Analýza a vyhodnocení. zdravotního stavu. obyvatel. města TÁBOR. MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná

Analýza a vyhodnocení zdravotního stavu obyvatel města TÁBOR MUDr. Stanislav Wasserbauer MUDr. Miloslav Kodl Hana Pokorná Zdravá Vysočina, o.s. ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem Jihlava, srpen 2010

Obsah 1 Úvod. 4 2 Slovníček základních pojmů....... 6 3 Charakteristika města, základní demografické údaje... 7 3.1 Počet obyvatel.......... 7 3.2 Index stáří...... 8 3.3 Střední délka života... 11 4 Úmrtnost celková 15 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem 15 4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů.. 17 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen.. 18 4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny)... 19 4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku... 21 5 Úmrtnost podle příčin úmrtí...... 23 5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění.. 25 5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory.... 30 5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy. 35 5.4 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života.... 40 5.5 Absolutní úmrtnost podle příčin... 43 6 Reprodukční zdraví.... 43 6.1 Počet narozených dětí...... 43 6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost...... 45 6.3 Potratovost...... 47 6.4 Vrozené vývojové vady....... 48 7 Infekční onemocnění.. 49 7.1 Incidence syfilis.... 49 7.2 Incidence kapavky.... 50 7.3 Incidence tuberkulózy.... 51 7.4 Incidence salmonelózy.. 51 7.5 Incidence kampylobakterióz..... 52 7.6 Incidence hepatitid.... 53 8 Dispenzarizace... 54 8.1 Prevalence alergií...... 54 8.2 Prevalence diabetes mellitus..... 55 9 Incidence nádorových onemocnění... 56 9.1 Incidence nádorů celkem... 56 9.2 Incidence nádorů tlustého střeva... 60 9.3 Incidence nádorů recta (konečníku).. 61 2

9.4 Incidence nádorů průdušnice, průdušek a plic.. 61 9.5 Incidence nádorů kůže.. 62 9.6 Incidence nádorů prsu... 63 9.7 Incidence nádorů děložního hrdla..... 63 9.8 Incidence nádorů těla děložního... 64 9.9 Incidence nádorů vaječníků.. 65 9.10 Incidence nádorů prostaty..... 65 10 Analýza incidence nádorových onemocnění v okrese... 66 10.1 Incidence nádorů celkem 66 10.2 Incidence nádorů žaludku... 68 10.3 Incidence nádorů tlustého střeva 69 10.4 Incidence nádorů konečníku.. 71 10.5 Incidence nádorů trachey, bronchu a plic.. 72 10.6 Incidence nádorů kůže.... 73 10.7 Incidence nádorů prostaty. 74 10.8 Incidence nádorů močového měchýře.. 75 10.9 Incidence nádorů ledvin a močových cest.... 76 10.10 Incidence nádorů prsu... 77 10.11 Incidence nádorů hrdla děložního..... 77 10.12 Incidence nádorů těla děložního 78 10.13 Incidence nádorů vaječníků... 79 11 Závěry.... 80 3

1 Úvod Na první pohled by se mohlo zdát, že pojmu zdraví každý z nás rozumí, protože toto slovo používáme velmi často už od dětství. Obvykle pro nás zdraví znamená, že nás nic nebolí, že nám nic není. Pojem zdraví však není zdaleka tak jednoduchý. Zdraví má totiž mnoho aspektů, které se mění v průběhu života v závislosti na širokém spektru faktorů a okolností. Zdraví je výsledkem komplikovaného působení mnoha desítek, stovek, někdy i tisíců faktorů. Obecně je nazýváme determinanty zdraví, případně rizikovými faktory. Úroveň zdraví (zdravotního stavu) je pak především výslednicí životního stylu (způsobu života), životního a pracovního prostředí a rodinné zátěže. Značný význam samozřejmě má i úroveň zdravotní péče, zejména léčby a prevence. To vše, za spolupůsobení celé řady dalších faktorů, utváří kvalitu našeho zdraví. Střetávají se zde především momenty biologické podstaty člověka, přírodní i společenské faktory a konečně možnosti a schopnosti zdravotnického systému. Lidské zdraví bývá ovlivňováno zejména čtyřmi základními skupinami determinant průměrný odhad podílu jejich vlivu na zdraví je patrný z následujícího grafu. Graf č. 1: Vliv jednotlivých skupin determinant na lidské zdraví v % 15% 15% 50% 20% životní styl životní a pracovní prostředí úroveň zdravotní péče genetická zátěž Zdravotní stav obyvatelstva obecně, i v jednotlivých regionech, tzn. i ve městě Táboře, je možné charakterizovat a hodnotit na základě tzv. ukazatelů (indikátorů) zdravotního stavu (zdraví), případně pomocí některých demografických údajů, které se zdravím souvisejí. Ukazatelé zdravotního stavu jsou ve své podstatě založeny především na dvou důležitých událostech na úmrtí nebo na vzniku nemoci. K té první skupině ukazatelů patří zejména střední délka života a úmrtnost, a to jak celková, tak na jednotlivé diagnózy, a také úmrtnost novorozenecká a kojenecká. Ve druhé skupině ukazatelů, mající vztah k onemocnění, patří k těm nejdůležitějším zejména výskyt některých závažných neinfekčních tzv. civilizačních nemocí a úrazů, podobně jako výskyt vybraných infekčních nemocí. 4

Zdravotní stav obyvatelstva má samozřejmě velmi významný vliv na rozsah, strukturu a dostupnost zdravotní péče a na utváření a obsah zdravotní politiky v daném místě, podobně jako na přijímání potřebných opatření ve všech oblastech, které se zdravím, a případně s životním prostředím, významným způsobem souvisejí. Ve městech má analýza zdravotního stavu nezbytnou úlohu při tvorbě tzv. plánu zdraví, podobně jako při strategických, ale i běžných rozhodováních zastupitelstva či rady města či obce. Ukazatelé zdravotního stavu se dají vyjádřit a zhodnotit různými způsoby. Základními údaji jsou absolutní údaje (počty/čísla), které zachycují skutečné absolutní počty zemřelých nebo nemocných celkově i podle jednotlivých kritérií (např. podle příčin, tj. diagnóz, podle věku, pohlaví apod.). Tyto údaje však nelze v žádném případě srovnávat mezi jednotlivými územími (např. mezi městem, okresem, krajem a ), a to proto, že každý region má zcela odlišný počet obyvatel. Tyto absolutní údaje lze s určitou mírou opatrnosti srovnávat v určité časové řadě v jednom jediném místě (např. městě) a posuzovat tak trend vývoje. Absolutní data se využívají k výpočtům tzv. relativních údajů, které jsou přepočteny ve všech srovnávaných oblastech na určitý konstantní počet obyvatel, na tzv. konstantu ve většině případů na 100 tisíc obyvatel (ale např. v případě kojenecké a novorozenecké úmrtnosti jsou údaje přepočítávány na 1 tisíc živě narozených dětí). Ke srovnání jednotlivých konkrétních ukazatelů zdraví mezi jednotlivými městy, okresy, kraji a republikovým průměrem se používají tzv. standardizovaná data. Ta samozřejmě vychází z absolutních údajů, jsou přepočtena na relativní údaje (především na 100 tisíc obyvatel) a následně tzv. věkově standardizována, tzn. přepočtena (ve všech srovnávaných oblastech a ve všech letech) na stejnou věkovou strukturu, tzn. jako kdyby všude a ve všech letech žili stejně staří lidé. To pak skutečně umožní přesně porovnat např. úmrtnost v různých oblastech státu (města, okresy, kraje) mezi sebou a průměrem. Umožňuje to získané standardizované údaje srovnat i s hodnotami v různých jiných státech. K výpočtům se používají různé standardy, většinou však a je to použito i v této práci se využívá tzv. evropský standard (tzn. jakýsi evropský věkový průměr). Při analýze a hodnocení jednotlivých ukazatelů zdravotního stavu je nutno přihlédnout i k okolnosti, že zejména trend vývoje je ovlivňován velikostí tzv. statistického souboru, to znamená počtem obyvatel v jednotlivých srovnávaných územích. Malé soubory v tomto případě ukazatelé vztahující se k městu mívají mnohem výraznější odchylky údajů v jednotlivých letech oproti datům srovnávaných, ale výrazně větších území (zejména ve vztahu ke kraji či ). Poznámka: Předkládané analýzy byly zpracovány na základě vstupních dat připravených Ústavem zdravotnických informací a statistiky v Praze. 5

2 Slovníček základních pojmů Individuální zdraví: je to nejen nepřítomnost nemoci, ale současně i stav úplné fyzické, duševní a sociální pohody. Veřejné zdraví: je zdravotní stav určité populace, určité skupiny lidí. Je dáno zejména souhrnem přírodních, životních a pracovních podmínek a způsobem života. Přirozený přírůstek: je dán rozdílem mezi počtem živě narozených dětí a počtem zemřelých osob v daném roce a v daném území. Vyjadřuje se buď v absolutních číslech nebo častěji v relativních, v přepočtu na každých tisíc obyvatel v daném území. Střední délka života při narození: je střední hodnota počtu let, které zbývají do smrti x-letému člověku (v tomto případě v tomto roce narozenému) za předpokladu zachování úmrtnosti z období výpočtu. Střední délka života se za kraje počítá za období dvou let (předchozího a uvedeného). SDR standardizovaná úmrtnost celková nebo podle příčin: jedná se o úmrtnost, která je přepočtena na každých 100 tisíc obyvatel v dané populaci a na tzv. věkový standard (zde evropský), tj. jako kdyby v každé srovnávané populaci žili obyvatelé stejné věkové struktury, tj. stejného věku. Standardizace se provádí proto, aby se mohla úmrtnost v jednotlivých územích a letech srovnávat. Perinatální úmrtnost: vyjadřuje počet mrtvě narozených a do 7 dnů života zemřelých novorozenců na každých tisíc celkem narozených dětí. Novorozenecká úmrtnost: vyjadřuje počet novorozenců zemřelých do 28 dnů svého života na každých tisíc živě narozených dětí. Kojenecká úmrtnost: vyjadřuje počet zemřelých dětí do 1 roku věku připadající na tisíc živě narozených dětí. Incidence: vyjadřuje počet všech nových onemocnění (celkem nebo dle jednotlivých diagnóz) u obyvatel (event. mužů nebo žen) na 100 000 obyvatel (nebo mužů či žen) v rámci určitého období (nejčastěji roku). Prevalence: vyjadřuje počet všech existujících onemocnění v určitém čase v určité populaci (tj. bez ohledu na datum vzniku). 6

3 Charakteristika města, základní demografické údaje 3.1 Počet obyvatel V Táboře žije v posledních letech necelých 36 tisíc trvale bydlících obyvatel. Jejich počet se ve sledovaném období, tj. v letech 2003 2008, na rozdíl od mnohých jiných měst, trvale snižuje. Ve sledovaném šestiletém období došlo k poklesu počtu obyvatel o 734 lidí (tj. o 2,0%), za posledních 10 let dokonce o více než 1.200 obyvatel (tj. o 3,4%). V Táboře trvale žije více žen než mužů v průměru o 1.200 (tj. o 7%) více. Pokles počtu mužů i žen je ve sledovaném období obdobný o 2%. Tabulka č. 1: Základní demografické údaje pro město Ukazatel / rok Počet obyvatel celkem 36 359 36 070 35 957 35 849 35 768 35 625 Děti ve věku 0 14 let 5 444 5 240 5 074 4 972 4 863 4 778 Senioři ve věku 65 a více let 4 893 4 939 4 974 5 021 5 141 5 232 Muži 17 562 17 415 17 372 17 354 17 316 17 216 Ženy 18 797 18 655 18 585 18 495 18 452 18 409 Graf č. 2: Vývoj počtu obyvatel ve městě v letech 2003 2008 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let CELKEM MUŽI + ŽENY 5 500 5 300 5 100 4 900 4 700 0-14 65+ Jak také vyplývá z výše uvedené tabulky a grafu, došlo v posledních letech k významnému poklesu počtu dětí a naopak ke značnému nárůstu počtu seniorů ve věku starším 65-ti let. Za posledních šest let došlo k poklesu počtu dětí v Táboře o 12,2% (tj. absolutně o 666), naopak 7

k navýšení počtu seniorů o 6,9% (o 339)! V roce 2006 došlo ve městě Táboře historicky poprvé k tomu, že počet osob starších 65-ti let byl vyšší než byl počet dětí ve věku do 14-ti let. V roce 2008 bylo v Táboře již o 450 dětí méně než bylo seniorů. Bohužel je jisté, že tento trend nyní pokračuje, a že bude pokračovat i v následujících letech. Nebude na škodu udělat malý odhad, malou prognózu. Pokud by trendy v poklesu počtu dětí a nárůstu počtu seniorů v Táboře pokračovaly i v příštím roce, je z následujícího grafu patrné, že v roce 2011 bude v Táboře žít přibližně pouze 4.300 dětí ve věku do 14-ti let a zhruba o 1.200 seniorů starších 65-ti let více (tj. celkem asi 5.400). Graf č. 3: Vývoj počtu obyvatel ve městě v letech 2003 2008 ve věkových skupinách do 14 let a nad 65 let CELKEM MUŽI + ŽENY s prognózou do roku 2011 5 500 5 300 5 100 4 900 4 700 4 500 4 300 0-14 65+ 2009 2010 2011 3.2 Index stáří Tento nepříznivý vývoj a stárnutí populace potvrzuje i tzv. index stáří. Ten je dán poměrem mezi počtem seniorů starších 65-ti let a počtem dětí ve věku do 14-ti let (v přepočtu na 100 obyvatel). V šestiletém sledovaném období (2003 2008) došlo jak ve městě Táboře, tak i v Jihočeském kraji a v k poměrně výraznému navýšení tohoto indexu. Velmi nepříznivá pro město je zajisté skutečnost, že se index stáří navýšil výrazněji než tomu je v Jihočeském kraji a v. V Táboře bylo v tomto období zaznamenáno navýšení indexu stáří o plných 22%, zatímco v Jihočeském kraji o 16% a v o 15%. Z následujících grafů je také zřejmé, že hodnoty indexu stáří jsou u mužů i u žen trvale vyšší než je průměr v kraji a v. Neznamená to nic jiného než to, že v Táboře žije v průměru starší obyvatelstvo než v daném kraji a v. Navýšení tohoto indexu je u táborských mužů i žen prakticky stejné. Za povšimnutí stojí zajisté i fakt, že tento index, charakterizující stáří populace, je u žen výrazně vyšší než u mužů. Odpovídá to samozřejmě i tomu, že ženy se dožívají výrazně 8

vyššího věku než muži (cca o 6 let). Zatímco u mužů je trvale, tj. ještě i v roce 2008, tento index nižší než 90 (znamená to, že v populaci žije o více než 10% více dětí chlapců než seniorů mužů starších 65 let), tak u žen již v roce 2003 byl tento poměr vyšší než 120, a v roce 2008 se pohybuje dokonce kolem hodnoty 140! Graf č. 4: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města a, Jihočeského kraje a CELKEM MUŽI + ŽENY v letech 2003 2008 110 105 100 95 90 85 Graf č. 5: Index stáří [100*(65+/(0-14)] obyvatel města a SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN v letech 2003 2008 140 130 120 110 100 90 muži ženy 80 70 9

Graf č. 6: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města a, Jihočeského kraje a MUŽI v letech 2003 2008 90 80 70 60 Graf č. 7: Index stáří [100*(65+/(0-14)] srovnání města a, Jihočeského kraje a ŽENY v letech 2003 2008 140 130 120 110 10

3.3 Střední délka života Střední délka života při narození je důležitým demografickým ukazatelem a současně ukazuje na úroveň zdravotního stavu ve sledovaném regionu. Tento ukazatel vychází z celkové (standardizované) úmrtnosti a vyjadřuje, jakého věku by se dožil člověk, narozený v daném roce, pokud by zůstala stejná úmrtnost. Někdy je tento ukazatel také nazýván pravděpodobná délka dožití. Není to tedy průměrná délka života nyní žijící populace (průměrný věk), jak se někdy mylně lidé domnívají, nicméně se s určitou dávkou opatrnosti dá říct, že jí tento ukazatel odpovídá. Kromě střední délky života při narození je možné tímto ukazatelem vyjádřit i délku dožití pro jiné věkové kategorie, nejčastěji se volí pro 1 rok a dále pro 15, 40 nebo 65 let. Čím vyšší věková kategorie se zvolí, tím lepší je informace o tzv. předčasném umírání populace. Obecně lze konstatovat, že se střední délka života (při narození i v jiných zvolených věkových kategoriích) v celé, v jednotlivých územích (krajích i městech) u obou pohlaví, prodlužuje. Znamená to, že lidé v mají stále větší šanci dožívat se vyššího věku. Bohužel, přesné údaje tohoto ukazatele za město nejsou k dispozici, proto v následujících grafech i hodnoceních jsou analyzována data za okres, kraj a. Nicméně se domníváme (i po konzultaci s pracovníky Ústavu zdravotnických informací a statistiky), že údaje za okres jsou velmi podobné s daty za město. Graf č. 8: Střední délka života při narození u MUŽŮ v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2000 2007 75 74 73 72 71 okres 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Na výše uvedeném grafu je znázorněn vývoj střední délky života při narození u mužů za posledních 8 let. Od roku 2000 je patrný vzestup ve všech třech sledovaných souborech. Po celou dobu sledování jsou hodnoty střední délky života při narození v okrese nad úrovní Jihočeského kraje a České republiky znamená to, že muži v Táboře i v tomto okrese 11

mají šanci dožívat se o něco vyššího věku, a to v průměru o 0,8 roku (tj. o zhruba 10 měsíců) vyššího než v. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2007 u mužů v Táboře 74,8 let. Rozdíly ve střední délce života při narození u žen jsou mezi sledovanými oblastmi méně výrazné. V průměru je tento ukazatel u žen v okrese o 0,3 roku vyšší než v kraji a v, což znamená, že ženy žijící na sku mají pravděpodobnost dožívat se věku o zhruba 3-4 měsíce vyššího. Tento rozdíl není samozřejmě nikterak statisticky významný. Pravděpodobná délka dožití je v roce 2007 u žen v Táboře 80 let. Graf č. 9: Střední délka života při narození u ŽEN v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2000 2007 81 80 79 78 okres 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Střední délka života při narození je v celé u žen delší než u mužů v okrese tento rozdíl v průměru za sledovaných 8 let činí 5,9 let. Graf č. 10: Střední délka života při narození u ŽEN a MUŽŮ v okrese v letech 2000 2007 19 17 15 13 muži ženy 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 12

Střední délka života ve 45-ti nebo 65-ti letech poskytuje lepší obraz o tzv. předčasné úmrtnosti. Jsou zde eliminovány příčiny zkracující život v nižších věkových skupinách, především úrazy, ale i např. infekční onemocnění v dětství apod. Tento ukazatel dává lepší obraz o vypořádávání se s chronickými onemocněními. Střední délka života ve věku 65 let vyjadřuje, jakou mají v průměru nyní žijící lidé v tomto věku ještě šanci dlouho žít. Graf č. 11: Střední délka života u MUŽŮ ve věku 65 let v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2000 2007 16 15 14 13 okres 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Vývoj průměrné délky dožití u pětašedesátiletých mužů má obdobný průběh s vývojem střední délky života při narození, pouze rozdíly nejsou tak zřetelné. Takto staří muži v okrese měli v roce 2007 v průměru ještě šanci se dožít 15,4 let, což je zhruba o 0,3 roku delší šance než v a Jihočeském kraji (rozdíly nejsou statisticky významné). Za sedm let došlo v okrese k prodloužení naděje dožití v tomto věku o 1 a půl roku, což je o něco málo více než v kraji a v. U žen ve věku 65 let je pravděpodobnost dožití o 3,1 roku delší než u mužů. Rozdíl je tudíž výrazně nižší než při narození. I tento ukazatel má stoupající, tj. pozitivní trend. Za 8 let se pravděpodobná délka dožití u pětašedesátiletých žen v okrese zvýšila o 1,1 rok, což je stejné prodloužení jako v Jihočeském kraji a o 0,2 roku nižší než v. Potěšující je zajisté i skutečnost, že v posledních letech je střední délka života u 65-ti letých žen v okrese a s největší pravděpodobností i u žen ve městě mírně vyšší než je v Jihočeském kraji a v. 13

Graf č. 12: Střední délka života u ŽEN ve věku 65 let v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2000 2007 19 18 17 16 okres 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Graf č. 13: Střední délka života u MUŽŮ a ŽEN ve věku 65 let v okrese v letech 2000 2007 19 17 15 13 muži ženy 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 14

4 Úmrtnost celková 4.1 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) celkem Celková úmrtnost (tj. na všechny příčiny) je v této analýze, pokud nebude uvedeno jinak, vždy tzv. věkově standardizována (jako tzv. SDR). Takto upravené údaje o úmrtnosti umožňují zcela validní, nezkreslené srovnávání různých populací na různých územích, lišících se svou velikostí i věkovou strukturou. Prvotní absolutní údaje jsou relativizovány, tj. přepočteny na 100 tisíc obyvatel a následně ještě přepočteny na tzv. evropský věkový standard. Tím se vyloučí vliv rozdílného věkového složení obyvatelstva srovnávaných územních celků. Výsledné údaje sice již nejsou vůbec totožné s absolutními počty zemřelých, ale umožňují spolehlivé srovnávání populací v různých místech i v různém čase. Výsledné údaje tak v této kapitole vyjadřují počet zemřelých na všechny příčiny úmrtí na každých 100 tisíc obyvatel daného území s vyloučením možných rozdílů, které mohou být dány různým věkovým složením obyvatel. Pokud chceme získat lepší obrázek o vývoji daného ukazatele ve sledovaných územích je možno křivkami, které spojují hodnoty v jednotlivých letech, proložit úsečku, která pak vyjadřuje trend vývoje daného ukazatele (v tomto případě celkové standardizované úmrtnosti). Z většiny uvedených grafů v této Analýze je také patrné, že konkrétní hodnoty u menších populací (např. u města ) výrazně více kolísají, než u velkých souborů tj. velkých populací (např. v případně v Jihočeském kraji). Graf č. 14: Celková úmrtnost ve městě Táboře a v v letech 2003 2008 CELKEM MUŽI A ŽENY 1000 900 800 700 600 Z uvedeného grafu je zřejmé, že celková úmrtnost v posledních letech v celé, tzn. v celé republice, ale i ve všech krajích, okresech (a zřejmě i ve všech městech a obcích) poměrně výrazně klesá. Je také patrné, že pokles úmrtnosti je v Táboře o něco vyšší než tomu je průměrně v rozdíl však není významný. Zatímco v poklesla úmrtnost za daných šest 15

let o 17%, tak v Táboře o zhruba 25%. Pokud bychom však srovnávali proti sobě delší časová období (např. 2003 2005 oproti 2006 2008), tak rozdíly mezi em a už zdaleka tak velké nejsou (cca o 3%). Jak může situace vypadat při zachování letošních trendů v roce 2012 je patrné z následujícího grafu. Trend v Táboře má zajisté pozitivnější vývoj než v. Samozřejmě se jedná o prognózu, která se nemusí naplnit. Graf č. 15: Celková úmrtnost ve městě Táboře a v v letech 2003 2008 s prognózou vývoje do roku 2012 CELKEM MUŽI A ŽENY 1000 900 800 700 600 500 2009 2010 2011 2012 Z následujícího grafu je patrné, že úmrtnost mužů je dlouhodobě vyšší (horší) než u žen. To samozřejmě koresponduje i s tím, že se ženy dožívají vyššího věku než muži, a to zhruba o 6 let. U mužů je mírně příznivější vývoj celkové úmrtnosti klesá v posledních letech o něco zřetelněji než tomu je u žen, což dokladují proložené trendy v podobě přímek. Graf č. 16: Celková úmrtnost MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře v letech 2003 2008 1200 1000 muži ženy 800 600 400 2009 2010 2011 16

4.2 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) mužů Celková (věkově standardizovaná) úmrtnost mužů samozřejmě také v posledních letech poměrně výrazně klesá. Je to trend patrný nejen v, ale také ve všech zemích Evropské unie. Mimochodem, zejména mnozí politici interpretují tuto skutečnost nepříliš objektivně. Mnohdy se užívají argumenty o tom, že se naše zdraví a zdravotní stav výrazně zlepšuje s poukázáním na stále klesající úmrtnost s tím, že tudíž není třeba dalších investic do primární, případně sekundární prevence, ale zapomíná se na to, že ve většině zemí EU úmrtnost lidí klesá výrazněji než v. Graf č. 17: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2003 2008 1200 1100 1000 900 800 okres Graf č. 18: Celková úmrtnost MUŽŮ ve městě Táboře ve srovnání s úmrtností v Jihočeském kraji v letech 2003 2008 1200 1100 1000 900 800 17

Z výše uvedených grafů je zřejmé, že úmrtnost mužů je v Táboře nižší než je průměr v celém Jihočeském kraji a v. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc mužů zhruba 32 zemřelých mužů oproti kraji a 65 zemřelých mužů oproti průměru v za rok. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby byla úmrtnost mužů v Táboře na stejné úrovni jako v, umíralo by v tomto městě každým rokem zhruba o 23 mužů více. Graf č. 18 ukazuje, že i trend vývoje je v Táboře pozitivnější než tomu je v Jihočeském kraji. 4.3 Celková úmrtnost (relativní, věkově standardizovaná) žen Graf č. 19: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2003 2008 800 700 600 500 400 okres Graf č. 20: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře ve srovnání s úmrtností v Jihočeském kraji v letech 2003 2008 800 700 600 500 400 18

Podobně jako u mužů, i u žen celková úmrtnost na všechny příčiny v posledních letech poměrně výrazně klesá, tzn. že má pozitivní trend. Je to logické, pokud již mj. víme o prodlužující se střední délce života, která je vlastně jejím zrcadlovým obrazem. Pokles v Táboře je za 6 let v přepočtu na 100 tis. žen zhruba o 23 zemřelých žen ročně, což odpovídá poklesu zhruba o 17%. Podobně jako u mužů je i úmrtnost žen v Táboře nižší než je v, v Jihočeském kraji či v okrese. Rozdíl činí v přepočtu na 100 tisíc žen zhruba 41 zemřelých žen oproti kraji i průměru v za rok. Pro lepší pochopení to znamená, že kdyby byla úmrtnost žen v Táboře na stejné úrovni jako v, umíralo by v tomto městě každým rokem zhruba o 15 žen více. Graf č. 20 ukazuje srovnání celkové úmrtnosti žen v Táboře a v Jihočeském kraji úmrtnost v Táboře je až na rok 2003 vždy nižší a i trend, který lépe ukazuje na skutečný stav, je v kraji méně příznivý, než tomu je v Táboře. Pokud by tento trend pokračoval i ve stávajících a příštích letech, byl by rozdíl např. v roce 2012 již poměrně značný zhruba 20-ti %. Tuto případnou prognózu ukazuje následující graf. Graf č. 21: Celková úmrtnost ŽEN ve městě Táboře a v Jihočeském kraji v letech 2003 2008 s prognózou vývoje do roku 2012 800 700 600 500 400 300 2009 2010 2011 2012 4.4 Absolutní celková úmrtnost (na všechny příčiny) Přestože je v úvodu této Analýzy uvedeno, že absolutní údaje není vhodné příliš srovnávat, jsou zde tato srovnání využita. To proto, že jsou použita pouze ke srovnání úmrtnosti ve městě Táboře. Zde se totiž počet obyvatel a jejich věková struktura během sledovaných šesti let příliš nezměnila, proto je možno toto srovnání použít. Navíc tyto údaje jsou srozumitelnější pro představu o skutečných počtech zemřelých osob. V posledních třech letech umírá každým rokem v Táboře zhruba stejný počet lidí v průměru 796 lidí (v rozmezí 792 801 osob), z toho je v průměru 407 mužů (v rozmezí 388 426) a 389 žen (v rozmezí 366 413). Trendy úmrtnosti v absolutních hodnotách potvrzují již uvedené trendy ve standardizované úmrtnosti jsou u mužů i žen výrazně klesající. 19

Grafy č. 22 24: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 2008 celkem muži + ženy: 460 440 - muži a ženy 420 400 380 muži: 230 220 - muži 210 200 190 ženy: 230 220 - ženy 210 200 190 180 20

Graf č. 25: Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních hodnotách) ve městě Táboře v letech 2003 2008 230 220 muži ženy 210 200 190 180 Z grafu je patrné, že počet zemřelých mužů je každým rokem s výjimkou roku 2007 vyšší, než je počet zemřelých žen v průměru zemře v Táboře každoročně o 23 mužů více než žen. 4.5 Absolutní celková úmrtnost podle věku Uvedené grafy absolutní úmrtnosti podle věkových skupin samozřejmě ukazují na to, že úmrtnost v seniorském věku je oproti nižším věkovým skupinám výrazně několikanásobně vyšší. Graf č. 26: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 2008 podle věkových kategorií MUŽI 200 160 120 80 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 40 0 21

Graf č. 27: Zemřelí (v absolutních číslech) ve městě Táboře v letech 2003 2008 podle věkových kategorií ŽENY 200 160 120 80 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 40 0 Zřejmě nejzajímavějším závěrem je skutečnost, že počet zemřelých mužů do tzv. seniorského věku, tj. od 64 let věku, jinými slovy v mladém a středním věku je dlouhodobě a trvale výrazně vyšší než u stejně starých (mladých) žen. Tuto skutečnost nejlépe dokládá následující graf. Zatímco každým rokem zemře v Táboře do 65. roku věku v průměru 52 žen, tak v mužské části populace zemře v průměru 126 osob, tj. více než dvojnásobek. Za pozornost stojí i fakt, že v průměru týden co týden v Táboře zemřou tři lidé mladší 65-ti let a každý měsíc pak v průměru tři lidé mladší 45-ti let. Celkem každým rokem umírá v Táboře na nejrůznější příčiny v průměru 31 mladých osob ve věku do 45-ti let. Graf č. 28: Srovnání absolutního počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře ve věku do 64 let v letech 2003 2008 70 60 50 40 muži ženy 30 20 22

5 Úmrtnost podle příčin úmrtí Je dobře známo, že lidé nejčastěji umírají na onemocnění srdce a cév (tj. na tzv. kardiovaskulární onemocnění). Nejinak tomu je i v Táboře, a to jak u mužů, tak i u žen. V celkovém součtu na tato onemocnění, k nimž patří zejména srdeční infarkty a cévní mozkové příhody, ale i mnohá další onemocnění, umírá v Táboře 46% lidí. Tento podíl je o dost nižší než v celé, kde na tato onemocnění umírá zhruba polovina lidí, tj. 51%. Na druhém místě v příčinách úmrtí jsou zhoubné nádory s téměř 30% (v 27%). V součtu mužů i žen jsou na 3. místě v příčinách smrti poranění (úrazy) a otravy s téměř 6,6% (v 6,0%). Obecně se dá říct, že úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění je v Táboře nižší než tomu je v průměru, naopak úmrtnost na zhoubné nádory a na ostatní příčiny je v Táboře o něco vyšší než tomu je v. Tabulky č. 2 4: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře a v (průměr z let 2003 2008) v % muži + ženy: muži: ženy: Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 45,9 50,8 Zhoubné nádory (novotvary) 29,6 26,7 Poranění (úrazy) a otravy 6,6 6,0 Ostatní příčiny 17,9 16,5 Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 40,8 45,4 Zhoubné nádory (novotvary) 32,7 29,3 Poranění (úrazy) a otravy 8,4 8,1 Ostatní příčiny 18,1 17,2 Příčina úmrtí % % Onemocnění srdce a cév 51,3 56,3 Zhoubné nádory (novotvary) 26,2 24,0 Poranění (úrazy) a otravy 4,6 3,9 Ostatní příčiny 17,9 15,2 Mezi ženami a muži jsou v příčinách úmrtnosti v Táboře určité rozdíly. Ženy umírají na kardiovaskulární onemocnění podílem výrazně častěji v 51 %, muži na tyto nemoci umírají méně pouze v 41%. Muži naopak častěji umírají na některý ze zhoubných nádorů (v 33% oproti 26% u žen) a na úrazy a otravy (v 8,4% oproti 4,6% u žen). Největší rozdíly oproti 23

procentuálnímu podílu v jsou u úmrtní na onemocnění srdce a cév u žen v o 5% častější příčina, u mužů pak o 4,6%. Grafy č. 29 31: Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře (průměr z let 2003 2008) v % celkem muži + ženy: 17,9% 45,9% 6,6% 29,6% KVO novotvary úrazy ostatní muži: 18,1% 40,8% 8,4% 32,7% KVO novotvary úrazy ostatní ženy: 17,9% 51,3% 4,6% 26,2% KVO novotvary úrazy ostatní 24

5.1 Úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění Jak již bylo uvedeno, lidé nejčastěji umírají na kardiovaskulární onemocnění nebo-li onemocnění srdce a cév. Nejinak tomu je i v Táboře. Úmrtnost na tato onemocnění je nejčastější příčinou smrti jak u mužů, tak u žen. Zvláště u žen způsobují více než polovinu úmrtí. U obou pohlaví je rovněž patrný v posledních letech v počtu zemřelých na tato onemocnění sestupný trend tento pozitivní vývoj se významnou měrou podílí i na snižování celkové úmrtnosti. Podíl úmrtnosti na tyto příčiny z celkového počtu se v posledních letech v Táboře mírně snižuje zatímco v letech 2004 2005 byl 51,8%, tak v letech 2007 2008 již pouze 50,0%. Úmrtnost na onemocnění srdce a cév je v Táboře nižší než v a to nejenom podílem (%) ze všech úmrtí (viz předcházející kapitola), ale i ve standardizovaných, tj. srovnatelných hodnotách. V Táboře umírá na tato onemocnění v průměru za rok o zhruba 23 lidí méně, než by tomu bylo, kdyby byla tato úmrtnost na stejné úrovni, jako je v průměru v. Níže uvedený graf také ukazuje, že trend poklesu úmrtnosti v je v Táboře a v velmi podobný. Graf č. 32: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v v letech 2003 2008 500 450 400 350 300 250 Také další graf dokazuje, že i úmrtnost na onemocnění srdce a cév u mužů je v Táboře ve sledovaném období (tj. v letech 2003 2008) nižší než je průměr v, v Jihočeském kraji i v táborském okrese. Úmrtnost na tato onemocnění je v Táboře výrazně nižší zejména oproti průměru v (v Táboře průměrně 410 zemřelých oproti 496 v samozřejmě v přepočtu na 100 tisíc mužů). V praxi tyto hodnoty znamenají to, že v Táboře v průměru umírá na nemoci srdce a cév každým rokem o 15 mužů méně, než by tomu bylo, kdyby zde muži umírali na tato onemocnění stejně často jako v. 25

Graf č. 33: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u MUŽŮ ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2003 2008 600 500 okres 400 300 Následující graf potvrzuje skutečnost, že v Táboře na kardiovaskulární onemocnění umírá méně lidí než tomu je v ostatních hodnocených oblastech. Úmrtnost žen na tato onemocnění je v Táboře dlouhodobě nižší než v, Jihočeském kraji i okrese. Zatímco průměrná standardizovaná úmrtnost na onemocnění srdce a cév dosahuje za sledované období v Táboře hodnoty 283 (na 100 tisíc žen), v je průměr na úrovni 335 zemřelých žen na 100 tisíc žen za rok. Znamená to, že v Táboře zemře na tato onemocnění v průměru za rok v přepočtu na 100 tisíc žen o 10 žen méně, než by tomu bylo při stejně vysoké úmrtnosti jako je v. Graf č. 34: Úmrtnost (standardizovaná) na kardiovaskulární onemocnění u ŽEN ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2003 2008 400 350 okres 300 250 200 26

Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na onemocnění srdce a cév v absolutních hodnotách ve městě Táboře. Víceméně tyto trendy korespondují s trendy ve výše uvedených grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že trend je v posledních letech u mužů i u žen velmi pozitivní. Grafy č. 35 37: Zemřelí v absolutních hodnotách na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech 2003 2008 muži a ženy (celkem): 210 200 - muži + ženy 190 180 170 muži: 92 89 - muži 86 83 80 ženy: 120 114 - ženy 108 102 96 90 27

Následující grafy ukazují úmrtnost na kardiovaskulární onemocnění ve městě Táboře podle tří základních věkových skupin, tj. do 44 let, ve věku od 45 do 64 let a konečně v seniorském věku, tzn. ve věku vyšším nad 65 let. Je zřejmé a poměrně logické, že nejčastěji na tato onemocnění umírají lidé starší 65 let, nicméně skutečnost, že v průměru každým rokem umře na kardiovaskulární onemocnění v Táboře 43 lidí mladších 65 let věku, a z toho 3 osoby do 44. roku věku, je alarmující. Je také zřejmé, že mnohem častěji na onemocnění srdce a cév umírají mladší muži než ženy ročně v Táboře zemře do 65. roku věku 8 žen a 35 mužů. Graf č. 38: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech 2003 2008 v uvedených věkových skupinách 80 60 40 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 20 0 Graf č. 39: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech 2003 2008 v uvedených věkových skupinách 120 100 80 60 40 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 20 0 28

Každým rokem zemře v Táboře v průměru (za sledované období) na onemocnění srdce a cév 376 osob, z toho 204 žen a 172 mužů. Znamená to, že týden co týden s naprostou pravidelností zemře v Táboře na kardiovaskulární onemocnění 7 lidí. Nejvíce osob na tato onemocnění zemřelo v roce 2003, a to 419, nejméně pak o téměř 13% méně v letech 2006 a 2007 (vždy 363 osob). Srovnání počtu zemřelých žen a mužů v absolutních hodnotách v letech 2003 2008 zachycuje následující graf, z něhož je mj. patrný sestupný, tj. pozitivní, trend vývoje a skutečnost, že ženy na tato onemocnění umírají častěji než muži. Jak bylo doloženo předcházejícími grafy, tak především ve vyšším věku, tj. ve věku vyšším než 65 let. Graf č. 40: Srovnání počtu zemřelých mužů a žen (v absolutních počtech) na onemocnění srdce a cév ve městě Táboře v letech 2003 2008 120 110 ženy muži 100 90 80 29

5.2 Úmrtnost na zhoubné nádory Druhou nejčastější příčinou smrti jsou úmrtí na zhoubné nádory (novotvary) v Táboře na ně umírá téměř 30% lidí, přitom muži umírají na nádory častěji (32,7% ze všech úmrtí mužů) než ženy (26,2% ze všech úmrtí žen). Trend úmrtí na tato onemocnění je, podobně jako u nejčastější příčiny, tj. kardiovaskulárních nemocí, rovněž sestupný, tzn. pozitivní. S ohledem na skutečnost, že naopak celorepublikově (tzn. i v Táboře) výskyt zhoubných nádorů vzrůstá, je tato skutečnost dána především stále se zlepšující léčbou novotvarů. Přát si můžeme alespoň to, aby stále nižší úmrtnost na zhoubné nádory byla dána i stále efektivnější sekundární prevencí, tj. tzv. monitoringem a včasným odhalováním prvních stádií zhoubných nádorů. Méně příznivější je pro město to, že zde v průměru umírá na zhoubné nádory více lidí, než je průměr v (samozřejmě po tzv. standardizaci). Rozdíly však nejsou významné, navíc trend poklesu je v Táboře výrazně příznivější, což dokládá následující graf i konkrétní údaje. Zatímco v letech 2003 2004 zemřelo v Táboře na novotvary o 43 osob (v přepočtu na 100 tisíc obyvatel) více než v, tak v následujících letech (2005 2008) jsou počty úmrtí na zhoubné nádory v Táboře a v již prakticky shodné. Z grafu je také zřejmý pozitivnější trend vývoje úmrtnosti v Táboře oproti. Graf č. 41: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory MUŽŮ A ŽEN ve městě Táboře a v v letech 2003 2008 280 260 240 220 200 180 30

Standardizovaná úmrtnost na zhoubné nádory je u mužů v Táboře víceméně obdobná jako je v Jihočeském kraji a v rozdíly jsou nepatrné. Úmrtnost v okrese je pak trvale nižší než v ostatních hodnocených územích, rozdíly však také nejsou statisticky významné. Graf č. 42: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u MUŽŮ ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2003 2008 400 360 okres 320 280 240 U žen je v průměru úmrtnost na zhoubné nádory prakticky totožná ve všech sledovaných územích. Rozdíly mezi nimi jsou i přes značnou kolísavost v počtu zemřelých žen v Táboře, která je dána především malým statistickým souborem minimální. Graf č. 43: Úmrtnost (standardizovaná) na zhoubné nádory u ŽEN ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2003 2008 200 180 160 140 120 okres 31

Následující grafy znázorňují vývoj úmrtnosti na zhoubné nádory v absolutních hodnotách v Táboře. Tyto trendy korespondují s vývojem ve výše uvedených grafech standardizované úmrtnosti a ukazují, že trend úmrtnosti na zhoubné nádory je v posledních letech u mužů i u žen v Táboře velmi pozitivní. Grafy č. 44 46: Zemřelí (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Táboře v letech 2003 2008 muži + ženy (celkem): 140 - muži + ženy 130 120 110 muži: 80 75 - muži 70 65 60 ženy: 65 60 55 - ženy 50 45 40 32

V průměru každým rokem umírá v Táboře na některý ze zhoubných nádorů 242 osob, z toho je 138 mužů a 104 žen. Znamená to, že každý měsíc na tato onemocnění umírá v tomto městě 20 lidí. Podobně jako u úmrtnosti na onemocnění srdce a cév, tak i u úmrtnosti na zhoubné nádory, logicky ve věkové struktuře zemřelých převažují osoby ve věku nad 65 let. Možná překvapující, a zajisté ne příliš radostná, je však skutečnost, že téměř 23% ze všech lidí, kteří na zhoubný nádor zemřou, umírají ve věku mladším, tj. před 65. rokem svého věku. Každý rok v Táboře umírá na zhoubné nádory 38 lidí dříve než se dožije tohoto seniorského věku. Graf č. 47: Zemřelí MUŽI (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Táboře v letech 2003 2008 v uvedených věkových skupinách 60 50 40 30 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 20 10 0 Graf č. 48: Zemřelé ŽENY (v absolutních hodnotách) na zhoubné nádory ve městě Táboře v letech 2003 2008 v uvedených věkových skupinách 50 40 30 20 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 10 0 33

Další graf, týkající se úmrtnosti na zhoubné nádory, nabízí srovnání úmrtnosti mužů a žen v Táboře na zhoubné nádory v absolutních počtech. Muži umírají na tato onemocnění častěji průměrně každým rokem zemře na novotvary o 34 (tj. o 32%) mužů více než žen. Dlouhodobý (šestiletý) trend, který je mírně pozitivní, je u mužů i u žen prakticky totožný. Graf č. 49: Srovnání počtu zemřelých MUŽŮ A ŽEN (v absolutních počtech) na zhoubné nádory ve městě Táboře v letech 2003 2008 80 70 60 50 ženy muži 40 Následující graf dokládá již v předcházejícím textu uvedené skutečnosti, a to, že se výskyt zhoubných nádorů v posledních letech v Táboře (podobně jako v celé ) mírně zvyšuje a naopak úmrtnost na zhoubné nádory poměrně významně klesá. Toto postupné rozevírání se nůžek! má nejspíše příčinu ve stále zlepšující se léčbě na straně jedné a v nepříliš kvalitní primární prevenci a podpoře zdraví na straně druhé. Graf č. 50: Srovnání výskytu zhoubných nádorů s počtem zemřelých na ně ve městě Táboře v letech 2003 2008 (v absolutních počtech) MUŽI A ŽENY 110% 100% 90% výskyt úmrtnost 80% 34

5.3 Úmrtnost na poranění (úrazy) a otravy V součtu obou pohlaví jsou úrazy (případně ostatní poranění a otravy) po kardiovaskulárních nemocech a zhoubných nádorech třetí nejčastější příčinou úmrtí. V Táboře na ně umírá více než 8% mužů (8,4% oproti 8,1% v ) a necelých 5% žen (4,6% oproti 3,9% v ) z celkového počtu zemřelých mužů a žen. V součtu obou pohlaví umírá na úrazy, poranění a otravy v Táboře 6,6 % lidí, kdežto v průměru v celé České republice 6,0% lidí. Dá se proto konstatovat, že ve městě v přepočtu na 100 tis. obyvatel zemřelo ve sledovaném období na úrazy a ev. otravy o něco více lidí než v a v Jihočeském kraji. To dokumentují i následující grafy. Naopak dlouhodobý trend vývoje této úmrtnosti je v Táboře mírně příznivější než tomu je v, případně v Jihočeském kraji. Graf č. 51: Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ A ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře a v v letech 2003 2008 80 70 60 50 40 Standardizované hodnoty úmrtnosti na poranění a otravy u mužů i žen v Táboře, především z důvodu statisticky malých souborů, poměrně výrazně kolísají, a to mnohem více než v dalších, větších hodnocených územích. Přesto se dá konstatovat, že úmrtnost na úrazy a ev. otravy je u obou pohlaví prakticky obdobná jako je průměr v či v Jihočeském kraji. V aritmetických či meziročních klouzavých průměrech jsou rozdíly pouze nepatrné. 35

Graf č. 52: Úmrtnost (standardizovaná) MUŽŮ na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2003 2008 120 okres 100 80 60 Graf č. 53: Úmrtnost (standardizovaná) ŽEN na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2003 2008 60 50 okres 40 30 20 10 Následující grafy znázorňují absolutní počty zemřelých na poranění, úrazy a ev. otravy v Táboře v letech 2003 2008, a to celkem, a následně i podle pohlaví. S ohledem na poměrně velmi malé statistické soubory, hodnoty v jednotlivých letech logicky dost výrazně kolísají. Přesto se dá uzavřít, že v Táboře každým rokem v průměru umírá 27 osob na tyto příčiny z toho je 18 mužů a 9 žen. Ukazuje to na smutnou skutečnost, že každý měsíc zemřou v průměru v Táboře v důsledku úrazu či poranění 2 lidé. 36

Grafy č. 54 56: Zemřelí v absolutních hodnotách na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře v letech 2003 2008 muži + ženy celkem: 40 35 muži + ženy 30 25 20 muži: 25 - muži 20 15 10 ženy: 12 - ženy 10 8 6 37

Jak již bylo konstatováno, úmrtí na poranění, úrazy a otravy jsou častější u mužů než u žen. Není to samozřejmě specifické pouze pro město, ale jedná se o běžný jev v celé. Předcházející grafy i následující graf do dokazují každým rokem v průměru umírá v Táboře na tyto příčiny v průměru dvojnásobný počet mužů (18 oproti 9 ženám). Z grafu je taky patrné, že dlouhodobý trend je u mužů oproti ženám mírně pozitivnější a trendy u obou pohlaví mají podobně jako v celé mírně klesající (tj. pozitivní) tendenci. Graf č. 57: Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře v letech 2003 2008 SROVNÁNÍ MUŽŮ A ŽEN 25 ženy muži 20 15 10 5 Grafy na následující straně ukazují na rozložení úmrtnosti na poranění, úrazy a otravy podle základních věkových skupin. I zde podobně jako u úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění a zhoubné nádory platí, že nejvyšší počet lidí (z uvedených věkových skupin) zemře v seniorském věku, tj. ve věku nad 65 let. Nicméně právě pro mladší věkové skupiny je typické, že úrazy patří k velmi častým příčinám smrti. Proto i rozdíly mezi jednotlivými věkovými skupinami v Táboře nejsou nikterak velké. Zejména u mužů jsou úrazy a ev. otravy v obou mladších věkových skupinách stejně časté jako v seniorském věku každým rokem zemře v Táboře v každé z uvedených věkových skupin (tj. ve věku do 44 let, ve věku mezi 45 64 rokem a ve věku vyšším než 65 let) v průměru vždy 6 mužů. Více než polovina (55%) úrazů či poranění jsou v Táboře příčinami úmrtí (u obou pohlaví dohromady) ve věku mladším než je věk seniorský, tj. před 65. rokem věku. U mužů dokonce více než 2/3 (67,6%) zemřelých na úrazy a poranění, případně otravy jsou věkem mladší než je 65. rok věku. 38

Grafy č. 58 60: Zemřelí (v absolutních číslech) na poranění, úrazy a otravy ve městě Táboře v letech 2003 2008 dle tří věkových kategorií (do 44 let, 45-64 let a nad 65 let) muži + ženy celkem: 18 16 14 12 10 8 6 4 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let muži: 10 8 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 6 4 2 ženy: 10 8 věk do 44 let věk 45-64 let věk nad 65 let 6 4 2 0 39

5.4 Úmrtnost podle příčin ve věku do 65. roku života Jistě velmi zajímavým zjištěním je analýza úmrtnosti na jednotlivé příčiny ve věku do 65 let. Jedná se o analýzu tzv. předčasných úmrtí znamená to, že jsou zde započítána pouze úmrtí osob, které zemřely před dožitím tzv. seniorského věku. Předcházející tabulky a následující grafy taktéž srovnávají procentuálně podíly jednotlivých příčin u tzv. předčasné úmrtnosti s podíly celkové úmrtností podle příčin (tj. všech zemřelých vč. v seniorském věku. V některých aspektech jsou značné rozdíly. Lidé do seniorského věku významně méně umírají na onemocnění srdce a cév, na které umírá zhruba pouze čtvrtina z nich. Tato onemocnění jsou typickými příčinami úmrtí pro osoby starší 65 let. Ženy výrazně více umírají do svého 65. roku věku na zhoubné nádory více než polovina z nich (53%) umírá v tomto věku právě na některý ze zhoubných nádorů! Muži významně více před svým seniorským věkem umírají na úrazy pětina z nich umírá na následky úrazu ev. otravy. U žen je tato příčina mnohem méně častější, na následků úrazů umírá desetina z nich. Větší zastoupení mají u mladších věkových skupin i tzv. ostatní příčiny smrti. Tabulky č. 5 7: Srovnání podílu jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře (průměr z let 2003 2008) v % celkem a do věku 65 let muži + ženy: Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 45,9 23,8-22,0 Zhoubné nádory (novotvary) 29,6 39,0 + 9,4 Poranění (úrazy) a otravy 6,6 16,8 + 10,2 Ostatní příčiny 17,9 20,4 + 2,6 muži: Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 40,8 27,5-13,3 Zhoubné nádory (novotvary) 32,7 33,2 + 0,5 Poranění (úrazy) a otravy 8,4 19,1 + 10,7 Ostatní příčiny 18,1 20,2 + 2,1 ženy: Příčina úmrtí celkem ve věku do 65 let rozdíl % % % Onemocnění srdce a cév 51,3 15,2-36,1 Zhoubné nádory (novotvary) 26,2 52,9 + 26,7 Poranění (úrazy) a otravy 4,6 10,6 + 6,0 Ostatní příčiny 17,9 21,3 + 3,4 40

Grafy č. 61 63: Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře (průměr z let 2003 2008) v % srovnání celkem a ve věku do 65 let celkem celkem muži + ženy: ve věku do 65 let 17,9% 45,9% 20,5% 23,9% 6,6% 29,6% 16,6% 39,0% KVO novotvary úrazy ostatní KVO novotvary úrazy ostatní celkem muži: ve věku do 65 let 18,1% 40,8% 20,2% 27,5% 8,4% 32,7% 19,1% 33,2% KVO novotvary úrazy ostatní KVO novotvary úrazy ostatní celkem ženy: ve věku do 65 let 17,9% 51,3% 21,3% 15,2% 4,6% 26,2% KVO novotvary úrazy ostatní 10,6% 52,9% KVO novotvary úrazy ostatní 41

Grafy č. 64 66: Podíl jednotlivých příčin (skupin nemocí) na úmrtnosti ve městě Táboře (průměr z let 2003 2008) v % srovnání celkem a ve věku do 65 let celkem muži + ženy: 50 40 30 celkem % ve věku 65 let % 20 10 0 KVO novotvary úrazy ostatní muži: 50 40 30 20 celkem % ve věku 65 let % 10 0 KVO novotvary úrazy ostatní ženy: 60 50 40 30 20 10 0 celkem % ve věku 65 let % KVO novotvary úrazy ostatní 42

5.5 Absolutní úmrtnost podle příčin Následující tabulka ukazuje na skutečné počty zemřelých lidí ve městě Táboře na základní příčiny úmrtí, případně na tzv. ostatní příčiny. Uvedené hodnoty jsou měsíčním průměrem v posledních dvou sledovaných letech (2007-08) a jsou zaokrouhleny. V Táboře v průměru každým měsícem umírá na onemocnění srdce a cév 15 osob, na zhoubné nádory 10 lidí a na úrazy 2 osoby. Tabulka č. 8: Průměrný počet zemřelých osob v Táboře za každý měsíc (údaje za rok 2007 2008): Příčina: z toho celkem: muži: ženy: onemocnění srdce a cév 15 7 8 zhoubné nádory 10 6 4 úrazy, poranění a otravy 2 1,5 0,5 ostatní příčiny 6 3 3 Celkem: 33 17,5 15,5 6 Reprodukční zdraví Po demografické krizi na konci minulého století, způsobené stále se snižujícím počtem novorozenců, došlo v prvním desetiletí tohoto století konečně ke vzestupu počtu živě narozených dětí. Bohužel, zdá se, že tento trend pokud ještě vůbec platí nebude v následujících letech platit. Již v roce 2009 došlo k poklesu počtu živě narozených dětí a demografické prognózy hovoří spíše o klesajícím trendu. 6.1 Počet narozených dětí Údaje o počtu živě narozených dětí a počtu živě narozených dětí do váhy 2.500 g nejsou k dispozici pro město, data jsou známa pouze na úroveň okresu. Protože však vývojové trendy jsou v, v Jihočeském kraji i v okrese obdobné či dokonce prakticky shodné, lze je aplikovat s určitou dávkou opatrnosti i na samotný. 43

Graf č. 67: Počet živě narozených dětí na 1000 obyvatel v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 1998 2008 12 11 okres 10 9 8 1998 1999 2000 2001 2002 Počet živě narozených dětí v přepočtu na tisíc obyvatel prakticky od roku 2001 až do roku 2007 trvale rok od roku narůstal, což potvrzuje již zmíněný boom v počtu narozených dětí v celé. Jak již bylo také předesláno, křivky ve všech hodnocených územích jsou prakticky totožné a mají i téměř shodný vývojový trend. V roce 2008 došlo k zastavení tohoto vývoje a je velmi reálné, že tomu bude stejně i v následujících letech. Procento živě narozených dětí do váhy 2.500 gramů poměrně dost kolísá, nicméně graf ukazuje, že hodnoty v okrese, v Jihočeském kraji i v jsou velmi podobné a v posledním desetiletí stále mírně narůstající. Dá se očekávat, že obdobná situace bude i v Táboře. Graf č. 68: Procento živě narozených dětí do 2 500 gramů v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 1998 2008 9 8 okres 7 6 5 4 1998 1999 2000 2001 2002 44

6.2 Kojenecká a novorozenecká úmrtnost Kojenecká i novorozenecká úmrtnost patří v České republice dlouhodobě k nejnižším v Evropě i na světě. I přesto se v posledních letech prakticky v celé, ve většině krajů i okresech stále tato úmrtnost snižuje. Podobně tomu je i v Táboře (a to i přesto, že je tento vývoj výrazně zatížen statisticky malými čísly), což je lépe patrné v grafu č. 70. Průměrně v Táboře ročně umírají v kojeneckém věku (tj. do roku života) 3 děti z tisíce živě narozených, z toho jedno dítě již ve věku novorozeneckém, tj. do 28 dne svého života. Trendy vývoje kojenecké i novorozenecké jsou v Táboře mírně pozitivnější než tomu je v průměru v. Graf č. 69: Kojenecká úmrtnost ve městě Táboře, v okrese, v Jihočeském kraji a v v letech 2003-2007 6 5 okres 4 3 2 1 2003 2004 2005 2006 2007 Graf č 70: Trendy vývoje kojenecké úmrtnosti ve městě Táboře a v v letech 2003 2007 5 4 3 2 1 2003 2004 2005 2006 2007 45