J. Výborný eské vysoké u ení technické v Praze, Fakulta stavební, eská republika

Recyklace betonu J. Výborný eské vysoké u ení technické v Praze, Fakulta stavební, eská republika RESUME: Concrete recycling Application of recycled materials in the building industry is essential for permanently sustainable development of a country. In the Czech Republic, the use of primary sources and materials is becoming unbearable from both the economical and ecological perspective and so there is an effort to seek the possibility in re-use of those building materials whose live-span has been exceeded. At present, the mostly recycled materials in the Czech Republic come from recycled waste of bricks, concrete, asphalt, mixed construction waste, various types of aggregates and soil. The paper,,concrete recycling is the continuation of the experimental program of project with main objective,,waste utilization, recycled material in the building industry, partial task: Research of technologies for waste processing to form of derivate resources. The combination of recycled construction waste (concrete or masonry) as recycled aggregate, waste natural aggregate, binder and fibres creates an unusual fibres concrete; new composite, which offers a wide field of possible use in building industry. The description paper shows selected mechanical and physical characteristics of ordinary concrete recycling or light concrete recycling of brick concrete, autoclaved aerated concrete (Fig.1), or liaporconcrete. These characteristics are crucial for intended applications. The paper also includes an assessment of health and environmental hazards of recycled materials (Tab.2) and ecological and legal risks of building waste management. Methodical guidelines of the Waste Department of the Czech Ministry of Environment applicable to building and demoliton waste entered into force before the Act. n.167/2008 Coll., on prevention and remedying environmental damage and amendment on some laws therefore these guidelines do not provide relevant information which have to be taken into account by every person operating a facility for building waste management. Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví 35

ÚVOD lánek se snaí p isp t k objasn ní otázky, zda lze z druhotných surovin vytvo it výrobek vyí kvality ne má výrobek z p írodních surovin. Z dlouhodobého experimentálního ov ování vybraných fyzikáln mechanických vlastností stavebních recyklát, z krátkodobého ov ování primárních vlastností skládkovaných beton a pr b ného ov - ování výrobk zhotovených na základ vlastností sledovaných recyklát vyplývají nové v decké poznatky o výchozích parametrech recyklát a chování materiál a konstruk ních prvk vyrobených z druhotných surovin v etn jejich ekologické vhodnosti. 1 OBY EJNÝ BETON Waste utilization, recycled materials in the building industry Beton prostý i elezový je vysoce energeticky i surovinov náro ný materiál. Recyklace betonu nabyla konkrétní podoby a s rozvojem nových demoli ních technologií a technologických postup drcení betonových kus (tzv. ker) a separace výztue pomocí mobilních a semimobilních za ízení s vysokým p íkonem energie. Zp sob vyuití betonu jako druhotné suroviny (terciální recyklace) závisí na kvalit p vodního betonu, zp sobu zpracování na recyklát a na stupni poznání vlastností nov vyrobeného betonu. Nejjednoduí zp sob vyuití neupraveného betonového recyklát : jako zásypový materiál, jako materiál vhodný na úpravy a zpev ování plání pro silni ní a elezni ní stavby, jako kamenivo elezni ního svrku, resp. nestmelených podkladních vrstev vozovek. Upravený betonový recyklát lze s úsp chem pouít jako kamenivo do beton niích pevnostních-t íd s nízkými poadavky na kvalitu kameniva (tj. do beton podkladních nebo výpl ových). Pochopitelnou snahou je vyuít betonového recyklátu jako kameniva pro konstruk ní beton. V tomto p ípad je nutné v novat velkou pozornost jeho hygienické nezávadnosti a posuzovat ho podle ukazatel pouívaných pro p írodní hutné kamenivo, p ípadn definovat moné odchylky n kterých vlastností [2]. Betonový recyklát, i kdy spl uje poadavky SN EN 12620 Kamenivo do betonu (2006), vyaduje p edvlh ení; tím se zvyuje mnoství zám sové vody a pak klesá objemová hmotnost betonu a jeho pevnost. Velmi d leité je granulometrické hledisko, kde je nutné posuzovat odd len vhodnost pouití drobného recyklát do 4 mm a hrubého recyklátu nad 4 mm. Drcením betonových konstrukcí vzniká tém polovina mén vhodného drobného recyklátu frakce 0-4. V drobných a jemných podílech betonové drti se výrazn nachází v tí obsah cementového tmelu, který ulpí na zrnech kameniva p i drcení betonu. Pak mají tyto podíly v tí pórovitost a tím i nasákavost. Pórovitost cementového tmelu ovliv uje pouitý vodní sou initel, stupe a hloubka karbonatace (etapa karbonatace), rozsah trhlin na rozhraní cementový tmel - povrch kameniva. D sledkem v tí pórovitosti je vyí reverzibilní deformace, zvýená permeabilita a nií pevnost. Proto omezením nebo vylou ením podílu drobné a jemné frakce betonového recyklát tyto negace z ásti vylou í nebo zcela eliminují. Sloení a vlastnosti recyklovatelného betonu se podle zahrani ních i naich pramen zna n r zní, patrné jsou i zna né rozdíly ve výsledcích vlastností. (Vdy na celém sv t neexistují dva stejné betony). Odklon od tradi ního t íslokového betonu k víceslokovému (díky chemii) je v posledních desetiletích 20. století více ne dramatický. Nazna ené zobec ující poznatky nejsou kone né a najdou dalí up esn ní: 36 Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví

zrna betonového recyklátu mají pom rn dobrý tvar, nií objemovou hmotnost a vyí nasákavost, hrubé frakce betonového recyklát prakticky neovlivní zpracovatelnost erstvého betonu (ve srovnání s betonem z p írodního kameniva), ale drobné a jemné frakce zpracovatelnost zhorí, nedoporu uje se pouívat betonový recyklát s vyím obsahem síry (max. 1% S0 3 ), doporu uje se pouívat recyklát max. frakce 16-22 mm (jinak mohou vznikat trhliny), betony vyrobené z betonového recyklát vykazují oproti beton m vyrobeným z p írodního hutného kameniva nií pevnost v tlaku o 4 a 20% (10 a 15% podle [1]), ale testovány byly také recyklované betony se zvýenou pevností o n kolik %; nií modul prunosti o 10 a 30% (15 a 20% podle [1]), vyí dotvarování a o 50% a vyí smr ování o 20 a 40% [1]. v recyklovaném betonu je vhodné pouívat drobnou frakci 0-4 pouze z p írodního písku, nebo nahradit ást tohoto písku max. ze 20 a 25% (20 a 40% podle [1]) drobným betonovým recyklátem. Velký rozsah zkouek (170 vzork ) recyklovaného betonu byl provád n na VUT v Brn [3] metodou plánovaného experimentu, kdy byly stanoveny závislosti pevnosti betonu v tlaku a jeho konzistence na sloení, zejména podílu drobné frakce recyklátu, p ím si popílku, pop ípad uití plastifika ní p ísady. Výsledky statistické analýzy pevnosti v tlaku za 28 dní normového zrání recyklovaného betonu vykázaly rozptyl moností sloení betonu z betonového recyklátu, p ím si a p ísady v rozsahu pevností 10 a 40 MPa s pr m rem 25 MPa p i zna ném varia ním koeficientu 22,9%. Pevnost recyklovaného betonu je závislá na vodním sou initeli, objemové hmotnosti a zhutn ní betonu. Nedokonale zhutn ný beton obsahuje vyí podíl vzduchových pór a dutin a jeho pevnost klesá. ím je nií vodní sou initel a tudí i mení sednutí kuele (p i m ení konzistence erstvého betonu), tím bude mít recyklovaný beton vyí pevnost. Pouitím p írodního písku místo betonového recyklátu frakce 0-4 se výrazn zvýí nejen objemová hmotnost, ale i pevnost v tlaku recyklovaného betonu. 2 LEHKÝ BETON P i hodnocení kvality stavebních recyklát pro jejich pouití zvlát pro výrobu konstruk ních prvk se setkáváme v odborné i laické ve ejnosti s názorem, e ádné hodnocení neexistuje, e není ádná norma, která by oprav ovala jejich pouití a e jimi nelze nahrazovat p írodní materiály. Kvalitu a monosti vyuití stavebních recyklát jinak ne jako zásypových materiál nelze hledat ve stávajících normách a p edpisech povolujících jejich pouití. Je nutné nejprve vyhledat ty p edpisy, kterým musí vytypované stavební recyklované materiály vyhov t a potom bude moné pouít je vude tam, kde svými definovanými a známými vlastnostmi je jejich pouití moné a opodstatn né. 2.1 Cihlobeton Pro terciální recyklaci, kdy se k výrob nových prvk vyuívá materiál z ji spot ebovaných výrobk, které mají ukon enou ivotnost a jsou ji prakticky odpadem, se hodí cihelná su vzniklá nenáro nou demolicí bytového domu. Z hlediska poadavku následné recyklace cihelné suti je nutno demolici provád t tak, aby bylo omezeno míení ne- Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví 37

sourodých materiál a vyuito moného stupn prvotní separace. Dosavadní zkuenosti z recyklace stavebních sutí (z cihel a z betonu) hovo í pro recykla ní technologické linky mobilní a semimobilní; mén pro linky stacionární. Ke konci roku 1998 byl v R odhadován po et provozovaných mobilních a semimobilních za ízení na 100. P i drcení asanovaného zdiva na frakci 0-16 vzniká velký podíl drobné frakce 0-4, kterou lze dob e vyuít k výrob malt. Vlastnosti hrubého cihelného recyklátu jsou závislé na objemové hmotnosti cihel a na druhu a podílu ztvrdlé malty, která ulpívá na cihlách. Pro zavedení výroby cihlobetonu do b né praxe je nutno p esn specifikovat vlastnosti vstupních sloek a dávkování zám sové vody i cementu. Z literatury [2] nazna ené zobec ující poznatky: je moné b n vyráb t z cihlového recyklátu 0-16, cementu a vody cihlobeton s pr m rnou pevností v tlaku 13 MPa, statický modul prunosti cihlobetonu srovnatelné pevnosti v tlaku s oby ejným betonem je o 30% a 50% nií ne u oby ejného betonu, zjit né rozdíly v hodnotách smrt ní na vzduchu a nabývání pod vodou jsou, v porovnání s oby ejným betonem srovnatelné pevnosti v tlaku, v tí o cca 10% a 20%, ov ování vzlínavosti a nasákavosti ukázalo, e cihlobetony a malty z cihelného recyklátu nejsou dostate n mrazuvzdorné, take nemohou být, ve stavu nasycení vodou, vystaveny vlivu záporných teplot bez rizika pokození. Podle 17 receptur byly vyrobeny vzorky cihlobetonu, které byly odzkoueny na VUT v Brn [4] a výsledky vyhodnoceny op t metodou plánovaného experimentu. V recepturách byl pouit CEM II/A-S 32,5, cihelná dr frakce 4-8 a 8-16 s objemovou hmotností 1950 kg/m 3 a nasákavostí (obou frakcí) 25% (nasákavost pro výpo et mnoství zám sové vody byla stanovena na 10% za 30 minut), dále p írodní t ený písek 0-4 objemové hmotnosti 2600 kg/m 3 a p írodní dr 4-8 a 8-16, objemové hmotnosti 2630 kg/m 3. Z experiment vyplynulo, e: optimální podíl cihelné drt 4-8 je 50%, zbývajících 50% se doplní p írodní drtí tée frakce, p i dávce cementu 350 kg/m 3 hotového cihlobetonu, cihlobeton z cihelného recyklátu lze za adit do pevnostní t ídy lehkého betonu LC 12/13, podmín n do LC 16/18, p i pouití v tího podílu cihelné drt frakce 4-8 ne 80% pevnost v tlaku klesá (na krychlích s hranou 150 mm), konzistence erstvého cihlobetonu je zejména ovliv ována dávkou cihelné drt 4-8, mén je ovliv ována dávkou drti 8-16, objemová hmotnost cihlobetonu se sniuje s rostoucím podílem cihelné drt a klesající dávkou cementu, pouitím podílu cihelné drt ve sm si kameniva nad 30% se získá cihlobeton v kategorii lehkých beton s objemovou hmotností mení ne 2000 kg/m 3. Pokud jde o uplatn ní prefabrikovaných prvk, je cihlobeton vhodný i k výrob vibrolisovaných tvárnic, plotovek apod. nebo st nových prvk, jejich slisování by p edem eliminovalo moné dotvarování konstrukce pod zatíením. I zde je moné konstatovat, e pokud bude ochrán n cihlobeton p ed sou asným p sobením vody 38 Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví

(ve stavu nasycení) a mrazu, je moné jej pouít vedle r zných výpl ových a dopl kových konstrukcí i k vytvo ení prefabrikovaných nosných konstrukcí 2.2 Pórobeton Zejména pískový pórobeton je naprosto ekologicky istý, nebo je vyroben pouze z p írodních surovin: k emi itého písku, nehaeného vzduného vápna, cementu (CEMI nebo CEMII-S), vody a hliníkového práku. Oproti oby ejnému betonuje surovinov mén náro ný. Pórobeton et í primární zdroje, nebo z jednoho krychlového metru pevných výchozích surovin vzniká nakyp ením p i výrob cca 5 m 3 pórobetonové hmoty. P i výrob se nevyuívá druhotných surovin; primární p írodní suroviny se zuitkují na 100%. Po autoklávování se od ezky (zbytky materiálu z výroby) drtí a vrací se do výrobního procesu nebo se dále zpracovávají nap. na granuláty. Ty nachází uplatn ní p i eení ekologických problém nap. p i vytvá ení norných st n (absorbéry olej ), p i výrob eleza a v neposlední ad p i tvorb domácích záchodk pro ko ky (tzv. ko kolit). Z porovnání celkové investi ní primární energie, která musí být vynaloena pro hotový produkt, skládající se ze spot eby energie pro t bu a dopravu výchozích surovin, pro vlastní proces výroby a kone n i pro dodávku hotového zdicího prvku vyplývá, e pórobeton vykazuje velice nízkou hodnotu 1240 MJ primární energie na 1 m 3 materiálu [5], co v p epo tu iní 0,345 MWh/m 3 energie elektrické (Tab.1). Základem nízké primární energie je p edevím technika výroby et ící energii. Vdy jaký by m l pórobeton (jako tepeln izola ní materiál) p ínos pro ochranu ivotního prost edí, kdyby jeho výroba spot ebovávala zna né mnoství energie? Je t eba té podotknout, e výroba pórobetonu neprodukuje odpadní vody. Po nenáro né demolici (z hlediska spot eby energie a pracnosti) bytového domu z pórobetonových p esných tvárnic je vzniklá stavební su nezávadná; tím nevznikají ádné nebezpe né odpady. Z pórobetonových výrobk nebo z jejich ástí neunikají plyny i látky, které zat ují prost edí. Po n kolikaletém experimentálním ov ování se ukázalo, e u pórobetonu, který je vlastn tepeln izola ním materiálem s vnit ní kondenza ní zónou, je nutno hledat závislost pr b hu karbonatace nikoli ve vztahu k vlhkosti prost edí, jak se dosud p edpokládalo, ale p ímo ve vztahu ke skute né vlhkosti pórobetonu [6]. V d sledku experimentální závislosti parciálního tlaku vodní páry na teplot a v d sledku do asného tvo ení kondenza ních oblastí u pórobetonu zabudovaného do obvodových konstrukcí zde nem e jednoduchá závislost na relativní vlhkosti vzduchu po obou stranách st n ani existovat. Výsledky experimentálního ov ování jsou shrnuty graficky na obr. 1, který ukazuje, e karbonata ní reakce se mohou uskute nit jenom tam, kde po áte ní vysoká expedi ní vlhkost materiálu ji poklesla pod 20 a 25%. Sou asn byl konstatován i opa ný stav, e toti tam, kde pórobeton proschnul na 4 a 6%, se karbonatace prakticky zastavila. Tyto nové poznatky mohou p inést i nové pohledy na n které spory o kodlivosti karbonatace u pórobetonu, jeho pórovitá struktura umo uje snadné vnikání CO 2 a vodní páry. Pozorované zastavování karbonatace p i ur itých vlhkostních mezích je pak novým faktorem, který m e podpo it tvrzení, e v praxi nepozorujeme destruované pórobetonové stavby z karbonata ních d vod. Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví 39

Tab. 1 Energetická náro nost zdících prvk z r zných materiál [5]: Druh zdícího materiálu v Energetická náro nost v suchém stavu v suhém stavu Primární elektrická [kg.m ] [W.m.K ] [MJ.m ] [MWh.m Pórobeton p esné tvárnice 400 0,10 1240 0,345 Lícová cihla b ná 1800 0,81 5040 1,400 Cihla plná 1600 0,68 4176 1,160 Cihla leh ená typu TERM 800 0,39 1764 0,490 (vypalovaná látka: d ev né piliny) Cihla leh ená typu TERM 800 0,39 2052 0,570 (vypalovaná látka: EPS) -3-1 -1-3 -3 ] Pórobeton jako nejvíce makropórovitá hmota podléhá korozi (sulfataci) rychleji ne dob e zhutn ný oby ejný beton. Z výsledk mineralogického rozboru pr b hu koroze pórobetonu oxidem si i itým je z ejmé, e primárn vznikajícím produktem koroze zde je CaSO 3. 0,5 H 2 O, který p i dalím postupu koroze (sulfatace) oxiduje na sádrovec. Z dosaených výsledk dále vyplývá, e pro omezení ú ink koroze je t eba sníit obsah vlhkosti v pórobetonu pod 5% hmotnostních, co je v praktických podmínkách proveditelné. Je nutné zd raznit, e se jedná o pórobeton zcela nechrán ný, vystavený silné koncentraci SO 2. V b ných podmínkách exploatace budov je vdy pórobeton opat en povrchovými úpravami. Z dosavadního experimentálního ov ování a jeho fyzikáln chemického hodnocení dále vyplývá, e nechrán ný pórobeton, který byl vystaven atmosférické korozi 4 a 5 let, nabývá z hlediska tepelné techniky prakticky vlastností pórobetonu o pr m rné objemové hmotnosti 600 kg.m -3 (z p vodní hodnoty 550 kg.m -3 ). Záv rem je mono konstatovat, e nechrán ný pórobeton (poruené a odpadlé tenkovrstvé omítky apod.) i pórobetonová stavební su vystavená atmosférickým vliv m p i postupu koroze (sulfatace) oxiduje na sádrovec. Její rozdrcení bude vyadovat drti e s niím energetickým p íkonem. Recyklovatelnost se pak výhledov omezí na zásypy a deponie (skládky s nezávadnými odpady - kategorie O). 40 Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví

Obr.1 Meze vlhkosti pórobetonu w v hmotnostních %, mezi nimi karbonatace probíhá za podmínek, které jsou v obvodových st nách [6] 2.3 Liaporbeton Investi ní energetická náro nost zdicích materiál a panel z LIAPORu je op t vysoká. LIAPOR (d ív jí ozna ení keramzit) je lehké pórovité kamenivo se slinutým povrchem vytvo ené expandováním p írodních jíl p i vysokých teplotách. Je tedy vyráb no z p írodních nezávadných dostupných surovin bez ú asti dalích p ím sí a p ísad. P i bezodpadové (p esn ji nízkoodpadové) výrob je moné pouít i odpadní d ev né piliny apod. Zdicí materiály i panely z LIAPORu se vyzna ují mj. nízkou objemovou hmotností (od 600 kg/m 3 do 1200 kg/m 3 podle vytvo ené mezerovité a hutné struktury), velmi malou vzlínavostí a nasákavostí, objemovou stálostí p i zm nách teploty a vlhkosti a tém dokonalou p idrností omítek k jejich drsnému povrchu. Pro terciální recyklaci liaporové suti je op t nutné demolici bytového domu provád t tak, aby bylo omezeno míení nesourodých materiál a vyuilo se moného stupn prvotní separace (zejména odstran ní omítek). Liavorový recyklát získaný z energeticky nenáro ného drcení a t íd ní liaporové suti je mono pouít na: konstruk ní zásypy stmelené cementem, tepeln izola ní zásypy energovod a topných kanál (kde p i plném vysypání profilu kanál je výhodou té ú inné zabrán ní volného pohybu kanálových zví at); nebo jako na výrobu: stavebních tepeln izola ních zdících malt a omítek, beton s otev enou povrchovou strukturou, se kterým lze p i vhodném len ní profilu protihlukové st ny dosáhnout tém stoprocentní absorpce hluku. Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví 41

3 EKOLOGICKÁ VHODNOST UPRAVENÝCH STAVEBNÍCH ODPAD (RECYKLÁT ) Pokud je s upravenými stavebními odpady nakládáno v reimu zákona o odpadech, je problematika posuzování jejich vlastností p i jejich vyuívání na povrchu terénu upravena ve vyhláce.294/2005 Sb. o podmínkách ukládání odpad na skládky a jejich vyuívání na povrchu terénu, kde jsou stanoveny podmínky tohoto vyuívání a limitní hodnoty sledovaných ukazatel. P i nakládání s recyklátem ze stavebního a demoli ního odpadu (SDO) mohou vzniknout komplikace jako d sledek ú innosti zákona.167/2008 Sb., o p edcházení ekologické újm a o její náprav. Ekologickou újmou je nep íznivá m itelná zm na p írodního zdroje nebo m itelné zhorení jeho funkcí projevující se na chrán ných druzích ivo ich a rostlin, podzemních nebo povrchových vodách a na p d [7]. Protoe recyklát m e být uvád n na trh v podob stavebních výrobk, je nutné upozornit, e zákon o ekologické újm pravd podobn ovlivní i praxi certifika ních orgán, jejich innost vychází ze základní sm rnice Rady 89/106/EHS (tzv. CPD) o stavebních výrobcích, obsahující v p íloze (tzv. ER3) poadavky na hygienu, ochranu zdraví a ivotního prost edí u stavebních výrobk. Ve shod s touto sm rnicí platí v R zákon.22/1997 Sb. o technických poadavcích na výrobky, na ízení vlády.163/2002 Sb. o technických poadavcích na vybrané stavební výrobky a na ízení vlády.190/2002 Sb. o technických poadavcích na stavební výrobky ozna ované CE. Zvlátní právní úprava pro nebezpe né látky ve stavebních výrobcích prozatím neexistuje ani na úrovni ES ani R. V mnohých p ípadech dochází, p i snaze o uplatn ní recyklátu jako materiálu vhodného k teréním úpravám, p ípadn k jinému zabudování do stavby, ke konkuren nímu st etu mezi dodavateli recyklátu a dodavateli výrobk z vedlejích energetických produkt (VEP). Právní problematika uvád ní výrobk ze zbytk po spalování uhlí se nevyjasnila ani vydáním na ízení REACH. V [7] je uvedeno, e výrobky z VEP, vyuívané k teréním úpravám, uvád né na trh jako bezpe né, zne i ují ivotní prost edí více, ne ke stejnému ú elu vyuívané odpady nespl ující v n kterých p ípadech poadavky stanovené pro vyuívání odpad na povrchu terénu. Lze tedy konstatovat, e dosud nejsou k dispozici jednotné platné p edpisy, které up es ují hodnocení výrobk z upraveného odpadu z hlediska ochrany zdraví, a ivotního prost edí. V sou asné dob (2010) se hodnotí [8]: 42 Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví

3.1 Obsah p írodních radionuklid Posuzování pouitelnosti stavebního materiálu se provádí dle p ílohy.10 vyhláky 307/2002 Sb. ve zn ní vyhláky 499/2005 Sb. Základním kritériem je nep ekro ení sm rných hodnot uvedených v tabulce.2. Tab. 2 Sm rné hodnoty obsahu p írodních radionuklid ve stavebním materiálu Stavební materiál Index hmotnostní aktivity I Stavební materiály ur ené ke stavb zdí, strop 0,5 a podlah ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi zejména zdící prvky, prefabrikované výrobky, tvárnice, cihly, beton, sádrokarton Ostatní stavební materiály ur ené k pouití 1 ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi Stavební materiály ur ené k pouití jinému ne 2 ve stavbách s obytnými nebo pobytovými místnostmi, vekeré stavební materiály ur ené výhradn k pouití jako surovina pro výrobu stavebních materiál 3.2 Ekotoxicita Ekotoxikologické zkouky se stanovují na vzorku (nap. krychle) stavebního výrobku s upravenou ph 7,8 ± 0,2 na 4 ivých organizmech s ukazateli: mortalita ryb, mortalita perloo ek Daphnia magna Straus, inhibice r stu sladkovodních as - biomasa, inhibice r stu ko ene ho ice bílé. 3.3 Obsah potenciáln nebezpe ných látek ve výluhu Stanovuje se obsah kov (As, Ba, Cd, Co, Cr, Mn, Mo, Ni, Pb, Sb, Se, V, Zn) ve výluhu optickou emisní spektrometrií s induk n vázaným plazmatem. Stanovuje se rtu ve výluhu jednoú elným analyzátorem AMA254. Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví 43

ZÁV R Vyuívání odpad musí být ekonomicky zajímavé, musí p ináet p im ený zisk. Nebudou-li ekonomické aktivity ziskové, pak se budou recykláty velmi obtín prosazovat proti p írodním materiál m, nebo stavební firmy budou hledat monosti, jak se vyhnout zákonným p edpis m a stavební su nerecyklovat ani neukládat na ízené skládky. Recyklace stále z stávají nejnákladn jím zp sobem vyuívání odpad, bohuel n kde bez následného pln efektivního vyuití. P esto se jedná o jeden z perspektivních obor nakládání s odpady i proto, e minerální stavební odpady jsou ve v tin p ípad hygienicky nezávadné. Státní zdravotní ústav Praha dochází k záv ru, e zkouky produktu recykla ních linek ke zjit ní absolutního obsahu kodlivin by nemusely být provád ny, protoe se ve vech p ípadech jedná o stabilizovaný (zpevn ný) materiál. LITERATURA [1] Novotný, B., Kulíek, K.: Problematika recyklace betonu. Beton, ro ník 2, srpen 3/1999. [2] Novotný, B.: Hodnocení kvality a monosti vyuití stavebních recyklát. Habilita ní práce. VUT v Brn, FAST, Ústav technologie stavebních hmot a dílc, Brno 1999. [3] Pytlík, R: Vlastnosti recyklovaného betonu. Sborník CONSTRUMAT 99. VSB - TU Ostrava, FAST, Ostrava 1999, str. 114-120. [4] Beckerová, L.: Optimalizace sloení cihlobetonu. Sborník CONSTRUMAT 2000, SPU v Nit e, MF, Katedra stavieb, Nitra 2000, str. 93-96. [5] Výborný, J., Drochytka, R., Kosatka, R, Pume, D., Tobolka, Zd.: Nauka o materiálech 20 (21). Pórobeton. Skriptum FSv VUT v Praze, vydavatelství VUT, Praha 1999, 123stran, ISBN 80-01-02063-0. [6] Matouek, M., Drochytka, R.: Atmosférická koroze betonu. Vydavatelství IKAS, Praha 1998. [7] Veverková, M., Veverka, Zd., Zimová, M.: Ekologická a právní rizika v nakládání se stavebními odpady. Sborník RECYCLING 2010, ARSM, VUT Brno, FS, Brno 2010 str. 33-39, ISBN 978-80-214-4061-6 [8] VÚSTAH, a.s. Brno: Ekologická vhodnost vláknobetonu. Záv re ný protokol. 080/2009,. zakázky 91611, Ú1 Ekologické hmoty, Brno 2009, str. 8+10. 44 Využití odpadních hmot a recyklátů ve stavebnictví