VY_32_INOVACE_03_IV./6_Dějepis Sudetoněmecká strana
Sudetoněmecká strana do roku 1938
nástup Hitlera k moci a dopady hospodářské krize (pohraničí osídlené německou menšinou, vázáno ve velké míře na export a do té doby prosperující, krizí postiženo nejsilněji) - dramatická změna vnitropolitické situace v Československu v Německu nacistické propagandistické tažení, jehož součástí se stalo Československo, demokracie a místní německá menšina 1. října 1933 byla v Československu založena z iniciativy vedoucích činitelů nacionálních politických stran DNSAP a DNP (toho roku úředně zakázáných a rozpuštěných), Sudetoněmecká vlastenecká fronta (Sudetendeutsche Heimatsfront - SHF) její vůdce Konrád Henlein vydal provolání Ke všem sudetským Němcům, kteří se hlásí k německému kulturnímu a osudovému společenství od léta 1934 bylo zahájeno financování činnosti SHF z Říše a odtud přicházela i podpora pro propuštěné z vězení. 30. dubna 1935 SHF přejmenována na Sudetendeutsche Partei, aby se jako politická strana pak mohla zúčastnit parlamentních voleb
Konrad Ernst Eduard Henlein (6. května 1898 Vratislavice nad Nisou 10. května 1945, Plzeň) narozen ve smíšené rodině, matka Češka, absolvent obchodní akademie od roku 1925 učitel tělocviku v Aši roku 1928, již jako populární osobnost, zřídil v Aši ústřední turnerskou školu, předseda německého svazu turnerů v říjnu roku 1933 založil politické hnutí Sudetendeutsche Heimatfront od roku 1935 v čele strany SdP s Hitlerem se setkal poprvé v srpnu roku 1935 po mnichovské dohodě Hitlerem jmenován říšským komisařem pro sudetoněmecké oblasti obergruppenführerem SS a od 1. května 1939 říšským místodržícím
21. října 1934, Česká Lípa (Ptačí louka) - Konrad Henlein poprvé vystoupil před širší veřejnost a představil program svého hnutí - Sudetoněmecké vlastenecké fronty (SHF), 20 tisíc účastníků shromáždění Henlein v počátcích volil opatrnou taktiku a vyhýbal se otevřenému střetu se státem, žádal pro Němce v pohraničí větší možnost zapojení do řízení země, více pracovních míst a účinná opatření k potlačení následků hospodářské krize My, sudetští Němci, musíme vždy zdůrazňovat - neboť to je naše zásadní přesvědčení - že jak fašismus, tak národní socialismus ztrácejí na hranicích vlastních států přirozené podmínky své existence... Fašismus a říšskoněmecký národní socialismus neboli tzv. hackenkreutzlerství nejsou zbožím vývozním, dále: hnutí se přiznává k demokraticko-republikánské formě ČSR!!!
Cíle, záměry a úkoly SdP v půli 30. let vytváření pozitivního obrazu v zahraničí navazování kontaktů se zahraničními politiky vytváření protičeských nálad vyprovokovávání incidentů v národnostně smíšených oblastech cílená propaganda, která měla vytvořit obraz utlačované a československým státem šikanované sudetoněmecké menšiny vůdce žádal po Henleinovi, aby SdP kladla takové požadavky, které jsou pro československou vládu nepřijatelné
Parlamentní volby roku 1935 - výsledky sudetoněmecká strana 15,18% agrární strana 14,29% sociálně demokratická strana 12,57% komunistická strana 10,32% národně socialistická strana 9,18% lidová strana 7,48% ľudová strana 6,86% národní sjednocení 5,55% živnostníci 5,44% německá sociální demokracie 3,64% národní obec fašistická 2,04% němečtí křesťanští socialisté 1,98% německá agrární strana 1,73%!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
SdP získala ze všech 14 zaregistrovaných stran největší počet odevzdaných voličských hlasů!!! volilo ji 1 249 530 lidí, 44 z 300 křesel v poslanecké sněmovně SdP získala téměř 63 % hlasů českých Němců nestala se nejsilnější stranou ve sněmovně (různá velikost volebních obvodů a způsob přepočtu hlasů na mandáty), nejsilnější poslanecký klub agrárníků (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) s celkem 45 poslanci (méně hlasů - 1 176 593) V senátu (celkem 150 křesel) strana mandátů Sudetoněmecká strana 23 Německá soc. dem. 6 Německá křesť.-soc. strana 3 Svaz zemědělců - Spišská německá strana 1 KSČ 16
20. 2. 1938 prohlásil Adolf Hitler v říšském sněmu, že říše bude rozhodně podporovat a bránit těch 10 miliónů Němců, kterým bylo v důsledku versailleského šíleného aktu znemožněno spojit se (týkalo se to nejnaléhavěji Němců žijících v Rakousku a Československu) počet členů SdP leden 1935 červenec 1935 leden 1938 únor 1938 březen 1938 duben 1938 107 785 371 315 541 681 548 633 759 289 1 047 178
Stojím za Vámi, jste také od zítřka mým místodržícím. Nestrpím, aby Vám byly působeny potíže na jakémkoli místě v říši tato slova, určená Henleinovi, pronesl Hitler v přítomnosti Rudolfa Hesse, Joachima von Ribbentropa a K. H. Franka 28. března 1938 "Musíme tedy považovat vždy tolik, abychom nemohli být nikdy uspokojeni
Ein Volk, ein Reich, ein Führer! po anšlusu Rakouska - zhroucení aktivistických německých stran v ČSR, 17. 3. 1938 - Henleinovo provolání, apeluje na jednotu a rozšíření sudetoněmecké fronty, 22. 3. se k SdP připojila německá agrární strana, 24. 3. němečtí křesťanští sociálové... sjezd SdP v Karlových Varech (23.-24. března 1938) zakončen Henleinovým projevem, v němž odmítl kodifikování dosavadních menšinových ustanovení ohlášených čs. vládou a formuloval požadavky sudetských Němců Karlovarské požadavky SdP "trojským koněm" nacistického Německa, cílem nacistů bylo definitivní rozbití ČSR
Karlovarské požadavky výraz rostoucích ambicí po narozeninách A.H. (20. 4.), zahájení práce na plánu Grün od 22. 4., obsahovaly 8 bodů, vycházely z porady Henleina a Hitlera 28. března v Berlíně nastolení úplné rovnoprávnosti sudetoněmecké národnostní skupiny s českým národem uznání sudetoněmecké národnostní skupiny jako právní osoby za účelem zachování tohoto rovnoprávného postavení ve státě stanovení a uznání sudetoněmeckého územního osídlení vytvoření sudetoněmecké samosprávy na územích osídlených sudetskými Němci ve všech oblastech veřejného života, jež se týkají zájmů a záležitostí sudetoněmecké národnostní skupiny ustavení zákonných ochranných opatření pro ty sudetské Němce, kteří žijí mimo území souvisle osídlená sudetskými Němci odstranění křivd spáchaných na sudetských Němcích od roku 1918 a náhradu škod, které těmito škodami vznikly uznání a realizaci zásady, podle níž v německých oblastech měli pracovat němečtí veřejní zaměstnanci plná svoboda přiznání se k německé národnosti a k německému světovému názoru