Zdejší vrchoviště jsou zásobovaná převážně srážkovou vodou a tak i následkem toho jsou

Podobné dokumenty
NELESNÍ EKOSYSTÉMY MOKŘADNÍ

Kurz typologie temperátních a oreoboreálních lesů (14) RAŠELINNÉ LESY (TURF)

Botanické zvláštnosti projektového území

Lesnická fytocenologie a typologie. HS 59 podmáčená stanoviště vyšších a středních poloh HS 79 podmáčená stanoviště horských poloh

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území Přírodní rezervace Grünwaldské vřesoviště

Vodstvo Šumavy. ... z letadla. Foto: Jaroslav Vogeltanz Text: Pavla Mládková

O poznání méně pozornosti přitahuje Nízký Jeseník, jehož nadmořská výška dosahuje pouze 800 m nad mořem.

Hlavní rozvoj rašelinišť proběhl. Revitalizace Krušnohorských rašelinišť. Text: Jiří Mejsnar / Foto: archiv Daphne

Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ RAŠELINIŠTĚ KYSELOV PŘÍRODNÍ PAMÁTKU PRO

18. Přírodní rezervace Rybníky

Jeseníky. Natura 2000 OBSAH

Plány péče o území ve správě pozemkových spolků. Na pramenech

Rostlinné populace, rostlinná společenstva

VYHODNOCENÍ SOUČASNÉHO STAVU A DOSAVADNÍHO VÝVOJE LESA

borůvka bažinná (vlochyně) Vaccinium uliginosum L.

Plán péče PR GRŰNWALDSKÉ VŘESOVIŠTĚ. pro. na období

NÁVRH. Přírodní rezervaci Malý Polec

Tento materiál byl vytvořen v rámci projektu Operačního programu

CHKO Slavkovský les. rok vyhlášení: rozloha: 610 km 2. sídlo správy: Mariánské Lázně. oficiální web:

Vegetace Evropy 11. Arktická oblast Verze

3. Přírodní památka Kamenec

MOKRAĎOVÁ VEGETÁCIA Trieda: Isoëto-Nanojuncetea spoločenstvá obnaženého dna Dôležité ekofaktory: - charakter dna (piesčité, bahnité) - vysychavosť

Plán péče o přírodní rezervaci Grünwaldské vřesoviště na období návrh

(1) Vyhlašuje se Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště (dále jen národní přírodní rezervace ).

Brusinka obecná. VY_52_INOVACE_97 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

PLÁN PÉČE PRO OBDOBÍ RAŠELINIŠTĚ BORKOVÁ PŘÍRODNÍ REZERVACI PRO

Obrázek č. 1.: Lokalizace výskytu mapovaných druhů cévnatých rostin a mechorostů v území.

Plán péče pro Přírodní rezervaci. na období

PŘEDSTAVENÍ PROJEKTOVÝCH OPATŘENÍ LČR MOOREVITAL POKRAČOVÁNÍ OCHRANY RAŠELINIŠŤ V KRUŠNÝCH HORÁCH 25.LEDEN 2018, MARIENBERG

SMRK ZTEPILÝ PŘEČTI SI TEXT A POTÉ VYŘEŠ ÚKOLY: 1. SMRK POCHÁZÍ Z: a) VYŠŠÍCH NADMOŘSKÝCH VÝŠEK, b) STŘEDNÍCH POLOH, c) NÍŽIN.

Plán péče. o Přírodní památku Přebuzské vřesoviště. na období

Základní charakteristika území

Šumavská rašeliniště a jejich mikrobiální společenstva pod vlivem dlouhodobého odvodnění

Návrh na vyhlášení zvláště chráněného území a jeho ochranného pásma

KRÁSIVKOVÁ FLÓRA VYBRANÝCH RAŠELINIŠŤ JESENÍKŮ

Vážené dámy, vážení pánové

Plán péče o Chráněnou krajinnou oblast Jizerské hory

MASOŽRAVÉ ROSTLINY aneb Dravci rostlinné říše

Průvodce "Zaniklé vesnice Knížecí Pláně a Bučina - Šumava"

Západočeská univerzita v Plzni

Svaz RCA Sphagnion magellanici Kästner et Flössner 1933* Kontinentální a subkontinentální vrchoviště

Plán péče. pro: Přírodní památku Quarré na období: Mgr. Richard Višňák, Ph.D. biologické a ekologické průzkumy IČO

Cyklistická stezka CHKO Labské pískovce - východní Krušné hory Ostrov Krásný Les

Plán péče pro Přírodní památku. na období

VEGETAČNÍ FORMACE A SPOLEČENSTVA OVLIVNĚNÉ VODOU

JIHOČESKÁ UNIVERZITA v ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH ZEMĚDĚLSKÁ FAKULTA. KATEDRA ROSTLINNÉ VÝROBY a AGROEKOLOGIE DIPLOMOVÁ PRÁCE

NEVÁPNITÁ MECHOVÁ SLATINIŠTĚ. PR Zlatá louka

CHKO Orlické hory. rok vyhlášení: rozloha: 204 km 2. sídlo správy: Rychnov nad Kněžnou. oficiální web:

Rašeliniště novohradských hor

4. Přírodní památka Kamenná u Staříče

Návrh na nové vyhlášení zvláště chráněného území. Přírodní rezervace Černá hora

HYDROSFÉRA = VODSTVO. Lenka Pošepná

Chráněná krajinná oblast Český les. Bělá nad Radbuzou, červen 2014

Šablona č Přírodopis Biomy a jejich savci

Křtinský lom. Ráj obojživelníků a mokřadních orchidejí. P. Jelínek a M. Čech. Mendelova univerzita v Brně. Přírodní památka

A.14 - Přehled všech maloplošných ZCHÚ ve vazbě na vody

Tlející dřevo (m3/ha) SM 75, BK 14, BR 2, Ost. List.7, MD 1

na území státu a zásadách jejich používání, ve znění nařízení vlády č. 81/2011 Sb.

Univerzita Karlova v Praze Pedagogická fakulta BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Šumavská rašeliniště a jejich využití ve výuce

Tento výukový materiál vznikl za přispění Evropské unie, státního rozpočtu ČR a Středočeského kraje Mgr.

Základy lesnické typologie

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY. 5. přednáška Biogeografie

Dílčí body. Max. bodů. Číslo otázky a odpověď. TEORETICKÁ ČÁST Test:

REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE LATINSKÉ AMERIKY

RCA04 Sphagno-Pinetum sylvestris Kobendza 1930* Suchopýrové bory kontinentálních rašelinišť. Vegetace vrchovišť (Oxycocco-Sphagnetea)

Portál České Flóry - edukační moduly pro výuku botaniky Reg. č.: CZ.1.07/2.2.00/ Carex L. ostřice. Radim J. Vašut.

Plán péče. o: přírodní památku Vlčí louka na období:

Plán péče. PP Pasecká slať

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í

ROZSIVKY RAŠELINIŠŤ JIZERSKÝCH HOR

Lesnictví a funkce lesa Lesnické disciplíny

Přírodní rezervace Maršálka

TŘÍDA: ZYGNEMATOPHYCEAE Sladkovodní skupina vzhledově velmi estetických řas, jednobuněčných nebo vláknitých. V žádné fázi svého životního cyklu

Plán péče. o: přírodní památku U Posedu na období:

R E G I O N ÁL N Í Z E M ĚP I S

Vegetace České republiky 6. Vegetace pramenišť a rašelinišť, verze Přednáší: Milan Chytrý, Ústav botaniky a zoologie PřF MU

CHKO Jizerské hory. rok vyhlášení: rozloha: 368 km 2. sídlo správy: Liberec. oficiální web:

6. Tzv. holocenní klimatické optimum s maximálním rozvojem lesa bylo typické pro a) preboreál b) atlantik c) subrecent

Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva

Plán péče. o: přírodní rezervaci Na Čihadle na období:

ZÁPADOČESKÁ UNIVERZITA V PLZNI

TYPY HORNIN A JEJICH CHEMISMUS

Management mokřadů Rašeliniště, slatiniště a ostatní Ochrana rašelinišť

Korespondenční soutěž Tajemství lesů

VY_52_INOVACE_96 Vzdělávací oblast: člověk a příroda Vzdělávací obor (předmět): Praktika z přírodopisu Ročník: 6., 7.

RCA05 Ledo palustris-pinetum uncinatae Klika ex Šmarda 1948* Vrchovištní blatkové bory

VY_32_INOVACE_097. VÝUKOVÝ MATERIÁL zpracovaný v rámci projektu EU peníze školám

Problematika lokalizace velkoplošných sportovních a rekreačních zařízení v přírodním prostředí: Lesní území v Praze a golfové areály

N á v r h. VYHLÁŠKA ze dne 2017 o vyhlášení Národní přírodní památky Bublák a niva Plesné a stanovení jejích bližších ochranných podmínek

LIDÉ PŘÍRODĚ, PŘÍRODA LIDEM PAVOUCI. (Araneae) ŽĎÁRSKÝCH VRCHŮ PARNASSIA

Rostliny v lese VY_12_INOVACE_PRV

Boreální jehličnatá tajga a rašeliniště

Vypracovaly: Mirka Hladilová, Kateřina Pecová, Petra Pospíšilová

Pražský "divočinový" speciál! Divoká Šárka

Mezinárodní rok biodiverzity Pro pestrou přírodu, pro budoucnost

Ekologická esej. Zpracoval: Jiří Lahodný. Ekologie II. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Management zahradních a krajinných úprav

ZAVÁDĚNÍ RETENČNÍCH A INFILTRAČNÍCH ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ V POVODÍ MORAVY

Stav revitalizace šumavských rašelinišť a jejich potenciál ve výchově k ochraně přírody

Transkript:

Na Komářím vrchu z této strany Černé vody vyhloubili asi ve čtvrtém látru sloj, která obsahovala skvostný železivec. Jakmile sloj vylámali a prohloubili ji tak do hloubky jednoho látra narazili pod ní na rašelinovou zem, což je tučné a stlačené bahno, kterou někteří chtěli používat místo uhlí k tavení a odpařování soli jako holandskou rašelinu. Mathesius (Sarepta) Horská rašeliniště Jen málo končin naší republiky se může pochlubit tak zajímavou rostlinnou formací, jako jsou horská vrchoviště. Proč se vyvinula např. v Krušných horách, když většina vrchovištních druhů rostlin má hlavní areál rozšíření v severské tundře? Tundra totiž v době ledové zasahovala až na naše území. Při oteplování klimatu, po skončení doby ledové, nalezly tyto tundrové druhy útočiště pouze v chladných podmínkách horských vrchovišť, kde byly navíc ochráněny i před nastupující invazí lesa. Většina těchto druhů má tedy charakter reliktů z glaciálu (doby ledové) nebo raného počátku postglaciálu (doby poledové). 116

rašeliniště a rašelinné lesy (Ryžovna, Božídarské rašeliniště, Klínovec, 2006-2010) Rozsáhlé komplexy rozvodnicových i svahových rašelinišť přecházejí jednak ve smrkové porosty, jednak do horských rašelinných luk a vřesovišť. Základním stavebním materiálem vrchoviště je rašeliník (Sphagnum sp.), který vyžaduje velké množství srážek a malý výpar, jak je tomu právě ve vyšších polohách Krušných hor. Rašeliník nesnáší vápník a přemíru živin, takže mu vyhovují živinami chudé substráty, vzniklé z místních žul, rul, svorů či fylitů. Zdejší vrchoviště jsou zásobovaná převážně srážkovou vodou a tak i následkem toho jsou 117

extrémně chudá na minerální látky, které jsou hlavními živinami rostlin. Proto i květenu vrchovišť tvoří velice skromné druhy, které v prostředí bohatém na minerální látky nenajdeme. Vrchoviště jsou původní rostlinnou formací, ale do dnešních dnů se jich v neporušeném stavu zachoval jen zlomek. Část z nich byla vytěžena pro rašelinu, dříve užívanou jako topivo, další byla odvodněna a změnila se ve vřesoviště nebo chřadnoucí les. Některá rašeliniště jsou chráněna statutem Národní přírodní rezervace (např. Božídarské rašeliniště, Oceán a Malé Jeřábí jezero), ale jsou zde i menší nechráněná rašeliniště, která jsou obdobně floristicky cenná. Proto i těm je třeba věnovat pozornost. rašeliník (Jáchymov, 2007) Na horských rašeliništích najdeme všechny naše druhy rostlin čeledi brusnicovitých (Vacciniaceae). Mimo známé brusinky a borůvky zde roste brusnice vlochyně (Haccinium uliginosum), což je keřík podobný borůvce, od které se liší šedozelenými listy a ojíněnými plody se zelenou dužinou. Je odkázaná jen na prostředí rašelin. Na obdobných místech nechybí ani klikva žoravina (Oxycoccus quadripetalus), drobný, poléhavý keřík s poměrně velkými červenými plody. Další rostlinnou čeledí, která má v tomto prostředí četné zástupce, jsou vřesovcovité (Ericaceae). Mimo známého vřesu zasluhuje zmínku kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia), keříček s růžovými baňkovitými květy. brusnice vlochyně (Klínovec, 2010) 118

brusinka (Jáchymov, 2010) klikva žoravina (NPR Božídarské rašeliniště, 2008) vřes (Hřebečná, 2007) Na horských rašeliništích bývá často zastoupena šicha oboupohlavná (Empetrum hermaphroditum) nebo příbuzná šicha černá (Empetrum nigrum). Velmi nápadným druhem je zde suchopýr pochvatý (Eriophorum aaginatum), jehož bílé chmýří po odkvětu dodává rašeliništi charakteristický vzhled. Oproti jiným druhům suchopýrů roste tento druh jen na horských rašelinách. Z těchto stanovišť jsou známé i vzácné druhy ostřic. Na Božídarském rašeliništi je to ostřice mokřadní (Carex limosa) a ostřice chudokvětá (Carex pauciflora). Vzácně se zde vyskytuje i blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris), drobná bylinka se zelenavými květy. suchopýr pochvatý (NPR Božídarské rašeliniště, 2007) 119

suchopýr úzkolistý (PR Ryžovna, 2008) šicha černá (PR Ryžovna, 2010) kyhanka sivolistá (PR Ryžovna, 2009) Rostliny vrchovišť jsou morfologicky i fyziologicky velmi dobře přizpůsobeny nehostinným podmínkám. Vyskytují se zde proto i druhy masožravé, které si v prostředí chudém na živiny svůj jídelníček vylepšují masíčkem. Na některých rašeliništích roste rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia). Je to drobná rostlinka s kulatými a žláznatými lístky, přizpůsobenými k polapení a strávení drobného hmyzu. Vyskytuje se ale i v opuštěných žulových lomech, kde téměř sterilní silikátový substrát ji vhodně nahradil oligotrofní prostředí rašeliny. Dříve bývala sbírána jako léčivá rostlina užívaná v lidovém léčitelství. V rašelině nebo obdobně chudém substrátu se vyskytuje i další masožravá rostlina tučnice obecná (Pinguicula vulgaris). Má masité listy a jednotlivé modrofialové květy na dlouhých stopkách. 120

tučnice obecná (Jáchymov, 2009) rosnatka okrouhlolistá z rašeliniště (Jáchymov, 2008) rosnatka okrouhlolistá rostoucí na žulovém podloží (Horní Blatná, 2009) Na abertamském rašeliništi, před započetím těžby, rostl rojovník bahenní (Ledum palustre), keř s bílými a vonnými květy. Po vytěžení tohoto rašeliniště rojovník vyhynul. Pro běžné dřeviny jsou podmínky na horském rašeliništi většinou nepřijatelné. Pokud se zde vyskytují, tak jen v okrajových částech. Dominantou vrchovišť Krušných hor je borovice rašelinná. Hlavním nebezpečím pro ni je odvodnění rašelinišť, neboť při poklesu hladiny spodní vody se zlepší podmínky pro jiné dřeviny, v jejichž konkurenci zakrslá borovice neobstojí. Proti průmyslovým exhalacím je relativně odolná. 121

Zcela mimořádnou dřevinou je bříza trpasličí (Betula nana). Je to keř s okrouhlými lístky o průměru asi l cm. V krajích severské tundry je hojným druhem, u nás se zachovala jako glaciální relikt pouze na rašelinách. Nejbohatší výskyt břízy trpasličí je v Božídarském rašeliništi, roztroušeně se ale vyskytuje i na jiných okolních vrchovištích. Důvodem pro ochranu rašelinišť není jen ochrana jejich květeny. V rašeliništích žije i mnoho živočišných druhů, často úzce specializovaných na toto prostředí. Přežívajícím glaciálním reliktem je např. i roztěkaný motýl žluťásek borůvkový. Rašeliniště mají i velký význam vodohospodářský, neboť jsou obrovskými zásobárnami vody, dá se říci přírodními retenčními nádržemi. Rašeliniště jsou nádhernou samozřejmostí našich hor a naší povinností je učinit vše pro to, aby jako samozřejmost zůstaly zachovány i dalším generacím. žluťásek borůvkový (PR Ryžovna, 2008) listy břízy trpasličí jsou v porovnání s běžnou břízou titěrné (NPR Božídarské rašeliniště, 2007) 122