Psychiatrické centrum Praha Ústavní 91, Praha 8 PRACOVNÍ ŘÁD Podle 82 zákoníku práce 1. v y d á v á m pracovní řád 2. u k l á d á m vedoucím zaměstnancům, aby seznámili s tímto pracovním řádem všechny zaměstnance a důsledně postupovali v souladu s ním. 3. Tento pracovní řád nabývá účinnosti dne 1. ledna 2001. Část I. Rozsah platnosti 1. Pracovní řád je závazný pro zaměstnavatele a všechny zaměstnance, kteří jsou k němu v pracovním poměru. Na zaměstnance činné pro zaměstnavatele na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se pracovní řád vztahuje, jen pokud to vyplývá z jeho dalších ustanovení, z ustanovení pracovněprávních předpisů nebo z uzavřené dohody. Část II. Vznik pracovního poměru 2. Pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem s výjimkou jmenovaných zaměstnanců. Pracovní smlouva se uzavírá písemně nejpozději v den nástupu do zaměstnání s tříměsíční zkušební dobou, pokud není dojednána jinak. Jedno vyhotovení se vydá zaměstnanci. Pracovní poměr se sjednává na dobu neurčitou, nebo podle 31 zákoníku práce i na dobu určitou. 3. S vedoucími zaměstnanci ve funkcích primář, náměstek a vedoucí laboratoře se zakládá pracovní poměr jmenováním, což je ve výlučné pravomoci ředitele. 4. Zaměstnanec je povinen před vznikem pracovního poměru vyplnit osobní dotazník, podrobit se vstupní lékařské prohlídce a předložit výpis z rejstříku trestů, potvrzení o dosavadním zaměstnání a další požadované doklady ovlivňující jeho nároky z pracovního poměru. Výjimky povoluje v odůvodněných případech příslušný vedoucí. Zaměstnanec musí prokázat skončení předchozího pracovního poměru. 5. Změnu pracovní smlouvy lze provést pouze písemnou dohodou obou zúčastněných stran a v případech uvedených v 37 zákoníku práce. 6. Manželé, druh, družka, rodiče a děti, sourozenci a osoby v jiném příbuzenském poměru nemohou být přijímáni na pracovní místa, v nichž by jeden z nich byl přímo podřízen druhému nebo podléhal jeho kontrole. 7. Při nástupu do práce je bezprostředně nadřízený vedoucí povinen seznámit zaměstnance s pracovním řádem, s bezpečnostními předpisy a s vnitřními předpisy. Dále musí též seznámit zaměstnance s povinností dbát o ochranu majetku zaměstnavatele.
- 2 - Změny pracovního poměru 8. Obsah pracovní smlouvy lze změnit jen písemnou dohodou. Konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen výjimečně v případech uvedených v 37 a 38 zákoníku práce. Byla-li pracovní smlouva uzavřena písemně, musí zaměstnavatel provést písemně i její změnu. Skončení pracovního poměru 9. Pracovní poměr může být rozvázán pouze způsoby a za podmínek uvedených v 42 až 59 zákoníku práce. 10.Návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou, výpovědí, okamžité zrušení pracovního poměru, případně zrušení pracovního poměru ve zkušební době, podává zaměstnanec písemně svému bezprostředně nadřízenému, který mu potvrdí příjem podání a den jeho doručení, opatří podání svým stanoviskem a předá je neprodleně řediteli. 11.V souvislosti se skončením pracovního poměru je zaměstnanec povinen odevzdat předměty svěřené mu k vyúčtování. Dále je povinen prokazatelně informovat bezprostředně nadřízeného o stavu plnění uložených úkolů. Zaměstnanec je dále povinen odevzdat předměty náležející osobnímu vybavení, pracovní pomůcky, knihy, časopisy apod., a to ve stavu odpovídajícímu jejich obvyklému opotřebení. Zaměstnavatel je povinen zaměstnanci potvrdit vrácení odevzdaných věcí. 12.Při skončení pracovního poměru je personální pracovnice HTS povinna vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání, a pokud o to zaměstnanec požádá, i pracovní posudek. Pracovní posudek vypracuje bezprostřední nadřízený a podepisuje ředitel. Část III. Pracovní kázeň Povinnosti zaměstnavatele 13.Zaměstnavatel je povinen pečovat o vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se zákoníkem práce, ostatními právními předpisy a pracovní smlouvou. 14.Ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, je zaměstnavatel povinen zejména přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy, poskytovat mu za vykonanou práci mzdu a vytvářet podmínky pro úspěšné plnění pracovních úkolů i dodržovat ostatní pracovní podmínky stanovené právními předpisy a pracovní smlouvou.
- 3 - Povinnosti zaměstnanců 15.Ode dne, kdy vznikl pracovní poměr, až do dne jeho skončení, je zaměstnanec povinen podle pokynů nadřízených konat práce podle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní kázeň. 16.Zaměstnanec může uzavřít vedlejší pracovní poměr nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr u jiného zaměstnavatele. Při výkonu výdělečné činnosti, která je shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele u něhož je zaměstnán, jen s jeho předchozím písemným souhlasem. Jako vedlejší pracovní poměr se neposuzuje pracovní poměr sjednaný se zaměstnancem na dobu, kdy čerpá dovolenou. 17.Základní povinnosti zaměstnanců jsou stanoveny v 73 zákoníku práce. Kromě toho je povinností zaměstnance zejména: a) dodržovat vnitřní předpisy, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ostatní obecně závazné předpisy související s výkonem zaměstnání. b) Pracovat svědomitě a iniciativně, řádně a v rozsahu svých práv a povinností samostatně podle svých sil, znalostí a schopností plnit pokyny nadřízených, dodržovat zásady spolupráce a dobrého soužití s ostatními zaměstnanci. c) Průběžně prohlubovat svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce a za tím účelem se zúčastnit školení a studia při zaměstnání k prohloubení kvalifikace a podrobovat se předepsanému ověřování způsobilosti k vykonávané práci. d) Dodržovat a plně využívat pracovní dobu, příchod a odchod a každé vzdálení se z pracoviště v průběhu pracovní doby oznámit nadřízenému a vyznačit v evidenci docházky předepsaným způsobem. e) Střežit a ochraňovat hospodářské, služební a státní tajemství a zachovávat mlčenlivost ve věcech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných organizací nebo osob, vyžadují, aby byly zachovány v tajnosti. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru, pokud nedošlo ke zproštění této povinnosti předepsaným způsobem. f) Dodržovat předpisy a pokyny, týkající se zajištění bezpečnosti provozních budov zaměstnavatele nebo najatých prostor, ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a dbát o jeho nejúčelnější využití. Dodržovat zásady účelného a řádné hospodaření s finančními prostředky zaměstnavatele, nejednat v rozporu s jeho oprávněnými zájmy. g) Nepožívat alkoholické nápoje a neužívat jiné omamné prostředky v pracovní době a v pracovní době i mimo pracoviště, nenastupovat pod jejich vlivem do práce. h) Dodržovat zákaz kouření na pracovišti, kde pracují také nekuřáci a v prostorách pro stravování a zdravotní péči. ch) Odkládat své svršky a osobní předměty, které obvykle nosí do práce, do určených prostor, což jsou stoly a skříně. Zaměstnanec je povinen tyto pracovní stoly a skříně zamykat a v případě, že se vzdálí z pracoviště, neponechávat klíče v zámku dveří. i) Počínat si při práci i jiné činnosti u zaměstnavatele tak, aby nezpůsobil vznik požáru. Dodržovat předpisy a pokyny k zajištění požární ochrany a v případě potřeby aktivně pomáhat při zdolávání požáru.
- 4 - j) Ohlašovat personální pracovnici HTS neprodleně změny v osobních poměrech (např. sňatek, rozvod, narození nebo úmrtí člena rodiny, změnu bydliště), zahájení trestního řízení pro podezření z trestné činnosti spáchané při plnění pracovních povinností, a jiné okolnosti, které mají význam pro dávky nemocenského pojištění, poskytování rodičovského příspěvku a daň z příjmu. 18.Ve smyslu znění Kolektivní smlouvy a směrnice č. 2/2001 jsou vedoucí zaměstnanci kromě toho povinni zejména: a) řídit, kontrolovat a co nejlépe organizovat práci v jim svěřených útvarech, dodržovat ustanovení pracovněprávních předpisů, pracovního a vnitřního řádu, seznamovat zaměstnance se změnami těchto předpisů, zajišťovat zaměstnancům potřebné pomůcky (např. předpisy apod.), b) dbát o soustavné prohlubování kvalifikace podřízených zaměstnanců a uspokojování jejich kulturních a sociálních potřeb, c) v zájmu zvyšování produktivity práce nelépe organizovat práci a dbát, aby práce odpovídala hospodářským a technickým možnostem v souladu s technicko-ekonomickým rozvojem, d) zabezpečovat přijetí včasných a účinných opatření zaměstnavatele. Část IV. Pracovní doba a dovolená 19. Délka pracovní doby činí nejvýše 40 hodin/týden, v třísměnném provozu a nepřetržitém pracovním režimu nejvýše 37,5 hodin/týden. 20. Rozvržení pracovní doby je rovnoměrné, průměrná týdenní pracovní doba bez práce přesčas nesmí za období nejvýše čtyř týdnů po sobě jdoucích přesahovat hranici pro stanovenou týdenní pracovní dobu. 21. Zaměstnanec, který za nepřetržitého trvání pracovního poměru k témuž zaměstnavateli konal u něho práci alespoň 60 dnů v kalendářním roce, má nárok na dovolenou za kalendářní rok, nebo na její poměrnou část, jestliže pracovní poměr netrval nepřetržitě po dobu celého kalendářního roku. 22. Základní výměra dovolené činí pět týdnů. Zaměstnanci, kteří splňují podmínky 105, část 2, odst. b) a d) zák. práce mají nárok na l týden dodatkové dovolené. Podmínky čerpání dovolené jsou určeny v 106-110c) ZP. Dovolená zaměstnance 23. Práva a povinnosti zaměstnanců v oblasti dovolené na zotavenou se řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce, nařízením vlády k zákoníku práce a vnitřním předpisem. Práce přesčas a noční práce 24. Podrobnosti pro výkon přesčasové práce jsou stanoveny v 96 a násl. zákoníku práce, na které pracovní řád odkazuje.
- 5-25. Za práci přesčas poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům vedle dosažené mzdy příplatky za práci přesčas nebo, po dohodě s ním, náhradní volno. Výše mzdového zvýhodnění je uvedena ve směrnici ředitele. Čerpání náhradního volna určuje zaměstnanci nadřízený vedoucí s přihlédnutím k plnění úkolů zaměstnavatele a k zájmům zaměstnance. 26. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni provádět účinná opatření k omezování práce přesčas a soustavně kontrolovat její účelnost a nezbytnost. 27. Za dodržování přípustných limitů práce přesčas, platných právních předpisů a požadavků bezpečnosti práce odpovídá vedoucí zaměstnanec, který práci přesčas nařizuje. Vedoucí zaměstnanec nesmí nařídit práci přesčas, pokud by byla v rozporu s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Přesčasová práce musí být nařízena příslušným vedoucím minimálně 8 hodin před jejím započetím. 28. Noční práce je práce konaná v době mezi 22 a 6 hodinou. Zaměstnavatel se při nařizování noční práce řídí ustanoveními 96 a násl. zákoníku práce. Část V. Překážky v práci 29. O poskytnutí pracovního volna a případnou náhradu mzdy v případě překážky v práci požádá zaměstnanec přímo svého vedoucího. Pokud překážka v práci nedosahuje délky jedné směny (základní pracovní doba) stanovené zaměstnanci, může mu poskytnout pracovní volno a případnou náhradu mzdy přímo nadřízený. Nepřísluší-li zaměstnanci při této překážce náhrada mzdy, může nadřízený zaměstnanec povolit napracování takto zameškané pracovní doby. Část VI. Mzda a náhrada mzdy 30. Mzda a náhrada mzdy je splatná pozadu za měsíční období ve výplatním termínu pátého dne následujícího měsíce. 31. Zjistí-li zaměstnanec, že mu byla vyplacena mzda vyšší nebo nižší nebo provedena jiná neoprávněná platba, je povinen na to upozornit mzdovou účtárnu. Zaměstnanec vrátí neprávem vyplacené částky, jen jestliže věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě tří let od její výplaty. Část VII. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 32. Za plnění úkolů v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci odpovídají vedoucí zaměstnanci na všech stupních řízení v rozsahu svých funkcí vyplývajících pro ně ze zákoníku práce a předpisů o bezpečnosti při práci. Vedoucí zaměstnanci dále odpovídají za proškolení všech svých podřízených zaměstnanců z předpisů o bezpečnosti a ochrany zdraví při práci nejméně jedenkrát ročně, za proškolení nových zaměstnanců před jejich nástupem do zaměstnání a v jejím průběhu podle příslušných předpisů a ve stanovených lhůtách.
- 6 - Vedoucí zaměstnanci jsou povinni zejména: a) seznámit zaměstnance před přidělením práce nebo při změně práce a pracovních postupů s příslušnými bezpečnostními předpisy včetně předpisů o požárních ochraně a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich znalost a dodržování. b) zajistit okamžité sepsání o každém pracovním úrazu, vyšetření jeho příčin a provedení opatření k odstranění důvodů úrazu. U pracovních úrazů, které podléhají registraci podle vyhlášky 110/1975 Sb., zajistit včasné odeslání příslušným orgánům. 33. Zaměstnanci jsou zejména povinni: a) dodržovat právní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zásady bezpečného chování a příslušné pracovní předpisy. b) pohybovat se v prostorách zaměstnavatele jen po vykázaných cestách a pokud to není nezbytně nutné pro plnění pracovních úkolů nebo s ohledem na mimořádné situace nevstupovat na jiná pracoviště. c) účastnit se všech druhů a forem školení, které organizuje zaměstnavatel na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se zkouškám i lékařským prohlídkám podle platných předpisů. d) používat při práci osobní ochranné prostředky a ochranná zařízení. e) všechny úrazy, vzniklé na pracovišti, ihned hlásit svému přímému nadřízenému. f) podrobit se vyšetření, které provádí pověřený zaměstnanec nebo příslušný zdravotnický orgán za účelem zjištění, zda zaměstnanec není pod vlivem alkoholu nebo omamných prostředků. g) dodržovat protipožární předpisy a pokyny zaměstnavatele, zákazy kouření a zacházení s otevřeným ohněm v místech, kde je nebezpečí požáru. Část VIII. Všeobecná závěrečná ustanovení 34. Změny a doplňky pracovního řádu vydává ředitel. Prof. MUDr. Cyril Höschl,DrSc ředitel