AUDIOVIZUÁLNÍ TECHNIKA VYBAVENÍ AV TECHNIKOU A ŘÍDÍCÍM SYSTÉMEM TECHNICKÁ ZPRÁVA IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE Stavba: Policejní prezidium ČR Místo stavby: Policejní prezidium ČR Dílčí část: AV technika Stupeň dokumentace: DVD - Dokumentace pro výběr dodavatele Investor: Ministerstvo vnitra ČR Projektant profese: Ing. Václav Jezbera AV MEDIA a.s., Pražská 63, 102 00 Praha 10 Datum dokončení dokumentace: 08/2014
OBSAH 1 ÚVOD... 3 1.1 Výchozí podklady a jejich zohlednění v dokumentaci... 3 1.2 Účel dokumentace... 3 1.3 Účel, funkce a navrhovaná kapacita souboru technické vybavenosti... 3 1.4 Charakteristika provozu a prostředí technologie... 3 1.5 Začátek, konec a průběh provozních a distribučních tras rozvodů... 3 2 POPIS TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ... 4 2.1 Popis AV zařízení v jednotlivých místnostech... 4 2.2 Krizová místnost 1 (Velká)... 4 2.3 Krizová místnost 2 (Malá)... 4 2.4 Operační středisko... 5 2.5 Rezerva operačního střediska/režie... 6 2.6 AV Rack, společná část... 6 2.7 Rezervační systém... 7 3 POPIS STANDARDŮ INSTALACE... 7 3.1 Technologické postupy... 7 3.2 Závěrečné ladění a testování funkčnosti zařízení... 9 4 POŽADAVKY A NÁROKY OBECNĚ... 9 4.1 Zvláštní nároky na systém... 9 4.2 Ochrana před úrazem elektrickým proudem... 10 4.3 Určení prostředí... 10 4.4 Protipožární opatření... 10 4.5 Péče o životní prostředí... 10 4.6 Požadavky na jiné technologie... 10 4.6.1 Silnoproud... 10 4.6.2 Slaboproud, strukturovaná kabeláž LAN, STA... 11 4.6.3 Osvětlení... 11 4.6.4 Zařízení vzduchotechniky, klimatizace... 11 4.6.5 EZS, EPS... 11 5 SERVIS... 11 5.1 Preventivní prohlídka (Profylaxe)... 11 5.2 Vzdálená správa... 12 6 ZÁVĚR... 12 2
1 ÚVOD 1.1 Výchozí podklady a jejich zohlednění v dokumentaci Stavební dokumentace - digitální podklady poskytnuté zpracovatelem stavební části Požadavky investora Požadavky uživatele Jednání se zástupci ostatních profesí a architektem 1.2 Účel dokumentace Projekt je zpracován na úrovni projektové dokumentace Audiovizuální techniky pro výběr dodavatele Tato technická zpráva popisuje navržené systémy a vysvětluje jejich funkcionalitu. 1.3 Účel, funkce a navrhovaná kapacita souboru technické vybavenosti Cílem návrhu celkové technické vybavenosti je zajistit funkční a koncepčně správné řešení dotčeného prostoru AV technikou na úrovni odpovídající potřebám uživatele. Návrh technologie zohledňuje dané prostorové dispozice, potřeby a požadavky investora a uživatele, návazné technologie a celkový účel stavby jako celku, se všemi jeho specifiky. Dotčené prostory. 2NP Krizová místnost 1 (Velká), Krizová místnost 2 (Malá), Operační středisko, Rezerva operačního střediska/režie, Serverovna AV Racky, Kuchyňka AV Rack. 1.4 Charakteristika provozu a prostředí technologie Zařízení může být umístěno pouze v prostorách a prostředích, které jsou stanoveny limity výrobce a jeho technickými podmínkami. Z hlediska životnosti se nedoporučuje zvýšená prašnost, vlhkost, extremně zvýšená teplota a otřesy. Pro provoz se orientačně předpokládá teplota v rozmezí 0 až +25 C, relativní vlhkost max. 65%. Některé prostory mají technologii rozdělenou na část, která je umístěna v technickém zázemí a část, která bude nutně umístěna v samotném prostoru. Technické zázemí je chápáno z hlediska pohybu osob jako pracoviště specializované, kam mají přístup pouze osoby vyškolené a odborně zdatné. Tomu odpovídá i záměr a návrh umístění technologie v technologickém 19 stojanu. Technické zázemí musí zajistit svým jiným vybavením doporučené provozní podmínky technologie. Jedná se zejména o zajištění provozní teploty v rozsahu (0 až +25) C s relativní vlhkostí max. 65%. Z hlediska životnosti se nedoporučuje zvýšená prašnost, vlhkost, extremně zvýšená teplota a otřesy. Veškerý návrh technologie, kabelových a signálových tras je navržen dle dotčených bezpečnostních norem. Prostorové uspořádání prezentačních zařízení a dalších periférií AV systému se odvíjí od jejich obsluhy a účelu (požadavek na přístup a dosažitelnost ovládacích prvků). 1.5 Začátek, konec a průběh provozních a distribučních tras rozvodů Komponenty audiovizuální techniky jsou mezi sebou propojeny kabelovými trasami signálovými pro přenos obsahu a řídících dat. Současně je celá technologie napojena na systém napájení. 3
2 POPIS TECHNICKÉHO ŘEŠENÍ 2.1 Popis AV zařízení v jednotlivých místnostech 2.2 Krizová místnost 1 (Velká) Jedná se o zasedací místnost čtvercového tvaru, rohy místnosti budou zešikmeny příčkami a ve všech čtyřech rozích budou umístěny vždy dvě zobrazovací plochy nad sebou. Celkem tedy 8 zobrazovacích ploch, umožňujících zobrazit až 8 různých vstupních signálů, přičemž nejběžnějším scénářem je zrcadlení signálů na protějších stranách pro zajištění náhledu na obrazové informace všem účastníkům jednání sedících okolo kulatého stolu. Dvě zobrazovací plochy (umístěné opět na protějších stranách) budou s interaktivním dotykovým povrchem pro možnost pracovat interaktivně. Bude tak možné dle potřeby volit prezentační místo (vzhledem k charakteru místnosti a nábytku není definováno čelo), nebo pracovat na dvou problémech paralelně. K interaktivním zobrazovacím plochám je v AV racku přiřazena dvojice prezentačních počítačů zapojených do videomatice. Uprostřed místnosti je kruhový stůl pro 16 lidí. Uprostřed stolu je kruhový otvor, ve kterém bude umístěno 8 náhledových displejů (sestavené do čtverce po dvou na každé straně) a dvě otočné kamery pro snímání účastníků. Sedící tak ze všech míst budou mít dobrý náhled na informace zobrazující se přímo před nimi. Typicky se jedná o náhled na videokonferenční komunikaci protistrany a doprovodné podklady. Na stole bude umístěno 16 audiokonferenčních jednotek s mikrofonem, diskutující se stisknutím tlačítka přihlásí o slovo a bude zároveň snímán otočnou kamerou ve středu stolu. V kontextu umístění náhledových displejů uprostřed stolu tak vznikne ucelené řešení, kdy po přihlášení se do audio systému snímá účastníka kamera, který přirozeně dívá směrem ke kameře, neboť sleduje protistranu v náhledovém displeji před ním. Jednotky audiokonferenčního systému budou umístěny tak aby na ně sedící kolem stolu pohodlně dosáhli, budou vybaveny mikrofonem na minimálně 500mm dlouhém husím krku. Pro vzdálenou spolupráci s dalšími pracovišti bude sloužit výkonný videokonferenční systém. Technologicky se bude jednat o řešení navazující na pilotní projekt PČR SčK a využívající jeho infrastrukturní videokonferenční prvky. Ozvučení místnosti bude řešeno stropními reproduktory, přičemž zpracování zvuku vzhledem k množství jednajících a místní i vzdálené formě hlasové komunikace je realizováno na zvukové infrastruktuře (zvuková mixážní matice, zvukové procesory) tak, aby nedocházelo k rušivým zvukovým efektům (zpětná vazba, ozvěna při videokonferencích). Velmi podstatnou částí řešení místnosti je rozsáhlý video distribuční maticový systém. Jeho konfigurace umožní účastníkům flexibilně pracovat s velkým množstvím obrazových zdrojových signálů i množstvím cílových zobrazovacích zařízení. Pro ovládání AV systému bude sloužit řídící systém, ovládaný pomocí dotykového panelu umístěného na stole. Dotykový panel bude možné připojit do dvou přípojných míst umístěných naproti sobě v čele stolu. V těchto dvou přípojných místech bude možné připojit do systému vstupy HDMI/DVI a Audio, například z doneseného notebooku. Do přípojného místa předsedajícího bude možné zapojit prezentační dotykový displej, pro něj bude určený konektor USB a DVI. Je uvažováno s jedním prezentačním displejem, který bude možné použít vždy jen v jedné ze dvou Krizových místností, k displeji je v AV racku přiřazen jeden prezentační počítač zapojený do video matice. Na stěně před hlavním vchodem do místnosti bude umístěn dotykový panel řídícího systému, který bude využíván v režimu rezervačního systému. 2.3 Krizová místnost 2 (Malá) Jedná se o zasedací místnost obdélníkového tvaru, rohy místnosti budou zešikmeny příčkami a ve všech čtyřech rozích bude umístěna zobrazovací plocha. Celkem tedy 4 zobrazovací plochy, 4
umožňujících zobrazit 4 různé vstupní signály, přičemž nejběžnějším scénářem je zrcadlení signálů na protějších stranách pro zajištění náhledu na obrazové informace všem účastníkům jednání sedících okolo stolu. Jedna zobrazovací plocha bude s interaktivním dotykovým povrchem pro možnost pracovat interaktivně. K interaktivní zobrazovací ploše je v AV racku přiřazen prezentační počítač zapojený do videomatice. Uprostřed místnosti je stůl pro maximálně 14 lidí, obvykle pro 10. Dle domluvy a pro zachování prostoru bude na stole umístěno 10 audiokonferenčních jednotek s mikrofonem, diskutující se stisknutím tlačítka přihlásí o slovo a bude zároveň snímán otočnou kamerou patřící k systému videokonferenční komunikace. Jednotky audiokonferenčního systému budou umístěny tak aby na ně sedící kolem stolu pohodlně dosáhli, budou vybaveny mikrofonem na minimálně 500mm dlouhém husím krku. Pro vzdálenou spolupráci s dalšími pracovišti bude sloužit videokonferenční systém. Ozvučení místnosti bude řešeno stropními reproduktory a příslušnou zvukovou infrastrukturou. Obdobně jako ve velké místnosti je součástí řešení i kvalitní systém distribuce obrazových signálů pro flexibilní práci s nimi. Pro ovládání AV systému bude sloužit řídící systém, ovládaný pomocí dotykového panelu umístěného na stole. Dotykový panel bude možné připojit do dvou přípojných míst umístěných naproti sobě v čele stolu. V těchto dvou přípojných místech bude možné připojit do systému vstupy HDMI/DVI a Audio, například z doneseného notebooku. Do přípojného místa předsedajícího bude možné zapojit prezentační dotykový displej, pro něj bude určený konektor USB a DVI. Je uvažováno s jedním prezentačním displejem, který bude možné použít vždy jen v jedné ze dvou Krizových místností, k displeji je v AV racku přiřazen jeden prezentační počítač zapojený do video matice. Na stěně před hlavním vchodem do místnosti bude umístěn dotykový panel řídícího systému, který bude využíván v režimu rezervačního systému. 2.4 Operační středisko Jedná se o místnost operačního střediska se stoly operátorů. V čele místnosti bude umístěna velkoplošná zobrazovací stěna poskládaná z osmi bezokrajových LED LCD displejů s úhlopříčkou 55 a rozlišením full HD. Pro zobrazování více zdrojů (až 8 vstupních signálů připojených ze systémů obrazové distribuce) signálu bude sloužit grafický procesor. Jeho součástí je potřebné SW vybavení pro práci s LAN vrstvou zobrazování či management obrazových oken na stěně. Součástí systému je i řídící počítač a software pro ovládání zobrazování video stěny. Ke každému displeji video stěny bude přiveden vstup z video matice i vstup z grafického počítače. Paralelní zpracování signálu bude odolnější proti případné poruše některého z komponentů distribuce. Ozvučení místnosti bude řešeno párem reproduktorů po obou stranách zobrazovací stěny. Vše bude řízeno pomocí řídícího systému a předvoleb, detailní řízení grafického procesoru pomocí řídícího počítače. Pro vstupy ze systému operačního řízení je v každém ze 7 stolů (včetně stolu Rezervy operačního střediska/režie) počítáno s rozbočením signálu DVI, směřovaného na prostřední monitor na stole. Dále bude tento signál ze 7 stolů přes převodník po TP kabelu přiveden do video matice v serverovně. Obraz z operačního řízení bude tak možné zobrazit v obou místnostech Krizového řízení, na Velkoplošné zobrazovací stěně, případně i sdílet dále pomocí videokonferenčního spojení. Pro systém velkoplošné zobrazovací stěny bude část technologie umístěna ve dvou spojených skříňkách umístěných pod zobrazovací stěnou. Skříňky umožní průchod kabeláže z podlahy a k zobrazovací stěně. Ve skříňkách budou připraveny větrací otvory. 5
2.5 Rezerva operačního střediska/režie Jedná se o místnost, odkud bude oknem náhled do místnosti Operačního střediska. Je zde uvažováno s jedním rezervním pracovištěm pro operační středisko a pracovištěm obsluhy AV systému. Pro ovládaní AV systému bude sloužit dotykový panel a náhledový displej. Komunikace s jednotlivými místnostmi bude možná pomocí mikrofonu a sluchátek, případně reproduktorů. Bude zde umístěno přípojné místo pro připojení zdrojů signálu HDMI/DVI a Audio. 2.6 AV Rack, společná část Technologie AV systému bude umístěna ve dvou 19 AV racích výšky 45RU a rozměru 600(Š) x 800(D)mm umístěných v serverovně. Místnost musí být náležitě odvětrána/klimatizována. U AV racků budou zakončeny nárokované kabelové trasy (kabely nárokované v půdoryse). Společná část řešení je infrastrukturním zázemím pro jednotlivé místnosti. Dílčí infrastrukturní distribuční systémy a zvuku a obrazu, pracující se signály jednotlivých místností, se v této části provazují a vytvářejí tak z celého prostoru operačního střediska konzistentní audiovizuální prostor, ve které je možné flexibilně a efektivně pracovat se širokým spektrem příchozích a zdrojových AV signálů bez ohledu, na kterém pracovišti se právě nacházíte. Videosignály jsou směřovány přes maticový přepínač. Maticový přepínač je složen ze základního rámu s procesorovou jednotku a přídavných karet modulů. V maticovém přepínači jsou použity moduly vstupů HDMI, výstupů HDMI, vstupů HDMI po TP kabelech a modul výstupů HDMI po kabelech TP. Moduly podporují HDBaseT protokol. Mezi jednotlivými moduly je díky systému maticového přepínače libovolná konverze, tzn. lze směřovat libovolný vstup z libovolného modulu na libovolný výstup libovolného modulu. Modulární maticový systém umožňuje konfiguraci 33 vstupů x 33 výstupů Maticový přepínač umožňuje distribuci signálů až do rozlišení 1920x1200 obrazových bodů včetně rozlišení 1080p a to ve formě DVI či HDMI signálů. Maticový přepínač dále umožňuje speciální funkcí vypínat podporu HDCP, což je nezbytné pro distribuci videosignálu do videokonferenční jednotky, která HDCP nepodporuje. Pro zajištění funkčnosti systému je dále nutné aby maticový přepínač umožnil spravovat a emulovat EDID informace potřebné pro zajištění přenosu digitálních signálů. Distribuce k zobrazovačům v jednotlivých místnostech probíhá ve formě digitálních signálů, které jsou následně vedeny k zobrazovačům po TP kabelech, zde jsou pomocí převodníku převedeny opět na HDMI(DVI) signál. Spolu s distribucí video signálu (obrazových signálů) je zajištěna distribuce audio signálů a to pomocí vyspělého DSP mixážního maticového systému. Audio signály příslušné videosignálům jsou do DSP systému zapojeny z výstupů modulárního maticového přepínače z výstupní karty HDMI, kde jsou k dispozici de-embedované audio signály z HDMI. Do systému jsou dále zapojeny eliminátory zpětné vazby pro zajištění reprodukce zvuku bez zpětné vazby. V DSP systému jsou použity vstupní karty s automatickým echo cancelingem k potlačení příchozího signálu z distribuce, který snímají mikrofony. DSP systém umožňuje i případné další rozšíření. Pro příjem TV signálu je určeno 6x DVB-T (DVB-S) tunerů, obraz z těchto tunerů bude distribuován pomocí matice, tak aby byl možný zobrazit ve všech třech místnostech. Pro vstupy z dalších zdrojů PČR jsou na videomatici ponechány volné vstupy: 3x HDMI/DVI, 4x vstup po TP kabelech ke kterým je možné doplnit převodníky na HDMI/DVI. Jako rezerva pro další možné výstupní zařízení jsou ponechány volné výstupy: 2x HDMI/DVI, 1x výstup po TP kabelu ke kterému je možné doplnit převodník na HDMI/DVI. Další společnou částí řešení je systém záznamu obrazu a zvuku a to včetně záznamu videokonferencí. Pro snímání obrazu a zvuku budou sloužit mikrofony a kamery umístěné v místnostech a navázané na videokonferenční jednotky. Tyto se po navázání komunikace se záznamovým serverem využijí pro realizaci záznamu a to jak z pohledu záznamu místního jednání v místnostech jako takového, tak z pohledu záznamu jednání s připojenými vzdálenými účastníky. Záznamy lze distribuovat v mnoha formátech a přehrávat na pevném PC i mobilním zařízení. Konfigurace umožňuje nahrávat až 5 současných videokonferencí a 2 z nich živě streamovat. 6
Základní dílčí registrační a propojovací infrastruktura je řešena v návaznosti na pilotní projekt PČR SčK a usnadní navázání se na něj v plném rozsahu. Je nezbytné, aby dodávaná infrastruktura výkonnostně umožnila v budoucím období případné rozšíření (SW, licenčně) o modul multisite. Ten by měl zajistit jednotkám v zasedacích místnostech systémové (infrastrukturní, nezávislé na jednotkách jako takových) a řízené vícenásobné propojování až 8 stran v kvalitě full HD. Pro ovládání veškeré AV techniky v jednotlivých místnostech, ovládání osvětlení, je v místnostech instalován řídicí systém s dotykovými panely. Řídící jednotka bude umístěna v AV racku s technikou, a umožňuje ovládání koncových zařízení a zařízení pro distribuci signálů po sériovém rozhraní, dále umožňuje komunikaci se systémem budovy pomocí převodníku KNX pro ovládání osvětlení. Uživatel ovládá celý systém z dotykových panelů které jsou po IP propojeny s řídicí jednotkou. Dle požadavku uživatele, bude součástí dodávky AV techniky aplikace pro emulaci dotykového panelu. Tato aplikace je určená pro instalaci na PC uživatelele, je kompatibilní s Windows XP, 7 a 8. Pomocí této aplikace je možné ovládat prvky technologie ovládané pomocí řídícího systému. Je uvažováno s 9ti licencemi. Řídící systém bude možné propojit se systémem ovládání dveří EKV, pro tento účel je možno využít bezpotenciálových kontaktů, rozhraní RS-232, nebo Ethernet. 2.7 Rezervační systém Rezervační systém bude používán pro obě místnosti Krizového řízení, dva dotykové panely budou umístěny na stěně u vchodu do místností. Rezervační systém je složen ze softwarové aplikace, která je nainstalována na dedikovaném kontroléru řídícího systému. Rezervační systém umožňuje plánovat a spravovat obě místnosti pomocí dotykových panelů. Systém se dá případně do budoucna rozšířit o další místnosti. Kontrolér komunikuje s aplikačním serverem Exchange prostřednictvím LAN. Klíčovou vlastností je plugin pro MS Exchange, který slouží pro plánování místností. Systém umožňuje pomocí panelu zobrazit časový plán, dokončit nebo prodloužit stávající událost, rezervovat místnost. Pro fungování rezervačního systému je nutný server MS Exchange. Rozmístění prvků AV techniky v místnosti je patrné z výkresu půdorysu, funkčnost pak ze schématu zapojení audio a video signálů a schématu zapojení řídicího systému. 3 POPIS STANDARDŮ INSTALACE 3.1 Technologické postupy Před instalací se odpovědný pracovník seznámí s projektovou dokumentací, návody k obsluze instalovaných zařízení a s instalačními postupy doporučenými výrobci. Během instalace dodržuje tato pravidla a postupuje podle projektové dokumentace. Napájení technologie (interface, řídicí systémy, AV technika aj.): Napájení technologií je ze stejné fáze jako projektory a zdroje signálů Rozvody napětí budou provedeny dle ČSN, třívodičově. Provedení kabeláže: 7
Vedení kabelů bude provedeno v elektroinstalačních lištách, kabelových kanálech a žlabech, ve stěnách ve standardních chráničkách, případně v sádrokartonu i volně Volně vedené kabely jsou vhodně vyvázány v pravidelných intervalech. Při vedení kabelů je třeba dbát na prostorové odstupy signálových kabelů od kabelů silových Montážní lišty a kanály musí být namontovány pečlivě, rovně, v lomeních se používají originální spojky Kabely musí být přehledně označeny (vyvazovací páskou se štítkem a nestíratelným popisem pomocí lihového fixu, popř. přímo nestíratelným popisem na kabelu většího průměru) tak, aby při demontáži přístroje (např. z důvodu servisu) bylo při použití dokumentace jasné, který kabel patří do kterého konektoru. Umožní-li to situace, je vhodné při protahování kabelů (obtížnými a nepřístupnými trasami) nechat několik kabelů do rezervy (CAT5 aj.), případně nechat volnou chráničku s protahovacím drátem pro případné budoucí rozšíření systému. Konektory musí být napájeny kvalitně, bez studených spojů, kabely musí být zajištěny proti vytržení. Konektory, se kterými se často manipuluje, musí mít konektory napájeny buď od výrobce kabelu, nebo musí být použity kvalitní kovové krytky, které umožňují pevné uchycení kabelu. Všechny konektory, které budou v instalaci pevně zapojeny, je třeba standardním způsobem zajistit proti vytažení (západky, šrouby) U všech kabelů je třeba dbát na správné zapojení konektorů a správnou polaritu signálů. Tam, kde je to možné, budou kabely ihned po montáži konektoru proměřeny a vyzkoušeny. Při montáži konektorů je třeba důsledně dodržovat barevné značení jednotlivých žil na kabelech Instalace ozvučení: Pro montáž reproduktorových soustav je třeba volit vhodný montážní materiál s ohledem na hmotnost reprosoustavy, charakter a materiál stěny Reproduktory je třeba v místnosti rozmístit vhodně dle zásad prostorové akustiky, dle dispozicí místnosti, dle vyzařovacích charakteristik reproduktorů a s ohledem na možný vznik zpětné vazby Při instalaci stereofonních a vícekanálových ozvučovacích systémů je třeba důkladně dbát na správné zapojení jednotlivých kanálů (neprohazovat levý a pravý kanál a pod.) a ostatních propojení důsledně dle manuálů výrobce a projektové dokumentace Při instalaci reproduktorových soustav je třeba dbát na správnou polaritu reproduktorových kabelů. Montáž přístrojových stojanů (racků): Přístroje je do přístrojových skříní třeba namontovat jednak z hlediska ergonomických (nejčastěji používané přístroje do přístupné výšky, jednak dle technických hledisek (tepelné vyzařování - přístroje vyzařující teplo do dolních částí a nechat větrací mezery, bezdrátové přístroje antény v horní části aj.) Pro přístroje, které nemají standardní montážní úchyty do přístrojové skříně, je třeba použít vhodné police přístrojových skříní. Police musí být dimenzovány na hmotnost přístrojů a v případě potřeby musí mít úchyty v přední i zadní části racku. Přístroje musí být k policím vhodným způsobem přichyceny (šroub, kombinace oboustranné samolepící pásky s vyvazovací páskou okolo přístroje a police aj.) Při montáži kabelů je třeba kabely nainstalovat a vyvázat přehledně a kabely musí být označeny U přístrojů musí být nechána taková délková rezerva, aby bylo možno přístroj snadno vyjmout ze servisních důvodů. Pevně připojené kabely k přístrojům (např. napájecí) nesmí 8
být vyvázány společně s ostatními, aby při vyjmutí přístroje nebylo nutno demontovat vyvázání Vedení kabeláže bude provedeno tak, aby na jedné straně byly silové a řídicí kabely a na straně druhé kabely signálové Pro napájení přístrojů v přístrojových skříních budou použity rozvodné panely s přepěťovou ochranou, nejlépe s montážním uchycením do přístrojové skříně. Pokud je možno, tak bude napájení z jedné fáze V přístrojové skříni je třeba zajistit dostatečné odvětrání s ohledem na vyzařované teplo. Větrání může být buď pasivní (větrací mřížky) nebo aktivní (ventilátory). Instalace silnoproudých rozvodů a rozvaděčů: Instalace a doplňování zařízení do silnoproudých rozvaděčů musí být v souladu s příslušnými ČSN - především ČSN 343100, ČSN 332000-1 Kabely zapojované do rozvaděče musí být přehledně a úhledně taženy, vyvázány a označeny dle dokumentace V rozvaděči musí být popsány jednotlivé jističe, stykače a další zařízení Na hotový rozvaděč musí být ve spolupráci s revizním technikem udělána revize Pokud je při instalaci použit kabel s vodičem typu lanko ( licna ), nesmí být před montáží do šroubových svorek ocínován. Pro zpevnění konce lanka je třeba použít zpevňovací namačkávací koncovky. 3.2 Závěrečné ladění a testování funkčnosti zařízení Na konci instalace musí odpovědný pracovník, důkladně vyzkoušet funkčnost celé nainstalované sestavy, která zahrnuje následující kroky: Přístroje, které používají uživatelská nastavení a vyladění musí být před předáním instalace nastaveny a vyladěny. Zdroj signálu musí být zapojen do všech přípojných míst a tím otestována jejich funkčnost Všechny signálové cesty a případně všechny používané kombinace musí být vyzkoušeny Všechna zobrazovací zařízení a signálové zdroje do nich zapojené musí být vyzkoušeny Kompletní audio řetězec musí být vyzkoušen Obraz ze všech zdrojů signálů musí být stabilní a ostrý (dle zdroje použitého signálu), bez rušivých artefaktů (vlnění, moaré) Ozvučení musí být bez rušivých brumů a jiných artefaktů, musí být minimalizována možnost vzniku zpětné vazby, zvuk musí být spektrálně a úrovňově vyladěn 4 POŽADAVKY A NÁROKY OBECNĚ 4.1 Zvláštní nároky na systém Z hlediska zákonných obecných norem a předpisů nejsou na tento systém audiovizuální techniky kladeny žádné zvláštní nároky. Při instalaci, zejména data projekce, je však třeba dodržet některé prostorové vztahy, které vycházejí z fyzikálních a technických principů, na kterých tato technologie pracuje. Jedině při respektování těchto podmínek lze dosáhnout optimální výsledek a zužitkovat veškerý technický potenciál daných zařízení. Při data projekci jde zvláště o vztah a umístění projektoru a projekční 9
plochy, tedy sledování projekční osy (podušková horizontální i vertikální zkreslení rozsah dokorigování), vzdálenosti ve vztahu k velikosti požadovaného obrazu a ubývání jasu (viz vlastnosti objektivu a možnosti jeho ostření, světelný výkon projektoru v ANSI a optický zisk plátna) a v neposlední řadě jsou to i zákonitosti vyplývající z pozorovací vzdálenosti obrazu respondentem. Tady platí zjednodušeně pravidlo, že pozorovací vzdálenost obrazu by měla být v toleranci mezi 2x až 8x jeho výšky. Toto pravidlo souvisí s optikou a vlastnostmi lidského oka, které je schopno správně a plnohodnotně vnímat jen předměty a akce do určitých úhlů. 4.2 Ochrana před úrazem elektrickým proudem Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím je řešena dle ČSN 33 2000-4-41 napětím SELV a samočinným odpojením vadné části od zdroje. Část zařízení již ve svém principu pracuje pouze s napětím bezpečným. 4.3 Určení prostředí Z hlediska působení vnějších vlivů bude dle v dotčených prostorech, dle ČSN 33 2000-3 a ČSN 33 2000-4-41, ČSN 33 2000-1 ed.2 základní (resp. normální resp. obyčejné). 4.4 Protipožární opatření Z hlediska požární bezpečnosti musí být dodrženo utěsnění prostupů. Prostupy kabelů a jiných elektrických rozvodů požárně dělicími konstrukcemi musí být utěsněny tak, aby se zamezilo šíření požáru těmito rozvody. Konstrukce utěsnění prostupů kabelových a jiných elektrických rozvodů musí odpovídat požadavkům ČSN 730810 čl. 6.2.1., požární odolnost těsnění musí odpovídat požadavkům čl. 8.6 ČSN730802. Ostatní viz požární zpráva. 4.5 Péče o životní prostředí Instalace zařízení a jeho používání nemá vliv na změnu stávajícího životního prostředí. Při provozu systému nevznikají žádné odpadové nebo zdraví škodlivé látky. 4.6 Požadavky na jiné technologie Požadavky na ostatní technologie, stavbu, silnoproud a slaboproud jsou popsány v dokumentu nároky na ostatní profese. 4.6.1 Silnoproud Pro zajištění bezpečných a normou předepsaných technických podmínek provozu je nárokována oddělená el. technologická napájecí síť TN-S (bezproudové nulování), která by při správném provedení měla zabránit průnikům rušení a kolísání na síti do zařízení, zároveň snižuje možnost vzniku brumových zemních smyček, na které je tato technologie velmi citlivá. Při návrhu je nutno uvažovat s hodnotami příkonu zařízení v jednotlivých místnostech. Obecné zásady instalace rozvodů pro napájení AV techniky: Nulový a zemnící vodič musí být oddělený. Musí být zamezeno vzniku zemních smyček - všechny napájecí okruhy musí být uzemněny na stejný zemnící bod. Pokud je to možné, budou všechny napájecí okruhy pro AV techniku zapojeny na stejnou fázi. 10
Pokud je to možné, budou napájecí okruhy pro plátna, osvětlení, žaluzie a další spotřebiče nesouvisející s AV technikou, zapojeny na jiné fáze, než AV technika. V místnostech vybavených řídicím systémem budou všechny nároky 230VAC zapojeny paprskovitě (do hvězdy) bez přerušení vypínačem. Poblíž míst, kde bude nainstalována AV technika, nebudou silné zdroje elektromagnetického pole. Doporučujeme všechny napájecí zásuvky 230V pro AV techniku vybavit přepěťovou ochranou. viz. dokument stavební připravenost 4.6.2 Slaboproud, strukturovaná kabeláž LAN, STA V rámci koordinačních činností požadujeme vybudování nároků strukturované kabeláže LAN a rozvodu STA Tabulka nároků na slaboproudé přívody definuje u příslušných koncových prvků potřebu zásuvek LAN a je také součástí této dokumentace viz dokument stavební připravenost. Pro možnost vzdálené správy zařízení AV techniky požadujeme vybudovat zabezpečenou a stabilní datovou konektivitu mezi technologií klienta a místem servisu. Vzdálená správa nesmí snížit nebo ohrozit zabezpečení dat klienta. Možnosti řešení zabezpečení dat - technologie není vůbec fyzicky propojena s ostatními daty nebo SW aplikacemi klienta - technologie je propojena s klientskou sítí, ale propojení je zabezpečeno a obě strany souhlasí s řešením a stupněm zabezpečení 4.6.3 Osvětlení Osvětlovací tělesa v místnosti budou zapojena do okruhů tak, že umožní vypínání a nebo stmívání osvětlovacích těles u zobrazovací plochy nezávisle na ostatních osvětlovacích tělesech. V případě, že je v místnosti pouze jeden okruh osvětlení, budou osvětlovací tělesa nastavena tak, že nebudou přímo osvětlovat zobrazovací plochy či plátna. 4.6.4 Zařízení vzduchotechniky, klimatizace Požadujeme respektování uspořádání zařízení, tak aby nedocházelo k prostorové kolizi. Při návrhu klimatizace je nutno brát v úvahu ztrátové teplo vzniklé při provozu všech zařízení v příslušných prostorách. 4.6.5 EZS, EPS Požadujeme respektování uspořádání zařízení, tak aby nedocházelo k prostorové kolizi. 5 SERVIS 5.1 Preventivní prohlídka (Profylaxe) K dosažení maximálních provozních výkonů systémů, funkčních celků a zařízení po celou dobu jejich životnosti, k udržení záruky a k podchycení možných rizik v provozu systému v budoucnosti je nutné pravidelně kontrolovat zařízení a udržovat ho ve funkčním stavu. Doporučujeme minimálně 2x ročně provést preventivní prohlídku zařízení (profylaxi). Preventivní prohlídka běžně obsahuje tyto činnosti: 11
Vizuální kontrola a očista zařízení, běžná údržba zařízení, běžné seřízení projektorů, kalibrace obrazu, čištění vzduchových filtrů projektorů, kontrolu provozních hodin světelných zdrojů, kontrolu a otestování základních parametrů funkčních celků, prověření běžných funkcí systému. Zákazník získá jistotu 100% funkčnosti zařízení a jistotu udržení záruky. 5.2 Vzdálená správa Vzdálená servisní správa je služba, umožňující identifikaci a následnou analýzu zjištěné závady z jiného místa, než je místo provozu dané technologie. Hlavním cílem vzdálené správy je rychlá a účinná pomoc při řešení problémů, virtuální podpora uživatelů, úspora času a nákladů. Výhody vzdálené servisní správy: - identifikace a následná analýza nevyžaduje, při splnění podmínek provozu služby, výjezd technika - v případě, že se jedná o chybu obsluhy nebo chybu SW, je možné závadu odstranit bez výjezdu technika - před nutným výjezdem, je technik schopen urychlit analýzu problému a je patřičně vybaven nářadím, příp. náhradními díly Předpokladem vzdálené servisní správy je zabezpečená a stabilní datová konektivita mezi technologií klienta a místem servisu. Vzdálená správa nesmí snížit nebo ohrozit zabezpečení dat klienta. Možnosti řešení zabezpečení dat - technologie není vůbec (mechanicky) propojena s ostatními daty nebo SW aplikacemi klienta - technologie je propojena s klientskou sítí, ale propojení je zabezpečeno a obě strany souhlasí s řešením a stupněm zabezpečení 6 ZÁVĚR Tato dokumentace navrhuje optimální řešení vybavení prostor a je koncipována jako dokumentace pro výběr dodavatele. Tento projekt neřeší profese silnoproudu a slaboproudu. V Praze 08/2014 Zpracoval: Ing. Václav Jezbera 12