Lékárna jako pilíř dispenzace či jedna z alternativ?

Lékárna jako pilíř dispenzace či jedna z alternativ? XIX. OTC konference spol. Androsa - 4. října 2016 Mgr. Markéta Šafová, Head of Healthcare Research, ppm factum research ppm factum research

Metodika Výzkum Dodavatel Výzkumné šetření pro XIX. OTC konferenci ppm factum research s.r.o. Cílová skupina Reprezentativní vzorek populace ČR 15+ Metoda Osobní dotazování s podporou počítače (CAPI výzkum) Sběr dat 9. 9. 25. 9. 2016 Velikost výběrového souboru Výběr Analýza n = 995 Kvótní Reprezentativní vzorek populace ČR starší 15 let Kvótní proměnné: pohlaví, věk, vzdělání, velikost místa bydliště a region Zpracování statistickým programem SPSS, čištění dat, třídění 1. a 2. stupně 2

Nákup Rx, OTC a DS Q1a) Nyní Vám postupně přečtu možnosti získání léků na recept a Vy prosím u každé možnosti uveďte, zda jste ji někdy využil/a? Prosím nezapomeňte, že hovoříme pouze o lécích, které si nemůžete volně koupit v lékárně, ale musíte mít na ně recept od lékaře. Nákup R x, OTC a DS Přípravek na recept 93% 88% někdy koupil/a Většina populace, 9 lidí z 10, zakoupila v uplynulém roce preskripční přípravek a volně prodejný lék. Volně prodejný lék 92% 90% koupil/a v posledním roce DS si koupily necelé tři čtvrtiny obyvatel Česka starší 15 let. Doplněk stravy 76% 73% Ti, kteří R x, OTC či DS někdy zakoupili, tak jej nakupují opakovaně. Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=995, reprezentativní vzorek populace ČR 15+ 3

Nákupní kanály R x přípravků Q1a) Nyní Vám postupně přečtu možnosti získání léků na recept a Vy prosím u každé možnosti uveďte, zda jste ji někdy využil/a? Prosím nezapomeňte, že hovoříme pouze o lécích, které si nemůžete volně koupit v lékárně, ale musíte mít na ně recept od lékaře. Místo nákupu R x přípravku V kamenné lékárně 85% 90% ženy, senioři, ekonomicky neaktivní, lidé z domácností s nejnižšími příjmy V ordinaci lékaře lékař mi lék na recept vydal/ prodal sám 18% 23% Stále trvá ženy, obyvatelé Moravy Lék na recept jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej vydal lékárník 7% 6% 6% 5% Zatím marginální lidé ve věku 30-44 let, lidé se SŠ/VŠ vzděláním, ekonomicky aktivní, nadprůměrné příjmy, obyvatelé velkoměst ženy, VŠ vzdělání, z Prahy a z velkoměst Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum 1% 1% Úzká skupina, ale nákupy opakuje někdy využil/a využil/a v posledním roce Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=995, reprezentativní vzorek populace ČR 15+ 4

Četnost využití nákupních kanálů R x přípravků Q1b) Jak často jste v posledním roce lék na recept tímto způsobem získal/a? Četnost využití nákupního kanálu v uplynulém roce (data v %; n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili) V kamenné lékárně (n=897) 5 34 36 24 1 2.8x ročně V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej vydal lékárník (n=62) 14 53 24 5 4 2.2x ročně Lék na recept jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně (n=74) 23 53 18 4 2 2.0x ročně V ordinaci lékaře lékař mi lék na recept vydal/ prodal sám (n=233) 24 57 13 5 1 2.0x ročně Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum (n=12) 27 65 8 1.8x ročně 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ani jednou 1x-2x ročně 3x-4x ročně 5x a vícekrát ročně Nevím Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili 5

A co nám z toho vyplývá - R x Pro léky na předpis chodíme hlavně do klasické kamenné lékárny a také občas přímo k lékaři, ostatní zákonné cesty využíváme zatím velmi omezeně. V lékárně nakupujeme preskripční léky v průměru 3x ročně. Každý z nás využil při nákupu R x v minulém roce v průměru 1,5 distribučních kanálů. Baťůžkaření lékařů nevymizelo, 18 % populace tuto možnost získání preskripčního přípravku využilo v posledních 12 měsících. Z těch, kteří u lékaře nakupují R x léky, jich téměř pětina nakupuje pravidelně 3x a vícekrát za rok (nejčastěji lidé s nízkými příjmy a z měst o 5-20 tis. obyv.). 6

dominance Nákupní kanály OTC přípravků Q2a) Nyní Vám postupně přečtu možnosti získání volně prodejných léků, tj. léků které je možné zakoupit bez receptu, jako jsou např. běžné léky na chřipku a nachlazení, bolest hlavy apod. a Vy prosím u každé možnosti uveďte, zda jste ji někdy využil/a? Prosím nezapomeňte, že hovoříme pouze o volně prodejných lécích, které si můžete bez receptu. Místo nákupu OTC přípravků Přímo v kamenné lékárně 90% 88% ženy, lidé s vyššímu příjmy V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej prodal lékárník V ordinaci lékaře lékař mi lék prodal sám Lék jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně Lék jsem si objednal/a v internetové lékárně a nechal/a jsem si jej zaslat poštou Na benzínové pumpě 13% 12% 11% 9% 8% 8% 7% 6% 5% 3% Konkurence lékáren INT. V OTC zatím lékárnám příliš nekonkuruje marginální ženy, obyvatelé Prahy ženy, lidé s nízkými příjmy lidé do 44 let, s vyšší mi příjmy, SŠ/VŠ, obyv. Prahy a velkoměst 30-44 let, lidé s VŠ vzd. a s vyššímu příjmy, ekon. aktivní 30-44 let, SŠ vzd., ekon. aktivní, lidé s vyššímu příjmy Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum 1% 1% ženy někdy využil/a využil/a v posledním roce Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=995, reprezentativní vzorek populace ČR 15+ 7

Četnost využití nákupních kanálů OTC přípravků Q2b) Jak často jste v posledním roce volně prodejný lék tímto způsobem získal/a? Četnost využití nákupního kanálu v uplynulém roce (data v %; n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili) Pravidelně se opakující nákupy Přímo v kamenné lékárně (n=898) 3 41 35 19 1 2.7x ročně Lék jsem si objednal/a v internetové lékárně a nechal/a jsem si jej zaslat poštou, kurýrem či jsem si jej vyzvedl/a ve výdejně typu ULOŽENKA apod. (n=67) 9 65 24 20 2.2x ročně V ordinaci lékaře lékař mi lék prodal sám (n=107) 14 60 12 13 2.2x ročně V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej prodal lékárník (n=127) 9 65 22 12 2.2x ročně Lék jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně (n=84) 11 68 17 22 2.1x ročně Na benzínové pumpě (n=45) 23 72 5 1.8x ročně Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum (n=10) 23 77 1.8x ročně 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ani jednou 1x-2x ročně 3x-4x ročně 5x a vícekrát ročně Nevím Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili 8

A co nám z toho vyplývá - OTC I pro OTC chodíme nejčastěji a opakovaně do lékáren. Menší část nákupů OTC probíhá v ordinacích lékařů a na internetu. Na internetu zatím nakupují OTC hlavně mladší a vzdělanější skupiny obyvatel. Jejich počet se však bude zvyšovat. Pro nákup OTC jejich nakupující v průměru využili v minulém roce 1,5 nákupního kanálu. 9

mladší, bohatší, z měst Nákupní kanály doplňků stravy Q3a) Nyní Vám postupně přečtu možnosti získání doplňků stravy tzn., přípravků jako jsou vitaminy, minerály, bylinné preparáty apod. a Vy prosím u každé možnosti uveďte, zda jste ji někdy využil/a? Prosím nezapomeňte, že hovoříme pouze o doplňcích stravy, nikoli o volně prodejných lécích. Místo nákupu doplňků stravy Přímo v kamenné lékárně 66% 63% ženy, obyvatelé Čech V super / hypermarketu, kde si doplněk stravy vybírám přímo z regálu 25% 24% ženy, lidé se SŠ vzděláním a obyvatelé Moravy V běžné drogerii, kde si doplněk stravy vybírám přímo z regálu 16% 15% ženy, obyvatelé středních a velkých měst Ve specializovaném obchodě s doplňky stravy jako např. VITALAND 13% 12% ženy, lidé do 29 let, s vyššími příjmy, z Prahy a velkoměst V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej lékárník prodal 10% 9% ženy, s průměrnými a vyššími příjmy Doplněk stravy jsem si objednal/a v internetové lékárně a nechal/a jsem si jej zaslat poštou 10% 9% lidé do 44 let, ekon. aktivní, s vyššími příjmy Jinde např. ve fitnescentru, u kadeřnice, kosmetičky apod. 7% 6% lidé do 29 let, ekonom. aktivní, s vyššími příjmy Doplněk stravy jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně 7% 6% ekon, aktivní, s vyššími příjmy, obyv. Prahy a velkoměst V ordinaci lékaře lékař mi doplněk stravy prodal sám 3% 3% ženy, lidé s nižšími příjmy a obyv. menších měst Na benzínové pumpě 2% 2% Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum 1% 1% někdy využil/a využil/a v posledním roce Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=995, reprezentativní vzorek populace ČR 15+ 10

Četnost využití nákupních kanálů doplňků stravy Q3b) Jak často jste v posledním roce nějaký doplněk stravy tímto způsobem získal/a? Četnost využití nákupního kanálu v uplynulém roce (data v %; n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili) Přímo v kamenné lékárně (n=660) 5 59 23 12 1 2.4x ročně Jinde např. ve fitnescentru, u kadeřnice, kosmetičky apod. (n=69) 13 53 24 10 V běžné drogerii, kde si doplněk stravy vybírám přímo z regálu (n=160) 8 62 24 4 1 V super / hypermarketu, kde si doplněk stravy vybírám přímo z regálu (n=248) Ve specializovaném obchodě s doplňky stravy jako např. VITALAND (n=131) Na benzínové pumpě (n=18) Doplněk stravy jsem si objednal/a v internetové lékárně a vyzvedl/a jsem si jej v kamenné lékárně (n=66) V drogerii, jejíž součástí je lékárna, např. TETA, kde mi jej lékárník prodal (n=96) 5 9 11 12 11 67 64 68 68 65 21 20 14 15 11 9 7 1 7 0 8 0 50 3 2.1-2.3x ročně; Všechny nákupní kanály pro DS jsou využívány s obdobnou frekvencí Neoficiální cestou na internetu přes bazar, diskusní fórum (n=15) 3 73 8 9 7 V ordinaci lékaře lékař mi doplněk stravy prodal sám (n=34) 17 66 11 4 2 Doplněk stravy jsem si objednal/a v internetové lékárně a nechal/a jsem si jej zaslat poštou (n=96) 6 80 10 41 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100% Ani jednou 1x-2x ročně 3x-4x ročně 5x a vícekrát ročně Nevím Zdroj: ppm factum research Omnibusové šetření září 2016, n=ti, kteří daný nákupní kanál někdy použili 11

A co nám z toho vyplývá - DS I když je lékárna hlavní obchodní kanál pro DS, tak rozhodně není jediný. Lidé se při nákupu DS neomezují přímo na lékárnu, pro nákup DS jejich nakupující v průměru využili 2,2 nákupního kanálu. Internetový prodej, specializované obchody, fitness centra, kosmetické salony a kadeřnictví apod. jsou místem nákupu DS pro mladší a movitější lidi z měst. 12

Závěrem Lékárna jako pilíř dispenzace či jedna z alternativ? Zatím ano, ale Vzhledem k zákonným omezením je (a bude) prodej R X přípravků stále lokalizován do lékárny. Regulace však výrazně limitují lékárníkův zisk. Prodej OTC a DS je pro lékárnu zásadní a i toto krátké šetření ukazuje, že hlavně DS se k uživatelům dostávají několika nákupními kanály. Pro lékárny to znamená jediné usilovně a soustavně pracovat na úspěšném prodeji OTC a DS (Cat Man, reklama, věrnostní programy, vlastní on-line shop ). 13

Připravila Markéta Šafová, ppm factum research Mgr. Markéta Šafová, Head of Healthcare Research ppm factum research s.r.o. Office Park Nové Butovice / A Bucharova 1281/2, 158 00 Praha13 Mobil: +420 731 403 646 Tel.: +420 233 111 009 Fax: +420 233 111 002 e-mail: safova@ppmfactum.cz www.factum.cz Firma je zapsána v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 13338, datum zápisu: 6. října 1992.IČO 47121793, DIČ CZ47121793