VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu Po stopách Buddhy zájezd s buddhistickou tématikou Bakalářská práce Autor: Marcela Králíčková Vedoucí práce: Ing. Alice Šedivá Neckářová Jihlava 2012
List zadání BP
Anotace Tato bakalářská práce je zaměřena na buddhismus. V mé práci chápané spíše jako filozofický směr než náboženství. Hlavním cílem je vytvořit program zájezdu, jehož základem bude kombinace výsledků dotazníkového šetření a míst obecně chápaných jako posvátná a významná. Teoretická část práce by měla posloužit k bližšímu seznámení čtenáře s historií buddhismu, jeho myšlenkou a změnách ve výkladu, kterými prošel při přechodu k různým národům. Klíčová slova: buddhismus, Buddha, zájezd, poutní místa Annotation Bachelor thesis is focused on the buddhism. In my work understood as more philosophical direction than religion. The aim of my work is create a program of the tour which is based on combination of questionnaires results and places which are in general understood as sacred and significant. Theoretical part should closer familiarize the reader with the history of buddhism, Buddhist thought and with changes in the interpretation which passed during transition to the others nations. Key words: buddhism, Buddha, tour, places of pilgrimage
Poděkování Na tomto místě bych ráda poděkovala mé vedoucí práce Ing. Alici Šedivé Neckářové za ochotu při spolupráci a za čas, který mi obětovala a za její cenné rady. Dále bych chtěla poděkovat buddhistickému centru Bódhi Path a Lotus za vstřícnou pomoc s dotazníkovým šetřením.
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též AZ ). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne... Podpis
Obsah Úvod... 1 Metodika bakalářské práce... 2 1 Základní pojmy... 3 2 Život Buddhy... 5 3 Učení... 9 4 Druhy buddhismu... 12 4.1 Mahájána, Hinájána a Vadžrajána... 12 4.2 Zen buddhismus... 13 4.3 Tibetský buddhismus... 13 5 Posvátná místa buddhismu... 14 5.1 Lumbiní... 14 5.2 Bódhgaja... 15 5.3 Sárnáth... 17 5.4 Kušinagara... 18 5.5 Sánkášja... 19 5.6 Rádžagrha... 20 5.7 Vaišálí... 21 6 Dotazníkové šetření... 23 6.1 Rozbor jednotlivých otázek... 23 6.2 Zhodnocení dotazníkového šetření... 36 7 Program zájezdu Po stopách Buddhy... 38 Ubytování... 44 Doprava... 47 8 Informace k programu... 49 9 Praktické informace pro cestování... 49 9.1 Před cestou... 49 Vízum... 49 Očkování, zdravotní rizika... 50 9.2 Během cesty... 51 Elektřina... 51 Etiketa... 51 Spojení s ČR... 52
Bezpečnost... 52 10 Závěr a zhodnocení práce... 53 Použité knižní zdroje... 54 Použité internetové zdroje... 55
Úvod Buddhismus je ve své podstatě náboženství, ale oproti dalším náboženstvím se přece jen liší. Vystupují zde sice božstva, ale tato božstva jsou na rozdíl od jiných náboženství považována za smrtelná. Za božstva jsou považována jen díky své moudrosti a schopnostem. Buddhismus se dá označit za ateistické náboženství a to z toho důvodu, že v buddhismu není třeba víra v Boha. Já se řadím mezi ty, kteří považují buddhismus spíše za filozofický směr než náboženství. Buddhismus je učením myslet. Učení, které má za cíl poznání svého já a účelu života. Buddha, kterého by někdo mohl považovat za Boha, není ničím jiným než učitelem. Buddhismus se stává čím dál tím více oblíbenějším i v západním světě. Dá se říct, že je to způsobené narůstajícím přesvědčením, že nynější doba je čistě materialistická a lidé se nepozastaví před vykořisťováním a využíváním svých bližních za účelem dosáhnout hmotných hodnot a statků. Spousta lidí si začíná tuto smutnou realitu uvědomovat a tím dříve nebo později objeví i myšlenku buddhismu, která je naprostým opakem pojetí materialistického vnímání světa. Buddhismus je rozšířen také v České republice, proto jsem se rozhodla zvolit si téma s ním spojené a vytvořit program zájezdu Po stopách Buddhy. Podíl na tomto rozšíření má do jisté míry početná vietnamská komunita, která zde žije. Cílem této práce je vytvořit program zájezdu s buddhistickou tématikou. Tvorba programu zájezdu má dva hlavní pilíře. Prvním je zhodnocení výsledků dotazníkového šetření, které jsem provedla v buddhistických a meditačních centrech v Praze. Dále to jsou místa to posvátná místa buddhismu. Tyto dva pilíře pro mne budou směrodatné při vypracovávání mé práce. 1
Metodika bakalářské práce Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické časti. V této práci bylo využito primárních i sekundárních dat. V teoretické části bylo použito zdrojů tištěných i elektronických, které jsou v nynější době nepostradatelným zdrojem informací. Z tištěných zdrojů bylo použito odborné literatury zaměřené na buddhismus. Rešerše odborných knih je využita v teoretické časti práce. Obsahuje základní teoretické poznatky o buddhismu, životě Buddhy, jeho učení a místy na kterých vykonal velké činy. Jsou zde dále popsány druhy buddhismu, které vznikly na základě původní myšlenky Buddhy, ale v rozdílných vysvětleních. Praktická část byla zhotovena výzkumem. Jednalo se o sběr dat uskutečněný formou tištěných dotazníků. Výsledky tohoto šetření byly zaneseny do grafu. Do výzkumu se zapojilo sto sedm respondentů. Cílovými respondenti byli návštěvníci buddhistického centra Bódhi Path, Liborova 405 a Lotus, Dlouhá 2 v Praze. 2
1 Základní pojmy Buddha Buddha není ani bůh, ani žádný boží prorok, ani vtělení nějakého boha. Je tou nejdokonalejší lidskou bytostí, která sama sebou poučena vlastním úsilím dosáhla úplného osvobození od utrpení a tím i nejvyšší moudrosti. (Frýba, 2010, s. 15) Nirvána Dosažením Nirvány probuzení, je dosažení dokonalé blaženosti. Je to osvobození od neustálého cyklu znovuzrození a smrti. Nirvány můžeme dosáhnout podle buddhismus pomocí Osmidílné stezky (Miltner, 2002, s. 26). Parinirvána Přesný překlad zní plná nirvána. Parinirvány nebo parinibbány dosahují po své smrti pouze plně osvícené bytosti. Tohoto stavu dosahují v okamžiku, kdy dojde k rozpadu pěti složek existence [1]. Mára Buddhistický démon (doslova smrt), který se Siddhárthovi snažil zabránit v probuzení. Mára vládne sámsáře, tedy všem bytostem, které se znovuzrozují. Pokud by někdo dosáhl probuzení, vymaní se z tohoto kola znovuzrozování a Mára nad ním už nemá moc. Když asketa Gautama seděl v Bódhgaji pod stromem bódhi a byl na cestě k probuzení, Mára to poznal a chtěl mu v tom zabránit. Seslal na asketu své mladé dcery, aby odvedly jeho pozornost. Asketa Gautama však pohybem ruky proměnil Márovy dcery ve stařeny. Podobně odolal i dalším Márovým nástrahám [2]. Stúpa Stúpa je buddhistické označení pro stavbu uchovávající buddhistických relikvií. Povětšinou samotného Buddhy [3]. 3
Samsára V překladu neustálé putování. Je to označení pro neustálé znovuzrozování, které je považováno za strastiplné [4]. Samádhi Hluboké soustředění, sjednocení mysli. Guru, lama Duchovní učitel 4
2 Život Buddhy Na úpatí Himálaje se někdy v 5. století př. n. l. narodil syn krále Šuddhódany. Podle legendy (Procházka, 2002, s. 15) se královně několik měsíců před porodem zdál sen, že leží ve zlatém domě a vidí přicházet bílého slona, který nesl v chobotu lotosový květ. Slon královnu třikrát obejde a nakonec vstoupí do jejího těla. Když královna o svém snu vypráví, dvorní mudrcové předpovědí, že syn, kterého čeká, bude buď světovládcem, nebo buddhou (neboli osvíceným). Královna před porodem odešla, jak to bylo tehdy zvykem, do domu svých rodičů, kde měla rodit. Po cestě si chtěla odpočinout a tak zastavila v háji Lumbiní jenže královna začala nečekaně rodit už zde. Při porodu se údajně ke královně snesly dvě nebeské bytosti, které ji pokropily vodou a zasypaly lotosovými květy. Legenda říká, že královna rodila ve stoje, pravou rukou sáhla po větvi stromu a dítě jí vystoupilo z pravého boku. Narozený syn uměl údajně už chodit a mluvit. Malý princ dostal jméno Siddhártha tedy ten, jenž dosáhne cíle. Díky velkým nánosům této a jiných legend a mýtů nelze Buddhův skutečný život, až na několik pevných údajů zrekonstruovat. Buddhova matka Mája zemřela pár dní po porodu. Mladý princ vyrůstal v paláci obklopen přepychem a potěšením. Král syna velmi rozmazloval a obklopoval ho všemi možnými potěšeními. Král se snažil, aby se syn rozhodl pro dráhu šlechtice a získal tak vysoké postavení. Princ se oženil s dcerou vládce sousedního rodu, která se jmenovala Jasodhara. Jeho žena mu porodila syna jménem Rahula, což znamená pouto. Tibetský životopis uvádí, že Buddha měl manželky tři Jaśódharu, Gópu a Mrgadžu. Avšak sútra Mahávastu (sútra o Velkých událostech) mluví jen o jedné ženě Jasodhaře. Pak se však Siddhárthův život změnil. Podnikl vyjížďku z paláce, která pro něj byla zásadní. Potkal nejprve bezmocného starce, těžce nemocného a průvod se zemřelým. Nemoc, stáří ani smrt nebyly nikdy předtím součástí jeho radostného života v paláci. Tyto tři výjevy se ho hluboce dotkly a vzbudili v něm chmurné myšlenky o lidském osudu. Způsobily, že Siddhártha začal přemýšlet nad povahou světa a jeho místa v něm. Pak se objevil čtvrtý kolemjdoucí sádhua, hinduistický poutník, který se vzdal všech 5
světských potěšení, aby dosáhl vyšší moudrosti (dle Hitchcockové a Esposita, 2009, s. 136). Buddhu uprostřed královské nádhery napadaly myšlenky o pomíjivosti tohoto světa. I touha po vědění ho nutila opustit domov. Tehdy opouštěli muži domov a odcházeli do samoty, aby přemýšleli o podstatě světa a o smyslu lidského života (Lesný, 1996, s. 32). Lesný uvádí, že až pozdější legenda přikrášlila tuto myšlenku a na základě toho později vzniklo vyprávění o vyjížďce. Siddhárthovi myšlenky nad povahou světa neutichaly a způsobily, že se mu zprotivil život ve všem přepychu a luxusu. Princ se rozhodl z paláce uprchnout a jít hledat odpověď. Políbil svou ženu a syna na rozloučenou, oholil si své dlouhé černé vlasy, vyměnil své překrásné roucho za skromné šatstvo a z paláce odešel. V té době bylo Siddhárthovi 29 let. Procházka uvádí, že se Buddha nejprve vydal za několika známými učiteli, aby se naučil jejich názorům a výkladům. Avšak žádný z těchto výkladů ho neuspokojil a učitele postupně opustil a rozhodl se vyššího vědění dosáhnout pomocí askeze, která byla v té době v Indii rozšířená. Zatímco Hitchcocková a Esposito uvádějí, že Buddha se oddal askezi ihned po svém odchodu z paláce. Buddha pobýval s pěti dalšími askety, kteří k Siddhárthovi velmi brzo začali vzhlížet a obdivovat ho jako ke svému vůdci. Následkem askeze, ale nebylo dosáhnutí vyššího vědění, ale vyčerpání sil, kdy Siddhártha dokonce upadl do bezvědomí. Když se probral, uvědomil si, že tudy cesta také nevede a začal opět přijímat stravu. Načež se ho pět asketů pro jeho odpadnutí zřeklo. Buddha opět přijímaje potravy jednoho dne usedl pod fíkovník poblíž Uruvely (dnešní Bódhgaja), snědl misku rýže, mléka a medu, kterou dostal od jedné z vesničanek a začal meditovat. Pohroužil se do hluboké meditace, vzpomínal na své minulé životy a přemohl Márovo pokušení. Cítil, že se osvobodil, poznal, že se již nenarodí, že je to jeho poslední žití, které právě prožívá. 6
A právě tehdy během této meditace vzniklo čtvrté nejrozšířenější náboženství světa. Siddhártha nalezl čtyři pravdy, zásady, které se staly základem buddhismu, a právě tímto poznáním se stal Buddhou ze snu života ke skutečnosti probuzeným. To mu bylo 35 let. Místo, kde Buddha dosáhl probuzení, se nazývá Bódhgaja a později, přibližně 250 let po jeho probuzení, zde byl postaven chrám císařem Ašókou. Odborné literatury se shodují na tom, že Buddha několik týdnů po dosažení probuzení setrval v klidu a důkladně promýšlel své učení předtím, než s ním vystoupí před veřejností. Buddha zprvu váhal, jestli má vůbec se svým učením vystoupit, bál se, zda lidstvo jeho názory přijme. Věděl, že lidé na světě velmi lpí a že všichni nepochopí jeho nauku. Víra v to, že se najde alespoň několik lidí jeho učení pochopit a přijmout převýšila původní obavy a Buddha se vydal na cestu se slovy: Vrata pravdy jsou otevřena všem, kdo slyšet ji chce, přijď a slyš! (Procházka, 2002, s. 22). Buddha si nejprve vzpomněl na pět asketů, s nimiž dříve sdílel asketický život. Po počáteční nedůvěře k jeho učení se nakonec připojili a pomáhali Buddhovi rozšiřovat počet přívrženců. Tyto přívržence rozeslal do všech stran, aby jeho učení rozšířili. Buddha svých posledních 25 let života trávil každé období monzunových dešťů společně s potulnými mnichy ve městě Šrávastí. Zde společně všichni čekali na konec dešťů jako hosté obchodníka, který kdysi Buddhu slyšel hovořit. Jejich hostitel jim údajně nechal postavit obydlí se sedmi patry, s terasami, shromažďovacími sály, krytými chodníky, koupelnami, studnami a lotosovými jezírky. Časem se z něj stal klášter Džetavana, kde proběhlo mnoho Buddhovo důležitých lekcí. Pozůstatky tohoto kláštera jsou dochovány dodnes společně s cihlovými cestičkami, po kterých mohl kdysi chodit sám Buddha (Hitchcockové a Esposita, 2009, s. 145). Hitchcocková a Esposita uvádějí, že i mnohé ženy se za Buddhova života rozhodly vydat jeho cestou. Jejich postavení jim toto ale zcela neumožňovalo, ženy byly považovány za služebné mužů. Návrh na založení řádu mnišek první dala Buddhovo nevlastní matka Padžápatí Gótami. Svému poslání byla natolik oddaná, že si oholila hlavu, oblékla si mnišské roucho a vydala se na pouť do kláštera Džétavana, pouť byla dlouhá 535 kilometrů. Prvotně Buddha myšlenku mnišky nepřijal, ale její vytrvalost nakonec dosáhla úspěchu. Sám Buddha přijal další dvě mnišky Khemu, manželku 7
krále Bimbisáry a Subhu, dceru zlatníka. Mnišky postupným rozšiřováním buddhismu vymřely a jejich následné obnovení se setkalo s odporem. Buddha kázal dalších 45let, až do své smrti. Putoval po obchodních cestách Indie a Nepálu a vyučoval své učení. Po Buddhově smrti bylo jeho tělo spáleno a vloženo do urny, ale království a klany si žádaly svůj podíl. Buddhovi ostatky byly rozděleny na osm částí. Podle Buddhova přání byly jeho ostatky umístěny do velkých relikviářů stúp. Na památku Buddhovo parinirvány bylo postaveno deset stúp. Osm jich bylo postaveno pro uchování ostatků, které byly rozděleny klanům a království, které si je nárokovaly. Jedna pro urnu v níž byly ostatky uchovány původně a jedna pro uhlíky z kremačního ohně (dle Váňa, 2003, s. 78). 8
3 Učení Lesný uvádí památné kázání benáreském. Bylo to první, které Buddha provedl. Mnichové, těmito dvěma krajními cestami nemá kráčeti ten, který z domova odešel. Kterými dvěma? Je to cesta vedoucí rozkoší, oddaná jedině smyslné rozkoši, cesta nízká, hrubá, u davu obvyklá, nedůstojná, neprospěšná, a je to cesta vedoucí sebetrýzněním, cesta plná utrpení, nedůstojná, neprospěšná. Buddha dává důraz na střední cestu, která vede k získání vědění a vedoucí ke klidu, k poznání, k osvícení a k nibánnu. Osmidílnou cestou (dle Lesný, 1996, s. 38) je: pravý názor pravé rozhodnutí prává řeč pravé jednání pravé žití pravá snaha pravé rozvažování pravé soustředění duch Osmidílná stezka (dle Frýba, 2010, s. 48) sestává z následujících členů: pravé pochopení pravé zamyšlení pravé mluvení pravé jednání pravá životospráva pravé úsilí pravá všímavost pravé soustředění Frýba dále rozděluje jednotlivé prvky osmidílné stezky do tří skupin. Moudrost, kam patří pravé pochopení a zamýšlení. Mravnost, do které se řadí pravé mluvení, jednání a životospráva. Meditace, do které spadá pravá všímavost a soustředění. 9
Osmidílná stezka je součástí čtvrté ze Čtyř ušlechtilých pravd. Těmito čtyřmi pravdami, na kterých se odborné prameny naprosto shodují, jsou: Ušlechtilá pravda utrpení Ušlechtilá pravda původu utrpení Ušlechtilá pravda zániku utrpení Ušlechtilá pravda cesty vedoucí k zániku utrpení. Ušlechtilá pravda utrpení Zrod je utrpení, stárnutí je utrpení, umírání je utrpení; strast a nářek, bolest, zármutek a zoufalství jsou utrpení; být spojen s nežádoucím je utrpení a být oddělen od žádoucího je utrpení; nedosáhnout přáníhodného je utrpení; v souhrnu pět skupin lpění je utrpení (Frýba, 2010, s. 25). Ušlechtilá pravda původu utrpení Ta žádostivost to je, která způsobuje znovuzrozování. Provázena potěšením a chtíčem, hned tu hned tam nachází rozkoš; totiž coby smyslová žádostivost po rozvíjení bytí a žádostivost po zničení bytí (Frýba, 2010, s. 38). Ušlechtilá pravda zániku utrpení Právě této žádostivosti úplné zaniknutí ve volnosti; je to nechání, oproštění, osvobození, nezávislost. Kde však tato žádostivost začíná mizet, kde vykořeněna zaniká? Tam, kde je ve světě milé a příjemné, tam tato žádostivost začíná mizet, tak vykořeněná zaniká (Frýba, 2010, s. 44). Ušlechtilá pravda cesty vedoucí k zániku utrpení Oddávat se smyslovým požitkům je nízké, hrubé, světské, neušlechtilé, neprospěšné. Oddávat se sebetrýznění je bolestné, neušlechtilé, neprospěšné. Oběma těmto krajnostem se vyhýbá střední cesta Dokonalého, která umožňuje pravé vidění i vědění, která vede ke klidu a míru, k moudrému rozlišování, k probuzení, k Nibbáně (Frýba, 2010, s. 48). 10
Tak kázal Buddha o čtyřech ušlechtilých pravdách a osmidílné stezce, která vede k probuzení a pět mnichů naslouchalo. Pak mnichy vyšle, aby šli a kázali učení, jehož počátek je krásný, jehož prostředek je krásný a jehož konec je krásný, podle ducha i písmene (Lesný, 1996, s. 41). Dhamma a Sangha Tím nejcennějším pro buddhistu jsou Tři Klenoty (Ti-Ratana). Třemi klenoty je: Buddha, Dhamma a Sangha, vyznání úcty těmto klenotům je zároveň ochrana a je tedy nazýváno Trojí Ochrana (Ti-Saranam) (Frýba, 2010, s. 21). Buddha krátce před svou smrtí vybízel mnichy, aby světlo a útočiště hledali jen v sobě a v učení. Učení, zákon dhamma, je slučoval v sdružení sangha (Lesný, 1996, s. 176). Dhamma je konkrétní osvobozující učení, jež spočívá na poznání skutečnosti. Dhamma se týká výhradně vlastního poznání a prožití. Nejde o žádné náboženské zjevení. Dhamma nabízí reálný avšak vznešený systém etiky, pronikavou analýzu skutečnosti a cvičení mysli vedení na cestě za probuzením. Je to učení, které vyrovnaně uspokojuje požadavky rozumu a citu. Dhamma má bezčasovou platnost a univerzální přitažlivost, kdekoliv jsou srdce a mysli zralé k ocenění jejího poselství (Frýba, 2010, s. 19). Sanghou je myšleno společenství Buddhovo žáků. Toto společenství je po džinistickém řádu nejstarším mnišským řádem na světě. Sangha ve své původní formě existuje dnes na Srí Lance, v Barmě, Thajsku, Kambodži, Laosu a Bengálsku (Frýba, 2010, s. 20). Sangha má také univerzální a nadčasový význam. K nejvýznamnějším Buddhovým žákům patří Sáriputta, který dosáhl nejhlubšího poznání Dhammy. Dále Moggallána, který údajně vládl nadpřirozenými silami. Ánanda, který byl Buddhovo nejoddanějším osobním pomocníkem. Mahá-Kassapa, který krátce po Buddhově smrti předsedal prvnímu koncilu Sanghy. Anuruddha, který byl mistrem pravé všímavosti a jasnozřivosti. A nakonec Ráhule, Buddhovo vlastní syn. 11
Buddhisté věří, že jednání v tomto životě má přímý vliv na budoucí životy. Všechny dobré činy se sčítání a zaručují tak pokrok směrem k osvícení v budoucích životech. Dobrými činy jsou například dary mnichům, mniškám a jejich komunitám, konání dobrých skutků všeobecně a projevy úcty k bohům. Sepjetí rukou, úklona/klečení, obětování květiny či zapálení svíčky, zpěv či modlitba to vše je projevem úcty. Někteří buddhisté také věří tomu, že dobrý skutek je přenosný a lze ho provést jménem jiné osoby. Tato výpomoc je sama o sobě také brána jako dobrý skutek. Buddha ve svém učení zdůrazňuje život prožitý s láskou a pomíjivost světského bohatství. Kořeny veškerého zla jsou touha, nenávist a nevědomost. Chtíč, vášeň a žízeň po životě, která všude hledá rozkoš je Buddhovo definicí sobectví (dle Hitchcocková a Esposito, 2009, s. 141 145) 4 Druhy buddhismu 4.1 Mahájána, Hinájána a Vadžrajána Přibližně sto let po Buddhově smrti se začal buddhismus štěpit na dva velké směry. Jeden z těch směrů byl velmi konzervativní a držel se názoru, že je důležité dodržovat obyčeje a příkazy původního učení. Tento směr se nazýval Théraváda, později posměšně nazýván Hinájána, v překladu Malý vůz. Druhý směr byl uvolněnější, liberálnější. Protože Buddha za svých časů mluvil o dharmě jako o voru, začali ho stoupenci druhého směru nazývat Mahájána. Podstatou tohoto druhu buddhismu je postava bódhisatvy, což doslova znamená "bytost k procitnutí". Je to bytost, která stojí před prahem nirvány a obrátí se k návratu do světa, aby ze soucitu pomáhala ke spáse všem živým bytostem. Toto dobro, které činí, vyjadřují právě pojmenováním toho směru, které znamená Velký vůz tedy vůz pro všechny. A proto posměšné pojmenování Hinájána, která usiluje především o spásu sebe sama [5]. Dalším směrem je Vadžrajána, tato forma buddhismu má své jméno po nejčastějším symbolu tantrajány - hromoklínu (vadžra). Ten je považován v mahájáně za 12
nezničitelnou, diamantově tvrdou, současně však průzračnou substanci. Ve vadžrajáně se tento pojem přenáší na poznání prázdnoty věcí [6]. 4.2 Zen buddhismus Zen buddhismus se vyvinul v Číně, je školou mahájánského směru. Důraz je kladen především na vnitřní meditaci. Podstatou je dosažení absolutní prázdnoty pomocí meditace na tichém, klidném místě, které vede k pochopení dharmy. Zen buddhismus vyvinul paradoxní výroky, tzv. koanů. Mistrovým účelem je otřást žákovou myslí, tím, že mu vypráví zmatené příběhy, jejichž pointa je záhadná, nebo položí řadu zdánlivě neřešitelných otázek. Žák má o nich meditovat až opustí svět běžných vžitých úvah a pochopí "pravou přirozenost, duchovní podstatu tento svět nekonečně přesahující." Zen buddhismus se rozšířil do Vietnamu, Koreje a Japonska, kde dosáhl největšího rozmachu, kde se pod názvem zen stala náboženstvím vládnoucí třídy samurajů. Zen je díky své zaměřenosti na nitro, meditaci a duchovní rytmus života kontrastem vůči našemu konzumnímu povrchnímu a uspěchanému západnímu stylu [7]. 4.3 Tibetský buddhismus Buddhismus se dostal do Tibetu v 7. století, ale rozvinul se zde až ve století 8. V době šíření buddhismu byl postaven první klášter Samye a byly přeloženy první buddhistické texty [8]. V Tibetu se guru říká lama. Proto se někdy v tibetu také říká tomuto náboženství lamaismus. Největší povinností lamy je provázet umírajícího člověka, když duch opouští tělo. Tibetská nauka využívá tří druhů učení - první z metod je Théráváda, která vede věřícího k procitnutí a osvobození. Druhá je Mahájána, což je cesta filozofie za účelem spásy ostatních. Třetí je Vadžrajána, cesta obřadů a mystických meditací (užívání mandaly). Tyto tři způsoby jsou chápány jako postupné etapy [9]. Po zániku buddhismu v Indii se Tibet stal jediným místem, kde se zachovalo učení v celém rozsahu a nezměněné podobě až do současnosti. 13
5 Posvátná místa buddhismu Místa, po kterých kráčel Buddha, se od té doby velmi změnila. Ale naše představivost společně s kouzlem daného místa a okamžiku, že na něm stojíme právě my, nás může vzít lehce do dob, kdy Buddha rozšiřoval své učení. Čím hlouběji se učení věnujeme, tím více pocítíme přítomnost Buddhy a pocit míru a pokoje mysli. Sám Buddha krátce před svým posledním vydechnutím v háji blízko Kušinagary zdůrazňoval důležitost poutí a nabádal své žáky, mnichy, mnišky, ale i laiky, k návštěvě čtyř významných míst. Lumbiní jeho rodiště. Bódhgaja místo, kde se Siddhártha stal probuzeným tedy Buddhou. Sárnáth místo prvního učení a prvního objevení sanghy. Kušinagara místo, kde se Buddha oprostil od všech forem pozemského bytí a vstoupil do parinirvány. Tato čtyři místa jsou známa pod jménem Čaturmahápratihárja neboli Čtyři velké zázraky. Po dosažení parinirvány Buddhou (Váňa, Milan, 2003, s. 10) vzrostl počet základních poutních míst ze čtyř na osm. Novými poutními místy se stala Rádžagrha, místo kde Buddha zkrotil šíleného slona Nálagiriho. Šrávastí, místo kde se stala událost známá jako Zázrak párů. Vaišálí, zde údajně měli opice obětovat Buddhovi med a posledním místem se stala Sánkášja, kde Buddha sestoupil z nebeské říše poté, co v ní učil svou matku dharmě. Těchto osm míst se stalo hlavními poutními místy, známých jako Aštamaháprátihárja, Osm velkých divů. 5.1 Lumbiní Lumbiní tedy rodiště Buddhy se nachází na severu Indického subkontinentu v jižním Nepálu. Po letech zde Buddha vykonal kázání Dévadahasutta. Lumbiní se v roce 1997 dostala na seznam světového dědictví UNESCO. Poutníci zde mohou navštívit chrám královny Máji (matky Buddhy), Ašókův sloup, který nechal postavit král Ašóka společně se stúpami [10]. 14
Obrázek č. 1 Poloha Lumbiní Jihovýchodně od sloupu teče tzv. Olejová řeka. Chrám královny Máji stojí na vyvýšeném podstavci, traduje se, že tento chrám byl postaven na základech dřívějších stúp. Na jeho stěnách jsou reliéfy, které zobrazují Buddhovo zrození. Je zde také socha Buddhy jako dítěte. Za úplňku v měsíci vaišákha (duben/květen) se zde konají obřady k uctění památky Buddhova narození (Váňa, 2003, s. 14-23). 5.2 Bódhgaja Zde v této oblasti u řeky Nairaňdžaná pod stromem Bódhi dosáhl Buddha probuzení. V této oblasti je sedm lokalit připomínající místa Buddhovy meditace. V současnosti je jich pět identifikováno jistě. Vadžrásana, Trůn Osvícení, který je vyznačený kamenou deskou, kterou kdysi zdobily drahokamy. Trůn Osvícení je nejposvátnějším místem, protože představuje nezlomnou oporu osvícení. Druhé místo je vyznačené stúpou Anméščalóčana, což je cihlová téměř patnáct metrů vysoká stavba. Připomíná místo, kde Buddha dosáhl osvícení. Třetí místo je svatyně Čankramana, plošina vyzdobená 15
kamenými lotosy. Je to místo, kde Buddha druhý týden po svém osvícení kráčel sem a tam. Čtvrté místo je svatyně Ratnagraha. Na tomto místě z Buddhova těla při rozjímání vycházely světelné barevné paprsky. Pátým místem je strom Rádžjatna, u kterého není známa přesná poloha. Šestým posvátným místem je strom Asapala, kde Buddha dostal mléko a rýži poté co přerušil askezi. Sedmým místem je Mučilindovo jezero. Je také zde chrám Mahábódhi, kde jsou také uloženy Buddhovy relikvie. Strom bódhi pod kterým dosáhl Buddha probuzení, byl pokácen a spálen nepřáteli ze stran bráhmaské tradice. Údajně to měl být samotný Ašóka, předtím než se stal buddhistou. Chrám Mahábódhi je zároveň chrámem i stúpou. Dvě nižší podlaží sloužili k rituálním cvičením a meditacím. Nejvyšším bodem stavby je stúpa, v níž jsou uchovány relikvie Buddhy (Váňa, 2003, s. 42-47). Obrázek č. 2 chrám Mahábódhi 16
5.3 Sárnáth Sarnáth se rozkládá přibližně deset kilometrů severně od Váránasí. Sarnáth proslul tím, že zde Buddha pronesl své první kázání. Buddha odešel do Sarnáthu aby kázal dharmu pěti asketům, s kterými dřív asketický život sdílel [11]. Důležitým činem, který se zde odehrál, bylo tzv. roztočení kola dharmy, kdy Buddha svým prvním pěti učedníkům odhalil čtyři vznešené pravdy, osmidílnou cestu a dvanáct článků závislého vznikání. Právě zde se projevily Tři klenoty Buddha, dharma a sangha. Sarnáth je nejen místem mnoha poutí (Váňa, Milan, 2003, s. 61-64), ale také velkých mnišských středisek. Buddhismus zde prosperoval díky podpoře ze strany králů a střední vrstvy. Rozkvět Sarnáthu byl až do dvanáctého století. Úpadek zapříčinili turečtí muslimové, kteří několikrát na Sarnáth zaútočili. Při těchto útocích došlo k poničení až zničení některých klášterů, zabíjení mnichů a drancování Varánasí. Obrázek č. 3 - Sarnáth 17
Nachází se zde impozantní stúpa, která se tyčí v téměř třiceti devíti metrech nad krásně udržovaným parkem. Tato stúpa má okrouhlou věž o průměru základy 27,9 metrů. Její spodní kamenná část je osmiúhlá a každá z těchto osmi stran dříve nesla sochu životní velikosti. Ve vykopávkách bylo objeveno celkově téměř tři sta Buddhových soch, což jen potvrzuje důležitost místa (Váňa, 2003, s. 73). 5.4 Kušinagara Poslední cestu Buddha započal v hlavním městě království Magadha - Rádžagrze, dnešní Bihár. Cestou do Kušinagary onemocněl a pak v háji šálových stromů poprosil svého průvodce Ánandu, aby připravil místo pro jeho odchod. Když Buddha naposledy vydechl a vstoupil do parinirvány, údajně se otřásla země a z nebe začaly padat hvězdy. Buddhovi byla vzdána pocta, nad jeho tělem se stála stráž sedm dní. Pak Buddhovo tělo pronesli městem a vynesli k místu kremace. Po spálení Buddhova těla, byly jeho ostatky umístěny do zlaté urny a přeneseny do Kušinagary. Z osmi království, jejichž obyvatelé uctívali Buddhu a jeho učení přijeli delegace a požadovali si podíl na ostatcích. Ostatky byly tedy rozděleny na osm částí a odvezeny do daných zemí, kde se uložili ve stúpách, tak jak sám Buddha žádal. Obrázek č. 4 Socha ležícího Buddhy 18
Po třináctém století upadla Kušinagara v zapomnění. V roce 1876 došlo k vykopání cihlové mohyly, která byla identifikována jako Stúpa parinirvány. Spolu s mohylou byla objevena i velká socha Buddhy. Socha byla rozlomená a musela zrestaurovat. Nyní je umístěna v místě, kde Buddha vstoupil do parinirvány ve své původní poloze. Necelý kilometr od Stúpy parinirvány se do výše třinácti a půl metru zvedá Kremační stúpa, kde bylo spáleno tělo Buddhy. Ještě dnes je možné projít chodbou stúpy a vidět na podlaze spálenou zemi. Buddhisté z Barmy, Číny, Japonska a Tibetu staví kolem Kušinagary chrámy, svatyně a kláštery (Váňa, 2003, s. 76-85). 5.5 Sánkášja Matka Buddhy Májá, zemřela sedm dnů po narození Buddhy a zrodila se znovu v nebeské říši. A protože neměla šanci slyšet učení Buddhy, Buddha jí své učení přednesl v nebi, aby své matce zajistil pokrok na cestě k osvícení. Tento pobyt v nebeské říši a sestoupení z ní v Sánkášje bylo jedním z velkých činů, které vykonal. Sánkášja se nachází na horním toku řeky Gangy. Během třetího století zde Ašóka umístil výjev Buddhovo návratu z nebeské říše. Sánkášja se brzy stala velmi populární, protože byla spojována se zázraky a považována za přímé spojení s nebeskou říší. Přibližně sedm kilometrů od města byl vystavěn nádherný chrám. Nachází se zde velkolepá socha Buddhy. Blízko chrámu postavil Ašóka jednadvacet metrů vysoký sloup. Byl fialově zbarvený a lesklý, jako by byl mokrý. Po sedmém století nejsou o Sánkášje žádné písemné zprávy, teprve až roky 1842 toto místo zmiňuje Cunningham (britský archeolog). V současnosti je toho zde k vidění velmi málo. Velká část Sánkášji čeká ještě na vykopávky. Ze všech poutních míst je právě Sánkášja nejméně vyvinutá a nejvíce vzdálená od buddhistických středisek (Váňa, 2003, s. 99-103). 19
5.6 Rádžagrha Rádžagrha je místem dalšího Buddhova zázraku. Když se Dévadatta, bratr Buddhovy matky, který očerňoval jeho učení, dozvěděl, že Buddha přichází do Rádžagrhy, pustil velmi divokého slona a čekal, že slon Buddhu zabije. Ten ho však několika slovy zkrotil a zuřivý divoký slon mu poklekl k nohám (Váňa, 2003, s. 104). Důležitým místem je Supí vrch, kde Buddha kdysi sídlil. Poutníci toto místo stále navštěvují, aby zde meditovali a modlili se. Nedaleko vrchu jsou dvě jeskyně. Buddha je využíval k meditaci. Traduje se, že jednoho dne v jedné meditoval Buddha a ve druhé jeho věrný Ánando. Ánandovi se zjevil Mára v podobě supa, což Ánandu velmi vyděsilo, Buddha měl údajně udělat ve skále rukou rozsedlinu, kterou se dostal k Ánandovi a uklidnil jeho obavy. Proto měla hora dostat jméno Supí vrch (Váňa, 2003, s. 114-119). Obrázek č. 5 Supí vrch 20
Meditační jeskyně jsou stále udržovány a hojně navštěvovány, jsou osvětleny světlem svíček hořících na kamenném oltáři. K návštěvě Rádžagrhy je nejlepší zvolit cestu z jihu přes Banganga, protože jsou vidět krásné hradby, zbytky nejstarší indické stavby. Rozměry hradeb, zdá se, že se přibližují své původní velikosti. Přesahují tři a půl metru a jsou přes pět metrů široké. Dalším významným místem v této oblasti je Vrch kohoutí hory (Kukkutapádagiri), který své pojmenování má podle tvaru tří vrcholů, jež mu korunují. Po Buddhově smrti sem vyšel arhat Mahákášjapa, zabalil se do hávu, který mu daroval Buddha a pak, sedíc v prohlubni, dosáhl samádhi. Hora ho pojala do svého nitra, kde čeká na příchod budoucího Buddhy Maitréji (Váňa, 2003, s. 120-123). 5.7 Vaišálí Když Buddha poprvé od svého osvícení navštívil Vaišálí, ukončil velkou epidemii, která pustošila město. Získal si tím velký respekt a ještě větší lásku lidu. Při druhé návštěvě mu skupina opic vyhloubila bazén a nabídla med pro jeho osvěžení. Tato událost je vylíčená na basreliéfech v Bhárhutu, Sáňčí a Gandháře. Právě tato událost zapříčinila to, že Vaišálí stalo poutním místem. Buddha navštívil Vaišálí několikrát, bylo to místo jeho mnoha kázání. Žila zde kurtizána Ámrapálí, která se stala patronkou sanghy a darovala jí zahradu Mangovníkový háj, který měl sloužit jako místo pro odpočinek samotného Buddhy a všech jeho učedníků. Po Buddhově parinirváně dostalo Vaišálí, respektive Liččhaviové, kteří zde vládli, část Buddhových ostatků a ty umístili do stúpy. 21
Obrázek č. 6 - Vaišálí Přibližně 110 let po té, co Buddha vstoupil do parinirvány, se Vaišálí stalo místem konání druhého koncilu sanghy. Jen těžko lze odhadnout, jak Vaišálí mohla vypadat za dob Buddhy, kdy se zde vyučovala dharma, protože z města zbylo jen velmi málo. I přesto je to ale významné poutní místo, které si zaslouží úctu a respekt (Váňa, 2003, s. 125-130). 22
6 Dotazníkové šetření K získání potřebných informací pro tvorbu zájezdu bylo použito dotazníkové šetření. Vytvořené dotazníky byly odneseny do buddhistického centra Bódhi Path a Lotus v Praze, kde byly vyplněny vhodnými respondenti. Vhodnými respondenty byli lidé, kteří se zajímají o buddhismu nebo k němu mají nějaký vztah. Otázky dotazníku byly položené tak, aby ve výsledku daly představu, jak by měl vypadat program zájezdu právě pro osoby, které se zajímají o buddhismus. Bylo vytištěno a rozneseno kolem sto padesáti dotazníků. Vrátilo se jich vyplněných sto sedm. Tyto dotazníky byly vyhodnoceny a výsledky zaneseny do grafu. 6.1 Rozbor jednotlivých otázek První otázka se zabývala délkou zájmu respondenta o buddhismus. Téměř polovina respondentů se o buddhismu zajímá 1 až 3 roky, 33% dotázaných se o buddhismus zajímají méně než 1 rok a 19% dotázaných více než 3 roky. Graf č. 1 1) Jak dlouho se zajímáte o buddhismus? 20 19% 51 48% 36 33% Méně než 1 rok 1-3 roky Více než 3 roky Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 23
Druhá otázka byla zaměřena na zjištění země, kterou by respondenti v souvislosti s buddhismem nejraději navštívili. Indie a Nepál se v šetření vyskytly nejvíce a nejčastěji to bylo z důvodu: Indie, protože se zde narodil Buddha a Nepál, protože společně s Indií se v něm nachází nejdůležitější památky. Do Thajska by rádo jelo 13 respondentů z celkových 107 a to z důvodů: Vždy jsem se tam chtěl podívat. (8 respondentů) V Thajsku jsou krásné buddhistické chrámy, které stojí za vidění. (3 respondenti) Thajsko je určitě pro buddhismus významné. Myslím si, že tam má buddhismus silný vliv. (2 respondenti) Do Tibetu by chtělo vycestovat 15 respondentů. Důvod uvedli následující: Vzhledem k čínské okupaci Tibetu bych si přál Tibet navštívit dříve, než Čína zahubí tibetskou kulturu. (11 respondentů) Mám bližší vztah k tibetské škole buddhismu, proto bych preferoval cestu do Tibetu. (4 respondenti) Graf č. 2 2) Která buddhisticky významná země Vás nejvíce láká k návštěvě? A proč? 37 35% 15 14% 13 12% 42 39% Indie Thajsko Tibet Nepál Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 24
Třetí otázka měla za úkol zjistit, jaká významná místa by chtěli respondenti navštívit. Bylo možno vybrat více odpovědí. Nejčastěji se vyskytly tyto památky: Lumbiní, Bódhgaja, Sárnáth, Kušinagara, Rádžagrha, Vaišálí Tento výběr se dal předpokládat, protože všechno jsou to místa velkého významu a pro buddhisty velmi důležitá. Často jsou to místa spjatá s některými Buddhovy zázraky. Čtvrtá otázka se zaměřovala na nejvhodnější délku zájezdu. Nejvíce respondentů - 41%, tedy 44 dotázaných zvolilo odpověď 13 25 dní. Druhá nejčastěji zvolená odpověď byla 10 12 dní. Tato odpověď byla zvolena 37 respondenty, což je 35%. Zájezd o délce více než 25 dní zvolilo nejméně respondentů 24% což je 26 dotázaných. Na základě těchto výsledků, bylo rozhodnuto program zájezdu naplánovat přibližně na 15 dnů. Zvolit délku zájezdu 15 dní by bylo nejvhodnější vzhledem k tomu, že jako nejčastější odpovědi se vyskytly možnosti 10 12 dní a 13 25 dní. Varianta 15 denního zájezdu se jeví jako vhodný kompromis. Graf č. 3 4) Jaká délka zájezdu by Vám nejvíce vyhovovala? 26 24% 37 35% 10-12 dní 13-25 dní více než 25 dní 44 41% Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 25
Pátá otázka byla zaměřena na typ ubytování, který by nejvíce respondentům vyhovoval. Graf č. 4 5) Jaký typ ubytování by Vám nejvíce vyhovoval? 29 27% 15 14% hostel pension 10 9% 9 9% 17 16% 27 25% hotel *, ** hotel ***, **** hotel ***** nemám speciální požadavky Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Výsledky ukazují, že velká část respondentů - 27%, tedy 29 respondentů nemá žádné zvláštní požadavky na ubytování. Tato odpověď zjednodušuje značně následné sestavování programu zájezdu. Pension si zvolilo 25% respondentů, tedy 27 dotázaných. Hotel (1 hvězdička a 2 hvězdičky) si v dotazníku vybralo 17 dotazovaných, tedy 16%. Právě tento typ ubytování bude využíván během zájezdu. Hotel (3 hvězdičky a 4 hvězdičky) a hotel (5 hvězdiček) si zvolilo nejméně respondentů. V tomto typu ubytování by chtělo být ubytováno 9% dotázaných. V případě tří až čtyř hvězdičkového hotelu to bylo 10 respondentů a možnost ubytování v pět hvězdičkovém hotelu si zvolilo jen 9 respondentů. 26
Šestá otázka se týkala stravování během zájezdu. Graf č. 4 6) Jaký typ stravování v průběhu zájezdu upřednostňujete? 20 19% 50 47% 37 34% snídaně polopenze plná penze Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Výsledky šetření ukazují, že vhodným způsobem stravování by pro 50 respondentů, tedy 47%, bylo formou polopenze. Jen snídaně by si během zájezdu přálo 34%, tedy 37 dotázaných. Plná penze se zdála jako nejvhodnější varianta 19%, tedy 20 dotázaným. Dle odpovědí na otázku č. 6 vyplývá, že nejvhodnějším typem stravování se jeví polopenze. Typ stravování bude zvolen v závislosti na možnostech jednotlivých hotelů, ve kterých budou účastníci ubytováni. Preferována bude polopenze. 27
Úkol sedmé otázky je zjistit, který způsob dopravy se zdá dotazovaným pro přesuny v daném místě nejvhodnější. Graf č. 6 7) Jaká doprava by Vám nejvíce vyhovovala pro přesuny v daném místě zájezdu? 44 41% 63 59% pronajatý autobus/ mikrobus místní veřejná doprava Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Z vyhodnocení vyplývá, že respondenti upřednostňují pohodlí pronajatého autobusu/minibusu před náročným cestováním místní veřejnou dopravu. Celkem 63 respondentů, což odpovídá 59%, z celkového počtu by preferovalo pronajatý autobus/minibus. Zbytek dotázaných tedy 44 respondentů - 41% by rádo cestovalo místní veřejnou dopravou. 28
Osmá otázka zjišťuje, co by respondenti dále rádi zažili během zájezdu. Graf č. 7 8) Co byste rádi blíže poznali během zájezdu? 46 43% 6 5% 21 20% 34 32% alternativní medicínu život místních obyvatel přírodní krásy formou treků jiná odpověď Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Z výsledků vyplývá, že by respondenti měli největší zájem o poznání přírodních krás formou treků a to celých 43 % dotazovaných, což je 46 osob z celkových 107. O bližší poznání života místních by mělo zájem 32% respondentů, tedy 34 dotázaných. Možnost poznat alternativní medicínu dané země (v tomto případě Indie) si vybralo 20% z dotázaných 21 respondentů. Poslední možností bylo uvést vlastní, jinou možnost aktivity, kterou by rádi během zájezdu poznali. Mezi jinými odpověďmi se vyskytovalo: Návštěva trhu (např. v Indii s kořením, apod.) (3 respondenti) Návštěva typické restaurace/ochutnat místní jídlo. (2 respondenti) Navštívit nějaký festival, slavnost. (1 respondent) 29
Devátá otázka se týká meditace během zájezdu. Graf č. 8 9) Chtěl/a byste se během zájezdu zúčastnit meditace? 18 17% 89 83% ANO NE Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Celých 83% dotázaných, tedy 89 respondentů uvedlo, že by se rádi zúčastnili meditace v průběhu zájezdu. Jen 17%, tedy 18 dotázaných uvedlo, že by se během zájezdu meditace zúčastnit nechtělo. Výsledek není nijak překvapující vzhledem k tomu, že do center, kde byly dotazníky rozdány, se schází lidé především na meditační skupiny, cvičení jógy apod. Nejvhodnější varianty pro místo meditace v závislosti na charakteru zájezdu jsou: Bódhgaja, místo, kde meditoval sám Buddha a dosáhl zde probuzení. Supí vrch, který je součástí poutního místa Rádžagrha. Během tří denního plánovaného treku v krásné přírodě národní parku Nanda Devi. 30
Desátá otázka řeší průvodcovskou stránku zájezdu. Graf č. 9 10) Jaký průvodce by měl doprovázet zájezd? 21 20% 71 66% 15 14% česky mluvící průvodce místní průvodce v angličtině český průvodce + místní občan Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Z vyhodnocení této otázky vyplývá, že 66%, tedy 71 respondentů by chtělo během zájezdu českého průvodce doprovázeného ještě místním občanem hovořícím anglicky. Jen českého průvodce by na zájezdu chtělo 20% respondentů, tedy 21 dotázaných. Místní průvodce v angličtině by vyhovoval pouze 14%, tedy 15 dotázaných. Zájezd bude doprovázet český průvodce ve spolupráci s místním občanem. Tato varianta byla zvolena samozřejmě z důvodu, že si jí naprostá většina respondentů přeje. Dalším významným důvodem je snaha o hlubší a intenzivnější zážitek, který tímto bude poskytnut účastníkům. Přítomnost místního občana ve skupině může přinést spoustu postřehů, zajímavých poznatků a pro účastníka bližší kontakt s Indií, indickou kulturou a životem. 31
Jedenáct otázka se zabývá velikostí skupiny zájezdu. Graf č. 10 11) Jakou velikost skupiny byste upřednostňovali? 22 20% 6 6% 31 29% do 5 osob do 10 osob do 20 osob více 48 45% Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Jak je patrné z výsledků, nejvíce by lidem vyhovovala velikost skupiny do 10 osob. Tuto možnost zvolilo 45%, 48 dotázaných. Velikost skupiny do 5 osob zvolilo 29%, tedy 31 respondentů. Možnost velikosti skupiny do 20 osob si vybralo 20% dotázaných, což je 22 osob. Celkově nejméně vhodným se zdála varianta velikosti skupiny větší než 20 osob. Je zřejmé, že respondenti preferují malé, více osobní skupiny před většími. 32
Dvanáctá otázka řeší nejvhodnější měsíc pro cestu. Graf č. 11 12) Jaký měsíc by Vám pro cestu nejvíce vyhovoval? 25 23% 9 9% 41 38% říjen listopad březen 32 30% na měsíci nezáleží Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Tato otázka byla odpovídací. Nejvíce odpovědí bylo zaznamenáno pro měsíc říjen, listopad a březen. Měsíc říjen si vybralo 38%, tedy 41 dotázaných. Měsíc listopad se zdál nejvhodnější 30%, 32 dotázaným. Březen si za nejvhodnější měsíc vybralo 23% dotázaných, což odpovídá 25 respondentům. Ve výsledcích se také dále objevila odpověď: Na měsíci pro vycestování mi nezáleží. Tuto odpověď uvedlo 9% respondentů. 33
Zbytek otázek je zaměřený na profil respondenta. Graf č. 12 13) Jste muž nebo žena? 43 39% Muž 67 61% Žena Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Dotazníkové šetření bylo provedeno celkem se 107 dotázanými, 67 z nich (61%) byly ženy a 43 z celkových dotázaných byli muži (39%). Graf č. 13 0 0% 14) Vaše věková kategorie je: 3 3% 27 25% 6 6% 4 4% 24 22% < 18 18-25 26-30 31-35 36-40 41-45 14 13% 29 27% 46-50 více než 50 Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření 34
Věková kategorie dotázaných byla velmi různorodá. Nejvíce respondentů bylo ve věkové kategorii 26 30 let 29 dotázaných (27%), 36 40 let 27 dotázaných (25%) a 18 25 let 24 dotázaných (22%). Dále byla ve velkém zastoupení i věková kategorie 31 35 let 14 respondentů (13%). Ve věku 41 45 let nám odpovídalo 6 respondentů (6%). Věková kategorie 46-50 let se v dotazníkovém šetření objevila 4 krát (4%) a věková kategorie pod 18 let 3 krát (3%). Dotazníkového šetření se nezúčastnil nikdo starší 50-ti let. Graf č. 14 15) Z jakého kraje pocházíte? 7 7% 9 8% 5 5% 42 39% Hlavní město Praha Liberecký kraj Jihomoravský kraj Jihočeský kraj 23 21% Středočeský kraj Ústecký kraj 4 4% 11 10% 6 6% Plzeňský kraj Pardubický kraj Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Respondenti byli nejvíce z hlavního města Prahy (39%) a ze Středočeského kraje (21%). Dále byl zastoupen kraj Liberecký, Jihomoravský, Jihočeský, Ústecký, Plzeňský a Pardubický. Dotazníkového šetření se nezúčastnil nikdo z kraje Karlovarského, Královéhradeckého, Olomouckého, Moravskoslezského, Zlínského a Vysočina. 35
Graf č. 15 16) Jaký je Váš status? 0 0% 44 41% 59 55% zaměstnaný nezaměstnaný student v důchodu 4 4% Zdroj: Vlastní dotazníkové šetření Výsledky z této otázky ukazují, že z 107 celkových dotázaných je 59 zaměstnaných, 44 studentů a 4 nezaměstnaní. Žádný z dotázaných neuvedl, že je v důchodu. 6.2 Zhodnocení dotazníkového šetření Na základě výsledků dotazníkového šetření, které bylo provedeno, můžeme říci, že zájezd by měl být uspořádaný do Indie a Nepálu, protože se jedná o země, kde jsou položeny základy buddhismu. I přesto, že dotazovaní uvedli i jiné země v poměru s výsledky u Indie a Nepálu jsou pomíjivé. Nejvhodnější délka zájezdu by měla být 15 dnů. Nejčastější odpovědi se vyskytly u volby 10 12 dní a 15 23. Vzhledem k faktu, že ne všichni si mohou dovolit vzít si dovolenou 23 dní v kuse, zdá se být nejvhodnějším zvolit kompromis 15 dní, který je postačující pro procestování země a buddhistických památek a je dostupnější více lidem. 36
V rámci ubytování se jeví nejvhodnější zaměřit se na pensiony a hotely s jednou až dvěma hvězdičkami. To je, zlatý střed, kdy hosté mohou očekávat, že hotel bude mít určitou úroveň a rozumné ceny. Jak vyplývá z dotazníků, nejvhodnější formou stravování bude polopenze. Vzhledem k typu zájezdu se vše bude řešit v souvislosti s přejezdy mezi hotely. Nejvhodnější dopravou mezi danými destinacemi bude pronajmutí minibusu (minibus z důvodu velikosti skupiny). V zájezdu bude ale ovšem zahrnuta i jízda vlakem. Jízda vlakem bude zvolena, protože cestovat po Indii vlakem má své kouzlo, o které by neměl nikdo přijít. Zároveň je cesta vlakem vnímána jako bližší pohled na život místních. Do zájezdu je vhodné zahrnout trek po přírodních krásách dané země. Velkou výhodou je místní občan doprovázející skupinu společně s průvodcem českým, který celkově dodá programu užší kontakt s Indií. Dále do zájezdu bude určitě zahrnuta meditace, kterou v dotazníku zvolila většina dotázaných. Jak již bylo zmíněno výše, zájezd bude doprovázet český průvodce a místní občan hovořící anglicky. Měsíc, kdy se zájezd bude konat, je vybrán říjen, protože v tomto měsíci není Indie ještě přeplněná turisty a ceny ještě v této době nestoupají nahoru. 37
7 Program zájezdu Po stopách Buddhy Místa, která budou navštívena během zájezdu do Indie/Nepálu: Bódhgaja zde Buddha dosáhl osvícení, Rádžagrha a Supí vrch místo působení Buddhy, kde došlo ke zkrocení běsnícího slona, kterého na něj poslal jeho sok, Varánasí město Indy považované za nejsvatější, město, kde bych chtěl každý Ind zemřít, Sarnáth místo, kde Buddha poprvé vyložil své učení, Vaišálí významné poutní místo, kde Buddha působil, Kušinagara místo Buddhova odchodu do parinirvány, Lumbiní místo, kde se Buddha narodil, Dillí druhé největší a velmi impozantní město Indie a přírodní krásy v okolí pramene Gangy. Obrázek č. 7 Trasa zájezdu 1 Obrázek č. 8 Trasa zájezdu 2 38
1. den Odlet z Mnichova 2. den Přílet na letiště Gaya, Indie. Ubytování se v hotelu Sujata. Odpočinek po dlouhém a náročném letu. Večeře na hotelu. Hotel se nachází v bezprostřední blízkosti objektu Bódhgaja. Zásadního poutního místa buddhistů. Obrázek č. 9 Foto hotelového pokoje (Sujata) 3. den Snídaně na hotelu. Návštěva Bódhgaji, místa, které je pro všechny buddhisty doslova středem vesmíru, protože právě zde Buddha dosáhl probuzení. V Bódhgaji proběhne meditace. Večeře na hotelu. 4. den Snídaně v hotelu. Cesta do Rádžagrhy, návštěva tohoto poutního místa a Supího vrchu. Večerní příjezd zpět na hotel. Večeře v hotelu. 39
5. den Brzký přejezd do Varánasí. Ubytování v hotelu Buddha **. Snídaně v hotelu. Cesta do Sarnáthu a návštěva velkolepé stúpy, Ašókova sloupu a jiných zajímavostí, které na místě zbyli. Návrat zpět do Varánasí a večeře v hotelu. Obrázek č. 10 Foto hotelového pokoje (Buddha**) 6. den Snídaně na hotelu. Prohlídka Varánasí. Po setmění návštěva Gangy pudžy rituální modlitby. Koná se na hlavním ghátu (břeh řeky) Gangy. Večeře na hotelu. 7. den Snídaně v hotelu. Odjezd do Muzaffarpuru. Ubytování v hotelu Chandralok. Pro zájemce hodina jógy. Večeře na hotelu. 40
8. den Snídaně v hotelu. Cesta do Vaišálí. Návštěva pozůstatků staveb tohoto poutního místa. Návrat do hotelu a večeře v hotelu. 9. den Snídaně v hotelu. Odjezd do Kušinagary. Kušinagara, místo které je jedním ze čtyř základních buddhistických poutních míst, které v žádném případě nesmíme vynechat. Návštěva Nirvana stúpy, sochy ležícího Buddhy a dalších stúp a svatyní. Přejezd do města Gorakhpur a ubytování v hotelu Vivek. Večeře v hotelu. Obrázek č. 11 Foto hotelového pokoje (Vivek) 10. den Brzký odjezd z města do Lumbiní, Nepál. Prohlídka areálu Lumbiní. Odpolední cesta do Dillí. 41
11. den Noční příjezd do Dillí. Ubytování v hotelu The Class **. Odpolední prohlídka Radž Ghátu památné místo Máhatmy Gándhího. Procházka po Chandni Chowk rušné ulici starého města. Večeře v hotelu. Obrázek č. 12 Foto hotelového pokoje (The Class) 12. den Snídaně v hotelu. Prohlídka Dillí: Červená pevnost na seznamu UNESCO, Páteční mešita, Kutub minar nejvyšší minaret v Indii. Tyto místa sice nejsou buddhistické památky, ale rozhodně stojí za vidění. Večeře na hotelu. 13. den Snídaně na hotelu. Cesta minibusem do Gangotri. Ubytování v turistickém komplexu Shivlinga. 42