Gorski kotar překonávají nové mosty a tunely více na str. 5 4. července 007 / - / XIX Ptáme se: profesora Ing. Jaroslava Pacovského, CSc. str. K r á t c e / A k t u á l n ě Metrostav je stále úspěšnější Ve. ročníku žebříčku 00 nejvýznamnějších firem České republiky, který každoročně sestavuje Sdružení CZECH TOP 00 podle tržeb za uplynulé finanční období, si Metrostav oproti loňsku opět polepšil. V celkovém pořadí postoupil o tři příčky a umístil se na 4. místě. V pořadí podle odvětví skončila ve stavebnictví naše firma druhá za společností Skanska CZ, třetí nejvýznamnější stavební firmou je STRABAG. Nová bytová výstavba v Žilině Metrostav SK se stal generálním dodavatelem stavby obytného souboru s více než 40 byty Nové bývanie Hliny VIII. v Žilině, který investorovi, společnosti I.F.I. Development, předá hotový v září 008. Výstavba tohoto komplexu je pro nás o to významnější, že se Metrostavu SK podařilo posunout operační prostor opět dál od Bratislavy a máme příležitost prezentovat svou práci v dalším regionu Slovenska, řekl generální ředitel Metrostavu SK Ing. Vladimír Kríž při slavnostním položení základního kamene ve středu. června. Den otevřených dveří v Pardubicích Přesně v půlce června uspořádala společnost AFI EUROPE Czech Republic ve spolupráci s divizí 9 Metrostavu pro zástupce města a tisku Den otevřených dveří na stavbě Paláce Pardubice. Za posledních šest týdnů jsme tady na stavbě spotřebovali tři tisíce metrů krychlových betonu, pochlubil se projektový manažer firmy Mike Bernstein z Izraele. Za Metrostav účastníky po staveništi provedli ředitel oblastního zastoupení Ing. Jiří Mottl a vedoucí projektu Ing. Jan Šunka. Stavba multifunkčního komplexu běží na plné obrátky po přeložce horkovodu pro stávající obchodní dům Tesco už stavbaři dokončili šest tisíc m² podzemního podlaží a z prvního patra, kde se betonují stropy, byly v půlce června hotovy další dva tisíce m² půdorysu. Ventilátory pro tunel Klimkovice Po důkladném výběrovém řízení pracovníci provozu TZB divize 9 vybrali dodavatele ventilátorů pro podélné větrání tunelu Klimkovice až v dalekém Španělsku. Šestnáct stoprocentně reverzibilních ventilátorů JZR - 0/4, z nichž každý přepraví, m³ vzduchu za sekundu a až 90 minut odolá teplotě 400 C, dodá španělská společnost TELLERES ZITRÓN, jejíž výrobky se používají v tunelech po celé Evropě i v zámoří. Právě probíhající montáž ventilátorů skončí v průběhu července. Nejlepší značky České republiky Do druhého ročníku programu Superbrands v České republice se přihlásilo téměř 000 značek působících na českém trhu, z nichž porotci po prozkoumání historie, hodnoty a důvodů jedinečnosti vyberou ty, které by bylo možné označit jako jednu ze 00 Superznaček České republiky. V prvním ročníku se mezi 4 vybraných zařadil i Metrostav. Značky hrají velkou roli v životech lidí, ať již jako zákazníků, nebo zaměstnanců, a proto pořadatel na internetové adrese www.jwa.cz poskytuje každému možnost, zvolit si tu svou nejlepší značku. Na podzim tohoto roku pak vítěz hlasování v každé kategorii získá zvláštní cenu. Hlasujte pro Metrostav!! M e t r o s t a v a. s. č l e n d d m g r o u p Stavební příručka v praxi V areálu českých vysokých technických škol na staveništi v Praze-Dejvicích se v polovině června sešla ministryně školství, mládeže a tělovýchovy České republiky Mgr. Daniela Kuchtová se starostou Prahy 6, zástupci škol i společnosti Sekyra Group, aby spolu s dalšími slavnostním poklepáním pokřtila stavbu Národní technické knihovny, kterou ve sdružení se společností OHL ŽS Brno staví tým divize 9 Metrostavu pod vedením Ing. Karla Hrdlovicse. Součástí slavnosti byl také podpis pamětní listiny a její vložení do patrony dodnes funkční potrubní pošty, instalované ve 0. letech minulého století v Klementinu v tehdejší Knihovně vysokých škol technických. Pouzdro zazděné v parteru stavby symbolicky potvrdí historickou kontinuitu nové knihovny s její slavnou minulostí. Mgr. Kuchtová svou pozornost věnovala jak rozhovoru s profesory Ing. Vlastimilem Růžičkou, CSc., rektorem VŠCHT a Ing. Václavem Havlíčkem, CSc., rektorem ČVUT (foto č. ), tak i prohlídce stavby, jež je jedním z prioritních projektů jejího resortu a také jedním z prvních příkladů spolupráce soukromého a veřejného sektoru v ČR. Od loňského prosince práce na staveništi značně pokročily. Dosud byla provedena nosná železobetonová konstrukce tří podzemních podlaží a práce pokračují na stropní konstrukci přízemí. Pracovníci divize 6 budou skelet dokončovat ještě letos v prosinci, popsal průběh dalších prací Ing. Hrdlovics a vysvětlil: Nosný systém objektu tvoří železobetonová konstrukce skeletu s dodatečně křížem předpjatými stropními deskami, do kterých je vkládán topný a chladicí BKT systém a někde i trubkování pro elektroinstalace. Možné svírání výztužných jader od předpjetí jsme museli řešit až při zpracovávání prováděcí dokumentace pomocí dilatací a vložením modulárních ložisek mezi styk stěn a stropní konstrukce. Celá budova je pojatá vskutku technicky a většinu jejích vnitřních ploch tvoří šedé pohledové betony. To jen pro představu, o jak náročnou konstrukci se jedná. Pro výstavbu Národní technické knihovny je navržena celá řada moderních materiálů, takže až si v ní na jaře 009 čtenáři začnou půjčovat odbornou literaturu, bude budova sama velikou stavební příručkou v praxi. Ve štole Josef bude výuka a výzkum nad zlato str. Ohlédnutí za Světovým tunelářským kongresem str. Už po staletí zlato láká hledače i v Čechách str. 4 River Park u Dunaje dostaví Metrostav SK Podle smlouvy, uzavřené. června mezi zástupci investora a hlavního zhotovitele, bude generálním dodavatelem stavební části nadzemní etapy výstavby River Parku v Bratislavě společnost Metrostav SK. Hodnota podepsaného kontraktu se pohybuje kolem 0 milionů EUR a dokončení výstavby celého komplexu, při níž bude slovenským kolegům pomáhat i naše divize 9, by mělo skončit začátkem roku 009. Autorem konceptu i vzhledu multifunkčního komplexu River Park, nazývaného také Městem ve městě, je jeden z nejúspěšnějších současných evropských architektů Erick van Egeraat, který svou špičkovou architekturou přiblíží hlavní město Slovenska moderním evropským metropolím. Součástí komplexu bude kromě dvou set nadstandardních bytů i vůbec první pětihvězdičkový hotel v Bratislavě Kempinski hotel RIVER PARK s více než 0 pokoji, vysoce kvalitní kanceláře, obchody, kavárny, restaurace, banka i další služby pro obyvatele a hosty Bratislavy. Stavba na ploše více než,5 hektaru zahrne také revitalizaci široké nábřežní promenády podél Dunaje. d o k o n č e n í n a s t r. 5 Přeložka Chomutov Křimov v provozu Od 9. června letošního roku mohou být obyvatelé Chomutova i obcí mezi ním a Horou sv. Šebestiána spokojenější. Zprovozněním přeložky silnice I/7 Chomutov Křimov byl dokončen nejen severozápadní obchvat města, ale i bezpečné a rychlé dopravní spojení mezi západní oblastí Ústeckého kraje a Německem. Na stavbě se ve sdružení podílel i Metrostav jeho tým z divize 4 tu pod vedením Ing. Zdeňka Rozsypálka vybudoval téměř půlkilometrovou estakádu, pro jejíž výstavbu poprvé použil dvě přesuvné skruže. Staveniště jsme oproti ostatním přebírali téměř s ročním prodlením, i přesto se nám most podařilo dokončit v termínu, oddechl si Ing. Rozsypálek. Ty dva roky stavby představovaly spoustu času, kdy jsme mimo jiné řešili i technologické problémy vyplývající z prvního použití přesuvné skruže v Metrostavu. Nový chomutovský most tvoří železobetonová konstrukce dvoutrámového průřezu s maximálním rozpětím 9,5 m. Díky použití přesuvných skruží, z nichž jedna vážila kolem 550 tun, mohla být betonáž čtyřicetimetrových polí mostu zkrácena oproti standardní technologii výstavby ze tří na dva týdny při nasazení polovičního počtu pracovníků a s použitím minimálního množství pomocných konstrukcí. Nová zprovozněná čtyřproudová komunikace je dlouhá 6,78 km a překonává výškový rozdíl 65 m. Její výstavba zahrnula celkem 85 objektů, z toho osm mostních a mimoúrovňovou křižovatku. Slavnostního zahájení provozu se mimo zástupců dodavatelů a představitelů investora zúčastnili i ministr dopravy ČR Ing. Aleš Řebíček, hejtman Ústeckého kraje Ing. Jiří Šulc, a primátorka Chomutova Ing. Ivana Řápková. Spolu s dalšími slavnostně přestřihli pásku, napnutou právě na začátku naší estakády (foto).
strana Odlišné handicapy Metrostav Golf Challenge 007 úspěšně pokračuje v neděli 0. června divize 6 pozvala své hosty na 8jamkové hřiště do Telče a o dva týdny později se zástupci divize 8 setkali se svými partnery a přáteli na 9jamkovém hřišti pod Ještědem. Oba turnaje kromě dobré nálady provázela i ochota pomoci ostatním, jejichž handicapy jsou od těch golfových odlišné. Obchodní náměstek divize 6 Ing. Jiří Sládek začínal svou hru v Telči ještě za krásného počasí (foto č. ). Občasné dešťové přeháňky však hráče nerozladily, jen green rozkvetl kopulemi barevných deštníků (foto č. ). Když ředitel divize 6 Ing. René Hermann předával skleněnou trofej Petru Švancarovi, vítězovi společné kategorie s handicapem do 9,9, pohodový den vrcholil (foto č. ). Hřiště pod Ještědem připravilo hostům divize 8 velmi náročné podmínky. Zatímco hráči putovali mezi jamkami (foto č. 4), ostatní přítomní sportovci v čele s ředitelem divize 8 Ing. Pavlem Šrámkem a jeho obchodním náměstkem Ing. Jiřím Chroustovským se po celý den pozorně věnovali výuce při golfové akademii (foto č. 5). V rámci akce Společně podporujeme hráči v Telči vybrali přes 80 tisíc korun na podporu handicapovaného plavce Arnošta Petráčka z občanského sdružení Kontakt bb a hosté polovičního turnaje v Podještědí přispěli více než 56 tisíci korunami na činnost neziskové organizace Svítání, střediska pro hiporehabilitaci. Příspěvky, které dokumentovala nadace Auxilia, byly štědré a svědčí o tom, že golfisté na turnajích Metrostavu mají otevřené srdce. L e n k a S v o b o d o v á, f o t o O t a M r á k o t a 4 5 Ve štole Josef bude výuka a výzkum nad zlato Opuštěná průzkumná štola Josef u obce Čelina na Příbramsku se ve středu 0. června i díky Metrostavu opět probudila k životu. Po několika měsících intenzivních prací mohla Fakulta stavební ČVUT v Praze slavnostně otevřít asi 600 metrů dlouhou část z devítikilometrového labyrintu štol, který byl v 80. letech minulého století vybudován v rámci geologického průzkumu zlatonosných ložisek Čelina a Mokrsko. Škole a dalším institucím z ČR i dalších zemí EU budou prostory sloužit jako Podzemní výukové středisko Josef, jehož provoz pomohl slavnostně zahájit také generální ředitel naší akciové společnosti Jiří Bělohlav, když předal symbolický pamětní klíč děkanovi Fakulty stavební ČVUT v Praze prof. Ing. Zdeňku Bittnarovi, DrSc. Při slavnostním ceremoniálu bylo učiněno za dost také hornické tradici a nad ojedinělým podzemním střediskem teď drží ochrannou ruku i svatá Barbora, jejíž vysvěcenou sošku uložil do portálu štoly velmistr Rytířského řádu křížovníků s červenou hvězdou Jiří Kopejsko. Podařilo se nám zrealizovat to, co mnozí považovali za pouhou utopii, řekl při otevření prof. Ing. Jaroslav Pacovský, CSc., vedoucí Centra experimentální geotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze, který má hlavní zásluhu na tom, že se pro tuto první etapu a doufejme, že i další Pamětní klíč od štoly Josef se octl ve správných rukou Aktualizace jazykového programu Metrostavu Od května roku 005 probíhá výuka cizích jazyků v Metrostavu podle aktualizace provedené na základě rozhodnutí generálního ředitele Jiřího Bělohlava. Aktualizovaný systém umožnil studium především těm zaměstnancům společnosti, kteří využívají jazyk v praxi, připravují se na zakázky v zahraničí nebo pracují na projektech se zahraničními investory. Program zefektivnil výuku, zvýšil využitelnost získaných znalostí a dovedností ve prospěch Metrostavu a zavedením nezávislé zkoušky podle evropských standardů zvýšil prokazatelnost dosažené úrovně znalostí. Aktualizace systému byla náročná pro studující, pro jazykové školy i útvar kvalifikačního rozvoje. Mnozí zaměstnanci k ní přistoupili s částečnou nedůvěrou, jazykové školy vzešlé z výběrového řízení si teprve postupně osvojovaly specifické podmínky naší společnosti, včetně požadavku zajistit výuku na stavbách po celé republice. Dohodu o výuce světového jazyka před dvěma lety uzavřelo více než 500 zaměstnanců, většina s termínem vykonání zkoušky do konce roku 006. Více než dvě třetiny z nich už ukončily výuku a zkoušku úspěšně vykonaly a získaly certifikát podle standardů Společného evropského referenčního rámce pro jazyky. Další složili zkoušku přímo, bez studia, a někteří ještě studují. Zkušeností se fáze projektu unikátního vědeckého a vzdělávacího pracoviště, jež nebude mít v Evropě obdobu, podařilo získat finance rovněž z EU a státního rozpočtu. Poděkování na adresu naší společnosti však nezaznělo pouze z úst prof. Pacovského, ale zásluhu Metrostavu na zdárném dokončení díla vyzdvihl i děkan stavební fakulty prof. Bittnar, který podotkl, že částku 9,5 milionu korun nevložila naše firma pouze do rekonstrukce části podzemního díla, ale nepřímo také do odborného vzdělávání studentů. Ti se nyní mohou již v průběhu studia prakticky seznamovat se specifikou podzemí a získávat tak cenné zkušenosti pro své budoucí povolání. Jsem přesvědčen, že to jsou skutečně dobře investované peníze. Mladé techniky stále potřebujeme a třebaže studenti, kteří se rozhodli věnovat podzemnímu stavitelství, odcházejí ze školy poměrně dobře teoreticky vybaveni, praxe podzemí je pro ně velkou neznámou. Věřím, že díky Podzemnímu výukovému středisku Josef se to již brzy změní, poznamenal generální ředitel Bělohlav a dodal, že je škoda, že studenti nemohli sledovat při práci na úpravách štoly tým Ing. Jana Frantla z divize 5: Byl by to také čítankový příklad podzemích prací. Naši lidé tady odvedli dobrou práci a zaslouží si mé poděkovaní. B l a n k a H r d i n o v á, f o t o J o s e f H u s á k J. M. Jiří Kopejsko si štolu prohlédl s velkým zájmem stávajícím systémem je tedy dost včetně výsledků auditu provedeného Asociací jazykových škol a Katedrou jazyků Fakulty stavební ČVUT. Na jejich základě generální ředitel rozhodl o dalších úpravách od nového školního roku. Co se oproti stávajícímu systému změní? Certifikovaný zaměstnanec si svou dříve dosaženou jazykovou úroveň bude muset udržovat. Buď bude se souhlasem nadřízeného ředitele v jazykovém studiu pokračovat na vyšší úroveň, nebo bude moci od roku 009 jedenkrát za dva roky absolvovat rekvalifikační jazykový kurz zakončený u smluvní jazykové školy obhajobou dříve dosažené certifikace. Na intranetu přitom bude od ledna 008 umístěný e-learningový kurz, který zájemcům umožní opakování a prohlubování dosažených znalostí. Pro zrychlení certifikace budou mít také vybraní zaměstnanci Metrostavu možnost studovat jazyky i v zahraničí, samozřejmě po souhlasu nadřízeného ředitele a v rámci přiděleného finančního limitu. V případě, že limit přesáhne částku 75 000 Kč, bude se zaměstnancem v souladu se Zákoníkem práce uzavřena Dohoda o prohlubování kvalifikace. Podrobnosti najdete na intranetu/personální servis a v pracovním postupu personálního ředitele č.. J a n K u c h a ř, V Ú k v a l i f i k a č n í h o r o z v o j e P t á m e s e profesora Ing. Jaroslava Pacovského, CSc., vedoucího Centra experimentální geotechniky Fakulty stavební ČVUT v Praze Říká se, že když člověk chce, dokáže úplně všechno. Prof. Pacovský může v tomto směru sloužit jako názorný příklad. Právě v jeho hlavě se před lety zrodila myšlenka vybudovat specializované podzemní pracoviště, které by mohlo sloužit jako výukové i výzkumné centrum. Třebaže někteří jeho kolegové zpočátku nevěřili, že je to reálné, protože v cestě stálo množství legislativních, technických a finančních bariér, ani ne po čtyřech letech změnili názor. První etapa projektu Podzemního výukového střediska Josef se letos v červnu úspěšně uzavřela a Fakulta stavební ČVUT v Praze již dokončuje přípravu dalších fází jeho výstavby. Letošní 0. červen patří tedy k Vašim velkým dnům. To jistě a hlavně doufám, že na ty další, které s tímto projektem souvisejí, nebudu muset já i moji kolegové z fakulty příliš dlouho čekat. Udělali jsme první velmi důležitý krok, který nám pomohl získat důvěru na kompetentních místech v České republice i v Evropské unii. Podstatné je také to, že víme, kterým směrem je třeba činit kroky následující, aby zde postupně vzniklo mezinárodně uznávané centrum vzdělávání, vědy a výzkumu. Opravdu bylo velmi příjemné slyšet slova uznání i chvály od kolegů z jiných vysokých škol i několika evropských institucí, kteří si právě zprovozněné části štoly Josef prohlédli. Prostory, a hlavně možnosti jejich využití, je skutečně překvapily. Myslím, že v tuto chvíli už má projekt Podzemního výukového střediska Josef o několik desítek příznivců více. Kdy Vás napadlo, že by středisko mohlo vzniknout? O tom, že by studenti potřebovali získávat praktické zkušenosti již v době studia, se hovoří stále. Škola jim však dosud neměla možnost nic takového zajistit. Díky firmám, jako je Metrostav, se sice někteří naši studenti s realitou stavby setkávají na dlouhodobých či krátkodobých praxích a velmi užitečné jsou také exkurze na jednotlivé stavby vaší společnosti, ale nechat je osahat si řemeslo v přímé návaznosti na výuku, jsme bohužel nemohli. Když jsem v roce 00 navštívil univerzitu Colorado School of Mines v Goldenu v Kalifornii, jíž jako tréninkové pracoviště slouží bývalý důl Edgar, řekl jsem si, že bychom měli zkusit vybudovat něco podobného také u nás. Tím spíš, že vhodných podzemních objektů se dají v ČR najít desítky. Proč byla nakonec vybrána právě lokalita Mokrsko? Důvodů bylo několik, předně to byla rozlehlost podzemního komplexu mezi obcemi Čelina a Mokrsko a také fakt, že štola prochází napříč širokým spektrem hornin od slabě metamorfovaných vulkanitů až po granitoidy. Na poměrně malém prostoru je tedy možné názorně demonstrovat činnosti související s podzemním stavitelstvím v různých geologických podmínkách. Jedním z dalších kritérií byla i snadná dostupnost z Prahy, protože v podzemní laboratoři poběží od září letošního roku pravidelná jedno až třídenní výuka zaměřená především na podzemní stavby, mechaniku hornin, materiálové zkušebnictví, inženýrskou geologii, geodézii a mapování. Podzemní prostory potom fakultě umožní provádět i specializovaný experimentální výzkum v přírodním in situ prostředí. Centrum by však mělo přesáhnout hranice školy i ČR. Ano, to byl od počátku jeden z našich hlavních záměrů, neboť trendy současného stavebnictví samozřejmě vyžadují odpovídající výzkumné a vývojové zázemí. Stavebnictví se v celé Evropě rozvíjí velmi rychlým tempem, objevují se nové materiály a technologie, zvyšuje se počet pozemních i podzemních staveb, rostou nároky na jejich bezpečnost i z pohledu ochrany životního prostředí. Pokud se podaří postupně realizovat všechny další etapy projektu UEF Josef, vznikne zcela unikátní výzkumné a vědecké pracoviště, které bude schopno současné trendy sledovat a přispěje také k lepšímu sepjetí vědy a praxe. Z a r o z h o v o r d ě k u j e B l a n k a H r d i n o v á
strana l e t n í p ř í l o h a Ohlédnutí za Světovým tunelářským kongresem Profese plná nečekaných překvapení Světové tunelářské kongresy Mezinárodní tunelářské asociace ITA-AITES se konají každý rok. To letošní shromáždění odborníků v podzemním stavitelství ze 49 zemí však bylo zvlášť důležité a nejen proto, že se konalo v Praze. Bylo nezvyklé velkým počtem účastníků a množstvím odborných příspěvků. Vyzdvihnout to nejzajímavější z více než 00 technických informací ze Sborníku příspěvků WTC 007 je proto velmi obtížné. Diskusní témata kongresu rozdělená do devíti sekcí přinesla na praktických příkladech novinky z podzemního stavitelství z devíti různých oblastí od projektu po údržbu podzemních děl. Zkušenosti, které na jednom konci světa mohou být novátorské, na opačném konci mohou být již osvědčené a naopak. Proto Vědecká rada kongresu při výběru příspěvků respektovala kromě odborného přínosu i regionální rozdělení, aby přednášky přinesly ucelený přehled oboru z celosvětového hlediska. První sekce kongresu byla zaměřena na širší tématiku koncepčního pojetí podzemních staveb z urbanistického hlediska. Posluchače snad nejvíc zaujal příklad z Japonska, kde se v Jokohamě stavbařům podařilo novou, 40 m dlouhou a 5 m širokou několikapodlažní hloubenou stanici unikátně začlenit do podzemního prostoru, 5 m pod provozovanou výškově členitou stanici se 7 železničními tratěmi a denním obratem, milionu cestujících. Podle striktních podmínek výstavby mohla stavební činnost probíhat pouze hodiny denně, což si vyžádalo pozoruhodná technická řešení, nové technologie provádění, přesnost a automatizaci při práci v těžkých podmínkách. V druhé programové sekci, zabývající se geotechnickým průzkumem a zlepšováním hornin, byla zajímavá přednáška o předpovědi vlastností horninového masivu před čelbou tunelovacího stroje pomocí geofyzikálních měření a terénních zkoušek na stavbě tunelu Guadarrama ve Španělsku. Každá z jeho trub má délku 8, km a nadloží dosahuje 900 m. Tunely razily čtyři zdvojené štíty TBM o průměru 9,5 m. K prognóze horninových vlastností byla použita kombinace geofyzikálních metod elektrická odporová tomografie a seismická. Třetí sekce, jejímž tématem byl výzkum, vývoj a projektování podzemních staveb v zastavěném území, přinesla řadu novinek, mimo jiné velmi cenný referát věnovaný připravovanému souboru tunelových staveb v rámci výstavby rychlostní železnice Ulm Wentlingen Stuttgart. Tento projekt zahrnuje více než 00 km jednokolejných tunelů ražených ve vysoce nepříznivých geologických podmínkách, charakterizovaných jednak tlačivými a bobtnavými horninami, jednak vysoce karstifikovanými vápenatými horninami s četnými jeskyněmi a dutinami. Takové podmínky představují výzvu pro tunelářskou teorii i praxi a projekt je řeší v prvním případě výztuží ze stříkaného betonu s vysokou poddajností, v krasovém prostředí pak částečným vyplňováním dutin v bezprostředním okolí díla rozpojenou horninou a betonem při současném řešení ochrany proti přítoku vody. Nejobsažnější čtvrtá sekce zahrnovala tunelování v zastavěném území konvenčními metodami i razicími stroji a monitoring při provádění. Poskytla množství technických informací, z nichž zejména zaujal způsob předpovídání sedání povrchu při ražbě rakouských tunelů, požadavky na monitoring při výstavbě vysokorychlostní železnice v oblasti Bologna a zpráva o výstavbě dálnice v čínské provincii Guandog s tunelovým úsekem 00 m o ploše výrubu 0 m² pro 4 dopravní pruhy v každém směru, který se nachází ve velmi nepříznivých geologických poměrech. Velmi zajímavé byly i informace o dalším zvětšování používaných tunelovacích strojů TBM štít EPB měl ve Španělsku v roce 005 průměr 5,0 m (foto č. ), štít pro proměnlivé horninové poměry Mixshield v Číně v roce 006 dosáhl průměru 5,4 m (foto č. ) a pro stavbu v Moskvě se pro příští rok připravuje dosud největší TBM o průměru přes 9 m. Na obrázku č. je příčný řez tunelovacím strojem na stavbě Canada Line. Pátá sekce pojednávala o podzemních stavbách hloubených z povrchu a pozornost při ní mimo jiné vzbudila přednáška o umělém ostrově Palm Jumeirah v Arabském moři, budovaném pod ochranou dočasné kamenné hráze ve tvaru půlměsíce o délce,4 km. Pod její ochranou tu staví v suchém doku i,4 km dlouhý podmořský silniční tunel ze 8 metrů širokých segmentů, které obsahují dvě tunelové trouby pro tři jízdní pruhy a jednu navíc, jako únikovou a servisní. Rýhu pro tunel vyhloubily plovoucí V celém světě uznávaný odborník, emeritní profesor kanadské university v Albertě, Zdenek Eisenstein zahajoval svou přednáškou program letošního Světového tunelářského kongresu ITA-AITES. Své mnohaleté zkušenosti s podzemními stavbami po celém světě využívá dnes i při poradenské činnosti pro Metrostav, a proto jsme mu mohli položit pár otázek. Jaká je současná situace v oboru podzemních staveb? Podzemní stavitelství celosvětově prožívá mimořádný rozmach. Zejména ve velkých městech už na povrchové komunikace nezbývá místo a skryté stavby dostávají přednost i proto, že méně ovlivňují okolní život. Potvrdil to i právě uplynulý kongres, jehož hlavní motto znělo: Podzemí čtvrtá dimenze velkoměst. Byl rekordní co do počtu delegátů i přednášek a ukázal, že se na celém světě realizují velice náročné a zajímavé projekty. Působil jste při realizaci více než 60 tunelů po celém světě. Na jakých úkolech pracujete dnes? V Americe jsem poradcem investorů při rozšiřování dopravní infrastruktury v Los Angeles, Torontu, New Yorku a ve Vancouveru. V Čechách předsedám Technické radě podzemních staveb Metrostavu a mám tak možnost seznámit se s oborem z druhé strany, aniž bych se dostal do střetu zájmů. Zkušenosti, podložené znalostí tunelářské teorie, mě přivedly i k některým poznatkům, zjednodušujícím třeba určité výpočty týkající se ztráty zeminy sedání povrchu při výrubu městských tunelů. Bylo pro mě velikou ctí, že jsem je mohl představit při úvodní přednášce světového kongresu. Svou teorii jsem se pokusil zobecnit na čtyřech projektech, kde jsem si ji prakticky ověřoval. Kromě tunelů Mrázovka (foto č. ) a stavby metra v Kobylisích (foto č. ) to byl projekt z Vancouveru a nejdůležitější byl příklad ze stavby podzemní dráhy v Los Angeles, kde se nám podařilo vhodně zvoleným způsobem ražby snížit ztrátu zeminy až na nulu a na stávající povrchové zástavbě se neobjevila ani jediná vlasová trhlina. Dnešní investoři to tak vyžadují, a proto se náš ojedinělý výsledek stane do budoucna určitě normou. Jak se asi dál bude vyvíjet podzemní stavitelství? Kongres potvrdil mé předpovědi, že metoda NRTM, tedy sekvenčního výrubu, dosáhla svého zenitu a vývoj směřuje k mechanizovanému tunelování velkými stroji tzv. TBM, které jsou pro delší tunely méně nákladné než NRTM, mnohem lépe je při nich zajištěna bezpečnost podzemních prací a dosahují podstatně nižší ztráty zeminy. Liší se výstavba tunelů u nás od jiných zemí? Česká republika je v klasickém podzemím stavitelství na stejné úrovni jako vyspělé světové státy. Stejné jsou i debaty a protesty některých skupin obyvatelstva, které provázejí stavby jak tady, tak v Americe. Uvědomělost veřejnosti a její zájem o okolí i o životní prostředí totiž po celém světě za posledních třicet let nesmírně vzrostl, stejně jako proces demokratizace. Co se týče Metrostavu, ten v klasickém tunelářství dosáhl kvality špičkových světových firem a teď by se měl zaměřit na zvládnutí velkých tunelovacích strojů. Pokládám za svůj nejdůležitější současný úkol, abych mu při tom pomohl. Objevily se tu totiž dva nové projekty, železniční tunel ze Smíchova do Berouna a prodloužení pražského metra směrem k letišti, které jsou pro tunelovací stroje naprosto jasně určené, a když se jich Metrostav bude chtít zúčastnit, musí už brzo s velkými stroji začít. Prof. Eisenstein zahajuje odborný program kongresu Jste předsedou Technické rady podzemních staveb Metrostavu. Které jeho projekty nyní sledujete? Máme před sebou dvě velké a náročné stavby pražský tunelový komplex Blanka a tunely Dobrovského v Brně. U té první vidím jako nejobtížnější úkol dobře zvládnout podchod pod Vltavou a pod štěrkopískovými terasami ve Stromovce, které jsou hydrogeologicky propojeny s Vltavou, a kde hrozí nejen zvýšené přítoky podzemní vody do tunelu, ale i jeho provalení. Při ražbě pomocí Nové rakouské tunelovací metody, i když s vertikálním výrubem, je totiž možné použít jen velmi málo ochranných prostředků. Podobné je to i v Brně, kde se ražba bude provádět v plastických jílech. I tam by bylo ideální použít TBM, ale v tunelech kratších než jeden kilometr se velké tunelovací stroje bohužel nevyplatí. Celý Váš profesní život je spjatý s podzemím stavitelstvím. Čím Vás upoutalo? Obrovský rozvoj podzemního stavitelství s sebou přináší neustále nové poznatky a výzvy. Navíc, jeho nejdůležitějším stavebním materiálem je přírodní hornina, jejíž chování se nikdy nedá předpovědět. Vlastnosti oceli a betonu můžete předepsat a z nich vyrobené konstrukce se budou chovat podle předpokladů, zemině se však musíte podrobit. Vždycky tak na mě čeká nějaké překvapení, a to činí tento obor přímo vzrušující. Z a r o z h o v o r d ě k u j e L e n k a S v o b o d o v á f o t o J o s e f H u s á k bagry a vytěžený materiál posloužil na ochrannou hráz. Stavbaři zde zaberanili 500 tun štětovnic, v průběhu stavby vyčerpali z jímky 4 50 000 m³ vody a do volného moře přemístili 900 velkých ryb. V šesté sekci o betonu v podzemním stavitelství upoutal pozornost příspěvek o ostění bázového tunelu Gotthard ve Švýcarsku, který je dlouhý 57 km, a kde stavbaři upravovali statické výpočty podle chování tunelu při výstavbě. Jeho monolitické betonové ostění je tak z velké části dvouvrstvé, bez ocelové výztuže. Téma sedmé sekce představovala problematika rozdělení a zvládání rizik a nehod při tunelování. Závěrečná diskuze k předneseným příspěvkům se soustředila na otázky týkající se hlavních důvodů největších tunelových havárií vzniklých během výstavby, jejich konkrétních případů a nejdůležitějších opatření pro zabránění havárií. Kromě praktiků ze staveb při ní vystoupil i zástupce mezinárodní pojišťovny a jeho připomínky se od pohledu stavitelů a projektantů pochopitelně lišily. Závěrem v sekci zaznělo, že žádný systém nemůže zaručit bezpečnost bez dostatečně odpovědného přístupu jednotlivých pracovníků. Také osmá sekce se zabývala bezpečností tunelů, tentokrát však z hlediska vybavení pro požární a provozní bezpečnost a přednášející hovořili zejména o postupech, metodice a principech hodnocení rizik ve svých zemích. Poslední sekce se věnovala historickým podzemním dílům a údržbě a rekonstrukcím podzemních staveb. Posluchače při ní zaujal příspěvek týkající se nejstarší sítě vodohospodářských tunelů v Kalifornii. Péče o ně může sloužit za příklad, že při průběžné kontrole, údržbě a opravách může dílo postavené na přelomu devatenáctého a dvacátého století stále dobře plnit svoji funkci. I n g. K a r e l M a t z n e r, p o d l e p o d k l a d ů Č e s k é - h o t u n e l á ř s k é h o k o m i t é t u I T A - A I T E S D a l š í p o d r o b n o s t i o W T C 0 0 7 n a l e z n e t e v o d b o r n é m č a s o p i s e T u n e l č í s l o / 0 0 7
strana 4 l e t n í p ř í l o h a Už po staletí zlato láká hledače i v Čechách Zlatá horečka v Novém Kníně Jindy poklidné městečko Nový Knín v okrese Příbram ve dnech 5. až 7. června ožilo, jako by chtělo vzkřísit svou zašlou zlatou éru. Nejen z České republiky a Slovenska, ale i z dalších zemí světa se právě do někdejšího zlatohorního města sjely stovky zlatokopů, aby v rámci mistrovství ČR a Slovenska na dvě stě z nich změřilo své síly v rýžování zlata. Každý, kdo se přijel podívat, si mohl ověřit, že heslo: Ovládáme obor, které zde jako jeden z partnerů akce rozvinul spolu se svým logem Metrostav, v případě zlatokopů. století skutečně platí. Louka u Nového Knína připomínala novodobý Babylon, v několika světových jazycích se však tady kupodivu nehovořilo pouze o zlatě. Vlastně jsme taková jedna velká kočovná rodina, až na malé výjimky se všichni známe. Někdy se vidíme v Čechách, jindy v Rakousku, Irsku a nebo třeba na Aljašce, vysvětluje mi můj průvodce, kolega z divize 7 Metrostavu Ing. František Hrala, který patří k hlavním organizátorům zlatokopeckého klání. Míříme do centra dění, kde se nad soutěžními boxy činí zhruba dvacítka borců. Přicházím tedy o jednu z iluzí zlato se nerýžuje klasickým způsobem v potoce, ale ve speciálně připravených boxech! Nad zakalenou vodou, v níž rýžovací pánve opakovaně propláchlo už několik desítek předchozích závodníků, neuvěřitelně rychle kmitají čínské klobouky a vrtí se gramofonové desky se šupinovým vzorem povrchu. Tyto dva typy pánví z nejrůznějších druhů materiálů se prý používají nejčastěji, když se hledají malé či větší zlatinky. Zlatokopové dosypávají na pánve poslední dávky zlatonosné jílovité zeminy, někteří už jdou do finále a na míse opatrně loví drobné šupiny zlata, které organizátoři nakoupili v Kazachstánu. Důležité je nepřijít o cenný kov právě v této závěrečné fázi, kdy je třeba všechny vyrýžované zlatinky dostat do ampule s čistou vodou a předat rozhodčím ke kontrolnímu přepočítání. Po mokrém prstu totiž šupinka sklouzne, jako by nic. Diváci tleskají nejrychlejším zlatokopům, kteří odhazují prázdné kbelíky a povzbuzují ty, kteří ještě soutěží. Pomalejší tempo však bere šance na úspěch, do finálních bojů zpravidla postupují ti rychlí, byť třeba v rýžování zdánlivě o něco méně úspěšní. Jen jeden muž, vedoucí závodu, totiž vždy ví, kolik zlatinek se ukrývá v jednotlivých soutěžních kbelících. Úspěch i neúspěch se jde zapít do stanu s občerstvením, zvolenou taktiku tady se závodníky probírá i dvojice novoknínských hasičů, kteří z polní kuchyně vydávají guláš a česnečku a taky hlídají, aby se na rožni nepřipekl čuník, kterého dal do placu místní pan starosta. Když se na start v kategorii Greenhorns postaví třicítka zelenáčů, divím se, jak je startovní pole věkově různorodé. To není o věku, to je o odvaze, vysvětluje mi sympaťák z Opavy, který má mezi závodníky očividně svého favorita dvanáctiletého syna Dana. Před startem otec udílí poslední rady a nešetří s nimi, ani když už Dany v pánvi proplachuje první dávku zeminy. Pomalu, nespěchej a pod vodu! Dan si nic nedělá z toho, že stříkající voda máčí nohavice jeho kraťasů. Drobné prsty svírají mísu a snaží se s ní na hladině plynule kroužit tak, aby voda stále odplavovala nasypaný materiál. Dany, dosyp si Ještě sypni, můžeš, vydává povely otec a pochvaluje si, jak si synátor vede. Zhruba po třech minutách začínají první zelenáči odhazovat kbelíky a zvedají nad hlavu ampule s uvězněnými zlatinkami. Dany trochu znervózní, že není mezi prvními, ale pak i on za vydatného povzbuzování táty opatrně nasune celkem čtyři zlatinky do skleněné ampule. Jeho úlovek a čas stačí na osmé místo. Sakra, ten kluk je lepší než já. To se mu musí zatrhnout, zlobí se naoko tatík, ale je vidět, že je na kluka opravdu pyšný. Jen málokomu se poštěstí být osmý na mistrovství republiky! Když si pak jdu do cvičného boxu jen tak na zkoušku zarýžovat sama, je mi jasné, že se zelenáči bych rozhodně závodit nemohla. Vím, že někde na míse mám schované čtyři zlatinky, co mi je tam nasypal Franta Hrala. Bojím se, že uplavou, když do pánve naberu víc vody. Jenže když je jí málo, nedostane se materiál do patřičného vznosu, aby těžký kov mohl klesnout ke dnu. Po chvíli začnou bolet ruce a ozývají se záda Jak to říkal Danův táta? Rýžování zlata je o odvaze! Moje zlatinky nakonec neuplavaly. Vzácný úlovek si odnáším v kapse na památku, ale mám pocit, že mnohem vzácnější je pohoda, kterou si v Novém Kníně mohli bez rozdílu užít malí i velcí. B l a n k a H r d i n o v á, f o t o I v a n S y n e k Možná i vy jste třeba nad knihami Jacka Londona toužili strávit chvíli u řeky a mezi pískem a kamínky hledat šupinky zlata. Ale zlatá horečka nebyla jen na Aljašce či Divokém Západě, i na českém území bylo zlato od pradávna důkazem bohatství. Jako horské bylo uzavřené v horninách a rudních žilách a působením nejrůznějších vnějších vlivů se dostávalo do potoků a řek, kde se objevovalo jako zlato říční. Ve středověku České království patřilo k nejvýznamnějším evropským zemím s výskytem zlata, a to především díky geologickému vývoji v oblasti Českého masívu a rudným ložiskům. Starověká zlatá ložiska v té době již Egypťané vytěžili, vnitrozemí Afriky bylo ještě nedostupné a Austrálie a Amerika zatím nebyly objeveny. Zlato lákalo ještě před naším letopočtem První skutečný rozmach těžby zlata na území Čech historici zaznamenali už ve druhém a prvním století před naším letopočtem, kdy na našem území sídlili Keltové. Razili zlaté mince, které se dostávaly i do vzdálených míst dnešního Srbska, Švýcarska, Itálie, ale i Německa. Kromě rýžování zlata z rozsypů začali keltští horníci dobývat i horské zlato z křemenných žil. Předpokládá se, že během necelých tří století u nás vytěžili téměř dvacet tun zlata. Zmenšený model středověkého rýžovnického splavu z expozice novoknínského muzea. Foto: A. Švec V době stěhování národů byly doly i rýžoviště v Čechách opuštěny, jejich nová sláva přišla až se slovanským osídlením. V té době bylo obnoveno rýžování na jihočeských zlatonosných řekách, zároveň však vznikla i první hornická města. Primát mezi nimi hrála Kutná Hora. Svědčí o tom královská koruna Přemysla Otakara II., která byla vyrobena právě z kutnohorského zlata. Později za vlády Karla IV. pomáhalo české zlato rozvoji celého království. Za Braniborsko Karel IV. zaplatil údajně asi dvěma tunami zlata a půl milionem zlatých mincí. Slávu zlatých dolů a hornických měst přerušily husitské války, protože právě tato města byla během četným potyček často pobořena. V následujících staletích pak bylo obnoveno jen velmi málo původních dolů. Zlatonosné Jílové u Prahy Nejznámějším zlatonosným revírem bylo Jílové u Prahy. Dolování zlata v jeho okolí dosáhlo největšího rozkvětu ve. a 4. století. V 5. století zde doly dosahovaly hloubky až 00 metrů, což bylo na svou dobu technickou raritou. K rozvolňování horniny se používal oheň rozpálená skála se polévala vodou, a když rozpukala, rozebírala se za pomoci želízek a mlátků neboli krumpáčů a kladiv. K osvětlení sloužily hliněné kahany, ve kterých hořel lůj. Za Karla IV. bylo okolí Jílového největším nalezištěm zlata v Evropě. Odborníci předpokládají, že zde bylo vytěženo také asi dvacet tun zlata. Zatím poslední tuna byla získána z těžby na dole Pepř v letech 958 až 968. Tehdy byla těžba pro údajnou nerentabilnost ukončena, zbytkové zásoby ve zdejším rudním revíru však stále existují. K dalším významným revírům patří Krásná Hora, kde byla těžba obnovena na přelomu 9. a 0. století, a zlatý důl Roudný. Později byly otevřeny další doly v Libčicích u Nového Knína a v Kašperských horách. Rozmach a zkáza Nového Knína Historie dolování zlata v Novém Kníně sahá hluboko do historie. První záznamy o městě jsou datovány k roku 86, kdy se zde setkal markrabě Konrád Ota ze Znojma s českým vévodou Bedřichem. Roku 0 se pak Nový Knín stal královským zlatohorním městem a zdejší doly patřily mezi nejvýznamnější dodavatele zlata do královské pokladnice. Rozkvět pokračoval až do husitských válek. V roce 47 král Zikmund udělil Novému Knínu znovu privilegia horního města a dolování téměř ve všech dolech bylo obnoveno. Zdejší zlato se slévalo v pruty, které se předávaly do mincoven v Praze a v Kutné Hoře. V archivu pražské mincovny lze dokonce nalézt doklady o produkci novoknínského zlata. Bylo například zaznamenáno, že od března do června roku 57 zdejší starosta poskytl mincovně 850 g zlata. Další záznam z roku 578 uvádí výtěžnost dolu Mladá Kamlová 8 g z 600 kg rudy, což odpovídá 5 g zlata na tunu. Zkázou pro město byla třicetiletá válka, po níž se sice podařilo některé doly obnovit, ale těžba již nedosáhla předchozí úrovně. Zlatá horečka ovládla republiku i před osmdesáti lety V roce 97 propukla v Čechách nefalšovaná zlatá horečka, když bylo v březnu nalezeno zlato nedaleko Vodňan. Historické prameny za její začátek uvádějí příběh listonoše pana Proška, který šel po cestě, kde cestáři roztloukali kameny. Ve chvíli, kdy jeden křemenný balvan povolil, vylétlo z něj několik žlutých kovových plíšků. To pana Proška zaujalo natolik, že největší z nich sebral, a po návratu na poštu ve Vodňanech jej ukazoval ostatním. Zaměstnanci pošty se nad nálezem podivovali a ukázali jej i místnímu katechetovi panu Fenclovi, který podle váhy a barvy poznal zlato a hned se vydal na opravovanou silnici, kde našel další zlaté plíšky. Největší z nich byl dlouhý 86 milimetrů, na nejširším místě měřil 0 milimetrů a vážil 6,5 gramu. A pak začala skutečná zlatá horečka... Kolik bylo celkem nalezeno zlata, se bohužel neví, protože většina nálezců se se svým štěstím pochopitelně nechlubila. Křemenný štěrk na opravu cesty pocházel z malého lomu křepického rolníka Hasíka. Dělník, který v lomu pracoval, si vzpomínal, že během posledních tří let občas zlaté plíšky viděl, žádný si však nikdy nevzal. Státní správa dolů se o nálezu dověděla až za deset dní, a to už bylo pozdě. Soukromníci si totiž mezitím stačili na pozemcích v okolí Křepic zajistit těžební práva. Průzkumné práce však předpokládané ložisko zlata neobjevily, a tak bylo zklamání veliké. Nicméně se tak podařilo ověřit historické výskyty zlata ve vzdálenějších Kašperských horách. Zájem místních zlatokopů v oblasti nikdy neopadl a prospektoři celá léta zdejší krajinou procházeli a zlato hledali. V roce 965, když se ve Vodňanech opravovala vodovodní síť, byly další zlaté plíšky nalezeny v ulici hned vedle kostela. Podle dokumentů jich bylo objeveno celkem 45 kusů, otázkou však zůstává, zda byly všechny nálezy přiznány a pečlivě zdokumentovány. Ukázka zlatých zrn o velikosti jednoho až tří milimetrů rýžovaných z náplavů potoků. Foto: M. Pícha Dnešní zlatá ložiska V osmdesátých letech minulého století se ukázalo, že ani náplavy Otavy a Blanice nebyly ještě zcela vytěženy. Perspektivní zlatá ložiska existují nejen na místech s historickou těžbou, ale i jinde. Například na Krásné Hoře se vyskytuje zlato společně s antimonem, ložiska jsou i na Voltýřově a ve Zlatých a Kašperských horách, další existují také u Slapské přehrady u Mokrska a Čeliny. Podle odborníků jde dokonce o ložiska srovnatelná s výskyty v největších světových zlatonosných oblastech. Průmyslová těžba zlata však u nás zatím nehrozí. O historii a těžbě zlata se návštěvníci mohou dozvědět víc v Hornickém muzeu v Příbrami, v Muzeu těžby a zpracování zlata na Novoknínsku www.muzeum-pribram. cz, v Regionálním muzeu v Jílovém u Prahy www. muzeumjilove.cz, v Hornickém skanzenu Zlaté Hory na řece Olešnici i v Prácheňském muzeu v Písku www. prachenskemuzeum.cz. O současných zlatokopech potom informují internetové stránky www.zlatokop.cz. Až půjdete v létě třeba podle Otavy, můžete se vzpomínkou na hrdiny dobrodružných knih hledat štěstí. Zlato asi nenajdete, ale pravé bohatství v něm přeci není. M a r t i n a V a m p u l o v á
strana 5 z p r a v o d a j s t v í z d i v i z í River Park u Dunaje dostaví Metrostav SK d o k o n č e n í z e s t r. Stavebně je komplex rozdělený na čtyři charakterově odlišné nadzemní bloky se společnými průběžnými třípatrovými podzemními garážemi, řešenými systémem vodonepropustné vany. První blok bude sloužit bydlení a administrativě, blok Riečny dom vytvoří hlavní dominantu komplexu s luxusními velkoplošnými a mezonetovými byty obrácenými nad hladinu řeky, zatímco obráceně orientovaná část bude plnit administrativní funkci. V bloku nad půdorysem do tvaru L kolem Vodného náměstí bude hotel a v posledním, nejrozsáhlejším čtvrtém bloku v jihovýchodní části komplexu budou v 8 podlažích byty, administrativa a v parteru občanská vybavenost. Urbanisticko-architektonický koncept předpokládá další růst zástavby městského charakteru směrem ke stávajícímu starému městu. Metrostav SK touto zakázkou naváže na přípravu základové jámy a podzemních garáží, které jako generální dodavatel realizoval pro společnost Bratislavské nábrežie, účelově vytvořené pro projekt River Park slovenskou finanční skupinou J&T. O pokračování v zakázce manažery investora přesvědčilo zvládnutí a kvalita provedení předchozí etapy stavby, ale zejména stabilita a důvěryhodnost Metrostavu SK, který v poslední době na Slovensku realizoval několik špičkových projektů. Důvěra investora nás těší a chápeme ji jako ocenění naší dosavadní práce i péče, kterou věnujeme realizaci projektů našich klientů, ocenil rozhodnutí zadavatelů při podpisu smlouvy Ing. Vladimír Kríž, generální ředitel Metrostavu SK. E m í l i a P a l d i o v á, v i z u a l i z a c e a r c h i v J & T Gorski kotar překonávají nové mosty a tunely Stavby přihlášené do soutěže Stavba roku 007 Pomalu rok dva týmy naší divize 5 pracují v severozápadní části Chorvatska na dostavbě dálnice ze Záhřebu do Rijeky na plný profil. Za tu dobu už raziči Ing. Miloslava Zelenky zahlédli světlo na konci tunelu Lučice a realizační tým pod vedením Bc. Alexandra Tvrze se připravuje na ukládání předpjatých železobetoných nosníků do jednotlivých polí mostu Stara Sušica. Obě stavby provádí Metrostav jako schválený subdodavatel chorvatské společnosti Konstruktor. Na stavbě více než 40 m dlouhého,, m širokého a 40 m vysokého mostu Stara Sušica pracují zejména místní dodavatelé. Jejich režim práce je odlišný od obvyklého českého, a tak nám chvíli trvalo, než jsme našli společnou řeč, svěřil se stavbyvedoucí Radek Nosál a doplnil: Dnes jsou už z asi 80 procent hotové duté železobetonové pilíře (foto č. ) zakončené hlavicí se seismickými bloky, a v příštích dnech nás čeká montáž ložisek prvního z deseti polí mostu. Za hotovou záhřebskou opěrou probíhají přípravné práce pro převoz a montáž zavážecího zařízení, které je na celé trase dálnice pouze jedno a jehož nasazení je závislé na dokončení předchozích mostních objektů. Do každého pole mostu zavážecí zařízení uloží pět předepnutých železobetonových nosníků, které spojí nadpodporové příčníky a spojitá železobetonová deska. Nosníků bude celkem padesát a jejich uložení bude náročné jak vzhledem k výšce mostu, tak i pro jejich rozměry, protože jsou 40 m dlouhé a dva metry vysoké. Na nedalekém tunelu Lučice (foto č. ) raziči právě dokončili ražbu 550 metrů dlouhého díla v silně porušeném vápencovém masivu. Hlavně ze začátku jsme procházeli polem balvanů o rozměrech až m³, jejichž mezery vyplňoval naplavený písčitohlinitý štěrk, popsal místní situaci Ing. Zelenka a dokončil: Kaverny u nás sice nebyly tak veliké, jako na sousedním tunelu Vrata, kde objevené jeskyně dosahovaly objem v řádu stovek, ale i tak se nadvýlom po celou ražbu pohyboval od pár centimetrů k desítkám kubických metrů. V letním režimu, který omezuje provádění trhacích prací na pouhé dva odpaly denně a jen jeden o víkendech, tu nyní tým divize 5 dokončuje ražby výklenků, tunelových spojek, hloubení rezervoáru na vodu a připravuje se na provedení definitivního ostění (foto č. ). Místní subdodavatelé už také brzy zahájí práce na izolacích, montáže armatury a provádění kanalizace a technologií. Pro domácí je stavba uprostřed chorvatské přírody samozřejmá, kolegům z divize 5 však přináší i překvapení, se kterými se u nás potkat nemohou. Třeba návštěvu medvědice s medvíďaty, která zřejmě přišla k tunelářům omrknout nové technologie hloubení zimních brlohů. Název: Komunitní centrum Matky Terezy Objednatel: Římskokatolická farnost u kostela Sv. Františka z Assisi Praha-Chodov Architekt: Ing. arch. Vítězslava Rothbauerová Doba výstavby: srpen 005 únor 007 Výstavba sakrálních objektů není pro současnou dobu typická a i pro Metrostav je výjimečná. Komunitní centrum Matky Terezy je zajímavé po architektonické stránce a díky posuvným panelům a prosvětlení budovy pomocí vnitřních atrií má chytře variabilní a povedený interiér, charakterizuje stavbu Karel Šubrt. Výstavbu Komunitního centra Matky Terezy zajišťoval tým divize vedený Karlem Šubrtem. Solitérní stavba v parku u velkého pražského panelového sídliště není dominantou okolí, výrazně se však od něj odlišuje svými oblými tvary a svítivě bílou fasádou. Byla navržena jako víceúčelové církevní zařízení s otevřenými sociálně vzdělávacími a kulturními programy pro veřejnost. Budova centra je založená na velkoprofilových vrtaných pilotách a její konstrukční systém je kombinovaný, aby umožnil co největší variabilitu interiéru. V suterénu a v přízemí proto železobetonový skelet doplňují nosné stěny zejména po obvodu stavby, druhé nadzemní podlaží je zděné. Hlavní objekt má kruhový půdorys s vloženým pravoúhlým dispozičním systémem a v současnosti je dostavěna jedna jeho nadzemní polovina o zastavěné ploše téměř 000 m² včetně suterénu a konstrukce i její prvky jsou připravené pro snadnou dostavbu. Samostatnou součástí Komunitního centra je představěná zvonice ze dvou svislých tubusů, jež jsou pod zvony propojeny podestou a nad nimi stropní deskou s atikou. Kruhová kaple pro 75 osob je ve výšce 5 m lemována úzkou rampou, která prochází i do prostoru přilehlého víceúčelového sálu a skrývá konstrukci umožňující posun vysokých panelů s vyobrazenou křížovou cestou. Jejich přesunem lze oba sousední prostory podle potřeby oddělit, nebo spojit do kostela pro více než 400 návštěvníků. Tyto hlavní shromažďovací prostory v přízemí doplňuje občerstvení, sociální zařízení a klubovny. V suterénu jsou garáže pro 4 vozů i technické zázemí a v patře dva byty azylového mateřského centra a byt správce. Název: EUROPORT Praha-Ruzyně Objednatel: ECM Airport Center a.s. Architekt: A.D.N.S. PRODUCTION s.r.o. Doba výstavby: říjen 005 březen 007 EUROPORT v Ruzyni zajímavě slučuje provoz hotelu, retailu a velkého nájemního parkingu do jednoho celku velmi dobře propojeného se stávajícím letištním dopravním systémem. Budova zvenku působí nenápadně, její vnitřní dispozice je však promyšlená a život pulsuje uvnitř kolem dominantního proskleného atria, které před okolním rušným prostředím chrání vnější obal budovy, popisuje stavbu Ing. Karel Volf. Projekt EUROPORT zrealizoval tým Ing. Volfa z divize za pomoci kolegů z divize 6 Metrostavu, kteří měli na starost železobetonové konstrukce. Budova v areálu ruzyňského letiště je založená na pilotách, nosnou konstrukci ve tvaru kostky tvoří monolitický železobetonový skelet s jedním podzemním a sedmi nadzemními podlažími s dvěma částečnými mezipatry. V téměř 66 tisících m³ obestavěného prostoru je využito jen kolem tisíc metrů čtverečních užitné plochy, protože vnitřní dominantou objektu je velké prosklené a zazeleněné atrium se spojovacími výtahy a lávkami. Ohraničují ho dvě protilehlá pětipatrová křídla budovy, vyrůstající po obvodu protilehlých stran ze čtvercového parteru ve druhém patře. Průčelí směrem k odbavovací hale letiště vytváří předsazená prosklená fasáda, na druhé straně objekt uzavírá rozsáhlý blok sedmipatrových nadzemních otevřených garáží pro 40 vozů. Všechny ohraničující okenní a fasádní konstrukce jsou navrženy jako vzduchotěsné, tepelné a zvukově izolační. V klimatizovaném a dobře odhlučněném komplexu vznikl tříhvězdičkový hotel Courtyard by Marriott s 5 dvoulůžkovými pokoji, restaurací s otevřenou kuchyní o kapacitě až tisíc jídel denně, s konferenčním centrem pro asi 50 osob a s fitness klubem. Součástí budovy je dvoupatrové nákupní centrum s pasáží, propojené přes vnější lávku s průběžnou estakádou před hotelem a jejím prostřednictvím i s novým letištním terminálem Sever II. Součástí dodávky Metrostavu byla nejen vlastní stavba, ale i nábytek a vnitřní vybavení hotelu. Roman Šebrle koupil centrum Na Krutci Nejvšestrannější světový atlet současnosti Roman Šebrle spojil svoji budoucnost s novým sportovním komplexem, který je součástí první etapy výstavby Obytného souboru Na Krutci. Pro Divizi development s vedoucím projektu Ing. Bohumírem Sedláčkem stavbu zajišťuje tým Ing. Jana Štoncnera z divize 8. Zhruba před rokem jsem nabídku Metrostavu náhodou našel na internetu a o pár měsíců později jsme začali jednat o koupi, prozradil desetibojař Roman Šebrle a upřesnil své plány: Součástí RS Sport centra, které chci Na Krutci vybudovat, bude multifunkční hala se třemi nejmodernějšími golfovými simulátory v přízemí a v patře s regeneračním centrem s vířivkami, saunou, masáží, solárii a hypoxi studiem na odbourávání tuků. Klimatizovanou halu doplní venkovní víceúčelové hřiště na malou kopanou, volejbal či nohejbal, dva antukové tenisové kurty a další dva s umělou antukou, které přes zimu zastřeší přetlaková hala. Součástí komplexu bude i volně přístupné dětské hřiště a přilehlé parkoviště. Na okraji obytného souboru Na Krutci je však zatím k vidění jen hrubá stavba víceučelové haly. Její venkovní i vnitřní nosné stěny jsou částečně ze železobetonu a částečně z cihelných tvárnic, vodorovné nosné konstrukce tvoří železobetonové desky s rovnými podhledy. V červnu začali byty i řadové domy z první etapy projektu Na Krutci přebírat noví majitelé. Tým Ing. Pavla Komsy z divize 8 zde ještě ve spolupráci s naším vedoucím projektu Ing. Rostislavem Šíšou pokračuje výstavbou solitérních vil, které by měly být dokončeny letos koncem roku, sdělila Martina Huclová z Divize development a dokončila: Partnerství s Romanem Šebrlem je pro nás zárukou, že Na Krutci vznikne skutečně kvalitní sportovní zařízení, jež vhodně doplní naši nabídku bydlení. L e n k a S v o b o d o v á
strana 6 Blahopřejeme Srdečné přání všeho nejlepšího zasíláme všem našim spolupracovníkům, kteří v červenci a v srpnu letošního roku oslaví životní jubileum. Všem přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí a spokojenosti nejen v pracovním, ale také v rodinném životě. Za práci, kterou vykonávají pro naši akciovou společnost, jim děkujeme a přejeme ještě mnoho pracovních i osobních úspěchů a krásné léto. ČERVENEC 007 50 let Karel Jiránek, odborný referent z divize Jaroslav Polách, stavební montážník z divize 5 Ing. Bohuslav Čech, specialista z divize 6 Andráš Baloch, mistr z divize 9 Jaroslav Slivoň, instalatér z divize 9 Ing. Bohumír Sedláček, hlavní stavbyvedoucí z divize 8 Josef Rambousek, zedník na centrále 60 let Ing. Jan Holeček, vedoucí střediska z divize Ing. Jiří Růžek, hlavní stavbyvedoucí z divize Ing. Jan Kreisinger, samostatný odborný technický pracovník z divize Jan Matěcha, automechanik z divize 5 Jaroslav Fapšo, skladník z divize 5 Augustin Koutník, stavbyvedoucí z divize 6 SRPEN 007 50 let Petr Bora, izolatér z divize Josef Mol, mistr z divize Vladimír Černý, tunelář z divize 5 Kristián Horák, tunelář z divize 5 Jaromír Škarpich, řidič z divize 7 Staša Kolář, samostatný odborný technický pracovník na centrále 60 let Bohumír Nepožitek, mistr z divize 5 Pavel Kraus, zedník z divize 5 Jiří Hanuš, skladník na centrále V srpnu oslaví své životní jubileum také Zuzana Hejhalová, účetní z divize 6. Rovněž jí srdečně blahopřejeme. Archa na kolech Mezi. a. červnem budil pozornost kolemjdoucích v ulicích Prahy 7 nezvyklý konvoj. Na firemním 4 metrů dlouhém podvalníku za tahačem Mercedes Benz s logy Metrostavu trůnil dřevěný, ručně tesaný model starozákonní Archy, který při zastávkách sloužil jako proměnlivá divadelní scéna jedenáctého ročníku Pražského Quadriennale (viz foto). Metrostav byl partnerem nejen projektu Via Archa, ale i celé mezinárodní výstavy scénografie a divadelní architektury a řada jeho zaměstnanců proto využila příležitost a zdarma navštívila holešovické Výstaviště, aby se přesvědčila, že divadelní kulisy a jejich konstrukce mají mnoho společného i se stavebním oborem. Za deset dní trvání Pražské Quadriennale navštívilo téměř tisíc návštěvníků, kteří zhlédli řadu představení na vrcholných scénách umístěných letos v prostředí neformálně navozujícím atmosféru zákulisí. Protinárazové bublinkové fólie a bíločervené lepicí pásky v něm doplnily dřevěné bedny, které sloužily jako židle k odpočinku či stolky k odkládání věcí a byla z nich postavena i přednášková hala a stánek s občerstvením. Potvrdily, že dřevo je královský materiál pro stavbu i pro divadlo. i n f o r m a c e / a k t u a l i t y / z a j í m a v o s t i N a š e f o t o r e p o r t á ž 4 5 6 7 8 9 Letní sportovní hry Metrostavu 007 přilákaly 4. a 5. června do Sportovního centra Nymburk delegáty ze všech našich divizí, z Metrostavu SK, ze společnosti Subterra, dva týmy ze slovenského Doprastavu a nebe, ze kterého sálalo slunce. Neutekli mu ani běžci při štafetě 8 x 00 metrů (foto č. ), kterou vyhrálo společné družstvo divize 7 a. Všech dvanáct soutěžních týmů se utkalo ve dvou základních skupinách ve volejbalu. Soustředění (foto č. ) bylo nezbytné pro všechny, teprve urputné finále (foto č. ) však rozhodlo o vítězství společného týmu divize 5 a nad naší šestkou. Nejrychlejší běžci byli první i ve smíšené tenisové čtyřhře, na dno svých sil si však na kurtech sáhli všichni. Obdivuhodný byl výkon Marie Fialové z divize 4 (foto č. 4), která v parném dni musela pít za dva. Na nekrytých dvorcích čas neúprosně letěl a každá chvilka oddechu byla vzácná (foto č. 5). V koulařském kruhu se stejně jako loni potkávali zkušení borci s koulaři bez zkušeností. Vítězná divize 8 v součtu hodů překonala kolegy ze čtyřky jen o 7 centimetrů, borci z divize po vyrovnaných výkonech (foto č. 6) zůstali věrní svému číslu. Nohejbalu letos dominovala Subterra, která ve finále zdolala divizi (foto č. 7). Kdo mohl, rozšířil si své dovednosti i na netradičních adrenalinových strojích, které pohánělo šlapání, skákání či kývání (foto č. 8). Z celkového vítězství sedmých LSH se nakonec mohli radovat sportovci ze společného týmu divizí 5 a, kteří potvrdili, že heslo Ovládáme obor pro ně opravdu platí. Na foto č. 9 se však s ním už nevešli. Z druhého místa se radovala divize 8, třetí s rovným počtem bodů skončily týmy divizí a 9. Všichni však vyhráli sami nad sebou a nad palčivým sluncem. L e n k a S v o b o d o v á, f o t o O t a M r á k o t a Svátek na Želivce Stavbu vodního díla Želivka zahájil v šedesátých letech minulého století národní podnik Vodní stavby a právě před dvaceti lety dokončil Metrostav. Jubileum uvedení do provozu si v úpravně vody na Želivce připomněli pracovníci organizací, které se na stavbě podílely. Metrostav zastoupila početná skupina, v níž nechyběl ani generální ředitel společnosti Jiří Bělohlav. Pro připomenutí zemní hráz na řece Želivce o objemu, milionů m³ zeminy se tyčí do výšky 58 m nad údolím. Z jezera se voda čerpá do úpravny nad hrází, která vyrobí 7000 l pitné vody za sekundu. Tunel o průměru,64 m a délce 5 km ji odtud odvádí do dvou vodojemů o kapacitě po 00 000 m³ v Jesenici u Prahy a odtud se rozlévá do pražské vodovodní sítě. Na oslavu jubilea se k Želivce sjeli bývalí stavbyvedoucí, hlavní inženýři, stavbyvedoucí, vedoucí výroby i útvarů, jejichž seznam se na stránky našich novin nevejde i proto, že by byla chyba na někoho zapomenout. Všichni přítomní si vyslechli přehled vývoje výroby pitné vody pro Prahu po roce 990, který přednesl Ing. Oldřich Doležal, ředitel úpraven vody Želivka, Podolí a Káraný, a o jeho slovech se mohli přesvědčit při exkurzi po stávajících objektech úpravny vody i zemní hráze VDŽ. Kromě dvacátého výročí dokončení prací si přítomní připomněli i 5. výročí první dodávky pitné vody do Prahy po dobudování štolového přivaděče a prvního vodojemu Jesenice a 40. výročí převedení vody Želivky do základových výpustí před sypáním hráze. I n g. K a r e l M a t z n e r Triumfální vítězství českých slalomářů Letošní zahajovací závody Světového poháru ve vodním slalomu skončily triumfem českých lodí. Na umělém kanále v Troji, lemovaném logy generálního partnera závodů, skupiny DDM Group a jejích společností, naši reprezentanti vyhráli tři ze čtyř kategorií. Nečekaný výsledek přinesl úspěch třem generacím našich závodníků. V sobotu se na první místo mezi kajakářkami vrátila čtyřicetiletá Štěpánka Hilgertová (foto č. ). Třicetiletý kanoista Stanislav Ježek potom přebíral cenu za vítězství z rukou Ing. Jiřího Kavana, vedoucího útvaru vztahů k veřejnosti Metrostavu (foto č. ). Nedělní závod kajakářů skončil největším překvapením. Při svém prvním reprezentačním startu mezi seniory závod kajakářů vyhrál teprve dvacetiletý Vavřinec Hradílek, který jízdou na hranici rizika uhájil své první místo ze semifinále. V této naší doposud nejslabší slalomářské disciplíně se ještě třetí umístil Ivan Pišvejc a čtvrtý byl při své premiéře Luboš Hilgert. Mezi deblkanoisty byli nejrychlejší slovenští bratři Peter a Pavol Hochschornerové, za nimi skončili naši Marek Jiras s Tomášem Mádrem a úřadující mistři světa Jaroslav Volf a Ondřej Štěpánek zůstali těsně pod stupni vítězů za čínskou posádkou. V Troji prostě letos byly k vidění skvělé boje a fantastické výsledky českých lodí a jejich posádek. Čtrnáctideník Metrostav vydává Metrostav a.s., člen DDM Group / Pověřená šéfredaktorka PhDr. Blanka Hrdinová / Redaktorka Ing. Lenka Svobodová / Adresa redakce Koželužská 5, 80 00 Praha 8-Libeň, tel.: 66 709 45; www.metrostav.cz, Číslo /007 vyšlo 4. 7. 007 (4/007 vyjde 4. 8. 007) / Složení redakční rady Ing. František Polák (předseda), Ing. Jan Cuc, PhDr. Blanka Hrdinová, Ing. Jiří Kavan, Mgr. Jan Kuchař, Pavel Meyer, Ing. Jaromír Pavlíček, Ing. Jaromír Šob a Ing. Libuše Weinfurtová / Design Tomáš Machek, Side s.r.o., Trojická 0, 8 00 Praha / Výroba Boomerang Publishing, s.r.o., Poděbradská 0/, 98 00 Praha 9, tel.: 44 0 0, fax.: 44 0 / Podávání novinových zásilek povolila Česká pošta, s.p., odštěpný závod Praha, č.j. nov 605/96 ze dne. 4. 996 / Podávání novinových zásilek bylo povoleno s.p. OZSeČ Ústí nad Labem dne.. 998, j. zn. P-649/98 / Registrace periodika MK ČR E 7, ISSN -076