinované systémy (mixed distributions)

Webová kartografická aplikace by měla být......rozšiřitelná, modulární, nezávislá na jednom typu dat, software nebo hardware...schopná akceptovat nejnovější standardy (akademické i uživatelské - tzv. market-driven standards)...schopná řešit základní typy konfliktů (logické, sémantické, technologické)...popsána metadatovým souborem, včetně schémat datových souborů, kvality a aktuálnosti dat, katalogových služeb, podpory vyhledávačů apod....propojena s nejrůznějšími globálními informačními elementy (prostorové i neprostorové databáze, národní registry, statistické organizace...)

User-centered design Celý dokument by měl být přizpůsobený především uživateli, resp. cílové skupině uživatelů. Objektivní vs. subjektivní faktory Ne jen GUI, ale umožnění snadné, rychlé a nekomplikované orientace v prostředí aplikace

Otázky před tvorbou internetové mapy Chceme vytvářet pouze mapu nebo zobrazovat prostorová data? Má být výsledkem statická mapa nebo sofistikovaný systém plný interaktivních a multimediálních prvků? Bude mít uživatel možnost přidávat vlastní datové vrstvy? Budou aplikaci využívat spíše domácí uživatelé s pomalým připojením nebo majitelé rychlého síťového připojení? Je aplikace kompatibilní s ostatními používanými řešeními? Jakou platformu řešení využívá? Jak výkonný hardware bude aplikace používat? V kolika jazykových mutacích by měla být aplikace k dispozici?...otázek by mohlo být pochopitelně více a jejich pečlivé prostudování a zodpovězení by mělo být součástí každé přípravy projektu internetové mapové aplikace.

Problémy digitální kartografie Velké množství různých formátů Struktura a popis dat Univerzální formát? Neexistuje!!! Ideálu se blíží XML (resp. značkovací jazyky)

Je jednoduché udělat cokoli na počítači, ale je strašně těžké tomu dát smysl. Georg Gartner Prezident ICA 19. kartografická konference

Další informace Voženílek, V. (2007). Agenda současné počítačové kartografie. Kraak M.-J. (2007). Cartographic theory versus cartographic opportunities Pravda, J., Kusendová, D. (2004). Počítačová tvorba tematických máp. Commission on Maps and the Internet (včetně knih a referátů) Sociální média ota cerba posterous Blogující geomatici & gis.zcu.cz & Geomatika Facebook

Děkuji za pozornost a případné dotazy cerba@kma.zcu.cz http://cz.linkedin.com/in/otakarcerba Podpořeno projektem FRVŠ 584/2011