Pře káž ky na stra ně zaměst nan ce

PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE 1810 1815 KAPITOLA 2 Pře káž ky na stra ně zaměst nan ce Mezi ně patří: 1. důle ži té osob ní pře káž ky v práci, 2. pře káž ky z důvo du obec né ho zájmu, 3. výji meč ně jiné pří pa dy. 1810 2.1 Důle ži té osob ní pře káž ky v práci včetně mateř ské a rodi čov ské dovo le né 2.1.1 Důvo dy zdra vot ní a důvo dy péče o děti nebo o jiné členy rodi ny Prvním okru hem důle ži tých osob ních pře kážek jsou důvo dy zdra vot ní a důvody péče o děti nebo o jiné členy rodi ny, a to dočas ná pra cov ní neschop nost, mateř ská a rodi čov ská dovo le ná, karan té na, ošet řo vání dítě te mlad ší ho než 10 let v pří pa dě one moc ně ní nebo úrazu, ošet řo vání nemoc né ho člena domác nos ti z důvo du nemo ci, úrazu nebo poro du (týká se osob, které spolu trva le žijí a spo leč ně uhra zu jí nákla dy na své potře by 115 obča ns ké ho záko ní ku), péče o dítě mlad ší než 10 let z důvo du uza vře ní školy nebo obdob né ho zaříze ní, karan té ny, nebo jest li že osoba, jež jinak o dítě peču je, one moc ně la nebo jí byla naří ze na karan té na, popř. se podro bi la vyšet ře ní nebo ošet ře ní ve zdra vot ni ckém zaří ze ní, které neby lo možno zabez pe čit mimo pra cov ní dobu zaměst nan ce (který bude o dítě namís to uve de né osoby po tuto dobu pečo vat v praxi jde zejmé na o pří pa dy, kdy běžně o dítě peču je pra ro dič, avšak z uve de ných důvo dů bude muset o dítě pečo vat rodič dítě te). Konkrét ní pří pa dy ošet řo vání, popř. péče o dítě a členy domác nos ti, jsou uve de ny v 39 záko na č. 187/2006 Sb., o nemo cen ském pojiš tě ní, který je v účin nos ti od 1. 1. 2009. Po uve de nou dobu nepří slu ší zaměst nan ci náhra da mzdy (s výjimkou prv ních 21 kalen dář ních dnů dočas né pra cov ní neschop nos ti či karan té ny, a to od 1. 1. 2011, před tím to bylo prvních 14 těchto dnů) a jeho hmot né zabez pe če ní je upra ve no před pi sy o nemo cen ském pojiš tě ní a o stát ní soci ál ní pod po ře. 1815 201

192 až 194, 393a 1820 1830 14. PŘEKÁŽKY V PRÁCI Záko ník práce obsa hu je práv ní úpra vu poskytování náhra dy mzdy, platu nebo odmě ny z doho dy o pra cov ní čin nos ti při dočas né pra cov ní neschop nos ti (karan té ně). Tato práv ní úpra va je pou ži tel ná od 1. 1. 2009, kdy nabyl účin nos ti nový zákon o nemo cen ském pojiš tě ní. Viz podrob ný výklad v Dílu 15 této publi ka ce. 1820 195 až 198 Do této sku pi ny pře kážek patří i mateř ská a rodi čov ská dovo le ná. Mateř ská dovo le ná pří slu ší zaměst nan ky ni po dobu 28, výji meč ně 37 týdnů (podle jen ženě, která sou čas ně poro di la 2 nebo více dětí, niko liv již ženě osa mě lé); přičemž ji nastu pu je zpra vi dla od počát ku 6. týdne před oče káva ným dnem poro du. V někte rých zvlášt ních pří pa dech zákon sta no ví kra tší dobu mateř ské dovo le né. 1825 1830 31 ZSSP Rodi čov ská dovo le ná pří slu ší ženě na její žádost po skon če ní mateř ské dovo le né do 3 let věku dítě te. Otci dítě te pří slu ší na žádost od naro ze ní dítě te rov něž do 3 let jeho věku, při čemž mateř skou a rodi čo vskou dovo le nou mohou oba rodi če čer pat sou čas ně. Zaměstnavatel rodičovskou dovolenou poskytuje v rozsahu, o jaký zaměstnankyně či zaměstnanec požádá. Zákon nepředepisuje žádnou formu této žádosti nemusí tedy být písemná, ale může být učiněna jakoukoliv formou, z níž je vůle zaměstnance patrná. Neuvedl-li konkrétní dobu, do níž chce rodičovskou dovolenou čerpat, má se v praxi za to, že to bude do dosažení 3 let věku dítěte. V poslední době je velmi diskutovanou otázkou právo matky, respektive otce dítěte, na předčasný návrat z rodičovské dovolené. Přes rozdílné názory na věc autor zastává stanovisko (shodně s AKV Asociací pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů), že zaměstnankyni či zaměstnanci nelze upřít právo vrátit se do zaměstnání i dříve, neboť čerpání rodičovské dovolené je jejich právem, nikoliv povinností (i když se vyskytuje i opačný názor). Žádost o poskytnutí rodičovské dovolené je navíc jednostranným právním úkonem, kterému se zaměstnavatel musí podřídit, což musí platit i pro eventuální změnu této žádosti (nejde o dohodu, která by obě strany zavazovala). Jakmile dítě dovrší 3 roky věku, rodičovská dovolená vždy končí bez ohledu na to, zda bude rodič dále pobírat rodičovský příspěvek. Pokud by za tím účelem chtěli matka či otec dítěte zůstat mimo zaměstnání, museli by zaměstnavatele požádat o neplacené volno nebo rozvázat pracovní poměr. Zaměstnavatel ale může poskytnout i volno placené. Jinak nenastoupení do práce v následující pracovní den po ukončení rodičovské dovolené může být zaměstnavatelem posouzeno jako neomluvená nepřítomnost v práci. Rodi čovskou dovo le nou nelze zto tož ňo vat s dobou, po kte rou je posky to ván rodi čov ský pří spě vek jako dávka stát ní soci ál ní pod po ry ten pří slu ší zásad ně do 4 let věku dítě te. V zamě ňo vání těchto insti tu tů mzdo vé účet ní často chy bu jí. Není tak ani pravdou, že byla v roce 2008 zavedena třírychlost ní rodi čov ská dovo le ná ta zůstává v nezmě ně né délce, avšak zákon o stát ní soci ál ní pod po ře umožnil volbu délky poskytování rodi čov ské ho pří spěv ku do doby 2, 3 nebo 4 let věku dítě te. Pro nárok na rodi čov ský pří spě vek není již dáno ome ze ní výdě leč né čin nos ti rodi če, pokud je spl ně na pod mín ka zajiš tě ní celo den ní péče o dítě, a to i jinou zle ti lou oso bou. Roz ši řu jí se proto pří pa dy, že ženy vůbec rodi čo vskou dovo le nou nečer pa jí (a sou čas ně pobí ra jí rodi čov ský pří spě vek), při čemž je péče o dítě zajiš tě na jiným pří sluš ní kem rodi ny nebo i cizí oso bou. Mají též mož nost vyu ží vat různé pří le ži tos ti domác ké práce. 202

PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE 1835 2.1.2 Jiné důle ži té osob ní pře káž ky Druhým okru hem jsou jiné důle ži té osob ní pře káž ky, jejichž výčet obsa hu je zejmé na pří lo ha k naří ze ní vlády č. 590/2006 Sb., kte rým se sta no ví okruh a rozsah jiných důle ži tých osob ních pře kážek v práci. Zde je i sta no ve no, v jakém roz sa hu se posky tu je pra cov ní volno a zda zaměst nan ci pří slu ší, či nepří slu ší náhra da mzdy ve výši prů měr né ho výděl ku. Od 1. 1. 2007 došlo k mír né mu zúže ní okru hu pla ce ných pře kážek, a to u vlast ní svat by (náhra da mzdy jen za 1 den) a dopro vo du rodi nné ho pří sluš ní ka k vyšet ře ní nebo ošet ře ní (zúže ní okru hu rodi nných pří sluš ní ků, při jejichž dopro vo du je poskytována náhra da mzdy). Jde zejmé na o: vyšet ře ní nebo ošet ře ní zaměst nan ce ve zdra vot ni ckém zaří ze ní na nezbyt ně nut nou dobu, s náhra dou mzdy, pokud vyšet ře ní nebo ošet ře ní neby lo možno pro vést mimo pra cov ní dobu (což je reál né jen u pře dem pláno va ných úkonů); pod mí nkou dále je, že jde o nej bliž ší zdra vot nic ké zaří ze ní byd liš ti nebo pra co viš ti zaměst nan ce (podle toho, kde se právě nachází), které je ve smluv ním vzta hu k jeho zdra vot ní pojiš ťov ně bylo-li vyšet ře ní nebo ošet ře ní pro ve de no v jiném než nej bliž ším zdra vot ni ckém zaří ze ní, poskytne se sice pra cov ní volno po celou nezbyt ně nut nou dobu, ale náhra da mzdy pří slu ší jen za dobu, kte rou by zaměst na nec potře bo val k návště vě nej bliž ší ho tako vé ho zaří ze ní, pracovnělékařská prohlídka, vyšetření nebo očkování související s výkonem práce, s náhradou mzdy tato překážka byla zařazena až od roku 2007 (přísluší při ní náhrada mzdy, jestliže mzda zaměstnanci ušla což je obvyklé), do roku 2006 byla posuzována většinou jako překážka z důvodu obecného zájmu, nepřed ví da né pře ru še ní pro vo zu nebo zpož dě ní hro ma dných dopravních pro střed ků, bez náhra dy mzdy, zne mož ně ní cesty do zaměst nání z pově tr nost ních důvo dů nehro ma d ným dopra vním pro střed kem (zaměst nan ci těžce zdra vot ně pos ti že né mu), s náhra dou mzdy, vlast ní svat ba, svat ba dětí (s náhra dou mzdy) a rodi čů (bez náhra dy mzdy), naro ze ní dítě te man žel ce (druž ce) zaměst nan ce, na nezbyt ně nut nou dobu, s náhra dou mzdy k pře vo zu, resp. bez náhra dy mzdy k účas ti při poro du, úmrtí rodi nné ho pří sluš ní ka, s dife ren cio va nou dél kou pra cov ní ho volna od nezbyt ně nutné doby až po tři dny podle stup ně pří bu zen ství, s náhra dou mzdy, dopro vod rodi nné ho pří sluš ní ka do zdra vot ni cké ho nebo soci ál ní ho zaříze ní (na nezbyt ně nut nou dobu, nej výše na 1 den, resp. při dopro vo du zdravot ně pos ti že né ho dítě te do zaří ze ní soci ál ních slu žeb apod. až na 6 pra covních dnů v kalen dářním roce, s náhra dou mzdy) a dítě te do škol ské ho pora den ské ho zaří ze ní (na nezbyt ně nut nou dobu bez náhra dy mzdy), pohřeb spo lu za měst nan ce, s náhra dou mzdy, pře stě ho vání zaměst nan ce, který má vlast ní byto vé zaří ze ní (pří slu ší nejvýše až 2 dny a není již roz li šo váno, zda jde o stě ho vání v obci nebo mimo ni), s náhra dou mzdy, jde-li o pře stě ho vání v zájmu zaměst na va te le, jinak bez náhra dy mzdy, vyhle dání nové ho zaměst nání před skon če ním pra cov ní ho pomě ru, na nezbyt ně nut nou dobu, nej výše na jeden půlden v týdnu (lze slu čo vat) po dobu odpo ví da jí cí výpo věd ní době, tj. obvyk le 2 měsí ců; avšak s náhra dou 1835 199 103 odst. 1 písm. e) 203

1840 14. PŘEKÁŽKY V PRÁCI mzdy jen při roz vázání pra cov ní ho pomě ru doho dou nebo výpo vě dí ze strany zaměst na va te le z důvo dů podle 52 písm. a) až e) (orga ni zač ní a zdravot ní důvo dy). Zvláštním pří pa dem důle ži té osob ní pře káž ky v práci je pra cov ní volno za účelem vyslání národ ní ho exper ta do insti tu ce Evrop ské unie, do jiné mezi národ ní vlád ní orga ni za ce, do míro vé či záchran né ope ra ce nebo za úče lem huma ni tární pomo ci v zahra ni čí. Délka takto poskyt nu té ho pra cov ní ho volna nesmí přesáh nout dobu 4 let. Po dobu uvol ně ní pří slu ší zaměst nan ci od zaměst na va te le náhra da mzdy ve výši prů měr né ho výděl ku pro to že jde o důle ži tou osob ní pře káž ku v práci, nepři chází ovšem v úvahu její refun da ce, jak je tomu při překáž kách v práci z důvo du obec né ho zájmu. Zákon již neře ší mož nost poskyt nu tí nepla ce né ho pra cov ní ho volna z jiných váž ných důvo dů na žádost zaměst nan ce. Na zákla dě zása dy co není zakázáno, je dovo le no totiž zaměst na va te li nic nebrání tako vé volno zaměst nan ci poskyt nout. 2.2 Pře káž ky z důvo du obec né ho zájmu, sou vis lost s odbor ným roz vo jem zaměst nan ců 1840 Pře káž ky z důvo du obec né ho zájmu se dělí na: 1. výkon veřej né funk ce, 2. výkon občan ské povin nos ti, 3. jiné úkony v obecném zájmu, 4. pra cov ní volno sou vi se jí cí s bran nou povin nos tí, 5. ško le ní, jiná forma pří pra vy nebo stu di um. 200, 206 odst. 4 a 5 V rámci čísla 5 je dále zařazen i související výklad o zvyšování a prohlubování kvalifikace. V případech uvedených pod čísly 1 až 3 je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci pracovní volno v nezbytném rozsahu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Jestliže jde o překážku v práci bez náhrady mzdy, je možné tuto náhradu poskytnout, pokud je tak dohodnuto (kolektivní či individuální smlouvou nebo dohodou), nebo tak může být stanoveno vnitřním předpisem. Jestliže přísluší náhrada mzdy při uvolnění podle zvláštního právního předpisu pro jinou právnickou nebo fyzickou osobu, tato vyplacenou náhradu zaměstnavateli refunduje. 204

PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE 1845 1860 2.2.1 Výkon veřej né funk ce Výko nem veře jných funk cí se rozumí např. výkon funkce poslance nebo senátora Parlamentu ČR, člena zastupitelstva kraje nebo obce nebo přísedícího u soudu. Pracovní volno je bez náhrady mzdy a je limitováno 20 pracovními dny v roce. To obojí neplatí u zastupitelů územních samosprávných celků podle zvláštních zákonů jde-li o zastupitele, kteří tuto funkci vykonávají při současném výkonu práce v pracovním poměru, poskytne jim zaměstnavatel pracovní volno v rozsahu podle žádosti územního samosprávného celku, a to s náhradou mzdy, kterou územní samosprávný celek zaměstnavateli refunduje. 1845 201 2.2.2 Výkon občan ské povin nos ti O výkon obča nských povin nos tí jde zejmé na u svěd ků, znal ců a tlu moč ní ků u soudu nebo správ ní ho a obdob né ho úřadu, při poskytování první pomo ci, živel ních událos tech nebo v obdob ných mimo řád ných pří pa dech atd. Podle při těchto pře káž kách již nepří slu ší náhra da mzdy od zaměst na va te le. Výčet pří pa dů výko nu veřej né funk ce a obča nských povin nos tí je v uve den pouze pří klad mo, niko li taxa tiv ně (úplně). Zna me ná to, že jako pře káž ky v rámci uve de ných okru hů důvo dů je nutné uznat i jiné, pokud je jejich pova ha obdob ná výše uve de ným pří pa dům. 1850 202 2.2.3 Jiné úkony v obecném zájmu Jinými úkony v obecném zájmu jsou zejmé na ty, které jsou vyjme no vány v, jenž sta no ví pod mín ky poskytování pra cov ní ho volna a náhra dy mzdy. Ně k te ré další pří pa dy sta no ví jiné práv ní před pi sy. Souhrn ně lze uvést tyto pří pa dy: a) s náhra dou mzdy čin nost členů zástup ců zaměst nan ců (odbo ro vých orgánů, rad zaměstnan ců a zástup ců pro oblast bez peč nos ti a ochra ny zdra ví při práci BO), a to při zastu po vání zaměst nan ců, dále čin nost členů voleb ní komi se pro volbu rady a zástup ců pro BO, jakož i při výko nu funk ce zástup ce zaměst nan ců v dozor čích radách pod ni ka tel ských sub jek tů, a výko nu funk ce člena vyjed náva cí ho výbo ru nebo evrop ské rady zaměstnan ců a člena vyjed náva cí ho výbo ru a člena výbo ru zaměst nan ců podle zvlášt ní ho práv ní ho před pi su (záko na č. 627/2004 Sb., o evrop ské spo lečnos ti, záko na č. 307/2006 Sb., o evrop ské druž stev ní spo leč nos ti, a záko na č. 125/2008 Sb., o pře mě nách obchod ních spo leč nos tí a druž stev), 1855 203 1860 205

1865 1870 14. PŘEKÁŽKY V PRÁCI 82 zák. č. 247/1995 Sb., 55 zák. č. 130/2000 Sb., 62 zák. č. 491/2001 Sb., 61 zák. č. 62/2003 Sb. 1865 účast na ško le ní pořáda ném odbo ro vou orga ni za cí v roz sa hu 5 pra covních dnů v kalen dářním roce, nebrání-li tomu vážné pro voz ní důvo dy (jde o novou pře káž ku od roku 2007), činnost dárce při odběru krve a při aferéze za dobu cesty k odběru, samotného odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru; nestačí-li doba 24 hodin, poskytuje se toto volno po další nezbytně nutnou prokázanou dobu; nedošlo-li k odběru, přísluší volno jen po nezbytně nutnou dobu, činnost dárce dalších biologických materiálů za částečně obdobných podmínek, avšak ve větším rozsahu oproti dárcovství krve, činnost členů okrskových volebních komisí a zvláštních okrskových volebních komisí na nezbytně nutnou dobu při všech druzích voleb, jde-li o zaměstnance v pracovním poměru (na základě novely volebních zákonů a, provedené zákonem č. 320/2009 Sb.); přitom volební zákony nestanoví povinnost refundace náhrady mzdy ze strany správních orgánů ta je ale dána v 206 odst. 4 a 5 ; b) bez náhra dy mzdy jiná odbo ro vá čin nost, než je uve de no v a), např. účast na schů zi či spolko vá čin nost pro odbo ry ( tak změ nil pod mín ky uvol ně ní, při němž dříve pří slu še la zpra vi dla náhra da mzdy), čin nost členů voleb ních komi sí při vol bách do Parlamen tu ČR, Evropské ho par la men tu, zastu pi tel stev krajů a obcí podle pří sluš ných volebních záko nů, čin nost zaměst nan ce při před náš ce nebo výuce včet ně zku šeb ní čin nos ti, čin nost člena Hor ské služ by a osoby, která pomáhá při záchran né akci, čin nost vedou cích tábo rů pro děti a mládež, jejich zástup ců, oddí lo vých vedou cích, vycho va te lů, instruk to rů a zdra vot ni ckých pra cov ní ků, čin nost zpro střed ko va te le a roz hod ce při kolek tivním vyjed návání, čin nost dob ro vol né ho sčí ta cí ho orgánu při sčí tání lidu, čin nost dob ro vol né ho zdra vot ní ka Čer ve né ho kříže při výko nu zdra votni ckých slu žeb při spor tov ní nebo spo le čen ské akci, čin nost při orga ni zo va né zájmo vé tělo výchov né, spor tov ní nebo kul tur ní akci a nezbyt né pří pra vě na ni, čin nost kan di dátů pro volby do Parlamen tu ČR, Evrop ské ho par la men tu, kraj ských a obec ních zastu pi tel stev ode dne násle du jí cí ho po regis tra ci do dne před cháze jí cí ho vol bám, a to podle pří sluš ných voleb ních záko nů. Současný záko ník práce pře su nul širší okruh pře kážek v práci, při nichž dříve pří slu še la náhra da mzdy mezi pře káž ky v práci bez náhra dy mzdy. Zaměst nava tel ale tuto náhra du může dohod nout nebo sta no vit ve vnitř ním před pi su. 2.2.4 Pracov ní volno sou vi se jí cí s bran nou povin nos tí 1870 204, 206 odst. 4 a 6 K plně ní bran né povin nos ti poskytne zaměst na va tel pra cov ní volno při povin nos ti zaměst nan ce dosta vit se k pří sluš né mu voje ns ké mu správ ní mu úřadu a k výko nu voje ns ké ho cvi če ní, resp. výji meč né ho voje ns ké ho cvi če ní, a na cestu do místa povo lání. Při tom pří slu ší náhra da mzdy, kte rou zaměst nava te li refun du je vojen ský správ ní úřad. 206

PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNANCE 1875 2.2.5 Ško le ní, jiná forma pří pra vy nebo stu di um Jde jednak o případy zvyšování (též získávání či rozšiřování) kvalifikace, jednak o rekvalifikaci zabezpečovanou zaměstnavatelem. Zaměstnanec tím má získat předpoklady, stanovené právními předpisy nebo požadavky, ne zbytné pro řádný výkon sjednané práce. Takové zvýšení kvalifikace musí být v souladu s potřebou zaměstnavatele. Při zvyšování kvalifikace přísluší zaměstnanci (jestliže zaměstnavatel kladně rozhodl o poskytování pracovního volna a hmotného zabezpečení, popř. byla-li mezi nimi uzavřena kvalifikační dohoda podle 234 ) pracovní volno s náhradou mzdy, popř. bez ní v případech a rozsahu podle 232. Při rekvalifikaci vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku po celou dobu rekvalifikace ( 110 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti). 1875 205, 231 až 233 Podle 232 pří slu ší zaměst nan ci od zaměst na va te le pra cov ní volno s náhradou mzdy (platu) při zvy šo vání kva li fi ka ce nej sou-li dohod nu ta (kolek tiv ní nebo indi vi du ál ní smlou vou) nebo sta no ve na (vnitř ním před pisem) vyšší nebo další práva v těchto pří pa dech a roz sa hu: a) v nezbyt ně nut ném roz sa hu k účas ti na vyu čo vání, výuce nebo ško le ní, b) 2 pra cov ní dny na pří pra vu a vyko nání každé zkouš ky v rámci stu dia v progra mu usku teč ňo va ném vyso kou ško lou nebo vyšší odbor nou ško lou, c) 5 pra cov ních dnů na pří pra vu a vyko nání závě reč né zkouš ky, matu rit ní zkouš ky nebo abso lu to ria, d) 10 pra cov ních dnů na vypra co vání a obha jo bu absol vent ské práce, baka lářské práce, diplo mo vé práce, diser tač ní práce nebo písem né práce, kte rou je zakon čo váno stu di um v pro gra mu celo ži vot ní ho vzdě lávání usku teč ňo vané ho vyso kou ško lou, e) 40 pra cov ních dnů na pří pra vu a vyko nání stát ní závě reč né zkouš ky, stát ní rigo róz ní zkouš ky v oblas ti lékař ství, vete ri nár ní ho lékař ství a hygie ny a stát ní dok tor ské zkouš ky. Při ukon če ní vyso ko škol ské ho stu dia (ať již baka lář ské ho, magis ter ské ho, nebo dok tor ské ho) tak pří slu ší zaměst nan ci pra cov ní volno s náhra dou mzdy cel kově v roz sa hu 10 + 40 pra cov ních dnů, podle pís men d) a e). Nove la, pro ve de ná od 1. 1. 2008 záko nem č. 362/2007 Sb., změ ni la text písmen c), d) a e) tak, aby byl v sou la du se záko nem o vyso kých ško lách. Dále v pís me nu d) vypus ti la závě re čnou písem nou práci, neboť neby lo jasné, pro jakou závě re čnou zkouš ku se tato před kládá, a rov něž vypus ti la rigo róz ní práci, pro to že ta je zpra co vávána pro účely rigo róz ní zkouš ky. Její vyko nání k zís kání aka de mic ké ho titu lu po absol vo vání magis ter ské ho stu di jní ho pro gra mu ale není zvy šo váním kva li fi ka ce, neboť tím nedo chází ke změně její hod no ty. Kromě toho pří slu ší zaměst nan ci pra cov ní volno bez náhra dy mzdy k účas ti na při jí ma cí zkouš ce, oprav né zkouš ce, účas ti na pro mo ci nebo obdob ném cere mo ni álu. zák. č. 362/2007 Sb. 207

1880 1885 14. PŘEKÁŽKY V PRÁCI 230 odst. 3 230 odst. 1, 231 odst. 1 a 2 1880 234 a 235 Ve výše uve de ných pří pa dech však nejde o postup při pro hlu bo vání kva li fi ka ce, které je posu zo váno jako výkon práce. Přís lu ší při něm mzda či plat (včet ně pří pad né mzdy za práci přes čas), niko liv náhra da mzdy, pro to že se nejed ná o pře káž ku v práci. Základním vodít kem pro roz li še ní, jde-li o zvy šo vání, nebo pro hlu bo vání kva lifi ka ce, je sku teč nost, zda ško le ní či stu di um je potřeb né k výko nu práce, kte rou zaměst na nec podle pra cov ní smlou vy (nebo ve funk ci, do níž byl jme no ván) vyko nává. Jes tli že ano, jde zpra vi dla o pro hlu bo vání kva li fi ka ce. Je-li však účelem pře chod na práci jiné ho druhu, jde o zvy šo vání kva li fi ka ce (zvy šo váním je vždy též stu di um k dosa že ní vyš ší ho stup ně vzdě lání). Prohlubováním kva li fika ce se rozu mí její prů běž né dopl ňo vání, kte rým se nemě ní její pod sta ta (je jím též její udr žo vání a obno vo vání). Zvýše ním kva li fi ka ce se naopak rozu mí změna její hod no ty (je jím též její zís kání nebo roz ší ře ní). V někte rých pří pa dech (u úřed ní ků územ ních samos práv ných celků a zdra votní ků) sta no ví zvlášt ní záko ny, kdy jde o pro hlu bo vání kva li fi ka ce. Urči tou zvlášt nost při nesl zákon o peda go gi ckých pra cov ní cích, který sta no ví těmto oso bám nárok na pra cov ní volno v roz sa hu 12 pra cov ních dnů ve škol ním roce k dal ší mu vzdě lávání samos tu diem (může jít jak o pro hlu bo vání, tak i zvy šování kva li fi ka ce). Za tuto dobu pří slu ší náhra da platu, která se rovná ušlé mu platu (niko liv prů měr né mu výděl ku). Správ né roz li še ní, zda jde v kon krét ním pří pa dě o zvy šo vání kva li fi ka ce, nebo jen o její pro hlu bo vání, je význam né pro mož nost sjed nání kva li fi kač ní doho dy. Tu je možné uza vřít pro pří pa dy zvy šo vání kva li fi ka ce kdy ko liv, avšak pro pro hlou be ní kva li fi ka ce jen tehdy, jest li že před po kláda né nákla dy mají dosáh nout ales poň 75 000 Kč (podle dří vě jší ho 100 000 Kč). Pro zaměst na va te le je důle ži té, že se doho dou zaměst na nec zava zu je mimo jiné setr vat u zaměst na va te le po urči tou dobu, nej dé le 5 let, v pra cov ním pomě ru, nebo uhra dit mu nákla dy spo je né se zvy šo váním (even tu ál ním pro hlu bováním) kva li fi ka ce, popř. jejich poměr nou část, nespl nil-li záva zek jen zčás ti. Doho da musí být uza vře na písem ně, jinak by byla neplat ná. 2.3 Společ ná pra vid la pro pře káž ky na stra ně zaměst nan ce 1885 206 Pře káž ky v práci je povi nen zaměst na nec pře dem svému zaměst na va te li oznámit a požádat o poskyt nu tí volna. Pokud pře káž ka v práci není pře dem známa, je povi nen zaměst na va te le o ní uvě do mit bez zby teč né ho prů ta hu a oznámit před po kláda nou délku její ho trvání. Jinak by jeho jed nání či opome nu tí mohlo být posou ze no jako poru še ní pra cov ních povin nos tí (pra cov ní kázně). Rovněž je povi nen pře káž ku v práci a její trvání pro kázat. Je však věcí zaměst na va te le, jaký způ sob toho to pro kázání bude vyža do vat (nelze vylou - čit, že může v někte rých pří pa dech posta čo vat i čest né pro hláše ní zaměst - nan ce). Práv nic ké a fyzic ké osoby (např. zdra vot nic ká zaří ze ní) jsou povin ny poskyt nout zaměst nan ci potře bnou sou čin nost (např. potvr dit mu pro ve de né vyšet ře ní či ošet ře ní). 208

PŘEKÁŽKY NA STRANĚ ZAMĚSTNAVATELE 1890 Náhra da mzdy nebo platu zaměst nan ci nepří slu ší, jest li že neom lu ve ně zameš kal pře váž nou část směny v daném kalen dářním měsí ci nebo jest li že se po skon če ní pra cov ní ho volna bez váž né ho důvo du včas nevrátil do práce. Neom lu ve ná zameš kání kra tších částí jed not li vých směn se sčí ta jí. Tato pravidla se podle názoru autora a AKV vztahují i na dočasnou pracovní neschopnost či karanténu. Na věc je ale i odlišný právní názor, který např. zastává MPSV. 2.4 Jiné pří pa dy pře kážek v práci na stra ně zaměst nan ce Výji meč ně z práv ních před pi sů vyplýva jí i někte ré jiné pří pa dy pře kážek v práci na stra ně zaměst nan ce, které však nelze zařa dit do před cho zích čtyř sku pin a pro něž nepla tí ani výše uve de ná pra vid la. Jde např. o: účast zaměst nan ce ve stáv ce (s výjimkou pří pa dů neom lu ve né ho zameš kání práce v důsled ku soud ní ho roz hod nu tí o nezákon nos ti stáv ky) přičemž při stávce, ať již konané podle zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů, nebo výlučně na základě ústavní Listiny základních práv a svobod, na stávkující zaměstnance nedopadá ustanovení 206 o povinnosti žádat o pracovní volno a překážku v práci prokazovat, pří pa dy, kdy pří sluš ný odbo ro vý orgán nevy slo vil sou hlas s posu zo váním nepří tom nos ti zaměst nan ce v práci jako neom lu ve né a z okol nos tí nevyplývá, o jakou práv ní mi před pi sy uzna nou pře káž ku v práci se jedná, ztrátu zdra vot ní způ so bi los ti k výko nu práce z viny zaměst nan ce, který se nepo dro bil naří ze né lékař ské závod ní pre ven tiv ní periodic ké pro hlíd ce, jest li že uply nu la sta no ve ná doba plat nos ti před cho zí pro hlíd ky ( 12 až 14 směr ni ce Minis ter stva zdra vot nic tví č. 49/1967 Věst ní ku MZ, o posu zo vání zdra vot ní způ so bi los ti k práci), nezpů so bi lost k výko nu práce v důsled ku poži tí alko ho lu nebo jiných návy ko vých látek nebo odmí tnu tí zaměst nan ce podro bit se vyšet ře ní, zda není pod jejich vli vem. Poslední dva případy ale mohou být posouzeny přímo jako neomluvená nepřítomnost v práci. Ve všech uvedených pří pa dech zaměst nan ci náhra da mzdy nepří slu ší. Nejde-li o stáv ku při kolektivním vyjednávání, práv ní před pi sy tyto pří pa dy pře kážek v práci ani výslov ně či konkrétně neu pra vu jí, avšak ty z nich vyplýva jí. Tyto překážky v práci jsou považovány pro účely naplnění fondu pracovní doby (nikoliv pro účely odměňování a dovolené) za výkon práce. Zaměstnanec tak nemusí tuto dobu napracovat, avšak nepřísluší mu za ni mzda nebo plat. 1890 216 odst. 3, 348 odst. 1 a 2 209

1895 1915 14. PŘEKÁŽKY V PRÁCI KAPITOLA 3 Pře káž ky na stra ně zaměst na va te le 1895 207 1900 Jes tli že zaměst na nec nemů že konat práci pro pře chod nou záva du způ so benou poru chou na stroj ním zaří ze ní, kte rou neza vi nil, pře ru še ním dodávek suro vin či ener gie, chyb nými pra cov ní mi pod kla dy nebo jinými pro voz ní mi pří či na mi, jedná se o pro sto je. Není-li zaměst na nec pře ve den na jinou práci, pří slu ší mu náhra da mzdy ve výši nej mé ně 80 % prů měr né ho výděl ku. Rovněž při pře ru še ní práce způ so be ném nepří zni vými pově tr nost ní mi vlivy pří slu ší zaměst nan ci náhra da mzdy, ale jen ve výši nej mé ně 60 % prů měr né ho výděl ku. V obou výše uve de ných pří pa dech může být náhra da mzdy zvýše na. 1905 208 1910 209 1915 210 2 odst. 1 a 2 Nemohl-li zaměstnanec konat práci z jiných důvodů, jedná se o ostatní překážky na straně zaměstnavatele. V těchto případech zaměstnanci přísluší náhrada mzdy, a to zásadně ve výši průměrného výdělku, nikoliv však při kontu pracovní doby. Jestliže zaměstnavatel nemůže přidělovat práci při tzv. částečné nezaměstnanosti dočasném omezení odbytu jeho výrobků nebo poptávky po jím poskytovaných službách, přísluší zaměstnancům náhrada mzdy nejméně ve výši 60 % průměrného výdělku. Její konkrétní výše musí být dohodnuta mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, jinak není možné takto postupovat. Postupovat tak také nemohou zaměstnavatelé odměňující platem. Tuto možnost může využít i zaměstnavatel, u něhož nepůsobí odborová organizace. O tom, zda jsou k takovému postupu dány důvody, ale musí rozhodnout na jeho návrh ve správním řízení úřad práce. Náhrada mzdy potom činí 60 % průměrného výdělku po dobu, kterou úřad práce v rozhodnutí určí (může určit nejvýše dobu 1 roku). Zaměstnavatel ovšem může poskytovat náhradu mzdy vyšší. Překrývá-li se překážka v práci podle 209 s jinou překážkou (ať již na straně zaměstnance, nebo zaměstnavatele), s výjimkou dočasné pracovní neschopnosti či karantény, má přednost překážka podle 209. To platí i při jejím překrývání s jindy placenými svátky. Za pře káž ku na stra ně zaměst na va te le se pova žu je i čas stráve ný na pra cov ní cestě jinak než plně ním pra cov ních úkolů, spadá-li do sta no ve né pra cov ní doby zaměst nan ce. Náhra da mzdy (ve výši prů měr né ho výděl ku) se ale poskytu je jen výji meč ně jest li že v důsled ku způ so bu odmě ňo vání (např. úko lo vou nebo podí lo vou mzdou) zaměst nan ci mzda ušla. Jinak se mu mzda nek rátí, což vždy platí u platu. Zákon již bohu žel nesta no ví právo zaměst nan ce, který se vrátil z pra cov ní cesty po 24. hodi ně na nezbyt ný odpo či nek v délce 8 hodin, který pokud zasa ho val do směny byl posu zo ván jako pře káž ka v práci na stra ně zaměst na va te le s náro kem zaměst nan ce na náhra du mzdy ( 4 dří vě jší ho naří ze ní vlády č. 108/1994 Sb.). Je ale možné tako vé či obdob né právo zaměst nan ce sjed nat či sta no vit. 210

NEOMLUVENÁ ABSENCE 1920 1930 Zcela nevyužívanou překážkou v práci na straně zaměstnavatele je výluka, kterou by mohl zaměstnavatel uplatnit v rámci kolektivního vyjednávání o uzavření kolektivní smlouvy, a to jako obranný prostředek proti návrhům odborové organizace. Výluka je tak jakousi stávkou zaměstnavatele. Vyloučeným zaměstnancům by ale příslušela náhrada mzdy ve výši 50 % průměrného výdělku. V ČR nebyla dosud nikdy výluka uplatněna. Pla ce ná pře káž ka v práci je zaměst nan ci hra ze na pouze v pří pa dě, že mu ušel výdě lek. Neušel-li (např. proto, že tato doba při pad la na nepře tr ži tý odpo či nek v týdnu), nelze náhra du mzdy poskyt nout. 1920 27 až 31 zák. č. 2/1991 Sb. 1925 KAPITOLA 4 Neom lu ve ná absen ce Neom lu ve né zameš kání práce zaměst nan cem, obvyk le ozna čo va né jako neom lu ve ná absen ce, není pře káž kou v práci. Výklad je však do toho to oddílu zařa zen z důvo du těsné sou vis los ti s pře káž ka mi v práci na stra ně zaměst nan ce neom lu ve ná nepří tom nost je totiž opa kem pří tom nos ti omluve né. Důvo dem pro posou ze ní nepří tom nos ti zaměst nan ce v práci jako neom lu ve né je právě sku teč nost, že nepro kázal exi sten ci pře káž ky v práci, která zakládá jeho nárok na pra cov ní volno, a nejde ani o jiné pří pa dy uznané nepří tom nos ti (čer pání dovo le né či náhrad ní ho volna). Jes tli že u zaměstna va te le půso bí odbo ro vá orga ni za ce, je pro posou ze ní, zda jde o neom lu vené zameš kání práce, nutná doho da zaměst na va te le s ní. Pokud ta sou hlas s touto kva li fi ka cí nepří tom nos ti nedá, je nepří tom nost omlu ve na (zákon nezná jiné kate go rie nepří tom nos ti v práci než omlu ve nou nebo neom lu venou). Odborová orga ni za ce nemu sí sdě lo vat důvod svého nega tiv ní ho sta novis ka. Pro účely evi den ce pra cov ní doby půjde o nepla ce nou pře káž ku v práci. Ústav ní soud ale svým nále zem, pub li ko va ným pod č. 116/2008 Sb., při znal odbo ro vě neor ga ni zo va ným zaměst nan cům právo vylou čit vůči sobě působ nost odbo ro vé orga ni za ce, danou záko nem v pra cov ně práv ních zále žitos tech jed not li vých zaměst nan ců. Neom lu ve nou absen ci, a to i po dobu kra tší než 1 směna, lze pova žo vat za závaž né poru še ní pra cov ních povin nos tí (pra cov ní kázně). Při dlou ho do bě j- ším trvání (ales poň 1 týden, i když v pří pa dě zaměst nan ců v odpo věd něj ších pra cov ních pozi cích může jít o dobu kra tší) soud ní judi ka tu ra uznává posou zení jako poru še ní pra cov ní kázně zvlášť hru bým způ so bem. Možným důsled kem tak je even tuál ní roz vázání pra cov ní ho pomě ru, a to buď výpo vě dí ze stra ny zaměst na va te le, zpra vi dla pro závaž né poru še ní povin nos ti vyplýva jí cí pro zaměst nan ce z práv ních před pi sů vzta hu jí cích se k vyko náva né práci nebo li pra cov ní kázně [ 52 písm. g) ], popří pa dě i oka mži tým zru še ním pra cov ního pomě ru pro poru še ní pra cov ní kázně zvlášť hru bým způ so bem [ 55 odst. 1 písm. b) ]. Z důvo du neom lu ve né absen ce je možné zaměst nan ci též krátit dovo le nou, i když to není povin né. 1930 348 odst. 3 223 odst. 2 211